O Bibli

Z jakých knih se Bible skládá?

Bible se skládá ze 66-ti knih Starého Zákona a Nového Zákona. Zjednodušeně se dá říct, že Starý Zákon obsahuje dobu od stvoření světa do příchodu Ježíše Krista a Nový Zákon asi prvních sto let našeho letopočtu, kdy Ježíš Kristus žil a po jeho nanebevzetí se formovala prvotní křesťanská (katolická) církev.

Starý Zákon
Deuterokanonické knihy
Nový Zákon
Jak se k nám Bible dostala?
Proč je text nesourodý, rozdělený uprostřed věty čísly?
Jaký je význam odkazů?


Starý Zákon

Židé si rozdělují Starý Zákon na tři části: Zákon (Tóra), Proroci a Spisy.

Názor?


Deuterokanonické knihy

Starý Zákon uznávají jak Křesťané, tak i Židé ve všech těchto jeho knihách. Speciálně katolíci pak mají konec Starého Zákona rozšířený o tzv. Deuterokanonické knihy, které uznávají pouze katolíci. Těchto knih je devět, jsou psané stejným stylem jako kanonické, dokonce vypovídají i o období předcházejícím narození Krista (Makabejské války), o kterém kanonické knihy mlčí, ale jejich autorství není úplně potvrzené nebo je jiný důvod, každopádně se na těchto knihách ostatní církve neshodly.

Názor?


Nový Zákon

Nový Zákon uznávají pouze Křesťané (Katolíci a pak Protestanti, mezi které patří Evangelíci, Husité, Baptisti, Adventisti atd.).
Skládá se ze čtyř Evangelií (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) - která podávají podobnou zprávu o životě a smrti Ježíše Krista očima čtyř Apoštolů a učedníků. Následují Skutky Apoštolů o zázracích Apoštolů po nanebevzetí Ježíše Krista a Listy církvím od Ježíšových následníků (hlavně) Pavla, Petra a Jana.
Nový Zákon pak uzavírá kniha, která je oproti ostatním knihám vyjímečná - Janovo Zjevení neboli Apokalypsa.
Zatímco Starý Zákon hovoří o "minulosti", Nový Zákon o Ježíšově (ale i dnešní) "současnosti", Zjevení pak hovoří o "budoucnosti" - hrůzném vidění apoštola Jana o budoucím konci světa.

Názor?


Jak se k nám Bible dostala?

Bible, původně psaná hebrejsky a aramejsky, byla překládána do tehdy světových jazyků, zejména řečtiny a latiny, nejznámějšími překlady je pak řecká Septuaginta (což znamená "sedmdesát", protože podle legendy ji prý překládalo 70 učenců během 70-ti dnů a jejich překlady byly totožné) ze 3. století př.K. (před Kristem; nebo ze školy si pamatujeme označení př.n.l. (před našim letopočtem, časově se jedná o totéž) a latinská Vulgáta ze 4. století p.K. (po Kristu, n.l.). Z těchto dvou knih pak vznikaly překlady do dalších jazyků, které byly v 17. století sjednoceny do "schválených verzí", které odpovídají anglické King James Version z r. 1611, u nás pak Bibli Kralické z r. 1613.
Tyto Bible se považují za nejlepší překlady vůbec až dodnes. Bohužel, vzhledem k vývoji jazyka, se tyto Bible staly některým dnešním lidem nesrozumitelné a proto se i v dnešní době provádějí tzv. moderní překlady - v Česku se jedná hlavně o Ekumenickou Bibli z r. 1985, na které se podílela většina církví, v anglofonní oblasti pak např. New English Bible z r. 1970. Tyto moderní Bible, které čerpaly nejen ze Septuaginy a Vulgáty, ale i z některých původních dochovaných svitků, bývají pro čtenáře-začátečníka srozumitelnější, pokročilejší pak většinou uznávají, že Kralický/King James překlad bývá výstižnější.

Názor?


Proč je text nesourodý, rozdělený uprostřed věty čísly, proč jsou některá slova psaná kurzívou nebo jsou v závorce?

