Filosofie a názory

Tak, to je taková moje libůstka. Filosofie, královna všech vět.
Tak nahoďte téma, že.

Úvaha na téma homosexuálové a manželství

8.11.2018

Úvahu píšu z toho prostého důvodu, že dnes jakoby spontánně dochází ke změnám ve vztahu homosexuálů k běžnému manželství. Spontánně se ve společnosti, tedy na vládní úrovni, začíná myslet, že je normální a spravedlivé, aby homosexuálové, kteří měli doposud Registrované partnerství, měli právo uzavírat i normální (ale jednopohlavní) manželství.

Ale celospolečenská diskuse neprobíhá.

Zastánci homosexuálů tvrdí, že homosexuálové jsou normální, zdraví a že nemají na výběr.
Zdraví jsou proto, protože se na homosexualitu nesmí pohlížet jako na nemoc. Že nemají na výběr, to zase musí být proto, aby je zbytková společnost nesnažila předělávat na standardní formu. Když nemůžou, tak nemůžou a nelze je předělávat. Proto nemohou uzavírat sňatek s opačným pohlavím, ale musí ho uzavírat se stejným pohlavím.

Já si myslím, že jsou buď nemocní a nebo, že na výběr mají.

Teď k tomu přidejme teorii genu homosexuality.
Pokud vím, tento gen se nenašel, nebyl vědecky prokázaný. DNA homosexuála tedy není odlišná od DNA heterosexuála.
Co z toho plyne? Pokud homosexuál nemá změněnou genetickou výbavu a nelze tedy prokázat jeho odlišnost či nemoc, která by ho nutila být homosexuálem, pak má ale na výběr, zda se chce chovat homosexuálně nebo heterosexuálně. Je to jen záležitost jeho myšlení a rozhodnutí.
Pakliže by se gen homosexuality našel, pak bych musel uznat, že daný člověk možná nemá na výběr, ale mohl bych tvrdit, že je díky změněné DNA nemocný.

Nedokážu si představit, že by homosexuál byl zároveň zdravý a zároveň neměl na výběr, jak se tvrdí.

Tedy, abych pravdu řekl, nedovedu si to představit v přísně materialistické logice věci - jak jsem výše popsal.
Věci se změní, pokud bysme vzali do úvahy možnost, že naše tělo a naše duše (nebo duch, to je v tuto chvíli jedno), jsou dvě odlišné věci. Tedy, že se může teoreticky stát, že duch ženy přijde do těla muže. Že tedy tento muž má jako vnitřní žena schopnost nebo žádostivost milovat muže. Pak by mohlo platit, že tělo je zdravé, geneticky nedotčené a zároveň, že daná osoba nemá na výběr, protože svoje touhy má ne podle těla, ale podle ducha. To se dá akceptovat, ne?
Jenže, to vede k logickému důsledku toho, že nutně existuje duchovní svět, tedy, že existuje Bůh. Bůh nám ovšem dal Bibli, jako návod na život a v ní homosexualitu, zoosexualitu a jiné další věci - zapovídá. Takže i v tomto případě se ženská duše v mužském těle, kde je možná za trest (nechci spekulovat, ale Bůh by neměl takovou věc provést omylně) - nemá chovat homosexuálně, protože si to Bůh, její stvořitel - nepřeje.
Nenapadá mě žádná další logická varianta uspořádání, která by nějak světsky nebo duchovně ospravedlňovala homosexualitu ve smyslu, že je normální a předurčená.
Můžou být varianty, že duchovní svět je bez Boha a nebo, že Bible nemá Boží autoritu. Pořád ale tady máme duchovní svět, který tím jenom přivádíme k ještě větší nepředstavitelnosti.
Může být představa, že někdo je tělesně zdravý, ale duševně, bez ohledu na tělo, jeho DNA, nemocný. To je ovšem pořád varianta nemocný.
Další možnost je třeba, že člověk je zdravý a nemůže si pomoct, jako zdravá varianta přírody (abysme tam neměli ten duchovní vliv). Ta ale naráží na to, že tahle varianta by se přírodně nebyla schopná reprodukovat a byla tedy jako úchylka odsouzena k přírodnímu vyhynutí. Jenomže tady zase máme tu odchylku, tu potencionální nezdravost.
Prostě, nenapadá mě, jak by některá z těch posledních třech variant, každá šroubovaná, aby nějak zapadla do podmínek, mohla být logicky přijatá.
Máme v podstatě jen fakt homosexuality a rozhodnutí společnosti, jak se k němu postaví. Tohle postavení by mělo být nějak logické a tu logiku já právě hledám.

Se snahou homosexuálů dosáhnout k normálnímu manželství dochází k různým paradoxům.
Nikdo si nemusíme namlouvat, jaká byla historická podstata manželství. Byla to jednotka dvou lidí s různým pohlavím, jejímž cílem, záměrem nebo smyslem byl sexuálně počít a porodit dítě a to dítě vychovávat až do dospělosti. V tomto smyslu zdůrazňuju slova sexuálně a počít. Podstata a důvod manželství byl sex, který měl vyrobit dítě. Sex, který měl vyrobit dítě je oboupohlavní, abych tak řekl. Je prostě potřeba mít jak pestík, tak bliznu, abych se vyjádřil kulantně. Manželství je tedy založené na různých pohlavích. Proto se předpokládalo, že jeden z manželů je ženich a druhý nevěsta. Ženich se žení a nevěsta se vdává.
Beroucí se gayové jsou tedy ženiši nebo nevěsty? U registrovaného partnerství to prostě byli registrovaní partneři, tedy nový pojem nesouvisející s pohlavím. U manželství, tedy tradiční instituci, jsou ale pojmy dané a to, že se tam berou ženiši a nevěsty. Homosexuálové chtějí pojem manželství i pro ně, proto musí přijmout zároveň i jeden z pojmů - ženich nebo nevěsta.
Ženich je člověk, který si bere ženu. Dva gayové si ženu neberou, proto to nemůžou být ženiši a nemohou se ani ženit. Jsou to tedy nevěsty a vdávají se. No other way, sorry.
Dvě lesby jsou osoby, které si berou ženu, takže to jsou ženiši a žení se. Have to accept this.
Gayové by tedy měli mít výbavu nevěsty - šaty, vlečky, apod., zatímco lesby by z tohoto úhlu pohledu měly mít černej smoking. Měly nebo měli? Jednak jsou to ty lesby a jednak ti ženiši.

Zvláštní, jak se všechno brání tomu, co chceme zavádět, že ano?

A další pojem, o který bych se rád otřel je s tímto tématem související unisexualismus. V podstatě rovnost a stejnost, nerůznorodost, unifikovanost pohlaví. Výše jsem popsal, jak snaha homosexuálů zapojit se do manželství naráží na problémy se zavedenými pojmy pro pohlaví, respektive s pojmy, které jsou jen pro jedno pohlaví a jinými, které jsou jen pro druhé. Homosexuálové a jejich heterosexuální zastánci se ale manželství ani jiných věcí nechtějí vzdát - a proto musí zákonitě usilovat o změnu v pojmu pohlaví. Respektive o zmizení pojmu pohlaví, splynutí rozdílných pohlaví, prostě ve finále o unisexualitu.
Jistě jste zaznamenali, jak v Oslu nebo kde zrušili v metru oslovování Dámy a pánové, protože by se tím mohly cítit uražené osoby s žádným, s oběma nebo s zatím nerozhodnutým pohlavím.
Vzhledem ke snaze homosexuálů o manželství i pro ně, lze tedy očekávat, že by se mohli manželé cítit dotčeni pojmem "žení se" nebo "vdávají se", protože tyto pojmy jsou potenciálně homofobní - předpokládají manželství dvou různých pohlaví. Tyto pojmy se tedy, se vstupem homosexuálů do manželství, budou muset, v rámci korektnosti, vypustit.
Nedá se svítit.
Můžete se manželit, sobášit, oddávat, ale ne ženit ani vdávat.

Zastánci homosexuálních manželství říkají něco o rovnoprávnosti lidí bez ohledu na sexuální preference. Včetně rovnoprávnosti lidí pro manželství. OK, můžeme se o tom pobavit.
Jistě se se mnou nikdo nebude hádat o tom, že rovnoprávní jsou nejen muži a ženy, homosexuálové a heterosexuálové, věřící a nevěřící, chytří, hloupí, malí, velcí, tlustí, hubení, zdraví, nemocní a že nezáleží na věku, protože proč by měl mít někdo mladý výhodu nebo nevýhodu proti starému? Všichni (rozuměj lidé) jsou si rovni. A všichni tedy, podle homosexuálů, mají právo na manželství. Výše jsme si uvědomili, že o sex a dělání dětí vlastně nejde, respektive, nemělo by to být diskriminační stanovisko. Pokud tedy to, co nakousli homosexuálové, budeme dokončovat, zjistíme, že ne podmínka různého pohlaví, ale všechny podmínky vstupu do manželství by měly zmizet.
Nemáte různé pohlaví? Nevadí! Nemáš věk? Nevadí! Nemáš duševní způsobilost? Nevadí! Jsi příbuzný? Nevadí!
Proč by měli mít z dosavadních diskriminovaných ohledně manželství zrušenu diskriminaci jen homosexuálové? Proč by, pokud jedné skupině zmizela diskriminace, by ji ostatní měli mít ponechanou?

