Evangelium S. Jana Kralický překlad 1613	Jan Ekumenický překlad 1985	The Gospel According to John King James translation 1611
Jan.1.1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. I M.1.1; I Jan.1.1-2; I Jan.5.20; Zj.19.13	J.1.1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.	John.1.1 In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God.
Jan.1.2 To bylo na počátku u Boha.	J.1.2 To bylo na počátku u Boha.	John.1.2 The same was in the beginning with God.
Jan.1.3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. Z.33.6; Efez.3.9; Kol.1.16-17; Zid.1.2	J.1.3 Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.	John.1.3 All things were made by him; and without him was not any thing made that was made.
Jan.1.4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. Jan.8.12; Jan.12.46	J.1.4 V něm byl život a život byl světlo lidí.	John.1.4 In him was life; and the life was the light of men.
Jan.1.5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. Iz.60.2	J.1.5 To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. I Jan.1.5	John.1.5 And the light shineth in darkness; and the darkness comprehended it not.
Jan.1.6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. Mal.3.1; Mat.3.1-6; Mark.1.2; Luk.3.2	J.1.6 Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.	John.1.6 There was a man sent from God, whose name [was] John.
Jan.1.7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.	J.1.7 Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.	John.1.7 The same came for a witness, to bear witness of the Light, that all [men] through him might believe.
Jan.1.8 Nebyl on to Světlo, ale [poslán byl,] aby svědectví vydával o tom Světle.	J.1.8 Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Mark.1.7	John.1.8 He was not that Light, but [was sent] to bear witness of that Light.
Jan.1.9 [Tenť] byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. Jan.8.12	J.1.9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Jan.12.46	John.1.9 [That] was the true Light, which lighteth every man that cometh into the world.
Jan.1.10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal. Zid.11.3	J.1.10 Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.	John.1.10 He was in the world, and the world was made by him, and the world knew him not.
Jan.1.11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.	J.1.11 Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.	John.1.11 He came unto his own, and his own received him not.
Jan.1.12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, [totiž] těm, kteříž věří ve jméno jeho, R.8.15; Gal.3.26; II Petr.1.4; I Jan.3.2	J.1.12 Těm pak kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.	John.1.12 But as many as received him, to them gave he power to become the sons of God, [even] to them that believe on his name:
Jan.1.13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.	J.1.13 Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. I Petr.1.23	John.1.13 Which were born, not of blood, nor of the will of the flesh, nor of the will of man, but of God.
Jan.1.14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. Iz.7.14; Iz.40.5; Iz.60.1; Mat.1.16; Mat.17.2; Luk.2.7; Luk.2.40; Kol.1.19; Kol.2.9	J.1.14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.	John.1.14 And the Word was made flesh, and dwelt among us, (and we beheld his glory, the glory as of the only begotten of the Father,) full of grace and truth.
Jan.1.15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.	J.1.15 Jan o něm vydal svědectví a volal: "To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já."	John.1.15 John bare witness of him, and cried, saying, This was he of whom I spake, He that cometh after me is preferred before me: for he was before me.
Jan.1.17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, [ale] milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. II M.20.1-17	J.1.17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.	John.1.17 For the law was given by Moses, [but] grace and truth came by Jesus Christ.
Jan.1.18 Boha žádný nikdy neviděl, [ale] jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. II M.33.20; V M.4.12; Mat.11.27; Kol.1.15; I Tim.6.16; I Jan.4.12	J.1.18 Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. Jan.6.46	John.1.18 No man hath seen God at any time; the only begotten Son, which is in the bosom of the Father, he hath declared [him].
Jan.1.21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. [Tedy] jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem. V M.18.15; Mat.11.14	J.1.21 Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne." Mal.4.5	John.1.21 And they asked him, What then? Art thou Elias? And he saith, I am not. Art thou that prophet? And he answered, No.
Jan.1.23 Řekl: Já [jsem] hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. Iz.40.3; Mat.3.3; Mark.1.3; Luk.3.4	J.1.23 Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."	John.1.23 He said, I [am] the voice of one crying in the wilderness, Make straight the way of the Lord, as said the prophet Esaias.
Jan.1.26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte. Mat.3.11	J.1.26 Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte -	John.1.26 John answered them, saying, I baptize with water: but there standeth one among you, whom ye know not;
Jan.1.27 Ten [ačkoli] po mně přišel, [však] předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.	J.1.27 ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."	John.1.27 He it is, who coming after me is preferred before me, whose shoe's latchet I am not worthy to unloose.
Jan.1.29 Druhého [pak] dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.	J.1.29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.	John.1.29 The next day John seeth Jesus coming unto him, and saith, Behold the Lamb of God, which taketh away the sin of the world.
Jan.1.30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já. Jan.1.15	J.1.30 To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já.	John.1.30 This is he of whom I said, After me cometh a man which is preferred before me: for he was before me.
Jan.1.32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm. Mat.3.16; Mark.1.10; Luk.3.22	J.1.32 Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.	John.1.32 And John bare record, saying, I saw the Spirit descending from heaven like a dove, and it abode upon him.
Jan.1.33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.	J.1.33 A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: 'Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým'. Iz.11.2	John.1.33 And I knew him not: but he that sent me to baptize with water, the same said unto me, Upon whom thou shalt see the Spirit descending, and remaining on him, the same is he which baptizeth with the Holy Ghost.
Jan.1.34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.	J.1.34 Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží."	John.1.34 And I saw, and bare record that this is the Son of God.
Jan.1.41 Byl [pak] Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.	J.1.40 Jeden z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.	John.1.40 One of the two which heard John [speak], and followed him, was Andrew, Simon Peter's brother.
Jan.1.42 [I] nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. Dan.9.26	J.1.41 Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: "Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu: Kristus)."	John.1.41 He first findeth his own brother Simon, and saith unto him, We have found the Messias, which is, being interpreted, the Christ.
Jan.1.43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. Mat.16.18	J.1.42 Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův; budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr)."	John.1.42 And he brought him to Jesus. And when Jesus beheld him, he said, Thou art Simon the son of Jona: thou shalt be called Cephas, which is by interpretation, A stone.
Jan.1.45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.	J.1.44 Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova;	John.1.44 Now Philip was of Bethsaida, the city of Andrew and Peter.
Jan.1.46 Nalezl [také] Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. I M.3.15; V M.18.15; Iz.7.14; Iz.9.6; Jer.23.5-6; Ezech.34.23; Mich.5.2	J.1.45 Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: "Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta."	John.1.45 Philip findeth Nathanael, and saith unto him, We have found him, of whom Moses in the law, and the prophets, did write, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.
Jan.1.52 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. I M.28.12; Mat.4.11; Sk.7.56	J.1.51 A dodal: "Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka."	John.1.51 And he saith unto him, Verily, verily, I say unto you, Hereafter ye shall see heaven open, and the angels of God ascending and descending upon the Son of man.
Jan.2.6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle [obyčeje] očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.	J.2.6 Bylo tam šest kamenných nádob, učených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.	John.2.6 And there were set there six waterpots of stone, after the manner of the purifying of the Jews, containing two or three firkins apiece.
Jan.2.17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne. Z.69.10	J.2.17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro svůj dům mne stráví.'	John.2.17 And his disciples remembered that it was written, The zeal of thine house hath eaten me up.
Jan.2.19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.	J.2.19 Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím."	John.2.19 Jesus answered and said unto them, Destroy this temple, and in three days I will raise it up.
Jan.2.21 Ale on pravil o chrámu těla svého.	J.2.21 On však mluvil o chrámu svého těla.	John.2.21 But he spake of the temple of his body.
Jan.2.25 Aniž potřeboval, aby [jemu] kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.	J.2.25 nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.	John.2.25 And needed not that any should testify of man: for he knew what was in man.
Jan.3.1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.	J.3.1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.	John.3.1 There was a man of the Pharisees, named Nicodemus, a ruler of the Jews:
Jan.3.2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním. Jan.9.16; Sk.10.38	J.3.2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."	John.3.2 The same came to Jesus by night, and said unto him, Rabbi, we know that thou art a teacher come from God: for no man can do these miracles that thou doest, except God be with him.
Jan.3.3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodíli se kdo znovu, nemůž viděti království Božího. Mat.18.3	J.3.3 Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Mark.10.15; Luk.20.21	John.3.3 Jesus answered and said unto him, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born again, he cannot see the kingdom of God.
Jan.3.4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?	J.3.4 Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."	John.3.4 Nicodemus saith unto him, How can a man be born when he is old? Can he enter the second time into his mother's womb, and be born?
Jan.3.5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodíli se kdo z vody a z Ducha [svatého], nemůž vjíti do království Božího. Ezech.36.27	J.3.5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Tit.3.5	John.3.5 Jesus answered, Verily, verily, I say unto thee, Except a man be born of water and [of] the Spirit, he cannot enter into the kingdom of God.
Jan.3.6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest. R.8.5	J.3.6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha je duch.	John.3.6 That which is born of the flesh is flesh; and that which is born of the Spirit is spirit.
Jan.3.7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.	J.3.7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.	John.3.7 Marvel not that I said unto thee, Ye must be born again.
Jan.3.8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil. Kazat.11.5; I Kor.2.11	J.3.8 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."	John.3.8 The wind bloweth where it listeth, and thou hearest the sound thereof, but canst not tell whence it cometh, and whither it goeth: so is every one that is born of the Spirit.
Jan.3.12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, buduli vám praviti nebeské, uvěříte?	J.3.12 Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?	John.3.12 If I have told you earthly things, and ye believe not, how shall ye believe, if I tell you [of] heavenly things?
Jan.3.13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi. Jan.6.62; Efez.4.9	J.3.13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. Prisl.30.4	John.3.13 And no man hath ascended up to heaven, but he that came down from heaven, [even] the Son of man which is in heaven.
Jan.3.14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka, IV M.21.9; II Kral.18.4; Jan.8.28; Jan.12.32	J.3.14 Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,	John.3.14 And as Moses lifted up the serpent in the wilderness, even so must the Son of man be lifted up:
Jan.3.15 Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Mark.16.16	J.3.15 aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Jan.3.36; Jan.10.28; Jan.11.25-26; I Jan.5.11-13	John.3.15 That whosoever believeth in him should not perish, but have eternal life.
Jan.3.16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.	J.3.16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.	John.3.16 For God so loved the world, that he gave his only begotten Son, that whosoever believeth in him should not perish, but have everlasting life.
Jan.3.17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.	J.3.17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Jan.12.47	John.3.17 For God sent not his Son into the world to condemn the world; but that the world through him might be saved.
Jan.3.18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Jan.8.24	J.3.18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.	John.3.18 He that believeth on him is not condemned: but he that believeth not is condemned already, because he hath not believed in the name of the only begotten Son of God.
Jan.3.21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.	J.3.21 Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."	John.3.21 But he that doeth truth cometh to the light, that his deeds may be made manifest, that they are wrought in God.
Jan.3.27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.	J.3.27 Jan odpověděl: Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.	John.3.27 John answered and said, A man can receive nothing, except it be given him from heaven.
Jan.3.28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním. Mal.3.1	J.3.28 Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.	John.3.28 Ye yourselves bear me witness, that I said, I am not the Christ, but that I am sent before him.
Jan.3.29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest. Iz.54.5	J.3.29 Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.	John.3.29 He that hath the bride is the bridegroom: but the friend of the bridegroom, which standeth and heareth him, rejoiceth greatly because of the bridegroom's voice: this my joy therefore is fulfilled.
Jan.3.30 Onť musí růsti, já pak menšiti se.	J.3.30 On musí růst, já však se menšit.	John.3.30 He must increase, but I [must] decrease.
Jan.3.31 Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. [Ale] ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest. Jan.8.23	J.3.31 Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky;	John.3.31 He that cometh from above is above all: he that is of the earth is earthly, and speaketh of the earth: he that cometh from heaven is above all.
Jan.3.34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo [jemu] ne v míru dává Bůh ducha.	J.3.34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.	John.3.34 For he whom God hath sent speaketh the words of God: for God giveth not the Spirit by measure [unto him].
Jan.3.35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho. Z.8.7; Mat.11.27; Luk.10.22	J.3.35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.	John.3.35 The Father loveth the Son, and hath given all things into his hand.
Jan.3.36 Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm. Mark.16.16; I Jan.5.12	J.3.36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává." Jan.3.16	John.3.36 He that believeth on the Son hath everlasting life: and he that believeth not the Son shall not see life; but the wrath of God abideth on him.
Jan.4.9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)	J.4.9 - Samařská žena mu odpoví: "Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?" Židé se totiž se Samařany nestýkají.	John.4.9 Then saith the woman of Samaria unto him, How is it that thou, being a Jew, askest drink of me, which am a woman of Samaria? for the Jews have no dealings with the Samaritans.
Jan.4.10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé. Iz.55.1; Jer.2.13; Jan.7.37	J.4.10 Ježíš jí odpověděl: "Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou."	John.4.10 Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
Jan.4.13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.	J.4.13 Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.	John.4.13 Jesus answered and said unto her, Whosoever drinketh of this water shall thirst again:
Jan.4.14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. Jan.6.35	J.4.14 Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému." Zj.21.6; Zj.22.17	John.4.14 But whosoever drinketh of the water that I shall give him shall never thirst; but the water that I shall give him shall be in him a well of water springing up into everlasting life.
Jan.4.22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se [pak] modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest. I M.12.3; I M.18.18; I M.22.18; I M.26.4; II Kral.17.29; R.3.2	J.4.22 Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.	John.4.22 Ye worship ye know not what: we know what we worship: for salvation is of the Jews.
Jan.4.23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.	J.4.23 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.	John.4.23 But the hour cometh, and now is, when the true worshippers shall worship the Father in spirit and in truth: for the Father seeketh such to worship him.
Jan.4.24 Bůh duch [jest], a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.	J.4.24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."	John.4.24 God [is] a Spirit: and they that worship him must worship [him] in spirit and in truth.
Jan.4.25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.	J.4.25 Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko."	John.4.25 The woman saith unto him, I know that Messias cometh, which is called Christ: when he is come, he will tell us all things.
Jan.4.26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.	J.4.26 Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví."	John.4.26 Jesus saith unto her, I that speak unto thee am [he].
Jan.5.2 Byl pak v Jeruzalémě [u brány] bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.	J.5.2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.	John.5.2 Now there is at Jerusalem by the sheep [market] a pool, which is called in the Hebrew tongue Bethesda, having five porches.
Jan.5.14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. Zid.6.4-6; Zid.10.26; II Petr.2.21	J.5.14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"	John.5.14 Afterward Jesus findeth him in the temple, and said unto him, Behold, thou art made whole: sin no more, lest a worse thing come unto thee.
Jan.5.17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.	J.5.17 On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji."	John.5.17 But Jesus answered them, My Father worketh hitherto, and I work.
Jan.5.19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.	J.5.19 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.	John.5.19 Then answered Jesus and said unto them, Verily, verily, I say unto you, The Son can do nothing of himself, but what he seeth the Father do: for what things soever he doeth, these also doeth the Son likewise.
Jan.5.20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky [tak], abyste vy se divili.	J.5.20 Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.	John.5.20 For the Father loveth the Son, and sheweth him all things that himself doeth: and he will shew him greater works than these, that ye may marvel.
Jan.5.21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.	J.5.21 Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce. Jan.11.25; R.14.17	John.5.21 For as the Father raiseth up the dead, and quickeneth [them]; even so the Son quickeneth whom he will.
Jan.5.22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu, Mat.11.27; Sk.17.31	J.5.22 Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,	John.5.22 For the Father judgeth no man, but hath committed all judgment unto the Son:
Jan.5.23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.	J.5.23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. Luk.10.16; Filip.2.10-11	John.5.23 That all [men] should honour the Son, even as they honour the Father. He that honoureth not the Son honoureth not the Father which hath sent him.
Jan.5.24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. Jan.3.18; R.8.24; Efez.2.8	J.5.24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.	John.5.24 Verily, verily, I say unto you, He that heareth my word, and believeth on him that sent me, hath everlasting life, and shall not come into condemnation; but is passed from death unto life.
Jan.5.25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou. R.6.4	J.5.25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.	John.5.25 Verily, verily, I say unto you, The hour is coming, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God: and they that hear shall live.
Jan.5.26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.	J.5.26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.	John.5.26 For as the Father hath life in himself; so hath he given to the Son to have life in himself;
Jan.5.27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest. Mat.28.18	J.5.27 A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.	John.5.27 And hath given him authority to execute judgment also, because he is the Son of man.
Jan.5.28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho. I Kor.15.52	J.5.28 Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas	John.5.28 Marvel not at this: for the hour is coming, in the which all that are in the graves shall hear his voice,
Jan.5.29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu. Dan.12.2	J.5.29 a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení. Mat.25.32	John.5.29 And shall come forth; they that have done good, unto the resurrection of life; and they that have done evil, unto the resurrection of damnation.
Jan.5.30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. [Ale] jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy. Jan.6.38; Mat.26.39	J.5.30 Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toto, který mě poslal.	John.5.30 I can of mine own self do nothing: as I hear, I judge: and my judgment is just; because I seek not mine own will, but the will of the Father which hath sent me.
Jan.5.31 Vydámliť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.	J.5.31 "Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé.	John.5.31 If I bear witness of myself, my witness is not true.
Jan.5.32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně. Iz.42.1; Mat.3.17; Mat.17.5	J.5.32 Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravé.	John.5.32 There is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.
Jan.5.36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal. Jan.14.11	J.5.36 Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.	John.5.36 But I have greater witness than [that] of John: for the works which the Father hath given me to finish, the same works that I do, bear witness of me, that the Father hath sent me.
Jan.5.37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli. II M.33.20; Jan.1.33; I Jan.4.12	J.5.37 A sám Otec, který mě poslal, vydal o mne svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář	John.5.37 And the Father himself, which hath sent me, hath borne witness of me. Ye have neither heard his voice at any time, nor seen his shape.
Jan.5.38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.	J.5.38 a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.	John.5.38 And ye have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him ye believe not.
Jan.5.39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. Jan.1.46; Luk.16.31; V M.18.15	J.5.39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.	John.5.39 Search the scriptures; for in them ye think ye have eternal life: and they are they which testify of me.
Jan.5.44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?	J.5.44 Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!	John.5.44 How can ye believe, which receive honour one of another, and seek not the honour that [cometh] from God only?
Jan.5.45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.	J.5.45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.	John.5.45 Do not think that I will accuse you to the Father: there is [one] that accuseth you, [even] Moses, in whom ye trust.
Jan.5.46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal. I M.3.15; I M.22.18; I M.49.10	J.5.46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.	John.5.46 For had ye believed Moses, ye would have believed me: for he wrote of me.
Jan.5.47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?	J.5.47 Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"	John.5.47 But if ye believe not his writings, how shall ye believe my words?
Jan.6.9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? II Kral.4.43	J.6.9 "Je tu jeden chlapec, která má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"	John.6.9 There is a lad here, which hath five barley loaves, and two small fishes: but what are they among so many?
Jan.6.10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.	J.6.10 Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.	John.6.10 And Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.
Jan.6.11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.	J.6.11 Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Mark.14.22	John.6.11 And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes as much as they would.
Jan.6.12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali,ať nezhynou.	J.6.12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo na zmar!"	John.6.12 When they were filled, he said unto his disciples, Gather up the fragments that remain, that nothing be lost.
Jan.6.13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.	J.6.13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.	John.6.13 Therefore they gathered [them] together, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above unto them that had eaten.
Jan.6.27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.	J.6.27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."	John.6.27 Labour not for the meat which perisheth, but for that meat which endureth unto everlasting life, which the Son of man shall give unto you: for him hath God the Father sealed.
Jan.6.28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?	J.6.28 Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?"	John.6.28 Then said they unto him, What shall we do, that we might work the works of God?
Jan.6.29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.	J.6.29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."	John.6.29 Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
Jan.6.31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. II M.16.14-15; Z.78.24; Jan.6.49; I Kor.10.3	J.6.31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: 'Dal jim jíst chléb z nebe'." Neh.9.15	John.6.31 Our fathers did eat manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.
Jan.6.35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. Iz.55.1	J.6.35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.	John.6.35 And Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst.
Jan.6.37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.	J.6.37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, Mat.11.28	John.6.37 All that the Father giveth me shall come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.
Jan.6.38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. Mat.26.39; Mark.14.36; Luk.22.42	J.6.38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;	John.6.38 For I came down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.
Jan.6.39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den. Jan.10.28; Jan.18.9	J.6.39 a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Jan.11.25	John.6.39 And this is the Father's will which hath sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.
Jan.6.40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. Jan.3.16; Jan.6.47; Jan.6.54	J.6.40 Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den."	John.6.40 And this is the will of him that sent me, that every one which seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day.
Jan.6.43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.	J.6.43 Ježíš jim odpověděl: "Nereptejte mezi sebou!	John.6.43 Jesus therefore answered and said unto them, Murmur not among yourselves.
Jan.6.44 [Však] žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.	J.6.44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.	John.6.44 No man can come to me, except the Father which hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
Jan.6.45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. Iz.54.13; Jer.31.33; Mich.4.2	J.6.45 Je psáno v prorocích: 'Všichni budou vyučeni od Boha'. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.	John.6.45 It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, cometh unto me.
Jan.6.46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce. Mat.11.27; Luk.10.22	J.6.46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. II M.33.20	John.6.46 Not that any man hath seen the Father, save he which is of God, he hath seen the Father.
Jan.6.47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. Jan.3.16	J.6.47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. I Jan.5.13	John.6.47 Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life.
Jan.6.48 Jáť jsem ten chléb života.	J.6.48 Já jsem chléb života.	John.6.48 I am that bread of life.
Jan.6.49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. II M.16.15	J.6.49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Jan.6.31	John.6.49 Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.
Jan.6.50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.	J.6.50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.	John.6.50 This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
Jan.6.51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Budeli kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.	J.6.51 Já sem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."	John.6.51 I am the living bread which came down from heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world.
Jan.6.53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudeteli jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.	J.6.53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.	John.6.53 Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.
Jan.6.54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.	J.6.54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.	John.6.54 Whoso eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day.
Jan.6.55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.	J.6.55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.	John.6.55 For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.
Jan.6.56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.	J.6.56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.	John.6.56 He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
Jan.6.62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? Sk.1.9-11; Efez.4.10	J.6.62 Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?	John.6.62 [What] and if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?
Jan.6.63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.	J.6.63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil jsou Duch a jsou život.	John.6.63 It is the spirit that quickeneth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak unto you, [they] are spirit, and [they] are life.
Jan.6.64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. Jan.2.25	J.6.64 Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí.	John.6.64 But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who should betray him.
Jan.6.65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.	J.6.65 A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce."	John.6.65 And he said, Therefore said I unto you, that no man can come unto me, except it were given unto him of my Father.
Jan.6.71 A to řekl o Jidášovi [synu] Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.	J.6.71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.	John.6.71 He spake of Judas Iscariot [the son] of Simon: for he it was that should betray him, being one of the twelve.
Jan.7.16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.	J.7.16 Ježíš jim odpověděl: "Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.	John.7.16 Jesus answered them, and said, My doctrine is not mine, but his that sent me.
Jan.7.17 Budeli kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jestli to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.	J.7.17 Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.	John.7.17 If any man will do his will, he shall know of the doctrine, whether it be of God, or [whether] I speak of myself.
Jan.7.18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.	J.7.18 Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.	John.7.18 He that speaketh of himself seeketh his own glory: but he that seeketh his glory that sent him, the same is true, and no unrighteousness is in him.
Jan.7.31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?	J.7.31 Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: "Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?"	John.7.31 And many of the people believed on him, and said, When Christ cometh, will he do more miracles than these which this [man] hath done?
Jan.7.33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.	J.7.33 Ježíš řekl: "Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal.	John.7.33 Then said Jesus unto them, Yet a little while am I with you, and [then] I go unto him that sent me.
Jan.7.34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy [tam] nemůžte přijíti.	J.7.34 budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete."	John.7.34 Ye shall seek me, and shall not find [me]: and where I am, [thither] ye cannot come.
Jan.7.37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízníli kdo, pojď ke mně, a napij se.	J.7.37 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!	John.7.37 In the last day, that great [day] of the feast, Jesus stood and cried, saying, If any man thirst, let him come unto me, and drink.
Jan.7.38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé. Jan.4.14	J.7.38 Kdo věří ve mne, 'proudy živé vody poplynou z jeho nitra', jak praví Písmo."	John.7.38 He that believeth on me, as the scripture hath said, out of his belly shall flow rivers of living water.
Jan.7.39 (A to řekl o Duchu [svatém], kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl [dán] Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.) Iz.44.3; Joel.2.28; Sk.2.4-18	J.7.39 To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.	John.7.39 (But this spake he of the Spirit, which they that believe on him should receive: for the Holy Ghost was not yet [given]; because that Jesus was not yet glorified.)
Jan.7.42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus? II Sam.7.12; Z.132.11; Mich.5.1; Mat.2.5-6	J.7.42 Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?"	John.7.42 Hath not the scripture said, That Christ cometh of the seed of David, and out of the town of Bethlehem, where David was?
Jan.8.7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.	J.8.7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"	John.8.7 So when they continued asking him, he lifted up himself, and said unto them, He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.
Jan.8.11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více. Jan.5.14	J.8.11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"	John.8.11 She said, No man, Lord. And Jesus said unto her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.
Jan.8.12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života. Iz.42.6-7	J.8.12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."	John.8.12 Then spake Jesus again unto them, saying, I am the light of the world: he that followeth me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
Jan.8.19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste. Jan.14.7; Jan.16.3	J.8.19 Zeptali se ho: "Kde je tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce."	John.8.19 Then said they unto him, Where is thy Father? Jesus answered, Ye neither know me, nor my Father: if ye had known me, ye should have known my Father also.
Jan.8.21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.	J.8.21 Opět jim řekl: "Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete."	John.8.21 Then said Jesus again unto them, I go my way, and ye shall seek me, and shall die in your sins: whither I go, ye cannot come.
Jan.8.23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto. Jan.3.31	J.8.23 I řekl jim: "Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.	John.8.23 And he said unto them, Ye are from beneath; I am from above: ye are of this world; I am not of this world.
Jan.8.24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich. Mark.16.16	J.8.24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších."	John.8.24 I said therefore unto you, that ye shall die in your sins: for if ye believe not that I am [he], ye shall die in your sins.
Jan.8.28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.	J.8.28 Ježíš jim řekl: "Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. II M.3.14; Mark.14.62	John.8.28 Then said Jesus unto them, When ye have lifted up the Son of man, then shall ye know that I am [he], and [that] I do nothing of myself; but as my Father hath taught me, I speak these things.
Jan.8.29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.	J.8.29 Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu."	John.8.29 And he that sent me is with me: the Father hath not left me alone; for I do always those things that please him.
Jan.8.31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.	J.8.31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.	John.8.31 Then said Jesus to those Jews which believed on him, If ye continue in my word, [then] are ye my disciples indeed;
Jan.8.32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. R.6.18	J.8.32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."	John.8.32 And ye shall know the truth, and the truth shall make you free.
Jan.8.34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha. R.6.16; I Jan.3.8	J.8.34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.	John.8.34 Jesus answered them, Verily, verily, I say unto you, Whosoever committeth sin is the servant of sin.
Jan.8.35 A služebník nezůstává v domu na věky; [ale] Syn zůstává na věky. Gal.4.7	J.8.35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.	John.8.35 And the servant abideth not in the house for ever: [but] the Son abideth ever.
Jan.8.36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.	J.8.36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.	John.8.36 If the Son therefore shall make you free, ye shall be free indeed.
Jan.8.44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. I M.3.4	J.8.44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.	John.8.44 Ye are of [your] father the devil, and the lusts of your father ye will do. He was a murderer from the beginning, and abode not in the truth, because there is no truth in him. When he speaketh a lie, he speaketh of his own: for he is a liar, and the father of it.
Jan.8.47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.	J.8.47 Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste."	John.8.47 He that is of God heareth God's words: ye therefore hear [them] not, because ye are not of God.
Jan.8.50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.	J.8.50 Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.	John.8.50 And I seek not mine own glory: there is one that seeketh and judgeth.