Původní texty, ze kterých se Bible překládala, nebyly kompletní - nebyla nalezena jedna celá židovská Bible která by se "jenom" přeložila. Jednotlivé knihy nebo i fragmenty knih byly psané na více či méně poškozených svitcích umístěných v knihovnách po celém světě. Byly psané v různých jazycích - hebrejštině, aramejštině, řečtině atd. K tomu přistupují různé gramatické zvláštnosti - např. hebrejské písmo nepoužívalo samohlásky, slova byla tedy jenom seskupením souhlásek. Stavba věty byla vzhledem k evropským jazykům zvláštní, takže překladatel, srovnávající texty z různých svitků obdržel text, který sám o sobě mohl být zavádějící nebo špatně srozumitelný. Překladatelé tedy pro snažší pochopení vkládali do textu slova, která v původním textu nebyla, ale která byla nezbytná pro pochopení myšlenky. Tato slova však jako nepůvodní byla vysazena odlišným písmem, nejčastěji kurzívou nebo závorkami.
Jednotlivé verše jsou očíslované pro snadné vyhledávání a označování jednotlivých pasáží textu. Toto číslování veršů v původních knihách nebylo, bylo zavedeno až dodatečně (někdy ve středověku).
S přímou řečí (někdo mluví), kterou označujeme uvozovkami, si středověké Bible nedělaly hlavu a uvozovky nepoužívaly. Ekumenická Bible podle současné gramatiky přímou řeč uvozovkami označuje. Nepřímá řeč (někdo mluví o tom, že např. Bůh řekl toto:) je pak označována obrácenými lomenými závorkami (směrem k textu, tedy např. Pavel říká, že "Bůh řekl: >Toto<")
Jako nápad pak, vzatý z jisté verze Bible, je v těchto verších použito označování červenou barvou všeho, co řekl Ježíš.

Názor?


Jaký je význam odkazů?

Odkazy k veršům jsou černé odkazy na konci některých veršů. Tyto odkazy jsou psané v knižní Kralické Bibli přímo za veršem (tak jako tady), v knižní Ekumenické jsou pak psané až na stránce dole pod čarou, takže, byť je jich víc, než v Kralické Bibli, jsou na místě kde si jich čtenář nevšimne, natož aby je pak vyhledával. V Kralické Bibli jsou sice lépe viditelné, ale i tak není spousta čtenářů ochotna si přečíst jeden verš a pak listovat do tří různých knih, aby zjistila, na které další verše ten původní odkazoval.
Přitom pro systematického člověka, jakým se cítím být i já, jsou právě tyto odkazy velmi důležité. Říkají nám, kde v Bibli bylo něco podobného už zmíněno - např. stejná událost je popsaná v Matoušově i Lukášově evangeliu - proto na konci jednoho tohoto verše v Matoušovi je odkaz na obdobný verš v Lukášovi.
No nic světoborného, řeklo by se. Ale někdy je stejná událost popsaná ve druhé knize tak, že se stane pochopitelnější.
Co však považuji za nejdůležitější, jsou odkazy z evangelií do Starého Zákona - k prorokům. Proroci už 500 až 1000 let před Kristem předpovídali jeho příchod. Je důležité si připomenout, že některá z události evangeliu už byla předpovězena stovky let dopředu - pokud ovšem jsme tuto možnost ochotní přijmout.

Pokud nejsme - nemáme tu představivost a jsme ochotní přijmout pouze to, na co si můžeme sáhnout, jak pak můžeme věřit, že existuje Amerika, když jsme tam nebyli, jak můžeme věřit, že existují hvězdy - že nejsou jenom ve výšce nalepené, kdo z nás byl tak vysoko, aby viděl, že je Země kulatá? Věříme tomu, co říkají v televizi, ale nevěříme tomu, co se píše v Knize?

Tak abych se vrátil k odkazům - smysl, pro nás pohodlné nelistovače je v tom, že když si přečtu verš a zajímá mě, co se k němu vztahuje, můžu se k tomu jedním kliknutím myši dostat. I tam může být nějaký odkaz dál - nepřipomíná Vám to počátky internetového surfování?
Rád bych vám i sobě zpřístupnil tuto možnost odkazování v celé Bibli. Ale bohužel to nejde - na to skutečně nemám ani serverovou kapacitu, ani schopnost Bibli komplexně "přepsat". Odkazování s počtem veršů totiž narůstá nikoliv aritmetickou, ale geometrickou řadou. Tolik času v životě na to fakt nemám. Navíc, pokud by zde byla Bible celá, ztrácelo by to ten původní smysl - zpřístupnit vybrané verše - ten, kdo nebude surfovat po odkazech, byl by odrazen dlouhým textem, který si může přečíst v papírové Bibli.
Nyní mám vybraných 3000 veršů z 64 knih v jednom souboru o velikosti překračující dva megabajty - omlouvám se těm, kteří mají pomalé připojení, že museli tak dlouho čekat na načtení - celá Bible by měla asi 20 MB - tedy 10x víc. Samozřejmě, mohl bych jednotlivé knihy (např.) rozdělit do jednotlivých souborů - ale pokud jsme v jednom souboru - můžu vyhledávat i windowsovským způsobem (Ctrl^F) ve všech knihách naráz! - v tom druhém případě bych stejné hledání musel provádět opakovaně ve všech 66-ti knihách.
Budem se tedy pohybovat jen ve vybraných verších a vybraných odkazech. Protože se ale necítím být natolik vyvolený, abych mohl stanovovat, co je v Bibli důležité a co ne, jsem otevřený i vašim názorům, některé verše můžu podle vašeho přání přidat nebo naopak odebrat a tím výběr "kultivovat". Ovšem, nechávám si právo Veta.

Názor?

English version