Ne, osoby (dříve dámy a pánové), pokud dediskriminovat, tak plně.

Ať se mohou manželit nejen heterosexuálové, ale kromě homosexuálů i bratr se sestrou, matka se synem, dědeček s vnučkou, chovanci psychiatrické léčeny nebo kamarádi ze školky. Proč by si člověk nemohl vzít třeba svého psa (z dědických důvodů), sám sebe (nenapadá mě důvod, ale když to dělají ostatní...) nebo ducha, já nevím, Leoše Janáčka? Kdo nám přikazuje, aby muž měl jen jednu manželku a žena jen jednoho muže? Proč by brigáda socialistické práce nemohla stvrdit své brigádničení společným sňatkem?

Nevíte co? Já taky nevím, takže bych radši některé tradiční pojmy neměnil.

Jistě mi někdo namítne, že například sexuální styk se zvířetem je odporný. No asi je, ale... :-)
Že děti nemůžou vstupovat do manželství. Ale proč? Co když se mají upřímně rádi třeba dva čtrnáctiletí puberťáci? Kdo jim to může zakázat?
Že děti nebo psychicky nemocní nerozumí manželství a společnost je musí před jejich touhou chránit? Ale, co když se mají rádi? Proč jim to zakazovat?

U homosexuálů se říká, že si nemůžou pomoct a chtějí být spolu, protože se mají rádi, nehledě na výhody, které manželství přináší.
Prosím, sáhněte si každý do svědomí - komu z rovnoprávných občanů chcete odepírat výhody manželství? Asi žádnému, ne?
A proč by vstupovali do manželství lidi, co se rádi nemají? Vstupují jen ti, co se mají rádi (pomiňme, když se žení, promiňte manželí, peníze).
A že si nemůžou pomoct? Ale božínku - kdo z lidí, co o něco usilují a kterým se jejich touhy společnosti nechce respektovat - se tyto touhy povolují? Může si pomoct kuřák, co již nesmí do své hospody? Může si pomoct alkoholik, pro kterého nic kromě alkoholu nemá smysl a policie ho nenechá pít na veřejnosti? Může si pomoct narkoman, kterej si tu drogu ani nesmí legálně koupit? Nebo snad pedofil, který ty dětičky opravdu z plna srdce miluje? Každej z nich si nemůže pomoct a stejně to společnost nezajímá, respektive zajímá a nedovoluje to.

Z tohoto hlediska pro mě argumenty o rovnoprávnosti, lásce a nemožnosti si pomoct vyhlíží směšně a pokrytecky vzhledem k ostatním skupinám lidí.

Napadl mě ještě jeden pohled na věc. Říká se, že homosexuálů jsou 4 procenta. Někteří homosexuálové tvrdí, že jej jich daleko víc. Možná. Četli jste někdo Umění milovat od Ovidia? Podle ní vypadá, že homosexualita ve starém Římě byla naprosto, naprosto běžná. Jak je možné, že pokud statisticky je homosexuálů 4 procenta - jich v Římě bylo třeba 50 procent?

Nikdo neví?

Co takhle - nebylo tohle v Římě "moderní", podobně, jak to začíná být v dnešní době?

Názor?

Recenze na knihu Pán prstenů v Rudém Právu z roku 1977

1.1.2016

"Jde o další útok proti socialistickému zřízení.
Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotná v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti.
Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejicího.
Obyvatelé západu - zemí oplývajících mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je "hrozba" z východu.
"Síly dobra" zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce.
Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem.
(...)
Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a přítel pokroku, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků.
Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocnosti - Gondorem.
(...)
Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně.
Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!"

Připomínám, že knihu Tolkien napsal roku 1954 a do češtiny byla přeložena roku 1990. Vypadá to tedy, že soudruzi hledali v roce Charty 77 cokoliv, co by se mohlo pokládat za útok proti socialismu, bez ohledu na to, že kniha byla vydána o čtvrtstoletí dřív a v roce 1977 zatím nevyšla česky. Ostatně ti, co podepisovali Antichartu, ti neměli ani možnost seznámit se se zněním Charty 77 - pouze ji směli a museli odsoudit.
Moje poznatky z článku v bodech:

Názor?

Deset pánů, co platili za oběd podle svých příjmů

1.12.2015

Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1000 korun.
Pánové se dohodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic.
Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1000, protože jsou to stálí zákazníci.
To bylo od něho moc hezké.
Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánů platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd.
Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd.
Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100% úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33%. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28%. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25%. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22%. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16%. Každý z těch šesti na tom bude lépe, než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
"Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: "A tenhleten dostane hned 100!"
"To je pravda!", křičel pátý pán, "Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!".
"Opravdu!", přidal se sedmý, "takže jemu stovku a mně jen dvacku?!".
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: "A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!"
A všech devět se vrhlo na toho desáteho a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.

Názor?

Izrael

1.12.2004

je Svatá Země. Tuto zem dal Bůh vyvolenému národu, národu Abrahámovu a Jákobovu (Abrahám měl se Sárou syna Izáka a ještě před tím nevlastního syna (se svou služkou Agar) Izmaela. Když se narodil Izák, dala Sára vyhnat Agar i s Izmaelem do pouště, kde se o ně Bůh postaral a dal vzniknout arabskému národu synů pouště. Arabi uznávají Abraháma jako vyvoleného, stejně jako křesťané a židé, ale svoji vyvolenost odvozují od prvorozenosti Izmaela, byť počatého se služkou. Bůh ale ve Starém Zákoně (Bibli) říká, že i z tebe (Izmaela) učiním velký národ, protože pocházíš z Abraháma. Nicméně to "i" dokazuje vyvolenost židovského národa (kdo tomu ještě nerozumí, my Evropani nejsme ani z Arabů, ani z Židů, čili vzhledem k Bohu jsme mnohem vzdálenější příbuzní). Izák pak měl s Rebekou Jákoba a Ezaua. Ezau byl prvorozený a tedy dědic a nositel požehnání a ploditel vyvoleného národa. Nicméně svoje prvorozenství prodal za mísu čočky a dědic byl tedy Jákob, jehož posléze Bůh pojmenoval jako Izraele (podobně jako původně Abrama pojmenoval jako Abraháma). Izrael pak měl 12 synů a jim Bůh věnoval zemi Kanánskou neboli Izrael (každému část). Jednotliví vládci se pak hádali a neuznávali Boha, takže se území postupně zmenšovalo, nejdůležitější část pak byla střední část - kolem Jeruzaléma, pojmenovaná po jednom z 12-ti synů Judovi Judea, česky by se řeklo Židea - odtud název Židů).
Židé, jako vyvolený (požehnaný) národ, byli vždycky ve všem lepší, chytřejší, schopnější, houževnatější, pracovitější. Logicky jim to ti ostatní hloupější, línější a méně úspěšnější záviděli. Židé však byli také neposlušnější a díky tomu z nich Bůh neudělal velký národ, který by okolní Araby vyhnal, ale jen nárůdek. Arabi byli toho názoru, že pokud jim patří celé okolí (Saudská Arábie, Irán, Irák, Sýrie, severní Afrika), má jim patřit také Palestina (Izrael). Tak to ale Bůh nechtěl. Nechtěl úplně zapudit svůj vyvolený národ.
To je velký omyl ateistů, že považují Izrael za jeden z ostatních států, stejně jako Palestinu. Tak to ale není. Židé mají na celém světě jen jediný stát, Izrael. Palestinci jsou Arabi a arabských států je ve výše popsané lokalitě plno - jiná otázka je, jestli Palestinské uprchlíky v ostatních arabských státech jejich "bratři" přijmou.
Proč jsou vlastně Palestinští uprchlíci?
Před skončením druhé světové války byla Palestina (Izrael) britská kolonie, ve které žili někteří Židé a Palestinci.
Vzhledem k útrapám Židů během druhé světové války (a-propos, víte, vy ateisté, proč jsou Židé ve světě nenáviděni? Je to jednak z výše popsané závisti, ale hlavní důvod je, že Židé ukřižovali Pána Ježíše Krista!!! To je dobrý důvod lidí, kteří v Krista nevěří - BTW málokdo z věřících anti-sionistů si uvědomí, že Ježíš BYL Žid) pak OSN rozhodlo, že Židé budou mít svůj stát na svém původním území a v roce 1947 byl vyhlášen stát Izrael (v nynějších hranicích bez Palestinských území, tam byl stát Palestina a Británie se vzdala své nadvlády nad oběma polovinami území).
Okamžitě mu (Izraeli) okolní arabské země (Sýrie, Jordánsko, Egypt) vyhlásily válku a přestože měly obrovskou převahu, prohrály. Nicméně neustále se snažily Izrael zničit všemi dostupnými prostředky, včetně bombardování z Golanských výšin na severu Izraele (Sýrie, Libanon) a zastavení přívodu vody z Genezaretského jezera (taky na severu). Toto jezero napájí celý Izrael vodou, protože se jedná o pouštní krajinu (ale budou se o to mlátit), která trpí nedostatkem vody.
Izrael pak musel v rámci zachování své existence zabrat palestinská území včetně Golanských výšin a části Libanonu, tzv. nárazníkové pásmo.
V poslední době, kdy i někteří Arabové slyší na mír a na názory OSN, se situace částečně uklidnila, takže mohlo dojít dohodami i k přestoupení Golanských výšin, nárazníkového pásma a Palestinských území pod jejich samosprávu (Palestinců).
Nicméně, Palestinci sice dostali svoje území, ale chtějí víc - chtějí mít celou Palestinu a upírají Izraeli právo na existenci.
Víte proč nepřijali dohodu Arafat-Barak z Camp-Davidu v roce 2000?
Kvůli návratu uprchlíků.
V Jordánsku a v Libanonu žije 6 miliónů palestinských uprchlíků. Palestinců samotných na Palestinských území je asi 2 milióny - představte si, že by jich tam bylo 4x víc. Nevešli by se tam. A požadovali by, aby mohli bydlet na Izraelských územích.
Uprchlíci uprchli před válkou v roce 1947. Ale nemuseli, Židé je nijak neperzekuovali, oni se však báli (asi), že pokud budou okolní Arabi útočit, budou se jim Židé mstít. Uprchlíci v Jordánsku žijí v uprchlických táborech, separovaně od Jordánců. Nežijí si dovíjak, ale jsou alespoň svobodní, mohou opustit tábory. Mnohem horší je to v Libanonu, kde jsou nacpaní v koncentrácích a nemají sebemenší lidské svobody. To jim provádí jejich "bratři". V obou táborech nicméně velmi bují plodnost, takže se původní stav uprchlíků rozrostl ze 2 na 6 miliónů a ti se samozřejmě už do Palestiny nevejdou - ale cítí svůj nárok na tuto zem.
Proto jsou pro ně Židé největší nepřátelé a chcou je zničit za každou cenu (i obětování vlastního života). Donedávna byli atentátníci dotováni z Iráku a Afghanistánu. To naštěstí dnes přestalo, tak doufejme, že se i počet atentátů postupně sníží.
Celý svět je totiž zhrozený z atentátů, ale je šokovaný z toho, že Izrael zasahuje vojenskou silou proti těmto teroristům. Celý svět by zřejmě, na místě Židů, rozhalil prsa a nechal zabít svoje syny, znásilnit a zabít své dcery, nechal si okupovat svá území. Celý svět, já ale ne.
Chudáci palestinští civilisté - ano skutečně lituju civilní oběti - ale není to vina teroristů, že se schovávají za lidské štíty, jako to dělal i Saddám nebo Miloševič? Určitě by nepadla jediná civilní oběť, pokud by teroristé a civilisté byli územně rozděleni - ale nejsou - a ani nechcou být.
Myslím si, že to byl geniální plán, postavit betonovou zeď mezi Izraelem a Palestinou, jsme sice v době, kdy se zdi spíš bourají a národy sbližují, to se ale týká křesťanského, nikoliv teroristického světa. Do té doby, než se Arabi vzdají svého terorismu (a já osobně bych jim dal tak aspoň dvacet let, kdy by nespáchali teroristický čin), budou zdi nutné. Samozřejmě, že se to teroristům nelíbí, že nemůžou tak jednoduše vyhazovat školní autobusy do povětří, to chápu. Dokonce chápu i mírumilovné Palestince, kteří v Izraeli pracují (Izrael, proti kterému bojují, jim totiž přináší spoustu pracovních příležitostí, protože oni sami nemají tolik potenciálu). Ale vypadá to, že to jinak nejde, pro tvrdé vzteklé palice je potřeba tvrdá zeď. A svět, který proti zdi bojuje, by měl říct - zbouráte tu zeď A my se postaráme o to, aby ve Vaší zemi nedocházelo k atentátům. To A je velmi důležité. Pokud svět nedokáže zajistit mír, nemá právo říkat Izraeli, jakými prostředky si sami k míru pomáhají.
Na druhou stranu, trošku se mi nelíbí hysterická reakce Židů na film Utrpení Krista. Bojí se o proti-izraelské nálady kvůli tomu, že Židi ukřižovali Krista (byli to sice de-facto Římani, ale na žádost Židů). To ale je pravda. Fakt ale je, že spousta lidí s mělčím rozoumkem to chápe emocionálně a vidí v Židech své nepřátele, kteří ukřižovali sošku, kterou vidí občas, když zabrousí do kostela.

