Vybrané Biblické Verše / Selected Biblical Verses

Evangelium S. Jana

Kralický překlad 1613

Jan

Ekumenický překlad 1985

The Gospel According to John

King James translation 1611
Jan.1.1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. J.1.1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. John.1.1 In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God.
Jan.1.2 To bylo na počátku u Boha. J.1.2 To bylo na počátku u Boha. John.1.2 The same was in the beginning with God.
Jan.1.3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. J.1.3 Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. John.1.3 All things were made by him; and without him was not any thing made that was made.
Jan.1.4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. J.1.4 V něm byl život a život byl světlo lidí. John.1.4 In him was life; and the life was the light of men.
Jan.1.5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. J.1.5 To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. John.1.5 And the light shineth in darkness; and the darkness comprehended it not.
Jan.1.6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. J.1.6 Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. John.1.6 There was a man sent from God, whose name [was] John.
Jan.1.7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho. J.1.7 Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. John.1.7 The same came for a witness, to bear witness of the Light, that all [men] through him might believe.
Jan.1.8 Nebyl on to Světlo, ale [poslán byl,] aby svědectví vydával o tom Světle. J.1.8 Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. John.1.8 He was not that Light, but [was sent] to bear witness of that Light.
Jan.1.9 [Tenť] byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. J.1.9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. John.1.9 [That] was the true Light, which lighteth every man that cometh into the world.
Jan.1.10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal. J.1.10 Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. John.1.10 He was in the world, and the world was made by him, and the world knew him not.
Jan.1.11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho. J.1.11 Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. John.1.11 He came unto his own, and his own received him not.
Jan.1.12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, [totiž] těm, kteříž věří ve jméno jeho, J.1.12 Těm pak kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. John.1.12 But as many as received him, to them gave he power to become the sons of God, [even] to them that believe on his name:
Jan.1.13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou. J.1.13 Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. John.1.13 Which were born, not of blood, nor of the will of the flesh, nor of the will of man, but of God.
Jan.1.14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. J.1.14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. John.1.14 And the Word was made flesh, and dwelt among us, (and we beheld his glory, the glory as of the only begotten of the Father,) full of grace and truth.
Jan.1.15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já. J.1.15 Jan o něm vydal svědectví a volal: "To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já." John.1.15 John bare witness of him, and cried, saying, This was he of whom I spake, He that cometh after me is preferred before me: for he was before me.
Jan.1.17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, [ale] milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. J.1.17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. John.1.17 For the law was given by Moses, [but] grace and truth came by Jesus Christ.
Jan.1.18 Boha žádný nikdy neviděl, [ale] jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. J.1.18 Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. John.1.18 No man hath seen God at any time; the only begotten Son, which is in the bosom of the Father, he hath declared [him].
Jan.1.21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. [Tedy] jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem. J.1.21 Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne." John.1.21 And they asked him, What then? Art thou Elias? And he saith, I am not. Art thou that prophet? And he answered, No.
Jan.1.23 Řekl: Já [jsem] hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. J.1.23 Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš." John.1.23 He said, I [am] the voice of one crying in the wilderness, Make straight the way of the Lord, as said the prophet Esaias.
Jan.1.26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte. J.1.26 Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte - John.1.26 John answered them, saying, I baptize with water: but there standeth one among you, whom ye know not;
Jan.1.27 Ten [ačkoli] po mně přišel, [však] předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka. J.1.27 ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi." John.1.27 He it is, who coming after me is preferred before me, whose shoe's latchet I am not worthy to unloose.
Jan.1.29 Druhého [pak] dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa. J.1.29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa. John.1.29 The next day John seeth Jesus coming unto him, and saith, Behold the Lamb of God, which taketh away the sin of the world.
Jan.1.30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já. J.1.30 To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. John.1.30 This is he of whom I said, After me cometh a man which is preferred before me: for he was before me.
Jan.1.32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm. J.1.32 Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. John.1.32 And John bare record, saying, I saw the Spirit descending from heaven like a dove, and it abode upon him.
Jan.1.33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým. J.1.33 A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: 'Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým'. John.1.33 And I knew him not: but he that sent me to baptize with water, the same said unto me, Upon whom thou shalt see the Spirit descending, and remaining on him, the same is he which baptizeth with the Holy Ghost.
Jan.1.34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. J.1.34 Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží." John.1.34 And I saw, and bare record that this is the Son of God.
Jan.1.41 Byl [pak] Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. J.1.40 Jeden z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. John.1.40 One of the two which heard John [speak], and followed him, was Andrew, Simon Peter's brother.
Jan.1.42 [I] nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. J.1.41 Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: "Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu: Kristus)." John.1.41 He first findeth his own brother Simon, and saith unto him, We have found the Messias, which is, being interpreted, the Christ.
Jan.1.43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. J.1.42 Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův; budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr)." John.1.42 And he brought him to Jesus. And when Jesus beheld him, he said, Thou art Simon the son of Jona: thou shalt be called Cephas, which is by interpretation, A stone.
Jan.1.45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. J.1.44 Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova; John.1.44 Now Philip was of Bethsaida, the city of Andrew and Peter.
Jan.1.46 Nalezl [také] Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. J.1.45 Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: "Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta." John.1.45 Philip findeth Nathanael, and saith unto him, We have found him, of whom Moses in the law, and the prophets, did write, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.
Jan.1.52 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. J.1.51 A dodal: "Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka." John.1.51 And he saith unto him, Verily, verily, I say unto you, Hereafter ye shall see heaven open, and the angels of God ascending and descending upon the Son of man.
Jan.2.6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle [obyčeje] očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry. J.2.6 Bylo tam šest kamenných nádob, učených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. John.2.6 And there were set there six waterpots of stone, after the manner of the purifying of the Jews, containing two or three firkins apiece.
Jan.2.17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne. J.2.17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro svůj dům mne stráví.' John.2.17 And his disciples remembered that it was written, The zeal of thine house hath eaten me up.
Jan.2.19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej. J.2.19 Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím." John.2.19 Jesus answered and said unto them, Destroy this temple, and in three days I will raise it up.
Jan.2.21 Ale on pravil o chrámu těla svého. J.2.21 On však mluvil o chrámu svého těla. John.2.21 But he spake of the temple of his body.
Jan.2.25 Aniž potřeboval, aby [jemu] kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku. J.2.25 nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku. John.2.25 And needed not that any should testify of man: for he knew what was in man.
Jan.3.1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské. J.3.1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. John.3.1 There was a man of the Pharisees, named Nicodemus, a ruler of the Jews:
Jan.3.2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním. J.3.2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." John.3.2 The same came to Jesus by night, and said unto him, Rabbi, we know that thou art a teacher come from God: for no man can do these miracles that thou doest, except God be with him.
Jan.3.3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodíli se kdo znovu, nemůž viděti království Božího. J.3.3 Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." John.3.3 Jesus answered and said unto him, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born again, he cannot see the kingdom of God.
Jan.3.4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se? J.3.4 Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." John.3.4 Nicodemus saith unto him, How can a man be born when he is old? Can he enter the second time into his mother's womb, and be born?
Jan.3.5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodíli se kdo z vody a z Ducha [svatého], nemůž vjíti do království Božího. J.3.5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. John.3.5 Jesus answered, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born of water and [of] the Spirit, he cannot enter into the kingdom of God.
Jan.3.6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest. J.3.6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha je duch. John.3.6 That which is born of the flesh is flesh; and that which is born of the Spirit is spirit.
Jan.3.7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi. J.3.7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. John.3.7 Marvel not that I said unto thee, Ye must be born again.
Jan.3.8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil. J.3.8 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." John.3.8 The wind bloweth where it listeth, and thou hearest the sound thereof, but canst not tell whence it cometh, and whither it goeth: so is every one that is born of the Spirit.
Jan.3.12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, buduli vám praviti nebeské, uvěříte? J.3.12 Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? John.3.12 If I have told you earthly things, and ye believe not, how shall ye believe, if I tell you [of] heavenly things?
Jan.3.13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi. J.3.13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. John.3.13 And no man hath ascended up to heaven, but he that came down from heaven, [even] the Son of man which is in heaven.
Jan.3.14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka, J.3.14 Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, John.3.14 And as Moses lifted up the serpent in the wilderness, even so must the Son of man be lifted up:
Jan.3.15 Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J.3.15 aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. John.3.15 That whosoever believeth in him should not perish, but have eternal life.
Jan.3.16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J.3.16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. John.3.16 For God so loved the world, that he gave his only begotten Son, that whosoever believeth in him should not perish, but have everlasting life.
Jan.3.17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J.3.17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. John.3.17 For God sent not his Son into the world to condemn the world; but that the world through him might be saved.
Jan.3.18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. J.3.18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. John.3.18 He that believeth on him is not condemned: but he that believeth not is condemned already, because he hath not believed in the name of the only begotten Son of God.
Jan.3.21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou. J.3.21 Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu." John.3.21 But he that doeth truth cometh to the light, that his deeds may be made manifest, that they are wrought in God.
Jan.3.27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe. J.3.27 Jan odpověděl: Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. John.3.27 John answered and said, A man can receive nothing, except it be given him from heaven.
Jan.3.28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním. J.3.28 Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. John.3.28 Ye yourselves bear me witness, that I said, I am not the Christ, but that I am sent before him.
Jan.3.29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest. J.3.29 Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. John.3.29 He that hath the bride is the bridegroom: but the friend of the bridegroom, which standeth and heareth him, rejoiceth greatly because of the bridegroom's voice: this my joy therefore is fulfilled.
Jan.3.30 Onť musí růsti, já pak menšiti se. J.3.30 On musí růst, já však se menšit. John.3.30 He must increase, but I [must] decrease.
Jan.3.31 Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. [Ale] ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest. J.3.31 Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky; John.3.31 He that cometh from above is above all: he that is of the earth is earthly, and speaketh of the earth: he that cometh from heaven is above all.
Jan.3.34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo [jemu] ne v míru dává Bůh ducha. J.3.34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti. John.3.34 For he whom God hath sent speaketh the words of God: for God giveth not the Spirit by measure [unto him].
Jan.3.35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho. J.3.35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. John.3.35 The Father loveth the Son, and hath given all things into his hand.
Jan.3.36 Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm. J.3.36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává." John.3.36 He that believeth on the Son hath everlasting life: and he that believeth not the Son shall not see life; but the wrath of God abideth on him.
Jan.4.9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.) J.4.9 - Samařská žena mu odpoví: "Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?" Židé se totiž se Samařany nestýkají. John.4.9 Then saith the woman of Samaria unto him, How is it that thou, being a Jew, askest drink of me, which am a woman of Samaria? for the Jews have no dealings with the Samaritans.
Jan.4.10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé. J.4.10 Ježíš jí odpověděl: "Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou." John.4.10 Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
Jan.4.13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět. J.4.13 Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. John.4.13 Jesus answered and said unto her, Whosoever drinketh of this water shall thirst again:
Jan.4.14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. J.4.14 Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému." John.4.14 But whosoever drinketh of the water that I shall give him shall never thirst; but the water that I shall give him shall be in him a well of water springing up into everlasting life.
Jan.4.22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se [pak] modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest. J.4.22 Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. John.4.22 Ye worship ye know not what: we know what we worship: for salvation is of the Jews.
Jan.4.23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu. J.4.23 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. John.4.23 But the hour cometh, and now is, when the true worshippers shall worship the Father in spirit and in truth: for the Father seeketh such to worship him.
Jan.4.24 Bůh duch [jest], a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti. J.4.24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě." John.4.24 God [is] a Spirit: and they that worship him must worship [him] in spirit and in truth.
Jan.4.25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko. J.4.25 Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko." John.4.25 The woman saith unto him, I know that Messias cometh, which is called Christ: when he is come, he will tell us all things.
Jan.4.26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou. J.4.26 Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví." John.4.26 Jesus saith unto her, I that speak unto thee am [he].
Jan.5.2 Byl pak v Jeruzalémě [u brány] bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje. J.5.2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. John.5.2 Now there is at Jerusalem by the sheep [market] a pool, which is called in the Hebrew tongue Bethesda, having five porches.
Jan.5.14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. J.5.14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!" John.5.14 Afterward Jesus findeth him in the temple, and said unto him, Behold, thou art made whole: sin no more, lest a worse thing come unto thee.
Jan.5.17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám. J.5.17 On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji." John.5.17 But Jesus answered them, My Father worketh hitherto, and I work.
Jan.5.19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí. J.5.19 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn. John.5.19 Then answered Jesus and said unto them, Verily, verily, I say unto you, The Son can do nothing of himself, but what he seeth the Father do: for what things soever he doeth, these also doeth the Son likewise.
Jan.5.20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky [tak], abyste vy se divili. J.5.20 Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete. John.5.20 For the Father loveth the Son, and sheweth him all things that himself doeth: and he will shew him greater works than these, that ye may marvel.
Jan.5.21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje. J.5.21 Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce. John.5.21 For as the Father raiseth up the dead, and quickeneth [them]; even so the Son quickeneth whom he will.
Jan.5.22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu, J.5.22 Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, John.5.22 For the Father judgeth no man, but hath committed all judgment unto the Son:
Jan.5.23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal. J.5.23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. John.5.23 That all [men] should honour the Son, even as they honour the Father. He that honoureth not the Son honoureth not the Father which hath sent him.
Jan.5.24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. J.5.24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. John.5.24 Verily, verily, I say unto you, He that heareth my word, and believeth on him that sent me, hath everlasting life, and shall not come into condemnation; but is passed from death unto life.
Jan.5.25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou. J.5.25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. John.5.25 Verily, verily, I say unto you, The hour is coming, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God: and they that hear shall live.
Jan.5.26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě. J.5.26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě. John.5.26 For as the Father hath life in himself; so hath he given to the Son to have life in himself;
Jan.5.27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest. J.5.27 A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka. John.5.27 And hath given him authority to execute judgment also, because he is the Son of man.
Jan.5.28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho. J.5.28 Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas John.5.28 Marvel not at this: for the hour is coming, in the which all that are in the graves shall hear his voice,
Jan.5.29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu. J.5.29 a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení. John.5.29 And shall come forth; they that have done good, unto the resurrection of life; and they that have done evil, unto the resurrection of damnation.
Jan.5.30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. [Ale] jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy. J.5.30 Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toto, který mě poslal. John.5.30 I can of mine own self do nothing: as I hear, I judge: and my judgment is just; because I seek not mine own will, but the will of the Father which hath sent me.
Jan.5.31 Vydámliť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé. J.5.31 "Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé. John.5.31 If I bear witness of myself, my witness is not true.
Jan.5.32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně. J.5.32 Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravé. John.5.32 There is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.
Jan.5.36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal. J.5.36 Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal. John.5.36 But I have greater witness than [that] of John: for the works which the Father hath given me to finish, the same works that I do, bear witness of me, that the Father hath sent me.
Jan.5.37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli. J.5.37 A sám Otec, který mě poslal, vydal o mne svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář John.5.37 And the Father himself, which hath sent me, hath borne witness of me. Ye have neither heard his voice at any time, nor seen his shape.
Jan.5.38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte. J.5.38 a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal. John.5.38 And ye have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him ye believe not.
Jan.5.39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. J.5.39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně. John.5.39 Search the scriptures; for in them ye think ye have eternal life: and they are they which testify of me.
Jan.5.44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte? J.5.44 Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte! John.5.44 How can ye believe, which receive honour one of another, and seek not the honour that [cometh] from God only?
Jan.5.45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte. J.5.45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději. John.5.45 Do not think that I will accuse you to the Father: there is [one] that accuseth you, [even] Moses, in whom ye trust.
Jan.5.46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal. J.5.46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. John.5.46 For had ye believed Moses, ye would have believed me: for he wrote of me.
Jan.5.47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte? J.5.47 Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?" John.5.47 But if ye believe not his writings, how shall ye believe my words?
Jan.6.9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? J.6.9 "Je tu jeden chlapec, která má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!" John.6.9 There is a lad here, which hath five barley loaves, and two small fishes: but what are they among so many?
Jan.6.10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců. J.6.10 Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. John.6.10 And Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.
Jan.6.11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli. J.6.11 Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. John.6.11 And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes as much as they would.
Jan.6.12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali,ať nezhynou. J.6.12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo na zmar!" John.6.12 When they were filled, he said unto his disciples, Gather up the fragments that remain, that nothing be lost.
Jan.6.13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli. J.6.13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly. John.6.13 Therefore they gathered [them] together, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above unto them that had eaten.
Jan.6.27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. J.6.27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť." John.6.27 Labour not for the meat which perisheth, but for that meat which endureth unto everlasting life, which the Son of man shall give unto you: for him hath God the Father sealed.
Jan.6.28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží? J.6.28 Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?" John.6.28 Then said they unto him, What shall we do, that we might work the works of God?
Jan.6.29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal. J.6.29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal." John.6.29 Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
Jan.6.31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. J.6.31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: 'Dal jim jíst chléb z nebe'." John.6.31 Our fathers did eat manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.
Jan.6.35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. J.6.35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. John.6.35 And Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst.
Jan.6.37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven. J.6.37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, John.6.37 All that the Father giveth me shall come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.
Jan.6.38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. J.6.38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; John.6.38 For I came down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.
Jan.6.39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den. J.6.39 a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. John.6.39 And this is the Father's will which hath sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.
Jan.6.40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. J.6.40 Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den." John.6.40 And this is the will of him that sent me, that every one which seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day.
Jan.6.43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek. J.6.43 Ježíš jim odpověděl: "Nereptejte mezi sebou! John.6.43 Jesus therefore answered and said unto them, Murmur not among yourselves.
Jan.6.44 [Však] žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. J.6.44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. John.6.44 No man can come to me, except the Father which hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
Jan.6.45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. J.6.45 Je psáno v prorocích: 'Všichni budou vyučeni od Boha'. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. John.6.45 It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, cometh unto me.
Jan.6.46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce. J.6.46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. John.6.46 Not that any man hath seen the Father, save he which is of God, he hath seen the Father.
Jan.6.47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. J.6.47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. John.6.47 Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life.
Jan.6.48 Jáť jsem ten chléb života. J.6.48 Já jsem chléb života. John.6.48 I am that bread of life.
Jan.6.49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. J.6.49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. John.6.49 Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.
Jan.6.50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť. J.6.50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. John.6.50 This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
Jan.6.51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Budeli kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. J.6.51 Já sem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa." John.6.51 I am the living bread which came down from heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world.
Jan.6.53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudeteli jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. J.6.53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. John.6.53 Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.
Jan.6.54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. J.6.54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. John.6.54 Whoso eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day.
Jan.6.55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. J.6.55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. John.6.55 For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.
Jan.6.56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. J.6.56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. John.6.56 He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
Jan.6.62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? J.6.62 Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? John.6.62 [What] and if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?
Jan.6.63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou. J.6.63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil jsou Duch a jsou život. John.6.63 It is the spirit that quickeneth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak unto you, [they] are spirit, and [they] are life.
Jan.6.64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. J.6.64 Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. John.6.64 But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who should betray him.
Jan.6.65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého. J.6.65 A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce." John.6.65 And he said, Therefore said I unto you, that no man can come unto me, except it were given unto him of my Father.
Jan.6.71 A to řekl o Jidášovi [synu] Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti. J.6.71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti. John.6.71 He spake of Judas Iscariot [the son] of Simon: for he it was that should betray him, being one of the twelve.
Jan.7.16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal. J.7.16 Ježíš jim odpověděl: "Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. John.7.16 Jesus answered them, and said, My doctrine is not mine, but his that sent me.
Jan.7.17 Budeli kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jestli to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe. J.7.17 Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. John.7.17 If any man will do his will, he shall know of the doctrine, whether it be of God, or [whether] I speak of myself.
Jan.7.18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není. J.7.18 Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. John.7.18 He that speaketh of himself seeketh his own glory: but he that seeketh his glory that sent him, the same is true, and no unrighteousness is in him.
Jan.7.31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí? J.7.31 Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: "Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?" John.7.31 And many of the people believed on him, and said, When Christ cometh, will he do more miracles than these which this [man] hath done?
Jan.7.33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal. J.7.33 Ježíš řekl: "Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. John.7.33 Then said Jesus unto them, Yet a little while am I with you, and [then] I go unto him that sent me.
Jan.7.34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy [tam] nemůžte přijíti. J.7.34 budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete." John.7.34 Ye shall seek me, and shall not find [me]: and where I am, [thither] ye cannot come.
Jan.7.37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízníli kdo, pojď ke mně, a napij se. J.7.37 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! John.7.37 In the last day, that great [day] of the feast, Jesus stood and cried, saying, If any man thirst, let him come unto me, and drink.
Jan.7.38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé. J.7.38 Kdo věří ve mne, 'proudy živé vody poplynou z jeho nitra', jak praví Písmo." John.7.38 He that believeth on me, as the scripture hath said, out of his belly shall flow rivers of living water.
Jan.7.39 (A to řekl o Duchu [svatém], kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl [dán] Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.) J.7.39 To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. John.7.39 (But this spake he of the Spirit, which they that believe on him should receive: for the Holy Ghost was not yet [given]; because that Jesus was not yet glorified.)
Jan.7.42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus? J.7.42 Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?" John.7.42 Hath not the scripture said, That Christ cometh of the seed of David, and out of the town of Bethlehem, where David was?
Jan.8.7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. J.8.7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!" John.8.7 So when they continued asking him, he lifted up himself, and said unto them, He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.
Jan.8.11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. J.8.11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!" John.8.11 She said, No man, Lord. And Jesus said unto her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.
Jan.8.12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. J.8.12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života." John.8.12 Then spake Jesus again unto them, saying, I am the light of the world: he that followeth me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
Jan.8.21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. J.8.21 Opět jim řekl: "Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete." John.8.21 Then said Jesus again unto them, I go my way, and ye shall seek me, and shall die in your sins: whither I go, ye cannot come.
Jan.8.23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. J.8.23 I řekl jim: "Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. John.8.23 And he said unto them, Ye are from beneath; I am from above: ye are of this world; I am not of this world.
Jan.8.24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. J.8.24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších." John.8.24 I said therefore unto you, that ye shall die in your sins: for if ye believe not that I am [he], ye shall die in your sins.
Jan.8.28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím. J.8.28 Ježíš jim řekl: "Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. John.8.28 Then said Jesus unto them, When ye have lifted up the Son of man, then shall ye know that I am [he], and [that] I do nothing of myself; but as my Father hath taught me, I speak these things.
Jan.8.29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky. J.8.29 Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu." John.8.29 And he that sent me is with me: the Father hath not left me alone; for I do always those things that please him.
Jan.8.31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. J.8.31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. John.8.31 Then said Jesus to those Jews which believed on him, If ye continue in my word, [then] are ye my disciples indeed;
Jan.8.32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. J.8.32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." John.8.32 And ye shall know the truth, and the truth shall make you free.
Jan.8.34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. J.8.34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. John.8.34 Jesus answered them, Verily, verily, I say unto you, Whosoever committeth sin is the servant of sin.
Jan.8.35 A služebník nezůstává v domu na věky; [ale] Syn zůstává na věky. J.8.35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. John.8.35 And the servant abideth not in the house for ever: [but] the Son abideth ever.
Jan.8.36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete. J.8.36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni. John.8.36 If the Son therefore shall make you free, ye shall be free indeed.
Jan.8.44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. J.8.44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. John.8.44 Ye are of [your] father the devil, and the lusts of your father ye will do. He was a murderer from the beginning, and abode not in the truth, because there is no truth in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father of it.
Jan.8.47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. J.8.47 Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste." John.8.47 He that is of God heareth God's words: ye therefore hear [them] not, because ye are not of God.
Jan.8.50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. J.8.50 Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí. John.8.50 And I seek not mine own glory: there is one that seeketh and judgeth.
Jan.8.51 Amen, amen pravím vám: Budeli kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. J.8.51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky." John.8.51 Verily, verily, I say unto you, If a man keep my saying, he shall never see death.
Jan.8.57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl? J.8.57 Židé mu řekli: "Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama?" John.8.57 Then said the Jews unto him, Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?
Jan.8.58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem. J.8.58 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem." John.8.58 Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Before Abraham was, I am.
Jan.9.16 Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi. J.9.16 Někteří z farizeů říkali: "Ten člověk; není od Boha, protože nezachovává sobotu." Jiní naopak říkali: "Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?" A došlo mezi nimi k roztržce. John.9.16 Therefore said some of the Pharisees, This man is not of God, because he keepeth not the sabbath day. Others said, How can a man that is a sinner do such miracles? And there was a division among them.
Jan.9.30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé. J.9.30 Ten člověk jim odpověděl: "To je právě divné: Vy nevíte, odkud je - a otevřel mi oči! John.9.30 The man answered and said unto them, Why herein is a marvellous thing, that ye know not from whence he is, and [yet] he hath opened mine eyes.
Jan.9.31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. J.9.31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli. John.9.31 Now we know that God heareth not sinners: but if any man be a worshipper of God, and doeth his will, him he heareth.
Jan.9.32 Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého [tak] narozeného. J.9.32 Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. John.9.32 Since the world began was it not heard that any man opened the eyes of one that was born blind.
Jan.9.33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. J.9.33 Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit." John.9.33 If this man were not of God, he could do nothing.
Jan.9.39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. J.9.39 Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí." John.9.39 And Jesus said, For judgment I am come into this world, that they which see not might see; and that they which see might be made blind.
Jan.9.41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává. J.9.41 Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu." John.9.41 Jesus said unto them, If ye were blind, ye should have no sin: but now ye say, We see; therefore your sin remaineth.
Jan.10.9 Já jsem dveře. Skrze mne všelli by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. J.10.9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. John.10.9 I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.
Jan.10.10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně [aby] měly. J.10.10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. John.10.10 The thief cometh not, but for to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they might have life, and that they might have [it] more abundantly.
Jan.10.11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. J.10.11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. John.10.11 I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.
Jan.10.14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť [ovce] své, a znajíť mne mé. J.10.14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, John.10.14 I am the good shepherd, and know my [sheep], and am known of mine.
Jan.10.15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. J.10.15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. John.10.15 As the Father knoweth me, even so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.
Jan.10.16 A mámť [i] jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec [a] jeden pastýř. J.10.16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. John.10.16 And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, [and] one shepherd.
Jan.10.17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. J.10.17 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. John.10.17 Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I might take it again.
Jan.10.28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. J.10.28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. John.10.28 And I give unto them eternal life; and they shall never perish, neither shall any [man] pluck them out of my hand.
Jan.10.29 Otec můj, kterýž mi [je] dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. J.10.29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. John.10.29 My Father, which gave [them] me, is greater than all; and no [man] is able to pluck [them] out of my Father's hand.
Jan.10.30 Já a Otec jedno jsme. J.10.30 Já a Otec jsme jedno." John.10.30 I and [my] Father are one.
Jan.10.34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. J.10.34 Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.' John.10.34 Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?
Jan.10.35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, J.10.35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit - John.10.35 If he called them gods, unto whom the word of God came, and the scripture cannot be broken;
Jan.10.36 [Kterakž tedy o mně,] kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? J.10.36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? John.10.36 Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of God?
Jan.10.37 Nečinímliť skutků Otce svého, nevěřte mi. J.10.37 Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi! John.10.37 If I do not the works of my Father, believe me not.
Jan.10.38 Pakliť činím, [tedy] byste pak mně nevěřili, [aspoň] skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. J.10.38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci." John.10.38 But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father [is] in me, and I in him.
Jan.11.9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodíli kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí. J.11.9 Ježíš odpověděl: "Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa. John.11.9 Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If any man walk in the day, he stumbleth not, because he seeth the light of this world.
Jan.11.15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu. J.11.15 A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!" John.11.15 And I am glad for your sakes that I was not there, to the intent ye may believe; nevertheless let us go unto him.
Jan.11.16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním. J.11.16 Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: "Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!" John.11.16 Then said Thomas, which is called Didymus, unto his fellowdisciples, Let us also go, that we may die with him.
Jan.11.21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel. J.11.21 Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. John.11.21 Then said Martha unto Jesus, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
Jan.11.22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh. J.11.22 Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá." John.11.22 But I know, that even now, whatsoever thou wilt ask of God, God will give [it] thee.
Jan.11.24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější. J.11.24 Řekla mu Marta: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den." John.11.24 Martha saith unto him, I know that he shall rise again in the resurrection at the last day.
Jan.11.25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude. J.11.25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. John.11.25 Jesus said unto her, I am the resurrection, and the life: he that believeth in me, though he were dead, yet shall he live:
Jan.11.26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříšli tomu? J.11.26 A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?" John.11.26 And whosoever liveth and believeth in me shall never die. Believest thou this?
Jan.11.27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět. J.11.27 Řekla mu: "Ano, Pane. já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět." John.11.27 She saith unto him, Yea, Lord: I believe that thou art the Christ, the Son of God, which should come into the world.
Jan.11.33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se. J.11.33 Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen John.11.33 When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews also weeping which came with her, he groaned in the spirit, and was troubled,
Jan.11.35 I zaplakal Ježíš. J.11.35 Ježíšovi vstoupily do očí slzy. John.11.35 Jesus wept.
Jan.11.40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budešli věřiti, uzříš slávu Boží. J.11.40 Ježíš jí odpověděl: "Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?" John.11.40 Jesus saith unto her, Said I not unto thee, that, if thou wouldest believe, thou shouldest see the glory of God?
Jan.11.41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel. J.11.41 Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel. John.11.41 Then they took away the stone [from the place] where the dead was laid. And Jesus lifted up [his] eyes, and said, Father, I thank thee that thou hast heard me.
Jan.11.42 Já zajisté vím, že [ty] mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal. J.11.42 Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal. John.11.42 And I knew that thou hearest me always: but because of the people which stand by I said [it], that they may believe that thou hast sent me.
Jan.11.44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde. J.11.44 Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: "Rozvažte ho a nechte odejít!" John.11.44 And he that was dead came forth, bound hand and foot with graveclothes: and his face was bound about with a napkin. Jesus saith unto them, Loose him, and let him go.
Jan.11.47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí. J.11.47 Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení. John.11.47 Then gathered the chief priests and the Pharisees a council, and said, What do we? for this man doeth many miracles.
Jan.11.50 Aniž co [o tom] přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, [aby] všecken tento národ zahynul. J.11.50 nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ." John.11.50 Nor consider that it is expedient for us, that one man should die for the people, and that the whole nation perish not.
Jan.11.51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ, J.11.51 To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ, John.11.51 And this spake he not of himself: but being high priest that year, he prophesied that Jesus should die for that nation;
Jan.11.52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno. J.11.52 a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno. John.11.52 And not for that nation only, but that also he should gather together in one the children of God that were scattered abroad.
Jan.12.8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. J.12.8 Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky." John.12.8 For the poor always ye have with you; but me ye have not always.
Jan.12.13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. J.12.13 Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: "Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, Král izraelský." John.12.13 Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed [is] the King of Israel that cometh in the name of the Lord.
Jan.12.14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: J.12.14 Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno: John.12.14 And Jesus, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,
Jan.12.15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. J.12.15 'Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.' John.12.15 Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass's colt.
Jan.12.25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. J.12.25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. John.12.25 He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal.
Jan.12.26 Sloužíli mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A budeli mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec [můj]. J.12.26 Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce." John.12.26 If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will [my] Father honour.
Jan.12.27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. J.12.27 "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: "Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. John.12.27 Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.
Jan.12.28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe [řkoucí]: I oslavil jsem, i ještě oslavím. J.12.28 Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím." John.12.28 Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, [saying], I have both glorified [it], and will glorify [it] again.
Jan.12.31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. J.12.31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. John.12.31 Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.
Jan.12.32 A já buduliť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. J.12.32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." John.12.32 And I, if I be lifted up from the earth, will draw all [men] unto me.
Jan.12.33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.) J.12.33 To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít. John.12.33 This he said, signifying what death he should die.
Jan.12.34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? J.12.34 Zástup mu odpověděl: "My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat na věky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?" John.12.34 The people answered him, We have heard out of the law that Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man?
Jan.12.36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi. J.12.36 Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi. John.12.36 While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Jesus, and departed, and did hide himself from them.
Jan.12.37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, [však] jsou neuvěřili v něho, J.12.37 Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho; John.12.37 But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:
Jan.12.38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno? J.12.38 a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: 'Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?' Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl: John.12.38 That the saying of Esaias the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?
Jan.12.40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil. J.12.40 'Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.' John.12.40 He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with [their] eyes, nor understand with [their] heart, and be converted, and I should heal them.
Jan.12.41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm. J.12.41 Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm. John.12.41 These things said Esaias, when he saw his glory, and spake of him.
Jan.12.43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží. J.12.43 Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží. John.12.43 For they loved the praise of men more than the praise of God.
Jan.12.44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal. J.12.44 Ježíš hlasitě zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal. John.12.44 Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.
Jan.12.45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal. J.12.45 A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal. John.12.45 And he that seeth me seeth him that sent me.
Jan.12.46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. J.12.46 Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. John.12.46 I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.
Jan.12.47 A slyšelliť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. J.12.47 Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil. John.12.47 And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.
Jan.12.48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den. J.12.48 Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. John.12.48 He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.
Jan.12.49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. J.12.49 Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci. John.12.49 For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.
Jan.12.50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. J.12.50 A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec." John.12.50 And I know that his commandment is life everlasting: whatsoever I speak therefore, even as the Father said unto me, so I speak.
Jan.13.1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval. J.13.1 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. John.13.1 Now before the feast of the passover, when Jesus knew that his hour was come that he should depart out of this world unto the Father, having loved his own which were in the world, he loved them unto the end.
Jan.13.5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán. J.13.5 pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. John.13.5 After that he poureth water into a bason, and began to wash the disciples' feet, and to wipe [them] with the towel wherewith he was girded.
Jan.13.6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti? J.13.6 Přišel s Šimonu Petrovi a ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?" John.13.6 Then cometh he to Simon Peter: and Peter saith unto him, Lord, dost thou wash my feet?
Jan.13.14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati. J.13.14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. John.13.14 If I then, [your] Lord and Master, have washed your feet; ye also ought to wash one another's feet.
Jan.13.18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale [musí to býti,] aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své. J.13.18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: 'Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.' John.13.18 I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth bread with me hath lifted up his heel against me.
Jan.13.20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal. J.13.20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal." John.13.20 Verily, verily, I say unto you, He that receiveth whomsoever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.
Jan.13.23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš. J.13.23 Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku. John.13.23 Now there was leaning on Jesus' bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
Jan.13.27 A hned po [vzetí toho] chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně. J.13.27 Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!" John.13.27 And after the sop Satan entered into him. Then said Jesus unto him, That thou doest, do quickly.
Jan.13.31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm. J.13.31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: "Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm; John.13.31 Therefore, when he was gone out, Jesus said, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
Jan.13.32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej. J.13.32 Bůh jej také oslaví v sobě a slaví jej hned. John.13.32 If God be glorified in him, God shall also glorify him in himself, and shall straightway glorify him.
Jan.13.33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní. J.13.33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete. John.13.33 Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said unto the Jews, Whither I go, ye cannot come; so now I say to you.
Jan.13.34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož [já] miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. J.13.34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. John.13.34 A new commandment I give unto you, That ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.
Jan.13.35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budeteli míti lásku jedni k druhým. J.13.35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým." John.13.35 By this shall all [men] know that ye are my disciples, if ye have love one to another.
Jan.14.1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. J.14.1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. John.14.1 Let not your heart be troubled: ye believe in God, believe also in me.
Jan.14.2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. Jduť, abych vám připravil místo. J.14.2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. John.14.2 In my Father's house are many mansions: if [it were] not [so], I would have told you. I go to prepare a place for you.
Jan.14.3 A odejduliť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli. J.14.3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. John.14.3 And if I go and prepare a place for you, I will come again, and receive you unto myself; that where I am, [there] ye may be also.
Jan.14.4 A kam já jdu, víte, i cestu víte. J.14.4 A cestu, kam jdu znáte." John.14.4 And whither I go ye know, and the way ye know.
Jan.14.6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne. J.14.6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. John.14.6 Jesus saith unto him, I am the way, the truth, and the life: no man cometh unto the Father, but by me.
Jan.14.7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho. J.14.7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli." John.14.7 If ye had known me, ye should have known my Father also: and from henceforth ye know him, and have seen him.
Jan.14.10 [A což] nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky. J.14.10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. John.14.10 Believest thou not that I am in the Father, and the Father in me? the words that I speak unto you I speak not of myself: but the Father that dwelleth in me, he doeth the works.
Jan.14.11 Věřtež mi, že [jsem] já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi. J.14.11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky! John.14.11 Believe me that I [am] in the Father, and the Father in me: or else believe me for the very works' sake.
Jan.14.12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému. J.14.12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. John.14.12 Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me, the works that I do shall he do also; and greater [works] than these shall he do; because I go unto my Father.
Jan.14.13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu. J.14.13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. John.14.13 And whatsoever ye shall ask in my name, that will I do, that the Father may be glorified in the Son.
Jan.14.14 Budeteli zač prositi ve jménu mém, jáť učiním. J.14.14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. John.14.14 If ye shall ask any thing in my name, I will do [it].
Jan.14.15 Milujeteli mne, přikázání mých ostříhejte. J.14.15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; John.14.15 If ye love me, keep my commandments.
Jan.14.16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, J.14.16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky John.14.16 And I will pray the Father, and he shall give you another Comforter, that he may abide with you for ever;
Jan.14.17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude. J.14.17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. John.14.17 [Even] the Spirit of truth; whom the world cannot receive, because it seeth him not, neither knoweth him: but ye know him; for he dwelleth with you, and shall be in you.
Jan.14.18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám. J.14.18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. John.14.18 I will not leave you comfortless: I will come to you.
Jan.14.19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, [a] i vy živi budete. J.14.19 Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. John.14.19 Yet a little while, and the world seeth me no more; but ye see me: because I live, ye shall live also.
Jan.14.20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás. J.14.20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. John.14.20 At that day ye shall know that I [am] in my Father, and ye in me, and I in you.
Jan.14.21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe. J.14.21 Kdo přijal mé přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat." John.14.21 He that hath my commandments, and keepeth them, he it is that loveth me: and he that loveth me shall be loved of my Father, and I will love him, and will manifest myself to him.
Jan.14.22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu? J.14.22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?" John.14.22 Judas saith unto him, not Iscariot, Lord, how is it that thou wilt manifest thyself unto us, and not unto the world?
Jan.14.23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Milujeli mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme. J.14.23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. John.14.23 Jesus answered and said unto him, If a man love me, he will keep my words: and my Father will love him, and we will come unto him, and make our abode with him.
Jan.14.26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám. J.14.26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. John.14.26 But the Comforter, [which is] the Holy Ghost, whom the Father will send in my name, he shall teach you all things, and bring all things to your remembrance, whatsoever I have said unto you.
Jan.14.27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj. J.14.27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! John.14.27 Peace I leave with you, my peace I give unto you: not as the world giveth, give I unto you. Let not your heart be troubled, neither let it be afraid.
Jan.14.28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest. J.14.28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. John.14.28 Ye have heard how I said unto you, I go away, and come [again] unto you. If ye loved me, ye would rejoice, because I said, I go unto the Father: for my Father is greater than I.
Jan.14.30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně. J.14.30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. John.14.30 Hereafter I will not talk much with you: for the prince of this world cometh, and hath nothing in me.
Jan.15.5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti. J.15.5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. John.15.5 I am the vine, ye [are] the branches: He that abideth in me, and I in him, the same bringeth forth much fruit: for without me ye can do nothing.
Jan.15.7 Zůstaneteli ve mně, a slova má zůstanouliť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám. J.15.7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. John.15.7 If ye abide in me, and my words abide in you, ye shall ask what ye will, and it shall be done unto you.
Jan.15.9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém. J.15.9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. John.15.9 As the Father hath loved me, so have I loved you: continue ye in my love.
Jan.15.12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako [i já] miloval jsem vás. J.15.12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. John.15.12 This is my commandment, That ye love one another, as I have loved you.
Jan.15.13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. J.15.13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. John.15.13 Greater love hath no man than this, that a man lay down his life for his friends.
Jan.15.14 Vy přátelé moji jste, učiníteli to, což já přikazuji vám. J.15.14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. John.15.14 Ye are my friends, if ye do whatsoever I command you.
Jan.15.15 [Již] vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám. J.15.15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. John.15.15 Henceforth I call you not servants; for the servant knoweth not what his lord doeth: but I have called you friends; for all things that I have heard of my Father I have made known unto you.
Jan.15.16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám. J.15.16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás, a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. John.15.16 Ye have not chosen me, but I have chosen you, and ordained you, that ye should go and bring forth fruit, and [that] your fruit should remain: that whatsoever ye shall ask of the Father in my name, he may give it you.
Jan.15.17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek. J.15.17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. John.15.17 These things I command you, that ye love one another.
Jan.15.18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl. J.15.18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. John.15.18 If the world hate you, ye know that it hated me before [it hated] you.
Jan.15.19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí. J.15.19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. John.15.19 If ye were of the world, the world would love his own: but because ye are not of the world, but I have chosen you out of the world, therefore the world hateth you.
Jan.15.23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí. J.15.23 Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. John.15.23 He that hateth me hateth my Father also.
Jan.15.24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého. J.15.24 Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. John.15.24 If I had not done among them the works which none other man did, they had not had sin: but now have they both seen and hated both me and my Father.
Jan.15.25 Ale [musilo tak býti], aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny. J.15.25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně; 'Nenáviděli mě bez příčiny'. John.15.25 But [this cometh to pass], that the word might be fulfilled that is written in their law, They hated me without a cause.
Jan.15.26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně. J.15.26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. John.15.26 But when the Comforter is come, whom I will send unto you from the Father, [even] the Spirit of truth, which proceedeth from the Father, he shall testify of me:
Jan.15.27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste. J.15.27 Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku. John.15.27 And ye also shall bear witness, because ye have been with me from the beginning.
Jan.16.7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejduliť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám. J.16.7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. John.16.7 Nevertheless I tell you the truth; It is expedient for you that I go away: for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I depart, I will send him unto you.
Jan.16.8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu. J.16.8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: John.16.8 And when he is come, he will reprove the world of sin, and of righteousness, and of judgment:
Jan.16.9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne; J.16.9 Hřích v tom, že ve mne nevěří; John.16.9 Of sin, because they believe not on me;
Jan.16.10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne; J.16.10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; John.16.10 Of righteousness, because I go to my Father, and ye see me no more;
Jan.16.11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno. J.16.11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. John.16.11 Of judgment, because the prince of this world is judged.
Jan.16.12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní. J.16.12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. John.16.12 I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.
Jan.16.13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. J.16.13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. John.16.13 Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he will guide you into all truth: for he shall not speak of himself; but whatsoever he shall hear, [that] shall he speak: and he will shew you things to come.
Jan.16.20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost. J.16.20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. John.16.20 Verily, verily, I say unto you, That ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: and ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.
Jan.16.21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět. J.16.21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. John.16.21 A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but as soon as she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.
Jan.16.23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám. J.16.23 V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. John.16.23 And in that day ye shall ask me nothing. Verily, verily, I say unto you, Whatsoever ye shall ask the Father in my name, he will give [it] you.
Jan.16.24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla. J.16.24 Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. John.16.24 Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be full.
Jan.16.31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte? J.16.31 Ježíš jim odpověděl: "Teď věříte? John.16.31 Jesus answered them, Do ye now believe?
Jan.16.32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. J.16.32 Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. John.16.32 Behold, the hour cometh, yea, is now come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.
Jan.16.33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět. J.16.33 To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět." John.16.33 These things I have spoken unto you, that in me ye might have peace. In the world ye shall have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.
Jan.17.2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal. J.17.2 stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. John.17.2 As thou hast given him power over all flesh, that he should give eternal life to as many as thou hast given him.
Jan.17.9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou. J.17.9 Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji; John.17.9 I pray for them: I pray not for the world, but for them which thou hast given me; for they are thine.
Jan.17.12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo. J.17.12 Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi mi dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen, aby se naplnilo Písmo. John.17.12 While I was with them in the world, I kept them in thy name: those that thou gavest me I have kept, and none of them is lost, but the son of perdition; that the scripture might be fulfilled.
Jan.17.15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého. J.17.15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. John.17.15 I pray not that thou shouldest take them out of the world, but that thou shouldest keep them from the evil.
Jan.17.20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, J.17.20 Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; John.17.20 Neither pray I for these alone, but for them also which shall believe on me through their word;
Jan.17.24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa. J.17.24 Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. John.17.24 Father, I will that they also, whom thou hast given me, be with me where I am; that they may behold my glory, which thou hast given me: for thou lovedst me before the foundation of the world.
Jan.17.26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a [ještě] známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a [i] já v nich. J.17.26 Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich." John.17.26 And I have declared unto them thy name, and will declare [it]: that the love wherewith thou hast loved me may be in them, and I in them.
Jan.18.1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. J.18.1 Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci. John.18.1 When Jesus had spoken these words, he went forth with his disciples over the brook Cedron, where was a garden, into the which he entered, and his disciples.
Jan.18.8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou. J.18.8 Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít." John.18.8 Jesus answered, I have told you that I am [he]: if therefore ye seek me, let these go their way:
Jan.18.9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného. J.18.9 Tak se mělo naplnit slovo, které řekl: 'Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.' John.18.9 That the saying might be fulfilled, which he spake, Of them which thou gavest me have I lost none.
Jan.18.24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi. J.18.24 Annáš jej tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi. John.18.24 Now Annas had sent him bound unto Caiaphas the high priest.
Jan.18.28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka. J.18.28 Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka. John.18.28 Then led they Jesus from Caiaphas unto the hall of judgment: and it was early; and they themselves went not into the judgment hall, lest they should be defiled; but that they might eat the passover.
Jan.18.30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě. J.18.30 Odpověděli: "Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali." John.18.30 They answered and said unto him, If he were not a malefactor, we would not have delivered him up unto thee.
Jan.18.31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného. J.18.31 Pilát jim řekl: "Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!" Židé mu odpověděli: "Nám není dovoleno nikoho popravit." John.18.31 Then said Pilate unto them, Take ye him, and judge him according to your law. The Jews therefore said unto him, It is not lawful for us to put any man to death:
Jan.18.32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. J.18.32 To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít. John.18.32 That the saying of Jesus might be fulfilled, which he spake, signifying what death he should die.
Jan.18.34 Odpověděl Ježíš: Sámli od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? J.18.34 Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?" John.18.34 Jesus answered him, Sayest thou this thing of thyself, or did others tell it thee of me?
Jan.18.36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by [mne], abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. J.18.36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud." John.18.36 Jesus answered, My kingdom is not of this world: if my kingdom were of this world, then would my servants fight, that I should not be delivered to the Jews: but now is my kingdom not from hence.
Jan.18.37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. J.18.37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." John.18.37 Pilate therefore said unto him, Art thou a king then? Jesus answered, Thou sayest that I am a king. To this end was I born, and for this cause came I into the world, that I should bear witness unto the truth. Every one that is of the truth heareth my voice.
Jan.19.13 Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata. J.19.13 Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném, 'Na dláždění', hebrejsky Gabbatha. John.19.13 When Pilate therefore heard that saying, he brought Jesus forth, and sat down in the judgment seat in a place that is called the Pavement, but in the Hebrew, Gabbatha.
Jan.19.17 A [on] nesa kříž svůj, šel [až] na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota. J.19.17 Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. John.19.17 And he bearing his cross went forth into a place called [the place] of a skull, which is called in the Hebrew Golgotha:
Jan.19.20 Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky [a] Latině. J.19.20 Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky. John.19.20 This title then read many of the Jews: for the place where Jesus was crucified was nigh to the city: and it was written in Hebrew, [and] Greek, [and] Latin.
Jan.19.24 I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. A žoldnéři zajisté tak učinili. J.19.24 Řekli si mezi sebou: "Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!" To proto, aby se naplnilo Písmo: 'Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.' To tedy vojáci provedli. John.19.24 They said therefore among themselves, Let us not rend it, but cast lots for it, whose it shall be: that the scripture might be fulfilled, which saith, They parted my raiment among them, and for my vesture they did cast lots. These things therefore the soldiers did.
Jan.19.28 Potom věda Ježíš, že již všecko [jiné] dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním. J.19.28 Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: "Žízním." John.19.28 After this, Jesus knowing that all things were now accomplished, that the scripture might be fulfilled, saith, I thirst.
Jan.19.29 Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho. J.19.29 Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. John.19.29 Now there was set a vessel full of vinegar: and they filled a spunge with vinegar, and put [it] upon hyssop, and put [it] to his mouth.
Jan.19.30 A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha [Otci] poručil. J.19.30 Když Ježíš okusil octa, řekl: "Dokonáno jest." A nakloniv hlavu skonal. John.19.30 When Jesus therefore had received the vinegar, he said, It is finished: and he bowed his head, and gave up the ghost.
Jan.19.34 Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda. J.19.34 ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. John.19.34 But one of the soldiers with a spear pierced his side, and forthwith came there out blood and water.
Jan.19.36 Stalo se pak to, aby se naplnilo Písmo: Kost jeho [žádná] nebude zlámána. J.19.36 Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: 'Ani kost mu nebude zlomena'. < /td> John.19.36 For these things were done, that the scripture should be fulfilled, A bone of him shall not be broken.
Jan.19.37 A opět jiné Písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli. J.19.37 A na jiném místě Písmo praví: 'Uvidí, koho probodli.' John.19.37 And again another scripture saith, They shall look on him whom they pierced.
Jan.20.9 Nebo ještě neznali Písma, že měl [Kristus] z mrtvých vstáti. J.20.9 Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. John.20.9 For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.
Jan.20.17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu. J.20.17 Ježíš jí řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu." John.20.17 Jesus saith unto her, Touch me not; for I am not yet ascended to my Father: but go to my brethren, and say unto them, I ascend unto my Father, and your Father; and [to] my God, and your God.
Jan.20.21 Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. J.20.21 Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." John.20.21 Then said Jesus to them again, Peace [be] unto you: as [my] Father hath sent me, even so send I you.
Jan.20.22 To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. J.20.22 Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. John.20.22 And when he had said this, he breathed on [them], and saith unto them, Receive ye the Holy Ghost:
Jan.20.23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste [je], zadržániť jsou. J.20.23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou. John.20.23 Whose soever sins ye remit, they are remitted unto them; [and] whose soever [sins] ye retain, they are retained.
Jan.20.24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš. J.20.24 Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. John.20.24 But Thomas, one of the twelve, called Didymus, was not with them when Jesus came.
Jan.20.26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám. J.20.26 Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám." John.20.26 And after eight days again his disciples were within, and Thomas with them: [then] came Jesus, the doors being shut, and stood in the midst, and said, Peace [be] unto you.
Jan.20.27 Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící. J.20.27 Potom řekl Tomášovi: "Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!" John.20.27 Then saith he to Thomas, Reach hither thy finger, and behold my hands; and reach hither thy hand, and thrust [it] into my side: and be not faithless, but believing.
Jan.20.28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj. J.20.28 Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh." John.20.28 And Thomas answered and said unto him, My Lord and my God.
Jan.20.29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili. J.20.29 Ježíš mu řekl: "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili." John.20.29 Jesus saith unto him, Thomas, because thou hast seen me, thou hast believed: blessed [are] they that have not seen, and [yet] have believed.
Jan.20.30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této. J.20.30 Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. John.20.30 And many other signs truly did Jesus in the presence of his disciples, which are not written in this book:
Jan.20.31 Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život [věčný] měli ve jménu jeho. J.20.31 Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. John.20.31 But these are written, that ye might believe that Jesus is the Christ, the Son of God; and that believing ye might have life through his name.
Jan.21.22 Řekl jemu Ježíš: Chcili ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou. J.21.22 Ježíš mu řekl: "Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!" John.21.22 Jesus saith unto him, If I will that he tarry till I come, what [is that] to thee? follow thou me.
Jan.21.25 Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, [každá] obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen. J.21.25 Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané. John.21.25 And there are also many other things which Jesus did, the which, if they should be written every one, I suppose that even the world itself could not contain the books that should be written. Amen.