Jan.8.51 Amen, amen pravím vám: Budeli kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.	J.8.51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky."	John.8.51 Verily, verily, I say unto you, If a man keep my saying, he shall never see death.
Jan.8.57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?	J.8.57 Židé mu řekli: "Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama?"	John.8.57 Then said the Jews unto him, Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?
Jan.8.58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.	J.8.58 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem."	John.8.58 Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Before Abraham was, I am.
Jan.9.16 Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.	J.9.16 Někteří z farizeů říkali: "Ten člověk; není od Boha, protože nezachovává sobotu." Jiní naopak říkali: "Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?" A došlo mezi nimi k roztržce. Jan.9.33	John.9.16 Therefore said some of the Pharisees, This man is not of God, because he keepeth not the sabbath day. Others said, How can a man that is a sinner do such miracles? And there was a division among them.
Jan.9.30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.	J.9.30 Ten člověk jim odpověděl: "To je právě divné: Vy nevíte, odkud je - a otevřel mi oči!	John.9.30 The man answered and said unto them, Why herein is a marvellous thing, that ye know not from whence he is, and [yet] he hath opened mine eyes.
Jan.9.31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. Z.66.18	J.9.31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli. Prisl.15.29	John.9.31 Now we know that God heareth not sinners: but if any man be a worshipper of God, and doeth his will, him he heareth.
Jan.9.32 Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého [tak] narozeného.	J.9.32 Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. Iz.35.5	John.9.32 Since the world began was it not heard that any man opened the eyes of one that was born blind.
Jan.9.33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. Jan.3.2	J.9.33 Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit."	John.9.33 If this man were not of God, he could do nothing.
Jan.9.39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. Mat.13.14	J.9.39 Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí."	John.9.39 And Jesus said, For judgment I am come into this world, that they which see not might see; and that they which see might be made blind.
Jan.9.41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.	J.9.41 Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu."	John.9.41 Jesus said unto them, If ye were blind, ye should have no sin: but now ye say, We see; therefore your sin remaineth.
Jan.10.9 Já jsem dveře. Skrze mne všelli by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.	J.10.9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. Jan.14.6	John.10.9 I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.
Jan.10.10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně [aby] měly.	J.10.10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. Jan.3.36; Jan.6.40; Jan.11.25	John.10.10 The thief cometh not, but for to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they might have life, and that they might have [it] more abundantly.
Jan.10.11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. Z.23.1; Ezech.34.15; Zid.13.20	J.10.11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.	John.10.11 I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.
Jan.10.14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť [ovce] své, a znajíť mne mé.	J.10.14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,	John.10.14 I am the good shepherd, and know my [sheep], and am known of mine.
Jan.10.15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.	J.10.15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.	John.10.15 As the Father knoweth me, even so know I the Father: and I lay down my life for the sheep.
Jan.10.16 A mámť [i] jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec [a] jeden pastýř. Iz.56.8; Mich.2.12	J.10.16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.	John.10.16 And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, [and] one shepherd.
Jan.10.17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. Iz.53.10	J.10.17 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Sk.2.24	John.10.17 Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I might take it again.
Jan.10.28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.	J.10.28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Jan.6.39	John.10.28 And I give unto them eternal life; and they shall never perish, neither shall any [man] pluck them out of my hand.
Jan.10.29 Otec můj, kterýž mi [je] dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.	J.10.29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.	John.10.29 My Father, which gave [them] me, is greater than all; and no [man] is able to pluck [them] out of my Father's hand.
Jan.10.30 Já a Otec jedno jsme.	J.10.30 Já a Otec jsme jedno."	John.10.30 I and [my] Father are one.
Jan.10.34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. Z.82.6	J.10.34 Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'	John.10.34 Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?
Jan.10.35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,	J.10.35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -	John.10.35 If he called them gods, unto whom the word of God came, and the scripture cannot be broken;
Jan.10.36 [Kterakž tedy o mně,] kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? Jan.5.17	J.10.36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? Jan.5.37; Jan.7.16; Jan.12.45	John.10.36 Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of God?
Jan.10.37 Nečinímliť skutků Otce svého, nevěřte mi. Jan.15.24	J.10.37 Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!	John.10.37 If I do not the works of my Father, believe me not.
Jan.10.38 Pakliť činím, [tedy] byste pak mně nevěřili, [aspoň] skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. Jan.14.11	J.10.38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci." Jan.5.36	John.10.38 But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father [is] in me, and I in him.
Jan.11.9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodíli kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.	J.11.9 Ježíš odpověděl: "Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.	John.11.9 Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If any man walk in the day, he stumbleth not, because he seeth the light of this world.
Jan.11.15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.	J.11.15 A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!"	John.11.15 And I am glad for your sakes that I was not there, to the intent ye may believe; nevertheless let us go unto him.
Jan.11.16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.	J.11.16 Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: "Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!"	John.11.16 Then said Thomas, which is called Didymus, unto his fellowdisciples, Let us also go, that we may die with him.
Jan.11.21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.	J.11.21 Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.	John.11.21 Then said Martha unto Jesus, Lord, if thou hadst been here, my brother had not died.
Jan.11.22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.	J.11.22 Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá."	John.11.22 But I know, that even now, whatsoever thou wilt ask of God, God will give [it] thee.
Jan.11.24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější. Iz.26.19; Dan.12.2; I Kor.15.52; I Tes.4.14; Zj.20.12	J.11.24 Řekla mu Marta: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den."	John.11.24 Martha saith unto him, I know that he shall rise again in the resurrection at the last day.
Jan.11.25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude. Jan.3.15; Jan.6.40; I Jan.5.11	J.11.25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.	John.11.25 Jesus said unto her, I am the resurrection, and the life: he that believeth in me, though he were dead, yet shall he live:
Jan.11.26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříšli tomu?	J.11.26 A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?"	John.11.26 And whosoever liveth and believeth in me shall never die. Believest thou this?
Jan.11.27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.	J.11.27 Řekla mu: "Ano, Pane. já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět."	John.11.27 She saith unto him, Yea, Lord: I believe that thou art the Christ, the Son of God, which should come into the world.
Jan.11.33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.	J.11.33 Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen	John.11.33 When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews also weeping which came with her, he groaned in the spirit, and was troubled,
Jan.11.35 I zaplakal Ježíš.	J.11.35 Ježíšovi vstoupily do očí slzy.	John.11.35 Jesus wept.
Jan.11.40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budešli věřiti, uzříš slávu Boží.	J.11.40 Ježíš jí odpověděl: "Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?"	John.11.40 Jesus saith unto her, Said I not unto thee, that, if thou wouldest believe, thou shouldest see the glory of God?
Jan.11.41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.	J.11.41 Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.	John.11.41 Then they took away the stone [from the place] where the dead was laid. And Jesus lifted up [his] eyes, and said, Father, I thank thee that thou hast heard me.
Jan.11.42 Já zajisté vím, že [ty] mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.	J.11.42 Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.	John.11.42 And I knew that thou hearest me always: but because of the people which stand by I said [it], that they may believe that thou hast sent me.
Jan.11.44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.	J.11.44 Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: "Rozvažte ho a nechte odejít!"	John.11.44 And he that was dead came forth, bound hand and foot with graveclothes: and his face was bound about with a napkin. Jesus saith unto them, Loose him, and let him go.
Jan.11.47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí. Z.2.1-2; Mark.14.1; Luk.22.2; Sk.4.27	J.11.47 Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení.	John.11.47 Then gathered the chief priests and the Pharisees a council, and said, What do we? for this man doeth many miracles.
Jan.11.50 Aniž co [o tom] přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, [aby] všecken tento národ zahynul.	J.11.50 nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ."	John.11.50 Nor consider that it is expedient for us, that one man should die for the people, and that the whole nation perish not.
Jan.11.51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,	J.11.51 To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ, R.5.7-8	John.11.51 And this spake he not of himself: but being high priest that year, he prophesied that Jesus should die for that nation;
Jan.11.52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.	J.11.52 a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno. I Jan.2.2	John.11.52 And not for that nation only, but that also he should gather together in one the children of God that were scattered abroad.
Jan.12.8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.	J.12.8 Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky."	John.12.8 For the poor always ye have with you; but me ye have not always.
Jan.12.13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. Z.118.25-26	J.12.13 Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: "Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, Král izraelský."	John.12.13 Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed [is] the King of Israel that cometh in the name of the Lord.
Jan.12.14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:	J.12.14 Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:	John.12.14 And Jesus, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,
Jan.12.15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. Iz.62.11; Zach.9.9	J.12.15 'Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.'	John.12.15 Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass's colt.
Jan.12.25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. Mat.16.25; Luk.9.24	J.12.25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. Mark.8.35	John.12.25 He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal.
Jan.12.26 Sloužíli mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A budeli mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec [můj].	J.12.26 Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."	John.12.26 If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will [my] Father honour.
Jan.12.27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. Mat.26.38	J.12.27 "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: "Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. Z.6.4; Mark.14.34-35	John.12.27 Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.
Jan.12.28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe [řkoucí]: I oslavil jsem, i ještě oslavím.	J.12.28 Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím." Mark.1.11; Mark.9.7	John.12.28 Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, [saying], I have both glorified [it], and will glorify [it] again.
Jan.12.31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. Jan.14.30; Jan.16.11; Kol.2.15	J.12.31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. Luk.10.18	John.12.31 Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.
Jan.12.32 A já buduliť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. Jan.3.14; Jan.8.28	J.12.32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě."	John.12.32 And I, if I be lifted up from the earth, will draw all [men] unto me.
Jan.12.33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)	J.12.33 To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.	John.12.33 This he said, signifying what death he should die.
Jan.12.34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? II Sam.7.16; Z.89.36-7; Z.110.4; Iz.9.6-7; Luk.1.33; Zid.1.8	J.12.34 Zástup mu odpověděl: "My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat na věky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?"	John.12.34 The people answered him, We have heard out of the law that Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man?
Jan.12.36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.	J.12.36 Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.	John.12.36 While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Jesus, and departed, and did hide himself from them.
Jan.12.37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, [však] jsou neuvěřili v něho,	J.12.37 Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;	John.12.37 But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:
Jan.12.38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno? Iz.53.1	J.12.38 a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: 'Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?' Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:	John.12.38 That the saying of Esaias the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?
Jan.12.40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil. Iz.6.9-10	J.12.40 'Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.'	John.12.40 He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with [their] eyes, nor understand with [their] heart, and be converted, and I should heal them.
Jan.12.41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.	J.12.41 Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.	John.12.41 These things said Esaias, when he saw his glory, and spake of him.
Jan.12.43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.	J.12.43 Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.	John.12.43 For they loved the praise of men more than the praise of God.
Jan.12.44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.	J.12.44 Ježíš hlasitě zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.	John.12.44 Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.
Jan.12.45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.	J.12.45 A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.	John.12.45 And he that seeth me seeth him that sent me.
Jan.12.46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. Iz.42.6; Iz.49.6	J.12.46 Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.	John.12.46 I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.
Jan.12.47 A slyšelliť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. Jan.3.17	J.12.47 Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.	John.12.47 And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.
Jan.12.48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.	J.12.48 Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.	John.12.48 He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.
Jan.12.49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. V M.18.18	J.12.49 Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.	John.12.49 For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.
Jan.12.50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.	J.12.50 A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec."	John.12.50 And I know that his commandment is life everlasting: whatsoever I speak therefore, even as the Father said unto me, so I speak.
Jan.13.1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.	J.13.1 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.	John.13.1 Now before the feast of the passover, when Jesus knew that his hour was come that he should depart out of this world unto the Father, having loved his own which were in the world, he loved them unto the end.
Jan.13.5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.	J.13.5 pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.	John.13.5 After that he poureth water into a bason, and began to wash the disciples' feet, and to wipe [them] with the towel wherewith he was girded.
Jan.13.6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti? Mat.3.14	J.13.6 Přišel s Šimonu Petrovi a ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?"	John.13.6 Then cometh he to Simon Peter: and Peter saith unto him, Lord, dost thou wash my feet?
Jan.13.14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati. Mat.23.8	J.13.14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.	John.13.14 If I then, [your] Lord and Master, have washed your feet; ye also ought to wash one another's feet.
Jan.13.18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale [musí to býti,] aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své. Z.41.10	J.13.18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: 'Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.'	John.13.18 I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth bread with me hath lifted up his heel against me.
Jan.13.20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.	J.13.20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal."	John.13.20 Verily, verily, I say unto you, He that receiveth whomsoever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.
Jan.13.23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.	J.13.23 Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.	John.13.23 Now there was leaning on Jesus' bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
Jan.13.27 A hned po [vzetí toho] chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně. Luk.22.3	J.13.27 Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!"	John.13.27 And after the sop Satan entered into him. Then said Jesus unto him, That thou doest, do quickly.
Jan.13.31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm. Jan.12.28	J.13.31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: "Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;	John.13.31 Therefore, when he was gone out, Jesus said, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
Jan.13.32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.	J.13.32 Bůh jej také oslaví v sobě a slaví jej hned.	John.13.32 If God be glorified in him, God shall also glorify him in himself, and shall straightway glorify him.
Jan.13.33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní. Jan.7.34; Jan.8.21	J.13.33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.	John.13.33 Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said unto the Jews, Whither I go, ye cannot come; so now I say to you.
Jan.13.34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož [já] miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.	J.13.34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.	John.13.34 A new commandment I give unto you, That ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.
Jan.13.35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budeteli míti lásku jedni k druhým. I Jan.4.20	J.13.35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."	John.13.35 By this shall all [men] know that ye are my disciples, if ye have love one to another.
Jan.14.1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.	J.14.1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.	John.14.1 Let not your heart be troubled: ye believe in God, believe also in me.
Jan.14.2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. Jduť, abych vám připravil místo.	J.14.2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.	John.14.2 In my Father's house are many mansions: if [it were] not [so], I would have told you. I go to prepare a place for you.
Jan.14.3 A odejduliť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli. Jan.17.24	J.14.3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.	John.14.3 And if I go and prepare a place for you, I will come again, and receive you unto myself; that where I am, [there] ye may be also.
Jan.14.4 A kam já jdu, víte, i cestu víte.	J.14.4 A cestu, kam jdu znáte."	John.14.4 And whither I go ye know, and the way ye know.
Jan.14.6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne. Iz.35.8	J.14.6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.	John.14.6 Jesus saith unto him, I am the way, the truth, and the life: no man cometh unto the Father, but by me.
Jan.14.7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.	J.14.7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."	John.14.7 If ye had known me, ye should have known my Father also: and from henceforth ye know him, and have seen him.
Jan.14.8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.	J.14.8 Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"	John.14.8 Philip saith unto him, Lord, shew us the Father, and it sufficeth us.
Jan.14.9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?	J.14.9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?" Jan.12.45; Kol.1.15; Zid.1.3	John.14.9 Jesus saith unto him, Have I been so long time with you, and yet hast thou not known me, Philip? he that hath seen me hath seen the Father; and how sayest thou [then], Shew us the Father?
Jan.14.10 [A což] nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky. Jan.7.16; Jan.10.30	J.14.10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.	John.14.10 Believest thou not that I am in the Father, and the Father in me? the words that I speak unto you I speak not of myself: but the Father that dwelleth in me, he doeth the works.
Jan.14.11 Věřtež mi, že [jsem] já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi. Jan.5.36	J.14.11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!	John.14.11 Believe me that I [am] in the Father, and the Father in me: or else believe me for the very works' sake.
Jan.14.12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému.	J.14.12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.	John.14.12 Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me, the works that I do shall he do also; and greater [works] than these shall he do; because I go unto my Father.
Jan.14.13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.	J.14.13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.	John.14.13 And whatsoever ye shall ask in my name, that will I do, that the Father may be glorified in the Son.
Jan.14.14 Budeteli zač prositi ve jménu mém, jáť učiním. Jer.29.12; Mat.21.22	J.14.14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.	John.14.14 If ye shall ask any thing in my name, I will do [it].
Jan.14.15 Milujeteli mne, přikázání mých ostříhejte.	J.14.15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;	John.14.15 If ye love me, keep my commandments.
Jan.14.16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,	J.14.16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky Jan.14.26; Jan.16.7	John.14.16 And I will pray the Father, and he shall give you another Comforter, that he may abide with you for ever;
Jan.14.17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.	J.14.17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.	John.14.17 [Even] the Spirit of truth; whom the world cannot receive, because it seeth him not, neither knoweth him: but ye know him; for he dwelleth with you, and shall be in you.
Jan.14.18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.	J.14.18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.	John.14.18 I will not leave you comfortless: I will come to you.
Jan.14.19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, [a] i vy živi budete.	J.14.19 Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.	John.14.19 Yet a little while, and the world seeth me no more; but ye see me: because I live, ye shall live also.
Jan.14.20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.	J.14.20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. Jan.14.10	John.14.20 At that day ye shall know that I [am] in my Father, and ye in me, and I in you.
Jan.14.21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.	J.14.21 Kdo přijal mé přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat."	John.14.21 He that hath my commandments, and keepeth them, he it is that loveth me: and he that loveth me shall be loved of my Father, and I will love him, and will manifest myself to him.
Jan.14.22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?	J.14.22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?"	John.14.22 Judas saith unto him, not Iscariot, Lord, how is it that thou wilt manifest thyself unto us, and not unto the world?
Jan.14.23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Milujeli mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.	J.14.23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.	John.14.23 Jesus answered and said unto him, If a man love me, he will keep my words: and my Father will love him, and we will come unto him, and make our abode with him.
Jan.14.26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.	J.14.26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Jan.16.13	John.14.26 But the Comforter, [which is] the Holy Ghost, whom the Father will send in my name, he shall teach you all things, and bring all things to your remembrance, whatsoever I have said unto you.
Jan.14.27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.	J.14.27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!	John.14.27 Peace I leave with you, my peace I give unto you: not as the world giveth, give I unto you. Let not your heart be troubled, neither let it be afraid.
Jan.14.28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest.	J.14.28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.	John.14.28 Ye have heard how I said unto you, I go away, and come [again] unto you. If ye loved me, ye would rejoice, because I said, I go unto the Father: for my Father is greater than I.
Jan.14.30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.	J.14.30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.	John.14.30 Hereafter I will not talk much with you: for the prince of this world cometh, and hath nothing in me.
Jan.15.5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.	J.15.5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.	John.15.5 I am the vine, ye [are] the branches: He that abideth in me, and I in him, the same bringeth forth much fruit: for without me ye can do nothing.
Jan.15.7 Zůstaneteli ve mně, a slova má zůstanouliť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.	J.15.7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.	John.15.7 If ye abide in me, and my words abide in you, ye shall ask what ye will, and it shall be done unto you.
Jan.15.9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.	J.15.9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. I Jan.4.16	John.15.9 As the Father hath loved me, so have I loved you: continue ye in my love.
Jan.15.12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako [i já] miloval jsem vás. III M.19.18; I Petr.4.8	J.15.12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.	John.15.12 This is my commandment, That ye love one another, as I have loved you.
Jan.15.13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. R.5.7-8	J.15.13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.	John.15.13 Greater love hath no man than this, that a man lay down his life for his friends.
Jan.15.14 Vy přátelé moji jste, učiníteli to, což já přikazuji vám.	J.15.14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.	John.15.14 Ye are my friends, if ye do whatsoever I command you.
Jan.15.15 [Již] vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.	J.15.15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.	John.15.15 Henceforth I call you not servants; for the servant knoweth not what his lord doeth: but I have called you friends; for all things that I have heard of my Father I have made known unto you.
Jan.15.16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.	J.15.16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás, a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.	John.15.16 Ye have not chosen me, but I have chosen you, and ordained you, that ye should go and bring forth fruit, and [that] your fruit should remain: that whatsoever ye shall ask of the Father in my name, he may give it you.
Jan.15.17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.	J.15.17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.	John.15.17 These things I command you, that ye love one another.
Jan.15.18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.	J.15.18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.	John.15.18 If the world hate you, ye know that it hated me before [it hated] you.
Jan.15.19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.	J.15.19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.	John.15.19 If ye were of the world, the world would love his own: but because ye are not of the world, but I have chosen you out of the world, therefore the world hateth you.
Jan.15.23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.	J.15.23 Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. Jan.5.23	John.15.23 He that hateth me hateth my Father also.
Jan.15.24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého. Jan.10.37	J.15.24 Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. Jan.9.41	John.15.24 If I had not done among them the works which none other man did, they had not had sin: but now have they both seen and hated both me and my Father.
Jan.15.25 Ale [musilo tak býti], aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny. Z.35.19	J.15.25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně; 'Nenáviděli mě bez příčiny'.	John.15.25 But [this cometh to pass], that the word might be fulfilled that is written in their law, They hated me without a cause.
Jan.15.26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.	J.15.26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.	John.15.26 But when the Comforter is come, whom I will send unto you from the Father, [even] the Spirit of truth, which proceedeth from the Father, he shall testify of me:
Jan.15.27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.	J.15.27 Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.	John.15.27 And ye also shall bear witness, because ye have been with me from the beginning.
Jan.16.7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejduliť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám. Jan.14.16; Jan.14.26	J.16.7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.	John.16.7 Nevertheless I tell you the truth; It is expedient for you that I go away: for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I depart, I will send him unto you.
Jan.16.8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.	J.16.8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:	John.16.8 And when he is come, he will reprove the world of sin, and of righteousness, and of judgment:
Jan.16.9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;	J.16.9 Hřích v tom, že ve mne nevěří; Jan.12.37	John.16.9 Of sin, because they believe not on me;
Jan.16.10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;	J.16.10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte;	John.16.10 Of righteousness, because I go to my Father, and ye see me no more;
Jan.16.11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno. Jan.14.30	J.16.11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.	John.16.11 Of judgment, because the prince of this world is judged.
Jan.16.12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.	J.16.12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli.	John.16.12 I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.
Jan.16.13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. Jan.14.26	J.16.13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.	John.16.13 Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he will guide you into all truth: for he shall not speak of himself; but whatsoever he shall hear, [that] shall he speak: and he will shew you things to come.
Jan.16.14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.	J.16.14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Jan.8.54	John.16.14 He shall glorify me: for he shall receive of mine, and shall shew [it] unto you.
Jan.16.15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protoť jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám. Jan.17.10	J.16.15 Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.	John.16.15 All things that the Father hath are mine: therefore said I, that he shall take of mine, and shall shew [it] unto you.
Jan.16.20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.	J.16.20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost.	John.16.20 Verily, verily, I say unto you, That ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: and ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.
Jan.16.21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.	J.16.21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.	John.16.21 A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but as soon as she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.
Jan.16.23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám. Jer.29.12; Jak.1.6	J.16.23 V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.	John.16.23 And in that day ye shall ask me nothing. Verily, verily, I say unto you, Whatsoever ye shall ask the Father in my name, he will give [it] you.
Jan.16.24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.	J.16.24 Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.	John.16.24 Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be full.
Jan.16.31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?	J.16.31 Ježíš jim odpověděl: "Teď věříte?	John.16.31 Jesus answered them, Do ye now believe?
Jan.16.32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. Zach.13.7; Mat.26.31; Mark.14.27	J.16.32 Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.	John.16.32 Behold, the hour cometh, yea, is now come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.
Jan.16.33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět. Iz.9.6; Jan.14.27	J.16.33 To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět." II Tim.3.12; I Jan.5.4	John.16.33 These things I have spoken unto you, that in me ye might have peace. In the world ye shall have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.
Jan.17.2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal.	J.17.2 stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný.	John.17.2 As thou hast given him power over all flesh, that he should give eternal life to as many as thou hast given him.
Jan.17.5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.	J.17.5 A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. Jan.1.1-2; Jan.13.32; Jan.17.24	John.17.5 And now, O Father, glorify thou me with thine own self with the glory which I had with thee before the world was.
Jan.17.9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.	J.17.9 Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;	John.17.9 I pray for them: I pray not for the world, but for them which thou hast given me; for they are thine.
Jan.17.12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo. Z.109.7-8; Iz.8.18; Jan.6.39	J.17.12 Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi mi dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen, aby se naplnilo Písmo.	John.17.12 While I was with them in the world, I kept them in thy name: those that thou gavest me I have kept, and none of them is lost, but the son of perdition; that the scripture might be fulfilled.
Jan.17.15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.	J.17.15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.	John.17.15 I pray not that thou shouldest take them out of the world, but that thou shouldest keep them from the evil.
Jan.17.20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,	J.17.20 Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;	John.17.20 Neither pray I for these alone, but for them also which shall believe on me through their word;
Jan.17.24 Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa. Jan.14.3	J.17.24 Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.	John.17.24 Father, I will that they also, whom thou hast given me, be with me where I am; that they may behold my glory, which thou hast given me: for thou lovedst me before the foundation of the world.
Jan.17.26 A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a [ještě] známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a [i] já v nich.	J.17.26 Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich."	John.17.26 And I have declared unto them thy name, and will declare [it]: that the love wherewith thou hast loved me may be in them, and I in them.
Jan.18.1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. II Sam.15.23; Mat.26.36	J.18.1 Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci. Luk.22.39	John.18.1 When Jesus had spoken these words, he went forth with his disciples over the brook Cedron, where was a garden, into the which he entered, and his disciples.
Jan.18.8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.	J.18.8 Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít."	John.18.8 Jesus answered, I have told you that I am [he]: if therefore ye seek me, let these go their way:
Jan.18.9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného. Jan.17.12	J.18.9 Tak se mělo naplnit slovo, které řekl: 'Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.'	John.18.9 That the saying might be fulfilled, which he spake, Of them which thou gavest me have I lost none.
Jan.18.24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.	J.18.24 Annáš jej tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.	John.18.24 Now Annas had sent him bound unto Caiaphas the high priest.
Jan.18.28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.	J.18.28 Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.	John.18.28 Then led they Jesus from Caiaphas unto the hall of judgment: and it was early; and they themselves went not into the judgment hall, lest they should be defiled; but that they might eat the passover.
Jan.18.30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.	J.18.30 Odpověděli: "Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali."	John.18.30 They answered and said unto him, If he were not a malefactor, we would not have delivered him up unto thee.
Jan.18.31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.	J.18.31 Pilát jim řekl: "Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!" Židé mu odpověděli: "Nám není dovoleno nikoho popravit."	John.18.31 Then said Pilate unto them, Take ye him, and judge him according to your law. The Jews therefore said unto him, It is not lawful for us to put any man to death:
Jan.18.32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. Jan.12.32	J.18.32 To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít. Jan.3.14	John.18.32 That the saying of Jesus might be fulfilled, which he spake, signifying what death he should die.
Jan.18.34 Odpověděl Ježíš: Sámli od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?	J.18.34 Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?"	John.18.34 Jesus answered him, Sayest thou this thing of thyself, or did others tell it thee of me?
Jan.18.36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by [mne], abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.	J.18.36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud."	John.18.36 Jesus answered, My kingdom is not of this world: if my kingdom were of this world, then would my servants fight, that I should not be delivered to the Jews: but now is my kingdom not from hence.
Jan.18.37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.	J.18.37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." Jan.8.47	John.18.37 Pilate therefore said unto him, Art thou a king then? Jesus answered, Thou sayest that I am a king. To this end was I born, and for this cause came I into the world, that I should bear witness unto the truth. Every one that is of the truth heareth my voice.
Jan.19.13 Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata.	J.19.13 Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném, 'Na dláždění', hebrejsky Gabbatha.	John.19.13 When Pilate therefore heard that saying, he brought Jesus forth, and sat down in the judgment seat in a place that is called the Pavement, but in the Hebrew, Gabbatha.
Jan.19.17 A [on] nesa kříž svůj, šel [až] na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota. Zid.13.12	J.19.17 Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.	John.19.17 And he bearing his cross went forth into a place called [the place] of a skull, which is called in the Hebrew Golgotha:
Jan.19.20 Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky [a] Latině.	J.19.20 Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.	John.19.20 This title then read many of the Jews: for the place where Jesus was crucified was nigh to the city: and it was written in Hebrew, [and] Greek, [and] Latin.
Jan.19.24 I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. A žoldnéři zajisté tak učinili. Z.22.19	J.19.24 Řekli si mezi sebou: "Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!" To proto, aby se naplnilo Písmo: 'Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.' To tedy vojáci provedli.	John.19.24 They said therefore among themselves, Let us not rend it, but cast lots for it, whose it shall be: that the scripture might be fulfilled, which saith, They parted my raiment among them, and for my vesture they did cast lots. These things therefore the soldiers did.