Názor?

Proč nemám rád komunisti

1.11.2004

Není pravda, že jsem tvrďák, kterej by všechny chudé a nemocné nechal nejradši chcípnout hlady. To určitě ne. Sem tam na ulici vidím žebráka a něco pustím.
Pokud chci. To je rozdíl - že nemusím.
Ostatně byli to komouši, kdo žebrání zakazovali. Dneska by nám chtěli rozkazovat z pozice žebráků (ne, že by sami komouši žebráky byli, ale hrají si na jejich obhájce). Chcou nám určovat, abysme se o žebráky starali, ať už chceme nebo ne a ať už na to máme nebo ne.
Nezajímá je, kde se na to vydělá, zajímá je jen, aby žebráci měli svou almužnu vždy zajištěnou.
A jistota je ošemetná - přitahuje k těm opravdu slabým, chudým a nemocným i ty, kterým se nechce - a když na to mají právo...
Jak může být zajištěné, kolik se bude vydávat, když není zajištěné, kolik se vybere?
Podstatnější je přece, nebo by alespoň měla být, podpora těm, kteří vydělávají - ti když vydělávají hodně, zaplatí hodně na daních a budou i peníze pro chudé. I! Nejdříve se musejí vydělat.
Pokud podnikatel dostane do vínku obrovskou daň, nebude na trhu tak úspěšný a vydělá míň, a tedy i míň zaplatí na daních, takže nezbude pro chudé a vláda to vyřeší tím, že ještě zvýší daně. Tedy spirála smrti.
A nebo, jak je dnes oblíbené, udělá schodek rozpočtu. Jak mi říkal Vlastík - já tomu nerozumím - jak můžou vydat víc, než na daních dostanou? Asi tak, jako když si koupíš auta na leasing - můžeš jezdit a splácíš postupně - ve výsledku ale třeba zaplatíš na úrocích to auto 2x. Čím větší schodek tento rok, tím větší úroky příští rok a tendence i ke zvýšení schodku v příštích letech.
Hahaha - Mertlík v roce 1998 řekl, že situace je špatná a musíme zainvestovat tento a příští rok - tuším 40-ti miliardovými schodky - pak se schodky sníží. Od té doby se ale schodky stále zvyšují, místo aby se snižovaly, takže dnes máme třeba 90 miliard.
Žádnej strach sociálně slabí, co si dnes půjčíme, budou splácet naše děti, teda, měly by, ale my je naučíme, jak hospodařit, takže se místo splácení ještě víc zadluží, aby to odesraly jejich děti, které už definitivně zkrachujou.
Tak vyplácejme vysoké dávky a důchody, však máme spolehlivý průběžný systém financování, ale upřímně řečeno, pochybuju, že na můj důchod nějaké peníze zbudou, proto pokud by se objevila nějaká možnost k daňovému úniku, rád ji využiju - socialismu nevěřím - a o svou penzi se z ušetřených peněz radši postarám sám.
Toho jste přece chtěli dosáhnout, že komunisti...

Názor?