Názor?

Evangelium S. Matouše

Kralický překlad 1613

Matouš

Ekumenický překlad 1985

The Gospel According to Matthew

King James translation 1611
Mat.1.3 Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama. Mt.1.3 Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. Matt.1.3 And Judas begat Phares and Zara of Thamar; and Phares begat Esrom; and Esrom begat Aram;
Mat.1.16 Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus. Mt.1.16 Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš řečený Kristus. Matt.1.16 And Jacob begat Joseph the husband of Mary, of whom was born Jesus, who is called Christ.
Mat.1.18 Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého. Mt.1.18 Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Matt.1.18 Now the birth of Jesus Christ was on this wise: When as his mother Mary was espoused to Joseph, before they came together, she was found with child of the Holy Ghost.
Mat.1.19 Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti. Mt.1.19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Matt.1.19 Then Joseph her husband, being a just [man], and not willing to make her a publick example, was minded to put her away privily.
Mat.1.20 Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest. Mt.1.20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Matt.1.20 But while he thought on these things, behold, the angel of the Lord appeared unto him in a dream, saying, Joseph, thou son of David, fear not to take unto thee Mary thy wife: for that which is conceived in her is of the Holy Ghost.
Mat.1.21 Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. Mt.1.21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." Matt.1.21 And she shall bring forth a son, and thou shalt call his name JESUS: for he shall save his people from their sins.
Mat.1.23 Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, jenž se vykládá: S námi Bůh. Mt.1.23 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'. Matt.1.23 Behold, a virgin shall be with child, and shall bring forth a son, and they shall call his name Emmanuel, which being interpreted is, God with us.
Mat.2.2 Řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu. Mt.2.2 "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Matt.2.2 Saying, Where is he that is born King of the Jews? for we have seen his star in the east, and are come to worship him.
Mat.2.5 Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: Mt.2.5 Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: Matt.2.5 And they said unto him, In Bethlehem of Judaea: for thus it is written by the prophet,
Mat.2.6 A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský. Mt.2.6 'A ty Betlémě v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'" Matt.2.6 And thou Bethlehem, [in] the land of Juda, art not the least among the princes of Juda: for out of thee shall come a Governor, that shall rule my people Israel.
Mat.2.15 A byl tam až do smrti Herodesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého. Mt.2.15 a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.' Matt.2.15 And was there until the death of Herod: that it might be fulfilled which was spoken of the Lord by the prophet, saying, Out of Egypt have I called my son.
Mat.2.17 Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího: Mt.2.17 Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: Matt.2.17 Then was fulfilled that which was spoken by Jeremy the prophet, saying,
Mat.2.18 Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, protože jich není. Mt.2.18 'Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.' Matt.2.18 In Rama was there a voice heard, lamentation, and weeping, and great mourning, Rachel weeping [for] her children, and would not be comforted, because they are not.
Mat.2.23 A přišed, bydlil v městě, jenž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude. Mt.2.23 a usadil se v městě zvaným Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský. Matt.2.23 And he came and dwelt in a city called Nazareth: that it might be fulfilled which was spoken by the prophets, He shall be called a Nazarene.
Mat.3.1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské, Mt.3.1 Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: Matt.3.1 In those days came John the Baptist, preaching in the wilderness of Judaea,
Mat.3.2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. Mt.3.2 "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." Matt.3.2 And saying, Repent ye: for the kingdom of heaven is at hand.
Mat.3.3 Totoť jest zajisté ten [Předchůdce] předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Mt.3.3 To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!' Matt.3.3 For this is he that was spoken of by the prophet Esaias, saying, The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Mat.3.4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. Mt.3.4 Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. Matt.3.4 And the same John had his raiment of camel's hair, and a leathern girdle about his loins; and his meat was locusts and wild honey.
Mat.3.5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny [ležící] při Jordánu, Mt.3.5 Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, Matt.3.5 Then went out to him Jerusalem, and all Judaea, and all the region round about Jordan,
Mat.3.6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své. Mt.3.6 vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít. Matt.3.6 And were baptized of him in Jordan, confessing their sins.
Mat.3.8 Protož čiňte ovoce hodné pokání. Mt.3.8 Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Matt.3.8 Bring forth therefore fruits meet for repentance:
Mat.3.11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Mt.3.11 Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Matt.3.11 I indeed baptize you with water unto repentance: but he that cometh after me is mightier than I, whose shoes I am not worthy to bear: he shall baptize you with the Holy Ghost, and [with] fire:
Mat.3.12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. Mt.3.12 Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm." Matt.3.12 Whose fan [is] in his hand, and he will throughly purge his floor, and gather his wheat into the garner; but he will burn up the chaff with unquenchable fire.
Mat.3.13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby [také] pokřtěn byl od něho. Mt.3.13 Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Matt.3.13 Then cometh Jesus from Galilee to Jordan unto John, to be baptized of him.
Mat.3.14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně? Mt.3.14 Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?" Matt.3.14 But John forbad him, saying, I have need to be baptized of thee, and comest thou to me?
Mat.3.15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. Mt.3.15 Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá." Tu mu Jan již nebránil. Matt.3.15 And Jesus answering said unto him, Suffer [it to be so] now: for thus it becometh us to fulfil all righteousness. Then he suffered him.
Mat.3.16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. Mt.3.16 Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. Matt.3.16 And Jesus, when he was baptized, went up straightway out of the water: and, lo, the heavens were opened unto him, and he saw the Spirit of God descending like a dove, and lighting upon him:
Mat.3.17 A aj, [zavzněl] hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. Mt.3.17 A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." Matt.3.17 And lo a voice from heaven, saying, This is my beloved Son, in whom I am well pleased.
Mat.4.2 A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl. Mt.4.2 Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Matt.4.2 And when he had fasted forty days and forty nights, he was afterward an hungred.
Mat.4.3 A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsili Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou. Mt.4.3 Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby." Matt.4.3 And when the tempter came to him, he said, If thou be the Son of God, command that these stones be made bread.
Mat.4.4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží. Mt.4.4 On však odpověděl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'" Matt.4.4 But he answered and said, It is written, Man shall not live by bread alone, but by every word that proceedeth out of the mouth of God.
Mat.4.5 Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu. Mt.4.5 Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu Matt.4.5 Then the devil taketh him up into the holy city, and setteth him on a pinnacle of the temple,
Mat.4.6 A řekl mu: Jsili Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil. Mt.4.6 a řekne mu: Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: 'Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen'!" Matt.4.6 And saith unto him, If thou be the Son of God, cast thyself down: for it is written, He shall give his angels charge concerning thee: and in [their] hands they shall bear thee up, lest at any time thou dash thy foot against a stone.
Mat.4.7 I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. Mt.4.7 Ježíš mu pravil: "Je také psáno: 'Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.'" Matt.4.7 Jesus said unto him, It is written again, Thou shalt not tempt the Lord thy God.
Mat.4.8 Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu: Mt.4.8 Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu Matt.4.8 Again, the devil taketh him up into an exceeding high mountain, and sheweth him all the kingdoms of the world, and the glory of them;
Mat.4.9 Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti. Mt.4.9 a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět." Matt.4.9 And saith unto him, All these things will I give thee, if thou wilt fall down and worship me.
Mat.4.10 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš. Mt.4.10 Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.'" Matt.4.10 Then saith Jesus unto him, Get thee hence, Satan: for it is written, Thou shalt worship the Lord thy God, and him only shalt thou serve.
Mat.4.11 Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu. Mt.4.11 V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho. Matt.4.11 Then the devil leaveth him, and, behold, angels came and ministered unto him.
Mat.4.14 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Mt.4.14 aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: Matt.4.14 That it might be fulfilled which was spoken by Esaias the prophet, saying,
Mat.4.15 Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská, Mt.4.15 'Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů - Matt.4.15 The land of Zabulon, and the land of Nephthalim, [by] the way of the sea, beyond Jordan, Galilee of the Gentiles;
Mat.4.16 Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim. Mt.4.16 lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.' Matt.4.16 The people which sat in darkness saw great light; and to them which sat in the region and shadow of death light is sprung up.
Mat.4.17 Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské. Mt.4.17 Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." Matt.4.17 From that time Jesus began to preach, and to say, Repent: for the kingdom of heaven is at hand.
Mat.4.18 A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.) Mt.4.18 Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Matt.4.18 And Jesus, walking by the sea of Galilee, saw two brethren, Simon called Peter, and Andrew his brother, casting a net into the sea: for they were fishers.
Mat.4.19 I dí jim: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí. Mt.4.19 Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí." Matt.4.19 And he saith unto them, Follow me, and I will make you fishers of men.
Mat.4.21 A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich. Mt.4.21 O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je. Matt.4.21 And going on from thence, he saw other two brethren, James [the son] of Zebedee, and John his brother, in a ship with Zebedee their father, mending their nets; and he called them.
Mat.5.3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. Mt.5.3 "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Matt.5.3 Blessed [are] the poor in spirit: for theirs is the kingdom of heaven.
Mat.5.4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. Mt.5.4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Matt.5.4 Blessed [are] they that mourn: for they shall be comforted.
Mat.5.5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. Mt.5.5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Matt.5.5 Blessed [are] the meek: for they shall inherit the earth.
Mat.5.6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. Mt.5.6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Matt.5.6 Blessed [are] they which do hunger and thirst after righteousness: for they shall be filled.
Mat.5.7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou. Mt.5.7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Matt.5.7 Blessed [are] the merciful: for they shall obtain mercy.
Mat.5.8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. Mt.5.8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Matt.5.8 Blessed [are] the pure in heart: for they shall see God.
Mat.5.9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. Mt.5.9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Matt.5.9 Blessed [are] the peacemakers: for they shall be called the children of God.
Mat.5.10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. Mt.5.10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Matt.5.10 Blessed [are] they which are persecuted for righteousness' sake: for theirs is the kingdom of heaven.
Mat.5.11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou [lidé] a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. Mt.5.11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Matt.5.11 Blessed are ye, when [men] shall revile you, and persecute [you], and shall say all manner of evil against you falsely, for my sake.
Mat.5.13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena. Mt.5.13 Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Matt.5.13 Ye are the salt of the earth: but if the salt have lost his savour, wherewith shall it be salted? it is thenceforth good for nothing, but to be cast out, and to be trodden under foot of men.
Mat.5.14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti. Mt.5.14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. Matt.5.14 Ye are the light of the world. A city that is set on an hill cannot be hid.
Mat.5.15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou. Mt.5.15 A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Matt.5.15 Neither do men light a candle, and put it under a bushel, but on a candlestick; and it giveth light unto all that are in the house.
Mat.5.16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž [jest] v nebesích. Mt.5.16 Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdávali slávu vašemu Otci v nebesích. Matt.5.16 Let your light so shine before men, that they may see your good works, and glorify your Father which is in heaven.
Mat.5.18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou. Mt.5.18 Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Matt.5.18 For verily I say unto you, Till heaven and earth pass, one jot or one tittle shall in no wise pass from the law, till all be fulfilled.
Mat.5.21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude [státi] k soudu. Mt.5.21 Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: 'Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.' Matt.5.21 Ye have heard that it was said by them of old time, Thou shalt not kill; and whosoever shall kill shall be in danger of the judgment:
Mat.5.22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň [trpěti]. Mt.5.22 Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. Matt.5.22 But I say unto you, That whosoever is angry with his brother without a cause shall be in danger of the judgment: and whosoever shall say to his brother, Raca, shall be in danger of the council: but whosoever shall say, Thou fool, shall be in danger of hell fire.
Mat.5.26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i [toho] posledního haléře nenavrátíš. Mt.5.26 Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře. Matt.5.26 Verily I say unto thee, Thou shalt by no means come out thence, till thou hast paid the uttermost farthing.
Mat.5.27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. Mt.5.27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' Matt.5.27 Ye have heard that it was said by them of old time, Thou shalt not commit adultery:
Mat.5.29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby [raději] zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. Mt.5.29 Jestliže tě svádí tvé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. Matt.5.29 And if thy right eye offend thee, pluck it out, and cast [it] from thee: for it is profitable for thee that one of thy members should perish, and not [that] thy whole body should be cast into hell.
Mat.5.39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeříli tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. Mt.5.39 Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; Matt.5.39 But I say unto you, That ye resist not evil: but whosoever shall smite thee on thy right cheek, turn to him the other also.
Mat.5.40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště. Mt.5.40 a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. Matt.5.40 And if any man will sue thee at the law, and take away thy coat, let him have [thy] cloke also.
Mat.5.41 A nutilli by tě kdo [jíti s sebou] míli jednu, jdi s ním dvě. Mt.5.41 Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Matt.5.41 And whosoever shall compel thee to go a mile, go with him twain.
Mat.5.43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. Mt.5.43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Matt.5.43 Ye have heard that it hath been said, Thou shalt love thy neighbour, and hate thine enemy.
Mat.5.44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, [a] dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše, Mt.5.44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, Matt.5.44 But I say unto you, Love your enemies, bless them that curse you, do good to them that hate you, and pray for them which despitefully use you, and persecute you;
Mat.5.45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. Mt.5.45 abyste byli syny nebeského Otce;protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Matt.5.45 That ye may be the children of your Father which is in heaven: for he maketh his sun to rise on the evil and on the good, and sendeth rain on the just and on the unjust.
Mat.5.46 Nebo milujeteli ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? Mt.5.46 Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? Matt.5.46 For if ye love them which love you, what reward have ye? do not even the publicans the same?
Mat.5.47 A budeteli pozdravovati toliko bratří svých, což více [nad jiné] činíte? Však i publikáni to činí. Mt.5.47 A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Matt.5.47 And if ye salute your brethren only, what do ye more [than others]? do not even the publicans so?
Mat.5.48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest. Mt.5.48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Matt.5.48 Be ye therefore perfect, even as your Father which is in heaven is perfect.
Mat.6.2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. Mt.6.2 Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Matt.6.2 Therefore when thou doest [thine] alms, do not sound a trumpet before thee, as the hypocrites do in the synagogues and in the streets, that they may have glory of men. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.3 Ale ty když dáváš almužnu, [tak čiň], ať neví levice tvá, co činí pravice tvá, Mt.6.3 Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, Matt.6.3 But when thou doest alms, let not thy left hand know what thy right hand doeth:
Mat.6.4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. Mt.6.4 aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Matt.6.4 That thine alms may be in secret: and thy Father which seeth in secret himself shall reward thee openly.
Mat.6.5 A když bys se [chtěl] modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. Mt.6.5 A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Matt.6.5 And when thou prayest, thou shalt not be as the hypocrites [are]: for they love to pray standing in the synagogues and in the corners of the streets, that they may be seen of men. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.6 Ale ty když bys se modliti [chtěl], vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. Mt.6.6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Matt.6.6 But thou, when thou prayest, enter into thy closet, and when thou hast shut thy door, pray to thy Father which is in secret; and thy Father which seeth in secret shall reward thee openly.
Mat.6.7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni. Mt.6.7 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Matt.6.7 But when ye pray, use not vain repetitions, as the heathen [do]: for they think that they shall be heard for their much speaking.
Mat.6.8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili. Mt.6.8 Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Matt.6.8 Be not ye therefore like unto them: for your Father knoweth what things ye have need of, before ye ask him.
Mat.6.9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Mt.6.9 Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Matt.6.9 After this manner therefore pray ye: Our Father which art in heaven, Hallowed be thy name.
Mat.6.10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi [tak] i na zemi. Mt.6.10 Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Matt.6.10 Thy kingdom come. Thy will be done in earth, as [it is] in heaven.
Mat.6.11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. Mt.6.11 Náš denní chléb dej nám dnes. Matt.6.11 Give us this day our daily bread.
Mat.6.12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. Mt.6.12 A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. Matt.6.12 And forgive us our debts, as we forgive our debtors.
Mat.6.13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. Mt.6.13 A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Matt.6.13 And lead us not into temptation, but deliver us from evil: For thine is the kingdom, and the power, and the glory, for ever. Amen.
Mat.6.14 Nebo budeteli odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. Mt.6.14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; Matt.6.14 For if ye forgive men their trespasses, your heavenly Father will also forgive you:
Mat.6.15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. Mt.6.15 jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení. Matt.6.15 But if ye forgive not men their trespasses, neither will your Father forgive your trespasses.
Mat.6.16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. Mt.6.16 A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Matt.6.16 Moreover when ye fast, be not, as the hypocrites, of a sad countenance: for they disfigure their faces, that they may appear unto men to fast. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, Mt.6.17 Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj, Matt.6.17 But thou, when thou fastest, anoint thine head, and wash thy face;
Mat.6.18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. Mt.6.18 abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Matt.6.18 That thou appear not unto men to fast, but unto thy Father which is in secret: and thy Father, which seeth in secret, shall reward thee openly.
Mat.6.19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. Mt.6.19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Matt.6.19 Lay not up for yourselves treasures upon earth, where moth and rust doth corrupt, and where thieves break through and steal:
Mat.6.20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. Mt.6.20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Matt.6.20 But lay up for yourselves treasures in heaven, where neither moth nor rust doth corrupt, and where thieves do not break through nor steal:
Mat.6.21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše. Mt.6.21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Matt.6.21 For where your treasure is, there will your heart be also.
Mat.6.24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. Mt.6.24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. Matt.6.24 No man can serve two masters: for either he will hate the one, and love the other; or else he will hold to the one, and despise the other. Ye cannot serve God and mammon.
Mat.6.27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? Mt.6.27 Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Matt.6.27 Which of you by taking thought can add one cubit unto his stature?
Mat.6.28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. Mt.6.28 A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - Matt.6.28 And why take ye thought for raiment? Consider the lilies of the field, how they grow; they toil not, neither do they spin:
Mat.6.32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. Mt.6.32 Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Matt.6.32 (For after all these things do the Gentiles seek:) for your heavenly Father knoweth that ye have need of all these things.
Mat.6.33 Ale hledejte [vy] nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno. Mt.6.33 Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Matt.6.33 But seek ye first the kingdom of God, and his righteousness; and all these things shall be added unto you.
Mat.6.34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení. Mt.6.34 Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. Matt.6.34 Take therefore no thought for the morrow: for the morrow shall take thought for the things of itself. Sufficient unto the day [is] the evil thereof.
Mat.7.1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. Mt.7.1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Matt.7.1 Judge not, that ye be not judged.
Mat.7.2 Nebo jakým soudem soudíte, [takovýmž] budete souzeni, a jakouž měrou měříte, [takovouž] bude vám zase odměřeno. Mt.7.2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Matt.7.2 For with what judgment ye judge, ye shall be judged: and with what measure ye mete, it shall be measured to you again.
Mat.7.3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš? Mt.7.3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Matt.7.3 And why beholdest thou the mote that is in thy brother's eye, but considerest not the beam that is in thine own eye?
Mat.7.5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého. Mt.7.5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Matt.7.5 Thou hypocrite, first cast out the beam out of thine own eye; and then shalt thou see clearly to cast out the mote out of thy brother's eye.
Mat.7.6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a [psi] obrátíce se, aby neroztrhaly vás. Mt.7.6 Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás. Matt.7.6 Give not that which is holy unto the dogs, neither cast ye your pearls before swine, lest they trample them under their feet, and turn again and rend you.
Mat.7.7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. Mt.7.7 Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Matt.7.7 Ask, and it shall be given you; seek, and ye shall find; knock, and it shall be opened unto you:
Mat.7.8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno. Mt.7.8 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Matt.7.8 For every one that asketh receiveth; and he that seeketh findeth; and to him that knocketh it shall be opened.
Mat.7.9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? Mt.7.9 Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Matt.7.9 Or what man is there of you, whom if his son ask bread, will he give him a stone?
Mat.7.10 A prosilli by za rybu, zdali hada podá jemu? Mt.7.10 Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu? Matt.7.10 Or if he ask a fish, will he give him a serpent?
Mat.7.11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí? Mt.7.11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí! Matt.7.11 If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children, how much more shall your Father which is in heaven give good things to them that ask him?
Mat.7.12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci. Mt.7.12 Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. Matt.7.12 Therefore all things whatsoever ye would that men should do to you, do ye even so to them: for this is the law and the prophets.
Mat.7.13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostraná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. Mt.7.13 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Matt.7.13 Enter ye in at the strait gate: for wide [is] the gate, and broad [is] the way, that leadeth to destruction, and many there be which go in thereat:
Mat.7.15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Mt.7.15 Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Matt.7.15 Beware of false prophets, which come to you in sheep's clothing, but inwardly they are ravening wolves.
Mat.7.17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Mt.7.17 Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Matt.7.17 Even so every good tree bringeth forth good fruit; but a corrupt tree bringeth forth evil fruit.
Mat.7.21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. Mt.7.21 Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Matt.7.21 Not every one that saith unto me, Lord, Lord, shall enter into the kingdom of heaven; but he that doeth the will of my Father which is in heaven.
Mat.7.24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále. Mt.7.24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Matt.7.24 Therefore whosoever heareth these sayings of mine, and doeth them, I will liken him unto a wise man, which built his house upon a rock:
Mat.7.25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále. Mt.7.25 Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Matt.7.25 And the rain descended, and the floods came, and the winds blew, and beat upon that house; and it fell not: for it was founded upon a rock.
Mat.7.26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku. Mt.7.26 Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. Matt.7.26 And every one that heareth these sayings of mine, and doeth them not, shall be likened unto a foolish man, which built his house upon the sand:
Mat.7.27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. Mt.7.27 A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký." Matt.7.27 And the rain descended, and the floods came, and the winds blew, and beat upon that house; and it fell: and great was the fall of it.
Mat.8.3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho. Mt.8.3 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned byl očištěn od svého malomocenství. Matt.8.3 And Jesus put forth [his] hand, and touched him, saying, I will; be thou clean. And immediately his leprosy was cleansed.
Mat.8.7 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho. Mt.8.7 Řekl mu: "Já přijdu a uzdravím ho." Matt.8.7 And Jesus saith unto him, I will come and heal him.
Mat.8.16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy [zlé] slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil, Mt.8.16 Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, Matt.8.16 When the even was come, they brought unto him many that were possessed with devils: and he cast out the spirits with [his] word, and healed all that were sick:
Mat.8.17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. Mt.8.17 aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: 'On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.' Matt.8.17 That it might be fulfilled which was spoken by Esaias the prophet, saying, Himself took our infirmities, and bare [our] sicknesses.
Mat.8.26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké. Mt.8.26 Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. Matt.8.26 And he saith unto them, Why are ye fearful, O ye of little faith? Then he arose, and rebuked the winds and the sea; and there was a great calm.
Mat.8.29 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás. Mt.8.29 A dali se do křiku: "Co je ti do nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?" Matt.8.29 And, behold, they cried out, saying, What have we to do with thee, Jesus, thou Son of God? art thou come hither to torment us before the time?
Mat.9.2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. Mt.9.2 A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy." Matt.9.2 And, behold, they brought to him a man sick of the palsy, lying on a bed: and Jesus seeing their faith said unto the sick of the palsy; Son, be of good cheer; thy sins be forgiven thee.
Mat.9.9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním. Mt.9.9 Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. Matt.9.9 And as Jesus passed forth from thence, he saw a man, named Matthew, sitting at the receipt of custom: and he saith unto him, Follow me. And he arose, and followed him.
Mat.9.12 Ježíš pak uslyšev [to], řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. Mt.9.12 On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Matt.9.12 But when Jesus heard [that], he said unto them, They that be whole need not a physician, but they that are sick.
Mat.9.13 Jděte vy [raději] a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. Mt.9.13 Jděte a učte se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne oběť'. Nepřišel jsem pozval spravedlivé, ale hříšníky." Matt.9.13 But go ye and learn what [that] meaneth, I will have mercy, and not sacrifice: for I am not come to call the righteous, but sinners to repentance.
Mat.9.27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův. Mt.9.27 Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!" Matt.9.27 And when Jesus departed thence, two blind men followed him, crying, and saying, [Thou] Son of David, have mercy on us.
Mat.9.28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříteli, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane. Mt.9.28 A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane." Matt.9.28 And when he was come into the house, the blind men came to him: and Jesus saith unto them, Believe ye that I am able to do this? They said unto him, Yea, Lord.
Mat.9.29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám. Mt.9.29 Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň." Matt.9.29 Then touched he their eyes, saying, According to your faith be it unto you.
Mat.9.38 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou. Mt.9.38 Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!" Matt.9.38 Pray ye therefore the Lord of the harvest, that he will send forth labourers into his harvest.
Mat.10.1 A svolav k [sobě] dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh. Mt.10.1 Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Matt.10.1 And when he had called unto [him] his twelve disciples, he gave them power [against] unclean spirits, to cast them out, and to heal all manner of sickness and all manner of disease.
Mat.10.3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž [byl] celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus, Mt.10.3 Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Matt.10.3 Philip, and Bartholomew; Thomas, and Matthew the publican; James [the son] of Alphaeus, and Lebbaeus, whose surname was Thaddaeus;
Mat.10.4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho. Mt.10.4 Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil. Matt.10.4 Simon the Canaanite, and Judas Iscariot, who also betrayed him.
Mat.10.7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. Mt.10.7 Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. Matt.10.7 And as ye go, preach, saying, The kingdom of heaven is at hand.
Mat.10.8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte. Mt.10.8 Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. Matt.10.8 Heal the sick, cleanse the lepers, raise the dead, cast out devils: freely ye have received, freely give.
Mat.10.19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. Mt.10.19 A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. Matt.10.19 But when they deliver you up, take no thought how or what ye shall speak: for it shall be given you in that same hour what ye shall speak.
Mat.10.20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás. Mt.10.20 Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce. Matt.10.20 For it is not ye that speak, but the Spirit of your Father which speaketh in you.
Mat.10.22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. Mt.10.22 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Matt.10.22 And ye shall be hated of all [men] for my name's sake: but he that endureth to the end shall be saved.
Mat.10.23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka. Mt.10.23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. Matt.10.23 But when they persecute you in this city, flee ye into another: for verily I say unto you, Ye shall not have gone over the cities of Israel, till the Son of man be come.
Mat.10.28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. Mt.10.28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. Matt.10.28 And fear not them which kill the body, but are not able to kill the soul: but rather fear him which is able to destroy both soul and body in hell.
Mat.10.29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? A jeden z nich nepadá na zem bez [vůle] Otce vašeho. Mt.10.29 Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. Matt.10.29 Are not two sparrows sold for a farthing? and one of them shall not fall on the ground without your Father.
Mat.10.31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy. Mt.10.31 Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců. Matt.10.31 Fear ye not therefore, ye are of more value than many sparrows.
Mat.10.32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích. Mt.10.32 Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; Matt.10.32 Whosoever therefore shall confess me before men, him will I confess also before my Father which is in heaven.
Mat.10.33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Mt.10.33 kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi. Matt.10.33 But whosoever shall deny me before men, him will I also deny before my Father which is in heaven.
Mat.10.34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. Mt.10.34 Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Matt.10.34 Think not that I am come to send peace on earth: I came not to send peace, but a sword.
Mat.10.37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden. Mt.10.37 Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden. Matt.10.37 He that loveth father or mother more than me is not worthy of me: and he that loveth son or daughter more than me is not worthy of me.
Mat.10.39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Mt.10.39 Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Matt.10.39 He that findeth his life shall lose it: and he that loseth his life for my sake shall find it.
Mat.10.40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal. Mt.10.40 Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. Matt.10.40 He that receiveth you receiveth me, and he that receiveth me receiveth him that sent me.
Mat.11.10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou. Mt.11.10 To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.' Matt.11.10 For this is [he], of whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Mat.11.14 A chceteli přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. Mt.11.14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. Matt.11.14 And if ye will receive [it], this is Elias, which was for to come.
Mat.11.27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Mt.11.27 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. Matt.11.27 All things are delivered unto me of my Father: and no man knoweth the Son, but the Father; neither knoweth any man the Father, save the Son, and [he] to whomsoever the Son will reveal [him].
Mat.11.28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Mt.11.28 Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Matt.11.28 Come unto me, all [ye] that labour and are heavy laden, and I will give you rest.
Mat.11.29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim. Mt.11.29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Matt.11.29 Take my yoke upon you, and learn of me; for I am meek and lowly in heart: and ye shall find rest unto your souls.
Mat.11.30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké. Mt.11.30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Matt.11.30 For my yoke [is] easy, and my burden is light.
Mat.12.3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? Mt.12.3 On však jim řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on i ti, kdo byli s ním? Matt.12.3 But he said unto them, Have ye not read what David did, when he was an hungred, and they that were with him;
Mat.12.4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? Mt.12.4 Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho provázeli, nýbrž jen kněžím? Matt.12.4 How he entered into the house of God, and did eat the shewbread, which was not lawful for him to eat, neither for them which were with him, but only for the priests?
Mat.12.7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. Mt.12.7 Kdybyste věděli, co znamená 'milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné. Matt.12.7 But if ye had known what [this] meaneth, I will have mercy, and not sacrifice, ye would not have condemned the guiltless.
Mat.12.18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. Mt.12.18 'Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům. Matt.12.18 Behold my servant, whom I have chosen; my beloved, in whom my soul is well pleased: I will put my spirit upon him, and he shall shew judgment to the Gentiles.
Mat.12.28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. Mt.12.28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. Matt.12.28 But if I cast out devils by the Spirit of God, then the kingdom of God is come unto you.
Mat.12.29 Aneb kterak kdo může do domu silného [reka] vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? Mt.12.29 Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům. Matt.12.29 Or else how can one enter into a strong man's house, and spoil his goods, except he first bind the strong man? and then he will spoil his house.
Mat.12.31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu [svatému] nebude odpuštěno lidem. Mt.12.31 Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. Matt.12.31 Wherefore I say unto you, All manner of sin and blasphemy shall be forgiven unto men: but the blasphemy [against] the [Holy] Ghost shall not be forgiven unto men.
Mat.12.33 A [protož] nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. Mt.12.33 Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. Matt.12.33 Either make the tree good, and his fruit good; or else make the tree corrupt, and his fruit corrupt: for the tree is known by [his] fruit.
Mat.12.35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. Mt.12.35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. Matt.12.35 A good man out of the good treasure of the heart bringeth forth good things: and an evil man out of the evil treasure bringeth forth evil things.
Mat.12.37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. Mt.12.37 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen." Matt.12.37 For by thy words thou shalt be justified, and by thy words thou shalt be condemned.
Mat.12.39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. Mt.12.39 On však jim odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. Matt.12.39 But he answered and said unto them, An evil and adulterous generation seeketh after a sign; and there shall no sign be given to it, but the sign of the prophet Jonas:
Mat.12.40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. Mt.12.40 Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Matt.12.40 For as Jonas was three days and three nights in the whale's belly; so shall the Son of man be three days and three nights in the heart of the earth.
Mat.12.43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: Mt.12.43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. Matt.12.43 When the unclean spirit is gone out of a man, he walketh through dry places, seeking rest, and findeth none.
Mat.12.44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. Mt.12.44 Tu řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený. Matt.12.44 Then he saith, I will return into my house from whence I came out; and when he is come, he findeth [it] empty, swept, and garnished.
Mat.12.45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. Mt.12.45 Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." Matt.12.45 Then goeth he, and taketh with himself seven other spirits more wicked than himself, and they enter in and dwell there: and the last [state] of that man is worse than the first. Even so shall it be also unto this wicked generation.
Mat.13.10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? Mt.13.10 Učedníci k němu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?" Matt.13.10 And the disciples came, and said unto him, Why speakest thou unto them in parables?
Mat.13.13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí. Mt.13.13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. Matt.13.13 Therefore speak I to them in parables: because they seeing see not; and hearing they hear not, neither do they understand.
Mat.13.14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. Mt.13.14 A plní se na nich proroctví Izaiášovo: 'Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Matt.13.14 And in them is fulfilled the prophecy of Esaias, which saith, By hearing ye shall hear, and shall not understand; and seeing ye shall see, and shall not perceive:
Mat.13.18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. Mt.13.18 Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. Matt.13.18 Hear ye therefore the parable of the sower.
Mat.13.30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. Mt.13.30 Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'" Matt.13.30 Let both grow together until the harvest: and in the time of harvest I will say to the reapers, Gather ye together first the tares, and bind them in bundles to burn them: but gather the wheat into my barn.
Mat.13.31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. Mt.13.31 Ještě jiné podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; Matt.13.31 Another parable put he forth unto them, saying, The kingdom of heaven is like to a grain of mustard seed, which a man took, and sowed in his field:
Mat.13.32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. Mt.13.32 je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích." Matt.13.32 Which indeed is the least of all seeds: but when it is grown, it is the greatest among herbs, and becometh a tree, so that the birds of the air come and lodge in the branches thereof.