Jan.19.28 Potom věda Ježíš, že již všecko [jiné] dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním. Z.69.22	J.19.28 Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: "Žízním."	John.19.28 After this, Jesus knowing that all things were now accomplished, that the scripture might be fulfilled, saith, I thirst.
Jan.19.29 Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho.	J.19.29 Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.	John.19.29 Now there was set a vessel full of vinegar: and they filled a spunge with vinegar, and put [it] upon hyssop, and put [it] to his mouth.
Jan.19.30 A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha [Otci] poručil. Z.31.6; Luk.23.46	J.19.30 Když Ježíš okusil octa, řekl: "Dokonáno jest." A nakloniv hlavu skonal.	John.19.30 When Jesus therefore had received the vinegar, he said, It is finished: and he bowed his head, and gave up the ghost.
Jan.19.34 Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda. Iz.55.1; Zach.13.1; Jan.7.37	J.19.34 ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.	John.19.34 But one of the soldiers with a spear pierced his side, and forthwith came there out blood and water.
Jan.19.36 Stalo se pak to, aby se naplnilo Písmo: Kost jeho [žádná] nebude zlámána. II M.12.46; IV M.9.12	J.19.36 Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: 'Ani kost mu nebude zlomena'. Z.34.21 < /td>	John.19.36 For these things were done, that the scripture should be fulfilled, A bone of him shall not be broken.
Jan.19.37 A opět jiné Písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli. Zach.12.10; Zj.1.7	J.19.37 A na jiném místě Písmo praví: 'Uvidí, koho probodli.'	John.19.37 And again another scripture saith, They shall look on him whom they pierced.
Jan.20.9 Nebo ještě neznali Písma, že měl [Kristus] z mrtvých vstáti. Z.16.10; Sk.13.35	J.20.9 Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.	John.20.9 For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.
Jan.20.17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.	J.20.17 Ježíš jí řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu."	John.20.17 Jesus saith unto her, Touch me not; for I am not yet ascended to my Father: but go to my brethren, and say unto them, I ascend unto my Father, and your Father; and [to] my God, and your God.
Jan.20.21 Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. Luk.4.18; Iz.61.1	J.20.21 Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás."	John.20.21 Then said Jesus to them again, Peace [be] unto you: as [my] Father hath sent me, even so send I you.
Jan.20.22 To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.	J.20.22 Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Sk.1.8	John.20.22 And when he had said this, he breathed on [them], and saith unto them, Receive ye the Holy Ghost:
Jan.20.23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste [je], zadržániť jsou. Mat.18.18	J.20.23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.	John.20.23 Whose soever sins ye remit, they are remitted unto them; [and] whose soever [sins] ye retain, they are retained.
Jan.20.24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.	J.20.24 Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.	John.20.24 But Thomas, one of the twelve, called Didymus, was not with them when Jesus came.
Jan.20.26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám.	J.20.26 Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám."	John.20.26 And after eight days again his disciples were within, and Thomas with them: [then] came Jesus, the doors being shut, and stood in the midst, and said, Peace [be] unto you.
Jan.20.27 Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící. I Jan.1.1	J.20.27 Potom řekl Tomášovi: "Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!"	John.20.27 Then saith he to Thomas, Reach hither thy finger, and behold my hands; and reach hither thy hand, and thrust [it] into my side: and be not faithless, but believing.
Jan.20.28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj.	J.20.28 Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh."	John.20.28 And Thomas answered and said unto him, My Lord and my God.
Jan.20.29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili. I Petr.1.8	J.20.29 Ježíš mu řekl: "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili."	John.20.29 Jesus saith unto him, Thomas, because thou hast seen me, thou hast believed: blessed [are] they that have not seen, and [yet] have believed.
Jan.20.30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této.	J.20.30 Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize.	John.20.30 And many other signs truly did Jesus in the presence of his disciples, which are not written in this book:
Jan.20.31 Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život [věčný] měli ve jménu jeho. I Jan.5.13	J.20.31 Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. Jan.3.15	John.20.31 But these are written, that ye might believe that Jesus is the Christ, the Son of God; and that believing ye might have life through his name.
Jan.21.22 Řekl jemu Ježíš: Chcili ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou. Mat.4.19	J.21.22 Ježíš mu řekl: "Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!" Mark.9.1	John.21.22 Jesus saith unto him, If I will that he tarry till I come, what [is that] to thee? follow thou me.
Jan.21.25 Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, [každá] obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.	J.21.25 Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané.	John.21.25 And there are also many other things which Jesus did, the which, if they should be written every one, I suppose that even the world itself could not contain the books that should be written. Amen.

Názor?

Evangelium S. Matouše Kralický překlad 1613	Matouš Ekumenický překlad 1985	The Gospel According to Matthew King James translation 1611
Mat.1.3 Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama. I M.38.29; I M.46.12; Rut.4.18-19	Mt.1.3 Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. I Par.2.4-5; I Par.2.9	Matt.1.3 And Judas begat Phares and Zara of Thamar; and Phares begat Esrom; and Esrom begat Aram;
Mat.1.16 Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus.	Mt.1.16 Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš řečený Kristus.	Matt.1.16 And Jacob begat Joseph the husband of Mary, of whom was born Jesus, who is called Christ.
Mat.1.18 Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého. Luk.1.27; Luk.1.34-35	Mt.1.18 Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.	Matt.1.18 Now the birth of Jesus Christ was on this wise: When as his mother Mary was espoused to Joseph, before they came together, she was found with child of the Holy Ghost.
Mat.1.19 Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti.	Mt.1.19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.	Matt.1.19 Then Joseph her husband, being a just [man], and not willing to make her a publick example, was minded to put her away privily.
Mat.1.20 Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest. Luk.1.32; Luk.1.35	Mt.1.20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.	Matt.1.20 But while he thought on these things, behold, the angel of the Lord appeared unto him in a dream, saying, Joseph, thou son of David, fear not to take unto thee Mary thy wife: for that which is conceived in her is of the Holy Ghost.
Mat.1.21 Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. Luk.1.31; Iz.53.11; Sk.4.12	Mt.1.21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."	Matt.1.21 And she shall bring forth a son, and thou shalt call his name JESUS: for he shall save his people from their sins.
Mat.1.23 Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, jenž se vykládá: S námi Bůh. Iz.7.14	Mt.1.23 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.	Matt.1.23 Behold, a virgin shall be with child, and shall bring forth a son, and they shall call his name Emmanuel, which being interpreted is, God with us.
Mat.2.2 Řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu. IV M.24.17	Mt.2.2 "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Jer.23.5	Matt.2.2 Saying, Where is he that is born King of the Jews? for we have seen his star in the east, and are come to worship him.
Mat.2.5 Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: Jan.7.42	Mt.2.5 Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:	Matt.2.5 And they said unto him, In Bethlehem of Judaea: for thus it is written by the prophet,
Mat.2.6 A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský. Mich.5.2	Mt.2.6 'A ty Betlémě v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'" II Sam.5.2	Matt.2.6 And thou Bethlehem, [in] the land of Juda, art not the least among the princes of Juda: for out of thee shall come a Governor, that shall rule my people Israel.
Mat.2.15 A byl tam až do smrti Herodesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého. Oz.11.1	Mt.2.15 a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.'	Matt.2.15 And was there until the death of Herod: that it might be fulfilled which was spoken of the Lord by the prophet, saying, Out of Egypt have I called my son.
Mat.2.17 Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího:	Mt.2.17 Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:	Matt.2.17 Then was fulfilled that which was spoken by Jeremy the prophet, saying,
Mat.2.18 Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, protože jich není. Jer.31.15	Mt.2.18 'Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.'	Matt.2.18 In Rama was there a voice heard, lamentation, and weeping, and great mourning, Rachel weeping [for] her children, and would not be comforted, because they are not.
Mat.2.23 A přišed, bydlil v městě, jenž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude. Soud.13.5	Mt.2.23 a usadil se v městě zvaným Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.	Matt.2.23 And he came and dwelt in a city called Nazareth: that it might be fulfilled which was spoken by the prophets, He shall be called a Nazarene.
Mat.3.1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské, Mark.1.4	Mt.3.1 Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:	Matt.3.1 In those days came John the Baptist, preaching in the wilderness of Judaea,
Mat.3.2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. Mark.1.15	Mt.3.2 "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."	Matt.3.2 And saying, Repent ye: for the kingdom of heaven is at hand.
Mat.3.3 Totoť jest zajisté ten [Předchůdce] předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Iz.40.3; Mark.1.3; Luk.3.4; Jan.1.23	Mt.3.3 To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!'	Matt.3.3 For this is he that was spoken of by the prophet Esaias, saying, The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Mat.3.4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. II Kral.1.8; Zach.13.4	Mt.3.4 Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.	Matt.3.4 And the same John had his raiment of camel's hair, and a leathern girdle about his loins; and his meat was locusts and wild honey.
Mat.3.5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny [ležící] při Jordánu,	Mt.3.5 Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,	Matt.3.5 Then went out to him Jerusalem, and all Judaea, and all the region round about Jordan,
Mat.3.6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své. Sk.19.18	Mt.3.6 vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.	Matt.3.6 And were baptized of him in Jordan, confessing their sins.
Mat.3.8 Protož čiňte ovoce hodné pokání.	Mt.3.8 Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.	Matt.3.8 Bring forth therefore fruits meet for repentance:
Mat.3.11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Luk.3.16; Jan.1.26-27	Mt.3.11 Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Mark.1.7-8	Matt.3.11 I indeed baptize you with water unto repentance: but he that cometh after me is mightier than I, whose shoes I am not worthy to bear: he shall baptize you with the Holy Ghost, and [with] fire:
Mat.3.12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. Mal.3.3; Mat.13.30; Zid.10.27; Zj.19.20	Mt.3.12 Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm."	Matt.3.12 Whose fan [is] in his hand, and he will throughly purge his floor, and gather his wheat into the garner; but he will burn up the chaff with unquenchable fire.
Mat.3.13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby [také] pokřtěn byl od něho. Luk.3.21	Mt.3.13 Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.	Matt.3.13 Then cometh Jesus from Galilee to Jordan unto John, to be baptized of him.
Mat.3.14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?	Mt.3.14 Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?" Jan.13.6	Matt.3.14 But John forbad him, saying, I have need to be baptized of thee, and comest thou to me?
Mat.3.15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.	Mt.3.15 Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá." Tu mu Jan již nebránil.	Matt.3.15 And Jesus answering said unto him, Suffer [it to be so] now: for thus it becometh us to fulfil all righteousness. Then he suffered him.
Mat.3.16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. Mark.1.10; Luk.3.22; Jan.1.33	Mt.3.16 Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.	Matt.3.16 And Jesus, when he was baptized, went up straightway out of the water: and, lo, the heavens were opened unto him, and he saw the Spirit of God descending like a dove, and lighting upon him:
Mat.3.17 A aj, [zavzněl] hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. Z.2.7; Iz.42.1; Mat.12.18; Mat.17.5; Mark.1.11; Mark.9.7; Luk.9.35	Mt.3.17 A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."	Matt.3.17 And lo a voice from heaven, saying, This is my beloved Son, in whom I am well pleased.
Mat.4.2 A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl. II M.34.28; I Kral.19.8	Mt.4.2 Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.	Matt.4.2 And when he had fasted forty days and forty nights, he was afterward an hungred.
Mat.4.3 A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsili Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.	Mt.4.3 Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."	Matt.4.3 And when the tempter came to him, he said, If thou be the Son of God, command that these stones be made bread.
Mat.4.4 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží. V M.8.3	Mt.4.4 On však odpověděl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"	Matt.4.4 But he answered and said, It is written, Man shall not live by bread alone, but by every word that proceedeth out of the mouth of God.
Mat.4.5 Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu.	Mt.4.5 Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu	Matt.4.5 Then the devil taketh him up into the holy city, and setteth him on a pinnacle of the temple,
Mat.4.6 A řekl mu: Jsili Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil. Z.91.11-12	Mt.4.6 a řekne mu: Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: 'Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen'!"	Matt.4.6 And saith unto him, If thou be the Son of God, cast thyself down: for it is written, He shall give his angels charge concerning thee: and in [their] hands they shall bear thee up, lest at any time thou dash thy foot against a stone.
Mat.4.7 I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. V M.6.16; Luk.4.12	Mt.4.7 Ježíš mu pravil: "Je také psáno: 'Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.'"	Matt.4.7 Jesus said unto him, It is written again, Thou shalt not tempt the Lord thy God.
Mat.4.8 Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu:	Mt.4.8 Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu	Matt.4.8 Again, the devil taketh him up into an exceeding high mountain, and sheweth him all the kingdoms of the world, and the glory of them;
Mat.4.9 Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.	Mt.4.9 a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."	Matt.4.9 And saith unto him, All these things will I give thee, if thou wilt fall down and worship me.
Mat.4.10 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš. V M.6.13	Mt.4.10 Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.'"	Matt.4.10 Then saith Jesus unto him, Get thee hence, Satan: for it is written, Thou shalt worship the Lord thy God, and him only shalt thou serve.
Mat.4.11 Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.	Mt.4.11 V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.	Matt.4.11 Then the devil leaveth him, and, behold, angels came and ministered unto him.
Mat.4.14 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:	Mt.4.14 aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:	Matt.4.14 That it might be fulfilled which was spoken by Esaias the prophet, saying,
Mat.4.15 Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská, Iz.9.1	Mt.4.15 'Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů -	Matt.4.15 The land of Zabulon, and the land of Nephthalim, [by] the way of the sea, beyond Jordan, Galilee of the Gentiles;
Mat.4.16 Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim. Iz.9.2	Mt.4.16 lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.'	Matt.4.16 The people which sat in darkness saw great light; and to them which sat in the region and shadow of death light is sprung up.
Mat.4.17 Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské. Mat.3.2; Mark.1.15	Mt.4.17 Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."	Matt.4.17 From that time Jesus began to preach, and to say, Repent: for the kingdom of heaven is at hand.
Mat.4.18 A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.)	Mt.4.18 Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.	Matt.4.18 And Jesus, walking by the sea of Galilee, saw two brethren, Simon called Peter, and Andrew his brother, casting a net into the sea: for they were fishers.
Mat.4.19 I dí jim: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.	Mt.4.19 Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."	Matt.4.19 And he saith unto them, Follow me, and I will make you fishers of men.
Mat.4.21 A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich. Luk.5.10	Mt.4.21 O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.	Matt.4.21 And going on from thence, he saw other two brethren, James [the son] of Zebedee, and John his brother, in a ship with Zebedee their father, mending their nets; and he called them.
Mat.5.3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. Iz.57.15	Mt.5.3 "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.	Matt.5.3 Blessed [are] the poor in spirit: for theirs is the kingdom of heaven.
Mat.5.4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. Z.126.5; Iz.61.2-3	Mt.5.4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.	Matt.5.4 Blessed [are] they that mourn: for they shall be comforted.
Mat.5.5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. Z.37.11; Mat.11.29	Mt.5.5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.	Matt.5.5 Blessed [are] the meek: for they shall inherit the earth.
Mat.5.6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. Iz.55.1	Mt.5.6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.	Matt.5.6 Blessed [are] they which do hunger and thirst after righteousness: for they shall be filled.
Mat.5.7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou. Prisl.21.21	Mt.5.7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Jak.2.13	Matt.5.7 Blessed [are] the merciful: for they shall obtain mercy.
Mat.5.8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. Z.24.3-4	Mt.5.8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.	Matt.5.8 Blessed [are] the pure in heart: for they shall see God.
Mat.5.9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. Zid.12.14	Mt.5.9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.	Matt.5.9 Blessed [are] the peacemakers: for they shall be called the children of God.
Mat.5.10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. R.8.17	Mt.5.10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.	Matt.5.10 Blessed [are] they which are persecuted for righteousness' sake: for theirs is the kingdom of heaven.
Mat.5.11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou [lidé] a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. I Petr.4.14	Mt.5.11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.	Matt.5.11 Blessed are ye, when [men] shall revile you, and persecute [you], and shall say all manner of evil against you falsely, for my sake.
Mat.5.13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.	Mt.5.13 Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.	Matt.5.13 Ye are the salt of the earth: but if the salt have lost his savour, wherewith shall it be salted? it is thenceforth good for nothing, but to be cast out, and to be trodden under foot of men.
Mat.5.14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.	Mt.5.14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.	Matt.5.14 Ye are the light of the world. A city that is set on an hill cannot be hid.
Mat.5.15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.	Mt.5.15 A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.	Matt.5.15 Neither do men light a candle, and put it under a bushel, but on a candlestick; and it giveth light unto all that are in the house.
Mat.5.16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž [jest] v nebesích.	Mt.5.16 Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdávali slávu vašemu Otci v nebesích.	Matt.5.16 Let your light so shine before men, that they may see your good works, and glorify your Father which is in heaven.
Mat.5.18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou. Z.119.89; Iz.40.8	Mt.5.18 Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.	Matt.5.18 For verily I say unto you, Till heaven and earth pass, one jot or one tittle shall in no wise pass from the law, till all be fulfilled.
Mat.5.21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude [státi] k soudu. II M.20.13	Mt.5.21 Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: 'Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.'	Matt.5.21 Ye have heard that it was said by them of old time, Thou shalt not kill; and whosoever shall kill shall be in danger of the judgment:
Mat.5.22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň [trpěti]. I Jan.3.15	Mt.5.22 Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.	Matt.5.22 But I say unto you, That whosoever is angry with his brother without a cause shall be in danger of the judgment: and whosoever shall say to his brother, Raca, shall be in danger of the council: but whosoever shall say, Thou fool, shall be in danger of hell fire.
Mat.5.26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i [toho] posledního haléře nenavrátíš.	Mt.5.26 Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.	Matt.5.26 Verily I say unto thee, Thou shalt by no means come out thence, till thou hast paid the uttermost farthing.
Mat.5.27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. II M.20.14	Mt.5.27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'	Matt.5.27 Ye have heard that it was said by them of old time, Thou shalt not commit adultery:
Mat.5.29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby [raději] zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. Mark.9.47-48	Mt.5.29 Jestliže tě svádí tvé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.	Matt.5.29 And if thy right eye offend thee, pluck it out, and cast [it] from thee: for it is profitable for thee that one of thy members should perish, and not [that] thy whole body should be cast into hell.
Mat.5.39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeříli tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. R.12.19; I Tes.5.15	Mt.5.39 Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; Prisl.24.29	Matt.5.39 But I say unto you, That ye resist not evil: but whosoever shall smite thee on thy right cheek, turn to him the other also.
Mat.5.40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.	Mt.5.40 a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.	Matt.5.40 And if any man will sue thee at the law, and take away thy coat, let him have [thy] cloke also.
Mat.5.41 A nutilli by tě kdo [jíti s sebou] míli jednu, jdi s ním dvě.	Mt.5.41 Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.	Matt.5.41 And whosoever shall compel thee to go a mile, go with him twain.
Mat.5.43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. III M.19.18	Mt.5.43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.'	Matt.5.43 Ye have heard that it hath been said, Thou shalt love thy neighbour, and hate thine enemy.
Mat.5.44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, [a] dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše, Prisl.25.21-22; Luk.6.35; Luk.23.34	Mt.5.44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,	Matt.5.44 But I say unto you, Love your enemies, bless them that curse you, do good to them that hate you, and pray for them which despitefully use you, and persecute you;
Mat.5.45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.	Mt.5.45 abyste byli syny nebeského Otce;protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.	Matt.5.45 That ye may be the children of your Father which is in heaven: for he maketh his sun to rise on the evil and on the good, and sendeth rain on the just and on the unjust.
Mat.5.46 Nebo milujeteli ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? Luk.6.32	Mt.5.46 Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?	Matt.5.46 For if ye love them which love you, what reward have ye? do not even the publicans the same?
Mat.5.47 A budeteli pozdravovati toliko bratří svých, což více [nad jiné] činíte? Však i publikáni to činí.	Mt.5.47 A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?	Matt.5.47 And if ye salute your brethren only, what do ye more [than others]? do not even the publicans so?
Mat.5.48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest. III M.19.2	Mt.5.48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. V M.18.13	Matt.5.48 Be ye therefore perfect, even as your Father which is in heaven is perfect.
Mat.6.2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.	Mt.6.2 Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.	Matt.6.2 Therefore when thou doest [thine] alms, do not sound a trumpet before thee, as the hypocrites do in the synagogues and in the streets, that they may have glory of men. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.3 Ale ty když dáváš almužnu, [tak čiň], ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,	Mt.6.3 Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,	Matt.6.3 But when thou doest alms, let not thy left hand know what thy right hand doeth:
Mat.6.4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. I Sam.16.7	Mt.6.4 aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.	Matt.6.4 That thine alms may be in secret: and thy Father which seeth in secret himself shall reward thee openly.
Mat.6.5 A když bys se [chtěl] modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.	Mt.6.5 A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.	Matt.6.5 And when thou prayest, thou shalt not be as the hypocrites [are]: for they love to pray standing in the synagogues and in the corners of the streets, that they may be seen of men. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.6 Ale ty když bys se modliti [chtěl], vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. II Kral.4.33	Mt.6.6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.	Matt.6.6 But thou, when thou prayest, enter into thy closet, and when thou hast shut thy door, pray to thy Father which is in secret; and thy Father which seeth in secret shall reward thee openly.
Mat.6.7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.	Mt.6.7 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.	Matt.6.7 But when ye pray, use not vain repetitions, as the heathen [do]: for they think that they shall be heard for their much speaking.
Mat.6.8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili. Luk.12.22	Mt.6.8 Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.	Matt.6.8 Be not ye therefore like unto them: for your Father knoweth what things ye have need of, before ye ask him.
Mat.6.9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. II M.20.7; Luk.11.2	Mt.6.9 Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno.	Matt.6.9 After this manner therefore pray ye: Our Father which art in heaven, Hallowed be thy name.
Mat.6.10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi [tak] i na zemi. R.14.17	Mt.6.10 Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.	Matt.6.10 Thy kingdom come. Thy will be done in earth, as [it is] in heaven.
Mat.6.11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. Luk.11.3	Mt.6.11 Náš denní chléb dej nám dnes.	Matt.6.11 Give us this day our daily bread.
Mat.6.12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. Luk.11.4	Mt.6.12 A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.	Matt.6.12 And forgive us our debts, as we forgive our debtors.
Mat.6.13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. I Par.29.11; II Tim.4.18; Jak.1.13	Mt.6.13 A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.	Matt.6.13 And lead us not into temptation, but deliver us from evil: For thine is the kingdom, and the power, and the glory, for ever. Amen.
Mat.6.14 Nebo budeteli odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. Mark.11.25	Mt.6.14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;	Matt.6.14 For if ye forgive men their trespasses, your heavenly Father will also forgive you:
Mat.6.15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.	Mt.6.15 jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.	Matt.6.15 But if ye forgive not men their trespasses, neither will your Father forgive your trespasses.
Mat.6.16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. Iz.58.5	Mt.6.16 A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.	Matt.6.16 Moreover when ye fast, be not, as the hypocrites, of a sad countenance: for they disfigure their faces, that they may appear unto men to fast. Verily I say unto you, They have their reward.
Mat.6.17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,	Mt.6.17 Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj, Kazat.9.8	Matt.6.17 But thou, when thou fastest, anoint thine head, and wash thy face;
Mat.6.18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.	Mt.6.18 abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.	Matt.6.18 That thou appear not unto men to fast, but unto thy Father which is in secret: and thy Father, which seeth in secret, shall reward thee openly.
Mat.6.19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.	Mt.6.19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.	Matt.6.19 Lay not up for yourselves treasures upon earth, where moth and rust doth corrupt, and where thieves break through and steal:
Mat.6.20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. Luk.12.33	Mt.6.20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.	Matt.6.20 But lay up for yourselves treasures in heaven, where neither moth nor rust doth corrupt, and where thieves do not break through nor steal:
Mat.6.21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.	Mt.6.21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.	Matt.6.21 For where your treasure is, there will your heart be also.
Mat.6.24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. I Kral.18.21; II Kor.6.15	Mt.6.24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.	Matt.6.24 No man can serve two masters: for either he will hate the one, and love the other; or else he will hold to the one, and despise the other. Ye cannot serve God and mammon.
Mat.6.27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?	Mt.6.27 Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?	Matt.6.27 Which of you by taking thought can add one cubit unto his stature?
Mat.6.28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede.	Mt.6.28 A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou -	Matt.6.28 And why take ye thought for raiment? Consider the lilies of the field, how they grow; they toil not, neither do they spin:
Mat.6.32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.	Mt.6.32 Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.	Matt.6.32 (For after all these things do the Gentiles seek:) for your heavenly Father knoweth that ye have need of all these things.
Mat.6.33 Ale hledejte [vy] nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.	Mt.6.33 Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.	Matt.6.33 But seek ye first the kingdom of God, and his righteousness; and all these things shall be added unto you.
Mat.6.34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.	Mt.6.34 Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.	Matt.6.34 Take therefore no thought for the morrow: for the morrow shall take thought for the things of itself. Sufficient unto the day [is] the evil thereof.
Mat.7.1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. R.2.1	Mt.7.1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Jak.4.11	Matt.7.1 Judge not, that ye be not judged.
Mat.7.2 Nebo jakým soudem soudíte, [takovýmž] budete souzeni, a jakouž měrou měříte, [takovouž] bude vám zase odměřeno. Jak.2.13	Mt.7.2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.	Matt.7.2 For with what judgment ye judge, ye shall be judged: and with what measure ye mete, it shall be measured to you again.
Mat.7.3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?	Mt.7.3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?	Matt.7.3 And why beholdest thou the mote that is in thy brother's eye, but considerest not the beam that is in thine own eye?
Mat.7.5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.	Mt.7.5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.	Matt.7.5 Thou hypocrite, first cast out the beam out of thine own eye; and then shalt thou see clearly to cast out the mote out of thy brother's eye.
Mat.7.6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a [psi] obrátíce se, aby neroztrhaly vás.	Mt.7.6 Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.	Matt.7.6 Give not that which is holy unto the dogs, neither cast ye your pearls before swine, lest they trample them under their feet, and turn again and rend you.
Mat.7.7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. Mat.21.22; Mark.11.24; Luk.11.9; Jan.14.13; Jak.1.6	Mt.7.7 Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno.	Matt.7.7 Ask, and it shall be given you; seek, and ye shall find; knock, and it shall be opened unto you:
Mat.7.8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno. Jer.29.12; Jan.16.23; I Jan.5.14	Mt.7.8 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.	Matt.7.8 For every one that asketh receiveth; and he that seeketh findeth; and to him that knocketh it shall be opened.
Mat.7.9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? Luk.11.11	Mt.7.9 Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?	Matt.7.9 Or what man is there of you, whom if his son ask bread, will he give him a stone?
Mat.7.10 A prosilli by za rybu, zdali hada podá jemu?	Mt.7.10 Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?	Matt.7.10 Or if he ask a fish, will he give him a serpent?
Mat.7.11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?	Mt.7.11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!	Matt.7.11 If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children, how much more shall your Father which is in heaven give good things to them that ask him?
Mat.7.12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.	Mt.7.12 Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. Mat.22.40; R.13.9-10	Matt.7.12 Therefore all things whatsoever ye would that men should do to you, do ye even so to them: for this is the law and the prophets.
Mat.7.13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostraná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.	Mt.7.13 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí.	Matt.7.13 Enter ye in at the strait gate: for wide [is] the gate, and broad [is] the way, that leadeth to destruction, and many there be which go in thereat:
Mat.7.15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. I Jan.4.1-3	Mt.7.15 Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.	Matt.7.15 Beware of false prophets, which come to you in sheep's clothing, but inwardly they are ravening wolves.
Mat.7.17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.	Mt.7.17 Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Mat.12.33	Matt.7.17 Even so every good tree bringeth forth good fruit; but a corrupt tree bringeth forth evil fruit.
Mat.7.21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. Luk.6.46	Mt.7.21 Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.	Matt.7.21 Not every one that saith unto me, Lord, Lord, shall enter into the kingdom of heaven; but he that doeth the will of my Father which is in heaven.