Majitelé nemovitostí a nájemníci

15.10.2004

Předesílám, že nemovitosti nevlastním, ale, mohl bych, kdybych chtěl, kdybych měl peníze.
Jak to je vlastně s vlastnictvím nemovitostí?
Představme si, že v restituci získám dům. Ten dům patřil kdysi mé rodině. Komouši ho znárodnili a nasadili tam cigány. Cigáni dům vybydleli a do zdevastovaného neudržovaného domu se nastěhovali jiní nájemníci.
Já jsem s velkou slávou dostal od státu dům naší rodiny. Zadarmo, nepočítaje nějaká vydání s převodem, dokazováním oprávněnosti a podlízáním úředníkům, kteří "by mi to taky, milej pane, nemuseli vydat".
Teď je můj, můžu si s ním dělat, co chci. Ale nejdřív ho opravím, vlastně musím ho opravit a když říkám musím, tak tím myslím MUSÍM. Jako majitel totiž mám tuto povinnost. Stát nezaplatí tu hodnotu, kterou bude stát to, přivést dům do původního stavu. To já. Jsem majitel.
Chci to, ale pokud mám určitou představu o rekonstrukci, hahahaha, tak to stejně budu dělat podle komanda památkářů. Ano, je to Vaše a my jsme tady od toho, abysme Vám řekli, jak to bude opravené. Ale já chci mít fialový dům. Nezlobte se, my tomu rozumíme, co je estetické a co ne, fialové to nebude.
Ale je to můj dům. Ano je a fialové to nebude. Chcete arkýře? Prima, pořiďte si parcelu v lese, a tam si arkýře postavte... jestli Vám lesní správa dovolí postavit si ve vlastním lese arkýře... asi ne, les přece můžete vlastnit kvůli tomu, abyste do něj umožnil bezpečný vstup houbařům, ale ne proto, abyste tam kácel svoje stromy nebo nedej Bože stavěl na své pasece nějaké vlastní arkýře... nenenene... to by nešlo.
Provedu rekonstrukci pod otcovským památkářským vedením a budu pečlivě dodržovat nejnovější hygienické normy EU - pro nájemníky zdarma do všech bytů bezdotykové baterie, bezdotykové toalety, bezdotykové bidety, klimatizaci, ozonizaci vzduchu, fluorizaci, odvápňování a odmagnetování vody. Jinak mi hrozí, že mě nájemníci poženou před soud pro náhradu za zakalkovanou pračku nebo konvici.
To všechno něco stojí, myslím si, že je spravedlivé, aby se na tom nájemci podíleli zvýšeným nájemným... ale pane, dyť máme regulaci, po nájemnících můžete požadovat jen to, co vám stát dovolí.
Tak snad, abych nájemníky vystěhoval a pronajal to nějaké firmě za víc peněz? PanePanePanePane, kdy už to pochopíte, nájemníci bydlí v bytových prostorech a vy je v rámci ochrany bytového fondu nesmíte změnit na nebytové, do kterých byste mohl pustit firmu.
Navíc, nájemníka můžete vystěhovat jedině tehdy, pokud budete jeho byt potřebovat pro matku, ta ale musí být invalidní nebo alespoň mít průkaz ZPP. A nájemníkovi sehnat ubytování stejné nebo lepší úrovně. Pokud by nové nájemné bylo vyšší, je vaší povinností, doplácet mu během následujících 36-ti měsíců rozdíl mezi starým a novým nájemným. A doplácet mu odlučné, pokud by se zjistilo, že dojížděcí doba do práce se mu prodloužila o deset nebo více minut.
A nezapomeňte uklízet chodníky. Chodníky sice patří městu, chodí po nich cizí lidi zadarmo, ale pokud si tam někdo zlomí nohu, jde o Váš problém. Vy jste majitel. A zkuste si to s městem rozházet tím, že budete požadovat na zimu nové hrablo!
Je to spravedlivé, získat něco v restituci? A kolega Honza, známej socialista a Křečkovec říká, ano je to spravedlivé, ostatně nikdo tě nenutil, mohl's tu restituci odmítnout, pokud's o ní neměl zájem. A pokud chceš být pronajímatelem, musíš pro to něco udělat.
Myslel jsem, že když dostanu ten dům, získám tím majetek, který bych eventuálně mohl prodat a získat tím nějaké peníze.
Jaká je realita? Navštívil mě jeden tmavší diplomat s brýlemi a nabídl mi, že ode mě dům odkoupí v současném stavu za pět miliónů. Ty ovšem musím zaplatit jemu za to, že mě toho břemene zbaví. A on si už poradí, bude tam hodinový hotel, má totiž známé na úřadech a je si jistý, že se nájemníci dobrovolně urychleně vystěhují. Bez náhrady.
Tou nebetyčnou ochranou práv nájemníků jsme je nakonec donutili se vystěhovat.
A stejně mi žádnej Křeček nevysvětlí, jak to je vlastně s tím regulovaným nájemným. Pokud člověk bydlí v bytě s regulovaným nájemným, platí určité peníze, které ale nepokryjí provoz bytu. Proč si to myslím? Protože existuje i tržní nájemné, které je třeba 2x vyšší.
Jak k němu mohlo dojít? Trh si ho vynutil. Volných bytů s neregulovaným nájemným je málo. Proč je jich málo? Protože v ostatních se platí regulované, tedy nízké nájemné.
Myslím si, že člověk, který umí používat hemisféry chápe, že to je pravda. Pokud by regulované nájemné majitelům bytů pokrylo náklady na byt (údržbu, přiměřený zisk), asi by nedávali jiné nájemné na neregulované byty.
Ale oni musí, pokud chcou alespoň svůj majetek udržovat, musí nasadit podstatně vyšší nájemné v neregulovaných bytech, aby alespoň dorovnali ztráty z regulovaných.
Pokud by teda součet regulovaných a neregulovaných nájmů v daném domě dělal částku právě na pokrytí nákladů majitele domu (bez zisku), pak je logické, že bydlící v neregulovaném bytě, se smlouvou obvykle na jeden rok, doplácí svým zvýšeným nájmem na souseda v regulovaném bytě se smlouvou na dobu neurčitou (věčnost).
Pokud má majitel domu smůlu a má všechny byty s regulovaným nájemným, prodělává. A stát se tím zbavuje zodpovědnosti. Místo toho, že by cíleně přispíval nízko-příjmovému nájemníkovi na nájemné, radši stanoví majiteli nižší nájemné. Tento pak supluje za stát jeho sociální úlohu. Stejně jako firma, která má zaměstnanci proplácet nemocenskou, protože stát si neumí ohlídat, jestli zaměstnanec štědrý sociální systém nezneužívá (!!!).
A tomu pan Křeček (jak příznačné jméno) říká spravedlnost. A on to sice nepřizná, ale on to ví. Jeho to zapírání poměrně dobře živí. On, byť z rovnostářské strany, podporuje nerovnost u nájemníků. On, s většinou advokátů, zlodějů, násilníků a vrahů (viděli ste Atkinsna, ne? "Tak toto je peklo. Vrahové, zloději, řaďte se mi zde, a advokáti, stoupněte si k nim...") se bude smažit. Není to jen tak, vědět, nepřiznat a využít ku prospěchu ve své pozemské pouti...

Názor?

Rovná daň

1.10.2004

Další myšlenka na téma spravedlnost.
Já sám, nepatřící do vyšších příjmových kruhů, nemůžu souhlasit s progresivní daní (i když bych ji měl obhajovat).
Co je to vlastně daň? Daň je nezbytnost pro fungování (přerozdělování) státu. Stát nám dává určitý servis a chce za to daně. Ten servis poskytuje všem občanům stejně a pokud někomu víc, jedná se o chudé. No ale připusťme, že stát servisuje všechny občany stejně.
Z toho plyne, že by ode všech měl dostávat stejnou daň. Bude policie víc chránit bohatého než chudého? Nebude.
Logicky by tedy chudý i bohatý měli přispívat STEJNOU částkou. To znamená, já s dětma bych měl platit např. 10.000 Kč daní ročně, Člověk, co vydělá ročně deset miliónů by měl platit ročně 10.000 Kč daně a člověk, který vydělá jen sto tisíc ročně, ať platí taky 10.000 Kč.
To je přece spravedlivé, ne?
Ale asi tím kasu nenaplníme, že? Takže asi budeme muset trestat ty úspěšné za to, že jsou úspěšní a vydělávají víc peněz, to je jejich chyba, mají vydělávat míň.
Každý ať nedává fixní částku, ale poměrnou část svého příjmu, he? Dřív byly desátky, tak třeba 10% z příjmu? Ten kdo má sto tisíc, dá zase 10.000 Kč, ale ten darebák, co si dovolil vydělat deset miliónů, ať pěkně zaplatí milión.
Chtělo by to ale ještě nějakej vitamín do kasy.
Tak tomu nebohému, co málo pracoval necháme daň na 10-ti procentech a tomu pracovitýmu darebákovi dáme 50%, chudák odevzdá 10.000 Kč (a už prostě níž nepude, protože bude minimální daň, i kdyby si chtěl vydělat třeba jen 5.000 za rok) a boháč odevzdá 5 miliónů, jinými slovy, ten darebák je z hlediska státního rozpočtu stejně důležitej, jako skupina 500-ti nefachčenků.
Sakra, ale, my socani, na naše velkorysé populistické programy potřebujeme ještě víc peněz.
Já, Sobotka, si myslím, že úplně nejspravedlivější bude 100%-ní daň pro všechny a transfer peněz občanům podle potřeb (v jiných literaturách se tomu říká komunismus) - spočívá to v tom, že chudák zaplatí na dani 100.000 Kč (všechno) a boháč pak 10.000.000 Kč (všechno). Z vybraných peněz jim oběma vyplatíme schválenou částku pro přežití člověka - 50.000 Kč. Víc peněz z nich už vyždímat nemůžeme a oni si nebudou navzájem nic vyčítat.
A tak jsme se v kruhu zase vrátili na začátek, teď jen oba nevykazují vůči státu stejnou sumu, ale oba stejnou sumu dostanou. A TO SE VYPLATÍ.
Já tváří v tvář komunismu jsem ochoten přistoupit na kompromis který navrhla mě ne úplně nejsympatičtější ODS - rovnou 15-ti procentní daň pro všechny.
Jenom připomínám laskavým čtenářům, že datum daňové svobody je někde koncem června, z čehož vyplývá, že průměrné daňové zatížení průměrného občana je skoro 50%, ne 10%, kterými jsme laborovali dosud.

Názor?