Mat.13.33 Jiné podobenství mluvil jim, [řka]: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. Mt.13.33 Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." Matt.13.33 Another parable spake he unto them; The kingdom of heaven is like unto leaven, which a woman took, and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.
Mat.13.34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, Mt.13.34 Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, Matt.13.34 All these things spake Jesus unto the multitude in parables; and without a parable spake he not unto them:
Mat.13.35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. Mt.13.35 aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: 'Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.' Matt.13.35 That it might be fulfilled which was spoken by the prophet, saying, I will open my mouth in parables; I will utter things which have been kept secret from the foundation of the world.
Mat.13.41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, Mt.13.41 Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, Matt.13.41 The Son of man shall send forth his angels, and they shall gather out of his kingdom all things that offend, and them which do iniquity;
Mat.13.42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mt.13.42 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Matt.13.42 And shall cast them into a furnace of fire: there shall be wailing and gnashing of teeth.
Mat.13.44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. Mt.13.44 "Království nebeské je a jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. Matt.13.44 Again, the kingdom of heaven is like unto treasure hid in a field; the which when a man hath found, he hideth, and for joy thereof goeth and selleth all that he hath, and buyeth that field.
Mat.13.57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. Mt.13.57 A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." Matt.13.57 And they were offended in him. But Jesus said unto them, A prophet is not without honour, save in his own country, and in his own house.
Mat.13.58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich. Mt.13.58 A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru. Matt.13.58 And he did not many mighty works there because of their unbelief.
Mat.14.23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam. Mt.14.23 Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Matt.14.23 And when he had sent the multitudes away, he went up into a mountain apart to pray: and when the evening was come, he was there alone.
Mat.14.25 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři. Mt.14.25 K ránu šel k nim, kráčeje po moři. Matt.14.25 And in the fourth watch of the night Jesus went unto them, walking on the sea.
Mat.14.26 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli. Mt.14.26 Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se , že je to přízrak, a křičeli strachem. Matt.14.26 And when the disciples saw him walking on the sea, they were troubled, saying, It is a spirit; and they cried out for fear.
Mat.14.27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se. Mt.14.27 Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!" Matt.14.27 But straightway Jesus spake unto them, saying, Be of good cheer; it is I; be not afraid.
Mat.14.28 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsili ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě. Mt.14.28 Petr mu odpověděl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!" Matt.14.28 And Peter answered him and said, Lord, if it be thou, bid me come unto thee on the water.
Mat.14.29 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi. Mt.14.29 A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Matt.14.29 And he said, Come. And when Peter was come down out of the ship, he walked on the water, to go to Jesus.
Mat.14.30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi. Mt.14.30 Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!" Matt.14.30 But when he saw the wind boisterous, he was afraid; and beginning to sink, he cried, saying, Lord, save me.
Mat.14.31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval? Mt.14.31 Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malověrný, proč jsi pochyboval?" Matt.14.31 And immediately Jesus stretched forth [his] hand, and caught him, and said unto him, O thou of little faith, wherefore didst thou doubt?
Mat.15.8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne. Mt.15.8 'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; Matt.15.8 This people draweth nigh unto me with their mouth, and honoureth me with [their] lips; but their heart is far from me.
Mat.15.11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka. Mt.15.11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje." Matt.15.11 Not that which goeth into the mouth defileth a man; but that which cometh out of the mouth, this defileth a man.
Mat.15.17 Nerozumíteliž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven? Mt.15.17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? Matt.15.17 Do not ye yet understand, that whatsoever entereth in at the mouth goeth into the belly, and is cast out into the draught?
Mat.15.18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka. Mt.15.18 To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. Matt.15.18 But those things which proceed out of the mouth come forth from the heart; and they defile the man.
Mat.15.19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání. Mt.15.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. Matt.15.19 For out of the heart proceed evil thoughts, murders, adulteries, fornications, thefts, false witness, blasphemies:
Mat.15.20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka. Mt.15.20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje." Matt.15.20 These are [the things] which defile a man: but to eat with unwashen hands defileth not a man.
Mat.16.16 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého. Mt.16.16 Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." Matt.16.16 And Simon Peter answered and said, Thou art the Christ, the Son of the living God.
Mat.16.17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě [toho], ale Otec můj, kterýž jest v nebesích. Mt.16.17 Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. Matt.16.17 And Jesus answered and said unto him, Blessed art thou, Simon Barjona: for flesh and blood hath not revealed [it] unto thee, but my Father which is in heaven.
Mat.16.18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. Mt.16.18 A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Matt.16.18 And I say also unto thee, That thou art Peter, and upon this rock I will build my church; and the gates of hell shall not prevail against it.
Mat.16.19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mt.16.19 Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi. Matt.16.19 And I will give unto thee the keys of the kingdom of heaven: and whatsoever thou shalt bind on earth shall be bound in heaven: and whatsoever thou shalt loose on earth shall be loosed in heaven.
Mat.16.24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chceli kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. Mt.16.24 Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Matt.16.24 Then said Jesus unto his disciples, If any [man] will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Mat.16.25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Mt.16.25 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Matt.16.25 For whosoever will save his life shall lose it: and whosoever will lose his life for my sake shall find it.
Mat.16.26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou? Mt.16.26 Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? Matt.16.26 For what is a man profited, if he shall gain the whole world, and lose his own soul? or what shall a man give in exchange for his soul?
Mat.16.27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho. Mt.16.27 Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Matt.16.27 For the Son of man shall come in the glory of his Father with his angels; and then he shall reward every man according to his works.
Mat.16.28 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém. Mt.16.28 Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím." Matt.16.28 Verily I say unto you, There be some standing here, which shall not taste of death, till they see the Son of man coming in his kingdom.
Mat.17.2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo. Mt.17.2 A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý. Matt.17.2 And was transfigured before them: and his face did shine as the sun, and his raiment was white as the light.
Mat.17.3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním. Mt.17.3 A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Matt.17.3 And, behold, there appeared unto them Moses and Elias talking with him
Mat.17.5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, [zavzněl] hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte. Mt.17.5 Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte." Matt.17.5 While he yet spake, behold, a bright cloud overshadowed them: and behold a voice out of the cloud, which said, This is my beloved Son, in whom I am well pleased; hear ye him.
Mat.17.10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti? Mt.17.10 Učedníci se ho ptali: "Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?" Matt.17.10 And his disciples asked him, saying, Why then say the scribes that Elias must first come?
Mat.17.11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci. Mt.17.11 On jim odpověděl: "Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko. Matt.17.11 And Jesus answered and said unto them, Elias truly shall first come, and restore all things.
Mat.17.12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich. Mt.17.12 Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět." Matt.17.12 But I say unto you, That Elias is come already, and they knew him not, but have done unto him whatsoever they listed. Likewise shall also the Son of man suffer of them.
Mat.17.13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli. Mt.17.13 Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli. Matt.17.13 Then the disciples understood that he spake unto them of John the Baptist.
Mat.17.19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? Mt.17.19 Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?" Matt.17.19 Then came the disciples to Jesus apart, and said, Why could not we cast him out?
Mat.17.20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budeteli míti víru, jako [jest] zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného. Mt.17.20 On jim řekl: "Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: 'Přejdi odtud tam', a přejde; a nic vám nebude nemožné." Matt.17.20 And Jesus said unto them, Because of your unbelief: for verily I say unto you, If ye have faith as a grain of mustard seed, ye shall say unto this mountain, Remove hence to yonder place; and it shall remove; and nothing shall be impossible unto you.
Mat.17.21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst. Mt.17.21 (Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.) Matt.17.21 Howbeit this kind goeth not out but by prayer and fasting.
Mat.17.23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně. Mt.17.23 zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen." Velice se zarmoutili. Matt.17.23 And they shall kill him, and the third day he shall be raised again. And they were exceeding sorry.
Mat.17.27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe. Mt.17.27 Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe." Matt.17.27 Notwithstanding, lest we should offend them, go thou to the sea, and cast an hook, and take up the fish that first cometh up; and when thou hast opened his mouth, thou shalt find a piece of money: that take, and give unto them for me and thee.
Mat.18.3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíteli se a nebudeteli jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského. Mt.18.3 a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Matt.18.3 And said, Verily I say unto you, Except ye be converted, and become as little children, ye shall not enter into the kingdom of heaven.
Mat.18.4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském. Mt.18.4 Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. Matt.18.4 Whosoever therefore shall humble himself as this little child, the same is greatest in the kingdom of heaven.
Mat.18.5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá. Mt.18.5 A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne. Matt.18.5 And whoso shall receive one such little child in my name receiveth me.
Mat.18.10 Viztež, abyste nepotupovali [ani] jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest. Mt.18.10 Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce. Matt.18.10 Take heed that ye despise not one of these little ones; for I say unto you, That in heaven their angels do always behold the face of my Father which is in heaven.
Mat.18.12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, [a] jda na hory, nehledá té pobloudilé? Mt.18.12 Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zbloudila? Matt.18.12 How think ye? if a man have an hundred sheep, and one of them be gone astray, doth he not leave the ninety and nine, and goeth into the mountains, and seeketh that which is gone astray?
Mat.18.13 A nahodíliť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými. Mt.18.13 A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. Matt.18.13 And if so be that he find it, verily I say unto you, he rejoiceth more of that [sheep], than of the ninety and nine which went not astray.
Mat.18.14 Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto. Mt.18.14 Právě tak je vůle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých. Matt.18.14 Even so it is not the will of your Father which is in heaven, that one of these little ones should perish.
Mat.18.18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mt.18.18 Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi. Matt.18.18 Verily I say unto you, Whatsoever ye shall bind on earth shall be bound in heaven: and whatsoever ye shall loose on earth shall be loosed in heaven.
Mat.18.19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského. Mt.18.19 Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Matt.18.19 Again I say unto you, That if two of you shall agree on earth as touching any thing that they shall ask, it shall be done for them of my Father which is in heaven.
Mat.18.20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich. Mt.18.20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." Matt.18.20 For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.
Mat.18.24 A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven. Mt.18.24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Matt.18.24 And when he had begun to reckon, one was brought unto him, which owed him ten thousand talents.
Mat.18.28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen. Mt.18.28 Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: 'Zaplať mi, co jsi dlužen!' Matt.18.28 But the same servant went out, and found one of his fellowservants, which owed him an hundred pence: and he laid hands on him, and took [him] by the throat, saying, Pay me that thou owest.
Mat.19.5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo. Mt.19.5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo'; Matt.19.5 And said, For this cause shall a man leave father and mother, and shall cleave to his wife: and they twain shall be one flesh?
Mat.19.6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Mt.19.6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Matt.19.6 Wherefore they are no more twain, but one flesh. What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
Mat.19.14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské. Mt.19.14 Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské." Matt.19.14 But Jesus said, Suffer little children, and forbid them not, to come unto me: for of such is the kingdom of heaven.
Mat.19.24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. Mt.19.24 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království." Matt.19.24 And again I say unto you, It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Mat.19.25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti? Mt.19.25 Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?" Matt.19.25 When his disciples heard [it], they were exceedingly amazed, saying, Who then can be saved?
Mat.19.26 A pohleděv [na ně] Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné. Mt.19.26 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko." Matt.19.26 But Jesus beheld [them], and said unto them, With men this is impossible; but with God all things are possible.
Mat.20.16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Mt.20.16 Tak budou poslední první a první poslední." Matt.20.16 So the last shall be first, and the first last: for many be called, but few chosen.
Mat.20.22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžeteli píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme. Mt.20.22 Ježíš však odpověděl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?" Řekli mu: "Můžeme." Matt.20.22 But Jesus answered and said, Ye know not what ye ask. Are ye able to drink of the cup that I shall drink of, and to be baptized with the baptism that I am baptized with? They say unto him, We are able.
Mat.20.28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby [on] sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé. Mt.20.28 Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." Matt.20.28 Even as the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
Mat.21.5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té [oslice] jhu podrobené. Mt.21.5 'Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.' Matt.21.5 Tell ye the daughter of Sion, Behold, thy King cometh unto thee, meek, and sitting upon an ass, and a colt the foal of an ass.
Mat.21.9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás [ty, kterýž jsi] na výsostech. Mt.21.9 Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: "Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!" Matt.21.9 And the multitudes that went before, and that followed, cried, saying, Hosanna to the Son of David: Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord; Hosanna in the highest.
Mat.21.13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. Mt.21.13 řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby', ale vy z něho děláte doupě lupičů." Matt.21.13 And said unto them, It is written, My house shall be called the house of prayer; but ye have made it a den of thieves.
Mat.21.16 A řekli jemu: Slyšíšliž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdáliž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu? Mt.21.16 a řekli mu: "Slyšíš, co to říkají?" Ježíš jim odpověděl: "Ovšem! Nikdy jste nečetli: 'Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu'?" Matt.21.16 And said unto him, Hearest thou what these say? And Jesus saith unto them, Yea; have ye never read, Out of the mouth of babes and sucklings thou hast perfected praise?
Mat.21.21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budeteli míti víru, a nebudeteli pochybovati, netoliko to, co [se stalo] fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. Mt.21.21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - stane se to. Matt.21.21 Jesus answered and said unto them, Verily I say unto you, If ye have faith, and doubt not, ye shall not only do this [which is done] to the fig tree, but also if ye shall say unto this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; it shall be done.
Mat.21.22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. Mt.21.22 A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit." Matt.21.22 And all things, whatsoever ye shall ask in prayer, believing, ye shall receive.
Mat.21.23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal? Mt.21.23 Když přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti tuto moc dal?" Matt.21.23 And when he was come into the temple, the chief priests and the elders of the people came unto him as he was teaching, and said, By what authority doest thou these things? and who gave thee this authority?< /td>
Mat.21.28 Ale co se vám zdá? Člověk [jeden] měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej. Mt.21.28 Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici!' Matt.21.28 But what think ye? A [certain] man had two sons; and he came to the first, and said, Son, go work to day in my vineyard.
Mat.21.29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel. Mt.21.29 On odpověděl: 'Nechce se mi.' Ale potom toho litoval a šel. Matt.21.29 He answered and said, I will not: but afterward he repented, and went.
Mat.21.30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel. Mt.21.30 Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: 'Ano, pane.' Ale nešel. Matt.21.30 And he came to the second, and said likewise. And he answered and said, I [go], sir: and went not.
Mat.21.31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího. Mt.21.31 Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?" Odpověděli: "Ten první!" Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království. Matt.21.31 Whether of them twain did the will of [his] father? They say unto him, The first. Jesus saith unto them, Verily I say unto you, That the publicans and the harlots go into the kingdom of God before you.
Mat.21.37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého. Mt.21.37 Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: 'Na mého syna budou mít přece ohled!' Matt.21.37 But last of all he sent unto them his son, saying, They will reverence my son.
Mat.21.38 Vinaři pak uzřevše syna [jeho], řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho. Mt.21.38 Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a dědictví připadne nám!' Matt.21.38 But when the husbandmen saw the son, they said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and let us seize on his inheritance.
Mat.21.39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili. Mt.21.39 Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. Matt.21.39 And they caught him, and cast [him] out of the vineyard, and slew [him].
Mat.21.42 Řekl jim Ježíš: Nikdyli jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. Mt.21.42 Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'? Matt.21.42 Jesus saith unto them, Did ye never read in the scriptures, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner: this is the Lord's doing, and it is marvellous in our eyes?
Mat.21.43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. Mt.21.43 Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. Matt.21.43 Therefore say I unto you, The kingdom of God shall be taken from you, and given to a nation bringing forth the fruits thereof.
Mat.22.8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni. Mt.22.8 Potom řekl svým služebníkům: 'Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; Matt.22.8 Then saith he to his servants, The wedding is ready, but they which were bidden were not worthy.
Mat.22.9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu. Mt.22.9 jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.' Matt.22.9 Go ye therefore into the highways, and as many as ye shall find, bid to the marriage.
Mat.22.13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mt.22.13 Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.' Matt.22.13 Then said the king to the servants, Bind him hand and foot, and take him away, and cast [him] into outer darkness; there shall be weeping and gnashing of teeth.
Mat.22.14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Mt.22.14 Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán." Matt.22.14 For many are called, but few [are] chosen.
Mat.22.21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu. Mt.22.21 Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu." Matt.22.21 They say unto him, Caesar's. Then saith he unto them, Render therefore unto Caesar the things which are Caesar's; and unto God the things that are God's.
Mat.22.31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž [takto] dí: Mt.22.31 A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil: Matt.22.31 But as touching the resurrection of the dead, have ye not read that which was spoken unto you by God, saying,
Mat.22.32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých. Mt.22.32 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?' On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých." Matt.22.32 I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not the God of the dead, but of the living.
Mat.22.36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně? Mt.22.36 "Mistře, které přikázání je v zákoně největší?" Matt.22.36 Master, which [is] the great commandment in the law?
Mat.22.37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. Mt.22.37 On mu řekl: 'Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí.' Matt.22.37 Jesus said unto him, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind.
Mat.22.38 To jest přední a veliké přikázání. Mt.22.38 To je největší a první přikázání. Matt.22.38 This is the first and great commandment.
Mat.22.39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Mt.22.39 Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' Matt.22.39 And the second [is] like unto it, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
Mat.22.40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci. Mt.22.40 Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." Matt.22.40 On these two commandments hang all the law and the prophets.
Mat.22.42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův. Mt.22.42 "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův." Matt.22.42 Saying, What think ye of Christ? whose son is he? They say unto him, [The Son] of David.
Mat.22.43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka: Mt.22.43 Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví: Matt.22.43 He saith unto them, How then doth David in spirit call him Lord, saying,
Mat.22.44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, [aby byli] za podnože noh tvých? Mt.22.44 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.' Matt.22.44 The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool?
Mat.22.45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest? Mt.22.45 Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem!" Matt.22.45 If David then call him Lord, how is he his son?
Mat.23.8 Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, [totiž] Kristus, vy pak všickni bratří jste. Mt.23.8 Vy však si nedávejte říkat 'Mistře': jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratři. Matt.23.8 But be not ye called Rabbi: for one is your Master, [even] Christ; and all ye are brethren.
Mat.23.9 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích. Mt.23.9 A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec': jediný je váš Otec, ten nebeský. Matt.23.9 And call no [man] your father upon the earth: for one is your Father, which is in heaven.
Mat.23.10 Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus. Mt.23.10 Ani si nedávejte říkat 'Učiteli': váš učitel je jeden, Kristus. Matt.23.10 Neither be ye called masters: for one is your Master, [even] Christ.
Mat.23.11 Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším. Mt.23.11 Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Matt.23.11 But he that is greatest among you shall be your servant.
Mat.23.12 Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen. Mt.23.12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. Matt.23.12 And whosoever shall exalt himself shall be abased; and he that shall humble himself shall be exalted.
Mat.23.13 Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte. Mt.23.13 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. Matt.23.13 But woe unto you, scribes and Pharisees, hypocrites! for ye shut up the kingdom of heaven against men: for ye neither go in [yourselves], neither suffer ye them that are entering to go in.
Mat.23.27 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty. Mt.23.27 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Matt.23.27 Woe unto you, scribes and Pharisees, hypocrites! for ye are like unto whited sepulchres, which indeed appear beautiful outward, but are within full of dead [men's] bones, and of all uncleanness.
Mat.23.37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste. Mt.23.37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! Matt.23.37 O Jerusalem, Jerusalem, [thou] that killest the prophets, and stonest them which are sent unto thee, how often would I have gathered thy children together, even as a hen gathereth her chickens under [her] wings, and ye would not!
Mat.23.39 Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Mt.23.39 Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: 'Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.'" Matt.23.39 For I say unto you, Ye shall not see me henceforth, till ye shall say, Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord.
Mat.24.4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. Mt.24.4 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Matt.24.4 And Jesus answered and said unto them, Take heed that no man deceive you.
Mat.24.5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. Mt.24.5 Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé. Matt.24.5 For many shall come in my name, saying, I am Christ; and shall deceive many.
Mat.24.11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. Mt.24.11 povstanou lživí proroci a mnohé svedou Matt.24.11 And many false prophets shall rise, and shall deceive many.
Mat.24.12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. Mt.24.12 a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Matt.24.12 And because iniquity shall abound, the love of many shall wax cold.
Mat.24.13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. Mt.24.13 Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Matt.24.13 But he that shall endure unto the end, the same shall be saved.
Mat.24.14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. Mt.24.14 A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. Matt.24.14 And this gospel of the kingdom shall be preached in all the world for a witness unto all nations; and then shall the end come.
Mat.24.21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. Mt.24.21 Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. Matt.24.21 For then shall be great tribulation, such as was not since the beginning of the world to this time, no, nor ever shall be.
Mat.24.22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. Mt.24.22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny. Matt.24.22 And except those days should be shortened, there should no flesh be saved: but for the elect's sake those days shall be shortened.
Mat.24.27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. Mt.24.27 Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. Matt.24.27 For as the lightning cometh out of the east, and shineth even unto the west; so shall also the coming of the Son of man be.
Mat.24.29 A hned po soužení, [kteréž bude] těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. Mt.24.29 Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Matt.24.29 Immediately after the tribulation of those days shall the sun be darkened, and the moon shall not give her light, and the stars shall fall from heaven, and the powers of the heavens shall be shaken:
Mat.24.30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. Mt.24.30 Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. Matt.24.30 And then shall appear the sign of the Son of man in heaven: and then shall all the tribes of the earth mourn, and they shall see the Son of man coming in the clouds of heaven with power and great glory.
Mat.24.31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. Mt.24.31 On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. Matt.24.31 And he shall send his angels with a great sound of a trumpet, and they shall gather together his elect from the four winds, from one end of heaven to the other.
Mat.24.34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. Mt.24.34 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. Matt.24.34 Verily I say unto you, This generation shall not pass, till all these things be fulfilled.
Mat.24.35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Mt.24.35 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. Matt.24.35 Heaven and earth shall pass away, but my words shall not pass away.
Mat.24.36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. Mt.24.36 O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. Matt.24.36 But of that day and hour knoweth no [man], no, not the angels of heaven, but my Father only.
Mat.24.37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. Mt.24.37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: Matt.24.37 But as the days of Noe [were], so shall also the coming of the Son of man be.
Mat.24.38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, Mt.24.38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, Matt.24.38 For as in the days that were before the flood they were eating and drinking, marrying and giving in marriage, until the day that Noe entered into the ark,
Mat.24.40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. Mt.24.40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. Matt.24.40 Then shall two be in the field; the one shall be taken, and the other left.
Mat.24.41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. Mt.24.41 Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. Matt.24.41 Two [women shall be] grinding at the mill; the one shall be taken, and the other left.
Mat.24.44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. Mt.24.44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Matt.24.44 Therefore be ye also ready: for in such an hour as ye think not the Son of man cometh.
Mat.25.12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás. Mt.25.12 Ale on odpověděl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.' Matt.25.12 But he answered and said, Verily I say unto you, I know you not.
Mat.25.13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. Mt.25.13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. Matt.25.13 Watch therefore, for ye know neither the day nor the hour wherein the Son of man cometh.
Mat.25.29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.) Mt.25.29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Matt.25.29 For unto every one that hath shall be given, and he shall have abundance: but from him that hath not shall be taken away even that which he hath.
Mat.25.30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mt.25.30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.' Matt.25.30 And cast ye the unprofitable servant into outer darkness: there shall be weeping and gnashing of teeth.
Mat.25.32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Mt.25.32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, Matt.25.32 And before him shall be gathered all nations: and he shall separate them one from another, as a shepherd divideth [his] sheep from the goats:
Mat.25.34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho [budou]: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. Mt.25.34 Tehdy řekne král těm, po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Matt.25.34 Then shall the King say unto them on his right hand, Come, ye blessed of my Father, inherit the kingdom prepared for you from the foundation of the world:
Mat.25.35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne; Mt.25.35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, Matt.25.35 For I was an hungred, and ye gave me meat: I was thirsty, and ye gave me drink: I was a stranger, and ye took me in:
Mat.25.36 Nah [jsem byl], a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. Mt.25.36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' Matt.25.36 Naked, and ye clothed me: I was sick, and ye visited me: I was in prison, and ye came unto me.
Mat.25.37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme [tebe], žíznivého, a dávaliť jsme nápoj? Mt.25.37 Tu mu ti spravedliví odpovědí: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Matt.25.37 Then shall the righteous answer him, saying, Lord, when saw we thee and hungred, and fed [thee]? or thirsty, and gave [thee] drink?
Mat.25.38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme [tebe], anebo nahého, a přioděli jsme [tebe]? Mt.25.38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Matt.25.38 When saw we thee a stranger, and took [thee] in? or naked, and clothed [thee]?
Mat.25.39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? Mt.25.39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou? Matt.25.39 Or when saw we thee sick, or in prison, and came unto thee?
Mat.25.40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. Mt.25.40 Král odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.' Matt.25.40 And the King shall answer and say unto them, Verily I say unto you, Inasmuch as ye have done [it] unto one of the least of these my brethren, ye have done [it] unto me.
Mat.25.41 Potom dí i těm, kteříž na levici [budou]: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. Mt.25.41 Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Matt.25.41 Then shall he say also unto them on the left hand, Depart from me, ye cursed, into everlasting fire, prepared for the devil and his angels:
Mat.26.11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. Mt.26.11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. Matt.26.11 For ye have the poor always with you; but me ye have not always.
Mat.26.12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila. Mt.26.12 Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu. Matt.26.12 For in that she hath poured this ointment on my body, she did [it] for my burial.
Mat.26.14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský, Mt.26.14 Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím Matt.26.14 Then one of the twelve, called Judas Iscariot, went unto the chief priests,
Mat.26.15 Řekl [jim]: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu [dáti] třidceti stříbrných. Mt.26.15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných. Matt.26.15 And said [unto them], What will ye give me, and I will deliver him unto you? And they covenanted with him for thirty pieces of silver.
Mat.26.26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. Mt.26.26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." Matt.26.26 And as they were eating, Jesus took bread, and blessed [it], and brake [it], and gave [it] to the disciples, and said, Take, eat; this is my body.
Mat.26.27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni. Mt.26.27 Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Matt.26.27 And he took the cup, and gave thanks, and gave [it] to them, saying, Drink ye all of it;
Mat.26.28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů. Mt.26.28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Matt.26.28 For this is my blood of the new testament, which is shed for many for the remission of sins.
Mat.26.31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda. Mt.26.31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' Matt.26.31 Then saith Jesus unto them, All ye shall be offended because of me this night: for it is written, I will smite the shepherd, and the sheep of the flock shall be scattered abroad.
Mat.26.36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto. Mt.26.36 Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil." Matt.26.36 Then cometh Jesus with them unto a place called Gethsemane, and saith unto the disciples, Sit ye here, while I go and pray yonder.
Mat.26.38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou Mt.26.38 Tehdy jim řekl: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou! Matt.26.38 Then saith he unto them, My soul is exceeding sorrowful, even unto death: tarry ye here, and watch with me.
Mat.26.39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jestli možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty [chceš]. Mt.26.39 Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš." Matt.26.39 And he went a little further, and fell on his face, and prayed, saying, O my Father, if it be possible, let this cup pass from me: nevertheless not as I will, but as thou [wilt].
Mat.26.41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. Mt.26.41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." Matt.26.41 Watch and pray, that ye enter not into temptation: the spirit indeed [is] willing, but the flesh [is] weak.
Mat.26.42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůželiť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá. Mt.26.42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím jej pít, staň se tvá vůle." Matt.26.42 He went away again the second time, and prayed, saying, O my Father, if this cup may not pass away from me, except I drink it, thy will be done.
Mat.26.48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej. Mt.26.48 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte." Matt.26.48 Now he that betrayed him gave them a sign, saying, Whomsoever I shall kiss, that same is he: hold him fast.
Mat.26.52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou. Mt.26.52 Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. Matt.26.52 Then said Jesus unto him, Put up again thy sword into his place: for all they that take the sword shall perish with the sword.
Mat.26.53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů? Mt.26.53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? Matt.26.53 Thinkest thou that I cannot now pray to my Father, and he shall presently give me more than twelve legions of angels?
Mat.26.54 [Ale] kterak by se pak naplnila Písma, [kteráž svědčí], že tak musí býti? Mt.26.54 Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?" Matt.26.54 But how then shall the scriptures be fulfilled, that thus it must be?
Mat.26.56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli. Mt.26.56 Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. Matt.26.56 But all this was done, that the scriptures of the prophets might be fulfilled. Then all the disciples forsook him, and fled.
Mat.26.67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili, Mt.26.67 Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře Matt.26.67 Then did they spit in his face, and buffeted him; and others smote [him] with the palms of their hands,
Mat.27.1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. Mt.27.1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. Matt.27.1 When the morning was come, all the chief priests and elders of the people took counsel against Jesus to put him to death:
Mat.27.5 A [on] povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. Mt.27.5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se. Matt.27.5 And he cast down the pieces of silver in the temple, and departed, and went and hanged himself.
Mat.27.6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. Mt.27.6 Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev." Matt.27.6 And the chief priests took the silver pieces, and said, It is not lawful for to put them into the treasury, because it is the price of blood.
Mat.27.7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. Mt.27.7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. Matt.27.7 And they took counsel, and bought with them the potter's field, to bury strangers in.
Mat.27.9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, Mt.27.9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; Matt.27.9 Then was fulfilled that which was spoken by Jeremy the prophet, saying, And they took the thirty pieces of silver, the price of him that was valued, whom they of the children of Israel did value;
Mat.27.12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. Mt.27.12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. Matt.27.12 And when he was accused of the chief priests and elders, he answered nothing.
Mat.27.25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. Mt.27.25 A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a na naše děti!" Matt.27.25 Then answered all the people, and said, His blood [be] on us, and on our children.
Mat.27.34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. Mt.27.34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Matt.27.34 They gave him vinegar to drink mingled with gall: and when he had tasted [thereof], he would notdrink.
Mat.27.35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce [o ně] los, aby se naplnilo povědění proroka, [řkoucího]: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. Mt.27.35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; Matt.27.35 And they crucified him, and parted his garments, casting lots: that it might be fulfilled which was spoken by the prophet, They parted my garments among them, and upon my vesture did they cast lots.
Mat.27.38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. Mt.27.38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Matt.27.38 Then were there two thieves crucified with him, one on the right hand, and another on the left.
Mat.27.39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, Mt.27.39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou Matt.27.39 And they that passed by reviled him, wagging their heads,
Mat.27.43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chceliť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. Mt.27.43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'" Matt.27.43 He trusted in God; let him deliver him now, if he will have him: for he said, I am the Son of God.
Mat.27.46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? Mt.27.46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lema sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?' Matt.27.46 And about the ninth hour Jesus cried with a loud voice, saying, Eli, Eli, lama sabachthani? that is to say, My God, my God, why hast thou forsaken me?
Mat.27.51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, Mt.27.51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, Matt.27.51 And, behold, the veil of the temple was rent in twain from the top to the bottom; and the earth did quake, and the rocks rent;
Mat.28.3 A byl obličej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh. Mt.28.3 Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Matt.28.3 His countenance was like lightning, and his raiment white as snow:
Mat.28.18 A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi. Mt.28.18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Matt.28.18 And Jesus came and spake unto them, saying, All power is given unto me in heaven and in earth.
Mat.28.19 Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, Mt.28.19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého Matt.28.19 Go ye therefore, and teach all nations, baptizing them in the name of the Father, and of the Son, and of the Holy Ghost:
Mat.28.20 Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen. Mt.28.20 a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." Matt.28.20 Teaching them to observe all things whatsoever I have commanded you: and, lo, I am with you alway, [even] unto the end of the world. Amen.