Mat.7.24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.	Mt.7.24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Ezech.13.10-12	Matt.7.24 Therefore whosoever heareth these sayings of mine, and doeth them, I will liken him unto a wise man, which built his house upon a rock:
Mat.7.25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.	Mt.7.25 Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále.	Matt.7.25 And the rain descended, and the floods came, and the winds blew, and beat upon that house; and it fell not: for it was founded upon a rock.
Mat.7.26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.	Mt.7.26 Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.	Matt.7.26 And every one that heareth these sayings of mine, and doeth them not, shall be likened unto a foolish man, which built his house upon the sand:
Mat.7.27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. Ezech.13.10-12	Mt.7.27 A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."	Matt.7.27 And the rain descended, and the floods came, and the winds blew, and beat upon that house; and it fell: and great was the fall of it.
Mat.8.3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.	Mt.8.3 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned byl očištěn od svého malomocenství.	Matt.8.3 And Jesus put forth [his] hand, and touched him, saying, I will; be thou clean. And immediately his leprosy was cleansed.
Mat.8.7 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.	Mt.8.7 Řekl mu: "Já přijdu a uzdravím ho."	Matt.8.7 And Jesus saith unto him, I will come and heal him.
Mat.8.16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy [zlé] slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,	Mt.8.16 Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,	Matt.8.16 When the even was come, they brought unto him many that were possessed with devils: and he cast out the spirits with [his] word, and healed all that were sick:
Mat.8.17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. Iz.53.4; I Petr.2.24	Mt.8.17 aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: 'On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.'	Matt.8.17 That it might be fulfilled which was spoken by Esaias the prophet, saying, Himself took our infirmities, and bare [our] sicknesses.
Mat.8.26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.	Mt.8.26 Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.	Matt.8.26 And he saith unto them, Why are ye fearful, O ye of little faith? Then he arose, and rebuked the winds and the sea; and there was a great calm.
Mat.8.29 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.	Mt.8.29 A dali se do křiku: "Co je ti do nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?"	Matt.8.29 And, behold, they cried out, saying, What have we to do with thee, Jesus, thou Son of God? art thou come hither to torment us before the time?
Mat.9.2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.	Mt.9.2 A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy."	Matt.9.2 And, behold, they brought to him a man sick of the palsy, lying on a bed: and Jesus seeing their faith said unto the sick of the palsy; Son, be of good cheer; thy sins be forgiven thee.
Mat.9.6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.	Mt.9.6 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"	Matt.9.6 But that ye may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins, (then saith he to the sick of the palsy,) Arise, take up thy bed, and go unto thine house.
Mat.9.9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.	Mt.9.9 Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. Mat.4.19	Matt.9.9 And as Jesus passed forth from thence, he saw a man, named Matthew, sitting at the receipt of custom: and he saith unto him, Follow me. And he arose, and followed him.
Mat.9.12 Ježíš pak uslyšev [to], řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. Luk.5.31	Mt.9.12 On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.	Matt.9.12 But when Jesus heard [that], he said unto them, They that be whole need not a physician, but they that are sick.
Mat.9.13 Jděte vy [raději] a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. I Sam.15.22; Mich.6.8; Mat.12.7; Mark.2.17; Luk.5.32; Luk.19.10	Mt.9.13 Jděte a učte se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne oběť'. Nepřišel jsem pozval spravedlivé, ale hříšníky."	Matt.9.13 But go ye and learn what [that] meaneth, I will have mercy, and not sacrifice: for I am not come to call the righteous, but sinners to repentance.
Mat.9.27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.	Mt.9.27 Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!"	Matt.9.27 And when Jesus departed thence, two blind men followed him, crying, and saying, [Thou] Son of David, have mercy on us.
Mat.9.28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříteli, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.	Mt.9.28 A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane."	Matt.9.28 And when he was come into the house, the blind men came to him: and Jesus saith unto them, Believe ye that I am able to do this? They said unto him, Yea, Lord.
Mat.9.29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.	Mt.9.29 Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň."	Matt.9.29 Then touched he their eyes, saying, According to your faith be it unto you.
Mat.9.38 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.	Mt.9.38 Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!"	Matt.9.38 Pray ye therefore the Lord of the harvest, that he will send forth labourers into his harvest.
Mat.10.1 A svolav k [sobě] dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.	Mt.10.1 Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Luk.6.13	Matt.10.1 And when he had called unto [him] his twelve disciples, he gave them power [against] unclean spirits, to cast them out, and to heal all manner of sickness and all manner of disease.
Mat.10.3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž [byl] celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,	Mt.10.3 Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Mark.3.16; Luk.6.14	Matt.10.3 Philip, and Bartholomew; Thomas, and Matthew the publican; James [the son] of Alphaeus, and Lebbaeus, whose surname was Thaddaeus;
Mat.10.4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho. Luk.6.16	Mt.10.4 Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil. Mark.3.19	Matt.10.4 Simon the Canaanite, and Judas Iscariot, who also betrayed him.
Mat.10.7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. Mat.3.2	Mt.10.7 Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. Mat.4.17	Matt.10.7 And as ye go, preach, saying, The kingdom of heaven is at hand.
Mat.10.8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.	Mt.10.8 Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.	Matt.10.8 Heal the sick, cleanse the lepers, raise the dead, cast out devils: freely ye have received, freely give.
Mat.10.19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.	Mt.10.19 A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit.	Matt.10.19 But when they deliver you up, take no thought how or what ye shall speak: for it shall be given you in that same hour what ye shall speak.
Mat.10.20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.	Mt.10.20 Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.	Matt.10.20 For it is not ye that speak, but the Spirit of your Father which speaketh in you.
Mat.10.22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. Mat.24.13; Mark.13.13; Zj.2.10; Zj.3.21	Mt.10.22 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.	Matt.10.22 And ye shall be hated of all [men] for my name's sake: but he that endureth to the end shall be saved.
Mat.10.23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.	Mt.10.23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. Mat.16.28	Matt.10.23 But when they persecute you in this city, flee ye into another: for verily I say unto you, Ye shall not have gone over the cities of Israel, till the Son of man be come.
Mat.10.28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. Luk.12.4	Mt.10.28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle.	Matt.10.28 And fear not them which kill the body, but are not able to kill the soul: but rather fear him which is able to destroy both soul and body in hell.
Mat.10.29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? A jeden z nich nepadá na zem bez [vůle] Otce vašeho. Luk.12.6	Mt.10.29 Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce.	Matt.10.29 Are not two sparrows sold for a farthing? and one of them shall not fall on the ground without your Father.
Mat.10.31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.	Mt.10.31 Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.	Matt.10.31 Fear ye not therefore, ye are of more value than many sparrows.
Mat.10.32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích. Luk.12.8-9; Zj.3.5	Mt.10.32 Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi;	Matt.10.32 Whosoever therefore shall confess me before men, him will I confess also before my Father which is in heaven.
Mat.10.33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Mark.8.38; Luk.9.26; I Jan.2.22	Mt.10.33 kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.	Matt.10.33 But whosoever shall deny me before men, him will I also deny before my Father which is in heaven.
Mat.10.34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.	Mt.10.34 Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.	Matt.10.34 Think not that I am come to send peace on earth: I came not to send peace, but a sword.
Mat.10.37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.	Mt.10.37 Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden.	Matt.10.37 He that loveth father or mother more than me is not worthy of me: and he that loveth son or daughter more than me is not worthy of me.
Mat.10.39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.	Mt.10.39 Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.	Matt.10.39 He that findeth his life shall lose it: and he that loseth his life for my sake shall find it.
Mat.10.40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal. Luk.10.16; Jan.13.20	Mt.10.40 Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.	Matt.10.40 He that receiveth you receiveth me, and he that receiveth me receiveth him that sent me.
Mat.11.10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou. Mal.3.1; Mark.1.2	Mt.11.10 To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.'	Matt.11.10 For this is [he], of whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Mat.11.14 A chceteli přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. Mal.4.5; Mat.17.10-13	Mt.11.14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.	Matt.11.14 And if ye will receive [it], this is Elias, which was for to come.
Mat.11.25 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým. Luk.10.21	Mt.11.25 V ten čas řekl Ježíš: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. I Kor.1.26-29	Matt.11.25 At that time Jesus answered and said, I thank thee, O Father, Lord of heaven and earth, because thou hast hid these things from the wise and prudent, and hast revealed them unto babes.
Mat.11.26 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou. Efez.1.5	Mt.11.26 "Ano, Otče: tak se ti zalíbilo."	Matt.11.26 Even so, Father: for so it seemed good in thy sight.
Mat.11.27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Z.8.7; Jan.3.35; Jan.6.46	Mt.11.27 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. Luk.10.22	Matt.11.27 All things are delivered unto me of my Father: and no man knoweth the Son, but the Father; neither knoweth any man the Father, save the Son, and [he] to whomsoever the Son will reveal [him].
Mat.11.28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Iz.57.15; Jer.31.25; Jan.16.33	Mt.11.28 Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.	Matt.11.28 Come unto me, all [ye] that labour and are heavy laden, and I will give you rest.
Mat.11.29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim. Z.68.20; Iz.42.2; Zach.9.9	Mt.11.29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.	Matt.11.29 Take my yoke upon you, and learn of me; for I am meek and lowly in heart: and ye shall find rest unto your souls.
Mat.11.30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.	Mt.11.30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.	Matt.11.30 For my yoke [is] easy, and my burden is light.
Mat.12.3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? I Sam.21.6	Mt.12.3 On však jim řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on i ti, kdo byli s ním?	Matt.12.3 But he said unto them, Have ye not read what David did, when he was an hungred, and they that were with him;
Mat.12.4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?	Mt.12.4 Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho provázeli, nýbrž jen kněžím? Mark.2.25-26	Matt.12.4 How he entered into the house of God, and did eat the shewbread, which was not lawful for him to eat, neither for them which were with him, but only for the priests?
Mat.12.7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. I Sam.15.22; Oz.6.6; Mich.6.8; Mat.9.13	Mt.12.7 Kdybyste věděli, co znamená 'milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné.	Matt.12.7 But if ye had known what [this] meaneth, I will have mercy, and not sacrifice, ye would not have condemned the guiltless.
Mat.12.18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. Iz.11.2; Iz.42.1; Mat.3.17; Mat.17.5; Mark.1.11; Mark.9.7; Luk.3.22; Luk.9.35;	Mt.12.18 'Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům.	Matt.12.18 Behold my servant, whom I have chosen; my beloved, in whom my soul is well pleased: I will put my spirit upon him, and he shall shew judgment to the Gentiles.
Mat.12.28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. Luk.11.20; I Jan.3.8	Mt.12.28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. Sk.10.38	Matt.12.28 But if I cast out devils by the Spirit of God, then the kingdom of God is come unto you.
Mat.12.29 Aneb kterak kdo může do domu silného [reka] vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? Mark.3.27	Mt.12.29 Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům.	Matt.12.29 Or else how can one enter into a strong man's house, and spoil his goods, except he first bind the strong man? and then he will spoil his house.
Mat.12.31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu [svatému] nebude odpuštěno lidem. Mark.3.28; Luk.12.10; I Jan.5.16	Mt.12.31 Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.	Matt.12.31 Wherefore I say unto you, All manner of sin and blasphemy shall be forgiven unto men: but the blasphemy [against] the [Holy] Ghost shall not be forgiven unto men.
Mat.12.33 A [protož] nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. Luk.6.44	Mt.12.33 Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.	Matt.12.33 Either make the tree good, and his fruit good; or else make the tree corrupt, and his fruit corrupt: for the tree is known by [his] fruit.
Mat.12.35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.	Mt.12.35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.	Matt.12.35 A good man out of the good treasure of the heart bringeth forth good things: and an evil man out of the evil treasure bringeth forth evil things.
Mat.12.37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.	Mt.12.37 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."	Matt.12.37 For by thy words thou shalt be justified, and by thy words thou shalt be condemned.
Mat.12.39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.	Mt.12.39 On však jim odpověděl: "Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.	Matt.12.39 But he answered and said unto them, An evil and adulterous generation seeketh after a sign; and there shall no sign be given to it, but the sign of the prophet Jonas:
Mat.12.40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. Jon.2.1	Mt.12.40 Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.	Matt.12.40 For as Jonas was three days and three nights in the whale's belly; so shall the Son of man be three days and three nights in the heart of the earth.
Mat.12.43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:	Mt.12.43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá.	Matt.12.43 When the unclean spirit is gone out of a man, he walketh through dry places, seeking rest, and findeth none.
Mat.12.44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.	Mt.12.44 Tu řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený.	Matt.12.44 Then he saith, I will return into my house from whence I came out; and when he is come, he findeth [it] empty, swept, and garnished.
Mat.12.45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. II Petr.2.20	Mt.12.45 Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením."	Matt.12.45 Then goeth he, and taketh with himself seven other spirits more wicked than himself, and they enter in and dwell there: and the last [state] of that man is worse than the first. Even so shall it be also unto this wicked generation.
Mat.13.10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? Mark.4.10; Luk.8.9	Mt.13.10 Učedníci k němu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"	Matt.13.10 And the disciples came, and said unto him, Why speakest thou unto them in parables?
Mat.13.13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.	Mt.13.13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. Jan.9.39	Matt.13.13 Therefore speak I to them in parables: because they seeing see not; and hearing they hear not, neither do they understand.
Mat.13.14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. Iz.6.9-10; Ezech.12.2; Mark.4.12; Luk.8.10; R.11.8	Mt.13.14 A plní se na nich proroctví Izaiášovo: 'Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Jan.12.37-40; Sk.28.25-26	Matt.13.14 And in them is fulfilled the prophecy of Esaias, which saith, By hearing ye shall hear, and shall not understand; and seeing ye shall see, and shall not perceive:
Mat.13.18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. Luk.8.11	Mt.13.18 Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači.	Matt.13.18 Hear ye therefore the parable of the sower.
Mat.13.30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. Mat.3.12	Mt.13.30 Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'"	Matt.13.30 Let both grow together until the harvest: and in the time of harvest I will say to the reapers, Gather ye together first the tares, and bind them in bundles to burn them: but gather the wheat into my barn.
Mat.13.31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. Mark.4.30-31	Mt.13.31 Ještě jiné podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli;	Matt.13.31 Another parable put he forth unto them, saying, The kingdom of heaven is like to a grain of mustard seed, which a man took, and sowed in his field:
Mat.13.32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. Ezech.17.23	Mt.13.32 je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích."	Matt.13.32 Which indeed is the least of all seeds: but when it is grown, it is the greatest among herbs, and becometh a tree, so that the birds of the air come and lodge in the branches thereof.
Mat.13.33 Jiné podobenství mluvil jim, [řka]: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. I M.18.6; Luk.13.21	Mt.13.33 Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí."	Matt.13.33 Another parable spake he unto them; The kingdom of heaven is like unto leaven, which a woman took, and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.
Mat.13.34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,	Mt.13.34 Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil,	Matt.13.34 All these things spake Jesus unto the multitude in parables; and without a parable spake he not unto them:
Mat.13.35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. Z.78.2	Mt.13.35 aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: 'Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.'	Matt.13.35 That it might be fulfilled which was spoken by the prophet, saying, I will open my mouth in parables; I will utter things which have been kept secret from the foundation of the world.
Mat.13.41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, Mat.24.31	Mt.13.41 Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, Sofon.1.3	Matt.13.41 The Son of man shall send forth his angels, and they shall gather out of his kingdom all things that offend, and them which do iniquity;
Mat.13.42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mat.22.13; Mat.25.30	Mt.13.42 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.	Matt.13.42 And shall cast them into a furnace of fire: there shall be wailing and gnashing of teeth.
Mat.13.44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.	Mt.13.44 "Království nebeské je a jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.	Matt.13.44 Again, the kingdom of heaven is like unto treasure hid in a field; the which when a man hath found, he hideth, and for joy thereof goeth and selleth all that he hath, and buyeth that field.
Mat.13.57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. Mark.6.4; Luk.4.24	Mt.13.57 A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě."	Matt.13.57 And they were offended in him. But Jesus said unto them, A prophet is not without honour, save in his own country, and in his own house.
Mat.13.58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich. Mat.17.20	Mt.13.58 A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.	Matt.13.58 And he did not many mighty works there because of their unbelief.
Mat.14.23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam. Luk.6.12	Mt.14.23 Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.	Matt.14.23 And when he had sent the multitudes away, he went up into a mountain apart to pray: and when the evening was come, he was there alone.
Mat.14.25 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.	Mt.14.25 K ránu šel k nim, kráčeje po moři.	Matt.14.25 And in the fourth watch of the night Jesus went unto them, walking on the sea.
Mat.14.26 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.	Mt.14.26 Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se , že je to přízrak, a křičeli strachem.	Matt.14.26 And when the disciples saw him walking on the sea, they were troubled, saying, It is a spirit; and they cried out for fear.
Mat.14.27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.	Mt.14.27 Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"	Matt.14.27 But straightway Jesus spake unto them, saying, Be of good cheer; it is I; be not afraid.
Mat.14.28 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsili ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.	Mt.14.28 Petr mu odpověděl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!"	Matt.14.28 And Peter answered him and said, Lord, if it be thou, bid me come unto thee on the water.
Mat.14.29 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.	Mt.14.29 A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.	Matt.14.29 And he said, Come. And when Peter was come down out of the ship, he walked on the water, to go to Jesus.
Mat.14.30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.	Mt.14.30 Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"	Matt.14.30 But when he saw the wind boisterous, he was afraid; and beginning to sink, he cried, saying, Lord, save me.
Mat.14.31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?	Mt.14.31 Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malověrný, proč jsi pochyboval?"	Matt.14.31 And immediately Jesus stretched forth [his] hand, and caught him, and said unto him, O thou of little faith, wherefore didst thou doubt?
Mat.15.8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.	Mt.15.8 'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;	Matt.15.8 This people draweth nigh unto me with their mouth, and honoureth me with [their] lips; but their heart is far from me.
Mat.15.11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka. Sk.10.15; Tit.1.15	Mt.15.11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje."	Matt.15.11 Not that which goeth into the mouth defileth a man; but that which cometh out of the mouth, this defileth a man.
Mat.15.17 Nerozumíteliž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?	Mt.15.17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?	Matt.15.17 Do not ye yet understand, that whatsoever entereth in at the mouth goeth into the belly, and is cast out into the draught?
Mat.15.18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.	Mt.15.18 To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.	Matt.15.18 But those things which proceed out of the mouth come forth from the heart; and they defile the man.
Mat.15.19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.	Mt.15.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.	Matt.15.19 For out of the heart proceed evil thoughts, murders, adulteries, fornications, thefts, false witness, blasphemies:
Mat.15.20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.	Mt.15.20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje."	Matt.15.20 These are [the things] which defile a man: but to eat with unwashen hands defileth not a man.
Mat.16.16 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého. I Jan.4.15	Mt.16.16 Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."	Matt.16.16 And Simon Peter answered and said, Thou art the Christ, the Son of the living God.
Mat.16.17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě [toho], ale Otec můj, kterýž jest v nebesích. Mat.11.27; Jan.6.65	Mt.16.17 Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.	Matt.16.17 And Jesus answered and said unto him, Blessed art thou, Simon Barjona: for flesh and blood hath not revealed [it] unto thee, but my Father which is in heaven.
Mat.16.18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.	Mt.16.18 A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.	Matt.16.18 And I say also unto thee, That thou art Peter, and upon this rock I will build my church; and the gates of hell shall not prevail against it.
Mat.16.19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mat.18.18; Jan.20.23	Mt.16.19 Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi. Iz.22.22	Matt.16.19 And I will give unto thee the keys of the kingdom of heaven: and whatsoever thou shalt bind on earth shall be bound in heaven: and whatsoever thou shalt loose on earth shall be loosed in heaven.
Mat.16.24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chceli kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.	Mt.16.24 Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Luk.9.23	Matt.16.24 Then said Jesus unto his disciples, If any [man] will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Mat.16.25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Jan.12.25	Mt.16.25 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.	Matt.16.25 For whosoever will save his life shall lose it: and whosoever will lose his life for my sake shall find it.
Mat.16.26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou? Mark.8.36; Luk.9.25	Mt.16.26 Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?	Matt.16.26 For what is a man profited, if he shall gain the whole world, and lose his own soul? or what shall a man give in exchange for his soul?
Mat.16.27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho. Z.62.13; Mark.8.38	Mt.16.27 Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Jer.17.10; Zj.22.12	Matt.16.27 For the Son of man shall come in the glory of his Father with his angels; and then he shall reward every man according to his works.
Mat.16.28 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém. Mark.9.1; Luk.9.27	Mt.16.28 Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím." Mat.10.23	Matt.16.28 Verily I say unto you, There be some standing here, which shall not taste of death, till they see the Son of man coming in his kingdom.
Mat.17.2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo. Zj.1.14	Mt.17.2 A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.	Matt.17.2 And was transfigured before them: and his face did shine as the sun, and his raiment was white as the light.
Mat.17.3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.	Mt.17.3 A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Luk.9.30	Matt.17.3 And, behold, there appeared unto them Moses and Elias talking with him
Mat.17.5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, [zavzněl] hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte. Iz.42.1; V M.18.15; Z.2.7; Mat.3.17; Mark.1.11; Mark.9.7; Luk.3.22	Mt.17.5 Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."	Matt.17.5 While he yet spake, behold, a bright cloud overshadowed them: and behold a voice out of the cloud, which said, This is my beloved Son, in whom I am well pleased; hear ye him.
Mat.17.10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti? Mal.4.5	Mt.17.10 Učedníci se ho ptali: "Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"	Matt.17.10 And his disciples asked him, saying, Why then say the scribes that Elias must first come?
Mat.17.11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci. Luk.1.17	Mt.17.11 On jim odpověděl: "Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko. Mark.9.12	Matt.17.11 And Jesus answered and said unto them, Elias truly shall first come, and restore all things.
Mat.17.12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich. Mat.11.14; Mark.9.13	Mt.17.12 Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět."	Matt.17.12 But I say unto you, That Elias is come already, and they knew him not, but have done unto him whatsoever they listed. Likewise shall also the Son of man suffer of them.
Mat.17.13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.	Mt.17.13 Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.	Matt.17.13 Then the disciples understood that he spake unto them of John the Baptist.
Mat.17.19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?	Mt.17.19 Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"	Matt.17.19 Then came the disciples to Jesus apart, and said, Why could not we cast him out?
Mat.17.20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budeteli míti víru, jako [jest] zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného. I Kor.13.2	Mt.17.20 On jim řekl: "Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: 'Přejdi odtud tam', a přejde; a nic vám nebude nemožné." Mark.11.22-23	Matt.17.20 And Jesus said unto them, Because of your unbelief: for verily I say unto you, If ye have faith as a grain of mustard seed, ye shall say unto this mountain, Remove hence to yonder place; and it shall remove; and nothing shall be impossible unto you.
Mat.17.21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.	Mt.17.21 (Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.)	Matt.17.21 Howbeit this kind goeth not out but by prayer and fasting.
Mat.17.23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně. Luk.18.31	Mt.17.23 zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen." Velice se zarmoutili. Mark.9.31	Matt.17.23 And they shall kill him, and the third day he shall be raised again. And they were exceeding sorry.
Mat.17.27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.	Mt.17.27 Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe."	Matt.17.27 Notwithstanding, lest we should offend them, go thou to the sea, and cast an hook, and take up the fish that first cometh up; and when thou hast opened his mouth, thou shalt find a piece of money: that take, and give unto them for me and thee.
Mat.18.3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíteli se a nebudeteli jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského. Mat.19.14; Mark.10.15	Mt.18.3 a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Jan.3.3	Matt.18.3 And said, Verily I say unto you, Except ye be converted, and become as little children, ye shall not enter into the kingdom of heaven.
Mat.18.4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.	Mt.18.4 Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.	Matt.18.4 Whosoever therefore shall humble himself as this little child, the same is greatest in the kingdom of heaven.
Mat.18.5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.	Mt.18.5 A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.	Matt.18.5 And whoso shall receive one such little child in my name receiveth me.
Mat.18.10 Viztež, abyste nepotupovali [ani] jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest. Z.34.8	Mt.18.10 Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.	Matt.18.10 Take heed that ye despise not one of these little ones; for I say unto you, That in heaven their angels do always behold the face of my Father which is in heaven.
Mat.18.12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, [a] jda na hory, nehledá té pobloudilé?	Mt.18.12 Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zbloudila?	Matt.18.12 How think ye? if a man have an hundred sheep, and one of them be gone astray, doth he not leave the ninety and nine, and goeth into the mountains, and seeketh that which is gone astray?
Mat.18.13 A nahodíliť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými.	Mt.18.13 A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.	Matt.18.13 And if so be that he find it, verily I say unto you, he rejoiceth more of that [sheep], than of the ninety and nine which went not astray.
Mat.18.14 Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.	Mt.18.14 Právě tak je vůle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých.	Matt.18.14 Even so it is not the will of your Father which is in heaven, that one of these little ones should perish.
Mat.18.18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mat.16.19; Jan.20.23	Mt.18.18 Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.	Matt.18.18 Verily I say unto you, Whatsoever ye shall bind on earth shall be bound in heaven: and whatsoever ye shall loose on earth shall be loosed in heaven.
Mat.18.19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského. Mark.11.24; Jak.5.16	Mt.18.19 Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní.	Matt.18.19 Again I say unto you, That if two of you shall agree on earth as touching any thing that they shall ask, it shall be done for them of my Father which is in heaven.
Mat.18.20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.	Mt.18.20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."	Matt.18.20 For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.
Mat.18.24 A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.	Mt.18.24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven.	Matt.18.24 And when he had begun to reckon, one was brought unto him, which owed him ten thousand talents.
Mat.18.28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.	Mt.18.28 Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: 'Zaplať mi, co jsi dlužen!'	Matt.18.28 But the same servant went out, and found one of his fellowservants, which owed him an hundred pence: and he laid hands on him, and took [him] by the throat, saying, Pay me that thou owest.
Mat.19.5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.	Mt.19.5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo';	Matt.19.5 And said, For this cause shall a man leave father and mother, and shall cleave to his wife: and they twain shall be one flesh?
Mat.19.6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.	Mt.19.6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"	Matt.19.6 Wherefore they are no more twain, but one flesh. What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
Mat.19.14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.	Mt.19.14 Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské." Mat.18.3	Matt.19.14 But Jesus said, Suffer little children, and forbid them not, to come unto me: for of such is the kingdom of heaven.
Mat.19.24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.	Mt.19.24 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království." Mark.10.25	Matt.19.24 And again I say unto you, It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Mat.19.25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?	Mt.19.25 Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?"	Matt.19.25 When his disciples heard [it], they were exceedingly amazed, saying, Who then can be saved?
Mat.19.26 A pohleděv [na ně] Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné. I M.18.14; Job.42.2; Zach.8.6; Luk.1.37	Mt.19.26 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."	Matt.19.26 But Jesus beheld [them], and said unto them, With men this is impossible; but with God all things are possible.
Mat.20.16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Mat.22.14	Mt.20.16 Tak budou poslední první a první poslední."	Matt.20.16 So the last shall be first, and the first last: for many be called, but few chosen.
Mat.20.22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžeteli píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme. Mat.26.39-42	Mt.20.22 Ježíš však odpověděl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?" Řekli mu: "Můžeme."	Matt.20.22 But Jesus answered and said, Ye know not what ye ask. Are ye able to drink of the cup that I shall drink of, and to be baptized with the baptism that I am baptized with? They say unto him, We are able.
Mat.20.28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby [on] sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.	Mt.20.28 Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."	Matt.20.28 Even as the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
Mat.21.5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té [oslice] jhu podrobené. Iz.62.11; Jan.12.15	Mt.21.5 'Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.' Zach.9.9	Matt.21.5 Tell ye the daughter of Sion, Behold, thy King cometh unto thee, meek, and sitting upon an ass, and a colt the foal of an ass.
Mat.21.9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás [ty, kterýž jsi] na výsostech. Z.118.25-26; Mat.23.39; Jan.12.13	Mt.21.9 Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: "Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!"	Matt.21.9 And the multitudes that went before, and that followed, cried, saying, Hosanna to the Son of David: Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord; Hosanna in the highest.