Placená dovolená

21.9.2004

Placená dovolená je další z výmyslů komunistických vlád nejen u nás. O co jde? Zaměstnanec celej rok námezdně dře (jak už ze přívlastku vyplývá, tak za mzdu) na svýho zaměstnavatele (kterej ale za něj musí podávat daňové přiznání, platit zdravotní a nemocenské pojištění, musí se starat o stravu, nápoje v horkých dnech, pracovní pomůcky, proškolování a milión dalších věcí jako je porodné, pohřebné, pochvalné a podobné v některých zemích) a proto má nárok na nejméně 4 týdny placené dovolené.
Ptám se proč? Respektive, v naši rovnostářské společnosti by v případě, že chceme být spravedliví, měl existovat nějakej úřad, kterej by analyzoval hospodářské výsledky fyzických osob-živnostníků a měl by jim taky platit stejně dlouhou dovolenou podle dosažených výsledků?
Co, ne? Nee? K smíchu? Proč tedy placenou dovolenou zaměstnanci mají - proč mají výhody vzhledem k živnostníkům?
Někteří namítnou, že tak to bylo odjakživa, je to spravedlivé, člověk si musí odpočnout, ale nesmí se po tu dobu dostat na mizinu.
Dobrej názor, ale odpovězte nejdřív na mou srovnávací otázku. Asi nevíte, co?
Co by to bylo za buřičskej názor, kdyby neměl návrh, že?
Můj názor je, že člověk má skutečně mít nárok na dovolenou na to vypadnout z práce a na rekreaci (česky znovuvytvoření).
Nebavme se o délce, možná by se o ní mohlo diskutovat, možná by se mohlo říct, že může existovat rozmezí, ve kterém se může zaměstnanec i zaměstnavatel pohybovat 3-5 týdnů, 2-4 týdny, 2-6 týdnů, přičemž rozhodovat o délce by mohli oba dva - např. by oba mohli určovat jeden parametr - třeba maximální délku - zaměstnanec by mohl jít až na 6 týdnů dovolené ročně bez restrikce zaměstnavatele - ale zaměstnavatel by mohl, například v odbytových potížích vyměřit zaměstnanci 6 týdnů dovolené, i když ten by o ně nestál.
To ale jak říkám nechci řešit pro mě je podstatné, že tato dovolená má být neplacená - kdo má málo peněz, ať na dovolenou nechodí, kdo jich má dost, ať si vezme dovolenou dlouhou.
Placenost dovolené je přece nesmysl i z hlediska toho, že peníze za ten měsíc, kdy jsme na dovolené, stejně dostaneme až po dovolené, čili ho nemůžeme na dovolenou použít - leda, že by dovolená byla na splátky, ale to si rovnou můžeme vzít bankovní půjčku.
Někdo mi může oponovat, že je přece jedno, jestli dostaneme 12 platů nebo jenom 11, ovšem zvýšených tak, aby celková roční suma byla stejná.
Já říkam, ano, proč tedy 12 platů? Kvůli pár primitivům, kteří prochlastají výplatu v den výplaty, kvůli tomu to tak je? Já se považuju za myslícího člověka, který si dokáže představit, že pokud dnes utratím všechno, na zítřek nebudu mít nic. Je nás takových menšina? Potom sbohem lidstvo, všechno špatně, zpátky na stromy! Vraťte nám zpátky denní výplaty v hotovosti, abysme vždycky podle stavu peněženky věděli, kolik dnes můžeme propít a měli na koho svalit svou odpovědnost.
Takže, zrušte placené dovolené, zrušte manipulaci lidí, nechte to přirozenému vývoji. Tak je to se vším - státe se svými zákony, nechte nás žít, ne sloužit!

Názor?

Spotřební daně

11.9.2004

Denně slýcháme ze zpráv, že vláda zase připravuje zvýšení spotřební daně na cigarety, alkohol a benzín. Tato věc je nutná, protože naplní státní prasátko a navíc musíme to dotáhnout na evropskou unii, která má toto zdanění mnohem vyšší.
Já osobně jsem proti daním, nicméně vzhledem k škodlivosti těchto komodit bych možná nějaké zdanění překousl, ale tak, aby bylo rozumné.
Logika věci říká, že zdanění lidí se děje kvůli lidem. Proč není zdanění cigaret pro cigarety, respektive, je-li kouření zdraví škodlivé, potom vyšší spotřební daň oproti ostatním komoditám by měla být určena nikoliv na vyplácení důchodů a stavbu dálnic, ale na léčení zdraví způsobeného kouřením. Namítnete-li mi, že to by se nemocní kuřáci měli příliš královsky oproti ostatním nemocným, můžu namítnout: Snižte tedy tu daň na tu míru, aby servis kuřáků byl stejný jako ostatních, žádný jiný smysl daň na cigarety mít nemá.
Já osobně kuřák nejsem a ve svém věku jsem tuto šanci zřejmě definitivně prošvihl, ale myslím si, když se každá politická strana musí nějak jmenovat demokraticky (KDSČM), že by se na demokracii mělo dbát ve smyslu ne toho, že každý bude vládnout (demo-lid, krató-vládne, pro ty, co neměli občanskou nauku), ale že by si všichni lidé měli být rovní a ne být nějaká skupina perzekuovaná kvůli tomu, že si ničí zdraví.
Kuřáci jsou kupříkladu omezováni místem, kde svůj zlozvyk mohou provozovat, proč teda jim dávat ještě nepřiměřeně vysoké daně?
Stejné je to i s ostatním, zdanění alkoholu by se mělo stoprocentně přenášet pouze do oblastí, alkoholem narušené - záchytky, léčbu alkoholismu, náhradu škod způsobených alkoholem.
Zdanění paliv by mělo jít především do oblastí přímo zasažených škodlivostí paliv - například na čištění ovzduší od dusíkových sloučenin, které nás dusí, víte, že dusíku je v atmosféře 3/4 všech plynů? To se nám pak má dobře dejchat, že?! Spalování benzínu a nafty otepluje ovzduší - z daní tedy postavme obří chladničky (dříve ledničky), které ho zase budou ochlazovat, ne?! Spálený benzín smrdí, daně věnujme na hromadný nákup aromatických stromečků, které budeme instalovat podél silnic. Ale ne na zdravotnictví (s vyjímkou léčby respiračních nemocí způsobených prokazatelně nadýchýním se spalin), policii ani úřad vlády.
Co se týče těch paliv, pořád se mi vnucuje myšlenka na LTO - lehké topné oleje - další vítězství komunistů ve všech stranách v česku i nečesku - nafta je podle mě nafta, ať je v motoru nebo v kamnech.
Pro ty z vás, kdo neví o čem mluvím - chytré hlavy se daly dohromady a není náhodou, že se to stalo v socialistickém československu - a rozhodli se, že nafta se bude nazývat naftou, pokud se bude dávat do naftových motorů automobilů, bude zdaněna 23-mi procenty a navíc spotřební daní, která je například dnes tuším kolem 10Kč na litr. Chemicky ta stejná nafta, která je určena pro topení v naftových kamnech, se pak měla nazývat Lehký Topný Olej, měla být zdaněna 5-ti procenty a měla být bez spotřební daně. Přitom nafta, ať je spálená kdekoliv, produkuje stejné škodliviny, v autě možná menší, protože auta musí mít katalyzátor.
A důvod - možné sociální nepokoje lidí, kteří si zařídili topení na naftu a zdražení by neunesli - hahahaha. Proč se pořád škrábeme pravou rukou na levé straně hlavy? Je jasné, že každého dovozce nafty napadne - dovezu ji jako LTO a prodám jako naftu, ne? Z hlediska logiky věci mi připadá, že na to měli právo, když jim zákonodárci svou tupostí a populismem dali příležitost - ti by měli být ti, kteří by měli být souzeni - podle mě nejvíc kriminálních kauz vzniklo z těchto zásahů do přirozeného dění - stejně jako násilně odvedená řeka hledá své původní korýtko, i člověk ho hledá. Spousta kontrol a daňových úniků by nemusela být, kdyby se politici rozhodli zdaňovat jen nezbytné a Stejně - jednou daní, nikoliv spletí zákonů a specifických daní - to by ubylo úředníků - zeptejte se každého šerpy, jak by se mu šlo s 20-ti kg kletrem místo dnešního 40-ti kg.
Obdobnou zajímavostí, tentokrát na půli cesty je dálniční daň. Dálniční daň je daň z dálnic, jak z názvu vyplývá. Zakoupením nálepky jsme prokázali úmysl jezdit po dálnicích, ovšem daň jde do fondu dopravní infrastruktury nebo čeho a za tyto peníze se může třeba nakupovat sůl na zimní údržbu - částečně i dálnic. Ale i jiných silnic.
Pokud nestačí na údržbu silnic peníze z daní, proč ji mají dotovat lidé, kteří je méně používají, protože jezdí po dálnicích, než ti, kteří po nich jezdí, protože je jim líto dát peníze za nálepku?
Je to ne proto, že by to bylo spravedlivé, ale je to další populismus, úlitba chudým - ti mohou jezdit "zadarmo", ať platí bohatí. A je to lehčeji vymahatelné a kontrolovatelné, než zavést silniční daň pro všechny motoristy, kteří jezdí a z které by se prováděla údržba nedálnicových silnic.
Je to hloupost, že, taková věc se má platit z rozpočtu ministerstva dopravy a ne pořád zavádět další a další složitosti.
Dálniční daň by se prostě měla použít na údržbu, provoz a výstavbu pouze dálnic a co se týče přílišného luxusu dálnic, platí poznámka o přiměřenosti daní k danému účelu - vybírat jen to, co je nutné, není potřeba zbytečně velkého luxusu.

Názor?

Řízená evoluce?