Názor?

Evangelium S. Marka

Kralický překlad 1613

Marek

Ekumenický překlad 1985

The Gospel According to Mark

King James translation 1611
Mark.1.2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou. Mk.1.2 Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. Mark.1.2 As it is written in the prophets, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Mark.1.3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Mk.1.3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!" Mark.1.3 The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Mark.1.4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. Mk.1.4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů." Mark.1.4 John did baptize in the wilderness, and preach the baptism of repentance for the remission of sins.
Mark.1.7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho. Mk.1.7 A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Mark.1.7 And preached, saying, There cometh one mightier than I after me, the latchet of whose shoes I am not worthy to stoop down and unloose.
Mark.1.8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým. Mk.1.8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým." Mark.1.8 I indeed have baptized you with water: but he shall baptize you with the Holy Ghost.
Mark.1.10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj. Mk.1.10 V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. Mark.1.10 And straightway coming up out of the water, he saw the heavens opened, and the Spirit like a dove descending upon him:
Mark.1.11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. Mk.1.11 A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." Mark.1.11 And there came a voice from heaven, [saying], Thou art my beloved Son, in whom I am well pleased.
Mark.1.15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium. Mk.1.15 "Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu." Mark.1.15 And saying, The time is fulfilled, and the kingdom of God is at hand: repent ye, and believe the gospel.
Mark.1.34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho. Mk.1.34 I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Mark.1.34 And he healed many that were sick of divers diseases, and cast out many devils; and suffered not the devils to speak, because they knew him.
Mark.1.44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim. Mk.1.44 a nařídil mu: "Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví." Mark.1.44 And saith unto him, See thou say nothing to any man: but go thy way, shew thyself¨to the priest, and offer for thy cleansing those things which Moses commanded, for a testimony unto them.
Mark.2.7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? Mk.2.7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?" Mark.2.7 Why doth this [man] thus speak blasphemies? who can forgive sins but God only?
Mark.2.17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. Mk.2.17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." Mark.2.17 When Jesus heard [it], he saith unto them, They that are whole have no need of the physician, but they that are sick: I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
Mark.2.19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti. Mk.2.19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. Mark.2.19 And Jesus said unto them, Can the children of the bridechamber fast, while the bridegroom is with them? as long as they have the bridegroom with them, they cannot fast.
Mark.2.23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy. Mk.2.23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. Mark.2.23 And it came to pass, that he went through the corn fields on the sabbath day; and his disciples began, as they went, to pluck the ears of corn.
Mark.2.24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí [učedlníci tvoji], čehož nesluší [činiti] v sobotu. Mk.2.24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!" Mark.2.24 And the Pharisees said unto him, Behold, why do they on the sabbath day that which is not lawful?
Mark.2.25 I řekl jim: Nikdyliž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? Mk.2.25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? Mark.2.25 And he said unto them, Have ye never read what David did, when he had need, and was an hungred, he, and they that were with him?
Mark.2.26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli? Mk.2.26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?" Mark.2.26 How he went into the house of God in the days of Abiathar the high priest, and did eat the shewbread, which is not lawful to eat but for the priests, and gave also to them which were with him?
Mark.2.27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu. Mk.2.27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Mark.2.27 And he said unto them, The sabbath was made for man, and not man for the sabbath:
Mark.3.16 A [nejprve] Šimona, jemuž dal jméno Petr, Mk.3.16 Ustanovil těchto dvanáct: Petra - toto jméno dal Šimonovi - Mark.3.16 And Simon he surnamed Peter;
Mark.3.17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,) Mk.3.17 Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jímž dal jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu', Mark.3.17 And James the [son] of Zebedee, and John the brother of James; and he surnamed them Boanerges, which is, The sons of thunder:
Mark.3.18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského, Mk.3.18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského Mark.3.18 And Andrew, and Philip, and Bartholomew, and Matthew, and Thomas, and James the [son] of Alphaeus, and Thaddaeus, and Simon the Canaanite,
Mark.3.19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli [s ním] domů. Mk.3.19 a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil. Mark.3.19 And Judas Iscariot, which also betrayed him: and they went into an house.
Mark.3.26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře. Mk.3.26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec. Mark.3.26 And if Satan rise up against himself, and be divided, he cannot stand, but hath an end.
Mark.3.27 Nižádný nemůže nádobí silného [reka], vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí. Mk.3.27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. Mark.3.27 No man can enter into a strong man's house, and spoil his goods, except he will first bind the strong man; and then he will spoil his house.
Mark.3.28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, Mk.3.28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. Mark.3.28 Verily I say unto you, All sins shall be forgiven unto the sons of men, and blasphemies wherewith soever they shall blaspheme:
Mark.3.29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení. Mk.3.29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem." Mark.3.29 But he that shall blaspheme against the Holy Ghost hath never forgiveness, but is in danger of eternal damnation:
Mark.4.10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. Mk.4.10 Když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství. Mark.4.10 And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.
Mark.4.11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje, Mk.4.11 Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou, Mark.4.11 And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all [these] things are done in parables:
Mark.4.12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. Mk.4.12 aby, 'hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.'" Mark.4.12 That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and [their] sins should be forgiven them.
Mark.4.30 I řekl [opět]: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme? Mk.4.30 Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme? Mark.4.30 And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?
Mark.4.31 [Jest] jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. Mk.4.31 Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi; Mark.4.31 [It is] like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:
Mark.4.32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. Mk.4.32 ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu." Mark.4.32 But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.
Mark.4.39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké. Mk.4.39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni, utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho. Mark.4.39 And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
Mark.4.40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry? Mk.4.40 Ježíš jim řekl: "Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?" Mark.4.40 And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?
Mark.5.25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let, Mk.5.25 Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení. Mark.5.25 And a certain woman, which had an issue of blood twelve years,
Mark.5.26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla, Mk.5.26 Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu. Mark.5.26 And had suffered many things of many physicians, and had spent all that she had, and was nothing bettered, but rather grew worse,
Mark.5.27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho. Mk.5.27 Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. Mark.5.27 When she had heard of Jesus, came in the press behind, and touched his garment.
Mark.5.28 Neb řekla byla: Dotknuli se jen roucha jeho, uzdravena budu. Mk.5.28 Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!" Mark.5.28 For she said, If I may touch but his clothes, I shall be whole.
Mark.5.29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého. Mk.5.29 A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení. Mark.5.29 And straightway the fountain of her blood was dried up; and she felt in [her] body that she was healed of that plague.
Mark.5.30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho [k uzdravení], obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého? Mk.5.30 Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: "Kdo se to dotkl mého šatu?" Mark.5.30 And Jesus, immediately knowing in himself that virtue had gone out of him, turned him about in the press, and said, Who touched my clothes?
Mark.5.31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl? Mk.5.31 Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: 'Kdo se mne to dotkl'?" Mark.5.31 And his disciples said unto him, Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou, Who touched me?
Mark.5.33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu. Mk.5.33 Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu. Mark.5.33 But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.
Mark.5.34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého. Mk.5.34 A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!" Mark.5.34 And he said unto her, Daughter, thy faith hath made thee whole; go in peace, and be whole of thy plague.
Mark.5.36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř. Mk.5.36 Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!" Mark.5.36 As soon as Jesus heard the word that was spoken, he saith unto the ruler of the synagogue, Be not afraid, only believe.
Mark.5.41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň. Mk.5.41 Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum", což znamená: 'Děvče pravím ti, vstaň!' Mark.5.41 And he took the damsel by the hand, and said unto her, Talitha cumi; which is, being interpreted, Damsel, I say unto thee, arise.
Mark.6.4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém. Mk.6.4 Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě." Mark.6.4 But Jesus said unto them, A prophet is not without honour, but in his own country, and among his own kin, and in his own house.
Mark.6.5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil. Mk.6.5 A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je. Mark.6.5 And he could there do no mighty work, save that he laid his hands upon a few sick folk, and healed [them].
Mark.6.37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co [tedy], jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti? Mk.6.37 Odpověděl jim: "Dejte vy jim jíst!" Řekli mu: "Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?" Mark.6.37 He answered and said unto them, Give ye them to eat. And they say unto him, Shall we go and buy two hundred pennyworth of bread, and give them to eat?
Mark.7.6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne. Mk.7.6 Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; Mark.7.6 He answered and said unto them, Well hath Esaias prophesied of you hypocrites, as it is written, This people honoureth me with [their] lips, but their heart is far from me.
Mark.7.15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka. Mk.7.15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje." Mark.7.15 There is nothing from without a man, that entering into him can defile him: but the things which come out of him, those are they that defile the man.
Mark.7.18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti? Mk.7.18 Řekl jim: "Tak jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, Mark.7.18 And he saith unto them, Are ye so without understanding also? Do ye not perceive, that whatsoever thing from without entereth into the man, [it] cannot defile him;
Mark.7.19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy. Mk.7.19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?" Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté. Mark.7.19 Because it entereth not into his heart, but into the belly, and goeth out into the draught, purging all meats?
Mark.7.29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery. Mk.7.29 Pravil jí: "Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery." Mark.7.29 And he said unto her, For this saying go thy way; the devil is gone out of thy daughter.
Mark.8.15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. Mk.8.15 Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!" Mark.8.15 And he charged them, saying, Take heed, beware of the leaven of the Pharisees, and [of] the leaven of Herod.
Mark.8.31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti. Mk.8.31 A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. Mark.8.31 And he began to teach them, that the Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders, and [of] the chief priests, and scribes, and be killed, and after three days rise again.
Mark.8.34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chceli kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. Mk.8.34 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Mark.8.34 And when he had called the people [unto him] with his disciples also, he said unto them, Whosoever will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Mark.8.35 Nebo chtělli by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová. Mk.8.35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Mark.8.35 For whosoever will save his life shall lose it; but whosoever shall lose his life for my sake and the gospel's, the same shall save it.
Mark.8.36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil? Mk.8.36 Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Mark.8.36 For what shall it profit a man, if he shall gain the whole world, and lose his own soul?
Mark.8.37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou? Mk.8.37 Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? Mark.8.37 Or what shall a man give in exchange for his soul?
Mark.8.38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými. Mk.8.38 Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly." Mark.8.38 Whosoever therefore shall be ashamed of me and of my words in this adulterous and sinful generation; of him also shall the Son of man be ashamed, when he cometh in the glory of his Father with the holy angels.
Mark.9.1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. Mk.9.1 Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci." Mark.9.1 And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power.
Mark.9.5 A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. Mk.9.5 Petr promluvil a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Mark.9.5 And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
Mark.9.7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. Mk.9.7 Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte." Mark.9.7 And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
Mark.9.12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti. Mk.9.12 Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? Mark.9.12 And he answered and told them, Elias verily cometh first, and restoreth all things; and how it is written of the Son of man, that he must suffer many things, and be set at nought.
Mark.9.13 Ale pravím vám, že Eliáš [již] přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm. Mk.9.13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim líbilo, jak je to o něm psáno." Mark.9.13 But I say unto you, That Elias is indeed come, and they have done unto him whatsoever they listed, as it is written of him.
Mark.9.23 A Ježíš řekl jemu: Můžešli tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. Mk.9.23 Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří." Mark.9.23 Jesus said unto him, If thou canst believe, all things [are] possible to him that believeth.
Mark.9.24 A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. Mk.9.24 Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře." Mark.9.24 And straightway the father of the child cried out, and said with tears, Lord, I believe; help thou mine unbelief.
Mark.9.29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem. Mk.9.29 Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou." Mark.9.29 And he said unto them, This kind can come forth by nothing, but by prayer and fasting.
Mark.9.31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane. Mk.9.31 neboť učil své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane." Mark.9.31 For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise the third day.
Mark.9.37 Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal. Mk.9.37 "Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal. Mark.9.37 Whosoever shall receive one of such children in my name, receiveth me: and whosoever shall receive me, receiveth not me, but him that sent me.
Mark.9.38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme [tam] jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí. Mk.9.38 Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil." Mark.9.38 And John answered him, saying, Master, we saw one casting out devils in thy name, and he followeth not us: and we forbad him, because he followeth not us.
Mark.9.39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně. Mk.9.39 Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit. Mark.9.39 But Jesus said, Forbid him not: for there is no man which shall do a miracle in my name, that can lightly speak evil of me.
Mark.9.40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest. Mk.9.40 Kdo není proti nám, je pro nás. Mark.9.40 For he that is not against us is on our part.
Mark.9.47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, Mk.9.47 A jestliže že svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, Mark.9.47 And if thine eye offend thee, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into hell fire:
Mark.9.48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. Mk.9.48 kde 'jejich červ neumírá a oheň nehasne'. Mark.9.48 Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
Mark.10.6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh. Mk.10.6 Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu; Mark.10.6 But from the beginning of the creation God made them male and female.
Mark.10.8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. Mk.10.8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden. Mark.10.8 And they twain shall be one flesh: so then they are no more twain, but one flesh.
Mark.10.9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Mk.10.9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Mark.10.9 What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
Mark.10.14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. Mk.10.14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Mark.10.14 But when Jesus saw [it], he was much displeased, and said unto them, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
Mark.10.15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. Mk.10.15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde." Mark.10.15 Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall not enter therein.
Mark.10.21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž [svůj]. Mk.10.21 Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" Mark.10.21 Then Jesus beholding him loved him, and said unto him, One thing thou lackest: go thy way, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, take up the cross, and follow me.
Mark.10.23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: [Aj] jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího. Mk.10.23 Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Mark.10.23 And Jesus looked round about, and saith unto his disciples, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
Mark.10.24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti. Mk.10.24 Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího! Mark.10.24 And the disciples were astonished at his words. But Jesus answereth again, and saith unto them, Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God!
Mark.10.25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. Mk.10.25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království." Mark.10.25 It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Mark.10.26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti? Mk.10.26 Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?" Mark.10.26 And they were astonished out of measure, saying among themselves, Who then can be saved?
Mark.10.27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest. Mk.10.27 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko." Mark.10.27 And Jesus looking upon them saith, With men [it is] impossible, but not with God: for with God all things are possible.
Mark.10.30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný. Mk.10.30 aby nyní, v tomto čase nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný. Mark.10.30 But he shall receive an hundredfold now in this time, houses, and brethren, and sisters, and mothers, and children, and lands, with persecutions; and in the world to come eternal life.
Mark.10.45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé. Mk.10.45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." Mark.10.45 For even the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
Mark.11.9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Mk.11.9 A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosanna! Mark.11.9 And they that went before, and they that followed, cried, saying, Hosanna; Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord:
Mark.11.17 I učil [je], řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. Mk.11.17 A učil je: "Což není psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy'? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů." Mark.11.17 And he taught, saying unto them, Is it not written, My house shall be called of all nations the house of prayer? but ye have made it a den of thieves.
Mark.11.22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží. Mk.11.22 Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha! Mark.11.22 And Jesus answering saith unto them, Have faith in God.
Mark.11.23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl. Mk.11.23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Mark.11.23 For verily I say unto you, That whosoever shall say unto this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; and shall not doubt in his heart, but shall believe that those things which he saith shall come to pass; he shall have whatsoever he saith.
Mark.11.24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. Mk.11.24 Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. Mark.11.24 Therefore I say unto you, What things soever ye desire, when ye pray, believe that ye receive [them], and ye shall have [them].
Mark.11.25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máteli co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. Mk.11.25 A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení." Mark.11.25 And when ye stand praying, forgive, if ye have ought against any: that your Father also which is in heaven may forgive you your trespasses.
Mark.12.10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou. Mk.12.10 Nečetli jste v Písmu slovo: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Mark.12.10 And have ye not read this scripture; The stone which the builders rejected is become the head of the corner:
Mark.12.17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu. Mk.12.17 Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili. Mark.12.17 And Jesus answering said unto them, Render to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's. And they marvelled at him.
Mark.12.32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho; Mk.12.32 I řekl mu ten zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho; Mark.12.32 And the scribe said unto him, Well, Master, thou hast said the truth: for there is one God; and there is none other but he:
Mark.12.33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, [toť jest] větší nade všecky zápalné i vítězné oběti. Mk.12.33 a milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary." Mark.12.33 And to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love [his] neighbour as himself, is more than all whole burnt offerings and sacrifices.
Mark.12.34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho [o nic] tázati. Mk.12.34 Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat neodvážil. Mark.12.34 And when Jesus saw that he answered discreetly, he said unto him, Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him [any question].
Mark.12.42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka [peníze tehdejšího]. Mk.12.42 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Mark.12.42 And there came a certain poor widow, and she threw in two mites, which make a farthing.
Mark.12.43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice. Mk.12.43 Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Mark.12.43 And he called [unto him] his disciples, and saith unto them, Verily I say unto you, That this poor widow hath cast more in, than all they which have cast into the treasury:
Mark.12.44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou. Mk.12.44 Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa." Mark.12.44 For all [they] did cast in of their abundance; but she of her want did cast in all that she had, [even] all her living.
Mark.13.6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem [Kristus], a mnohéť svedou. Mk.13.6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a svedou mnohé. Mark.13.6 For many shall come in my name, saying, I am [Christ]; and shall deceive many.
Mark.13.10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. Mk.13.10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům. Mark.13.10 And the gospel must first be published among all nations.
Mark.13.11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. Mk.13.11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. Mark.13.11 But when they shall lead [you], and deliver you up, take no thought beforehand what ye shall speak, neither do ye premeditate: but whatsoever shall be given you in that hour, that speak ye: for it is not ye that speak, but the Holy Ghost.
Mark.13.13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. Mk.13.13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Mark.13.13 And ye shall be hated of all [men] for my name's sake: but he that shall endure unto the end, the same shall be saved.
Mark.13.14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by [státi] neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory. Mk.13.14 Když pak uvidíte znesvěcující ohavnost stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; Mark.13.14 But when ye shall see the abomination of desolation, spoken of by Daniel the prophet, standing where it ought not, (let him that readeth understand,) then let them that be in Judaea flee to the mountains:
Mark.13.15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého. Mk.13.15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; Mark.13.15 And let him that is on the housetop not go down into the house, neither enter [therein], to take any thing out of his house:
Mark.13.16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své. Mk.13.16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť. Mark.13.16 And let him that is in the field not turn back again for to take up his garment.
Mark.13.31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Mk.13.31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. Mark.13.31 Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.
Mark.13.32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec. Mk.13.32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. Mark.13.32 But of that day and [that] hour knoweth no man, no, not the angels which are in heaven, neither the Son, but the Father.
Mark.13.35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večerli, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno; Mk.13.35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; Mark.13.35 Watch ye therefore: for ye know not when the master of the house cometh, at even, or at midnight, or at the cockcrowing, or in the morning:
Mark.14.1 Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali. Mk.14.1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. Mark.14.1 After two days was [the feast of] the passover, and of unleavened bread: and the chief priests and the scribes sought how they might take him by craft, and put [him] to death.
Mark.14.7 Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete. Mk.14.7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. Mark.14.7 For ye have the poor with you always, and whensoever ye will ye may do them good: but me ye have not always.
Mark.14.8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu. Mk.14.8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. Mark.14.8 She hath done what she could: she is come aforehand to anoint my body to the burying.
Mark.14.18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou. Mk.14.18 A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí." Mark.14.18 And as they sat and did eat, Jesus said, Verily I say unto you, One of you which eateth with me shall betray me.
Mark.14.21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten. Mk.14.21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil." Mark.14.21 The Son of man indeed goeth, as it is written of him: but woe to that man by whom the Son of man is betrayed! good were it for that man if he had never been born.
Mark.14.22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. Mk.14.22 Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo." Mark.14.22 And as they did eat, Jesus took bread, and blessed, and brake [it], and gave to them, and said, Take, eat: this is my body.
Mark.14.23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni. Mk.14.23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. Mark.14.23 And he took the cup, and when he had given thanks, he gave [it] to them: and they all drank of it.
Mark.14.24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá. Mk.14.24 A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé. Mark.14.24 And he said unto them, This is my blood of the new testament, which is shed for many.
Mark.14.27 Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce. Mk.14.27 Ježíš jim řekl: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: 'Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.' Mark.14.27 And Jesus saith unto them, All ye shall be offended because of me this night: for it is written, I will smite the shepherd, and the sheep shall be scattered.
Mark.14.34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte. Mk.14.34 A řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!" Mark.14.34 And saith unto them, My soul is exceeding sorrowful unto death: tarry ye here, and watch.
Mark.14.35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, byloli by možné, odešla od něho hodina ta. Mk.14.35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. Mark.14.35 And he went forward a little, and fell on the ground, and prayed that, if it were possible, the hour might pass from him.
Mark.14.36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. Mk.14.36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš." Mark.14.36 And he said, Abba, Father, all things [are] possible unto thee; take away this cup from me: nevertheless not what I will, but what thou wilt.
Mark.14.38 Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov [jest], ale tělo nemocno. Mk.14.38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." Mark.14.38 Watch ye and pray, lest ye enter into temptation. The spirit truly [is] ready, but the flesh [is] weak.
Mark.14.49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale [toť se děje], aby se naplnila písma. Mk.14.49 Denně jsem učíval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!" Mark.14.49 I was daily with you in the temple teaching, and ye took me not: but the scriptures must be fulfilled.
Mark.14.50 Tedy [učedlníci] opustivše jej, všickni utekli. Mk.14.50 Všichni ho opustili a utekli. Mark.14.50 And they all forsook him, and fled.
Mark.14.61 Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsiliž ty Kristus, Syn [Boha] Požehnaného? Mk.14.61 On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: "Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?" Mark.14.61 But he held his peace, and answered nothing. Again the high priest asked him, and said unto him, Art thou the Christ, the Son of the Blessed?
Mark.14.62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci [Boží], a přichází s oblaky nebeskými. Mk.14.62 Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými." Mark.14.62 And Jesus said, I am: and ye shall see the Son of man sitting on the right hand of power, and coming in the clouds of heaven.
Mark.14.65 I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj [nám]. A služebníci kyji jej bili. Mk.14.65 Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře. Mark.14.65 And some began to spit on him, and to cover his face, and to buffet him, and to say unto him, Prophesy: and the servants did strike him with the palms of their hands.
Mark.15.1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. Mk.15.1 A hned z rána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi. Mark.15.1 And straightway in the morning the chief priests held a consultation with the elders and scribes and the whole council, and bound Jesus, and carried [him] away, and delivered [him] to Pilate.
Mark.15.24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. Mk.15.24 Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme. Mark.15.24 And when they had crucified him, they parted his garments, casting lots upon them, what every man should take.
Mark.15.28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. Mk.15.28 (Tak se naplnilo Písmo: 'Byl započten mezi zločince.') Mark.15.28 And the scripture was fulfilled, which saith, And he was numbered with the transgressors.
Mark.15.34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? Mk.15.34 O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachtani?", což přeloženo znamená: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?' Mark.15.34 And at the ninth hour Jesus cried with a loud voice, saying, Eloi, Eloi, lama sabachthani? which is, being interpreted, My God, my God, why hast thou forsaken me?
Mark.15.36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijdeli Eliáš, aby jej složil. Mk.15.36 Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: "Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout." Mark.15.36 And one ran and filled a spunge full of vinegar, and put [it] on a reed, and gave him to drink, saying, Let alone; let us see whether Elias will come to take him down.
Mark.15.38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. Mk.15.38 Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Mark.15.38 And the veil of the temple was rent in twain from the top to the bottom.
Mark.16.15 A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Mk.16.15 A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Mark.16.15 And he said unto them, Go ye into all the world, and preach the gospel to every creature.
Mark.16.16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen. Mk.16.16 Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Mark.16.16 He that believeth and is baptized shall be saved; but he that believeth not shall be damned.
Mark.16.17 Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti. Mk.16.17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; Mark.16.17 And these signs shall follow them that believe; In my name shall they cast out devils; they shall speak with new tongues;
Mark.16.18 Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou. Mk.16.18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je." Mark.16.18 They shall take up serpents; and if they drink any deadly thing, it shall not hurt them; they shall lay hands on the sick, and they shall recover.
Mark.16.19 Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží. Mk.16.19 Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. Mark.16.19 So then after the Lord had spoken unto them, he was received up into heaven, and sat on the right hand of God.
Mark.16.20 A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů. Mk.16.20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními. Mark.16.20 And they went forth, and preached every where, the Lord working with [them], and confirming the word with signs following. Amen.

Názor?

