Biblické míry, váhy, mince, čas

Oddíly: Váhy, platidla | Mince | Objemové míry | Délkové míry | Časové údaje | Měsíce | Hlavní výroční slavnosti a svátky

Váhy, platidla

Zpočátku se vážilo jen zlato a stříbro, ostatní se měřilo. Mince nebyly, pouze zrnka, tyčinky nebo kousky kovů v různých tvarech.
Základem váhy byl šekel (sikl) neboli lot, který se nazýval lotem svatyně, protože se uchovával ve stánku jako normál (II M.30.13; II M.38.24-26).
Ve zlatě měl lot 16 g, později asi 11 g. Časem se také počítalo jen 50 lotů na libru.
Ve stříbře byla váha o něco menší, lot něco přes 14 g, libra tedy měla 700 g a centnéř 42 kg.
Slovo lot se překládá jako váha u Amos.8.5 (přivětšovali váhy=zvyšovali hmotnost závaží).

V Bibli se uvádějí tyto váhy:

Názor?

---

Mince

Zpočátku byla platební jednotka šekel (16 g) stříbra.
Skutečné peníze přišly do oběhu až asi v 6.stol př.Kr. (vyskytovaly se tedy až po návratu Izraelců z babylónského zajetí).
Zpočátku se používal vážený kov, tak jako bylo zmíněno v předchozím odstavci a váhy vlastně byly platidlem.
Jednotkou byl šekel, mina, hřivna nebo lot, libra, centnéř. Hodnota se dá jen těžko určit, můžeme usuzovat jen podle ceny zlata a stříbra.
Užívaly se i menší kousky a jako výměný kov se zavedl i bronz.
Za vlády Daria Hystapse Perského (581-485 př.Kr.) byly raženy první mince dareikony (darkony, darejky) s obrazem krále klečícího s lukem v jedné a šípem v druhé ruce. Je o nich zmínka u Ezd.8.27 (Kraličtí je překládají jako drachmy) a I Par.29.7 (Kraličtí jako zlaté).
Tyto mince o váze asi 8 g byly běžným platidlem na Východě až do doby Alexandra Velikého. Kromě toho se o drachmě mluví v Ezd.2.69 a Neh.7.71-73, kde však pravděpodobně jde o jinou minci (darkemonim).
Po rozdělení Alexandrovy říše byli Židé pod nadvládou Ptolemeovců a Seleukovců a užívali egyptské a fénické mince tetradrachmy, didrachmy a drachmy, které se rovnaly šekelu, půlšekelu a čtvrtšekelu.
Šimon Makabejský dosáhl práva razit vlastní mince - razil stříbrné šekely a půlšekely a bronzové šestiny šekelu. Později i herodovci razili své mince, nakonec s obrazem císaře.

V Novém Zákoně se mluví o těchto mincích:

Názor?

---

Objemové míry

Názor?

---

Délkové míry

Názor?

---

Časové údaje

Den

Den (kalendářní) začínal západem slunce a trval zase do západu slunce. Den (bez noci) se dělil na dvanáct hodin a Židé ho počítali od východu slunce (devátá hodina u Mat.27.46 odpovídá naší 15-té hodině). Římané počítali den od půlnoci a takto ho počítá i apoštol Jan.

Hodina

Ve Starém Zákoně je zmínka o hodině v Dan.3.6 a o slunečních hodinách v II Kral.20.9.

3 bdění

Noc se dělila bdění neboli hlídky (strážný bděl nad bezpečností během noci, byl na hlídce) - na první bdění do půlnoci (Plac.Jer.2.19), prostřední bdění do 3 hodin (Soud.7.19) a jitřní bdění (II M.14.24).

4 bdění

V Novém Zákoně byly čtyři bdění (Mark.13.35) a to první 18-21 hodin (večer), druhé (Luk.12.38) 21-24 hod (půlnoc), třetí 24-3 hod (když kohouti zpívají) a čtvrté (Mat.14.25) 3-6 hod (ráno).

Hodiny

Tak jak byla rozdělená noc na čtvrtiny, které se nazývali bděními, tak se také obdobně rozdělovalo 12 hodin dne (Jan.11.9) na čtvrtiny a každá čtvrtina se nazývala hodinou podle té, kterou čtvrtina začínala.
Tak se první část dne nazývala první hodina, protože první hodinou začínala. Druhá část začínala po třetí hodině a proto se nazýval třetí hodina, třetí část se nazývala šestá hodina a čtvrtá část devátá hodina.

Týden

Týden měl sedm dní. Dny v týdnu neměly názvy, ale označovaly se čísly. První den po sobotě je naše neděle. Kraličtí ten název užili v I Kor.16.2 (v každou neděli), ale v poznámce pod čarou připisují v každý den po sobotě.

Názor?

---

Měsíce

Měsíce se počítaly podle oběhu Měsíce a měly 29 nebo 30 dní. Rok měl 12 měsíců a protože se rok počítal podle Slunce, vždy několik dní zbylo. Aby se tento přebytek vyrovnal, byl každý třetí rok o měsíc delší, měl tedy 13 měsíců a tento měsíc se nazýval Ve Adar.

Měsíce jsou v Bibli uváděny čísly nebo názvy v tomto pořadí:

Názor?

---

Hlavní výroční slavnosti a svátky (II M.23.14)

Názor?