1.9.2004

Co svět světem stojí, hádají se lidé a dělí se naskupiny podle názoru na to, zda bylo dřív vejce nebo krocan, zda byla dřív hmota (materialismus) nebo vědomí, idea (idealismus), zda existuje "okolní realita" (objektivní) nebo existuji jenom já a všechno kolem je jen zdání (subjektivní) - mám sen o tom, že něco píšu a vy, co to čtete taky neexistujete, jenom se mi zdáte, pěkně blbej sen. Zda byl svět stvořen (Bůh existuje) nebo se vyvinul (evoluce, bůh neexistuje nebo existuje s omezenými pravomocemi kontrolovanými oběma sněmovnami parlamentu ČR). To jsou samozřejmě závažná témata, která se nedají dokázat, ani být dokázána většinou nechcou, já mám přece pravdu a jiný názor se nepřijímá. Každý tedy může říct jen svůj názor.
Já se nyní z hlediska filozofie řadím k idealismu, ovšem těžko říct, spíš objektivnímu, ovšem ne kategoricky.
Darwin nás učí, že svět vzniká postupným vývojem od nižších forem k vyšším, což je přirozený proces. To je samozřejmě pravda, kupříkladu nižší forma je neuklizený pokoj, vyšší forma je uklizený. Pokud bydlím v hotelu a nechám ráno pokoj neuklizený, večer se vrátím a je uklizený bez toho abych uklízel. Ovšem pokud se na to podíváme vážněji, pak hotelový pokoj, i když ho někdo neviditelný uklízí, postupně chátrá a jeho stav se zhoršuje, musí se opravovat, časem se musí zbourat a vystavět nový hotel. Čili přirozenost věcí je samovolný postup věcí od vyšších k nižším, od pořádku k nepořádku (entropie vzrůstá), shora dolů (entalpie klesá), od vyjímečnosti k průměru.
Je tedy naprosto nelogické, aby se svět dlouhodobě samovolně zdokonaloval.
Můžete mi oponovat, že dnes žijeme daleko pohodlněji, bezpečněji a vůbec kvalitněji, než před sto lety, výkon počítačů a sportovců stoupá, neznámé krajiny jsou čím dál víc prozkoumávány a osidlovány. Zkuste si odmyslet lidi - budou se samy budovat mosty a tunely, nebo budou ty staré rezavět, rozpadat se a zavalovat se? Bude se hromada písku samovolně zvyšovat, nebo se bude rozpadat a klesat?
Takže věříme něčemu, co je nelogické. Darwin a většina materialistů se chytá faktu, že vlastností přírody je přirozený výběr. Ze skupiny jedinců vítězí ten nejlepší, který plodí lepší skupinu, ze které pak opět vitězí ten nejlepší. Problém je v tom, aby vzniklo vědomí na té úrovni, která soutěživost podporuje. Další problém je etický - je ten nejsilnější zároveň ten nejmoudřejší, který může věci posunout do vyšší úrovně? Není to tak, že u některých jedinců transformovaly kmenové buňky do svalových a u jiných do mozkových? Znáte osobně hodně chytrých spravedlivých Swarzenegerů? Já ne.
Rekapitulujme - materialistická představa spočívá v tom, že vesmír byl na počátku nekonečně hustý, nekonečně horký a nekonečně malý - v čem existoval - existuje snad za vesmirem další "meta-prostor" (zajímavý je překlad do angličtiny, kde space je zároveň vesmír i prostor), do kterého se vesmír rozpíná? Co znamená, že je vesmír nekonečný? Lze si představit nekonečno bez Boha?
Dobře, došlo k Velkému třesku (anglicky mnohem hezčí Big Beng - nezaměňovat s Big Benem, to jsou věžní hodiny v Londýně). Proč? Kdo ho spustil? Kdo majzl do té kovadliny?
Najednou se tedy následkem výbuchu vesmír rozpíná, chladne a řídne, jak se děje doposud. Z homogenní hmoty vznikají jednoduché atomy, které se samy od sebe zesložiťují a zušlechťují - už zde je zřejmě vidět ta pověstná evoluční soutěživost - složitější atom má samozřejmě lepší podmínky k životu než jednoduchý, že?
Tím pádem vznikají složitější prvky z původního jednoduchého vodíku a hélia (první řádek periodické tabulky prvků).
Prvky a tedy materiály jsou čím dál složitější a zničehonic dojde ke sloučeninám, které nazýváme organickými - z nich se v budoucnosti mají skládat živé organismy. Jak říkají materialisté, viď Jirko, to není řízené zlepšování, to je náhoda - náhodné slučování náhodných prvků vyúsťuje do vzniku velmi málo pravděpodobných sloučenin pouhým systémem pokus-omyl.
No řekněme. A z těchto organických sloučenin vznikají první živé organismy, samozřejmě taky náhodou, nejdřív nebuněčné, potom jednobuněčné, potom mnohobuněčné. To všechno náhodou nebo metodou přirozeného výběru. Z nepohlavního množení (dělení) vzniká pohlavní - které má lepší předpoklady pro přežití. Čirou náhodou je do pohlavně se množících organismů vložen gen stárnutí, aby při svém zlepšování nežily moc dlouho a nebylo toho zlepšování příliš.
To všechno se děje paralelně na miliardách planet s náhodnými sekvencemi životních podmínek a náhodou je tato vhodná sekvence, která umožňuje vznik života zrovna tady - no jasně jsem živej, tak to tak muselo bejt.
Náhodou se některé organismy rozhodly pro zelený, chlorofylový život, který jim dával světelnou sluneční energii zadarmo, ale do budoucnosti neměli mít naproti tomu možnost pohyby (rostliny). Některé organismy energii zadarmo oželely, protože tušily, že až se z nich stane zvíře, budou si moct pobíhat po savaně a slunce nepotřebujou, panč si něco ulovijou.
Náhodou nebo přirozeným výběrem - "vybraly si to jenom některé organismy a ty pak přežily".
Jednou jsem sledoval bednu a vystupovali tam studenti nějaké makrobiologie nebo molekulární biologie a ti dokázali mluvit dostatečně vědecky maje objektivní údaje. Říkali, že pokud by vznik života byl vázán jen na pouhou neváženou pravděpodobnost, stejně jako vznik vesmíru, v tom čase, který na to byl, by žádný vesmír ani život nevznikl. Vědecky lze stáří země a vesmíru už poměrně přesně změřit a i když nějaká chyba existuje, toto stáří se počítá na desítky miliard let. To je hodně, že. Kolik dělá třeba státní rozpočet Česka - stovky miliard, takže to zas tak moc není. Desítky miliard je číslo s desíti nulama - a v tomto čase se měla odehrát řada náhod - spousta možností, ze kterých se samy vybraly ty nejlepší.
Znáte hru letadlo? Tam jde taky o pravděpodobnosti a jednodušší člověk si řekne, pošlu dolar, obdržím milión dolarů z těch co budou v pyramidě pode mnou, z toho mého dolaru a miliónu bez jedné se zaplatí milión tomu nade mnou, stejně tak, ten co bude posílat mě, se zaplatí z miliónu pod ním. Čili jsou to 3 milióny. Chytřejší člověk ví, že se milióny nesčítají, ale násobí, 3 krát za sebou milión je pak trilión, číslo s osmnácti nulama. To jsme pořád u letadla, lidského výmyslu. Pořád si myslíte, že v daném čase se mohli odehrávat miliardy a miliardy náhodných pokusů podle nevážené pravděpodobnosti? Myslet si můžete, co chcete, ale makrobiologičtí studenti vám řeknou, že to možné není a ta pravděpodobnost byla vážená nebo výběrová, jestli chcete, prostě musel být někdo, kdo omezil ty přírodní pokusy na jen ty, ze kterých něco mohlo být - to sama příroda asi. Ovšem z tohoto hlediska jestli Ta Příroda nebo Ten Bůh je v postatě to samé, podstatné je to, že matematicky podložený náhodný neovlivňovaný vývoj není možný.
Materialisté se mnou nebudou souhlasit, můj názor je ten, že evoluce, chceme-li ji tak nazývat probíhala tak, jak Darwin řekl s tím rozdílem, že ji řídil Bůh. V Bibli (Starý Zákon, 1. Mojžíšova, úplně od začátku) je to popsáno, jako stvoření světa během šesti dnů. Mluvil jsem o tom s různými křesťany a pravděpodobná možnost je ta, že těch 6 dnů je literární ztvárnění procesu evoluce řízené Bohem - kdo by asi četl Bibli, pokud by tam byly přesně popsané ty procesy vývoje světa, že, navíc ta Bible by pak mohla být převážená jenom na hodně dlouhém vlaku, kolik by tam bylo informací. Doba tedy byla podstatně delší, než 6 dní, pro což hovoří různé karbonové metody měření doby rozpadu uhlíku.
Jiná věc je stvoření člověka, nevím přesně, zda člověk ke své rozumnosti přišel jako Adam nebo adaman (? - trochu jsem se zapotil, když jsem to po sobě po čase četl a nevěděl jsem, co jsem myslel - pak jsem si vzpomněl - chtěl jsem rádoby-vtipně představit druh opice, která by se podle orangutana mohla jmenovat adaman), verše o Adamovi a Evě jsou totiž důležitější vzhledem k hříšnosti člověka oproti zvířatům. Každopádně židovský letopočet se počítá od stvoření světa, respektive od vyhnání člověka z Ráje - a má necelých 6 tisíc let, čili člověk odlišný od zvířete se na zemi nacházel zhruba 4 tisíce let před Kristem, pro což svědčí nejstarší kulturní památky z Mezopotámie z doby 3 tisíce let před Kristem.
Neznám problém zas tak moc, abych mohl něco tvrdit, ale starší pravěké nálezy zřejmě pochází od opic podobných člověku, ale nikoliv rozumných ve smyslu člověka.

Názor?