Evangelium S. Lukáše

Kralický překlad 1613

Lukáš

Ekumenický překlad 1985

The Gospel According to Luke

King James translation 1611
Luk.1.2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, L.1.2 jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, Luke.1.2 Even as they delivered them unto us, which from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
Luk.1.13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. L.1.13 Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Luke.1.13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
Luk.1.17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby [tak] připravil Pánu lid hotový. L.1.17 sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový." Luke.1.17 And he shall go before him in the spirit and power of Elias, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
Luk.1.19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. L.1.19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. Luke.1.19 And the angel answering said unto him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and am sent to speak unto thee, and to shew thee these glad tidings.
Luk.1.26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, L.1.26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, Luke.1.26 And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God unto a city of Galilee, named Nazareth,
Luk.1.27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. L.1.27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Luke.1.27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin's name [was] Mary.
Luk.1.28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán [Bůh] s tebou, požehnaná ty mezi ženami. L.1.28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Luke.1.28 And the angel came in unto her, and said, Hail, [thou that art] highly favoured, the Lord [is] with thee: blessed [art] thou among women.
Luk.1.30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. L.1.30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Luke.1.30 And the angel said unto her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
Luk.1.31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. L.1.31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Luke.1.31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
Luk.1.32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. L.1.32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Luke.1.32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give unto him the throne of his father David:
Luk.1.33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. L.1.33 Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce." Luke.1.33 And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end.
Luk.1.34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? L.1.34 Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Luke.1.34 Then said Mary unto the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
Luk.1.35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. L.1.35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Luke.1.35 And the angel answered and said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing which shall be born of thee shall be called the Son of God.
Luk.1.37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo. L.1.37 Neboť 'u Boha není nic nemožného'." Luke.1.37 For with God nothing shall be impossible.
Luk.1.38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl. L.1.38 Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel. Luke.1.38 And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it unto me according to thy word. And the angel departed from her.
Luk.1.42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. L.1.42 a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Luke.1.42 And she spake out with a loud voice, and said, Blessed [art] thou among women, and blessed [is] the fruit of thy womb.
Luk.1.76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, L.1.76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu Luke.1.76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
Luk.1.79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. L.1.79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje." Luke.1.79 To give light to them that sit in darkness and [in] the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
Luk.2.4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) L.2.4 Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, Luke.2.4 And Joseph also went up from Galilee, out of the city of Nazareth, into Judaea, unto the city of David, which is called Bethlehem; (because he was of the house and lineage of David:)
Luk.2.7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli [jinde] místa v hospodě. L.2.7 I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. Luke.2.7 And she brought forth her firstborn son, and wrapped him in swaddling clothes, and laid him in a manger; because there was no room for them in the inn.
Luk.2.14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. L.2.14 "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Luke.2.14 Glory to God in the highest, and on earth peace, good will toward men.
Luk.2.21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. L.2.21 Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. Luke.2.21 And when eight days were accomplished for the circumcising of the child, his name was called JESUS, which was so named of the angel before he was conceived in the womb.
Luk.2.23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) L.2.23 jak je psáno v zákoně Páně: 'vše co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu'- Luke.2.23 (As it is written in the law of the Lord, Every male that openeth the womb shall be called holy to the Lord;)
Luk.2.32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. L.2.32 světlo,jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael." Luke.2.32 A light to lighten the Gentiles, and the glory of thy people Israel.
Luk.2.34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, L.2.34 A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat Luke.2.34 And Simeon blessed them, and said unto Mary his mother, Behold, this [child] is set for the fall and rising again of many in Israel; and for a sign which shall be spoken against;
Luk.2.40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. L.2.40 Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním. Luke.2.40 And the child grew, and waxed strong in spirit, filled with wisdom: and the grace of God was upon him.
Luk.2.49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? L.2.49 On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?" Luke.2.49 And he said unto them, How is it that ye sought me? wist ye not that I must be about my Father's business?
Luk.3.2 Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti. L.3.2 za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. Luke.3.2 Annas and Caiaphas being the high priests, the word of God came unto John the son of Zacharias in the wilderness.
Luk.3.4 Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. L.3.4 jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Luke.3.4 As it is written in the book of the words of Esaias the prophet, saying, The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Luk.3.10 I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme? L.3.10 Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?" Luke.3.10 And the people asked him, saying, What shall we do then?
Luk.3.11 A [on] odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej [jednu] nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň. L.3.11 On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak." Luke.3.11 He answereth and saith unto them, He that hath two coats, let him impart to him that hath none; and he that hath meat, let him do likewise.
Luk.3.16 Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. L.3.16 Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Luke.3.16 John answered, saying unto [them] all, I indeed baptize you with water; but one mightier than I cometh, the latchet of whose shoes I am not worthy to unloose: he shall baptize you with the Holy Ghost and with fire:
Luk.3.17 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. L.3.17 Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným." Luke.3.17 Whose fan [is] in his hand, and he will throughly purge his floor, and will gather the wheat into his garner; but the chaff he will burn with fire unquenchable.
Luk.3.21 I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe, L.3.21 Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe Luke.3.21 Now when all the people were baptized, it came to pass, that Jesus also being baptized, and praying, the heaven was opened,
Luk.3.22 A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo. L.3.22 a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." Luke.3.22 And the Holy Ghost descended in a bodily shape like a dove upon him, and a voice came from heaven, which said, Thou art my beloved Son; in thee I am well pleased.
Luk.4.2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali [dnové ti], potom zlačněl. L.4.2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. Luke.4.2 Being forty days tempted of the devil. And in those days he did eat nothing: and when they were ended, he afterward hungered.
Luk.4.3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. L.4.3 Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb." Luke.4.3 And the devil said unto him, If thou be the Son of God, command this stone that it be made bread.
Luk.4.4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. L.4.4 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem." Luke.4.4 And Jesus answered him, saying, It is written, That man shall not live by bread alone, but by every word of God.
Luk.4.5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. L.4.5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země Luke.4.5 And the devil, taking him up into an high mountain, shewed unto him all the kingdoms of the world in a moment of time.
Luk.4.6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto [království], nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. L.4.6 a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: Luke.4.6 And the devil said unto him, All this power will I give thee, and the glory of them: for that is delivered unto me; and to whomsoever I will I give it.
Luk.4.7 Protož ty pokloníšli se přede mnou, budeť všecko tvé. L.4.7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé." Luke.4.7 If thou therefore wilt worship me, all shall be thine.
Luk.4.8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. L.4.8 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat." Luke.4.8 And Jesus answered and said unto him, Get thee behind me, Satan: for it is written, Thou shalt worship the Lord thy God, and him only shalt thou serve.
Luk.4.9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsili Syn Boží, pusť se odtud dolů. L.4.9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; Luke.4.9 And he brought him to Jerusalem, and set him on a pinnacle of the temple, and said unto him, If thou be the Son of God, cast thyself down from hence:
Luk.4.10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, L.4.10 vždyť je psáno 'andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili' Luke.4.10 For it is written, He shall give his angels charge over thee, to keep thee:
Luk.4.11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. L.4.11 a 'na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen'." Luke.4.11 And in [their] hands they shall bear thee up, lest at any time thou dash thy foot against a stone.
Luk.4.12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. L.4.12 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého." Luke.4.12 And Jesus answering said unto him, It is said, Thou shalt not tempt the Lord thy God.
Luk.4.18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, L.4.18 'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácením zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, Luke.4.18 The Spirit of the Lord [is] upon me, because he hath anointed me to preach the gospel to the poor; he hath sent me to heal the brokenhearted, to preach deliverance to the captives, and recovering of sight to the blind, to set at liberty them that are bruised,
Luk.4.19 A zvěstovati léto Páně vzácné. L.4.19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.' Luke.4.19 To preach the acceptable year of the Lord.
Luk.4.20 A zavřev knihu [a] vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. L.4.20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. Luke.4.20 And he closed the book, and he gave [it] again to the minister, and sat down. And the eyes of all them that were in the synagogue were fastened on him.
Luk.4.21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich. L.4.21 Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." Luke.4.21 And he began to say unto them, This day is this scripture fulfilled in your ears.
Luk.4.24 I řekl [jim]: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. L.4.24 Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. Luke.4.24 And he said, Verily I say unto you, No prophet is accepted in his own country.
Luk.4.25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi, L.4.25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. Luke.4.25 But I tell you of a truth, many widows were in Israel in the days of Elias, when the heaven was shut up three years and six months, when great famine was throughout all the land;
Luk.5.10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti. L.5.10 stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi." Luke.5.10 And so [was] also James, and John, the sons of Zebedee, which were partners with Simon. And Jesus said unto Simon, Fear not; from henceforth thou shalt catch men.
Luk.5.13 I vztáh [Ježíš] ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství. L.5.13 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned se jeho malomocenství ztratilo. Luke.5.13 And he put forth [his] hand, and touched him, saying, I will: be thou clean. And immediately the leprosy departed from him.
Luk.5.16 On pak odcházel na pouště, a modlil se. L.5.16 On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil. Luke.5.16 And he withdrew himself into the wilderness, and prayed.
Luk.5.20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. L.5.20 Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny." Luke.5.20 And when he saw their faith, he said unto him, Man, thy sins are forgiven thee.
Luk.5.31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. L.5.31 Ježíš jim odpověděl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Luke.5.31 And Jesus answering said unto them, They that are whole need not a physician; but they that are sick.
Luk.5.32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. L.5.32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky." Luke.5.32 I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
Luk.6.5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního. L.6.5 A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou." Luke.6.5 And he said unto them, That the Son of man is Lord also of the sabbath.
Luk.6.12 I stalo se v těch dnech, vyšel [Ježíš] na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží. L.6.12 V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu. Luke.6.12 And it came to pass in those days, that he went out into a mountain to pray, and continued all night in prayer to God.
Luk.6.13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval. L.6.13 Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly: Luke.6.13 And when it was day, he called [unto him] his disciples: and of them he chose twelve, whom also he named apostles;
Luk.6.14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje, L.6.14 Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Luke.6.14 Simon, (whom he also named Peter,) and Andrew his brother, James and John, Philip and Bartholomew,
Luk.6.15 Matouše a Tomáše, Jakuba [syna] Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes, L.6.15 Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta, Luke.6.15 Matthew and Thomas, James the [son] of Alphaeus, and Simon called Zelotes,
Luk.6.16 Judu [bratra] Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.) L.6.16 Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem. Luke.6.16 And Judas [the brother] of James, and Judas Iscariot, which also was the traitor.
Luk.6.20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží. L.6.20 Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží. Luke.6.20 And he lifted up his eyes on his disciples, and said, Blessed [be ye] poor: for yours is the kingdom of God.
Luk.6.21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete. L.6.21 Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Luke.6.21 Blessed [are ye] that hunger now: for ye shall be filled. Blessed [are ye] that weep now: for ye shall laugh.
Luk.6.27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí, L.6.27 Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Luke.6.27 But I say unto you which hear, Love your enemies, do good to them which hate you,
Luk.6.28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí. L.6.28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Luke.6.28 Bless them that curse you, and pray for them which despitefully use you.
Luk.6.29 A udeřilli by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň. L.6.29 Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Luke.6.29 And unto him that smiteth thee on the [one] cheek offer also the other; and him that taketh away thy cloke forbid not [to take thy] coat also.
Luk.6.30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej. L.6.30 Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Luke.6.30 Give to every man that asketh of thee; and of him that taketh away thy goods ask [them] not again.
Luk.6.31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte. L.6.31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Luke.6.31 And as ye would that men should do to you, do ye also to them likewise.
Luk.6.32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají. L.6.32 Jestliže milujete jen, ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Luke.6.32 For if ye love them which love you, what thank have ye? for sinners also love those that love them.
Luk.6.35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest [i] k nevděčným a zlým. L.6.35 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Luke.6.35 But love ye your enemies, and do good, and lend, hoping for nothing again; and your reward shall be great, and ye shall be the children of the Highest: for he is kind unto the unthankful and [to] the evil.
Luk.6.37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno. L.6.37 Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Luke.6.37 Judge not, and ye shall not be judged: condemn not, and ye shall not be condemned: forgive, and ye shall be forgiven:
Luk.6.38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno. L.6.38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." Luke.6.38 Give, and it shall be given unto you; good measure, pressed down, and shaken together, and running over, shall men give into your bosom. For with the same measure that ye mete withal it shall be measured to you again.
Luk.6.43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž [jest] strom zlý, kterýž nese ovoce dobré. L.6.43 Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce. Luke.6.43 For a good tree bringeth not forth corrupt fruit; neither doth a corrupt tree bring forth good fruit.
Luk.6.44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů. L.6.44 Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny. Luke.6.44 For every tree is known by his own fruit. For of thorns men do not gather figs, nor of a bramble bush gather they grapes.
Luk.6.45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho. L.6.45 Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká. Luke.6.45 A good man out of the good treasure of his heart bringeth forth that which is good; and an evil man out of the evil treasure of his heart bringeth forth that which is evil: for of the abundance of the heart his mouth speaketh.
Luk.6.46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím? L.6.46 Proč mne oslovujete 'Pane, Pane', a nečiníte, co říkám? Luke.6.46 And why call ye me, Lord, Lord, and do not the things which I say?
Luk.6.47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl. L.6.47 Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je? Luke.6.47 Whosoever cometh to me, and heareth my sayings, and doeth them, I will shew you to whom he is like:
Luk.6.48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále. L.6.48 Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven. Luke.6.48 He is like a man which built an house, and digged deep, and laid the foundation on a rock: and when the flood arose, the stream beat vehemently upon that house, and could not shake it: for it was founded upon a rock.
Luk.7.22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. L.7.22 Odpověděl jim: "Jděte, zvěstujete Janovi, co jste viděli slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Luke.7.22 Then Jesus answering said unto them, Go your way, and tell John what things ye have seen and heard; how that the blind see, the lame walk, the lepers are cleansed, the deaf hear, the dead are raised, to the poor the gospel is preached.
Luk.7.23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil. L.7.23 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." Luke.7.23 And blessed is [he], whosoever shall not be offended in me.
Luk.7.27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou. L.7.27 To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.' Luke.7.27 This is [he], of whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Luk.7.28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on. L.7.28 Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on. Luke.7.28 For I say unto you, Among those that are born of women there is not a greater prophet than John the Baptist: but he that is least in the kingdom of God is greater than he.
Luk.7.47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje. L.7.47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velkou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje." Luke.7.47 Wherefore I say unto thee, Her sins, which are many, are forgiven; for she loved much: but to whom little is forgiven, [the same] loveth little.
Luk.8.4 Když se pak scházel zástup mnohý, a z [okolních] měst hrnuli se k němu, mluvil [jim] v podobenství: L.8.4 Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství: Luke.8.4 And when much people were gathered together, and were come to him out of every city, he spake by a parable:
Luk.8.5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je. L.8.5 "Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Luke.8.5 A sower went out to sow his seed: and as he sowed, some fell by the way side; and it was trodden down, and the fowls of the air devoured it.
Luk.8.6 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy. L.8.6 Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Luke.8.6 And some fell upon a rock; and as soon as it was sprung up, it withered away, because it lacked moisture.
Luk.8.7 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je. L.8.7 Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je. Luke.8.7 And some fell among thorns; and the thorns sprang up with it, and choked it.
Luk.8.8 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš. L.8.8 A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek." To řekl a zvolal: "Kdo má uši k slyšení slyš." Luke.8.8 And other fell on good ground, and sprang up, and bare fruit an hundredfold. And when he had said these things, he cried, He that hath ears to hear, let him hear.
Luk.8.9 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství? L.8.9 Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat. Luke.8.9 And his disciples asked him, saying, What might this parable be?
Luk.8.10 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli. L.8.10 On řekl: "Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali. Luke.8.10 And he said, Unto you it is given to know the mysteries of the kingdom of God: but to others in parables; that seeing they might not see, and hearing they might not understand.
Luk.8.11 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží. L.8.11 Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo. Luke.8.11 Now the parable is this: The seed is the word of God.
Luk.8.12 A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli. L.8.12 Podél cesty - to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. Luke.8.12 Those by the way side are they that hear; then cometh the devil, and taketh away the word out of their hearts, lest they should believe and be saved.
Luk.8.13 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují. L.8.13 Na skále - to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají. Luke.8.13 They on the rock [are they], which, when they hear, receive the word with joy; and these have no root, which for a while believe, and in time of temptation fall away.
Luk.8.14 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku. L.8.14 Semeno padlé to trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života udusí, takže nepřinesou úrodu. Luke.8.14 And that which fell among thorns are they, which, when they have heard, go forth, and are choked with cares and riches and pleasures of [this] life, and bring no fruit to perfection.
Luk.8.15 Ale kteréž [padlo] v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají [je], a užitek přinášejí v trpělivosti. L.8.15 Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu. Luke.8.15 But that on the good ground are they, which in an honest and good heart, having heard the word, keep [it], and bring forth fruit with patience.
Luk.8.17 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti. L.8.17 Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo. Luke.8.17 For nothing is secret, that shall not be made manifest; neither [any thing] hid, that shall not be known and come abroad.
Luk.8.25 I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho? L.8.25 Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: "Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?" Luke.8.25 And he said unto them, Where is your faith? And they being afraid wondered, saying one to another, What manner of man is this! for he commandeth even the winds and water, and they obey him.
Luk.8.29 Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť. L.8.29 Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst. Luke.8.29 (For he had commanded the unclean spirit to come out of the man. For oftentimes it had caught him: and he was kept bound with chains and in fetters; and he brake the bands, and was driven of the devil into the wilderness.)
Luk.8.30 I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho. L.8.30 Ježíš se ho zeptal: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Legie", protože do něho vešlo mnoho zlých duchů. Luke.8.30 And Jesus asked him, saying, What is thy name? And he said, Legion: because many devils were entered into him.
Luk.8.31 Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti. L.8.31 A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti. Luke.8.31 And they besought him that he would not command them to go out into the deep.
Luk.8.32 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho [ďáblové], aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim. L.8.32 Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil. Luke.8.32 And there was there an herd of many swine feeding on the mountain: and they besought him that he would suffer them to enter into them. And he suffered them.
Luk.8.33 I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a [hned] běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo. L.8.33 Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se. Luke.8.33 Then went the devils out of the man, and entered into the swine: and the herd ran violently down a steep place into the lake, and were choked.
Luk.8.50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude. L.8.50 Ježíš to uslyšel a řekl: "Neboj se, jen věř a bude zachráněna." Luke.8.50 But when Jesus heard [it], he answered him, saying, Fear not: believe only, and she shall be made whole.
Luk.9.22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. L.9.22 "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen." Luke.9.22 Saying, The Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders and chief priests and scribes, and be slain, and be raised the third day.
Luk.9.23 I pravil ke všechněm: Chceli kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne. L.9.23 Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Luke.9.23 And he said to [them] all, If any [man] will come after me, let him deny himself, and take up his cross daily, and follow me.
Luk.9.24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji. L.9.24 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. Luke.9.24 For whosoever will save his life shall lose it: but whosoever will lose his life for my sake, the same shall save it.
Luk.9.25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal? L.9.25 Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří? Luke.9.25 For what is a man advantaged, if he gain the whole world, and lose himself, or be cast away?
Luk.9.26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů. L.9.26 Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů. Luke.9.26 For whosoever shall be ashamed of me and of my words, of him shall the Son of man be ashamed, when he shall come in his own glory, and [in his] Father's, and of the holy angels.
Luk.9.27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží. L.9.27 Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží." Luke.9.27 But I tell you of a truth, there be some standing here, which shall not taste of death, till they see the kingdom of God.
Luk.9.30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš. L.9.30 A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš; Luke.9.30 And, behold, there talked with him two men, which were Moses and Elias:
Luk.9.35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte. L.9.35 A z oblaku se ozval hlas: "Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." Luke.9.35 And there came a voice out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
Luk.9.48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký. L.9.48 a řekl jim: "Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký." Luke.9.48 And said unto them, Whosoever shall receive this child in my name receiveth me: and whosoever shall receive me receiveth him that sent me: for he that is least among you all, the same shall be great.
Luk.9.49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi. L.9.49 Jan mu na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my." Luke.9.49 And John answered and said, Master, we saw one casting out devils in thy name; and we forbad him, because he followeth not with us.
Luk.9.50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest. L.9.50 Ježíš mu řekl: "Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás." Luke.9.50 And Jesus said unto him, Forbid [him] not: for he that is not against us is for us.
Luk.9.56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby [je] spasil. I odešli do jiného městečka. L.9.56 Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit." A šli do jiné vesnice. Luke.9.56 For the Son of man is not come to destroy men's lives, but to save [them]. And they went to another village.
Luk.9.57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš. L.9.57 Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš." Luke.9.57 And it came to pass, that, as they went in the way, a certain [man] said unto him, Lord, I will follow thee whithersoever thou goest.
Luk.9.58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. L.9.58 Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil." Luke.9.58 And Jesus said unto him, Foxes have holes, and birds of the air [have] nests; but the Son of man hath not where to lay [his] head.
Luk.9.61 I řekl opět jiný : Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém. L.9.61 A jiný mu řekl: "Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou." Luke.9.61 And another also said, Lord, I will follow thee; but let me first go bid them farewell, which are at home at my house.
Luk.9.62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu. L.9.62 Ježíš mu řekl: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží." Luke.9.62 And Jesus said unto him, No man, having put his hand to the plough, and looking back, is fit for the kingdom of God.
Luk.10.9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží. L.10.9 uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: 'Přiblížilo se k vám království Boží.' Luke.10.9 And heal the sick that are therein, and say unto them, The kingdom of God is come nigh unto you.
Luk.10.16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal. L.10.16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal." Luke.10.16 He that heareth you heareth me; and he that despiseth you despiseth me; and he that despiseth me despiseth him that sent me.
Luk.10.17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém. L.10.17 Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu." Luke.10.17 And the seventy returned again with joy, saying, Lord, even the devils are subject unto us through thy name.
Luk.10.18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe. L.10.18 Řekl jim: "Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. Luke.10.18 And he said unto them, I beheld Satan as lightning fall from heaven.
Luk.10.19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí. L.10.19 Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. Luke.10.19 Behold, I give unto you power to tread on serpents and scorpions, and over all the power of the enemy: and nothing shall by any means hurt you.
Luk.10.20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích. L.10.20 Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích." Luke.10.20 Notwithstanding in this rejoice not, that the spirits are subject unto you; but rather rejoice, because your names are written in heaven.
Luk.10.21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou. L.10.21 V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Luke.10.21 In that hour Jesus rejoiced in spirit, and said, I thank thee, O Father, Lord of heaven and earth, that thou hast hid these things from the wise and prudent, and hast revealed them unto babes: even so, Father; for so it seemed good in thy sight.
Luk.10.22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. L.10.22 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit." Luke.10.22 All things are delivered to me of my Father: and no man knoweth who the Son is, but the Father; and who the Father is, but the Son, and [he] to whom the Son will reveal [him].
Luk.10.23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte. L.10.23 Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte. Luke.10.23 And he turned him unto [his] disciples, and said privately, Blessed [are] the eyes which see the things that ye see:
Luk.10.24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli. L.10.24 Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli." Luke.10.24 For I tell you, that many prophets and kings have desired to see those things which ye see, and have not seen [them]; and to hear those things which ye hear, and have not heard [them].
Luk.10.29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní? L.10.29 Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?" Luke.10.29 But he, willing to justify himself, said unto Jesus, And who is my neighbour?
Luk.10.30 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše. L.10.30 Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Luke.10.30 And Jesus answering said, A certain [man] went down from Jerusalem to Jericho, and fell among thieves, which stripped him of his raiment, and wounded [him], and departed, leaving [him] half dead.
Luk.10.31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul. L.10.31 Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. Luke.10.31 And by chance there came down a certain priest that way: and when he saw him, he passed by on the other side.
Luk.10.32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul. L.10.32 Stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Luke.10.32 And likewise a Levite, when he was at the place, came and looked [on him], and passed by on the other side.
Luk.10.33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest. L.10.33 Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; Luke.10.33 But a certain Samaritan, as he journeyed, came where he was: and when he saw him, he had compassion [on him],
Luk.10.34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl. L.10.34 přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Luke.10.34 And went to [him], and bound up his wounds, pouring in oil and wine, and set him on his own beast, and brought him to an inn, and took care of him.
Luk.10.35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě. L.10.35 Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.' Luke.10.35 And on the morrow when he departed, he took out two pence, and gave [them] to the host, and said unto him, Take care of him; and whatsoever thou spendest more, when I come again, I will repay thee.
Luk.10.36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry? L.10.36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Luke.10.36 Which now of these three, thinkest thou, was neighbour unto him that fell among the thieves?
Luk.10.37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též. L.10.37 Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." Luke.10.37 And he said, He that shewed mercy on him. Then said Jesus unto him, Go, and do thou likewise.
Luk.10.40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě [Pánu]. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemášliž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž. L.10.40 Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Luke.10.40 But Martha was cumbered about much serving, and came to him, and said, Lord, dost thou not care that my sister hath left me to serve alone? bid her therefore that she help me.
Luk.10.41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech. L.10.41 Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Luke.10.41 And Jesus answered and said unto her, Martha, Martha, thou art careful and troubled about many things:
Luk.11.2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi [tak] i na zemi. L.11.2 Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Luke.11.2 And he said unto them, When ye pray, say, Our Father which art in heaven, Hallowed be thy name. Thy kingdom come. Thy will be done, as in heaven, so in earth.
Luk.11.3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne. L.11.3 Náš denní chléb nám dávej každého dne. Luke.11.3 Give us day by day our daily bread.
Luk.11.4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. L.11.4 A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení." Luke.11.4 And forgive us our sins; for we also forgive every one that is indebted to us. And lead us not into temptation; but deliver us from evil.
Luk.11.8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje. L.11.8 Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje. Luke.11.8 I say unto you, Though he will not rise and give him, because he is his friend, yet because of his importunity he will rise and give him as many as he needeth.
Luk.11.9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno. L.11.9 A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Luke.11.9 And I say unto you, Ask, and it shall be given you; seek, and ye shall find; knock, and it shall be opened unto you.
Luk.11.10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno. L.11.10 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Luke.11.10 For every one that asketh receiveth; and he that seeketh findeth; and to him that knocketh it shall be opened.
Luk.11.11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada? L.11.11 Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Luke.11.11 If a son shall ask bread of any of you that is a father, will he give him a stone? or if [he ask] a fish, will he for a fish give him a serpent?
Luk.11.12 Aneb prosilli by za vejce, zdali podá jemu štíra? L.11.12 Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Luke.11.12 Or if he shall ask an egg, will he offer him a scorpion?
Luk.11.13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí? L.11.13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!" Luke.11.13 If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children: how much more shall [your] heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
Luk.11.20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží. L.11.20 Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. Luke.11.20 But if I with the finger of God cast out devils, no doubt the kingdom of God is come upon you.
Luk.11.29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka. L.11.29 Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: "Toto pokolení je pokolení zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo. Luke.11.29 And when the people were gathered thick together, he began to say, This is an evil generation: they seek a sign; and there shall no sign be given it, but the sign of Jonas the prophet.
Luk.11.30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto. L.11.30 Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení. Luke.11.30 For as Jonas was a sign unto the Ninevites, so shall also the Son of man be to this generation.
Luk.11.35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou. L.11.35 Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou. Luke.11.35 Take heed therefore that the light which is in thee be not darkness.
Luk.11.52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste. L.11.52 Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtějí vejít, jste v tom zabránili." Luke.11.52 Woe unto you, lawyers! for ye have taken away the key of knowledge: ye entered not in yourselves, and them that were entering in ye hindered.
Luk.12.2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno. L.12.2 Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. Luke.12.2 For there is nothing covered, that shall not be revealed; neither hid, that shall not be known.
Luk.12.4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. L.12.4 Říkám to vám svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou. Luke.12.4 And I say unto you my friends, Be not afraid of them that kill the body, and after that have no more that they can do.
Luk.12.5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. L.12.5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte! Luke.12.5 But I will forewarn you whom ye shall fear: Fear him, which after he hath killed hath power to cast into hell; yea, I say unto you, Fear him.
Luk.12.6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? [Avšak ani] jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. L.12.6 Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Luke.12.6 Are not five sparrows sold for two farthings, and not one of them is forgotten before God?
Luk.12.7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete. L.12.7 Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců. Luke.12.7 But even the very hairs of your head are all numbered. Fear not therefore: ye are of more value than many sparrows.
Luk.12.8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími. L.12.8 Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. Luke.12.8 Also I say unto you, Whosoever shall confess me before men, him shall the Son of man also confess before the angels of God:
Luk.12.9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími. L.12.9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly. Luke.12.9 But he that denieth me before men shall be denied before the angels of God.
Luk.12.10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno. L.12.10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá Duchu svatému, odpuštěno nebude. Luke.12.10 And whosoever shall speak a word against the Son of man, it shall be forgiven him: but unto him that blasphemeth against the Holy Ghost it shall not be forgiven.
Luk.12.11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. L.12.11 Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit nebo co řeknete. Luke.12.11 And when they bring you unto the synagogues, and [unto] magistrates, and powers, take ye no thought how or what thing ye shall answer, or what ye shall say:
Luk.12.12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti. L.12.12 Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci." Luke.12.12 For the Holy Ghost shall teach you in the same hour what ye ought to say.
Luk.12.15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží. L.12.15 A řekl jim: "Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má. Luke.12.15 And he said unto them, Take heed, and beware of covetousness: for a man's life consisteth not in the abundance of the things which he possesseth.
Luk.12.20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? L.12.20 Ale Bůh mu řekl: 'Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?' Luke.12.20 But God said unto him, [Thou] fool, this night thy soul shall be required of thee: then whose shall those things be, which thou hast provided?
Luk.12.22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali. L.12.22 Svým učedníkům řekl: "Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Luke.12.22 And he said unto his disciples, Therefore I say unto you, Take no thought for your life, what ye shall eat; neither for the body, what ye shall put on.
Luk.12.23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo [větší] nežli oděv. L.12.23 Život je víc než pokrm a tělo než oděv. Luke.12.23 The life is more than meat, and the body [is more] than raiment.
Luk.12.24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo? L.12.24 Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! Luke.12.24 Consider the ravens: for they neither sow nor reap; which neither have storehouse nor barn; and God feedeth them: how much more are ye better than the fowls?
Luk.12.25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden? L.12.25 Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Luke.12.25 And which of you with taking thought can add to his stature one cubit?
Luk.12.27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto. L.12.27 Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Luke.12.27 Consider the lilies how they grow: they toil not, they spin not; and yet I say unto you, that Solomon in all his glory was not arrayed like one of these.
Luk.12.33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, [a kdež] mol nekazí. L.12.33 Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol neničí. Luke.12.33 Sell that ye have, and give alms; provide yourselves bags which wax not old, a treasure in the heavens that faileth not, where no thief approacheth, neither moth corrupteth.
Luk.12.34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše. L.12.34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. Luke.12.34 For where your treasure is, there will your heart be also.
Luk.12.38 A přišelliť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. L.12.38 Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim. Luke.12.38 And if he shall come in the second watch, or come in the third watch, and find [them] so, blessed are those servants.
Luk.12.47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. L.12.47 Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit. Luke.12.47 And that servant, which knew his lord's will, and prepared not [himself], neither did according to his will, shall be beaten with many [stripes].
Luk.12.48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho. L.12.48 Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více. Luke.12.48 But he that knew not, and did commit things worthy of stripes, shall be beaten with few [stripes]. For unto whomsoever much is given, of him shall be much required: and to whom men have committed much, of him they will ask the more.
Luk.12.50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! L.12.50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! Luke.12.50 But I have a baptism to be baptized with; and how am I straitened till it be accomplished!
Luk.12.53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. L.12.53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni. Luke.12.53 The father shall be divided against the son, and the son against the father; the mother against the daughter, and the daughter against the mother; the mother in law against her daughter in law, and the daughter in law against her mother in law.
Luk.13.3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudeteli pokání činiti, všickni též zahynete. L.13.3 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. Luke.13.3 I tell you, Nay: but, except ye repent, ye shall all likewise perish.
Luk.13.21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko. L.13.21 Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." Luke.13.21 It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.
Luk.13.24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci, L.13.24 "Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. Luke.13.24 Strive to enter in at the strait gate: for many, I say unto you, will seek to enter in, and shall not be able.
Luk.13.29 I přijdouť [mnozí] od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím. L.13.29 A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království. Luke.13.29 And they shall come from the east, and [from] the west, and from the north, and [from] the south, and shall sit down in the kingdom of God.
Luk.13.34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste. L.13.34 "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! Luke.13.34 O Jerusalem, Jerusalem, which killest the prophets, and stonest them that are sent unto thee; how often would I have gathered thy children together, as a hen [doth gather] her brood under [her] wings, and ye would not!
Luk.13.35 Aj, opuštěn bude dům váš [a zanechán] vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde [čas], když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. L.13.35 Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově." Luke.13.35 Behold, your house is left unto you desolate: and verily I say unto you, Ye shall not see me, until [the time] come when ye shall say, Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord.
Luk.14.11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. L.14.11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje bude povýšen." Luke.14.11 For whosoever exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.
Luk.14.12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu. L.14.12 Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty. Luke.14.12 Then said he also to him that bade him, When thou makest a dinner or a supper, call not thy friends, nor thy brethren, neither thy kinsmen, nor [thy] rich neighbours; lest they also bid thee again, and a recompence be made thee.
Luk.14.13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých, L.14.13 Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé. Luke.14.13 But when thou makest a feast, call the poor, the maimed, the lame, the blind:
Luk.14.14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých. L.14.14 Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých." Luke.14.14 And thou shalt be blessed; for they cannot recompense thee: for thou shalt be recompensed at the resurrection of the just.
Luk.14.33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem. L.14.33 Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem. Luke.14.33 So likewise, whosoever he be of you that forsaketh not all that he hath, he cannot be my disciple.
Luk.15.4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji? L.15.4 "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Luke.15.4 What man of you, having an hundred sheep, if he lose one of them, doth not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
Luk.15.5 A nalezna, [jistě by ji] vložil na ramena svá s radostí. L.15.5 Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, Luke.15.5 And when he hath found [it], he layeth [it] on his shoulders, rejoicing.
Luk.15.7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím [větší], nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání. L.15.7 Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. Luke.15.7 I say unto you, that likewise joy shall be in heaven over one sinner that repenteth, more than over ninety and nine just persons, which need no repentance.
Luk.15.8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratilali by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne? L.15.8 Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? Luke.15.8 Either what woman having ten pieces of silver, if she lose one piece, doth not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she find [it]?
Luk.15.11 Řekl také [Ježíš]: Člověk jeden měl dva syny. L.15.11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny. Luke.15.11 And he said, A certain man had two sons:
Luk.15.12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek. L.15.12 Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění. Luke.15.12 And the younger of them said to [his] father, Father, give me the portion of goods that falleth [to me]. And he divided unto them [his] living.
Luk.15.13 A po nemnohých dnech, shromáždiv [sobě] všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně. L.15.13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. Luke.15.13 And not many days after the younger son gathered all together, and took his journey into a far country, and there wasted his substance with riotous living.
Luk.15.14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti. L.15.14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. Luke.15.14 And when he had spent all, there arose a mighty famine in that land; and he began to be in want.
Luk.15.15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře. L.15.15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. Luke.15.15 And he went and joined himself to a citizen of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
Luk.15.16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu. L.15.16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. Luke.15.16 And he would fain have filled his belly with the husks that the swine did eat: and no man gave unto him.
Luk.15.17 [On] pak přišed sám k sobě, řekl: [Aj,] jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já [tuto] hladem mru! L.15.17 Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Luke.15.17 And when he came to himself, he said, How many hired servants of my father's have bread enough and to spare, and I perish with hunger!
Luk.15.18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, L.15.18 Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Luke.15.18 I will arise and go to my father, and will say unto him, Father, I have sinned against heaven, and before thee,
Luk.15.19 A [již] více nejsem hoden slouti syn tvůj. [Ale] učiň mne jako jednoho z čeledínů svých. L.15.19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.' Luke.15.19 And am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
Luk.15.20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho. L.15.20 I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Luke.15.20 And he arose, and came to his father. But when he was yet a great way off, his father saw him, and had compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
Luk.15.21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj. L.15.21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.' Luke.15.21 And the son said unto him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight, and am no more worthy to be called thy son.
Luk.15.22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy. L.15.22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Luke.15.22 But the father said to his servants, Bring forth the best robe, and put [it] on him; and put a ring on his hand, and shoes on [his] feet:
Luk.15.23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli. L.15.23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, Luke.15.23 And bring hither the fatted calf, and kill [it]; and let us eat, and be merry:
Luk.15.24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti. L.15.24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit. Luke.15.24 For this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
Luk.15.25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se. L.15.25 Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Luke.15.25 Now his elder son was in the field: and as he came and drew nigh to the house, he heard musick and dancing.
Luk.15.26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo. L.15.26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. Luke.15.26 And he called one of the servants, and asked what these things meant.
Luk.15.27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal. L.15.27 On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.' Luke.15.27 And he said unto him, Thy brother is come; and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him safe and sound.
Luk.15.28 I rozhněval se on, a nechtěl [tam] vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. L.15.28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Luke.15.28 And he was angry, and would not go in: therefore came his father out, and intreated him.
Luk.15.29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal [ani] kozelce, abych [také] s přáteli svými vesel pobyl. L.15.29 Ale on mu odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Luke.15.29 And he answering said to [his] father, Lo, these many years do I serve thee, neither transgressed I at any time thy commandment: and yet thou never gavest me a kid, that I might make merry with my friends:
Luk.15.30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné. L.15.30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.' Luke.15.30 But as soon as this thy son was come, which hath devoured thy living with harlots, thou hast killed for him the fatted calf.
Luk.15.31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé. L.15.31 On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám je tvé. Luke.15.31 And he said unto him, Son, thou art ever with me, and all that I have is thine.
Luk.15.32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest. L.15.32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'" Luke.15.32 It was meet that we should make merry, and be glad: for this thy brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
Luk.16.6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát. L.16.6 Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.' Luke.16.6 And he said, An hundred measures of oil. And he said unto him, Take thy bill, and sit down quickly, and write fifty.
Luk.16.7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát. L.16.7 Pak řekl druhému: 'A kolik jsi dlužen ty?' Odpověděl: 'Sto měr obilí.' Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.' Luke.16.7 Then said he to another, And how much owest thou? And he said, An hundred measures of wheat. And he said unto him, Take thy bill, and write fourscore.
Luk.16.15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem. L.16.15 Řekl jim: "Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost. Luke.16.15 And he said unto them, Ye are they which justify yourselves before men; but God knoweth your hearts: for that which is highly esteemed among men is abomination in the sight of God.
Luk.16.31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu. L.16.31 Řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'" Luke.16.31 And he said unto him, If they hear not Moses and the prophets, neither will they be persuaded, though one rose from the dead.
Luk.17.24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné [krajiny], kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém. L.17.24 Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. Luke.17.24 For as the lightning, that lighteneth out of the one [part] under heaven, shineth unto the other [part] under heaven; so shall also the Son of man be in his day.
Luk.17.26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. L.17.26 Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: Luke.17.26 And as it was in the days of Noe, so shall it be also in the days of the Son of man.
Luk.17.27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. L.17.27 Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Luke.17.27 They did eat, they drank, they married wives, they were given in marriage, until the day that Noe entered into the ark, and the flood came, and destroyed them all.
Luk.17.28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. L.17.28 Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; Luke.17.28 Likewise also as it was in the days of Lot; they did eat, they drank, they bought, they sold, they planted, they builded;
Luk.17.32 Pomněte na Lotovu ženu. L.17.32 Vzpomeňte na Lotovu ženu! Luke.17.32 Remember Lot's wife.
Luk.17.33 [Nebo] kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej. L.17.33 Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Luke.17.33 Whosoever shall seek to save his life shall lose it; and whosoever shall lose his life shall preserve it.
Luk.17.34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn. L.17.34 Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán. Luke.17.34 I tell you, in that night there shall be two [men] in one bed; the one shall be taken, and the other shall be left.
Luk.18.14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. L.18.14 Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen." Luke.18.14 I tell you, this man went down to his house justified [rather] than the other: for every one that exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.
Luk.18.16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží. L.18.16 Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Luke.18.16 But Jesus called them [unto him], and said, Suffer little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
Luk.18.17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho. L.18.17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde." Luke.18.17 Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child shall in no wise enter therein.
Luk.18.22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne. L.18.22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: "Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" Luke.18.22 Now when Jesus heard these things, he said unto him, Yet lackest thou one thing: sell all that thou hast, and distribute unto the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.
Luk.18.24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: [Aj], jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou! L.18.24 Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! Luke.18.24 And when Jesus saw that he was very sorrowful, he said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
Luk.18.25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. L.18.25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království." Luke.18.25 For it is easier for a camel to go through a needle's eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Luk.18.26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti? L.18.26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: "Kdo tedy může být spasen?" Luke.18.26 And they that heard [it] said, Who then can be saved?
Luk.18.27 A on dí [jim]: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha. L.18.27 Odpověděl: "Nemožné u lidí je u Boha možné." Luke.18.27 And he said, The things which are impossible with men are possible with God.
Luk.18.29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží, L.18.29 On jim řekl: "Amen pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, Luke.18.29 And he said unto them, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or parents, or brethren, or wife, or children, for the kingdom of God's sake,
Luk.18.30 Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku [míti bude] život věčný. L.18.30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný." Luke.18.30 Who shall not receive manifold more in this present time, and in the world to come life everlasting.
Luk.18.31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka. L.18.31 Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: "Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. Luke.18.31 Then he took [unto him] the twelve, and said unto them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things that are written by the prophets concerning the Son of man shall be accomplished.
Luk.19.1 A všed [Ježíš], bral se přes Jericho. L.19.1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Luke.19.1 And [Jesus] entered and passed through Jericho.
Luk.19.2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. L.19.2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; Luke.19.2 And, behold, [there was] a man named Zacchaeus, which was the chief among the publicans, and he was rich.
Luk.19.3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. L.19.3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. Luke.19.3 And he sought to see Jesus who he was; and could not for the press, because he was little of stature.
Luk.19.4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti. L.19.4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. Luke.19.4 And he ran before, and climbed up into a sycomore tree to see him: for he was to pass that [way].
Luk.19.5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati. L.19.5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě." Luke.19.5 And when Jesus came to the place, he looked up, and saw him, and said unto him, Zacchaeus, make haste, and come down; for to day I must abide at thy house.
Luk.19.6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně. L.19.6 On rychle slezl a s radostí jej přijal. Luke.19.6 And he made haste, and came down, and received him joyfully.
Luk.19.7 A viděvše [to] všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil. L.19.7 Všichni, kdo to viděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!" Luke.19.7 And when they saw [it], they all murmured, saying, That he was gone to be guest with a man that is a sinner.
Luk.19.8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamalli jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob. L.19.8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně." Luke.19.8 And Zacchaeus stood, and said unto the Lord; Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor; and if I have taken any thing from any man by false accusation, I restore [him] fourfold.
Luk.19.10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. L.19.10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo." Luke.19.10 For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
Luk.19.13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu. L.19.13 Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: 'Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.' Luke.19.13 And he called his ten servants, and delivered them ten pounds, and said unto them, Occupy till I come.
Luk.19.18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven. L.19.18 Přišel druhý a řekl: 'Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.' Luke.19.18 And the second came, saying, Lord, thy pound hath gained five pounds.
Luk.19.19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy. L.19.19 Řekl mu: 'Ty vládni nad pěti městy!' Luke.19.19 And he said likewise to him, Be thou also over five cities.
Luk.19.26 [I dí jim:] Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. L.19.26 Pravím vám: 'Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Luke.19.26 For I say unto you, That unto every one which hath shall be given; and from him that hath not, even that he hath shall be taken away from him.
Luk.19.38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. L.19.38 Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!" Luke.19.38 Saying, Blessed [be] the King that cometh in the name of the Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
Luk.19.40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budouli tito mlčeti, kameníť bude volati. L.19.40 Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení." Luke.19.40 And he answered and said unto them, I tell you that, if these should hold their peace, the stones would immediately cry out.
Luk.19.41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, L.19.41 Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče Luke.19.41 And when he was come near, he beheld the city, and wept over it,
Luk.19.42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. L.19.42 a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. Luke.19.42 Saying, If thou hadst known, even thou, at least in this thy day, the things [which belong] unto thy peace! but now they are hid from thine eyes.
Luk.19.46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. L.19.46 a řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude domem modlitby',ale vy jste z něho udělali doupě lupičů." Luke.19.46 Saying unto them, It is written, My house is the house of prayer: but ye have made it a den of thieves.
Luk.20.14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví. L.20.14 Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: 'To je dědic. Zabijme ho a dědictví bude naše.' Luke.20.14 But when the husbandmen saw him, they reasoned among themselves, saying, This is the heir: come, let us kill him, that the inheritance may be ours.
Luk.20.17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní. L.20.17 On na ně pohleděl a řekl: "Co tedy znamená slovo Písma: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným'? Luke.20.17 And he beheld them, and said, What is this then that is written, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner?
Luk.20.18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej. L.20.18 Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí." Luke.20.18 Whosoever shall fall upon that stone shall be broken; but on whomsoever it shall fall, it will grind him to powder.
Luk.20.21 I otázali se ho [oni], řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš. L.20.21 Otázali se ho: "Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Luke.20.21 And they asked him, saying, Master, we know that thou sayest and teachest rightly, neither acceptest thou the person [of any], but teachest the way of God truly:
Luk.20.25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. L.20.25 Řekl jim: "Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu." Luke.20.25 And he said unto them, Render therefore unto Caesar the things which be Caesar's, and unto God the things which be God's.
Luk.20.35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. L.20.35 Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají. Luke.20.35 But they which shall be accounted worthy to obtain that world, and the resurrection from the dead, neither marry, nor are given in marriage:
Luk.20.36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. L.20.36 Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení. Luke.20.36 Neither can they die any more: for they are equal unto the angels; and are the children of God, being the children of the resurrection.
Luk.20.37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. L.20.37 A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým'. Luke.20.37 Now that the dead are raised, even Moses shewed at the bush, when he calleth the Lord the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.
Luk.20.38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi. L.20.38 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi." Luke.20.38 For he is not a God of the dead, but of the living: for all live unto him.
Luk.20.41 On pak řekl jim: Kterak [někteří] praví Krista býti synem Davidovým? L.20.41 Řekl jim: "Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým? Luke.20.41 And he said unto them, How say they that Christ is David's son?
Luk.20.42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, L.20.42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, Luke.20.42 And David himself saith in the book of Psalms, The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand,
Luk.20.43 Ažť [i] položím nepřátely tvé v podnož noh tvých. L.20.43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.' Luke.20.43 Till I make thine enemies thy footstool.
Luk.20.44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest? L.20.44 David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?" Luke.20.44 David therefore calleth him Lord, how is he then his son?
Luk.21.2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. L.21.2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, Luke.21.2 And he saw also a certain poor widow casting in thither two mites.
Luk.21.3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni [jiní]. L.21.3 a řekl: "Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Luke.21.3 And he said, Of a truth I say unto you, that this poor widow hath cast in more than they all:
Luk.21.4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. L.21.4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa." Luke.21.4 For all these have of their abundance cast in unto the offerings of God: but she of her penury hath cast in all the living that she had.
Luk.21.16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují [některé] z vás. L.21.16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. Luke.21.16 And ye shall be betrayed both by parents, and brethren, and kinsfolks, and friends; and [some] of you shall they cause to be put to death.
Luk.21.19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. L.21.19 Když vytrváte, získáte své životy. Luke.21.19 In your patience possess ye your souls.
Luk.21.20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. L.21.20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Luke.21.20 And when ye shall see Jerusalem compassed with armies, then know that the desolation thereof is nigh.
Luk.21.25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, L.21.25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Luke.21.25 And there shall be signs in the sun, and in the moon, and in the stars; and upon the earth distress of nations, with perplexity; the sea and the waves roaring;
Luk.21.27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. L.21.27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Luke.21.27 And then shall they see the Son of man coming in a cloud with power and great glory.
Luk.21.28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. L.21.28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko." Luke.21.28 And when these things begin to come to pass, then look up, and lift up your heads; for your redemption draweth nigh.
Luk.21.33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. L.21.33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. Luke.21.33 Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.
Luk.21.34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. L.21.34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Luke.21.34 And take heed to yourselves, lest at any time your hearts be overcharged with surfeiting, and drunkenness, and cares of this life, and [so] that day come upon you unawares.
Luk.21.36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. L.21.36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka." Luke.21.36 Watch ye therefore, and pray always, that ye may be accounted worthy to escape all these things that shall come to pass, and to stand before the Son of man.
Luk.22.2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. L.22.2 Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu. Luke.22.2 And the chief priests and scribes sought how they might kill him; for they feared the people.
Luk.22.3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. L.22.3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. Luke.22.3 Then entered Satan into Judas surnamed Iscariot, being of the number of the twelve.
Luk.22.22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo [o něm], ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. L.22.22 Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje." Luke.22.22 And truly the Son of man goeth, as it was determined: but woe unto that man by whom he is betrayed!
Luk.22.26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící. L.22.26 Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. Luke.22.26 But ye [shall] not [be] so: but he that is greatest among you, let him be as the younger; and he that is chief, as he that doth serve.
Luk.22.27 Nebo kdo větší jest, tenli, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží. L.22.27 Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. Luke.22.27 For whether [is] greater, he that sitteth at meat, or he that serveth? [is] not he that sitteth at meat? but I am among you as he that serveth.
Luk.22.31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby [vás] tříbil jako pšenici. L.22.31 Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Luke.22.31 And the Lord said, Simon, Simon, behold, Satan hath desired [to have] you, that he may sift [you] as wheat:
Luk.22.32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých. L.22.32 Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím." Luke.22.32 But I have prayed for thee, that thy faith fail not: and when thou art converted, strengthen thy brethren.
Luk.22.37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž [psány] jsou o mně, konec berou. L.22.37 Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: 'Byl započten mezi zločince.' Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle." Luke.22.37 For I say unto you, that this that is written must yet be accomplished in me, And he was reckoned among the transgressors: for the things concerning me have an end.
Luk.23.28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. L.23.28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: "Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi; Luke.23.28 But Jesus turning unto them said, Daughters of Jerusalem, weep not for me, but weep for yourselves, and for your children.
Luk.22.39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. L.22.39 Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali. Luke.22.39 And he came out, and went, as he was wont, to the mount of Olives; and his disciples also followed him.
Luk.22.42 Řka: Otče, chcešli, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. L.22.42 "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň." Luke.22.42 Saying, Father, if thou be willing, remove this cup from me: nevertheless not my will, but thine, be done.
Luk.22.66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, L.22.66 Jakmile nastal den shromáždili se starší lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: Luke.22.66 And as soon as it was day, the elders of the people and the chief priests and the scribes came together, and led him into their council, saying,
Luk.22.69 [Ale] od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. L.22.69 Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha." Luke.22.69 Hereafter shall the Son of man sit on the right hand of the power of God.
Luk.23.32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. L.23.32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. Luke.23.32 And there were also two other, malefactors, led with him to be put to death.
Luk.23.33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. L.23.33 Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. Luke.23.33 And when they were come to the place, which is called Calvary, there they crucified him, and the malefactors, one on the right hand, and the other on the left.
Luk.23.34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali [o ně] los. L.23.34 Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." O jeho šaty se rozdělili losem. Luke.23.34 Then said Jesus, Father, forgive them; for they know not what they do. And they parted his raiment, and cast lots.
Luk.23.36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, L.23.36 Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet Luke.23.36 And the soldiers also mocked him, coming to him, and offering him vinegar,
Luk.23.45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. L.23.45 Chrámová opona se roztrhla vpůli. Luke.23.45 And the sun was darkened, and the veil of the temple was rent in the midst.
Luk.23.46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. L.23.46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Po těch slovech skonal. Luke.23.46 And when Jesus had cried with a loud voice, he said, Father, into thy hands I commend my spirit: and having said thus, he gave up the ghost.
Luk.23.47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. L.23.47 Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: "Tento člověk byl vskutku spravedlivý." Luke.23.47 Now when the centurion saw what was done, he glorified God, saying, Certainly this was a righteous man.
Luk.23.49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. L.23.49 Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly. Luke.23.49 And all his acquaintance, and the women that followed him from Galilee, stood afar off, beholding these things.
Luk.24.6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl, L.24.6 Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, Luke.24.6 He is not here, but is risen: remember how he spake unto you when he was yet in Galilee,
Luk.24.26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a [tak] vjíti v slávu svou? L.24.26 Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?" Luke.24.26 Ought not Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?
Luk.24.44 Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplnitivšecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně. L.24.44 Řekl jim: "To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech." Luke.24.44 And he said unto them, These [are] the words which I spake unto you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled, which were written in the law of Moses, and [in] the prophets, and [in] the psalms, concerning me.
Luk.24.46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti, L.24.46 Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; Luke.24.46 And said unto them, Thus it is written, and thus it behoved Christ to suffer, and to rise from the dead the third day:
Luk.24.47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma. L.24.47 v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Luke.24.47 And that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.
Luk.24.48 Vy jste pak svědkové toho. L.24.48 Vy jste toho svědky. Luke.24.48 And ye are witnesses of these things.
Luk.24.49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti. L.24.49 Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti." Luke.24.49 And, behold, I send the promise of my Father upon you: but tarry ye in the city of Jerusalem, until ye be endued with power from on high.