Mat.21.13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou. Iz.56.7; Jer.7.11	Mt.21.13 řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby', ale vy z něho děláte doupě lupičů."	Matt.21.13 And said unto them, It is written, My house shall be called the house of prayer; but ye have made it a den of thieves.
Mat.21.16 A řekli jemu: Slyšíšliž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdáliž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu? Z.8.3	Mt.21.16 a řekli mu: "Slyšíš, co to říkají?" Ježíš jim odpověděl: "Ovšem! Nikdy jste nečetli: 'Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu'?"	Matt.21.16 And said unto him, Hearest thou what these say? And Jesus saith unto them, Yea; have ye never read, Out of the mouth of babes and sucklings thou hast perfected praise?
Mat.21.21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budeteli míti víru, a nebudeteli pochybovati, netoliko to, co [se stalo] fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.	Mt.21.21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - stane se to.	Matt.21.21 Jesus answered and said unto them, Verily I say unto you, If ye have faith, and doubt not, ye shall not only do this [which is done] to the fig tree, but also if ye shall say unto this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; it shall be done.
Mat.21.22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete. Mat.7.7; Mark.11.24; Luk.11.9; Jan.14.13	Mt.21.22 A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit." Jan.15.7	Matt.21.22 And all things, whatsoever ye shall ask in prayer, believing, ye shall receive.
Mat.21.23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal? II M.2.13; Sk.4.7; Sk.7.35	Mt.21.23 Když přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti tuto moc dal?"	Matt.21.23 And when he was come into the temple, the chief priests and the elders of the people came unto him as he was teaching, and said, By what authority doest thou these things? and who gave thee this authority?< /td>
Mat.21.28 Ale co se vám zdá? Člověk [jeden] měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.	Mt.21.28 Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici!'	Matt.21.28 But what think ye? A [certain] man had two sons; and he came to the first, and said, Son, go work to day in my vineyard.
Mat.21.29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.	Mt.21.29 On odpověděl: 'Nechce se mi.' Ale potom toho litoval a šel.	Matt.21.29 He answered and said, I will not: but afterward he repented, and went.
Mat.21.30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.	Mt.21.30 Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: 'Ano, pane.' Ale nešel.	Matt.21.30 And he came to the second, and said likewise. And he answered and said, I [go], sir: and went not.
Mat.21.31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.	Mt.21.31 Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?" Odpověděli: "Ten první!" Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království.	Matt.21.31 Whether of them twain did the will of [his] father? They say unto him, The first. Jesus saith unto them, Verily I say unto you, That the publicans and the harlots go into the kingdom of God before you.
Mat.21.37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.	Mt.21.37 Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: 'Na mého syna budou mít přece ohled!'	Matt.21.37 But last of all he sent unto them his son, saying, They will reverence my son.
Mat.21.38 Vinaři pak uzřevše syna [jeho], řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho. Mat.27.1	Mt.21.38 Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a dědictví připadne nám!' Zid.1.2	Matt.21.38 But when the husbandmen saw the son, they said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and let us seize on his inheritance.
Mat.21.39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.	Mt.21.39 Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. Zid.13.12	Matt.21.39 And they caught him, and cast [him] out of the vineyard, and slew [him].
Mat.21.42 Řekl jim Ježíš: Nikdyli jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima. Z.118.22; Mark.12.10; Luk.20.17; Sk.4.11; I Petr.2.7	Mt.21.42 Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?	Matt.21.42 Jesus saith unto them, Did ye never read in the scriptures, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner: this is the Lord's doing, and it is marvellous in our eyes?
Mat.21.43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho. Sk.13.46	Mt.21.43 Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.	Matt.21.43 Therefore say I unto you, The kingdom of God shall be taken from you, and given to a nation bringing forth the fruits thereof.
Mat.22.8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.	Mt.22.8 Potom řekl svým služebníkům: 'Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;	Matt.22.8 Then saith he to his servants, The wedding is ready, but they which were bidden were not worthy.
Mat.22.9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.	Mt.22.9 jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.'	Matt.22.9 Go ye therefore into the highways, and as many as ye shall find, bid to the marriage.
Mat.22.13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mat.13.42; Mat.25.30	Mt.22.13 Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'	Matt.22.13 Then said the king to the servants, Bind him hand and foot, and take him away, and cast [him] into outer darkness; there shall be weeping and gnashing of teeth.
Mat.22.14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Mat.20.16	Mt.22.14 Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."	Matt.22.14 For many are called, but few [are] chosen.
Mat.22.21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.	Mt.22.21 Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu."	Matt.22.21 They say unto him, Caesar's. Then saith he unto them, Render therefore unto Caesar the things which are Caesar's; and unto God the things that are God's.
Mat.22.31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž [takto] dí:	Mt.22.31 A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil:	Matt.22.31 But as touching the resurrection of the dead, have ye not read that which was spoken unto you by God, saying,
Mat.22.32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých. II M.3.6	Mt.22.32 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?' On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých."	Matt.22.32 I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not the God of the dead, but of the living.
Mat.22.36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?	Mt.22.36 "Mistře, které přikázání je v zákoně největší?"	Matt.22.36 Master, which [is] the great commandment in the law?
Mat.22.37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. V M.6.5; V M.10.12; V M.30.6	Mt.22.37 On mu řekl: 'Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí.'	Matt.22.37 Jesus said unto him, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind.
Mat.22.38 To jest přední a veliké přikázání.	Mt.22.38 To je největší a první přikázání.	Matt.22.38 This is the first and great commandment.
Mat.22.39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. III M.19.18; R.13.9	Mt.22.39 Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.'	Matt.22.39 And the second [is] like unto it, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
Mat.22.40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.	Mt.22.40 Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."	Matt.22.40 On these two commandments hang all the law and the prophets.
Mat.22.42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.	Mt.22.42 "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův."	Matt.22.42 Saying, What think ye of Christ? whose son is he? They say unto him, [The Son] of David.
Mat.22.43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:	Mt.22.43 Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví:	Matt.22.43 He saith unto them, How then doth David in spirit call him Lord, saying,
Mat.22.44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, [aby byli] za podnože noh tvých? Z.110.1; Sk.2.34	Mt.22.44 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.' Zid.1.13	Matt.22.44 The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool?
Mat.22.45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?	Mt.22.45 Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem!"	Matt.22.45 If David then call him Lord, how is he his son?
Mat.23.8 Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, [totiž] Kristus, vy pak všickni bratří jste. Jan.3.2	Mt.23.8 Vy však si nedávejte říkat 'Mistře': jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratři.	Matt.23.8 But be not ye called Rabbi: for one is your Master, [even] Christ; and all ye are brethren.
Mat.23.9 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.	Mt.23.9 A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec': jediný je váš Otec, ten nebeský.	Matt.23.9 And call no [man] your father upon the earth: for one is your Father, which is in heaven.
Mat.23.10 Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus.	Mt.23.10 Ani si nedávejte říkat 'Učiteli': váš učitel je jeden, Kristus.	Matt.23.10 Neither be ye called masters: for one is your Master, [even] Christ.
Mat.23.11 Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším.	Mt.23.11 Kdo je z vás největší, bude váš služebník.	Matt.23.11 But he that is greatest among you shall be your servant.
Mat.23.12 Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen. Job.22.29; Prisl.29.23; Luk.14.11	Mt.23.12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.	Matt.23.12 And whosoever shall exalt himself shall be abased; and he that shall humble himself shall be exalted.
Mat.23.13 Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte. Luk.11.52	Mt.23.13 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.	Matt.23.13 But woe unto you, scribes and Pharisees, hypocrites! for ye shut up the kingdom of heaven against men: for ye neither go in [yourselves], neither suffer ye them that are entering to go in.
Mat.23.27 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.	Mt.23.27 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.	Matt.23.27 Woe unto you, scribes and Pharisees, hypocrites! for ye are like unto whited sepulchres, which indeed appear beautiful outward, but are within full of dead [men's] bones, and of all uncleanness.
Mat.23.37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.	Mt.23.37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!	Matt.23.37 O Jerusalem, Jerusalem, [thou] that killest the prophets, and stonest them which are sent unto thee, how often would I have gathered thy children together, even as a hen gathereth her chickens under [her] wings, and ye would not!
Mat.23.39 Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Z.118.26; Mat.21.9	Mt.23.39 Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: 'Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.'"	Matt.23.39 For I say unto you, Ye shall not see me henceforth, till ye shall say, Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord.
Mat.24.4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.	Mt.24.4 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.	Matt.24.4 And Jesus answered and said unto them, Take heed that no man deceive you.
Mat.24.5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. Mark.13.6	Mt.24.5 Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé.	Matt.24.5 For many shall come in my name, saying, I am Christ; and shall deceive many.
Mat.24.11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.	Mt.24.11 povstanou lživí proroci a mnohé svedou	Matt.24.11 And many false prophets shall rise, and shall deceive many.
Mat.24.12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.	Mt.24.12 a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.	Matt.24.12 And because iniquity shall abound, the love of many shall wax cold.
Mat.24.13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. Mat.10.22; Mark.13.13	Mt.24.13 Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.	Matt.24.13 But he that shall endure unto the end, the same shall be saved.
Mat.24.14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. Zj.14.6	Mt.24.14 A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. Mat.28.19	Matt.24.14 And this gospel of the kingdom shall be preached in all the world for a witness unto all nations; and then shall the end come.
Mat.24.21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. Dan.12.1	Mt.24.21 Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.	Matt.24.21 For then shall be great tribulation, such as was not since the beginning of the world to this time, no, nor ever shall be.
Mat.24.22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.	Mt.24.22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.	Matt.24.22 And except those days should be shortened, there should no flesh be saved: but for the elect's sake those days shall be shortened.
Mat.24.27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.	Mt.24.27 Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.	Matt.24.27 For as the lightning cometh out of the east, and shineth even unto the west; so shall also the coming of the Son of man be.
Mat.24.29 A hned po soužení, [kteréž bude] těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. Iz.13.10; Iz.24.23; Iz.34.4; Ezech.32.7; Joel.2.31; Joel.3.15; Amos.8.9; Mich.3.6; Luk.21.25; Sk.2.20; Zj.6.12	Mt.24.29 Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Joel.2.10	Matt.24.29 Immediately after the tribulation of those days shall the sun be darkened, and the moon shall not give her light, and the stars shall fall from heaven, and the powers of the heavens shall be shaken:
Mat.24.30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. Zach.12.11; Zj.1.7	Mt.24.30 Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.	Matt.24.30 And then shall appear the sign of the Son of man in heaven: and then shall all the tribes of the earth mourn, and they shall see the Son of man coming in the clouds of heaven with power and great glory.
Mat.24.31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. Mat.13.41; Jan.5.28	Mt.24.31 On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.	Matt.24.31 And he shall send his angels with a great sound of a trumpet, and they shall gather together his elect from the four winds, from one end of heaven to the other.
Mat.24.34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. Mat.5.18	Mt.24.34 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.	Matt.24.34 Verily I say unto you, This generation shall not pass, till all these things be fulfilled.
Mat.24.35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Iz.40.8; Iz.51.6; Mark.13.31; Luk.21.33	Mt.24.35 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.	Matt.24.35 Heaven and earth shall pass away, but my words shall not pass away.
Mat.24.36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. Sk.1.7	Mt.24.36 O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.	Matt.24.36 But of that day and hour knoweth no [man], no, not the angels of heaven, but my Father only.
Mat.24.37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. I M.6.5-7; I Petr.3.20-21	Mt.24.37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé:	Matt.24.37 But as the days of Noe [were], so shall also the coming of the Son of man be.
Mat.24.38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,	Mt.24.38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, I M.7.1	Matt.24.38 For as in the days that were before the flood they were eating and drinking, marrying and giving in marriage, until the day that Noe entered into the ark,
Mat.24.40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. Luk.17.34; I Tes.4.17	Mt.24.40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.	Matt.24.40 Then shall two be in the field; the one shall be taken, and the other left.
Mat.24.41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.	Mt.24.41 Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.	Matt.24.41 Two [women shall be] grinding at the mill; the one shall be taken, and the other left.
Mat.24.44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. Zj.3.3; Zj.16.15	Mt.24.44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.	Matt.24.44 Therefore be ye also ready: for in such an hour as ye think not the Son of man cometh.
Mat.25.12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.	Mt.25.12 Ale on odpověděl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.'	Matt.25.12 But he answered and said, Verily I say unto you, I know you not.
Mat.25.13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. Luk.21.36; I Petr.5.8; Efez.6.18	Mt.25.13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.	Matt.25.13 Watch therefore, for ye know neither the day nor the hour wherein the Son of man cometh.
Mat.25.29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.) Luk.19.26	Mt.25.29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.	Matt.25.29 For unto every one that hath shall be given, and he shall have abundance: but from him that hath not shall be taken away even that which he hath.
Mat.25.30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Mat.13.42; Mat.22.13	Mt.25.30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'	Matt.25.30 And cast ye the unprofitable servant into outer darkness: there shall be weeping and gnashing of teeth.
Mat.25.32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Mat.3.12; Mat.13.30; Mat.16.27; R.14.10	Mt.25.32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, Ezech.34.17	Matt.25.32 And before him shall be gathered all nations: and he shall separate them one from another, as a shepherd divideth [his] sheep from the goats:
Mat.25.34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho [budou]: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.	Mt.25.34 Tehdy řekne král těm, po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.	Matt.25.34 Then shall the King say unto them on his right hand, Come, ye blessed of my Father, inherit the kingdom prepared for you from the foundation of the world:
Mat.25.35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;	Mt.25.35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,	Matt.25.35 For I was an hungred, and ye gave me meat: I was thirsty, and ye gave me drink: I was a stranger, and ye took me in:
Mat.25.36 Nah [jsem byl], a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.	Mt.25.36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.'	Matt.25.36 Naked, and ye clothed me: I was sick, and ye visited me: I was in prison, and ye came unto me.
Mat.25.37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme [tebe], žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?	Mt.25.37 Tu mu ti spravedliví odpovědí: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?	Matt.25.37 Then shall the righteous answer him, saying, Lord, when saw we thee and hungred, and fed [thee]? or thirsty, and gave [thee] drink?
Mat.25.38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme [tebe], anebo nahého, a přioděli jsme [tebe]?	Mt.25.38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?	Matt.25.38 When saw we thee a stranger, and took [thee] in? or naked, and clothed [thee]?
Mat.25.39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?	Mt.25.39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?	Matt.25.39 Or when saw we thee sick, or in prison, and came unto thee?
Mat.25.40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. Prisl.14.31	Mt.25.40 Král odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.'	Matt.25.40 And the King shall answer and say unto them, Verily I say unto you, Inasmuch as ye have done [it] unto one of the least of these my brethren, ye have done [it] unto me.
Mat.25.41 Potom dí i těm, kteříž na levici [budou]: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.	Mt.25.41 Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Mark.9.48	Matt.25.41 Then shall he say also unto them on the left hand, Depart from me, ye cursed, into everlasting fire, prepared for the devil and his angels:
Mat.26.11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. Mark.14.7	Mt.26.11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.	Matt.26.11 For ye have the poor always with you; but me ye have not always.
Mat.26.12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.	Mt.26.12 Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.	Matt.26.12 For in that she hath poured this ointment on my body, she did [it] for my burial.
Mat.26.14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský, Luk.22.3	Mt.26.14 Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím Mat.10.4	Matt.26.14 Then one of the twelve, called Judas Iscariot, went unto the chief priests,
Mat.26.15 Řekl [jim]: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu [dáti] třidceti stříbrných. Zach.11.12	Mt.26.15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných.	Matt.26.15 And said [unto them], What will ye give me, and I will deliver him unto you? And they covenanted with him for thirty pieces of silver.
Mat.26.26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. Mark.14.22	Mt.26.26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." Jan.6.54	Matt.26.26 And as they were eating, Jesus took bread, and blessed [it], and brake [it], and gave [it] to the disciples, and said, Take, eat; this is my body.
Mat.26.27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.	Mt.26.27 Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.	Matt.26.27 And he took the cup, and gave thanks, and gave [it] to them, saying, Drink ye all of it;
Mat.26.28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů. Jer.31.31; R.5.15	Mt.26.28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Zach.9.11	Matt.26.28 For this is my blood of the new testament, which is shed for many for the remission of sins.
Mat.26.31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda. Zach.13.7; Mark.14.27;Jan.16.32	Mt.26.31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.'	Matt.26.31 Then saith Jesus unto them, All ye shall be offended because of me this night: for it is written, I will smite the shepherd, and the sheep of the flock shall be scattered abroad.
Mat.26.36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto. Jan.18.1	Mt.26.36 Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."	Matt.26.36 Then cometh Jesus with them unto a place called Gethsemane, and saith unto the disciples, Sit ye here, while I go and pray yonder.
Mat.26.38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou Z.42.6; Jan.12.27	Mt.26.38 Tehdy jim řekl: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!	Matt.26.38 Then saith he unto them, My soul is exceeding sorrowful, even unto death: tarry ye here, and watch with me.
Mat.26.39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jestli možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty [chceš]. Luk.22.42; Jan.6.38; Zid.5.7	Mt.26.39 Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."	Matt.26.39 And he went a little further, and fell on his face, and prayed, saying, O my Father, if it be possible, let this cup pass from me: nevertheless not as I will, but as thou [wilt].
Mat.26.41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. Mark.14.38	Mt.26.41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."	Matt.26.41 Watch and pray, that ye enter not into temptation: the spirit indeed [is] willing, but the flesh [is] weak.
Mat.26.42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůželiť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá. Mark.14.36	Mt.26.42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím jej pít, staň se tvá vůle."	Matt.26.42 He went away again the second time, and prayed, saying, O my Father, if this cup may not pass away from me, except I drink it, thy will be done.
Mat.26.48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.	Mt.26.48 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte."	Matt.26.48 Now he that betrayed him gave them a sign, saying, Whomsoever I shall kiss, that same is he: hold him fast.
Mat.26.52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou. I M.9.6; Zj.13.10	Mt.26.52 Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.	Matt.26.52 Then said Jesus unto him, Put up again thy sword into his place: for all they that take the sword shall perish with the sword.
Mat.26.53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?	Mt.26.53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?	Matt.26.53 Thinkest thou that I cannot now pray to my Father, and he shall presently give me more than twelve legions of angels?
Mat.26.54 [Ale] kterak by se pak naplnila Písma, [kteráž svědčí], že tak musí býti? Iz.53.6; Luk.24.26	Mt.26.54 Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"	Matt.26.54 But how then shall the scriptures be fulfilled, that thus it must be?
Mat.26.56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli. Iz.53.10; Job.19.13; Mark.14.50	Mt.26.56 Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. Zach.13.7	Matt.26.56 But all this was done, that the scriptures of the prophets might be fulfilled. Then all the disciples forsook him, and fled.
Mat.26.63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsili ty Kristus Syn Boží? Zj.10.6; Luk.22.67	Mt.26.63 Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!" Iz.53.7	Matt.26.63 But Jesus held his peace. And the high priest answered and said unto him, I adjure thee by the living God, that thou tell us whether thou be the Christ, the Son of God.
Mat.26.64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci [Boží] a přicházejícího na oblacích nebeských. Z.110.1; Dan.7.13; Mat.16.27; Mark.14.62	Mt.26.64 Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými." Mat.25.31	Matt.26.64 Jesus saith unto him, Thou hast said: nevertheless I say unto you, Hereafter shall ye see the Son of man sitting on the right hand of power, and coming in the clouds of heaven.
Mat.26.67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili, Iz.50.6	Mt.26.67 Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře	Matt.26.67 Then did they spit in his face, and buffeted him; and others smote [him] with the palms of their hands,
Mat.27.1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. Z.2.2; Mark.15.1; Luk.22.66; Jan.18.28	Mt.27.1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.	Matt.27.1 When the morning was come, all the chief priests and elders of the people took counsel against Jesus to put him to death:
Mat.27.5 A [on] povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. Sk.1.18	Mt.27.5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.	Matt.27.5 And he cast down the pieces of silver in the temple, and departed, and went and hanged himself.
Mat.27.6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.	Mt.27.6 Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."	Matt.27.6 And the chief priests took the silver pieces, and said, It is not lawful for to put them into the treasury, because it is the price of blood.
Mat.27.7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.	Mt.27.7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.	Matt.27.7 And they took counsel, and bought with them the potter's field, to bury strangers in.
Mat.27.9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, Zach.11.12-13	Mt.27.9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;	Matt.27.9 Then was fulfilled that which was spoken by Jeremy the prophet, saying, And they took the thirty pieces of silver, the price of him that was valued, whom they of the children of Israel did value;
Mat.27.12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. Iz.53.7	Mt.27.12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.	Matt.27.12 And when he was accused of the chief priests and elders, he answered nothing.
Mat.27.25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. Sk.5.28	Mt.27.25 A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a na naše děti!"	Matt.27.25 Then answered all the people, and said, His blood [be] on us, and on our children.
Mat.27.34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. Z.69.22	Mt.27.34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.	Matt.27.34 They gave him vinegar to drink mingled with gall: and when he had tasted [thereof], he would notdrink.
Mat.27.35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce [o ně] los, aby se naplnilo povědění proroka, [řkoucího]: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. Z.22.19; Mark.15.24	Mt.27.35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;	Matt.27.35 And they crucified him, and parted his garments, casting lots: that it might be fulfilled which was spoken by the prophet, They parted my garments among them, and upon my vesture did they cast lots.
Mat.27.38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. Iz.53.12; Luk.23.33	Mt.27.38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.	Matt.27.38 Then were there two thieves crucified with him, one on the right hand, and another on the left.
Mat.27.39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, Z.22.8	Mt.27.39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou	Matt.27.39 And they that passed by reviled him, wagging their heads,
Mat.27.43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chceliť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. Z.22.9	Mt.27.43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'"	Matt.27.43 He trusted in God; let him deliver him now, if he will have him: for he said, I am the Son of God.
Mat.27.46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? Z.22.2; Mark.15.34	Mt.27.46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lema sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?'	Matt.27.46 And about the ninth hour Jesus cried with a loud voice, saying, Eli, Eli, lama sabachthani? that is to say, My God, my God, why hast thou forsaken me?
Mat.27.51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, II M.26.33; Zid.10.19-20; Luk.23.45	Mt.27.51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,	Matt.27.51 And, behold, the veil of the temple was rent in twain from the top to the bottom; and the earth did quake, and the rocks rent;
Mat.28.3 A byl obličej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh.	Mt.28.3 Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Mat.17.2; Sk.1.10	Matt.28.3 His countenance was like lightning, and his raiment white as snow:
Mat.28.18 A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi. Z.8.7; Mat.11.27; Luk.10.22; Jan.3.35; Zid.1.2; Zid.2.8	Mt.28.18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Dan.7.14; Efez.1.20-22; Filip.2.9-10,	Matt.28.18 And Jesus came and spake unto them, saying, All power is given unto me in heaven and in earth.
Mat.28.19 Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, Mark.16.15; Luk.24.47	Mt.28.19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého	Matt.28.19 Go ye therefore, and teach all nations, baptizing them in the name of the Father, and of the Son, and of the Holy Ghost:
Mat.28.20 Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen. Mat.18.20	Mt.28.20 a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." Iz.41.10; Agg.1.13	Matt.28.20 Teaching them to observe all things whatsoever I have commanded you: and, lo, I am with you alway, [even] unto the end of the world. Amen.

Názor?

Evangelium S. Marka Kralický překlad 1613	Marek Ekumenický překlad 1985	The Gospel According to Mark King James translation 1611
Mark.1.2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou. Mal.3.1; Mal.4.5; Mat.11.10; Luk.7.27	Mk.1.2 Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.	Mark.1.2 As it is written in the prophets, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Mark.1.3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Iz.40.3; Mat.3.3	Mk.1.3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!"	Mark.1.3 The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Mark.1.4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.	Mk.1.4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů."	Mark.1.4 John did baptize in the wilderness, and preach the baptism of repentance for the remission of sins.
Mark.1.7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho. Mat.3.11; Luk.3.16; Jan.1.30	Mk.1.7 A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Jan.1.27	Mark.1.7 And preached, saying, There cometh one mightier than I after me, the latchet of whose shoes I am not worthy to stoop down and unloose.
Mark.1.8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým. Joel.2.28; Sk.1.5; Sk.2.4; Sk.19.4	Mk.1.8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým."	Mark.1.8 I indeed have baptized you with water: but he shall baptize you with the Holy Ghost.
Mark.1.10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj. Iz.42.1; Jan.1.32	Mk.1.10 V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. Mat.3.16; Luk.3.21-22	Mark.1.10 And straightway coming up out of the water, he saw the heavens opened, and the Spirit like a dove descending upon him:
Mark.1.11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. Z.2.7; Mat.3.17; Mat.17.5	Mk.1.11 A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." Mark.9.7	Mark.1.11 And there came a voice from heaven, [saying], Thou art my beloved Son, in whom I am well pleased.
Mark.1.15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium. Mat.3.2; Mat.4.17	Mk.1.15 "Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."	Mark.1.15 And saying, The time is fulfilled, and the kingdom of God is at hand: repent ye, and believe the gospel.
Mark.1.34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.	Mk.1.34 I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.	Mark.1.34 And he healed many that were sick of divers diseases, and cast out many devils; and suffered not the devils to speak, because they knew him.
Mark.1.44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim. III M.14.2-5	Mk.1.44 a nařídil mu: "Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."	Mark.1.44 And saith unto him, See thou say nothing to any man: but go thy way, shew thyself¨to the priest, and offer for thy cleansing those things which Moses commanded, for a testimony unto them.
Mark.2.7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? Z.32.5; Z.103.3; Iz.43.25	Mk.2.7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"	Mark.2.7 Why doth this [man] thus speak blasphemies? who can forgive sins but God only?
Mark.2.17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. Mat.9.13; Luk.5.32	Mk.2.17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."	Mark.2.17 When Jesus heard [it], he saith unto them, They that are whole have no need of the physician, but they that are sick: I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
Mark.2.19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti. Jan.3.29	Mk.2.19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.	Mark.2.19 And Jesus said unto them, Can the children of the bridechamber fast, while the bridegroom is with them? as long as they have the bridegroom with them, they cannot fast.
Mark.2.23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.	Mk.2.23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.	Mark.2.23 And it came to pass, that he went through the corn fields on the sabbath day; and his disciples began, as they went, to pluck the ears of corn.
Mark.2.24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí [učedlníci tvoji], čehož nesluší [činiti] v sobotu. II M.20.8	Mk.2.24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"	Mark.2.24 And the Pharisees said unto him, Behold, why do they on the sabbath day that which is not lawful?
Mark.2.25 I řekl jim: Nikdyliž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?	Mk.2.25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?	Mark.2.25 And he said unto them, Have ye never read what David did, when he had need, and was an hungred, he, and they that were with him?
Mark.2.26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli? I Sam.21.6	Mk.2.26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"	Mark.2.26 How he went into the house of God in the days of Abiathar the high priest, and did eat the shewbread, which is not lawful to eat but for the priests, and gave also to them which were with him?
Mark.2.27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.	Mk.2.27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.	Mark.2.27 And he said unto them, The sabbath was made for man, and not man for the sabbath:
Mark.3.16 A [nejprve] Šimona, jemuž dal jméno Petr,	Mk.3.16 Ustanovil těchto dvanáct: Petra - toto jméno dal Šimonovi - Mat.16.18	Mark.3.16 And Simon he surnamed Peter;
Mark.3.17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)	Mk.3.17 Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jímž dal jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu',	Mark.3.17 And James the [son] of Zebedee, and John the brother of James; and he surnamed them Boanerges, which is, The sons of thunder:
Mark.3.18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,	Mk.3.18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského	Mark.3.18 And Andrew, and Philip, and Bartholomew, and Matthew, and Thomas, and James the [son] of Alphaeus, and Thaddaeus, and Simon the Canaanite,
Mark.3.19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli [s ním] domů. Mat.26.14	Mk.3.19 a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil.	Mark.3.19 And Judas Iscariot, which also betrayed him: and they went into an house.
Mark.3.26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.	Mk.3.26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.	Mark.3.26 And if Satan rise up against himself, and be divided, he cannot stand, but hath an end.