Rozdíl mezi zaměstnanci a živnostníky

1.8.2004

Další moje poznámka k financím, panč jde o prachy, ať už jdou do finančního nebo sociálního úřadu:
Proč se vlastně platí padesáti institucím, když jsou všechny stejně státní? Já myslím, že pokud by se řeklo, že státu poteče 50%, tak se lid vzbouří. Takhle, když se mu řekne že daň je 20%, sociální a zdravotní dělá 10.000 Kč měsíčně (tedy nesouměřitelné jednotky), tak si prostý havíř řekne, že to tak musí být a asi to podle selského rozumu dává daň 30% (20+10).
Pokud by se v tom snad chtěl víc hrabat, tak ho zmateme tím, že mu sociální a zdravotní na pásce vyčíslíme jenom na dva tisíce (a 8 tisíc budeme chtít tiše po zaměstnavateli) a on se uspokojí, že daň je jenom 22% (20+2).
Zdá se vám to fany? Ale vždyť my nikdo nechceme slyšet pravdu - necháme se zaměstnat, abysme neviděli a neslyšeli a vidět do toho budou jen účetní a ti radši budou ve vlastním zájmu zticha.
Chcete konkrétní příklad? Máte třeba 20.000 hrubýho a 15.000 čistýho?
Pak teda firma za vás platí 30.000. To je fakt. Pokud byste nebyli zaměstnanci, ale živnostníci, firma by vám mohla platit 30.000 a vy byste si platili daň sami. Jednak byste měli víc peněz (o trochu), ale hlavně byste si uvědomili, jakej je skutečnej rozdíl mezi hrubým a čistým - 50% vám zůstane, 50% uvízne za nehty státu.
Protože je ale většina prostších, emotivních lidí zaměstnaná, stát z nich jednak tyje a jednak je drží v nevědomosti. A nutí je do některejch špatnejch kšeftů, jak je třeba nemocenská.
Já jako podnikatel, jsem se mohl rozhodnout, jestli chci nemocenskou platit nebo nechci. Protože umím počítat, nemocenskou jsem si neplatil. Spočítal jsem totiž, že to co do systému vkládám, se mi vrátí tehdy a jenom tehdy, pokud budu měsíc co měsíc 3 pracovní dny stonat - a já stonám zhruba v rozsahu 14 dní za deset let. Chce to pak mít samozřejmě takovou sebekázeň, která mě bude nutit všechny peníze, co dostanu, okamžitě neprochlastat, ale schovat je pro případ nemoci. Prostší zaměstnanci si ale nic schovávat nemusí - nemocensky jsou pojištěni, ať chcou nebo ne, je to sice dražší, ale aspoň na to nemusijou myslet.
Co je pak ještě fany, je to, že stát, pro kterého jsou z mnoha důvodů důležitější zaměstnanci, si dovolí mluvit o Schwarz-(nazdar Míšo)-systému (zaměstnanci firmy nejsou zaměstnaní, ale živnostníci, dostávající pravidelnou výplatu na fakturu) jako o podvodu. Podvod je to, že stát dělá rozdíly mezi zaměstnanci a podnikateli.
Proč vlastně mají jiné podmínky? Já bych naopak prosazoval tento systém pro všechny firmy jako default.

Názor?

Sociální spravedlnost?

1.7.2004

Já si myslím, že sociální spravedlnost, odbory a komunismus jedno shnilý sou.
Jak vidíte, žádnej levičák ani náhodou nejsem. Vy kteří ste, mi namítnete - Stát se přece musí o člověka postarat, dyž je v nouzi, dyž ztratí fachu, dyž rodí, dyž je nemocnej, že.

Jo, jo. Představte si stát jako tu naší (vaší) ulici.

V naší (vaší) ulici je patnáct (třeba) domů. Bylo rozhodnuto, že obyvatelé prvních tří domů se budou starat o přerozdělování peněz pro potřebné, ostatní na ně budou pracovat.
Ze všeho, co si vyděláme, budeme dávat polovinu úředníkům z prvních tří domů (pamatuju si, jak za komoušů nám vysvětlovali, jak bylo nevolnictví a poddanství špatné, uvažte to, sedláci museli dávat církvi a vrchnosti DESÁTKY. Jak bych byl dneska šťastnej za deseti-procentní daň).

Paní Nováková z domu č.7 bude mít děťátko, podporujeme porodnost, uskrovníme se, a budeme ji dohromady platit - teď je mamin víc, to zvládnem, ještě, sakra tak těm maminám rači koupíme televize, gdo má ty děcka živit.
Paní Kostelková z domu č. 11 umřela. Složíme se jí na pohřeb.
V naší ulici je málo pracovních příležitostí, několika lidem, co pracujou už je přes šedesát, složíme se jim na důchod, aby uvolnili pracovní místa nám mladým. Deset mladíků nepracuje - složíme se jim na podporu. Že už je jich patnáct, no, to nějak zvládnem, ale dvacet - to sakra už budu muset skládat z platu třetinu jenom pro ně, kašlu na to, budu taky nezaměstnanej, ať se staraj ostatní o mě.
Pan Černík potřebuje nový brejle, ale nechce kostěný obroučky, chce drátkový obroučky a multifokální skla - príma, složíme se mu na ně.
Pan Sládek má vysokej cholesterol a všechny peníze prožere a prochlastá - máme za něj zodpovědnost, nenecháme ho umřít, ale složíme se mu na LipoStat.
Paní Konečná si chce udělat předvánoční úklid a přes víkend nestíhá, hodí se u doktora marod a my jí zaplatíme pro všechny případy Paralen a nemocenskou za první tři dny, přece bysme jí to chudáka nenechali platit.
Pan Kováč se vožral a naboural auto. Jak by to sám mohl z podpory zaplatit, zaplatíme mu to my...

Ale, ale, nelíbí se Vám to, pořád za někoho něco platit?
Ale chceme být přece moderní socialistický stát se zdaněním padesát procent (nemají ve Švédsku 80?), to co odvedeme na daních se nám přece bohatě vrátí v podpoře v nezaměstnanosti, v nemocenské, v porodném, v pohřebném, v přídavkách na děti, v příplatcích na dopravu, na bydlení, na stravování, ve zdravotnictví zadarmo apod.
Podstatné je, že se o nic nemusíme starat, stát nás zasytí a zahřeje, i oči nám zatlačí, až přijde náš čas.
Kam bysme se hnali, přemýšleli, jak nejlépe investovat, jak vydělat víc peněz. Proč? Zůstaňme ve své kotlince - smrádek, ale teploučko.

Jo, jo, představte si tu naší fabriku, fabriku naší, odborovou.

My odboráři máme právo na vyšší platy, máme právo alespoň na průměrnej výdělek - že se tím průměrnej výdělek zvýší? - no príma, budem zase bojovat za dorovnání na průměrnej výdělek a to by bylo, abysme ten průměrnej plat na toho Soudka nedotáhli. Pravda, zboží, které budeme vyrábět nikdo vzhledem k ceně naší pracovní síly nekoupí, ale to nás nemusí trápit, my máme v naší kolektivní smlouvě výšku našeho platu zakotvenou bez ohledu na to, jestli prodáváme nebo ne.

Názor?

Drahý státe,

(mailing z internetu)
1.6.2004

rád bych věděl, kam mám zajít, abych se mohl úplně odhlásit ze státního penzijního systému.
Mám na mysli podepsání nějakého prohlášení (reverzu), že až budu starý, nebudu od státu požadovat žádný důchod a na oplátku teď nebudu na tento systém muset platit.
Rozhodl jsem se totiž, že bude jistější, když si sám budu spořit ve fondech, založím si akciové portfolio a koupím si na hypotéku nějakou nemovitost, kterou pak v důchodu buď prodám, nebo pronajmu.
Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit vysoké daně a až mi bude 65, stát řekne "sorry, nejsou peníze na důchody - můžou za to předchozí vlády - to my ne.
Jo a vy jste si vedle toho spořil do státem podporovaných penzijních fondů?
Sorry, ale inflace produkovaná minulým vedením ČNB tyto úspory znehodnotila, nehledě k tomu, že vám ty úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody pro ty, kteří si nespořili.
Jak by k tomu ti chudáci přišli, že..."

Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé.
Platit si toto pojištění má smysl přeci pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne?
Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni...
A nebo bych se možná i proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.

Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké komerční pojišťovny, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiju, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu.

Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do ČD teče.

Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost. Zas tak dobré ty školy nebyly!
Vysokou školu si platím sám, takže na školství bych již platit rád přestal. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit si školu sám a ještě ji platit někomu jinému jenom proto, že se u nás stát neobtěžoval zřídit studijní obor, který zrovna potřebuji studovat.

Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat z pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj.
Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní. Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí. Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje je Octavia.

Také bych se chtěl zeptat, kde na magistrátu se odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají kde jinde parkovat.
Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili "domobranu" po vzoru některých sídlišť, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!).
To druhé bych velice rád udělal - spočetl jsem si, že kdyby se náš blok složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 100Kč na jednu domácnost. Věřím, že od té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, kterou bychom pak nepotřebovali.

Proto bych se chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci nesmysl platit něco, co nepoptávám, ne? Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu pedagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém a několika stovek dalších.