Názor?

Skutkové S. Apoštolů

Kralický překlad 1613

Skutky Apoštolské

Ekumenický překlad 1985

Acts of Apostles

King James translation 1611
Sk.1.4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste [prý] slyšeli ode mne. Sk.1.4 Když s nimi byl u stolu, nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Acts.1.4 And, being assembled together with [them], commanded them that they should not depart from Jerusalem, but wait for the promise of the Father, which, [saith he], ye have heard of me.
Sk.1.5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. Sk.1.5 Jan křtil vodou, vy však budete pokřtění Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní." Acts.1.5 For John truly baptized with water; but ye shall be baptized with the Holy Ghost not many days hence.
Sk.1.6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomtoli času napravíš království Izraelské? Sk.1.6 Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: "Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?" Acts.1.6 When they therefore were come together, they asked of him, saying, Lord, wilt thou at this time restore again the kingdom to Israel?
Sk.1.7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. Sk.1.7 Řekl jim: "Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; Acts.1.7 And he said unto them, It is not for you to know the times or the seasons, which the Father hath put in his own power.
Sk.1.8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. Sk.1.8 ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země." Acts.1.8 But ye shall receive power, after that the Holy Ghost is come upon you: and ye shall be witnesses unto me both in Jerusalem, and in all Judaea, and in Samaria, and unto the uttermost part of the earth.
Sk.1.9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. Sk.1.9 Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. Acts.1.9 And when he had spoken these things, while they beheld, he was taken up; and a cloud received him out of their sight.
Sk.1.10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, Sk.1.10 A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu Acts.1.10 And while they looked stedfastly toward heaven as he went up, behold, two men stood by them in white apparel;
Sk.1.11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. Sk.1.11 a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." Acts.1.11 Which also said, Ye men of Galilee, why stand ye gazing up into heaven? this same Jesus, which is taken up from you into heaven, shall so come in like manner as ye have seen him go into heaven.
Sk.1.12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního. Sk.1.12 Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma; není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu. Acts.1.12 Then returned they unto Jerusalem from the mount called Olivet, which is from Jerusalem a sabbath day's journey.
Sk.1.13 A když přišli [domů], vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas [bratr] Jakubův. Sk.1.13 Když přišli do města, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali. Byli to Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélóta a Juda Jakubův. Acts.1.13 And when they were come in, they went up into an upper room, where abode both Peter, and James, and John, and Andrew, Philip, and Thomas, Bartholomew, and Matthew, James [the son] of Alphaeus, and Simon Zelotes, and Judas [the brother] of James.
Sk.1.16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. Sk.1.16 "Bratři, muselo se splnit slovo Písma, kde Duch svatý už ústy Davidovými mluvil o Jidášovi, o tom, který na Ježíše přivedl stráže, Acts.1.16 Men [and] brethren, this scripture must needs have been fulfilled, which the Holy Ghost by the mouth of David spake before concerning Judas, which was guide to them that took Jesus.
Sk.1.18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. Sk.1.18 Z odměny za svůj zlý čin si koupil pole, ale pak se střemhlav zřítil, jeho tělo se roztrhlo a všechny vnitřnosti vyhřezly. Acts.1.18 Now this man purchased a field with the reward of iniquity; and falling headlong, he burst asunder in the midst, and all his bowels gushed out.
Sk.1.20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a [opět]: Biskupství jeho vezmi jiný. Sk.1.20 Neboť je psáno v knize Žalmů: 'Jeho obydlí ať zpustne, ať není nikoho, kdo by v něm bydlil'; a jinde je psáno: 'Jeho pověření ať převezme jiný.' Acts.1.20 For it is written in the book of Psalms, Let his habitation be desolate, and let no man dwell therein: and his bishoprick let another take.
Sk.1.23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. Sk.1.23 Vybrali tedy dva, Josefa jménem Barsabas, zvaného Justus a Matěje; Acts.1.23 And they appointed two, Joseph called Barsabas, who was surnamed Justus, and Matthias.
Sk.1.24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, Sk.1.24 pak se modlili: "Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil, Acts.1.24 And they prayed, and said, Thou, Lord, which knowest the hearts of all [men], shew whether of these two thou hast chosen,
Sk.2.1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. Sk.2.1 Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Acts.2.1 And when the day of Pentecost was fully come, they were all with one accord in one place.
Sk.2.2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. Sk.2.2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. Acts.2.2 And suddenly there came a sound from heaven as of a rushing mighty wind, and it filled all the house where they were sitting.
Sk.2.3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. Sk.2.3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; Acts.2.3 And there appeared unto them cloven tongues like as of fire, and it sat upon each of them.
Sk.2.4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. Sk.2.4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Acts.2.4 And they were all filled with the Holy Ghost, and began to speak with other tongues, as the Spirit gave them utterance.
Sk.2.11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. Sk.2.11 židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!" Acts.2.11 Cretes and Arabians, we do hear them speak in our tongues the wonderful works of God.
Sk.2.16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: Sk.2.16 Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele: Acts.2.16 But this is that which was spoken by the prophet Joel;
Sk.2.17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. Sk.2.17 'A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny. Acts.2.17 And it shall come to pass in the last days, saith God, I will pour out of my Spirit upon all flesh: and your sons and your daughters shall prophesy, and your young men shall see visions, and your old men shall dream dreams:
Sk.2.18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. Sk.2.18 I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat. Acts.2.18 And on my servants and on my handmaidens I will pour out in those days of my Spirit; and they shall prophesy:
Sk.2.19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. Sk.2.19 A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu. Acts.2.19 And I will shew wonders in heaven above, and signs in the earth beneath; blood, and fire, and vapour of smoke:
Sk.2.20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. Sk.2.20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný; Acts.2.20 The sun shall be turned into darkness, and the moon into blood, before that great and notable day of the Lord come:
Sk.2.21 A staneť se, [že] každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. Sk.2.21 a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.' Acts.2.21 And it shall come to pass, [that] whosoever shall call on the name of the Lord shall be saved.
Sk.2.24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv [ho] bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. Sk.2.24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. Acts.2.24 Whom God hath raised up, having loosed the pains of death: because it was not possible that he should be holden of it.
Sk.2.25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. Sk.2.25 David o něm praví: 'Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; Acts.2.25 For David speaketh concerning him, I foresaw the Lord always before my face, for he is on my right hand, that I should not be moved:
Sk.2.27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. Sk.2.27 neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. Acts.2.27 Because thou wilt not leave my soul in hell, neither wilt thou suffer thine Holy One to see corruption.
Sk.2.28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. Sk.2.28 Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.' Acts.2.28 Thou hast made known to me the ways of life; thou shalt make me full of joy with thy countenance.
Sk.2.30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, Sk.2.30 Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn; Acts.2.30 Therefore being a prophet, and knowing that God had sworn with an oath to him, that of the fruit of his loins, according to the flesh, he would raise up Christ to sit on his throne;
Sk.2.31 [To] předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. Sk.2.31 viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach. Acts.2.31 He seeing this before spake of the resurrection of Christ, that his soul was not left in hell, neither his flesh did see corruption.
Sk.2.32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. Sk.2.32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. Acts.2.32 This Jesus hath God raised up, whereof we all are witnesses.
Sk.2.33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. Sk.2.33 Byl vzkříšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte. Acts.2.33 Therefore being by the right hand of God exalted, and having received of the Father the promise of the Holy Ghost, he hath shed forth this, which ye now see and hear.
Sk.2.34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, Sk.2.34 David nevstoupil na nebe, ale sám říká: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, Acts.2.34 For David is not ascended into the heavens: but he saith himself, The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand,
Sk.2.35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, [aby byli] podnože noh tvých. Sk.2.35 dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.' Acts.2.35 Until I make thy foes thy footstool.
Sk.2.36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. Sk.2.36 Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem." Acts.2.36 Therefore let all the house of Israel know assuredly, that God hath made that same Jesus, whom ye have crucified, both Lord and Christ.
Sk.2.37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci [svém], a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? Sk.2.37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratři?" Acts.2.37 Now when they heard [this], they were pricked in their heart, and said unto Peter and to the rest of the apostles, Men [and] brethren, what shall we do?
Sk.2.38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. Sk.2.38 Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostane dar Ducha svatého. Acts.2.38 Then Peter said unto them, Repent, and be baptized every one of you in the name of Jesus Christ for the remission of sins, and ye shall receive the gift of the Holy Ghost.
Sk.2.39 Vámť jest zajisté zaslíbení [stalo se] a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. Sk.2.39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh." Acts.2.39 For the promise is unto you, and to your children, and to all that are afar off, [even] as many as the Lord our God shall call.
Sk.2.40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal [jich], řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. Sk.2.40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!" Acts.2.40 And with many other words did he testify and exhort, saying, Save yourselves from this untoward generation.
Sk.3.6 Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď. Sk.3.6 Petr však řekl: "Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!" Acts.3.6 Then Peter said, Silver and gold have I none; but such as I have give I thee: In the name of Jesus Christ of Nazareth rise up and walk.
Sk.3.7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové. Sk.3.7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby, Acts.3.7 And he took him by the right hand, and lifted [him] up: and immediately his feet and ankle bones received strength.
Sk.3.15 Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých; čehož my svědkové jsme. Sk.3.15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky. Acts.3.15 And killed the Prince of life, whom God hath raised from the dead; whereof we are witnesses.
Sk.3.16 A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze něho, dala jemu celé zdraví toto před obličejem všech vás. Sk.3.16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima. Acts.3.16 And his name through faith in his name hath made this man strong, whom ye see and know: yea, the faith which is by him hath given him this perfect soundness in the presence of you all.
Sk.3.18 Bůh pak to, což předzvěstoval skrze ústa všech proroků, že měl Kristus trpěti, tak jest naplnil. Sk.3.18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět. Acts.3.18 But those things, which God before had shewed by the mouth of all his prophets, that Christ should suffer, he hath so fulfilled.
Sk.3.22 Mojžíš zajisté otcům řekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám. Sk.3.22 Mojžíš řekl: 'Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.' Acts.3.22 For Moses truly said unto the fathers, A prophet shall the Lord your God raise up unto you of your brethren, like unto me; him shall ye hear in all things whatsoever he shall say unto you.
Sk.3.23 A staneť se, [že] každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu [mého]. Sk.3.23 A 'každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.' Acts.3.23 And it shall come to pass, [that] every soul, which will not hear that prophet, shall be destroyed from among the people.
Sk.3.26 Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých. Sk.3.26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů." Acts.3.26 Unto you first God, having raised up his Son Jesus, sent him to bless you, in turning away every one of you from his iniquities.
Sk.4.7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy? Sk.4.7 dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?" Acts.4.7 And when they had set them in the midst, they asked, By what power, or by what name, have ye done this?
Sk.4.10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho [jméno] tento stojí před vámi zdravý. Sk.4.10 vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského; kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Acts.4.10 Be it known unto you all, and to all the people of Israel, that by the name of Jesus Christ of Nazareth, whom ye crucified, whom God raised from the dead, [even] by him doth this man stand here before you whole.
Sk.4.11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní. Sk.4.11 Ježíš je ten, kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. Acts.4.11 This is the stone which was set at nought of you builders, which is become the head of the corner.
Sk.4.12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti. Sk.4.12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. Acts.4.12 Neither is there salvation in any other: for there is none other name under heaven given among men, whereby we must be saved.
Sk.4.17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili. Sk.4.17 Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat." Acts.4.17 But that it spread no further among the people, let us straitly threaten them, that they speak henceforth to no man in this name.
Sk.4.24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest, Sk.4.24 Když to bratři uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: "Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich, Acts.4.24 And when they heard that, they lifted up their voice to God with one accord, and said, Lord, thou [art] God, which hast made heaven, and earth, and the sea, and all that in them is:
Sk.4.25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci? Sk.4.25 ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: 'Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí? Acts.4.25 Who by the mouth of thy servant David hast said, Why did the heathen rage, and the people imagine vain things?
Sk.4.26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho. Sk.4.26 Povstávají králové země a vladaři se srocují proti Hospodinu a jeho Mesiáši.' Acts.4.26 The kings of the earth stood up, and the rulers were gathered together against the Lord, and against his Christ.
Sk.4.27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským, Sk.4.27 Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil, Acts.4.27 For of a truth against thy holy child Jesus, whom thou hast anointed, both Herod, and Pontius Pilate, with the Gentiles, and the people of Israel, were gathered together,
Sk.4.31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle [a] svobodně. Sk.4.31 Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží. Acts.4.31 And when they had prayed, the place was shaken where they were assembled together; and they were all filled with the Holy Ghost, and they spake the word of God with boldness.
Sk.4.36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem, Sk.4.36 Také Josef, kterého apoštolové nazvali Barnabáš - to znamená 'syn útěchy' - levita původem z Kypru, Acts.4.36 And Joses, who by the apostles was surnamed Barnabas, (which is, being interpreted, The son of consolation,) a Levite, [and] of the country of Cyprus,
Sk.5.4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu. Sk.5.4 Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!" Acts.5.4 Whiles it remained, was it not thine own? and after it was sold, was it not in thine own power? why hast thou conceived this thing in thine heart? thou hast not lied unto men, but unto God.
Sk.5.28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho. Sk.5.28 "Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!" Acts.5.28 Saying, Did not we straitly command you that ye should not teach in this name? and, behold, ye have filled Jerusalem with your doctrine, and intend to bring this man's blood upon us.
Sk.5.29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Sk.5.29 Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi. Acts.5.29 Then Peter and the [other] apostles answered and said, We ought to obey God rather than men.
Sk.5.30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Sk.5.30 Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; Acts.5.30 The God of our fathers raised up Jesus, whom ye slew and hanged on a tree.
Sk.5.31 Toho jest Bůh, [jakožto] Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. Sk.5.31 toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. Acts.5.31 Him hath God exalted with his right hand [to be] a Prince and a Saviour, for to give repentance to Israel, and forgiveness of sins.
Sk.5.32 A my jsme svědkové toho [všeho], což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho. Sk.5.32 My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají." Acts.5.32 And we are his witnesses of these things; and [so is] also the Holy Ghost, whom God hath given to them that obey him.
Sk.5.38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se; Sk.5.38 Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo; Acts.5.38 And now I say unto you, Refrain from these men, and let them alone: for if this counsel or this work be of men, it will come to nought:
Sk.5.39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli. Sk.5.39 pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu; Acts.5.39 But if it be of God, ye cannot overthrow it; lest haply ye be found even to fight against God.
Sk.5.41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše. Sk.5.41 A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. Acts.5.41 And they departed from the presence of the council, rejoicing that they were counted worthy to suffer shame for his name.
Sk.6.5 I líbila se ta řeč všemu množství. I vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, a Filipa, a Prochora, a Nikánora, a Timona, a Parména, a Mikuláše Antiochenského, k víře vnově obráceného. Sk.6.5 Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství. Acts.6.5 And the saying pleased the whole multitude: and they chose Stephen, a man full of faith and of the Holy Ghost, and Philip, and Prochorus, and Nicanor, and Timon, and Parmenas, and Nicolas a proselyte of Antioch:
Sk.6.9 I povstali někteří z školy, kteráž sloula Libertinských, a Cyrenenských, a Alexandrinských, a těch, kteříž byli z Cilicie a Azie, hádajíce se s Štěpánem. Sk.6.9 Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít. Acts.6.9 Then there arose certain of the synagogue, which is called [the synagogue] of the Libertines, and Cyrenians, and Alexandrians, and of them of Cilicia and of Asia, disputing with Stephen.
Sk.7.9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali [jej] do Egypta. Ale Bůh byl s ním, Sk.7.9 Jákobovi synové žárlili na svého bratra Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním, Acts.7.9 And the patriarchs, moved with envy, sold Joseph into Egypt: but God was with him,
Sk.7.10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým. Sk.7.10 vysvobodil ho ze všech jeho útrap a způsobil, že si ho farao, egyptský král, oblíbil pro jeho moudrost a svěřil mu správu nad Egyptem i nad celým královským domem. Acts.7.10 And delivered him out of all his afflictions, and gave him favour and wisdom in the sight of Pharaoh king of Egypt; and he made him governor over Egypt and all his house.
Sk.7.35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři. Sk.7.35 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?' Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři. Acts.7.35 This Moses whom they refused, saying, Who made thee a ruler and a judge? the same did God send [to be] a ruler and a deliverer by the hand of the angel which appeared to him in the bush.
Sk.7.37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, [podobně] jako mne, toho poslouchejte. Sk.7.37 To je on, který řekl synům izraelským: 'Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.' Acts.7.37 This is that Moses, which said unto the children of Israel, A prophet shall the Lord your God raise up unto you of your brethren, like unto me; him shall ye hear.
Sk.7.41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých. Sk.7.41 A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti. Acts.7.41 And they made a calf in those days, and offered sacrifice unto the idol, and rejoiced in the works of their own hands.
Sk.7.42 I odvrátil se [od nich] Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? Sk.7.42 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: 'Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary? Acts.7.42 Then God turned, and gave them up to worship the host of heaven; as it is written in the book of the prophets, O ye house of Israel, have ye offered to me slain beasts and sacrifices [by the space of] forty years in the wilderness?
Sk.7.43 Nýbrž nosili jste stánek [modly] Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon. Sk.7.43 Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.' Acts.7.43 Yea, ye took up the tabernacle of Moloch, and the star of your god Remphan, figures which ye made to worship them: and I will carry you away beyond Babylon.
Sk.7.48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok: Sk.7.48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěný lidskýma rukama, jak praví prorok: Acts.7.48 Howbeit the most High dwelleth not in temples made with hands; as saith the prophet,
Sk.7.49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi [tedy] dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké [jest] místo odpočívání mého? Sk.7.49 'Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout? Acts.7.49 Heaven [is] my throne, and earth [is] my footstool: what house will ye build me? saith the Lord: or what [is] the place of my rest?
Sk.7.50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila? Sk.7.50 Což to všechno nestvořila má ruka?' Acts.7.50 Hath not my hand made all these things?
Sk.7.51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy. Sk.7.51 Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jak to dělali vaši otcové. Acts.7.51 Ye stiffnecked and uncircumcised in heart and ears, ye do always resist the Holy Ghost: as your fathers [did], so [do] ye.
Sk.7.55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. Sk.7.55 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, Acts.7.55 But he, being full of the Holy Ghost, looked up stedfastly into heaven, and saw the glory of God, and Jesus standing on the right hand of God,
Sk.7.56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. Sk.7.56 a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží." Acts.7.56 And said, Behold, I see the heavens opened, and the Son of man standing on the right hand of God.
Sk.7.57 A [oni] zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. Sk.7.57 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli Acts.7.57 Then they cried out with a loud voice, and stopped their ears, and ran upon him with one accord,
Sk.7.58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. Sk.7.58 a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. Acts.7.58 And cast [him] out of the city, and stoned [him]: and the witnesses laid down their clothes at a young man's feet, whose name was Saul.
Sk.7.59 I kamenovali Štěpána vzývajícího [Boha] a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. Sk.7.59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Acts.7.59 And they stoned Stephen, calling upon [God], and saying, Lord Jesus, receive my spirit.
Sk.7.60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel. Sk.7.60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul [v Pánu]. Acts.7.60 And he kneeled down, and cried with a loud voice, Lord, lay not this sin to their charge. And when he had said this, he fell asleep.
Sk.8.7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. Sk.8.7 Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. Acts.8.7 For unclean spirits, crying with loud voice, came out of many that were possessed [with them]: and many taken with palsies, and that were lame, were healed.
Sk.8.14 Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. Sk.8.14 Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. Acts.8.14 Now when the apostles which were at Jerusalem heard that Samaria had received the word of God, they sent unto them Peter and John:
Sk.8.15 Kteříž přišedše [k nim], modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. Sk.8.15 Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý, Acts.8.15 Who, when they were come down, prayed for them, that they might receive the Holy Ghost:
Sk.8.16 (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.) Sk.8.16 neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. Acts.8.16 (For as yet he was fallen upon none of them: only they were baptized in the name of the Lord Jesus.)
Sk.8.17 Tedy vzkládali na ně ruce, a [oni] přijali Ducha svatého. Sk.8.17 Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého. Acts.8.17 Then laid they [their] hands on them, and they received the Holy Ghost.
Sk.8.18 I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze, Sk.8.18 Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl: Acts.8.18 And when Simon saw that through laying on of the apostles' hands the Holy Ghost was given, he offered them money,
Sk.8.26 V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do [města] Gázy, kteréž jest pusté. Sk.8.26 Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná. Acts.8.26 And the angel of the Lord spake unto Philip, saying, Arise, and go toward the south unto the way that goeth down from Jerusalem unto Gaza, which is desert.
Sk.8.27 A [on] vstav, [i] šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, Sk.8.27 Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma Acts.8.27 And he arose and went: and, behold, a man of Ethiopia, an eunuch of great authority under Candace queen of the Ethiopians, who had the charge of all her treasure, and had come to Jerusalem for to worship,
Sk.8.32 Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. Sk.8.32 To místo Písma, které četl, znělo: 'Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa. Acts.8.32 The place of the scripture which he read was this, He was led as a sheep to the slaughter; and like a lamb dumb before his shearer, so opened he not his mouth:
Sk.8.33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho? Sk.8.33 Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.' Acts.8.33 In his humiliation his judgment was taken away: and who shall declare his generation? for his life is taken from the earth.
Sk.8.36 A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, [teď] voda. Proč nemám býti pokřtěn? Sk.8.36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?" Acts.8.36 And as they went on [their] way, they came unto a certain water: and the eunuch said, See, [here is] water; what doth hinder me to be baptized?
Sk.8.37 I řekl Filip: Věříšli celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. Sk.8.37 (Filip mu řekl: "Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání." On mu odpověděl: "Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.") Acts.8.37 And Philip said, If thou believest with all thine heart, thou mayest. And he answered and said, I believe that Jesus Christ is the Son of God.
Sk.8.38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho. Sk.8.38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil. Acts.8.38 And he commanded the chariot to stand still: and they went down both into the water, both Philip and the eunuch; and he baptized him.
Sk.8.39 A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. Sk.8.39 Když vystoupil z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou. Acts.8.39 And when they were come up out of the water, the Spirit of the Lord caught away Philip, that the eunuch saw him no more: and he went on his way rejoicing.
Sk.9.40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k [tomu] tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se. Sk.9.40 Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku. Acts.9.40 But Peter put them all forth, and kneeled down, and prayed; and turning [him] to the body said, Tabitha, arise. And she opened her eyes: and when she saw Peter, she sat up.
Sk.10.11 I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem, Sk.10.11 Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi. Acts.10.11 And saw heaven opened, and a certain vessel descending unto him, as it had been a great sheet knit at the four corners, and let down to the earth:
Sk.10.12 Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské. Sk.10.12 Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožců, plazi i ptáci. Acts.10.12 Wherein were all manner of fourfooted beasts of the earth, and wild beasts, and creeping things, and fowls of the air.
Sk.10.13 I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez. Sk.10.13 Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!" Acts.10.13 And there came a voice to him, Rise, Peter; kill, and eat.
Sk.10.14 I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého. Sk.10.14 Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje." Acts.10.14 But Peter said, Not so, Lord; for I have never eaten any thing that is common or unclean.
Sk.10.15 Tedy opět po druhé [stal se] hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. Sk.10.15 Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté." Acts.10.15 And the voice [spake] unto him again the second time, What God hath cleansed, [that] call not thou common.
Sk.10.28 I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti. Sk.10.28 Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje. Acts.10.28 And he said unto them, Ye know how that it is an unlawful thing for a man that is a Jew to keep company, or come unto one of another nation; but God hath shewed me that I should not call any man common or unclean.
Sk.10.34 Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob. Sk.10.34 A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, Acts.10.34 Then Peter opened [his] mouth, and said, Of a truth I perceive that God is no respecter of persons:
Sk.10.35 Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu; Sk.10.35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. Acts.10.35 But in every nation he that feareth him, and worketh righteousness, is accepted with him.
Sk.10.36 Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho. Sk.10.36 To je ta zvěst kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. Acts.10.36 The word which [God] sent unto the children of Israel, preaching peace by Jesus Christ: (he is Lord of all:)
Sk.10.38 Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl. Sk.10.38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. Acts.10.38 How God anointed Jesus of Nazareth with the Holy Ghost and with power: who went about doing good, and healing all that were oppressed of the devil; for God was with him.
Sk.10.42 A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých. Sk.10.42 A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých. Acts.10.42 And he commanded us to preach unto the people, and to testify that it is he which was ordained of God [to be] the Judge of quick and dead.
Sk.10.43 Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho. Sk.10.43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří." Acts.10.43 To him give all the prophets witness, that through his name whosoever believeth in him shall receive remission of sins.
Sk.10.44 A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova [Božího]. Sk.10.44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli. Acts.10.44 While Peter yet spake these words, the Holy Ghost fell on all them which heard the word.
Sk.10.45 I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit. Sk.10.45 Bratři židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého. Acts.10.45 And they of the circumcision which believed were astonished, as many as came with Peter, because that on the Gentiles also was poured out the gift of the Holy Ghost.
Sk.10.46 Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky [rozličnými], a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: Sk.10.46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil: Acts.10.46 For they heard them speak with tongues, and magnify God. Then answered Peter,
Sk.10.47 Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my? Sk.10.47 "Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?" Acts.10.47 Can any man forbid water, that these should not be baptized, which have received the Holy Ghost as well as we?
Sk.10.48 A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby [u nich] pobyl za některý den. Sk.10.48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní. Acts.10.48 And he commanded them to be baptized in the name of the Lord. Then prayed they him to tarry certain days.
Sk.11.9 I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, [řka:] Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. Sk.11.9 Ale hlas z nebe promluvil znovu: 'Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.' Acts.11.9 But the voice answered me again from heaven, What God hath cleansed, [that] call not thou common.
Sk.11.16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým. Sk.11.16 Tu jsem si vzpomněl na to, co řekl Pán: 'Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.' Acts.11.16 Then remembered I the word of the Lord, how that he said, John indeed baptized with water; but ye shall be baptized with the Holy Ghost.
Sk.11.17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu? Sk.11.17 Jestliže tedy jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, jak jsem já v tom mohl Bohu bránit?" - Acts.11.17 Forasmuch then as God gave them the like gift as [he did] unto us, who believed on the Lord Jesus Christ; what was I, that I could withstand God?
Sk.11.18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu. Sk.11.18 Po těch slovech bratři už nic nenamítali, ale velebili Boha: "Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!" Acts.11.18 When they heard these things, they held their peace, and glorified God, saying, Then hath God also to the Gentiles granted repentance unto life.
Sk.11.21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu. Sk.11.21 Moc Boží byla s nimi, a veliké množství lidí uvěřilo a obrátilo se k Pánu. Acts.11.21 And the hand of the Lord was with them: and a great number believed, and turned unto the Lord.
Sk.11.26 I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané. Sk.11.26 A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany. Acts.11.26 And when he had found him, he brought him unto Antioch. And it came to pass, that a whole year they assembled themselves with the church, and taught much people. And the disciples were called Christians first in Antioch.
Sk.12.7 A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho. Sk.12.7 Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: "Rychle! Vstaň!" A s Petrových rukou spadly řetězy. Acts.12.7 And, behold, the angel of the Lord came upon [him], and a light shined in the prison: and he smote Peter on the side, and raised him up, saying, Arise up quickly. And his chains fell off from [his] hands.
Sk.12.12 A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se. Sk.12.12 S tím vědomím šel do domu Marie, matky Jana, zvaného Marek. Tam se shromáždilo mnoho lidí a modlili se. Acts.12.12 And when he had considered [the thing], he came to the house of Mary the mother of John, whose surname was Mark; where many were gathered together praying.
Sk.12.22 I zvolal lid, [řka]: Boží [jest toto] hlas, a ne lidský. Sk.12.22 lid začal provolávat: "To mluví bůh, ne člověk!" Acts.12.22 And the people gave a shout, [saying, It is] the voice of a god, and not of a man.
Sk.13.9 Tedy Saul, kterýž [slove] i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj, Sk.13.9 V tu chvíli Saul, kterému říkali také Pavel, byl naplněn Duchem svatým, upřel na Elymase zrak a řekl: Acts.13.9 Then Saul, (who also [is called] Paul,) filled with the Holy Ghost, set his eyes on him,
Sk.13.10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých? Sk.13.10 "Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně? Acts.13.10 And said, O full of all subtilty and all mischief, [thou] child of the devil, [thou] enemy of all righteousness, wilt thou not cease to pervert the right ways of the Lord?
Sk.13.11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl. Sk.13.11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl. Acts.13.11 And now, behold, the hand of the Lord [is] upon thee, and thou shalt be blind, not seeing the sun for a season. And immediately there fell on him a mist and a darkness; and he went about seeking some to lead him by the hand.
Sk.13.23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše, Sk.13.23 A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše. Acts.13.23 Of this man's seed hath God according to [his] promise raised unto Israel a Saviour, Jesus:
Sk.13.24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému. Sk.13.24 Před jeho vystoupením kázal Jan všemu izraelskému lidu, aby se odvrátili od svých hříchů a dali se pokřtít. Acts.13.24 When John had first preached before his coming the baptism of repentance to all the people of Israel.
Sk.13.32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše; Sk.13.32 My vám přinášíme radostnou zprávu, že slib, daný našim praotcům, Acts.13.32 And we declare unto you glad tidings, how that the promise which was made unto the fathers,
Sk.13.33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. Sk.13.33 splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.' Acts.13.33 God hath fulfilled the same unto us their children, in that he hath raised up Jesus again; as it is also written in the second psalm, Thou art my Son, this day have I begotten thee.
Sk.13.34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto [o tom] řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné. Sk.13.34 To, že jej vzkřísil z mrtvých, takže se už nepromění v prach, slíbil těmito slovy: 'Věrně vám splním zaslíbení, která jsem dal Davidovi.' Acts.13.34 And as concerning that he raised him up from the dead, [now] no more to return to corruption, he said on this wise, I will give you the sure mercies of David.
Sk.13.35 Protož i v jiném [Žalmu] dí: Nedáš svatému svému viděti porušení. Sk.13.35 A pak na jiném místě říká: 'Nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.' Acts.13.35 Wherefore he saith also in another [psalm], Thou shalt not suffer thine Holy One to see corruption.
Sk.13.39 A [to] ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn. Sk.13.39 Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří. Acts.13.39 And by him all that believe are justified from all things, from which ye could not be justified by the law of Moses.
Sk.13.41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval. Sk.13.41 'Vy, kteří mnou pohrdáte, otevřte oči, zděste se a dejte se na útěk, protože já učiním ve vašich dnech něco, čemu nikdy neuvěříte, když vám to bude někdo vypravovat.'" Acts.13.41 Behold, ye despisers, and wonder, and perish: for I work a work in your days, a work which ye shall in no wise believe, though a man declare it unto you.
Sk.13.46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. Sk.13.46 Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: "Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Acts.13.46 Then Paul and Barnabas waxed bold, and said, It was necessary that the word of God should first have been spoken to you: but seeing ye put it from you, and judge yourselves unworthy of everlasting life, lo, we turn to the Gentiles.
Sk.13.47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, [řka:] Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země. Sk.13.47 Vždyť Pán nám přikázal: 'Ustanovil jsem tě, abys byl světlem pohanům a nesl spásu až na sám konec země.' Acts.13.47 For so hath the Lord commanded us, [saying], I have set thee to be a light of the Gentiles, that thou shouldest be for salvation unto the ends of the earth.
Sk.14.15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest. Sk.14.15 a volali: "Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich. Acts.14.15 And saying, Sirs, why do ye these things? We also are men of like passions with you, and preach unto you that ye should turn from these vanities unto the living God, which made heaven, and earth, and the sea, and all things that are therein:
Sk.14.22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a [pravíce,] že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího. Sk.14.22 Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře; říkali jim: "Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království." Acts.14.22 Confirming the souls of the disciples, [and] exhorting them to continue in the faith, and that we must through much tribulation enter into the kingdom of God.
Sk.15.8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. Sk.15.8 A sám Bůh, jenž zná lidská srdce, se za ně postavil: Dal jim Ducha svatého tak jako nám Acts.15.8 And God, which knoweth the hearts, bare them witness, giving them the Holy Ghost, even as [he did] unto us;
Sk.15.9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. Sk.15.9 a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou. Acts.15.9 And put no difference between us and them, purifying their hearts by faith.
Sk.15.16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, Sk.15.16 'Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív, Acts.15.16 After this I will return, and will build again the tabernacle of David, which is fallen down; and I will build again the ruins thereof, and I will set it up:
Sk.15.17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci. Sk.15.17 aby také ostatní lidé hledali Pána, všechny národy, které jsem přijal za své. To praví Pán, Acts.15.17 That the residue of men might seek after the Lord, and all the Gentiles, upon whom my name is called, saith the Lord, who doeth all these things.
Sk.15.28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, Sk.15.28 Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné: Acts.15.28 For it seemed good to the Holy Ghost, and to us, to lay upon you no greater burden than these necessary things;
Sk.15.29 [Totiž] abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budeteli se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. Sk.15.29 Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi." Acts.15.29 That ye abstain from meats offered to idols, and from blood, and from things strangled, and from fornication: from which if ye keep yourselves, ye shall do well. Fare ye well.
Sk.16.1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka. Sk.16.1 Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Lystry. Tam byl jeden učedník jménem Timoteus; jeho matka byla Židovka, která uvěřila v Krista, ale jeho otec byl pohan. Acts.16.1 Then came he to Derbe and Lystra: and, behold, a certain disciple was there, named Timotheus, the son of a certain woman, which was a Jewess, and believed; but his father [was] a Greek:
Sk.16.14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala [nás]. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. Sk.16.14 Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval. Acts.16.14 And a certain woman named Lydia, a seller of purple, of the city of Thyatira, which worshipped God, heard [us]: whose heart the Lord opened, that she attended unto the things which were spoken of Paul.
Sk.16.25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli [i jiní] vězňové. Sk.16.25 Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Acts.16.25 And at midnight Paul and Silas prayed, and sang praises unto God: and the prisoners heard them.
Sk.16.26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli. Sk.16.26 Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta. Acts.16.26 And suddenly there was a great earthquake, so that the foundations of the prison were shaken: and immediately all the doors were opened, and every one's bands were loosed.
Sk.16.30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? Sk.16.30 Pak je vyvedl ven a řekl: "Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?" Acts.16.30 And brought them out, and said, Sirs, what must I do to be saved?
Sk.16.31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. Sk.16.31 Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě." Acts.16.31 And they said, Believe on the Lord Jesus Christ, and thou shalt be saved, and thy house.
Sk.17.3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám. Sk.17.3 vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. "A ten Mesiáš", řekl Pavel, "je Ježíš, kterého já vám zvěstuji." Acts.17.3 Opening and alleging, that Christ must needs have suffered, and risen again from the dead; and that this Jesus, whom I preach unto you, is Christ.
Sk.17.16 Zatím na ně Pavel v Athénách čekal; když shledal, kolik modlářství je v tom městě, velmi ho to znepokojovalo. Sk.17.16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě. Acts.17.16 Now while Paul waited for them at Athens, his spirit was stirred in him, when he saw the city wholly given to idolatry.
Sk.17.24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných, Sk.17.24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, Acts.17.24 God that made the world and all things therein, seeing that he is Lord of heaven and earth, dwelleth not in temples made with hands;
Sk.17.25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko. Sk.17.25 ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. Acts.17.25 Neither is worshipped with men's hands, as though he needed any thing, seeing he giveth to all life, and breath, and all things;
Sk.17.31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře [o tom] všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých. Sk.17.31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých." Acts.17.31 Because he hath appointed a day, in the which he will judge the world in righteousness by [that] man whom he hath ordained; [whereof] he hath given assurance unto all [men], in that he hath raised him from the dead.
Sk.18.2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim. Sk.18.2 Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie, protože císař Klaudius vydal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel se s nimi sblížil, Acts.18.2 And found a certain Jew named Aquila, born in Pontus, lately come from Italy, with his wife Priscilla; (because that Claudius had commanded all Jews to depart from Rome:) and came unto them.
Sk.18.9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč. Sk.18.9 Jedné noci měl Pavel vidění, v němž mu Pán řekl: "Neboj se! Mluv a nemlč, Acts.18.9 Then spake the Lord to Paul in the night by a vision, Be not afraid, but speak, and hold not thy peace:
Sk.18.10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě. Sk.18.10 protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu." Acts.18.10 For I am with thee, and no man shall set on thee to hurt thee: for I have much people in this city.
Sk.18.24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě. Sk.18.24 Mezitím přišel do Efezu Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž vzdělaný a výmluvný, který dovedl přesvědčivě vykládat svaté Písmo. Acts.18.24 And a certain Jew named Apollos, born at Alexandria, an eloquent man, [and] mighty in the scriptures, came to Ephesus.
Sk.19.4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. Sk.19.4 Tu jim Pavel prohlásil: "Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm - v Ježíše." Acts.19.4 Then said Paul, John verily baptized with the baptism of repentance, saying unto the people, that they should believe on him which should come after him, that is, on Christ Jesus.
Sk.19.11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy, Sk.19.11 Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy. Acts.19.11 And God wrought special miracles by the hands of Paul:
Sk.19.12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich. Sk.19.12 Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli. Acts.19.12 So that from his body were brought unto the sick handkerchiefs or aprons, and the diseases departed from them, and the evil spirits went out of them.
Sk.19.13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel. Sk.19.13 Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel." Acts.19.13 Then certain of the vagabond Jews, exorcists, took upon them to call over them which had evil spirits the name of the Lord Jesus, saying, We adjure you by Jesus whom Paul preacheth.
Sk.19.14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili. Sk.19.14 Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze. Acts.19.14 And there were seven sons of [one] Sceva, a Jew, [and] chief of the priests, which did so.
Sk.19.15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a [o] Pavlovi vím, ale vy kdo jste? Sk.19.15 Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?" Acts.19.15 And the evil spirit answered and said, Jesus I know, and Paul I know; but who are ye?
Sk.19.16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho. Sk.19.16 Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran. Acts.19.16 And the man in whom the evil spirit was leaped on them, and overcame them, and prevailed against them, so that they fled out of that house naked and wounded.
Sk.19.18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své. Sk.19.18 Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání. Acts.19.18 And many that believed came, and confessed, and shewed their deeds.
Sk.19.19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy [o těch věcech], spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz. Sk.19.19 Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných. Acts.19.19 Many of them also which used curious arts brought their books together, and burned them before all [men]: and they counted the price of them, and found [it] fifty thousand [pieces] of silver.
Sk.20.12 I přivedli toho mládence živého, a byli [nad tím] velice potěšeni. Sk.20.12 Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo. Acts.20.12 And they brought the young man alive, and were not a little comforted.
Sk.20.35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti. Sk.20.35 Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: 'Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere.'" Acts.20.35 I have shewed you all things, how that so labouring ye ought to support the weak, and to remember the words of the Lord Jesus, how he said, It is more blessed to give than to receive.
Sk.21.25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva. Sk.21.25 Pokud jde o pohany, kteří přijali víru, těm jsme písemně oznámili své rozhodnutí, že nemají jíst pokrmy, obětované modlám, ani krev, ani maso zvířat nezbavených krve, a že se mají vyvarovat smilstva." Acts.21.25 As touching the Gentiles which believe, we have written [and] concluded that they observe no such thing, save only that they keep themselves from [things] offered to idols, and from blood, and from strangled, and from fornication.
Sk.26.16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě, Sk.26.16 Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat. Acts.26.16 But rise, and stand upon thy feet: for I have appeared unto thee for this purpose, to make thee a minister and a witness both of these things which thou hast seen, and of those things in the which I will appear unto thee;
Sk.28.5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo. Sk.28.5 Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo. Acts.28.5 And he shook off the beast into the fire, and felt no harm.
Sk.28.25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim, Sk.28.25 Když odcházeli, rozděleni mezi sebou, řekl jim Pavel jen toto: "Duch svatý dobře pověděl vašim předkům ústy proroka Izaiáše: Acts.28.25 And when they agreed not among themselves, they departed, after that Paul had spoken one word, Well spake the Holy Ghost by Esaias the prophet unto our fathers,
Sk.28.26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte. Sk.28.26 'Jdi k tomuto lidu a řekni mu: Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Acts.28.26 Saying, Go unto this people, and say, Hearing ye shall hear, and shall not understand; and seeing ye shall see, and not perceive:

Názor?