Mark.3.27 Nižádný nemůže nádobí silného [reka], vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí. Mat.12.29; Kol.2.15	Mk.3.27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. Iz.49.25	Mark.3.27 No man can enter into a strong man's house, and spoil his goods, except he will first bind the strong man; and then he will spoil his house.
Mark.3.28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali, Luk.12.10	Mk.3.28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.	Mark.3.28 Verily I say unto you, All sins shall be forgiven unto the sons of men, and blasphemies wherewith soever they shall blaspheme:
Mark.3.29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.	Mk.3.29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."	Mark.3.29 But he that shall blaspheme against the Holy Ghost hath never forgiveness, but is in danger of eternal damnation:
Mark.4.10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. Mat.13.10; Luk.8.9	Mk.4.10 Když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství.	Mark.4.10 And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.
Mark.4.11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,	Mk.4.11 Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou, Mat.13.13; Luk.8.10	Mark.4.11 And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all [these] things are done in parables:
Mark.4.12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. Iz.6.9; Jan.12.40	Mk.4.12 aby, 'hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.'"	Mark.4.12 That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and [their] sins should be forgiven them.
Mark.4.30 I řekl [opět]: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?	Mk.4.30 Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?	Mark.4.30 And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?
Mark.4.31 [Jest] jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. Mat.13.31	Mk.4.31 Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi;	Mark.4.31 [It is] like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:
Mark.4.32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. Iz.2.2-3	Mk.4.32 ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu." Ezech.17.23	Mark.4.32 But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.
Mark.4.39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.	Mk.4.39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni, utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho.	Mark.4.39 And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
Mark.4.40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?	Mk.4.40 Ježíš jim řekl: "Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?"	Mark.4.40 And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?
Mark.5.25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,	Mk.5.25 Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.	Mark.5.25 And a certain woman, which had an issue of blood twelve years,
Mark.5.26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,	Mk.5.26 Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.	Mark.5.26 And had suffered many things of many physicians, and had spent all that she had, and was nothing bettered, but rather grew worse,
Mark.5.27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.	Mk.5.27 Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.	Mark.5.27 When she had heard of Jesus, came in the press behind, and touched his garment.
Mark.5.28 Neb řekla byla: Dotknuli se jen roucha jeho, uzdravena budu.	Mk.5.28 Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!"	Mark.5.28 For she said, If I may touch but his clothes, I shall be whole.
Mark.5.29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.	Mk.5.29 A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.	Mark.5.29 And straightway the fountain of her blood was dried up; and she felt in [her] body that she was healed of that plague.
Mark.5.30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho [k uzdravení], obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?	Mk.5.30 Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: "Kdo se to dotkl mého šatu?"	Mark.5.30 And Jesus, immediately knowing in himself that virtue had gone out of him, turned him about in the press, and said, Who touched my clothes?
Mark.5.31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?	Mk.5.31 Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: 'Kdo se mne to dotkl'?"	Mark.5.31 And his disciples said unto him, Thou seest the multitude thronging thee, and sayest thou, Who touched me?
Mark.5.33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.	Mk.5.33 Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu.	Mark.5.33 But the woman fearing and trembling, knowing what was done in her, came and fell down before him, and told him all the truth.
Mark.5.34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.	Mk.5.34 A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!"	Mark.5.34 And he said unto her, Daughter, thy faith hath made thee whole; go in peace, and be whole of thy plague.
Mark.5.36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.	Mk.5.36 Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!"	Mark.5.36 As soon as Jesus heard the word that was spoken, he saith unto the ruler of the synagogue, Be not afraid, only believe.
Mark.5.41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň. Sk.9.40	Mk.5.41 Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum", což znamená: 'Děvče pravím ti, vstaň!'	Mark.5.41 And he took the damsel by the hand, and said unto her, Talitha cumi; which is, being interpreted, Damsel, I say unto thee, arise.
Mark.6.4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém. Mat.13.57; Luk.4.24	Mk.6.4 Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě."	Mark.6.4 But Jesus said unto them, A prophet is not without honour, but in his own country, and among his own kin, and in his own house.
Mark.6.5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.	Mk.6.5 A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.	Mark.6.5 And he could there do no mighty work, save that he laid his hands upon a few sick folk, and healed [them].
Mark.6.37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co [tedy], jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?	Mk.6.37 Odpověděl jim: "Dejte vy jim jíst!" Řekli mu: "Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?"	Mark.6.37 He answered and said unto them, Give ye them to eat. And they say unto him, Shall we go and buy two hundred pennyworth of bread, and give them to eat?
Mark.7.6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne. Iz.29.13; Ezech.33.31	Mk.7.6 Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;	Mark.7.6 He answered and said unto them, Well hath Esaias prophesied of you hypocrites, as it is written, This people honoureth me with [their] lips, but their heart is far from me.
Mark.7.15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.	Mk.7.15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje."	Mark.7.15 There is nothing from without a man, that entering into him can defile him: but the things which come out of him, those are they that defile the man.
Mark.7.18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?	Mk.7.18 Řekl jim: "Tak jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,	Mark.7.18 And he saith unto them, Are ye so without understanding also? Do ye not perceive, that whatsoever thing from without entereth into the man, [it] cannot defile him;
Mark.7.19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.	Mk.7.19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?" Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.	Mark.7.19 Because it entereth not into his heart, but into the belly, and goeth out into the draught, purging all meats?
Mark.7.29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.	Mk.7.29 Pravil jí: "Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery."	Mark.7.29 And he said unto her, For this saying go thy way; the devil is gone out of thy daughter.
Mark.8.15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.	Mk.8.15 Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!"	Mark.8.15 And he charged them, saying, Take heed, beware of the leaven of the Pharisees, and [of] the leaven of Herod.
Mark.8.31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti. Mark.9.31	Mk.8.31 A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.	Mark.8.31 And he began to teach them, that the Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders, and [of] the chief priests, and scribes, and be killed, and after three days rise again.
Mark.8.34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chceli kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.	Mk.8.34 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.	Mark.8.34 And when he had called the people [unto him] with his disciples also, he said unto them, Whosoever will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Mark.8.35 Nebo chtělli by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová. Mat.16.25; Luk.9.25; Jan.12.25	Mk.8.35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.	Mark.8.35 For whosoever will save his life shall lose it; but whosoever shall lose his life for my sake and the gospel's, the same shall save it.
Mark.8.36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil? Mat.16.26	Mk.8.36 Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?	Mark.8.36 For what shall it profit a man, if he shall gain the whole world, and lose his own soul?
Mark.8.37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?	Mk.8.37 Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?	Mark.8.37 Or what shall a man give in exchange for his soul?
Mark.8.38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými. Mat.10.32-33; Luk.9.26; Luk.12.8-9; I Jan.2.23	Mk.8.38 Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly."	Mark.8.38 Whosoever therefore shall be ashamed of me and of my words in this adulterous and sinful generation; of him also shall the Son of man be ashamed, when he cometh in the glory of his Father with the holy angels.
Mark.9.1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. Mat.16.28; Luk.9.27,	Mk.9.1 Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci."	Mark.9.1 And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power.
Mark.9.5 A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.	Mk.9.5 Petr promluvil a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."	Mark.9.5 And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
Mark.9.7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. V M.18.18; Iz.42.1; Mat.3.17; Mat.17.5	Mk.9.7 Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte." Mark.1.11; Z.2.7	Mark.9.7 And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
Mark.9.12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti. Iz.53.3-4; Mal.4.5; Mat.11.14; Luk.1.17	Mk.9.12 Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? Mat.17.11-12	Mark.9.12 And he answered and told them, Elias verily cometh first, and restoreth all things; and how it is written of the Son of man, that he must suffer many things, and be set at nought.
Mark.9.13 Ale pravím vám, že Eliáš [již] přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.	Mk.9.13 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim líbilo, jak je to o něm psáno."	Mark.9.13 But I say unto you, That Elias is indeed come, and they have done unto him whatsoever they listed, as it is written of him.
Mark.9.23 A Ježíš řekl jemu: Můžešli tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. Mat.17.20; Filip.4.13	Mk.9.23 Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."	Mark.9.23 Jesus said unto him, If thou canst believe, all things [are] possible to him that believeth.
Mark.9.24 A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.	Mk.9.24 Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře."	Mark.9.24 And straightway the father of the child cried out, and said with tears, Lord, I believe; help thou mine unbelief.
Mark.9.29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.	Mk.9.29 Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou."	Mark.9.29 And he said unto them, This kind can come forth by nothing, but by prayer and fasting.
Mark.9.31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane. Mark.8.31	Mk.9.31 neboť učil své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane."	Mark.9.31 For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise the third day.
Mark.9.37 Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.	Mk.9.37 "Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.	Mark.9.37 Whosoever shall receive one of such children in my name, receiveth me: and whosoever shall receive me, receiveth not me, but him that sent me.
Mark.9.38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme [tam] jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.	Mk.9.38 Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil."	Mark.9.38 And John answered him, saying, Master, we saw one casting out devils in thy name, and he followeth not us: and we forbad him, because he followeth not us.
Mark.9.39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.	Mk.9.39 Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit.	Mark.9.39 But Jesus said, Forbid him not: for there is no man which shall do a miracle in my name, that can lightly speak evil of me.
Mark.9.40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.	Mk.9.40 Kdo není proti nám, je pro nás.	Mark.9.40 For he that is not against us is on our part.
Mark.9.47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, Mat.5.29	Mk.9.47 A jestliže že svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,	Mark.9.47 And if thine eye offend thee, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into hell fire:
Mark.9.48 Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne. Iz.66.24	Mk.9.48 kde 'jejich červ neumírá a oheň nehasne'.	Mark.9.48 Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
Mark.10.6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.	Mk.10.6 Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu;	Mark.10.6 But from the beginning of the creation God made them male and female.
Mark.10.8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.	Mk.10.8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.	Mark.10.8 And they twain shall be one flesh: so then they are no more twain, but one flesh.
Mark.10.9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.	Mk.10.9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"	Mark.10.9 What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
Mark.10.14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.	Mk.10.14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.	Mark.10.14 But when Jesus saw [it], he was much displeased, and said unto them, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
Mark.10.15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. Mat.18.3	Mk.10.15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde." Jan.3.3	Mark.10.15 Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall not enter therein.
Mark.10.21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž [svůj]. Mat.16.24; Luk.9.23	Mk.10.21 Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"	Mark.10.21 Then Jesus beholding him loved him, and said unto him, One thing thou lackest: go thy way, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, take up the cross, and follow me.
Mark.10.23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: [Aj] jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.	Mk.10.23 Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"	Mark.10.23 And Jesus looked round about, and saith unto his disciples, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
Mark.10.24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.	Mk.10.24 Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!	Mark.10.24 And the disciples were astonished at his words. But Jesus answereth again, and saith unto them, Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God!
Mark.10.25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího. Mat.19.24	Mk.10.25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."	Mark.10.25 It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Mark.10.26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?	Mk.10.26 Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"	Mark.10.26 And they were astonished out of measure, saying among themselves, Who then can be saved?
Mark.10.27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest. Job.42.2; Zach.8.6; Mat.19.26; Luk.1.37	Mk.10.27 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko." I M.18.14	Mark.10.27 And Jesus looking upon them saith, With men [it is] impossible, but not with God: for with God all things are possible.
Mark.10.30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.	Mk.10.30 aby nyní, v tomto čase nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.	Mark.10.30 But he shall receive an hundredfold now in this time, houses, and brethren, and sisters, and mothers, and children, and lands, with persecutions; and in the world to come eternal life.
Mark.10.45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé. Iz.53.10; Jan.13.14; I Tim.2.6	Mk.10.45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."	Mark.10.45 For even the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
Mark.11.9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Z.118.25-26; Mat.21.9; Mat.23.39	Mk.11.9 A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosanna!	Mark.11.9 And they that went before, and they that followed, cried, saying, Hosanna; Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord:
Mark.11.17 I učil [je], řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. Iz.56.7; Jer.7.11; Mat.21.13	Mk.11.17 A učil je: "Což není psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy'? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."	Mark.11.17 And he taught, saying unto them, Is it not written, My house shall be called of all nations the house of prayer? but ye have made it a den of thieves.
Mark.11.22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.	Mk.11.22 Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha!	Mark.11.22 And Jesus answering saith unto them, Have faith in God.
Mark.11.23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl. Mat.17.20; Jak.1.6	Mk.11.23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.	Mark.11.23 For verily I say unto you, That whosoever shall say unto this mountain, Be thou removed, and be thou cast into the sea; and shall not doubt in his heart, but shall believe that those things which he saith shall come to pass; he shall have whatsoever he saith.
Mark.11.24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. Jer.29.12; Mat.7.7; Mat.21.22; Luk.11.9; Jan.14.13; Jan.15.7; Jan.16.23; I Jan.5.14	Mk.11.24 Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít.	Mark.11.24 Therefore I say unto you, What things soever ye desire, when ye pray, believe that ye receive [them], and ye shall have [them].
Mark.11.25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máteli co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. Mat.6.14	Mk.11.25 A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."	Mark.11.25 And when ye stand praying, forgive, if ye have ought against any: that your Father also which is in heaven may forgive you your trespasses.
Mark.12.10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou. Z.118.22; Mat.21.42; Luk.20.17; Sk.4.11; I Petr.2.7	Mk.12.10 Nečetli jste v Písmu slovo: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;	Mark.12.10 And have ye not read this scripture; The stone which the builders rejected is become the head of the corner:
Mark.12.17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu. Luk.20.25; R.13.7	Mk.12.17 Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.	Mark.12.17 And Jesus answering said unto them, Render to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's. And they marvelled at him.
Mark.12.32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho; V M.4.35	Mk.12.32 I řekl mu ten zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho;	Mark.12.32 And the scribe said unto him, Well, Master, thou hast said the truth: for there is one God; and there is none other but he:
Mark.12.33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, [toť jest] větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.	Mk.12.33 a milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary." I Sam.15.22; Oz.6.6; Mich.6.8	Mark.12.33 And to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love [his] neighbour as himself, is more than all whole burnt offerings and sacrifices.
Mark.12.34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho [o nic] tázati.	Mk.12.34 Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.	Mark.12.34 And when Jesus saw that he answered discreetly, he said unto him, Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him [any question].
Mark.12.42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka [peníze tehdejšího].	Mk.12.42 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.	Mark.12.42 And there came a certain poor widow, and she threw in two mites, which make a farthing.
Mark.12.43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.	Mk.12.43 Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.	Mark.12.43 And he called [unto him] his disciples, and saith unto them, Verily I say unto you, That this poor widow hath cast more in, than all they which have cast into the treasury:
Mark.12.44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.	Mk.12.44 Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa."	Mark.12.44 For all [they] did cast in of their abundance; but she of her want did cast in all that she had, [even] all her living.
Mark.13.6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem [Kristus], a mnohéť svedou. Jer.14.14	Mk.13.6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a svedou mnohé. Mat.24.11	Mark.13.6 For many shall come in my name, saying, I am [Christ]; and shall deceive many.
Mark.13.10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. Mat.24.14	Mk.13.10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.	Mark.13.10 And the gospel must first be published among all nations.
Mark.13.11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. Luk.12.11	Mk.13.11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.	Mark.13.11 But when they shall lead [you], and deliver you up, take no thought beforehand what ye shall speak, neither do ye premeditate: but whatsoever shall be given you in that hour, that speak ye: for it is not ye that speak, but the Holy Ghost.
Mark.13.13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. Mat.10.22; Mat.24.13; Zj.2.10	Mk.13.13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.	Mark.13.13 And ye shall be hated of all [men] for my name's sake: but he that shall endure unto the end, the same shall be saved.
Mark.13.14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by [státi] neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory. Dan.9.26-27; Dan.11.31; Luk.21.20	Mk.13.14 Když pak uvidíte znesvěcující ohavnost stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;	Mark.13.14 But when ye shall see the abomination of desolation, spoken of by Daniel the prophet, standing where it ought not, (let him that readeth understand,) then let them that be in Judaea flee to the mountains:
Mark.13.15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.	Mk.13.15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;	Mark.13.15 And let him that is on the housetop not go down into the house, neither enter [therein], to take any thing out of his house:
Mark.13.16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.	Mk.13.16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.	Mark.13.16 And let him that is in the field not turn back again for to take up his garment.
Mark.13.31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Z.119.89; Iz.40.8; Iz.51.6; Mat.5.18; Mat.24.35; Luk.21.33	Mk.13.31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.	Mark.13.31 Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.
Mark.13.32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec. Sk.1.7	Mk.13.32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.	Mark.13.32 But of that day and [that] hour knoweth no man, no, not the angels which are in heaven, neither the Son, but the Father.
Mark.13.35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večerli, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;	Mk.13.35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; Mat.24.44; Luk.12.38; Luk.21.36	Mark.13.35 Watch ye therefore: for ye know not when the master of the house cometh, at even, or at midnight, or at the cockcrowing, or in the morning:
Mark.14.1 Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.	Mk.14.1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. Luk.22.2	Mark.14.1 After two days was [the feast of] the passover, and of unleavened bread: and the chief priests and the scribes sought how they might take him by craft, and put [him] to death.
Mark.14.7 Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete. V M.15.11; Mat.26.11	Mk.14.7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.	Mark.14.7 For ye have the poor with you always, and whensoever ye will ye may do them good: but me ye have not always.
Mark.14.8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.	Mk.14.8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.	Mark.14.8 She hath done what she could: she is come aforehand to anoint my body to the burying.
Mark.14.18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou. Z.41.10; Luk.22.22; Jan.13.18; Sk.1.16	Mk.14.18 A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."	Mark.14.18 And as they sat and did eat, Jesus said, Verily I say unto you, One of you which eateth with me shall betray me.
Mark.14.21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.	Mk.14.21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."	Mark.14.21 The Son of man indeed goeth, as it is written of him: but woe to that man by whom the Son of man is betrayed! good were it for that man if he had never been born.
Mark.14.22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé. Mat.26.26; I Kor.11.24	Mk.14.22 Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."	Mark.14.22 And as they did eat, Jesus took bread, and blessed, and brake [it], and gave to them, and said, Take, eat: this is my body.
Mark.14.23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.	Mk.14.23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. Jan.6.54	Mark.14.23 And he took the cup, and when he had given thanks, he gave [it] to them: and they all drank of it.
Mark.14.24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.	Mk.14.24 A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.	Mark.14.24 And he said unto them, This is my blood of the new testament, which is shed for many.
Mark.14.27 Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce. Zach.13.7; Mat.26.31; Jan.16.32	Mk.14.27 Ježíš jim řekl: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: 'Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.'	Mark.14.27 And Jesus saith unto them, All ye shall be offended because of me this night: for it is written, I will smite the shepherd, and the sheep shall be scattered.
Mark.14.34 I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte. Mat.26.38; Jan.12.27	Mk.14.34 A řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!" Z.42.6	Mark.14.34 And saith unto them, My soul is exceeding sorrowful unto death: tarry ye here, and watch.
Mark.14.35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, byloli by možné, odešla od něho hodina ta.	Mk.14.35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.	Mark.14.35 And he went forward a little, and fell on the ground, and prayed that, if it were possible, the hour might pass from him.
Mark.14.36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. Mat.26.39; Mark.10.27; Luk.1.37; Jan.6.38	Mk.14.36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš." Jan.12.27	Mark.14.36 And he said, Abba, Father, all things [are] possible unto thee; take away this cup from me: nevertheless not what I will, but what thou wilt.
Mark.14.38 Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov [jest], ale tělo nemocno.	Mk.14.38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."	Mark.14.38 Watch ye and pray, lest ye enter into temptation. The spirit truly [is] ready, but the flesh [is] weak.
Mark.14.49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale [toť se děje], aby se naplnila písma. Z.69.10; Iz.53.10-2	Mk.14.49 Denně jsem učíval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!"	Mark.14.49 I was daily with you in the temple teaching, and ye took me not: but the scriptures must be fulfilled.
Mark.14.50 Tedy [učedlníci] opustivše jej, všickni utekli. Job.19.13; Mat.26.56	Mk.14.50 Všichni ho opustili a utekli.	Mark.14.50 And they all forsook him, and fled.
Mark.14.61 Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsiliž ty Kristus, Syn [Boha] Požehnaného? Iz.53.7; Mat.16.16; Sk.8.32	Mk.14.61 On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: "Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?"	Mark.14.61 But he held his peace, and answered nothing. Again the high priest asked him, and said unto him, Art thou the Christ, the Son of the Blessed?
Mark.14.62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci [Boží], a přichází s oblaky nebeskými. Dan.7.13; Mat.24.30; Luk.21.27	Mk.14.62 Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými." Mat.26.64; Luk.22.69	Mark.14.62 And Jesus said, I am: and ye shall see the Son of man sitting on the right hand of power, and coming in the clouds of heaven.
Mark.14.65 I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj [nám]. A služebníci kyji jej bili. Iz.50.6; Mat.26.67	Mk.14.65 Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře.	Mark.14.65 And some began to spit on him, and to cover his face, and to buffet him, and to say unto him, Prophesy: and the servants did strike him with the palms of their hands.
Mark.15.1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. Z.2.2; Mat.27.1	Mk.15.1 A hned z rána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.	Mark.15.1 And straightway in the morning the chief priests held a consultation with the elders and scribes and the whole council, and bound Jesus, and carried [him] away, and delivered [him] to Pilate.
Mark.15.24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. Z.22.19; Mat.27.35	Mk.15.24 Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme.	Mark.15.24 And when they had crucified him, they parted his garments, casting lots upon them, what every man should take.
Mark.15.28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. Iz.53.12; Luk.22.37	Mk.15.28 (Tak se naplnilo Písmo: 'Byl započten mezi zločince.')	Mark.15.28 And the scripture was fulfilled, which saith, And he was numbered with the transgressors.
Mark.15.34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? Z.22.2; Mat.27.46	Mk.15.34 O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachtani?", což přeloženo znamená: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?'	Mark.15.34 And at the ninth hour Jesus cried with a loud voice, saying, Eloi, Eloi, lama sabachthani? which is, being interpreted, My God, my God, why hast thou forsaken me?
Mark.15.36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijdeli Eliáš, aby jej složil. Z.69.22; Luk.23.45; Jan.19.29	Mk.15.36 Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: "Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout."	Mark.15.36 And one ran and filled a spunge full of vinegar, and put [it] on a reed, and gave him to drink, saying, Let alone; let us see whether Elias will come to take him down.
Mark.15.38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. Mat.27.51; Luk.23.36	Mk.15.38 Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. II M.26.33; Zid.10.19-20	Mark.15.38 And the veil of the temple was rent in twain from the top to the bottom.
Mark.16.15 A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Mat.28.19	Mk.16.15 A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.	Mark.16.15 And he said unto them, Go ye into all the world, and preach the gospel to every creature.
Mark.16.16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen. Z.78.22; Jan.3.18; Jan.3.36; Sk.2.38	Mk.16.16 Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.	Mark.16.16 He that believeth and is baptized shall be saved; but he that believeth not shall be damned.
Mark.16.17 Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti. Luk.10.17; Sk.2.4; Sk.8.7; Sk.10.46	Mk.16.17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;	Mark.16.17 And these signs shall follow them that believe; In my name shall they cast out devils; they shall speak with new tongues;
Mark.16.18 Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou. Mat.10.8; Luk.10.19; Sk.28.5	Mk.16.18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."	Mark.16.18 They shall take up serpents; and if they drink any deadly thing, it shall not hurt them; they shall lay hands on the sick, and they shall recover.
Mark.16.19 Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží. Z.110.1; Mat.22.44; Sk.1.9; Zid.10.12; I Petr.3.22	Mk.16.19 Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. I Tim.3.16	Mark.16.19 So then after the Lord had spoken unto them, he was received up into heaven, and sat on the right hand of God.
Mark.16.20 A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.	Mk.16.20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.	Mark.16.20 And they went forth, and preached every where, the Lord working with [them], and confirming the word with signs following. Amen.

Názor?

Evangelium S. Lukáše Kralický překlad 1613	Lukáš Ekumenický překlad 1985	The Gospel According to Luke King James translation 1611
Luk.1.2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, I Jan.1.1	L.1.2 jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,	Luke.1.2 Even as they delivered them unto us, which from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
Luk.1.13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.	L.1.13 Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Luk.1.30	Luke.1.13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
Luk.1.17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby [tak] připravil Pánu lid hotový. Mat.11.14	L.1.17 sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový." Mal.4.5-6; Mat.17.11-13	Luke.1.17 And he shall go before him in the spirit and power of Elias, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
Luk.1.19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. Dan.8.16	L.1.19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. Dan.9.21	Luke.1.19 And the angel answering said unto him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and am sent to speak unto thee, and to shew thee these glad tidings.
Luk.1.26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,	L.1.26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,	Luke.1.26 And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God unto a city of Galilee, named Nazareth,
Luk.1.27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. Mat.1.18	L.1.27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.	Luke.1.27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin's name [was] Mary.
Luk.1.28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán [Bůh] s tebou, požehnaná ty mezi ženami.	L.1.28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."	Luke.1.28 And the angel came in unto her, and said, Hail, [thou that art] highly favoured, the Lord [is] with thee: blessed [art] thou among women.
Luk.1.30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.	L.1.30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.	Luke.1.30 And the angel said unto her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
Luk.1.31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. I M.16.11; Iz.7.14; Mat.1.21	L.1.31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.	Luke.1.31 And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
Luk.1.32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. Iz.9.6-7; II Sam.7.12; I Par.22.10; Z.132.11	L.1.32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.	Luke.1.32 He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give unto him the throne of his father David:
Luk.1.33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. Z.89.37; Jer.23.5; Dan.2.44; Dan.7.14; Zid.1.8;	L.1.33 Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."	Luke.1.33 And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end.
Luk.1.34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?	L.1.34 Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"	Luke.1.34 Then said Mary unto the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
Luk.1.35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. Mat.1.18-20	L.1.35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.	Luke.1.35 And the angel answered and said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing which shall be born of thee shall be called the Son of God.
Luk.1.37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.	L.1.37 Neboť 'u Boha není nic nemožného'."	Luke.1.37 For with God nothing shall be impossible.
Luk.1.38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.	L.1.38 Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.	Luke.1.38 And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it unto me according to thy word. And the angel departed from her.
Luk.1.42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.	L.1.42 a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.	Luke.1.42 And she spake out with a loud voice, and said, Blessed [art] thou among women, and blessed [is] the fruit of thy womb.
Luk.1.76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, Iz.40.3; Mal.3.1; Mal.4.5; Luk.3.4	L.1.76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu	Luke.1.76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
Luk.1.79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. Iz.9.2; Iz.42.7; Iz.61.1; Mat.4.16	L.1.79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje."	Luke.1.79 To give light to them that sit in darkness and [in] the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
Luk.2.4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) Mich.5.2; Mat.2.6; Jan.7.42	L.2.4 Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,	Luke.2.4 And Joseph also went up from Galilee, out of the city of Nazareth, into Judaea, unto the city of David, which is called Bethlehem; (because he was of the house and lineage of David:)
Luk.2.7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli [jinde] místa v hospodě.	L.2.7 I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.	Luke.2.7 And she brought forth her firstborn son, and wrapped him in swaddling clothes, and laid him in a manger; because there was no room for them in the inn.
Luk.2.14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.	L.2.14 "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."	Luke.2.14 Glory to God in the highest, and on earth peace, good will toward men.
Luk.2.21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. Mat.1.21; Luk.1.31	L.2.21 Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.	Luke.2.21 And when eight days were accomplished for the circumcising of the child, his name was called JESUS, which was so named of the angel before he was conceived in the womb.
Luk.2.23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) II M.13.2	L.2.23 jak je psáno v zákoně Páně: 'vše co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu'-	Luke.2.23 (As it is written in the law of the Lord, Every male that openeth the womb shall be called holy to the Lord;)
Luk.2.32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. Iz.42.6; Iz.49.6; Sk.13.47	L.2.32 světlo,jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael."	Luke.2.32 A light to lighten the Gentiles, and the glory of thy people Israel.