Také by bylo dobré, kdyby bylo možné nějak určit cenu jednotlivých služeb, které nám stát poskytuje. Proto je ale zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí konkurence.
Když si totiž jdu koupit housku za 5Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5Kč mohu koupit. Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peněženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější.
Se státními službami to tak není. Neznáme jejich cenu. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji.
A hlavně nemáme možnost se rozhodnout, zda-li o ty služby za daných podmínek stojíme. Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví. A tak je to se všemi státními službami - buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nebo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence.

Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojištění, na emisi peněz, na rozhodování sporů, na zajišťování pořádku, atd...). Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz. Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí.

A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co poptávám, jak sám rozhodovat o svém životě a majetku.

Názor?

Počasí

1.5.2004

by se mělo zakázat. Respektive, ne zakázat, ale přikázat. Proč?
Protože já jsem chtěl mít pořád léto.
Počasí ne. Že tady bude navíc jaro, podzim a zima.
A tak ti vzkazuju, počasí! Laskavě dělej svou práci, která spočívá v kontinuálních postupných přechodech jednotlivých období bez výraznějších výkyvů. Tuto svou funkci máš zabezpečenu v Živlové Ústavě. Tato funkce je pro tebe na věčné časy zabezpečena, ALE, je to i tvoje povinnost, vykonávat práci dobře.
Aby pro příště nemohlo dojít k nějakému vykrucování, podmínky máš takto dané:

Názor?

Alkohol

Pijan upadá duševně i tělesně 1.4.2004

je zhouba lidstva. Jed ničící buňky. Nejpomalejší kusy stáda.
Ale... Kam se utíkáme my muži, když je nám nejhůř? Ke kořalce... (díky Lůďo - L.S.D.V.)
My chlopi, mame radi alkohol, třeba pivo.
Ta hořká chuť, zahánějící spolehlivě žízeň (na příští čtvrthodinu) a tvořící chuť na další kousek.
Musím podotknout, že na světě jsou dobrá piva všude, znáte třeba izraelske Macabeu nebo GoldStar?
Ale i když riskuju lynchování od kovanejch skalních příznivců, existuje i jedno hodně špatné pivo a jmenuje se Gambrinus.
Ať si Mišík co chce říká, dneska se to nedá pít. Jednak je to nejdražší desítka (má přece výbornej říz), odnak jsem tomu kdysi vyčítal hořkej vocas. Sládek G. to asi zaslechl, zalekl se, a vocas uřízl aji s tělem. Od té doby (srpna 2003) má Gambrinus chuť slabé hořké hnědé vody a poslední, co by měl, je říz. Dobrý je na tom to, že když si ho dáte, můžete po šesti škopících spolehlivě řídit automobil a močit ve stoje.
Ale náladu si neuděláte ani z chuti, ani z alkoholu - aspoň mě teda nikdo nedonutí vypít tu druhou nádobu, to si radši objednám lahvovou plzeň, kterou jinak taky neprožívám.
Nebo víno, ta ovocná, suchá chuť.
Nebo vhíski (ale jedině domácí (díky Lůďo - L.S.N.S.)), rozpalující krev v žilách.
Kdo nepoznal, nepochopí. Co jiného nám vlastně pomůže přežít svůj čas? Snad jen alkohol v nás!
Hlava příjemně šumí, rty se samovolně usmívají, teplo se rozlévá (no tak si představte, že je vám zima a vlezete do příjemně horké vany), mysl se synchronizuje na jednoduché myšlenky.
Jeden problém je v komunikaci. Pánové, neberte si abstinentky, které vás nepodrží, ba naopak! Člověk s náladou totiž připadá člověku bez nálady jako opilec. Ale, co na tom, že se špatně artikuluje, my v náladě si rozumíme, ne?
Dobrý tip a ještě lepší tip.
Ale vy ostatní, dávejte si pozor, abyste nebyli pijani, jako my.

Názor?

Rozbor písničky "Chinaski - Kutil"

1.3.2004

...jsem kutil, mám malou dílnu, víc mě nezajímá,
má práce je moje hobby, šťastnej každej, kdo to tak má...
...mám ženu, je milá, krásná, přívětivá,
má jednu malinkatou chybu, že si se mnou vůbec nepovídá,
... a tak hledám holku sdílnou,
co by chtěla kluka s dílnou,
abych už nebyl sám...

Myslím, že srdéčko všech žen zaplesá:

Já to teda chápu úplně jinak. Myslím, že Michal(?) Malátný, byť o silnej rok mladší, má velmi podobné, silně testosteronní myšlení a písnička je myšlena jako satira právě na tyto "ženské hodnoty".
Aspoň si teda nedokážu představit chlapa, kterej má krásnou a přívětivou, že si s ní chce jenom povídat - to si chcou ženský.
Fakt je, že přece jenom, ten text není satiricky úplně čistej, protože když je ta žena milá a přívětivá - to je u žen synonymem povídačnosti, ne?
Potom, jedná se o malinkatou chybu, ale je to důvod k hledání škaredé intelektuálky!?!?
A kutil, kterého kromě dílny nic nezajímá, proč chce mít vůbec ženu, a když, proč je tak podstatné, aby si s ním povídala? Nebylo by jednodušší si koupit na provoz mnohem méně náročné rádio?
No Michale(?), pokud's skládal text, tak se k tomu vyjádři, abych mohl své názory uvést na pravou míru.

Názor?

Má pes duši?

16.2.2004

Respektive, duši má, protože to ani Bible nepopírá, když hovoří o tom, že budeme jíst... ...i ostatní (zvířata), co mají duši (přesný verše po mě nechtějte, ale jde o Petrův sen, že se nemusí jíst "košer").
O to mi tolik nešlo, spíš o to, jestli se my lidi považujem po právu za nadřazenou rasu třeba nad psama.
Jasně, psi neumijou mluvit. Psi nemají ruce.
Ale znamená to, že nemyslí - nebo čím se tedy odlišujeme? Tím, že my se považujeme za osoby a psy považujeme (podle českého práva) za věci?
Napadlo mě to tehdy, když jsem viděl, že náš píšek, leža v posteli, hrabe nohama a fňuká, jako kdyby ho někdo pronásledoval.
Jediné logické vysvětlení pro mě je, že se mu zdá sen. Pokud se mu zdá sen, musí mít vyšší mozkovou činnost, čili velmi podobnou funkci mozku, jako my lidi.
Pes se umí naučit povely, různé akrobatické kousky, pokud by mohl mluvit, třeba by se i mluvit naučil.
Byl by pak pořád méněcenný, pokud by na některé věci dokázal vyslovit názor?
Každej, kdo má rád svého psa, pozná, kdy je pes smutný, kdy veselý, co má rád, co nemá, čím ho potěší a čím naštve.
Není to snad non-verbální komunikace? Pes naopak rozumí povelům, ať už rozumí slovům nebo intonaci, podstatné je, že dokáže pochopit, co mu pán sděluje.
V přírodě existuje víc inteligentních tvorů, třeba delfíni. Můžeme s nimi jednat jako s věcmi a ne jako s myslícími bytostmi?
Vadí mi například, že psi jsou velmi omezováni ve své svobodě povinným řemínkem a náhubkem.
Je jasný, namítne mi matka pokousané holčičky, že se jí to nemuselo stát, pokud by byl pes uvázaný.
To je samozřejmě pravda. A taky je pravda, že holčičku nemusel pokousat pes, ale mohl jí třeba chlapeček z pískoviště rozbít hlavu cihlou, to by se stát nemohlo?
To by se stát nemohlo, kdyby byl chlapeček uvázaný a kdyby měl na obličejíčku košíček, tak by holčičku ani nemohl kousnout a kdyby měl svázané ručičky, tak by po ní nemohl hodit šutrák.
Chceme tedy, aby v rámci předcházení všech zločinů, byli všichni, i my, omezeni ve svém pohybu, aby nikdo nemohl nic spáchat? Aby každý náš pohyb byl monitorován pod kůži zašitým čipem? Znamením na čele nebo hřbetu ruky? Přečtěte si Zjevení sv. Jana.
Já to teda tak nechci ani pro sebe ani pro svého psa. Aby bylo jasno, nechci, aby byly ulice plné zdivočelejch psů, na které nebude policie smět sáhnout.
Můj názor je ten, že majitel jakéhokoliv psa, ať srnečky nebo bernardýna by měl být za chování psa PLNĚ zodpovědný, tak jako za chování své nebo chování svého nezletilého syna.
Pokud můj pes někoho pokouše, i když třeba kvůli tomu, že jsem špatně zavřel dveře a on utekl (neúmyslný čin), ať jsem souzen a odsouzen k náhradě škody tak, jako bych to udělal já nebo můj syn. Nic víc se podle mě ani chtít nedá.
Je to podle mě lepší, než dnešní praktika, kdy je majitel kousajícího psa osvobozen, protože se nejedná o úmyslný čin, ale o pouhé zanedbání.
Je přece jedno, jestli jsem škodu udělal sám, svým psem, svým autem nebo jen svou nečinností. Ať se každému měří stejně, ale pokud je pes hodnej, tak ať sakra nemusí chodit po ulici s košem a na řemínku - já osobně teda koš nedávám vůbec a řemínek jenom v místech, kde psovi hrozí nebezpečí, že vlítne do silnice nebo tam, kde vidím, že jsou děti, které by se ho mohly bát.

Názor?

English version
:: Kubak.cz » Filosofie a názory