Epištola S. Pavla k Římanům

Kralický překlad 1613

Římanům

Ekumenický překlad 1985

The Letter of Paul to the Romans

King James translation 1611
R.1.4 Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podle Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání,) [totiž o] Ježíši Kristu, Pánu našem, R.1.4 ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu. Rom.1.4 And declared [to be] the Son of God with power, according to the spirit of holiness, by the resurrection from the dead:
R.1.16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, [potom] i Řeku. R.1.16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. Rom.1.16 For I am not ashamed of the gospel of Christ: for it is the power of God unto salvation to every one that believeth; to the Jew first, and also to the Greek.
R.1.17 Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude. R.1.17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: 'Spravedlivý z víry bude živ.' Rom.1.17 For therein is the righteousness of God revealed from faith to faith: as it is written, The just shall live by faith.
R.1.19 Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim učiněno, Bůh zajisté zjevil jim. R.1.19 Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Rom.1.19 Because that which may be known of God is manifest in them; for God hath shewed [it] unto them.
R.1.20 Nebo neviditelné věci jeho mohou vidíny býti, když z skutků při stvoření světa stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby [již] byli bez výmluvy, R.1.20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Rom.1.20 For the invisible things of him from the creation of the world are clearly seen, being understood by the things that are made, [even] his eternal power and Godhead; so that they are without excuse:
R.1.28 A jakož sobě málo vážili známosti Boha, [takž také] Bůh vydal je v převrácený smysl, aby činili to, což nesluší, R.1.28 Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší. Rom.1.28 And even as they did not like to retain God in [their] knowledge, God gave them over to a reprobate mind, to do those things which are not convenient;
R.2.1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje [jiného]. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na [jiném] tupíš. R.2.1 Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž. Rom.2.1 Therefore thou art inexcusable, O man, whosoever thou art that judgest: for wherein thou judgest another, thou condemnest thyself; for thou that judgest doest the same things.
R.2.4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? R.2.4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? Rom.2.4 Or despisest thou the riches of his goodness and forbearance and longsuffering; not knowing that the goodness of God leadeth thee to repentance?
R.2.11 Neboť není přijímání osob u Boha. R.2.11 Bůh nikomu nestraní. Rom.2.11 For there is no respect of persons with God.
R.2.13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou. R.2.13 Před Bohem nejsou spravedlivý ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní. Rom.2.13 (For not the hearers of the law [are] just before God, but the doers of the law shall be justified.
R.2.29 Ale ten jest [pravý] Žid, kterýžto vnitř jest Židem, [a to jest pravé] obřezání, [kteréž jest] srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha. R.2.29 Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha. Rom.2.29 But he [is] a Jew, which is one inwardly; and circumcision [is that] of the heart, in the spirit, [and] not in the letter; whose praise [is] not of men, but of God.
R.3.2 Mnohý všelikterak. Přední zajisté [ten], že jest jim svěřen Zákon Boží. R.3.2 Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova. Rom.3.2 Much every way: chiefly, because that unto them were committed the oracles of God.
R.3.3 Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří [z nich] nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní? R.3.3 A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží? Rom.3.3 For what if some did not believe? shall their unbelief make the faith of God without effect?
R.3.7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen? R.3.7 Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník? Rom.3.7 For if the truth of God hath more abounded through my lie unto his glory; why yet am I also judged as a sinner?
R.3.9 Což tedy? My převyšujeme [pohany]? Nikoli, nebo jsme [již] prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem, R.3.9 Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, Rom.3.9 What then? are we better [than they]? No, in no wise: for we have before proved both Jews and Gentiles, that they are all under sin;
R.3.10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho. R.3.10 jak je psáno: 'Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, Rom.3.10 As it is written, There is none righteous, no, not one:
R.3.12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho. R.3.12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Rom.3.12 They are all gone out of the way, they are together become unprofitable; there is none that doeth good, no, not one.
R.3.20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha. R.3.20 Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu. Rom.3.20 Therefore by the deeds of the law there shall no flesh be justified in his sight: for by the law [is] the knowledge of sin.
R.3.22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. Neboť není rozdílu. R.3.22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: Rom.3.22 Even the righteousness of God [which is] by faith of Jesus Christ unto all and upon all them that believe: for there is no difference:
R.3.23 Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. R.3.23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; Rom.3.23 For all have sinned, and come short of the glory of God;
R.3.24 Spravedlivi [pak] učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, R.3.24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. Rom.3.24 Being justified freely by his grace through the redemption that is in Christ Jesus:
R.3.25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, v shovívání Božím, R.3.25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. Rom.3.25 Whom God hath set forth [to be] a propitiation through faith in his blood, to declare his righteousness for the remission of sins that are past, through the forbearance of God;
R.3.28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona. R.3.28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona. Rom.3.28 Therefore we conclude that a man is justified by faith without the deeds of the law.
R.3.29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? [Ba,] jistě i pohanů, R.3.29 Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů! Rom.3.29 [Is he] the God of the Jews only? [is he] not also of the Gentiles? Yes, of the Gentiles also:
R.3.30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru. R.3.30 Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru. Rom.3.30 Seeing [it is] one God, which shall justify the circumcision by faith, and uncircumcision through faith.
R.4.3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost. R.4.3 Co říká Písmo? 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.' Rom.4.3 For what saith the scripture? Abraham believed God, and it was counted unto him for righteousness.
R.4.4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu. R.4.4 Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Rom.4.4 Now to him that worketh is the reward not reckoned of grace, but of debt.
R.4.5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost, R.4.5 Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost. Rom.4.5 But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is counted for righteousness.
R.4.7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové. R.4.7 'Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Rom.4.7 [Saying], Blessed [are] they whose iniquities are forgiven, and whose sins are covered.
R.4.8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu. R.4.8 Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.' Rom.4.8 Blessed [is] the man to whom the Lord will not impute sin.
R.4.11 A [potom] znamení, [totiž] obřízku, přijal [za] znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost, R.4.11 Znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou. Tak se stal otcem všech neobřezaných, kteří věří a jimž je spravedlnost připočtena, i otcem těch obřezaných, kteří nejsou jen obřezáni, nýbrž také jdou ve stopá ch víry našeho otce Abrahama - víry, kterou měl ještě před obřízkou. Rom.4.11 And he received the sign of circumcision, a seal of the righteousness of the faith which [he had yet] being uncircumcised: that he might be the father of all them that believe, though they be not circumcised; that righteousness might be imputed unto them also:
R.4.15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení. R.4.15 Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona. Rom.4.15 Because the law worketh wrath: for where no law is, [there is] no transgression.
R.4.17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly. R.4.17 jak je psáno:'ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.'Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není. Rom.4.17 (As it is written, I have made thee a father of many nations,) before him whom he believed, [even] God, who quickeneth the dead, and calleth those things which be not as though they were.
R.4.19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry [také již] umrtvený. R.4.19 Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo - vždyť mu bylo asi sto let - i na to, že Sára již nemůže mít dítě; Rom.4.19 And being not weak in faith, he considered not his own body now dead, when he was about an hundred years old, neither yet the deadness of Sara's womb:
R.4.20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu, R.4.20 nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě, Rom.4.20 He staggered not at the promise of God through unbelief; but was strong in faith, giving glory to God;
R.4.25 Kterýž vydán jest [na smrt] pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše. R.4.25 jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění. Rom.4.25 Who was delivered for our offences, and was raised again for our justification.
R.5.1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista, R.5.1 Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, Rom.5.1 Therefore being justified by faith, we have peace with God through our Lord Jesus Christ:
R.5.2 Skrze něhož i přístup měli jsme věrou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Boží. R.5.2 neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. Rom.5.2 By whom also we have access by faith into this grace wherein we stand, and rejoice in hope of the glory of God.
R.5.3 A ne toliko [nadějí], ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí, R.5.3 A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, Rom.5.3 And not only [so], but we glory in tribulations also: knowing that tribulation worketh patience;
R.5.4 A trpělivost zkušení, zkušení pak naději, R.5.4 z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. Rom.5.4 And patience, experience; and experience, hope:
R.5.5 A nadějeť nezahanbuje. Nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám. R.5.5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Rom.5.5 And hope maketh not ashamed; because the love of God is shed abroad in our hearts by the Holy Ghost which is given unto us.
R.5.7 Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl. R.5.7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Rom.5.7 For scarcely for a righteous man will one die: yet peradventure for a good man some would even dare to die.
R.5.8 Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás. R.5.8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Rom.5.8 But God commendeth his love toward us, in that, while we were yet sinners, Christ died for us.
R.5.9 Čím tedy více nyní [již] ospravedlněni jsouce krví jeho, spaseni budeme skrze něho od hněvu. R.5.9 Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. Rom.5.9 Much more then, being now justified by his blood, we shall be saved from wrath through him.
R.5.12 A protož jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili. R.5.12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Rom.5.12 Wherefore, as by one man sin entered into the world, and death by sin; and so death passed upon all men, for that all have sinned:
R.5.15 Ale ne jako hřích, tak i milost. Nebo poněvadž onoho pádem jednoho mnoho jich zemřelo, mnohemť více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověka Jezukrista na mnohé rozlit jest. R.5.15 S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu. Rom.5.15 But not as the offence, so also [is] the free gift. For if through the offence of one many be dead, much more the grace of God, and the gift by grace, [which is] by one man, Jesus Christ, hath abounded unto many.
R.5.16 A[však] ne jako skrze jednoho, kterýž zhřešil, [tak zase] milost. Nebo vina z jednoho [pádu přivedla všecky] k odsouzení, ale milost z mnohých hříchů [přivodí] k ospravedlnění. R.5.16 A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění. Rom.5.16 And not as [it was] by one that sinned, [so is] the gift: for the judgment [was] by one to condemnation, but the free gift [is] of many offences unto justification.
R.5.17 Nebo poněvadž pro pád jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohemť více, kteříž by rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijali, v životě [novém] kralovati budou skrze jednoho Jezukrista. R.5.17 Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista. Rom.5.17 For if by one man's offence death reigned by one; much more they which receive abundance of grace and of the gift of righteousness shall reign in life by one, Jesus Christ.)
R.5.18 A tak tedy, jakž skrze pád jeden všickni lidé [přišli] k odsouzení, tak i skrze ospravedlnění jednoho všickni lidé [mohou přijíti] k ospravedlnění života. R.5.18 A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život. Rom.5.18 Therefore as by the offence of one [judgment came] upon all men to condemnation; even so by the righteousness of one [the free gift came] upon all men unto justification of life.
R.5.19 Neb jakož skrze neposlušenství jednoho člověka učiněno jest mnoho hříšných, tak i skrze poslušenství jednoho spravedlivi učiněni budou mnozí. R.5.19 Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými. Rom.5.19 For as by one man's disobedience many were made sinners, so by the obedience of one shall many be made righteous.
R.6.2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm? R.6.2 Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli - jak bychom v něm mohli dále žít? Rom.6.2 God forbid. How shall we, that are dead to sin, live any longer therein?
R.6.3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? R.6.3 Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Rom.6.3 Know ye not, that so many of us as were baptized into Jesus Christ were baptized into his death?
R.6.4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili. R.6.4 Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. Rom.6.4 Therefore we are buried with him by baptism into death: that like as Christ was raised up from the dead by the glory of the Father, even so we also should walk in newness of life.
R.6.5 Nebo poněvadž jsme [v něj] vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením [jemu připodobněni] budeme, R.6.5 Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Rom.6.5 For if we have been planted together in the likeness of his death, we shall be also [in the likeness] of [his] resurrection:
R.6.6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu. R.6.6 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Rom.6.6 Knowing this, that our old man is crucified with [him], that the body of sin might be destroyed, that henceforth we should not serve sin.
R.6.7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu. R.6.7 Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. Rom.6.7 For he that is dead is freed from sin.
R.6.8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme, R.6.8 Jestliže jsme spolu k Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Rom.6.8 Now if we be dead with Christ, we believe that we shall also live with him:
R.6.9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje. R.6.9 Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Rom.6.9 Knowing that Christ being raised from the dead dieth no more; death hath no more dominion over him.
R.6.10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu. R.6.10 Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Rom.6.10 For in that he died, he died unto sin once: but in that he liveth, he liveth unto God.
R.6.11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem. R.6.11 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. Rom.6.11 Likewise reckon ye also yourselves to be dead indeed unto sin, but alive unto God through Jesus Christ our Lord.
R.6.14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí. R.6.14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí. Rom.6.14 For sin shall not have dominion over you: for ye are not under the law, but under grace.
R.6.16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti? R.6.16 Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti. Rom.6.16 Know ye not, that to whom ye yield yourselves servants to obey, his servants ye are to whom ye obey; whether of sin unto death, or of obedience unto righteousness?
R.6.18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti. R.6.18 A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti. Rom.6.18 Being then made free from sin, ye became the servants of righteousness.
R.6.22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. R.6.22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný. Rom.6.22 But now being made free from sin, and become servants to God, ye have your fruit unto holiness, and the end everlasting life.
R.6.23 Nebo odplata za hřích [jest] smrt, ale milost Boží [jest] život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem. R.6.23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. Rom.6.23 For the wages of sin [is] death; but the gift of God [is] eternal life through Jesus Christ our Lord.
R.7.7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, [aby hříchem byla], by byl Zákon neřekl: Nepožádáš. R.7.7 Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: 'Nepožádáš!' Rom.7.7 What shall we say then? [Is] the law sin? God forbid. Nay, I had not known sin, but by the law: for I had not known lust, except the law had said, Thou shalt not covet.
R.7.15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. R.7.15 Nepoznávám se ve svých skutcích, vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. Rom.7.15 For that which I do I allow not: for what I would, that do I not; but what I hate, that do I.
R.7.22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka; R.7.22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; Rom.7.22 For I delight in the law of God after the inward man:
R.8.1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž [jsou] v Kristu Ježíši, [totiž] nechodícím podle těla, ale podle Ducha. R.8.1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, Rom.8.1 [There is] therefore now no condemnation to them which are in Christ Jesus, who walk not after the flesh, but after the Spirit.
R.8.2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. R.8.2 nebot zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. Rom.8.2 For the law of the Spirit of life in Christ Jesus hath made me free from the law of sin and death.
R.8.3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, R.8.3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, Rom.8.3 For what the law could not do, in that it was weak through the flesh, God sending his own Son in the likeness of sinful flesh, and for sin, condemned sin in the flesh:
R.8.5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla [živi], chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, [oblibují] to, což jest Ducha. R.8.5 Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Rom.8.5 For they that are after the flesh do mind the things of the flesh; but they that are after the Spirit the things of the Spirit.
R.8.11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás. R.8.11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá. Rom.8.11 But if the Spirit of him that raised up Jesus from the dead dwell in you, he that raised up Christ from the dead shall also quicken your mortal bodies by his Spirit that dwelleth in you.
R.8.14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží. R.8.14 Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Rom.8.14 For as many as are led by the Spirit of God, they are the sons of God.
R.8.15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, [totiž] Otče. R.8.16 Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. Rom.8.16 The Spirit itself beareth witness with our spirit, that we are the children of God:
R.8.17 A jestliže synové, [tedy] i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však [tak], jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli. R.8.17 A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy. Rom.8.17 And if children, then heirs; heirs of God, and joint-heirs with Christ; if so be that we suffer with [him], that we may be also glorified together.
R.8.22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad, R.8.22 Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu. Rom.8.22 For we know that the whole creation groaneth and travaileth in pain together until now.
R.8.24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál? R.8.24 Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Rom.8.24 For we are saved by hope: but hope that is seen is not hope: for what a man seeth, why doth he yet hope for?
R.8.26 Ano také i Duch [svatý] pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými. R.8.26 Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Rom.8.26 Likewise the Spirit also helpeth our infirmities: for we know not what we should pray for as we ought: but the Spirit itself maketh intercession for us with groanings which cannot be uttered.
R.8.27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté. R.8.27 Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Rom.8.27 And he that searcheth the hearts knoweth what [is] the mind of the Spirit, because he maketh intercession for the saints according to [the will of] God.
R.8.28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, [totiž] těm, kteříž podle uložení [jeho] povoláni jsou. R.8.28 Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Rom.8.28 And we know that all things work together for good to them that love God, to them who are the called according to [his] purpose.
R.8.29 Nebo kteréž předzvěděl, [ty] i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby [tak] on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. R.8.29 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; Rom.8.29 For whom he did foreknow, he also did predestinate [to be] conformed to the image of his Son, that he might be the firstborn among many brethren.
R.8.31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám? R.8.31 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Rom.8.31 What shall we then say to these things? If God [be] for us, who [can be] against us?
R.8.32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal? R.8.32 On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Rom.8.32 He that spared not his own Son, but delivered him up for us all, how shall he not with him also freely give us all things?
R.8.33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh [jest], jenž ospravedlňuje. R.8.33 Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje! Rom.8.33 Who shall lay any thing to the charge of God's elect? [It is] God that justifieth.
R.8.34 Kdo jest, ješto by [je] odsoudil? Kristus [jest, kterýž] umřel [za ně], nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž [také] i oroduje za nás. R.8.34 Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! Rom.8.34 Who [is] he that condemneth? [It is] Christ that died, yea rather, that is risen again, who is even at the right hand of God, who also maketh intercession for us.
R.8.35 [A protož] kdo nás odloučí od lásky Kristovy? [Zdali] zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč? R.8.35 Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? Rom.8.35 Who shall separate us from the love of Christ? [shall] tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
R.8.37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval. R.8.37 Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Rom.8.37 Nay, in all these things we are more than conquerors through him that loved us.
R.8.38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí, R.8.38 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, Rom.8.38 For I am persuaded, that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor powers, nor things present, nor things to come,
R.8.39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem. R.8.39 ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. Rom.8.39 Nor height, nor depth, nor any other creature, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.
R.9.1 Pravduť pravím v Kristu [a] neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém, R.9.1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém, Rom.9.1 I say the truth in Christ, I lie not, my conscience also bearing me witness in the Holy Ghost,
R.9.4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba [Boží], i zaslíbení. R.9.4 Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, Rom.9.4 Who are Israelites; to whom [pertaineth] the adoption, and the glory, and the covenants, and the giving of the law, and the service [of God], and the promises;
R.9.8 To jest, ne [všickni ti], jenž jsou synové těla, jsou [také] synové Boží, ale kteříž jsou synové [Božího] zaslíbení, ti se počítají za símě. R.9.8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené. Rom.9.8 That is, They which are the children of the flesh, these [are] not the children of God: but the children of the promise are counted for the seed.
R.9.12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu, R.9.12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. Rom.9.12 It was said unto her, The elder shall serve the younger.
R.9.15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji. R.9.15 Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.' Rom.9.15 For he saith to Moses, I will have mercy on whom I will have mercy, and I will have compassion on whom I will have compassion.
R.9.16 A tak tedy neníť [vyvolování] na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává. R.9.16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. Rom.9.16 So then [it is] not of him that willeth, nor of him that runneth, but of God that sheweth mercy.
R.9.20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že [tak] odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal? R.9.20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" Rom.9.20 Nay but, O man, who art thou that repliest against God? Shall the thing formed say to him that formed [it], Why hast thou made me thus?
R.9.25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou [nazovu] milou. R.9.25 Jak je psáno u Ozeáše: 'Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou, Rom.9.25 As he saith also in Osee, I will call them my people, which were not my people; and her beloved, which was not beloved.
R.9.27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, [řka]: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové [toliko] spaseni budou. R.9.27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: 'Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn, Rom.9.27 Esaias also crieth concerning Israel, Though the number of the children of Israel be as the sand of the sea, a remnant shall be saved:
R.9.30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry; R.9.30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry; Rom.9.30 What shall we say then? That the Gentiles, which followed not after righteousness, have attained to righteousness, even the righteousness which is of faith.
R.10.4 Nebo konec Zákona [jest] Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. R.10.4 Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří. Rom.10.4 For Christ [is] the end of the law for righteousness to every one that believeth.
R.10.6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. R.10.6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: 'Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?' - aby Krista přivedl dolů - Rom.10.6 But the righteousness which is of faith speaketh on this wise, Say not in thine heart, Who shall ascend into heaven? (that is, to bring Christ down [from above]:)
R.10.7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. R.10.7 'ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?' - aby Krista vyvedl z říše mrtvých. Rom.10.7 Or, Who shall descend into the deep? (that is, to bring up Christ again from the dead.)
R.10.8 Ale co dí [spravedlnost z víry]? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. [A] toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, R.10.8 Co však praví? ' Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci'; je to slovo víry, které zvěstujeme. Rom.10.8 But what saith it? The word is nigh thee, [even] in thy mouth, and in thy heart: that is, the word of faith, which we preach;
R.10.9 Totiž, vyznášli ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříšli, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. R.10.9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Rom.10.9 That if thou shalt confess with thy mouth the Lord Jesus, and shalt believe in thine heart that God hath raised him from the dead, thou shalt be saved.
R.10.10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. R.10.10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, Rom.10.10 For with the heart man believeth unto righteousness; and with the mouth confession is made unto salvation.
R.10.11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. R.10.11 neboť Písmo praví: 'Kdo v něho věří, nebude zahanben.' Rom.10.11 For the scripture saith, Whosoever believeth on him shall not be ashamed.
R.10.12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. R.10.12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť Rom.10.13 For whosoever shall call upon the name of the Lord shall be saved.
R.10.15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: [Aj,] jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. R.10.15 A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!' Rom.10.15 And how shall they preach, except they be sent? as it is written, How beautiful are the feet of them that preach the gospel of peace, and bring glad tidings of good things!
R.10.16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? R.10.16 Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: 'Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?' Rom.10.16 But they have not all obeyed the gospel. For Esaias saith, Lord, who hath believed our report?
R.10.17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. R.10.17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova. Rom.10.17 So then faith [cometh] by hearing, and hearing by the word of God.
R.10.20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. R.10.20 A Izaiáš má odvahu říci: 'Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.' Rom.10.20 But Esaias is very bold, and saith, I was found of them that sought me not; I was made manifest unto them that asked not after me.
R.11.6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, [tedy] již není milost, jinak skutek nebyl by skutek. R.11.6 Když z milosti, tedy ne na základě skutků - jinak by milost nebyla milostí. Rom.11.6 And if by grace, then [is it] no more of works: otherwise grace is no more grace. But if [it be] of works, then is it no more grace: otherwise work is no more work.
R.11.8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne. R.11.8 jak je psáno: 'Bůh otupil jejich mysl, dal jim oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.' Rom.11.8 (According as it is written, God hath given them the spirit of slumber, eyes that they should not see, and ears that they should not hear;) unto this day.
R.11.26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba. R.11.26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno:' Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost; Rom.11.26 And so all Israel shall be saved: as it is written, There shall come out of Sion the Deliverer, and shall turn away ungodliness from Jacob:
R.11.29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje. R.11.29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná. Rom.11.29 For the gifts and calling of God [are] without repentance.
R.11.32 Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. R.11.32 Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval. Rom.11.32 For God hath concluded them all in unbelief, that he might have mercy upon all.
R.11.33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho! R.11.33 Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty! Rom.11.33 O the depth of the riches both of the wisdom and knowledge of God! how unsearchable [are] his judgments, and his ways past finding out!
R.11.34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil? R.11.34 'Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?' Rom.11.34 For who hath known the mind of the Lord? or who hath been his counsellor?
R.11.36 Nebo z něho a skrze něho a v něm [jsou] všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen. R.11.36 Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen. Rom.11.36 For of him, and through him, and to him, [are] all things: to whom [be] glory for ever. Amen.
R.12.1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. R.12.1 Vybízím vás, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. Rom.12.1 I beseech you therefore, brethren, by the mercies of God, that ye present your bodies a living sacrifice, holy, acceptable unto God, [which is] your reasonable service.
R.12.2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. R.12.2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Rom.12.2 And be not conformed to this world: but be ye transformed by the renewing of your mind, that ye may prove what [is] that good, and acceptable, and perfect, will of God.
R.12.3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému [z těch], jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry. R.12.3 Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. Rom.12.3 For I say, through the grace given unto me, to every man that is among you, not to think [of himself] more highly than he ought to think; but to think soberly, according as God hath dealt to every man the measure of faith.
R.12.6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, [kteréž ať jest] podle pravidla víry; R.12.6 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou. Rom.12.6 Having then gifts differing according to the grace that is given to us, whether prophecy, [let us prophesy] according to the proportion of faith;
) R.12.7 Buďto úřad, v [bedlivém] přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování. R.12.7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí. Rom.12.7 Or ministry, [let us wait] on [our] ministering: or he that teacheth, on teaching;
R.12.12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční, R.12.12 Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Rom.12.12 Rejoicing in hope; patient in tribulation; continuing instant in prayer;
R.12.17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi, R.12.17 Nikomu neoplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Rom.12.17 Recompense to no man evil for evil. Provide things honest in the sight of all men.
R.12.19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. R.12.19 Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.' Rom.12.19 Dearly beloved, avenge not yourselves, but [rather] give place unto wrath: for it is written, Vengeance [is] mine; I will repay, saith the Lord.
R.12.20 A protož lačníli nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízníli, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho. R.12.20 Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.' Rom.12.20 Therefore if thine enemy hunger, feed him; if he thirst, give him drink: for in so doing thou shalt heap coals of fire on his head.
R.13.7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, [tomu] daň; komu clo, [tomu] clo; komu bázeň, [tomu] bázeň; komu čest, [tomu] čest. R.13.7 Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest. Rom.13.7 Render therefore to all their dues: tribute to whom tribute [is due]; custom to whom custom; fear to whom fear; honour to whom honour.
R.13.8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než [to], abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil, R.13.8 Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. Rom.13.8 Owe no man any thing, but to love one another: for he that loveth another hath fulfilled the law.
R.13.9 Poněvadž to [přikázání]: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. R.13.9 Vždyť přikázání 'nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš' a kterákoliv jiná jsou shrnuta v tomto slovu: 'Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.' Rom.13.9 For this, Thou shalt not commit adultery, Thou shalt not kill, Thou shalt not steal, Thou shalt not bear false witness, Thou shalt not covet; and if [there be] any other commandment, it is briefly comprehended in this saying, namely, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
R.13.10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona [jestiť] láska. R.13.10 Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. Rom.13.10 Love worketh no ill to his neighbour: therefore love [is] the fulfilling of the law.
R.13.12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla. R.13.12 Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla. Rom.13.12 The night is far spent, the day is at hand: let us therefore cast off the works of darkness, and let us put on the armour of light.
R.14.1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o [nepotřebných] otázkách. R.14.1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se sním o jeho názorech. Rom.14.1 Him that is weak in the faith receive ye, [but] not to doubtful disputations.
R.14.2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak [u víře] mdlý jsa, jí zelinu. R.14.2 Někdo třeba věří, že může jísti všechno, slabý však jí jen rostlinou stravu. Rom.14.2 For one believeth that he may eat all things: another, who is weak, eateth herbs.
R.14.3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. R.14.3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. Rom.14.3 Let not him that eateth despise him that eateth not; and let not him which eateth not judge him that eateth: for God hath received him.
R.14.4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? [Však] Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej. R.14.4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. Rom.14.4 Who art thou that judgest another man's servant? to his own master he standeth or falleth. Yea, he shall be holden up: for God is able to make him stand.
R.14.8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme. R.14.8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. Rom.14.8 For whether we live, we live unto the Lord; and whether we die, we die unto the Lord: whether we live therefore, or die, we are the Lord's.
R.14.9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. R.14.9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. Rom.14.9 For to this end Christ both died, and rose, and revived, that he might be Lord both of the dead and living.
R.14.10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. R.14.10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. Rom.14.10 But why dost thou judge thy brother? or why dost thou set at nought thy brother? for we shall all stand before the judgment seat of Christ.
R.14.11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. R.14.11 Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.' Rom.14.11 For it is written, [As] I live, saith the Lord, every knee shall bow to me, and every tongue shall confess to God.
R.14.12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. R.14.12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. Rom.14.12 So then every one of us shall give account of himself to God.
R.14.13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru. R.14.13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení. Rom.14.13 Let us not therefore judge one another any more: but judge this rather, that no man put a stumblingblock or an occasion to fall in [his] brother's way.
R.14.14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. R.14.14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. Rom.14.14 I know, and am persuaded by the Lord Jesus, that [there is] nothing unclean of itself: but to him that esteemeth any thing to be unclean, to him [it is] unclean.
R.14.17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. R.14.17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. Rom.14.17 For the kingdom of God is not meat and drink; but righteousness, and peace, and joy in the Holy Ghost.
R.15.1 Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti. R.15.1 My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě. Rom.15.1 We then that are strong ought to bear the infirmities of the weak, and not to please ourselves.
R.15.12 A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou. R.15.12 A Izaiáš k tomu říká: 'Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.' Rom.15.12 And again, Esaias saith, There shall be a root of Jesse, and he that shall rise to reign over the Gentiles; in him shall the Gentiles trust.
R.15.13 Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, [tak] abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého. R.15.13 Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého. Rom.15.13 Now the God of hope fill you with all joy and peace in believing, that ye may abound in hope, through the power of the Holy Ghost.
R.15.21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí. R.15.21 ale jak je psáno: 'Ti jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.' Rom.15.21 But as it is written, To whom he was not spoken of, they shall see: and they that have not heard shall understand.
R.16.20 Bůh pak pokoje potře satana pod nohy vaše brzo. Milost Pána našeho Jezukrista [budiž] s vámi. Amen. R.16.20 Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi. Rom.16.20 And the God of peace shall bruise Satan under your feet shortly. The grace of our Lord Jesus Christ [be] with you. Amen.

Názor?