Luk.2.34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,	L.2.34 A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat	Luke.2.34 And Simeon blessed them, and said unto Mary his mother, Behold, this [child] is set for the fall and rising again of many in Israel; and for a sign which shall be spoken against;
Luk.2.40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.	L.2.40 Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.	Luke.2.40 And the child grew, and waxed strong in spirit, filled with wisdom: and the grace of God was upon him.
Luk.2.49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?	L.2.49 On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?"	Luke.2.49 And he said unto them, How is it that ye sought me? wist ye not that I must be about my Father's business?
Luk.3.2 Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti.	L.3.2 za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.	Luke.3.2 Annas and Caiaphas being the high priests, the word of God came unto John the son of Zacharias in the wilderness.
Luk.3.4 Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Iz.40.3; Mat.3.3; Mark.1.3 Luk.1.76; Jan.1.23	L.3.4 jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!	Luke.3.4 As it is written in the book of the words of Esaias the prophet, saying, The voice of one crying in the wilderness, Prepare ye the way of the Lord, make his paths straight.
Luk.3.10 I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme? Sk.2.37	L.3.10 Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"	Luke.3.10 And the people asked him, saying, What shall we do then?
Luk.3.11 A [on] odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej [jednu] nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.	L.3.11 On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."	Luke.3.11 He answereth and saith unto them, He that hath two coats, let him impart to him that hath none; and he that hath meat, let him do likewise.
Luk.3.16 Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Mat.3.11; Mark.1.8; Jan.1.26; Sk.1.5	L.3.16 Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.	Luke.3.16 John answered, saying unto [them] all, I indeed baptize you with water; but one mightier than I cometh, the latchet of whose shoes I am not worthy to unloose: he shall baptize you with the Holy Ghost and with fire:
Luk.3.17 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. Mat.3.12	L.3.17 Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným."	Luke.3.17 Whose fan [is] in his hand, and he will throughly purge his floor, and will gather the wheat into his garner; but the chaff he will burn with fire unquenchable.
Luk.3.21 I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe, Mat.3.13-16; Mark.1.10	L.3.21 Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe	Luke.3.21 Now when all the people were baptized, it came to pass, that Jesus also being baptized, and praying, the heaven was opened,
Luk.3.22 A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo. Iz.42.1; Mat.3.17; Mark.1.11; Luk.9.35	L.3.22 a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." Jan.1.32	Luke.3.22 And the Holy Ghost descended in a bodily shape like a dove upon him, and a voice came from heaven, which said, Thou art my beloved Son; in thee I am well pleased.
Luk.4.2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali [dnové ti], potom zlačněl. II M.24.18; II M.34.28; I Kral.19.8	L.4.2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. Zid.2.18; Mat.4.2	Luke.4.2 Being forty days tempted of the devil. And in those days he did eat nothing: and when they were ended, he afterward hungered.
Luk.4.3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. Mat.4.3	L.4.3 Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb."	Luke.4.3 And the devil said unto him, If thou be the Son of God, command this stone that it be made bread.
Luk.4.4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. V M.8.3	L.4.4 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem."	Luke.4.4 And Jesus answered him, saying, It is written, That man shall not live by bread alone, but by every word of God.
Luk.4.5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. Mat.4.8	L.4.5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země	Luke.4.5 And the devil, taking him up into an high mountain, shewed unto him all the kingdoms of the world in a moment of time.
Luk.4.6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto [království], nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.	L.4.6 a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:	Luke.4.6 And the devil said unto him, All this power will I give thee, and the glory of them: for that is delivered unto me; and to whomsoever I will I give it.
Luk.4.7 Protož ty pokloníšli se přede mnou, budeť všecko tvé.	L.4.7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé."	Luke.4.7 If thou therefore wilt worship me, all shall be thine.
Luk.4.8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. V M.6.13; Mat.4.10	L.4.8 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat."	Luke.4.8 And Jesus answered and said unto him, Get thee behind me, Satan: for it is written, Thou shalt worship the Lord thy God, and him only shalt thou serve.
Luk.4.9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsili Syn Boží, pusť se odtud dolů. Mat.4.5	L.4.9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;	Luke.4.9 And he brought him to Jerusalem, and set him on a pinnacle of the temple, and said unto him, If thou be the Son of God, cast thyself down from hence:
Luk.4.10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, Z.91.11; Mat.4.6	L.4.10 vždyť je psáno 'andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili'	Luke.4.10 For it is written, He shall give his angels charge over thee, to keep thee:
Luk.4.11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. Z.91.12	L.4.11 a 'na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen'."	Luke.4.11 And in [their] hands they shall bear thee up, lest at any time thou dash thy foot against a stone.
Luk.4.12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. V M.6.16; Mat.4.7	L.4.12 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého."	Luke.4.12 And Jesus answering said unto him, It is said, Thou shalt not tempt the Lord thy God.
Luk.4.18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, Iz.42.7	L.4.18 'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácením zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, Iz.61.1	Luke.4.18 The Spirit of the Lord [is] upon me, because he hath anointed me to preach the gospel to the poor; he hath sent me to heal the brokenhearted, to preach deliverance to the captives, and recovering of sight to the blind, to set at liberty them that are bruised,
Luk.4.19 A zvěstovati léto Páně vzácné. III M.25.10	L.4.19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.'	Luke.4.19 To preach the acceptable year of the Lord.
Luk.4.20 A zavřev knihu [a] vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.	L.4.20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.	Luke.4.20 And he closed the book, and he gave [it] again to the minister, and sat down. And the eyes of all them that were in the synagogue were fastened on him.
Luk.4.21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.	L.4.21 Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."	Luke.4.21 And he began to say unto them, This day is this scripture fulfilled in your ears.
Luk.4.24 I řekl [jim]: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. Mat.13.57	L.4.24 Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.	Luke.4.24 And he said, Verily I say unto you, No prophet is accepted in his own country.
Luk.4.25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi, I Kral.17.1; I Kral.17.9; Jak.5.17	L.4.25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.	Luke.4.25 But I tell you of a truth, many widows were in Israel in the days of Elias, when the heaven was shut up three years and six months, when great famine was throughout all the land;
Luk.5.10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.	L.5.10 stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi."	Luke.5.10 And so [was] also James, and John, the sons of Zebedee, which were partners with Simon. And Jesus said unto Simon, Fear not; from henceforth thou shalt catch men.
Luk.5.13 I vztáh [Ježíš] ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.	L.5.13 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned se jeho malomocenství ztratilo.	Luke.5.13 And he put forth [his] hand, and touched him, saying, I will: be thou clean. And immediately the leprosy departed from him.
Luk.5.16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.	L.5.16 On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil. Luk.6.12	Luke.5.16 And he withdrew himself into the wilderness, and prayed.
Luk.5.20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.	L.5.20 Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny."	Luke.5.20 And when he saw their faith, he said unto him, Man, thy sins are forgiven thee.
Luk.5.31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. Mat.9.12; Mark.2.17	L.5.31 Ježíš jim odpověděl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.	Luke.5.31 And Jesus answering said unto them, They that are whole need not a physician; but they that are sick.
Luk.5.32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. Mat.9.13; Luk.19.10	L.5.32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky."	Luke.5.32 I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
Luk.6.5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.	L.6.5 A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou."	Luke.6.5 And he said unto them, That the Son of man is Lord also of the sabbath.
Luk.6.12 I stalo se v těch dnech, vyšel [Ježíš] na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží. Mat.14.23	L.6.12 V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu. Luk.5.16	Luke.6.12 And it came to pass in those days, that he went out into a mountain to pray, and continued all night in prayer to God.
Luk.6.13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval. Mat.10.1	L.6.13 Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:	Luke.6.13 And when it was day, he called [unto him] his disciples: and of them he chose twelve, whom also he named apostles;
Luk.6.14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,	L.6.14 Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,	Luke.6.14 Simon, (whom he also named Peter,) and Andrew his brother, James and John, Philip and Bartholomew,
Luk.6.15 Matouše a Tomáše, Jakuba [syna] Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,	L.6.15 Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,	Luke.6.15 Matthew and Thomas, James the [son] of Alphaeus, and Simon called Zelotes,
Luk.6.16 Judu [bratra] Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)	L.6.16 Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.	Luke.6.16 And Judas [the brother] of James, and Judas Iscariot, which also was the traitor.
Luk.6.20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.	L.6.20 Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.	Luke.6.20 And he lifted up his eyes on his disciples, and said, Blessed [be ye] poor: for yours is the kingdom of God.
Luk.6.21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete. Z.126.5; Iz.55.1	L.6.21 Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Jer.31.25	Luke.6.21 Blessed [are ye] that hunger now: for ye shall be filled. Blessed [are ye] that weep now: for ye shall laugh.
Luk.6.27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí, Prisl.25.21; Mat.5.44	L.6.27 Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.	Luke.6.27 But I say unto you which hear, Love your enemies, do good to them which hate you,
Luk.6.28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.	L.6.28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.	Luke.6.28 Bless them that curse you, and pray for them which despitefully use you.
Luk.6.29 A udeřilli by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.	L.6.29 Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!	Luke.6.29 And unto him that smiteth thee on the [one] cheek offer also the other; and him that taketh away thy cloke forbid not [to take thy] coat also.
Luk.6.30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.	L.6.30 Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.	Luke.6.30 Give to every man that asketh of thee; and of him that taketh away thy goods ask [them] not again.
Luk.6.31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.	L.6.31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.	Luke.6.31 And as ye would that men should do to you, do ye also to them likewise.
Luk.6.32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají. Mat.5.46	L.6.32 Jestliže milujete jen, ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.	Luke.6.32 For if ye love them which love you, what thank have ye? for sinners also love those that love them.
Luk.6.35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest [i] k nevděčným a zlým. Z.37.21; Mat.5.45	L.6.35 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.	Luke.6.35 But love ye your enemies, and do good, and lend, hoping for nothing again; and your reward shall be great, and ye shall be the children of the Highest: for he is kind unto the unthankful and [to] the evil.
Luk.6.37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.	L.6.37 Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno.	Luke.6.37 Judge not, and ye shall not be judged: condemn not, and ye shall not be condemned: forgive, and ye shall be forgiven:
Luk.6.38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.	L.6.38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."	Luke.6.38 Give, and it shall be given unto you; good measure, pressed down, and shaken together, and running over, shall men give into your bosom. For with the same measure that ye mete withal it shall be measured to you again.
Luk.6.43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž [jest] strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.	L.6.43 Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce.	Luke.6.43 For a good tree bringeth not forth corrupt fruit; neither doth a corrupt tree bring forth good fruit.
Luk.6.44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.	L.6.44 Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny. Mat.7.17; Mat.12.33	Luke.6.44 For every tree is known by his own fruit. For of thorns men do not gather figs, nor of a bramble bush gather they grapes.
Luk.6.45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.	L.6.45 Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.	Luke.6.45 A good man out of the good treasure of his heart bringeth forth that which is good; and an evil man out of the evil treasure of his heart bringeth forth that which is evil: for of the abundance of the heart his mouth speaketh.
Luk.6.46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím? Mat.7.21	L.6.46 Proč mne oslovujete 'Pane, Pane', a nečiníte, co říkám?	Luke.6.46 And why call ye me, Lord, Lord, and do not the things which I say?
Luk.6.47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.	L.6.47 Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je?	Luke.6.47 Whosoever cometh to me, and heareth my sayings, and doeth them, I will shew you to whom he is like:
Luk.6.48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.	L.6.48 Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.	Luke.6.48 He is like a man which built an house, and digged deep, and laid the foundation on a rock: and when the flood arose, the stream beat vehemently upon that house, and could not shake it: for it was founded upon a rock.
Luk.7.22 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Iz.35.5; Iz.61.1	L.7.22 Odpověděl jim: "Jděte, zvěstujete Janovi, co jste viděli slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.	Luke.7.22 Then Jesus answering said unto them, Go your way, and tell John what things ye have seen and heard; how that the blind see, the lame walk, the lepers are cleansed, the deaf hear, the dead are raised, to the poor the gospel is preached.
Luk.7.23 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.	L.7.23 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží."	Luke.7.23 And blessed is [he], whosoever shall not be offended in me.
Luk.7.27 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou. Mal.3.1; Mark.1.2	L.7.27 To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.'	Luke.7.27 This is [he], of whom it is written, Behold, I send my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Luk.7.28 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.	L.7.28 Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on.	Luke.7.28 For I say unto you, Among those that are born of women there is not a greater prophet than John the Baptist: but he that is least in the kingdom of God is greater than he.
Luk.7.47 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.	L.7.47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velkou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje."	Luke.7.47 Wherefore I say unto thee, Her sins, which are many, are forgiven; for she loved much: but to whom little is forgiven, [the same] loveth little.
Luk.8.4 Když se pak scházel zástup mnohý, a z [okolních] měst hrnuli se k němu, mluvil [jim] v podobenství:	L.8.4 Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství:	Luke.8.4 And when much people were gathered together, and were come to him out of every city, he spake by a parable:
Luk.8.5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.	L.8.5 "Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.	Luke.8.5 A sower went out to sow his seed: and as he sowed, some fell by the way side; and it was trodden down, and the fowls of the air devoured it.
Luk.8.6 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.	L.8.6 Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.	Luke.8.6 And some fell upon a rock; and as soon as it was sprung up, it withered away, because it lacked moisture.
Luk.8.7 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.	L.8.7 Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.	Luke.8.7 And some fell among thorns; and the thorns sprang up with it, and choked it.
Luk.8.8 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.	L.8.8 A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek." To řekl a zvolal: "Kdo má uši k slyšení slyš."	Luke.8.8 And other fell on good ground, and sprang up, and bare fruit an hundredfold. And when he had said these things, he cried, He that hath ears to hear, let him hear.
Luk.8.9 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství? Mark.4.10	L.8.9 Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.	Luke.8.9 And his disciples asked him, saying, What might this parable be?
Luk.8.10 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli. Iz.6.9; Ezech.12.2; Mat.13.14; Jan.12.40; Sk.28.26; R.11.8	L.8.10 On řekl: "Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.	Luke.8.10 And he said, Unto you it is given to know the mysteries of the kingdom of God: but to others in parables; that seeing they might not see, and hearing they might not understand.
Luk.8.11 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.	L.8.11 Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo.	Luke.8.11 Now the parable is this: The seed is the word of God.
Luk.8.12 A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.	L.8.12 Podél cesty - to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.	Luke.8.12 Those by the way side are they that hear; then cometh the devil, and taketh away the word out of their hearts, lest they should believe and be saved.
Luk.8.13 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.	L.8.13 Na skále - to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.	Luke.8.13 They on the rock [are they], which, when they hear, receive the word with joy; and these have no root, which for a while believe, and in time of temptation fall away.
Luk.8.14 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.	L.8.14 Semeno padlé to trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života udusí, takže nepřinesou úrodu.	Luke.8.14 And that which fell among thorns are they, which, when they have heard, go forth, and are choked with cares and riches and pleasures of [this] life, and bring no fruit to perfection.
Luk.8.15 Ale kteréž [padlo] v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají [je], a užitek přinášejí v trpělivosti.	L.8.15 Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.	Luke.8.15 But that on the good ground are they, which in an honest and good heart, having heard the word, keep [it], and bring forth fruit with patience.
Luk.8.17 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti. Job.12.22; Luk.12.2	L.8.17 Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo.	Luke.8.17 For nothing is secret, that shall not be made manifest; neither [any thing] hid, that shall not be known and come abroad.
Luk.8.25 I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?	L.8.25 Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: "Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?"	Luke.8.25 And he said unto them, Where is your faith? And they being afraid wondered, saying one to another, What manner of man is this! for he commandeth even the winds and water, and they obey him.
Luk.8.29 Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.	L.8.29 Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.	Luke.8.29 (For he had commanded the unclean spirit to come out of the man. For oftentimes it had caught him: and he was kept bound with chains and in fetters; and he brake the bands, and was driven of the devil into the wilderness.)
Luk.8.30 I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.	L.8.30 Ježíš se ho zeptal: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Legie", protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.	Luke.8.30 And Jesus asked him, saying, What is thy name? And he said, Legion: because many devils were entered into him.
Luk.8.31 Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti.	L.8.31 A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.	Luke.8.31 And they besought him that he would not command them to go out into the deep.
Luk.8.32 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho [ďáblové], aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.	L.8.32 Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.	Luke.8.32 And there was there an herd of many swine feeding on the mountain: and they besought him that he would suffer them to enter into them. And he suffered them.
Luk.8.33 I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a [hned] běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.	L.8.33 Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se.	Luke.8.33 Then went the devils out of the man, and entered into the swine: and the herd ran violently down a steep place into the lake, and were choked.
Luk.8.50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.	L.8.50 Ježíš to uslyšel a řekl: "Neboj se, jen věř a bude zachráněna."	Luke.8.50 But when Jesus heard [it], he answered him, saying, Fear not: believe only, and she shall be made whole.
Luk.9.22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. Mark.8.31; Mark.9.31	L.9.22 "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen."	Luke.9.22 Saying, The Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders and chief priests and scribes, and be slain, and be raised the third day.
Luk.9.23 I pravil ke všechněm: Chceli kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne. Mat.16.24	L.9.23 Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.	Luke.9.23 And he said to [them] all, If any [man] will come after me, let him deny himself, and take up his cross daily, and follow me.
Luk.9.24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji. Mark.8.35; Jan.12.25	L.9.24 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.	Luke.9.24 For whosoever will save his life shall lose it: but whosoever will lose his life for my sake, the same shall save it.
Luk.9.25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal? Mat.16.26	L.9.25 Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?	Luke.9.25 For what is a man advantaged, if he gain the whole world, and lose himself, or be cast away?
Luk.9.26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů. Mat.10.33; Mark.8.38; Luk.12.8-9	L.9.26 Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.	Luke.9.26 For whosoever shall be ashamed of me and of my words, of him shall the Son of man be ashamed, when he shall come in his own glory, and [in his] Father's, and of the holy angels.
Luk.9.27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží. Mat.16.28; Mark.9.1	L.9.27 Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží." Jan.21.22	Luke.9.27 But I tell you of a truth, there be some standing here, which shall not taste of death, till they see the kingdom of God.
Luk.9.30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš. Mat.17.3; Sk.1.10	L.9.30 A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš;	Luke.9.30 And, behold, there talked with him two men, which were Moses and Elias:
Luk.9.35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte. V M.18.15; Iz.42.1; Mat.3.17; Mat.17.5; Mark.1.11	L.9.35 A z oblaku se ozval hlas: "Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." Z.2.7; Luk.3.22	Luke.9.35 And there came a voice out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
Luk.9.48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.	L.9.48 a řekl jim: "Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký."	Luke.9.48 And said unto them, Whosoever shall receive this child in my name receiveth me: and whosoever shall receive me receiveth him that sent me: for he that is least among you all, the same shall be great.
Luk.9.49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.	L.9.49 Jan mu na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my."	Luke.9.49 And John answered and said, Master, we saw one casting out devils in thy name; and we forbad him, because he followeth not with us.
Luk.9.50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.	L.9.50 Ježíš mu řekl: "Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás."	Luke.9.50 And Jesus said unto him, Forbid [him] not: for he that is not against us is for us.
Luk.9.56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby [je] spasil. I odešli do jiného městečka.	L.9.56 Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit." A šli do jiné vesnice.	Luke.9.56 For the Son of man is not come to destroy men's lives, but to save [them]. And they went to another village.
Luk.9.57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.	L.9.57 Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš."	Luke.9.57 And it came to pass, that, as they went in the way, a certain [man] said unto him, Lord, I will follow thee whithersoever thou goest.
Luk.9.58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.	L.9.58 Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."	Luke.9.58 And Jesus said unto him, Foxes have holes, and birds of the air [have] nests; but the Son of man hath not where to lay [his] head.
Luk.9.61 I řekl opět jiný : Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.	L.9.61 A jiný mu řekl: "Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou."	Luke.9.61 And another also said, Lord, I will follow thee; but let me first go bid them farewell, which are at home at my house.
Luk.9.62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.	L.9.62 Ježíš mu řekl: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží."	Luke.9.62 And Jesus said unto him, No man, having put his hand to the plough, and looking back, is fit for the kingdom of God.
Luk.10.9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.	L.10.9 uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: 'Přiblížilo se k vám království Boží.'	Luke.10.9 And heal the sick that are therein, and say unto them, The kingdom of God is come nigh unto you.
Luk.10.16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal. Mat.10.40; Jan.13.20	L.10.16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal." Jan.5.23	Luke.10.16 He that heareth you heareth me; and he that despiseth you despiseth me; and he that despiseth me despiseth him that sent me.
Luk.10.17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.	L.10.17 Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu."	Luke.10.17 And the seventy returned again with joy, saying, Lord, even the devils are subject unto us through thy name.
Luk.10.18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe. Zj.12.7-9	L.10.18 Řekl jim: "Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. Iz.14.12; Jan.12.31	Luke.10.18 And he said unto them, I beheld Satan as lightning fall from heaven.
Luk.10.19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí. Z.91.13; Mark.16.17-18; Sk.28.5	L.10.19 Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. I M.3.15	Luke.10.19 Behold, I give unto you power to tread on serpents and scorpions, and over all the power of the enemy: and nothing shall by any means hurt you.
Luk.10.20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.	L.10.20 Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."	Luke.10.20 Notwithstanding in this rejoice not, that the spirits are subject unto you; but rather rejoice, because your names are written in heaven.
Luk.10.21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou. Mat.11.25	L.10.21 V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo.	Luke.10.21 In that hour Jesus rejoiced in spirit, and said, I thank thee, O Father, Lord of heaven and earth, that thou hast hid these things from the wise and prudent, and hast revealed them unto babes: even so, Father; for so it seemed good in thy sight.
Luk.10.22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Z.8.7; Mat.11.27; Mat.28.18; Jan.3.35	L.10.22 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."	Luke.10.22 All things are delivered to me of my Father: and no man knoweth who the Son is, but the Father; and who the Father is, but the Son, and [he] to whom the Son will reveal [him].
Luk.10.23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.	L.10.23 Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.	Luke.10.23 And he turned him unto [his] disciples, and said privately, Blessed [are] the eyes which see the things that ye see:
Luk.10.24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.	L.10.24 Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli."	Luke.10.24 For I tell you, that many prophets and kings have desired to see those things which ye see, and have not seen [them]; and to hear those things which ye hear, and have not heard [them].
Luk.10.29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?	L.10.29 Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"	Luke.10.29 But he, willing to justify himself, said unto Jesus, And who is my neighbour?
Luk.10.30 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.	L.10.30 Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.	Luke.10.30 And Jesus answering said, A certain [man] went down from Jerusalem to Jericho, and fell among thieves, which stripped him of his raiment, and wounded [him], and departed, leaving [him] half dead.
Luk.10.31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.	L.10.31 Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.	Luke.10.31 And by chance there came down a certain priest that way: and when he saw him, he passed by on the other side.
Luk.10.32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.	L.10.32 Stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.	Luke.10.32 And likewise a Levite, when he was at the place, came and looked [on him], and passed by on the other side.
Luk.10.33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.	L.10.33 Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; Jan.4.9	Luke.10.33 But a certain Samaritan, as he journeyed, came where he was: and when he saw him, he had compassion [on him],
Luk.10.34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.	L.10.34 přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.	Luke.10.34 And went to [him], and bound up his wounds, pouring in oil and wine, and set him on his own beast, and brought him to an inn, and took care of him.
Luk.10.35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.	L.10.35 Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.'	Luke.10.35 And on the morrow when he departed, he took out two pence, and gave [them] to the host, and said unto him, Take care of him; and whatsoever thou spendest more, when I come again, I will repay thee.
Luk.10.36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?	L.10.36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"	Luke.10.36 Which now of these three, thinkest thou, was neighbour unto him that fell among the thieves?
Luk.10.37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.	L.10.37 Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."	Luke.10.37 And he said, He that shewed mercy on him. Then said Jesus unto him, Go, and do thou likewise.
Luk.10.40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě [Pánu]. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemášliž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.	L.10.40 Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!"	Luke.10.40 But Martha was cumbered about much serving, and came to him, and said, Lord, dost thou not care that my sister hath left me to serve alone? bid her therefore that she help me.
Luk.10.41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech. Mat.6.34	L.10.41 Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.	Luke.10.41 And Jesus answered and said unto her, Martha, Martha, thou art careful and troubled about many things:
Luk.11.2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi [tak] i na zemi. Mat.6.9-10; Iz.64.8	L.11.2 Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.	Luke.11.2 And he said unto them, When ye pray, say, Our Father which art in heaven, Hallowed be thy name. Thy kingdom come. Thy will be done, as in heaven, so in earth.
Luk.11.3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.	L.11.3 Náš denní chléb nám dávej každého dne. Mat.6.11	Luke.11.3 Give us day by day our daily bread.
Luk.11.4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Z.32.5; II Tim.4.18	L.11.4 A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení." Mat.6.12-13; Mark.11.25	Luke.11.4 And forgive us our sins; for we also forgive every one that is indebted to us. And lead us not into temptation; but deliver us from evil.
Luk.11.8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.	L.11.8 Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje.	Luke.11.8 I say unto you, Though he will not rise and give him, because he is his friend, yet because of his importunity he will rise and give him as many as he needeth.
Luk.11.9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno. Jer.29.12; Mat.7.7; Mat.21.22; Mark.11.24; Jan.14.13; Jan.15.7; Jan.16.23; Jak.1.6; I Jan.5.14	L.11.9 A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno.	Luke.11.9 And I say unto you, Ask, and it shall be given you; seek, and ye shall find; knock, and it shall be opened unto you.
Luk.11.10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.	L.11.10 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Mat.7.8	Luke.11.10 For every one that asketh receiveth; and he that seeketh findeth; and to him that knocketh it shall be opened.
Luk.11.11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada? Mat.7.9-10	L.11.11 Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?	Luke.11.11 If a son shall ask bread of any of you that is a father, will he give him a stone? or if [he ask] a fish, will he for a fish give him a serpent?
Luk.11.12 Aneb prosilli by za vejce, zdali podá jemu štíra?	L.11.12 Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?	Luke.11.12 Or if he shall ask an egg, will he offer him a scorpion?
Luk.11.13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?	L.11.13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!" Mat.7.11	Luke.11.13 If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children: how much more shall [your] heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
Luk.11.20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.	L.11.20 Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.	Luke.11.20 But if I with the finger of God cast out devils, no doubt the kingdom of God is come upon you.
Luk.11.29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.	L.11.29 Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: "Toto pokolení je pokolení zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo.	Luke.11.29 And when the people were gathered thick together, he began to say, This is an evil generation: they seek a sign; and there shall no sign be given it, but the sign of Jonas the prophet.
Luk.11.30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.	L.11.30 Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení.	Luke.11.30 For as Jonas was a sign unto the Ninevites, so shall also the Son of man be to this generation.
Luk.11.35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.	L.11.35 Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.	Luke.11.35 Take heed therefore that the light which is in thee be not darkness.
Luk.11.52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste. Mat.23.13	L.11.52 Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtějí vejít, jste v tom zabránili."	Luke.11.52 Woe unto you, lawyers! for ye have taken away the key of knowledge: ye entered not in yourselves, and them that were entering in ye hindered.
Luk.12.2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno. Job.12.22; Luk.8.17	L.12.2 Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno.	Luke.12.2 For there is nothing covered, that shall not be revealed; neither hid, that shall not be known.
Luk.12.4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. Jer.1.8; Mat.10.28	L.12.4 Říkám to vám svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.	Luke.12.4 And I say unto you my friends, Be not afraid of them that kill the body, and after that have no more that they can do.
Luk.12.5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.	L.12.5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!	Luke.12.5 But I will forewarn you whom ye shall fear: Fear him, which after he hath killed hath power to cast into hell; yea, I say unto you, Fear him.
Luk.12.6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? [Avšak ani] jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. Mat.10.29	L.12.6 Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.	Luke.12.6 Are not five sparrows sold for two farthings, and not one of them is forgotten before God?
Luk.12.7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.	L.12.7 Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.	Luke.12.7 But even the very hairs of your head are all numbered. Fear not therefore: ye are of more value than many sparrows.
Luk.12.8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími. Luk.9.26; Mat.10.32; Zj.3.5	L.12.8 Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.	Luke.12.8 Also I say unto you, Whosoever shall confess me before men, him shall the Son of man also confess before the angels of God:
Luk.12.9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími. Mark.8.38; I Jan.2.23	L.12.9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.	Luke.12.9 But he that denieth me before men shall be denied before the angels of God.