První epištola S. Pavla k Korintským

Kralický překlad 1613

První list Korintským

Ekumenický překlad 1985

The First Letter of Paul to the Corinthians

King James translation 1611
I Kor.1.9 Věrnýť [jest] Bůh, skrze něhož povoláni jste k účastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho. 1 K.1.9 Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem. 1 Cor.1.9 God [is] faithful, by whom ye were called unto the fellowship of his Son Jesus Christ our Lord.
I Kor.1.17 Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův. 1 K.1.17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. 1 Cor.1.17 For Christ sent me not to baptize, but to preach the gospel: not with wisdom of words, lest the cross of Christ should be made of none effect.
I Kor.1.18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. 1 K.1.18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 1 Cor.1.18 For the preaching of the cross is to them that perish foolishness; but unto us which are saved it is the power of God.
I Kor.1.21 Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící, 1 K.1.21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. 1 Cor.1.21 For after that in the wisdom of God the world by wisdom knew not God, it pleased God by the foolishness of preaching to save them that believe.
I Kor.2.4 A řeč má a kázaní mé [nebylo] v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha [svatého] a moci, 1 K.2.4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, 1 Cor.2.4 And my speech and my preaching [was] not with enticing words of man's wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power:
I Kor.2.5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží. 1 K.2.5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží. 1 Cor.2.5 That your faith should not stand in the wisdom of men, but in the power of God.
I Kor.2.9 Ale [kážeme], jakož psáno jest: Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují. 1 K.2.9 Ale jak je psáno: ,Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.` 1 Cor.2.9 But as it is written, Eye hath not seen, nor ear heard, neither have entered into the heart of man, the things which God hath prepared for them that love him.
I Kor.2.10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské. 1 K.2.10 Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží. 1 Cor.2.10 But God hath revealed [them] unto us by his Spirit: for the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.
I Kor.2.11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží. 1 K.2.11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží. 1 Cor.2.11 For what man knoweth the things of a man, save the spirit of man which is in him? even so the things of God knoweth no man, but the Spirit of God.
I Kor.2.12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám. 1 K.2.12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, 1 Cor.2.12 Now we have received, not the spirit of the world, but the spirit which is of God; that we might know the things that are freely given to us of God.
I Kor.2.13 O nichž i mluvíme ne [těmi] slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce. 1 K.2.13 abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha. 1 Cor.2.13 Which things also we speak, not in the words which man's wisdom teacheth, but which the Holy Ghost teacheth; comparing spiritual things with spiritual.
I Kor.2.14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž [jich] může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti. 1 K.2.14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. 1 Cor.2.14 But the natural man receiveth not the things of the Spirit of God: for they are foolishness unto him: neither can he know [them], because they are spiritually discerned.
I Kor.2.15 Ale duchovní [člověk] rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen. 1 K.2.15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 1 Cor.2.15 But he that is spiritual judgeth all things, yet he himself is judged of no man.
I Kor.3.2 Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli [pokrmů tvrdších užívati], ano i nyní ještě nemůžete. 1 K.3.2 Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést - ani teď ještě nemůžete, 1 Cor.3.2 I have fed you with milk, and not with meat: for hitherto ye were not able [to bear it], neither yet now are ye able.
I Kor.3.16 Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá? 1 K.3.16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? 1 Cor.3.16 Know ye not that ye are the temple of God, and [that] the Spirit of God dwelleth in you?
I Kor.3.17 Jestližeť kdo chrámu Božího poskvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy. 1 K.3.17 Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy. 1 Cor.3.17 If any man defile the temple of God, him shall God destroy; for the temple of God is holy, which [temple] ye are.
I Kor.3.18 Žádný sám sebe nesvoď. Zdáli se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým. 1 K.3.18 Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. 1 Cor.3.18 Let no man deceive himself. If any man among you seemeth to be wise in this world, let him become a fool, that he may be wise.
I Kor.3.19 Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha. Nebo psáno jest: Kterýž zlapá moudré v chytrosti jejich. 1 K.3.19 Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: 'Nachytá moudré na jejich vychytralost'; 1 Cor.3.19 For the wisdom of this world is foolishness with God. For it is written, He taketh the wise in their own craftiness.
I Kor.4.3 Mně pak to za nejmenší [věc] jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím. 1 K.4.3 Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou; 1 Cor.4.3 But with me it is a very small thing that I should be judged of you, or of man's judgment: yea, I judge not mine own self.
I Kor.4.5 Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha. 1 K.4.5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha. 1 Cor.4.5 Therefore judge nothing before the time, until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness, and will make manifest the counsels of the hearts: and then shall every man have praise of God.
I Kor.4.20 Neboť ne[záleží] v řeči království Boží, ale v moci. 1 K.4.20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci. 1 Cor.4.20 For the kingdom of God [is] not in word, but in power.
I Kor.5.11 Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali [s takovými], kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte. 1 K.5.11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. 1 Cor.5.11 But now I have written unto you not to keep company, if any man that is called a brother be a fornicator, or covetous, or an idolater, or a railer, or a drunkard, or an extortioner; with such an one no not to eat.
I Kor.6.9 Zdali nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte se, [však] ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zženštilí, ani samcoložníci, 1 K.6.9 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, 1 Cor.6.9 Know ye not that the unrighteous shall not inherit the kingdom of God? Be not deceived: neither fornicators, nor idolaters, nor adulterers, nor effeminate, nor abusers of themselves with mankind,
I Kor.6.12 Všecko mi sluší, ale ne všecko prospívá; všecko mi sluší, ale jáť pod žádné [té] věci moc poddán nebudu. 1 K.6.12 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit. 1 Cor.6.12 All things are lawful unto me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but I will not be brought under the power of any.
I Kor.6.20 Nebo koupeni jste za [velikou] mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem vaším i duchem vaším, kteréžto věci Boží jsou. 1 K.6.20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha. 1 Cor.6.20 For ye are bought with a price: therefore glorify God in your body, and in your spirit, which are God's.
I Kor.7.3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, [a] tak podobně i žena muži. 1 K.7.3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži. 1 Cor.7.3 Let the husband render unto the wife due benevolence: and likewise also the wife unto the husband.
I Kor.7.4 Žena vlastního těla [svého] v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. 1 K.7.4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu. 1 Cor.7.4 The wife hath not power of her own body, but the husband: and likewise also the husband hath not power of his own body, but the wife.
I Kor.7.7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak. 1 K.7.7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak. 1 Cor.7.7 For I would that all men were even as I myself. But every man hath his proper gift of God, one after this manner, and another after that.
I Kor.7.10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, [řka:] Manželka od muže neodcházej. 1 K.7.10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela. 1 Cor.7.10 And unto the married I command, [yet] not I, but the Lord, Let not the wife depart from [her] husband:
I Kor.7.11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem [svým]. Tolikéž muž nepropouštěj ženy. 1 K.7.11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští. 1 Cor.7.11 But and if she depart, let her remain unmarried, or be reconciled to [her] husband: and let not the husband put away [his] wife.
I Kor.7.12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Máli který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí. 1 K.7.12 Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští. 1 Cor.7.12 But to the rest speak I, not the Lord: If any brother hath a wife that believeth not, and she be pleased to dwell with him, let him not put her away.
I Kor.7.13 A máli která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho. 1 K.7.13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. 1 Cor.7.13 And the woman which hath an husband that believeth not, and if he be pleased to dwell with her, let her not leave him.
I Kor.7.14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu [věřící], a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou. 1 K.7.14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté! 1 Cor.7.14 For the unbelieving husband is sanctified by the wife, and the unbelieving wife is sanctified by the husband: else were your children unclean; but now are they holy.
I Kor.7.19 [Nebo] obřízka nic není, a neobřízka [také] nic není, ale zachovávání přikázání Božích. 1 K.7.19 Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání. 1 Cor.7.19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.
I Kor.7.20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej. 1 K.7.20 Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal. 1 Cor.7.20 Let every man abide in the same calling wherein he was called.
I Kor.7.23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští. 1 K.7.23 Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí! 1 Cor.7.23 Ye are bought with a price; be not ye the servants of men.
I Kor.7.27 Přivázánlis k ženě, nehledej rozvázání. Jsili prost od ženy, nehledej ženy. 1 K.7.27 Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. 1 Cor.7.27 Art thou bound unto a wife? seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? seek not a wife.
I Kor.7.39 Žena přivázána jest [k manželství] zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu. 1 K.7.39 Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu. 1 Cor.7.39 The wife is bound by the law as long as her husband liveth; but if her husband be dead, she is at liberty to be married to whom she will; only in the Lord.
I Kor.7.40 Ale blahoslavenější jest, zůstalali by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího. 1 K.7.40 Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího. 1 Cor.7.40 But she is happier if she so abide, after my judgment: and I think also that I have the Spirit of God.
I Kor.8.4 A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, [toto dím:] Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden. 1 K.8.4 Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh. 1 Cor.8.4 As concerning therefore the eating of those things that are offered in sacrifice unto idols, we know that an idol [is] nothing in the world, and that [there is] none other God but one.
I Kor.8.5 Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové a páni mnozí,) 1 K.8.5 I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů - 1 Cor.8.5 For though there be that are called gods, whether in heaven or in earth, (as there be gods many, and lords many,)
I Kor.8.13 A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého. 1 K.8.13 A proto: je-li jídlo kamenem úrazu pro mého bratra, nechci už nikdy jíst maso, abych nepřivedl svého bratra k pádu. 1 Cor.8.13 Wherefore, if meat make my brother to offend, I will eat no flesh while the world standeth, lest I make my brother to offend.
I Kor.9.14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli. 1 K.9.14 Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu. 1 Cor.9.14 Even so hath the Lord ordained that they which preach the gospel should live of the gospel.
I Kor.9.19 Svoboden zajisté jsa ode všech, všechněm sebe samého v službu jsem vydal, abych mnohé získal. 1 K.9.19 Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. 1 Cor.9.19 For though I be free from all [men], yet have I made myself servant unto all, that I might gain the more.
I Kor.10.3 A všickni týž pokrm duchovní jedli, 1 K.10.3 všichni jedli týž duchovní pokrm 1 Cor.10.3 And did all eat the same spiritual meat;
I Kor.10.4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus. 1 K.10.4 a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. 1 Cor.10.4 And did all drink the same spiritual drink: for they drank of that spiritual Rock that followed them: and that Rock was Christ.
I Kor.10.12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl. 1 K.10.12 A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl. 1 Cor.10.12 Wherefore let him that thinketh he standeth take heed lest he fall.
I Kor.10.13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť [jest] Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti. 1 K.10.13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát. 1 Cor.10.13 There hath no temptation taken you but such as is common to man: but God [is] faithful, who will not suffer you to be tempted above that ye are able; but will with the temptation also make a way to escape, that ye may be able to bear [it].
I Kor.10.19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? [Nikoli.] 1 K.10.19 Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo, že modla něco znamená? 1 Cor.10.19 What say I then? that the idol is any thing, or that which is offered in sacrifice to idols is any thing?
I Kor.10.20 Ale [toto pravím], že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů. 1 K.10.20 Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci abyste vešli ve společenství s démony. 1 Cor.10.20 But I [say], that the things which the Gentiles sacrifice, they sacrifice to devils, and not to God: and I would not that ye should have fellowship with devils.
I Kor.10.21 [Nebo] nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů. 1 K.10.21 Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů. 1 Cor.10.21 Ye cannot drink the cup of the Lord, and the cup of devils: ye cannot be partakers of the Lord's table, and of the table of devils.
I Kor.10.23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává. 1 K.10.23 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu. 1 Cor.10.23 All things are lawful for me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but all things edify not.
I Kor.10.31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte. 1 K.10.31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. 1 Cor.10.31 Whether therefore ye eat, or drink, or whatsoever ye do, do all to the glory of God.
I Kor.11.3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh. 1 K.11.3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh. 1 Cor.11.3 But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman [is] the man; and the head of Christ [is] God.
I Kor.11.8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže. 1 K.11.8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže. 1 Cor.11.8 For the man is not of the woman; but the woman of the man.
I Kor.11.11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu. 1 K.11.11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, 1 Cor.11.11 Nevertheless neither is the man without the woman, neither the woman without the man, in the Lord.
I Kor.11.24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. 1 K.11.24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku." 1 Cor.11.24 And when he had given thanks, he brake [it], and said, Take, eat: this is my body, which is broken for you: this do in remembrance of me.
I Kor.11.27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil [z] kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. 1 K.11.27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. 1 Cor.11.27 Wherefore whosoever shall eat this bread, and drink [this] cup of the Lord, unworthily, shall be guilty of the body and blood of the Lord.
I Kor.12.1 O duchovních pak [dařích], bratří, nechci, abyste nevěděli. 1 K.12.1 Pokud jde o duchovní dary, bratři, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti. 1 Cor.12.1 Now concerning spiritual [gifts], brethren, I would not have you ignorant.
I Kor.12.2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, [tak] jste chodili. 1 K.12.2 Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. 1 Cor.12.2 Ye know that ye were Gentiles, carried away unto these dumb idols, even as ye were led.
I Kor.12.3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí [Pánu] Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. 1 K.12.3 Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém. 1 Cor.12.3 Wherefore I give you to understand, that no man speaking by the Spirit of God calleth Jesus accursed: and [that] no man can say that Jesus is the Lord, but by the Holy Ghost.
I Kor.12.4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch, 1 K.12.4 Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; 1 Cor.12.4 Now there are diversities of gifts, but the same Spirit.
I Kor.12.5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, 1 K.12.5 rozdílné služby, ale tentýž Pán; 1 Cor.12.5 And there are differences of administrations, but the same Lord.
I Kor.12.6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech. 1 K.12.6 a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. 1 Cor.12.6 And there are diversities of operations, but it is the same God which worketh all in all.
I Kor.12.7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. 1 K.12.7 Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. 1 Cor.12.7 But the manifestation of the Spirit is given to every man to profit withal.
I Kor.12.8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha, 1 K.12.8 Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, 1 Cor.12.8 For to one is given by the Spirit the word of wisdom; to another the word of knowledge by the same Spirit;
I Kor.12.9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, 1 K.12.9 někomu zase víra v témž duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž duchu, 1 Cor.12.9 To another faith by the same Spirit; to another the gifts of healing by the same Spirit;
I Kor.12.10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků. 1 K.12.10 někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. 1 Cor.12.10 To another the working of miracles; to another prophecy; to another discerning of spirits; to another [divers] kinds of tongues; to another the interpretation of tongues:
I Kor.12.11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. 1 K.12.11 To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. 1 Cor.12.11 But all these worketh that one and the selfsame Spirit, dividing to every man severally as he will.
I Kor.12.12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, [však] jedno tělo jsou: tak i Kristus. 1 K.12.12 Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. 1 Cor.12.12 For as the body is one, and hath many members, and all the members of that one body, being many, are one body: so also [is] Christ.
I Kor.12.13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. 1 K.12.13 Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž duchem. 1 Cor.12.13 For by one Spirit are we all baptized into one body, whether [we be] Jews or Gentiles, whether [we be] bond or free; and have been all made to drink into one Spirit.
I Kor.12.30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky [rozličnými] mluví? Zdali všickni vykládají? 1 K.12.30 Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? dovedou je všichni vykládat? 1 Cor.12.30 Have all the gifts of healing? do all speak with tongues? do all interpret?
I Kor.12.31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži. 1 K.12.31 Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu. 1 Cor.12.31 But covet earnestly the best gifts: and yet shew I unto you a more excellent way.
I Kor.13.1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem [jako] měď zvučící anebo zvonec znějící. 1 K.13.1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. 1 Cor.13.1 Though I speak with the tongues of men and of angels, and have not charity, I am become [as] sounding brass, or a tinkling cymbal.
I Kor.13.2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění [došel], a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem. 1 K.13.2 Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. 1 Cor.13.2 And though I have [the gift of] prophecy, and understand all mysteries, and all knowledge; and though I have all faith, so that I could remove mountains, and have not charity, I am nothing.
I Kor.13.3 A kdybych vynaložil na pokrmy [chudých] všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych [jen] neměl, nic mi to neprospívá. 1 K.13.3 A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. 1 Cor.13.3 And though I bestow all my goods to feed [the poor], and though I give my body to be burned, and have not charity, it profiteth me nothing.
I Kor.13.4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se. 1 K.13.4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 1 Cor.13.4 Charity suffereth long, [and] is kind; charity envieth not; charity vaunteth not itself, is not puffed up,
I Kor.13.5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého. 1 K.13.5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. 1 Cor.13.5 Doth not behave itself unseemly, seeketh not her own, is not easily provoked, thinketh no evil;
I Kor.13.6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě. 1 K.13.6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 1 Cor.13.6 Rejoiceth not in iniquity, but rejoiceth in the truth;
I Kor.13.7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká. 1 K.13.7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 1 Cor.13.7 Beareth all things, believeth all things, hopeth all things, endureth all things.
I Kor.13.8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde. 1 K.13.8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. 1 Cor.13.8 Charity never faileth: but whether [there be] prophecies, they shall fail; whether [there be] tongues, they shall cease; whether [there be] knowledge, it shall vanish away.
I Kor.13.11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci. 1 K.13.11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. 1 Cor.13.11 When I was a child, I spake as a child, I understood as a child, I thought as a child: but when I became a man, I put away childish things.
I Kor.13.13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich [jestiť] láska. 1 K.13.13 A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska. 1 Cor.13.13 And now abideth faith, hope, charity, these three; but the greatest of these [is] charity.
I Kor.14.1 Následujtež [tedy] lásky, horlivě žádejte duchovních [věcí], nejvíce však, abyste prorokovali. 1 K.14.1 Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči. 1 Cor.14.1 Follow after charity, and desire spiritual [gifts], but rather that ye may prophesy.
I Kor.14.2 Nebo ten, jenž mluví [cizím] jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství. 1 K.14.2 Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím. 1 Cor.14.2 For he that speaketh in an [unknown] tongue speaketh not unto men, but unto God: for no man understandeth [him]; howbeit in the spirit he speaketh mysteries.
I Kor.14.4 Kdož mluví [cizím] jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, [tenť] církev vzdělává. 1 K.14.4 Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve. 1 Cor.14.4 He that speaketh in an [unknown] tongue edifieth himself; but he that prophesieth edifieth the church.
I Kor.14.5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky [rozličnými] mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší [jest] ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky [cizími] mluví, leč by také [to, což mluví], vykládal, aby se vzdělávala církev. 1 K.14.5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek. 1 Cor.14.5 I would that ye all spake with tongues, but rather that ye prophesied: for greater [is] he that prophesieth than he that speaketh with tongues, except he interpret, that the church may receive edifying.
I Kor.14.6 A protož, bratří, přišelli bych k vám, jazyky [cizími] mluvě, což vám prospěji, nebuduliť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení? 1 K.14.6 Vždyť kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli? 1 Cor.14.6 Now, brethren, if I come unto you speaking with tongues, what shall I profit you, except I shall speak to you either by revelation, or by knowledge, or by prophesying, or by doctrine?
I Kor.14.13 A protož, kdož mluví jazykem [cizím], modl se, aby mohl vykládati. 1 K.14.13 A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat. 1 Cor.14.13 Wherefore let him that speaketh in an [unknown] tongue pray that he may interpret.
I Kor.14.14 Nebo buduli se modliti [cizím] jazykem, duch můj se [toliko] modlí, ale mysl má bez užitku jest. 1 K.14.14 Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna. 1 Cor.14.14 For if I pray in an [unknown] tongue, my spirit prayeth, but my understanding is unfruitful.
I Kor.14.31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali. 1 K.14.31 Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni. 1 Cor.14.31 For ye may all prophesy one by one, that all may learn, and all may be comforted.
I Kor.14.34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. 1 K.14.34 ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon. 1 Cor.14.34 Let your women keep silence in the churches: for it is not permitted unto them to speak; but [they are commanded] to be under obedience, as also saith the law.
I Kor.15.3 Vydal jsem zajisté vám nejprve [to], což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem, 1 K.15.3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 1 Cor.15.3 For I delivered unto you first of all that which I also received, how that Christ died for our sins according to the scriptures;
I Kor.15.4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem. 1 K.15.4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 1 Cor.15.4 And that he was buried, and that he rose again the third day according to the scriptures:
I Kor.15.10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně [učiněná] daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou [jest]. 1 K.15.10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou. 1 Cor.15.10 But by the grace of God I am what I am: and his grace which [was bestowed] upon me was not in vain; but I laboured more abundantly than they all: yet not I, but the grace of God which was with me.
I Kor.15.21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, [také] i skrze člověka vzkříšení z mrtvých. 1 K.15.21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: 1 Cor.15.21 For since by man [came] death, by man [came] also the resurrection of the dead.
I Kor.15.22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou. 1 K.15.22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. 1 Cor.15.22 For as in Adam all die, even so in Christ shall all be made alive.
I Kor.15.26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt. 1 K.15.26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, 1 Cor.15.26 The last enemy [that] shall be destroyed [is] death.
I Kor.15.27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou [jemu], zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko. 1 K.15.27 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko.' Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. 1 Cor.15.27 For he hath put all things under his feet. But when he saith all things are put under [him, it is] manifest that he is excepted, which did put all things under him.
I Kor.15.45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, [ale] poslední Adam v ducha obživujícího. 1 K.15.45 Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím. 1 Cor.15.45 And so it is written, The first man Adam was made a living soul; the last Adam [was made] a quickening spirit.
I Kor.15.46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom [pak] duchovní. 1 K.15.46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní. 1 Cor.15.46 Howbeit that [was] not first which is spiritual, but that which is natural; and afterward that which is spiritual.
I Kor.15.47 První člověk [byl] z země zemský, druhý člověk [jest] sám Pán s nebe. 1 K.15.47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe. 1 Cor.15.47 The first man [is] of the earth, earthy: the second man [is] the Lord from heaven.
I Kor.15.48 Jakýž jest ten zemský, takoví [jsou] i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž [budou také] i nebeští. 1 K.15.48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích. 1 Cor.15.48 As [is] the earthy, such [are] they also that are earthy: and as [is] the heavenly, such [are] they also that are heavenly.
I Kor.15.49 A jakož jsme nesli obraz zemského, [takť] poneseme obraz i nebeského. 1 K.15.49 A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského. 1 Cor.15.49 And as we have borne the image of the earthy, we shall also bear the image of the heavenly.
I Kor.15.52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. 1 K.15.52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni v nepomíjitelnosti a my živí proměněni. 1 Cor.15.52 In a moment, in the twinkling of an eye, at the last trump: for the trumpet shall sound, and the dead shall be raised incorruptible, and we shall be changed.
I Kor.15.53 Musí zajisté toto porušitelné [tělo] obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost. 1 K.15.53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. 1 Cor.15.53 For this corruptible must put on incorruption, and this mortal [must] put on immortality.
I Kor.15.54 A když porušitelné toto [tělo] obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství. 1 K.15.54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 1 Cor.15.54 So when this corruptible shall have put on incorruption, and this mortal shall have put on immortality, then shall be brought to pass the saying that is written, Death is swallowed up in victory.
I Kor.15.55 Kde [jest], ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? 1 K.15.55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?' 1 Cor.15.55 O death, where [is] thy sting? O grave, where [is] thy victory?
I Kor.15.58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte [a] nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu. 1 K.15.58 A tak, moji milovaní bratři, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná. 1 Cor.15.58 Therefore, my beloved brethren, be ye stedfast, unmoveable, always abounding in the work of the Lord, forasmuch as ye know that your labour is not in vain in the Lord.
I Kor.16.2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podle možnosti, aby ne [teprv], když [k vám] přijdu, sbírky se dály. 1 K.16.2 V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu. 1 Cor.16.2 Upon the first [day] of the week let every one of you lay by him in store, as [God] hath prospered him, that there be no gatherings when I come.
I Kor.16.22 Jestliže kdo nemiluje Pána Jezukrista, budiž proklatý: Maran atha. 1 K.16.22 Kdo nemiluje Pána, ať je proklet! Maranatha! 1 Cor.16.22 If any man love not the Lord Jesus Christ, let him be Anathema Maranatha.

Názor?

Druhá epištola S. Pavla k Korintským

Kralický překlad 1613

Druhý list Korintským

Ekumenický překlad 1985

The Second Letter of Paul to the Corinthians

King James translation 1611
II Kor.1.4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom [i] my mohli potěšovati těch, [kteříž by byli] v jakémkoli ssoužení, [a to] tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha. 2 K.1.4 On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoliv tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. 2 Cor.1.4 Who comforteth us in all our tribulation, that we may be able to comfort them which are in any trouble, by the comfort wherewith we ourselves are comforted of God.
II Kor.1.5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše. 2 K.1.5 Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha. 2 Cor.1.5 For as the sufferings of Christ abound in us, so our consolation also aboundeth by Christ.
II Kor.1.22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha [svatého] v srdce naše. 2 K.1.22 On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil. 2 Cor.1.22 Who hath also sealed us, and given the earnest of the Spirit in our hearts.
II Kor.2.2 Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen? 2 K.2.2 Kdybych já vás zarmoutil, kdo mě potěší, ne-li vy, které jsem zarmoutil? 2 Cor.2.2 For if I make you sorry, who is he then that maketh me glad, but the same which is made sorry by me?
II Kor.2.12 Když jsem pak přišel do Troady, k [zvěstování] evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem [žádného] upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého. 2 K.2.12 Když jsem přišel do Troady, zvěstovat evangelium Kristovo, našel jsem tam dveře otevřené pro dílo Páně, 2 Cor.2.12 Furthermore, when I came to Troas to [preach] Christ's gospel, and a door was opened unto me of the Lord,
II Kor.2.14 Bohu pak [budiž] díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě. 2 K.2.14 Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání. 2 Cor.2.14 Now thanks [be] unto God, which always causeth us to triumph in Christ, and maketh manifest the savour of his knowledge by us in every place.
II Kor.2.15 Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou, 2 K.2.15 Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. 2 Cor.2.15 For we are unto God a sweet savour of Christ, in them that are saved, and in them that perish:
II Kor.3.6 Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje. 2 K.3.6 který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. 2 Cor.3.6 Who also hath made us able ministers of the new testament; not of the letter, but of the spirit: for the letter killeth, but the spirit giveth life.
II Kor.3.17 Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť [i] svoboda. 2 K.3.17 Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. 2 Cor.3.17 Now the Lord is that Spirit: and where the Spirit of the Lord [is], there [is] liberty.
II Kor.4.6 Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť [jest] se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista. 2 K.4.6 Neboť Bůh, který řekl 'ze tmy ať zazáří světlo', osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. 2 Cor.4.6 For God, who commanded the light to shine out of darkness, hath shined in our hearts, to [give] the light of the knowledge of the glory of God in the face of Jesus Christ.
II Kor.4.8 Myť se všech stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlačeni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni; 2 K.4.8 Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích; 2 Cor.4.8 [We are] troubled on every side, yet not distressed; [we are] perplexed, but not in despair;
II Kor.4.9 Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme. 2 K.4.9 jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. 2 Cor.4.9 Persecuted, but not forsaken; cast down, but not destroyed;
II Kor.4.10 Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle [svém] nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl. 2 K.4.10 Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. 2 Cor.4.10 Always bearing about in the body the dying of the Lord Jesus, that the life also of Jesus might be made manifest in our body.
II Kor.4.13 Majíce tedy téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme, 2 K.4.13 Ale máme ducha víry, o níž je psáno: 'Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil' - i my věříme a proto také mluvíme, 2 Cor.4.13 We having the same spirit of faith, according as it is written, I believed, and therefore have I spoken; we also believe, and therefore speak;
II Kor.4.14 Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí a postaví s vámi. 2 K.4.14 vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi. 2 Cor.4.14 Knowing that he which raised up the Lord Jesus shall raise up us also by Jesus, and shall present [us] with you.
II Kor.4.17 Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí, 2 K.4.17 Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy 2 Cor.4.17 For our light affliction, which is but for a moment, worketh for us a far more exceeding [and] eternal weight of glory;
II Kor.4.18 Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. 2 K.4.18 nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. 2 Cor.4.18 While we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen: for the things which are seen [are] temporal; but the things which are not seen [are] eternal.
II Kor.5.6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v [tomto] těle, vzdáleni jsme ode Pána, 2 K.5.6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - 2 Cor.5.6 Therefore [we are] always confident, knowing that, whilst we are at home in the body, we are absent from the Lord:
II Kor.5.7 (Nebo skrze víru chodíme, [a] ne skrze vidění [tváři Páně],) 2 K.5.7 žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. 2 Cor.5.7 (For we walk by faith, not by sight:)
II Kor.5.10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý [odplatu] za to, což skrze tělo [působil], podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém. 2 K.5.10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé. 2 Cor.5.10 For we must all appear before the judgment seat of Christ; that every one may receive the things [done] in [his] body, according to that he hath done, whether [it be] good or bad.
II Kor.5.15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal. 2 K.5.15 a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal. 2 Cor.5.15 And [that] he died for all, that they which live should not henceforth live unto themselves, but unto him which died for them, and rose again.
II Kor.5.17 Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření [jest]. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest. 2 K.5.17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! 2 Cor.5.17 Therefore if any man [be] in Christ, [he is] a new creature: old things are passed away; behold, all things are become new.
II Kor.5.18 To pak všecko [jest] z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto. 2 K.5.18 To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. 2 Cor.5.18 And all things [are] of God, who hath reconciled us to himself by Jesus Christ, and hath given to us the ministry of reconciliation;
II Kor.5.19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření. 2 K.5.19 Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. 2 Cor.5.19 To wit, that God was in Christ, reconciling the world unto himself, not imputing their trespasses unto them; and hath committed unto us the word of reconciliation.
II Kor.5.20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; [a] jako by Bůh skrze nás žádal [vás], prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. 2 K.5.20 Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! 2 Cor.5.20 Now then we are ambassadors for Christ, as though God did beseech [you] by us: we pray [you] in Christ's stead, be ye reconciled to God.
II Kor.5.21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm. 2 K.5.21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. 2 Cor.5.21 For he hath made him [to be] sin for us, who knew no sin; that we might be made the righteousness of God in him.
II Kor.6.2 (Neboť praví [Bůh]: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť [jest] čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.) 2 K.6.2 vždyť je psáno: 'V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přišel na pomoc.' Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! 2 Cor.6.2 (For he saith, I have heard thee in a time accepted, and in the day of salvation have I succoured thee: behold, now [is] the accepted time; behold, now [is] the day of salvation.)
II Kor.6.4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech, 2 K.6.4 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech, 2 Cor.6.4 But in all [things] approving ourselves as the ministers of God, in much patience, in afflictions, in necessities, in distresses,
II Kor.6.14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? 2 K.6.14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? 2 Cor.6.14 Be ye not unequally yoked together with unbelievers: for what fellowship hath righteousness with unrighteousness? and what communion hath light with darkness?
II Kor.6.15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím? 2 K.6.15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? 2 Cor.6.15 And what concord hath Christ with Belial? or what part hath he that believeth with an infidel?
II Kor.6.16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. 2 K.6.16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.' 2 Cor.6.16 And what agreement hath the temple of God with idols? for ye are the temple of the living God; as God hath said, I will dwell in them, and walk in [them]; and I will be their God, and they shall be my people.
II Kor.6.17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se [od nich,] praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. 2 K.6.17 A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se', praví Hospodin a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu' 2 Cor.6.17 Wherefore come out from among them, and be ye separate, saith the Lord, and touch not the unclean [thing]; and I will receive you,
II Kor.6.18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí. 2 K.6.18 a 'budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů'. 2 Cor.6.18 And will be a Father unto you, and ye shall be my sons and daughters, saith the Lord Almighty.
II Kor.7.6 Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod. 2 K.7.6 Ale Bůh, který těší sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým. 2 Cor.7.6 Nevertheless God, that comforteth those that are cast down, comforted us by the coming of Titus;
II Kor.7.9 [Ale] nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podle Boha, takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás. 2 K.7.9 ale nyní se raduji, ne že jste se zarmoutili, ale že zármutek vás vedl k pokání. Byl to zármutek podle Boží vůle, a tak jsme vám nezpůsobili žádnou škodu. 2 Cor.7.9 Now I rejoice, not that ye were made sorry, but that ye sorrowed to repentance: for ye were made sorry after a godly manner, that ye might receive damage by us in nothing.
II Kor.7.10 Nebo zámutek, kterýž jest podle Boha, ten pokání k spasení působí [takové], jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt. 2 K.7.10 Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt. 2 Cor.7.10 For godly sorrow worketh repentance to salvation not to be repented of: but the sorrow of the world worketh death.
II Kor.8.9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli. 2 K.8.9 Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. 2 Cor.8.9 For ye know the grace of our Lord Jesus Christ, that, though he was rich, yet for your sakes he became poor, that ye through his poverty might be rich.
II Kor.8.15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku. 2 K.8.15 jak je psáno: 'Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek.' 2 Cor.8.15 As it is written, He that [had gathered] much had nothing over; and he that [had gathered] little had no lack.
II Kor.9.6 Ale totoť [pravím:] Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude. 2 K.9.6 Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 2 Cor.9.6 But this [I say], He which soweth sparingly shall reap also sparingly; and he which soweth bountifully shall reap also bountifully.
II Kor.9.7 Jeden každý jakž uložil v srdci [svém, tak učiň,] ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh. 2 K.9.7 Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť 'radostného dárce miluje Bůh'. 2 Cor.9.7 Every man according as he purposeth in his heart, [so let him give]; not grudgingly, or of necessity: for God loveth a cheerful giver.
II Kor.9.8 Mocenť [jest] pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostatečnost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému, 2 K.9.8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, 2 Cor.9.8 And God [is] able to make all grace abound toward you; that ye, always having all sufficiency in all [things], may abound to every good work:
II Kor.9.9 Jakož psáno jest: Rozsypal [a] dal chudým, spravedlnost jeho zůstává na věky. 2 K.9.9 jak je psáno: 'Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.' 2 Cor.9.9 (As it is written, He hath dispersed abroad; he hath given to the poor: his righteousness remaineth for ever.
II Kor.10.4 Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad, 2 K.10.4 Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly 2 Cor.10.4 (For the weapons of our warfare [are] not carnal, but mighty through God to the pulling down of strong holds;)
II Kor.12.9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova. 2 K.12.9 ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. 2 Cor.12.9 And he said unto me, My grace is sufficient for thee: for my strength is made perfect in weakness. Most gladly therefore will I rather glory in my infirmities, that the power of Christ may rest upon me.
II Kor.12.21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali. 2 K.12.21 Bojím se, až zase přijdu, aby mne Bůh před vámi nepokořil a abych se nemusel trápit nad mnohými z těch, kteří předtím žili v hříchu a dosud se v pokání neodvrátili od své nečistoty, necudnosti a bezuzdnosti. 2 Cor.12.21 [And] lest, when I come again, my God will humble me among you, and [that] I shall bewail many which have sinned already, and have not repented of the uncleanness and fornication and lasciviousness which they have committed.
II Kor.13.5 Sami sebe zkušujte, jsteli u víře; sami sebe ohledujte. Čili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi. 2 K.13.5 Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Což nechápete, že Ježíš Kristus je mezi vámi? Ledaže jste před ním neobstáli! 2 Cor.13.5 Examine yourselves, whether ye be in the faith; prove your own selves. Know ye not your own selves, how that Jesus Christ is in you, except ye be reprobates?
II Kor.13.13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého [budiž] se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi. 2 K.13.13 Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. 2 Cor.13.14 The grace of the Lord Jesus Christ, and the love of God, and the communion of the Holy Ghost, [be] with you all. Amen. <[The second [epistle] to the Corinthians was written from Philippi, [a city] of Macedonia, by Titus and Lucas.]>

Názor?

Epištola S. Pavla k Galatským

Kralický překlad 1613

Galatským

Ekumenický překlad 1985

The Letter of Paul to the Galatians

King James translation 1611
Gal.1.1 Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,) Ga.1.1 Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, Gal.1.1 Paul, an apostle, (not of men, neither by man, but by Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead;)
Gal.1.4 Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho, Ga.1.4 který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Gal.1.4 Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present evil world, according to the will of God and our Father:
Gal.2.16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk. Ga.2.16 víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'. Gal.2.16 Knowing that a man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, even we have believed in Jesus Christ, that we might be justified by the faith of Christ, and not by the works of the law: for by the works of the law shall no flesh be justified.
Gal.2.17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli. Ga.2.17 Jestliže hledáme ospravedlnění v Kristu a jsme tedy zřejmě i my hříšníci, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne! Gal.2.17 But if, while we seek to be justified by Christ, we ourselves also are found sinners, [is] therefore Christ the minister of sin? God forbid.
Gal.2.20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne. Ga.2.20 nežiji už já, ale žije ve mne Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Gal.2.20 I am crucified with Christ: nevertheless I live; yet not I, but Christ liveth in me: and the life which I now live in the flesh I live by the faith of the Son of God, who loved me, and gave himself for me.
Gal.2.21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel. Ga.2.21 Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná. Gal.2.21 I do not frustrate the grace of God: for if righteousness [come] by the law, then Christ is dead in vain.
Gal.3.5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha [svatého] a činí divy mezi vámi, z skutkůli Zákona [to činí], čili z slyšení víry? Ga.3.5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili? Gal.3.5 He therefore that ministereth to you the Spirit, and worketh miracles among you, [doeth he it] by the works of the law, or by the hearing of faith?
Gal.3.6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. Ga.3.6 Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.' Gal.3.6 Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.
Gal.3.9 A tak ti, kteříž [jsou] z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. Ga.3.9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem. Gal.3.9 So then they which be of faith are blessed with faithful Abraham.
Gal.3.13 [Ale] vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), Ga.3.13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě.' Gal.3.13 Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Cursed [is] every one that hangeth on a tree:
Gal.3.16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých [mluvil], ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. Ga.3.16 Slib byl dán Abrahamovi a jeho potomku; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus. Gal.3.16 Now to Abraham and his seed were the promises made. He saith not, And to seeds, as of many; but as of one, And to thy seed, which is Christ.
Gal.3.18 Nebo jestližeť z Zákona [pochází] dědictví, [tedy] již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh [dědictví]. Ga.3.18 Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo byl založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem. Gal.3.18 For if the inheritance [be] of the law, [it is] no more of promise: but God gave [it] to Abraham by promise.
Gal.3.23 Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti. Ga.3.23 Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena. Gal.3.23 But before faith came, we were kept under the law, shut up unto the faith which should afterwards be revealed.
Gal.3.24 A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli. Ga.3.24 Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry. Gal.3.24 Wherefore the law was our schoolmaster [to bring us] unto Christ, that we might be justified by faith.
Gal.3.25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem. Ga.3.25 Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce. Gal.3.25 But after that faith is come, we are no longer under a schoolmaster.
Gal.3.26 Všickni zajisté [vy] synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. Ga.3.26 Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Gal.3.26 For ye are all the children of God by faith in Christ Jesus.
Gal.3.29 A když Kristovi [jste], tedy símě Abrahamovo [jste], a podle zaslíbení dědicové. Ga.3.29 Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil. Gal.3.29 And if ye [be] Christ's, then are ye Abraham's seed, and heirs according to the promise.
Gal.4.6 A že jste synové, [protož] poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, [totiž] Otče. Ga.4.6 Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. Gal.4.6 And because ye are sons, God hath sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.
Gal.4.7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, [tedy] i dědic Boží skrze Krista. Ga.4.7 A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z mocí Boží i dědic. Gal.4.7 Wherefore thou art no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.
Gal.5.1 Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejtež se zase v jho služebnosti. Ga.5.1 Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. Gal.5.1 Stand fast therefore in the liberty wherewith Christ hath made us free, and be not entangled again with the yoke of bondage.
Gal.5.2 Aj, já Pavel pravím vám, že budeteli se obřezovati, Kristus vám nic neprospěje. Ga.5.2 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. Gal.5.2 Behold, I Paul say unto you, that if ye be circumcised, Christ shall profit you nothing.
Gal.5.3 A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken Zákon naplniti. Ga.5.3 Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon. Gal.5.3 For I testify again to every man that is circumcised, that he is a debtor to do the whole law.
Gal.5.4 Odcizili jste se Krista, kteřížkoli v Zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti. Ga.5.4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti. Gal.5.4 Christ is become of no effect unto you, whosoever of you are justified by the law; ye are fallen from grace.
Gal.5.5 My zajisté duchem z víry, naděje spravedlnosti očekáváme. Ga.5.5 My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí. Gal.5.5 For we through the Spirit wait for the hope of righteousness by faith.
Gal.5.6 Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající. Ga.5.6 V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou. Gal.5.6 For in Jesus Christ neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision; but faith which worketh by love.
Gal.5.14 Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, [totiž] v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Ga.5.14 Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! Gal.5.14 For all the law is fulfilled in one word, [even] in this; Thou shalt love thy neighbour as thyself.
Gal.5.15 Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli. Ga.5.15 Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili. Gal.5.15 But if ye bite and devour one another, take heed that ye be not consumed one of another.
Gal.5.18 Jestliže pak Duchem vedeni býváte, nejste pod Zákonem. Ga.5.18 Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem. Gal.5.18 But if ye be led of the Spirit, ye are not under the law.