Luk.12.10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno. I Jan.5.16	L.12.10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá Duchu svatému, odpuštěno nebude. Mark.3.29	Luke.12.10 And whosoever shall speak a word against the Son of man, it shall be forgiven him: but unto him that blasphemeth against the Holy Ghost it shall not be forgiven.
Luk.12.11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. Mark.13.11	L.12.11 Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit nebo co řeknete.	Luke.12.11 And when they bring you unto the synagogues, and [unto] magistrates, and powers, take ye no thought how or what thing ye shall answer, or what ye shall say:
Luk.12.12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.	L.12.12 Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci."	Luke.12.12 For the Holy Ghost shall teach you in the same hour what ye ought to say.
Luk.12.15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.	L.12.15 A řekl jim: "Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.	Luke.12.15 And he said unto them, Take heed, and beware of covetousness: for a man's life consisteth not in the abundance of the things which he possesseth.
Luk.12.20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? Z.39.7	L.12.20 Ale Bůh mu řekl: 'Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?'	Luke.12.20 But God said unto him, [Thou] fool, this night thy soul shall be required of thee: then whose shall those things be, which thou hast provided?
Luk.12.22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali. Z.55.23	L.12.22 Svým učedníkům řekl: "Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Mat.6.28; Mat.6.34	Luke.12.22 And he said unto his disciples, Therefore I say unto you, Take no thought for your life, what ye shall eat; neither for the body, what ye shall put on.
Luk.12.23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo [větší] nežli oděv.	L.12.23 Život je víc než pokrm a tělo než oděv.	Luke.12.23 The life is more than meat, and the body [is more] than raiment.
Luk.12.24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo? Z.147.9	L.12.24 Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!	Luke.12.24 Consider the ravens: for they neither sow nor reap; which neither have storehouse nor barn; and God feedeth them: how much more are ye better than the fowls?
Luk.12.25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?	L.12.25 Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?	Luke.12.25 And which of you with taking thought can add to his stature one cubit?
Luk.12.27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.	L.12.27 Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.	Luke.12.27 Consider the lilies how they grow: they toil not, they spin not; and yet I say unto you, that Solomon in all his glory was not arrayed like one of these.
Luk.12.33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, [a kdež] mol nekazí. Mat.6.19; I Tim.6.19	L.12.33 Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol neničí. Mark.10.21	Luke.12.33 Sell that ye have, and give alms; provide yourselves bags which wax not old, a treasure in the heavens that faileth not, where no thief approacheth, neither moth corrupteth.
Luk.12.34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.	L.12.34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.	Luke.12.34 For where your treasure is, there will your heart be also.
Luk.12.38 A přišelliť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.	L.12.38 Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim. Mark.13.35	Luke.12.38 And if he shall come in the second watch, or come in the third watch, and find [them] so, blessed are those servants.
Luk.12.47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. Jak.4.17	L.12.47 Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit.	Luke.12.47 And that servant, which knew his lord's will, and prepared not [himself], neither did according to his will, shall be beaten with many [stripes].
Luk.12.48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.	L.12.48 Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.	Luke.12.48 But he that knew not, and did commit things worthy of stripes, shall be beaten with few [stripes]. For unto whomsoever much is given, of him shall be much required: and to whom men have committed much, of him they will ask the more.
Luk.12.50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! Mat.20.22	L.12.50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!	Luke.12.50 But I have a baptism to be baptized with; and how am I straitened till it be accomplished!
Luk.12.53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. Mich.7.6	L.12.53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.	Luke.12.53 The father shall be divided against the son, and the son against the father; the mother against the daughter, and the daughter against the mother; the mother in law against her daughter in law, and the daughter in law against her mother in law.
Luk.13.3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudeteli pokání činiti, všickni též zahynete.	L.13.3 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.	Luke.13.3 I tell you, Nay: but, except ye repent, ye shall all likewise perish.
Luk.13.21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko. Mat.13.33	L.13.21 Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí."	Luke.13.21 It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.
Luk.13.24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,	L.13.24 "Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.	Luke.13.24 Strive to enter in at the strait gate: for many, I say unto you, will seek to enter in, and shall not be able.
Luk.13.29 I přijdouť [mnozí] od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím. Iz.2.2; Mal.1.11	L.13.29 A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království.	Luke.13.29 And they shall come from the east, and [from] the west, and from the north, and [from] the south, and shall sit down in the kingdom of God.
Luk.13.34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste. Mat.23.37	L.13.34 "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!	Luke.13.34 O Jerusalem, Jerusalem, which killest the prophets, and stonest them that are sent unto thee; how often would I have gathered thy children together, as a hen [doth gather] her brood under [her] wings, and ye would not!
Luk.13.35 Aj, opuštěn bude dům váš [a zanechán] vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde [čas], když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. Z.69.26; Z.118.26; Luk.19.38	L.13.35 Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově." Jer.22.5; Mat.23.39	Luke.13.35 Behold, your house is left unto you desolate: and verily I say unto you, Ye shall not see me, until [the time] come when ye shall say, Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord.
Luk.14.11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. Job.22.29; Prisl.29.23; Mat.23.12	L.14.11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje bude povýšen."	Luke.14.11 For whosoever exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.
Luk.14.12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.	L.14.12 Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.	Luke.14.12 Then said he also to him that bade him, When thou makest a dinner or a supper, call not thy friends, nor thy brethren, neither thy kinsmen, nor [thy] rich neighbours; lest they also bid thee again, and a recompence be made thee.
Luk.14.13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,	L.14.13 Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.	Luke.14.13 But when thou makest a feast, call the poor, the maimed, the lame, the blind:
Luk.14.14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.	L.14.14 Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých." Luk.6.35	Luke.14.14 And thou shalt be blessed; for they cannot recompense thee: for thou shalt be recompensed at the resurrection of the just.
Luk.14.33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.	L.14.33 Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.	Luke.14.33 So likewise, whosoever he be of you that forsaketh not all that he hath, he cannot be my disciple.
Luk.15.4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?	L.15.4 "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?	Luke.15.4 What man of you, having an hundred sheep, if he lose one of them, doth not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
Luk.15.5 A nalezna, [jistě by ji] vložil na ramena svá s radostí.	L.15.5 Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,	Luke.15.5 And when he hath found [it], he layeth [it] on his shoulders, rejoicing.
Luk.15.7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím [větší], nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.	L.15.7 Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.	Luke.15.7 I say unto you, that likewise joy shall be in heaven over one sinner that repenteth, more than over ninety and nine just persons, which need no repentance.
Luk.15.8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratilali by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?	L.15.8 Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?	Luke.15.8 Either what woman having ten pieces of silver, if she lose one piece, doth not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she find [it]?
Luk.15.11 Řekl také [Ježíš]: Člověk jeden měl dva syny.	L.15.11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.	Luke.15.11 And he said, A certain man had two sons:
Luk.15.12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.	L.15.12 Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.	Luke.15.12 And the younger of them said to [his] father, Father, give me the portion of goods that falleth [to me]. And he divided unto them [his] living.
Luk.15.13 A po nemnohých dnech, shromáždiv [sobě] všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.	L.15.13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. Prisl.29.3	Luke.15.13 And not many days after the younger son gathered all together, and took his journey into a far country, and there wasted his substance with riotous living.
Luk.15.14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.	L.15.14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.	Luke.15.14 And when he had spent all, there arose a mighty famine in that land; and he began to be in want.
Luk.15.15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.	L.15.15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.	Luke.15.15 And he went and joined himself to a citizen of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
Luk.15.16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.	L.15.16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.	Luke.15.16 And he would fain have filled his belly with the husks that the swine did eat: and no man gave unto him.
Luk.15.17 [On] pak přišed sám k sobě, řekl: [Aj,] jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já [tuto] hladem mru!	L.15.17 Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!	Luke.15.17 And when he came to himself, he said, How many hired servants of my father's have bread enough and to spare, and I perish with hunger!
Luk.15.18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,	L.15.18 Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.	Luke.15.18 I will arise and go to my father, and will say unto him, Father, I have sinned against heaven, and before thee,
Luk.15.19 A [již] více nejsem hoden slouti syn tvůj. [Ale] učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.	L.15.19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'	Luke.15.19 And am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
Luk.15.20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho. Sk.2.39; Efez.2.13	L.15.20 I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.	Luke.15.20 And he arose, and came to his father. But when he was yet a great way off, his father saw him, and had compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
Luk.15.21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.	L.15.21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'	Luke.15.21 And the son said unto him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight, and am no more worthy to be called thy son.
Luk.15.22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy. Efez.6.15	L.15.22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Zach.3.4	Luke.15.22 But the father said to his servants, Bring forth the best robe, and put [it] on him; and put a ring on his hand, and shoes on [his] feet:
Luk.15.23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.	L.15.23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,	Luke.15.23 And bring hither the fatted calf, and kill [it]; and let us eat, and be merry:
Luk.15.24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti. Efez.2.5	L.15.24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.	Luke.15.24 For this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
Luk.15.25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.	L.15.25 Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.	Luke.15.25 Now his elder son was in the field: and as he came and drew nigh to the house, he heard musick and dancing.
Luk.15.26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.	L.15.26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.	Luke.15.26 And he called one of the servants, and asked what these things meant.
Luk.15.27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.	L.15.27 On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'	Luke.15.27 And he said unto him, Thy brother is come; and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him safe and sound.
Luk.15.28 I rozhněval se on, a nechtěl [tam] vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. Sk.11.17-18	L.15.28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.	Luke.15.28 And he was angry, and would not go in: therefore came his father out, and intreated him.
Luk.15.29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal [ani] kozelce, abych [také] s přáteli svými vesel pobyl.	L.15.29 Ale on mu odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.	Luke.15.29 And he answering said to [his] father, Lo, these many years do I serve thee, neither transgressed I at any time thy commandment: and yet thou never gavest me a kid, that I might make merry with my friends:
Luk.15.30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.	L.15.30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'	Luke.15.30 But as soon as this thy son was come, which hath devoured thy living with harlots, thou hast killed for him the fatted calf.
Luk.15.31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.	L.15.31 On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám je tvé.	Luke.15.31 And he said unto him, Son, thou art ever with me, and all that I have is thine.
Luk.15.32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.	L.15.32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"	Luke.15.32 It was meet that we should make merry, and be glad: for this thy brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
Luk.16.6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.	L.16.6 Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.'	Luke.16.6 And he said, An hundred measures of oil. And he said unto him, Take thy bill, and sit down quickly, and write fifty.
Luk.16.7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.	L.16.7 Pak řekl druhému: 'A kolik jsi dlužen ty?' Odpověděl: 'Sto měr obilí.' Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.'	Luke.16.7 Then said he to another, And how much owest thou? And he said, An hundred measures of wheat. And he said unto him, Take thy bill, and write fourscore.
Luk.16.15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem. I Sam.16.7; Prisl.17.3; Jer.11.20; Jer.17.10; Jer.20.12; Sk.1.24; R.8.27; Zj.2.23	L.16.15 Řekl jim: "Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost. Prisl.21.2	Luke.16.15 And he said unto them, Ye are they which justify yourselves before men; but God knoweth your hearts: for that which is highly esteemed among men is abomination in the sight of God.
Luk.16.31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.	L.16.31 Řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"	Luke.16.31 And he said unto him, If they hear not Moses and the prophets, neither will they be persuaded, though one rose from the dead.
Luk.17.24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné [krajiny], kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.	L.17.24 Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni.	Luke.17.24 For as the lightning, that lighteneth out of the one [part] under heaven, shineth unto the other [part] under heaven; so shall also the Son of man be in his day.
Luk.17.26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. I M.6.5; Mat.24.37; I Petr.3.20	L.17.26 Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:	Luke.17.26 And as it was in the days of Noe, so shall it be also in the days of the Son of man.
Luk.17.27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.	L.17.27 Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.	Luke.17.27 They did eat, they drank, they married wives, they were given in marriage, until the day that Noe entered into the ark, and the flood came, and destroyed them all.
Luk.17.28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.	L.17.28 Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli;	Luke.17.28 Likewise also as it was in the days of Lot; they did eat, they drank, they bought, they sold, they planted, they builded;
Luk.17.32 Pomněte na Lotovu ženu.	L.17.32 Vzpomeňte na Lotovu ženu!	Luke.17.32 Remember Lot's wife.
Luk.17.33 [Nebo] kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.	L.17.33 Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej.	Luke.17.33 Whosoever shall seek to save his life shall lose it; and whosoever shall lose his life shall preserve it.
Luk.17.34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.	L.17.34 Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán. Mat.24.40-41	Luke.17.34 I tell you, in that night there shall be two [men] in one bed; the one shall be taken, and the other shall be left.
Luk.18.14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen. Job.22.29; Luk.14.11	L.18.14 Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen." Mat.23.12	Luke.18.14 I tell you, this man went down to his house justified [rather] than the other: for every one that exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.
Luk.18.16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.	L.18.16 Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.	Luke.18.16 But Jesus called them [unto him], and said, Suffer little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
Luk.18.17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.	L.18.17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde."	Luke.18.17 Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child shall in no wise enter therein.
Luk.18.22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.	L.18.22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: "Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"	Luke.18.22 Now when Jesus heard these things, he said unto him, Yet lackest thou one thing: sell all that thou hast, and distribute unto the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.
Luk.18.24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: [Aj], jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!	L.18.24 Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!	Luke.18.24 And when Jesus saw that he was very sorrowful, he said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
Luk.18.25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.	L.18.25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."	Luke.18.25 For it is easier for a camel to go through a needle's eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
Luk.18.26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?	L.18.26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: "Kdo tedy může být spasen?"	Luke.18.26 And they that heard [it] said, Who then can be saved?
Luk.18.27 A on dí [jim]: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.	L.18.27 Odpověděl: "Nemožné u lidí je u Boha možné."	Luke.18.27 And he said, The things which are impossible with men are possible with God.
Luk.18.29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,	L.18.29 On jim řekl: "Amen pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,	Luke.18.29 And he said unto them, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or parents, or brethren, or wife, or children, for the kingdom of God's sake,
Luk.18.30 Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku [míti bude] život věčný.	L.18.30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný."	Luke.18.30 Who shall not receive manifold more in this present time, and in the world to come life everlasting.
Luk.18.31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka. Iz.53.4; Mark.8.31; Luk.9.22; Luk.24.46	L.18.31 Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: "Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.	Luke.18.31 Then he took [unto him] the twelve, and said unto them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things that are written by the prophets concerning the Son of man shall be accomplished.
Luk.19.1 A všed [Ježíš], bral se přes Jericho.	L.19.1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.	Luke.19.1 And [Jesus] entered and passed through Jericho.
Luk.19.2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.	L.19.2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;	Luke.19.2 And, behold, [there was] a man named Zacchaeus, which was the chief among the publicans, and he was rich.
Luk.19.3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.	L.19.3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.	Luke.19.3 And he sought to see Jesus who he was; and could not for the press, because he was little of stature.
Luk.19.4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.	L.19.4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.	Luke.19.4 And he ran before, and climbed up into a sycomore tree to see him: for he was to pass that [way].
Luk.19.5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.	L.19.5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě."	Luke.19.5 And when Jesus came to the place, he looked up, and saw him, and said unto him, Zacchaeus, make haste, and come down; for to day I must abide at thy house.
Luk.19.6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.	L.19.6 On rychle slezl a s radostí jej přijal.	Luke.19.6 And he made haste, and came down, and received him joyfully.
Luk.19.7 A viděvše [to] všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.	L.19.7 Všichni, kdo to viděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!"	Luke.19.7 And when they saw [it], they all murmured, saying, That he was gone to be guest with a man that is a sinner.
Luk.19.8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamalli jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.	L.19.8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně."	Luke.19.8 And Zacchaeus stood, and said unto the Lord; Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor; and if I have taken any thing from any man by false accusation, I restore [him] fourfold.
Luk.19.10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.	L.19.10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo." Ezech.34.16	Luke.19.10 For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
Luk.19.13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.	L.19.13 Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: 'Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.'	Luke.19.13 And he called his ten servants, and delivered them ten pounds, and said unto them, Occupy till I come.
Luk.19.18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.	L.19.18 Přišel druhý a řekl: 'Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.'	Luke.19.18 And the second came, saying, Lord, thy pound hath gained five pounds.
Luk.19.19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.	L.19.19 Řekl mu: 'Ty vládni nad pěti městy!'	Luke.19.19 And he said likewise to him, Be thou also over five cities.
Luk.19.26 [I dí jim:] Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. Mat.25.29	L.19.26 Pravím vám: 'Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.	Luke.19.26 For I say unto you, That unto every one which hath shall be given; and from him that hath not, even that he hath shall be taken away from him.
Luk.19.38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. Z.118.26; Luk.13.35; Efez.2.14	L.19.38 Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!"	Luke.19.38 Saying, Blessed [be] the King that cometh in the name of the Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
Luk.19.40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budouli tito mlčeti, kameníť bude volati. Abak.2.11	L.19.40 Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."	Luke.19.40 And he answered and said unto them, I tell you that, if these should hold their peace, the stones would immediately cry out.
Luk.19.41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,	L.19.41 Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče	Luke.19.41 And when he was come near, he beheld the city, and wept over it,
Luk.19.42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.	L.19.42 a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.	Luke.19.42 Saying, If thou hadst known, even thou, at least in this thy day, the things [which belong] unto thy peace! but now they are hid from thine eyes.
Luk.19.46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. Jer.7.11; Mat.21.13	L.19.46 a řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude domem modlitby',ale vy jste z něho udělali doupě lupičů." Iz.56.7; Mark.11.17	Luke.19.46 Saying unto them, It is written, My house is the house of prayer: but ye have made it a den of thieves.
Luk.20.14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví. Mat.27.1; Zid.1.2	L.20.14 Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: 'To je dědic. Zabijme ho a dědictví bude naše.'	Luke.20.14 But when the husbandmen saw him, they reasoned among themselves, saying, This is the heir: come, let us kill him, that the inheritance may be ours.
Luk.20.17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní. Z.118.22; Mat.21.42; Mark.12.10; Sk.4.11; I Petr.2.7	L.20.17 On na ně pohleděl a řekl: "Co tedy znamená slovo Písma: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným'?	Luke.20.17 And he beheld them, and said, What is this then that is written, The stone which the builders rejected, the same is become the head of the corner?
Luk.20.18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej. Iz.8.14-15	L.20.18 Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí." Dan.2.44	Luke.20.18 Whosoever shall fall upon that stone shall be broken; but on whomsoever it shall fall, it will grind him to powder.
Luk.20.21 I otázali se ho [oni], řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.	L.20.21 Otázali se ho: "Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.	Luke.20.21 And they asked him, saying, Master, we know that thou sayest and teachest rightly, neither acceptest thou the person [of any], but teachest the way of God truly:
Luk.20.25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. Mark.12.17; R.13.7	L.20.25 Řekl jim: "Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu."	Luke.20.25 And he said unto them, Render therefore unto Caesar the things which be Caesar's, and unto God the things which be God's.
Luk.20.35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.	L.20.35 Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.	Luke.20.35 But they which shall be accounted worthy to obtain that world, and the resurrection from the dead, neither marry, nor are given in marriage:
Luk.20.36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.	L.20.36 Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.	Luke.20.36 Neither can they die any more: for they are equal unto the angels; and are the children of God, being the children of the resurrection.
Luk.20.37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. II M.3.6; Mat.22.32	L.20.37 A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým'.	Luke.20.37 Now that the dead are raised, even Moses shewed at the bush, when he calleth the Lord the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.
Luk.20.38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.	L.20.38 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi."	Luke.20.38 For he is not a God of the dead, but of the living: for all live unto him.
Luk.20.41 On pak řekl jim: Kterak [někteří] praví Krista býti synem Davidovým? Mat.22.42	L.20.41 Řekl jim: "Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým?	Luke.20.41 And he said unto them, How say they that Christ is David's son?
Luk.20.42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, Z.110.1; Sk.2.34; Zid.1.13; Zid.10.13	L.20.42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, Mat.22.44	Luke.20.42 And David himself saith in the book of Psalms, The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand,
Luk.20.43 Ažť [i] položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.	L.20.43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'	Luke.20.43 Till I make thine enemies thy footstool.
Luk.20.44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest? Mat.22.45	L.20.44 David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?"	Luke.20.44 David therefore calleth him Lord, how is he then his son?
Luk.21.2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.	L.21.2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, Mark.12.42	Luke.21.2 And he saw also a certain poor widow casting in thither two mites.
Luk.21.3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni [jiní].	L.21.3 a řekl: "Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.	Luke.21.3 And he said, Of a truth I say unto you, that this poor widow hath cast in more than they all:
Luk.21.4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.	L.21.4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa."	Luke.21.4 For all these have of their abundance cast in unto the offerings of God: but she of her penury hath cast in all the living that she had.
Luk.21.16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují [některé] z vás. Mich.7.6; Sk.7.59	L.21.16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. Luk.12.53	Luke.21.16 And ye shall be betrayed both by parents, and brethren, and kinsfolks, and friends; and [some] of you shall they cause to be put to death.
Luk.21.19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.	L.21.19 Když vytrváte, získáte své životy.	Luke.21.19 In your patience possess ye your souls.
Luk.21.20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. Dan.9.27; Mark.13.14	L.21.20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza.	Luke.21.20 And when ye shall see Jerusalem compassed with armies, then know that the desolation thereof is nigh.
Luk.21.25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, Iz.13.10; Ezech.32.7; Mat.24.29	L.21.25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Joel.2.10; Sofon.1.15; Zj.6.12	Luke.21.25 And there shall be signs in the sun, and in the moon, and in the stars; and upon the earth distress of nations, with perplexity; the sea and the waves roaring;
Luk.21.27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. Dan.7.13-14; Zj.1.7; Mat.16.27; Mat.24.27	L.21.27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.	Luke.21.27 And then shall they see the Son of man coming in a cloud with power and great glory.
Luk.21.28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.	L.21.28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko."	Luke.21.28 And when these things begin to come to pass, then look up, and lift up your heads; for your redemption draweth nigh.
Luk.21.33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. Iz.40.8; Mat.5.18; Mat.24.35	L.21.33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. Mark.13.31	Luke.21.33 Heaven and earth shall pass away: but my words shall not pass away.
Luk.21.34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.	L.21.34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.	Luke.21.34 And take heed to yourselves, lest at any time your hearts be overcharged with surfeiting, and drunkenness, and cares of this life, and [so] that day come upon you unawares.
Luk.21.36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. Mat.25.13	L.21.36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka."	Luke.21.36 Watch ye therefore, and pray always, that ye may be accounted worthy to escape all these things that shall come to pass, and to stand before the Son of man.
Luk.22.2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. Z.2.2	L.22.2 Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu.	Luke.22.2 And the chief priests and scribes sought how they might kill him; for they feared the people.
Luk.22.3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. Mat.26.14	L.22.3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti.	Luke.22.3 Then entered Satan into Judas surnamed Iscariot, being of the number of the twelve.
Luk.22.22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo [o něm], ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. Z.41.10; Jan.13.18; Sk.1.16	L.22.22 Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje." Mark.14.21	Luke.22.22 And truly the Son of man goeth, as it was determined: but woe unto that man by whom he is betrayed!
Luk.22.26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.	L.22.26 Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.	Luke.22.26 But ye [shall] not [be] so: but he that is greatest among you, let him be as the younger; and he that is chief, as he that doth serve.
Luk.22.27 Nebo kdo větší jest, tenli, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.	L.22.27 Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.	Luke.22.27 For whether [is] greater, he that sitteth at meat, or he that serveth? [is] not he that sitteth at meat? but I am among you as he that serveth.
Luk.22.31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby [vás] tříbil jako pšenici. I Petr.5.8	L.22.31 Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Luk.3.17	Luke.22.31 And the Lord said, Simon, Simon, behold, Satan hath desired [to have] you, that he may sift [you] as wheat:
Luk.22.32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.	L.22.32 Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím."	Luke.22.32 But I have prayed for thee, that thy faith fail not: and when thou art converted, strengthen thy brethren.
Luk.22.37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž [psány] jsou o mně, konec berou. Iz.53.12; Mark.15.28	L.22.37 Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: 'Byl započten mezi zločince.' Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle."	Luke.22.37 For I say unto you, that this that is written must yet be accomplished in me, And he was reckoned among the transgressors: for the things concerning me have an end.
Luk.23.28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.	L.23.28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: "Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;	Luke.23.28 But Jesus turning unto them said, Daughters of Jerusalem, weep not for me, but weep for yourselves, and for your children.
Luk.22.39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. Mat.26.36; Jan.18.1	L.22.39 Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali.	Luke.22.39 And he came out, and went, as he was wont, to the mount of Olives; and his disciples also followed him.
Luk.22.42 Řka: Otče, chcešli, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. Jan.6.38	L.22.42 "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň." Mat.26.39; Mark.14.36; Jan.12.27	Luke.22.42 Saying, Father, if thou be willing, remove this cup from me: nevertheless not my will, but thine, be done.
Luk.22.66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, Z.2.2; Mat.27.1; Mark.15.1; Jan.18.28	L.22.66 Jakmile nastal den shromáždili se starší lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: Jan.18.24	Luke.22.66 And as soon as it was day, the elders of the people and the chief priests and the scribes came together, and led him into their council, saying,
Luk.22.69 [Ale] od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. Z.110.1; Dan.7.13; Mark.14.62; Mark.16.19	L.22.69 Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha." Sk.7.56	Luke.22.69 Hereafter shall the Son of man sit on the right hand of the power of God.
Luk.23.32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. Iz.53.12; Mat.27.38	L.23.32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.	Luke.23.32 And there were also two other, malefactors, led with him to be put to death.
Luk.23.33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.	L.23.33 Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.	Luke.23.33 And when they were come to the place, which is called Calvary, there they crucified him, and the malefactors, one on the right hand, and the other on the left.
Luk.23.34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali [o ně] los. Z.22.19; Mat.5.44; Mat.27.35	L.23.34 Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." O jeho šaty se rozdělili losem.	Luke.23.34 Then said Jesus, Father, forgive them; for they know not what they do. And they parted his raiment, and cast lots.
Luk.23.36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,	L.23.36 Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet Z.69.22	Luke.23.36 And the soldiers also mocked him, coming to him, and offering him vinegar,
Luk.23.45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.	L.23.45 Chrámová opona se roztrhla vpůli. II M.26.33; Zid.10.19-20	Luke.23.45 And the sun was darkened, and the veil of the temple was rent in the midst.
Luk.23.46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. Z.31.6; Sk.7.59	L.23.46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Po těch slovech skonal.	Luke.23.46 And when Jesus had cried with a loud voice, he said, Father, into thy hands I commend my spirit: and having said thus, he gave up the ghost.
Luk.23.47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.	L.23.47 Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: "Tento člověk byl vskutku spravedlivý."	Luke.23.47 Now when the centurion saw what was done, he glorified God, saying, Certainly this was a righteous man.
Luk.23.49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. Z.38.12; Z.88.9	L.23.49 Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly.	Luke.23.49 And all his acquaintance, and the women that followed him from Galilee, stood afar off, beholding these things.
Luk.24.6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl, Mark.8.31	L.24.6 Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, Luk.9.22	Luke.24.6 He is not here, but is risen: remember how he spake unto you when he was yet in Galilee,
Luk.24.26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a [tak] vjíti v slávu svou? Iz.53.11; Sk.17.3	L.24.26 Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?"	Luke.24.26 Ought not Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?
Luk.24.44 Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplnitivšecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.	L.24.44 Řekl jim: "To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech." Mark.9.12; Luk.18.31	Luke.24.44 And he said unto them, These [are] the words which I spake unto you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled, which were written in the law of Moses, and [in] the prophets, and [in] the psalms, concerning me.
Luk.24.46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti, Sk.17.3	L.24.46 Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;	Luke.24.46 And said unto them, Thus it is written, and thus it behoved Christ to suffer, and to rise from the dead the third day:
Luk.24.47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma. Sk.1.8; Sk.5.31	L.24.47 v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Mat.28.19; Mark.16.15;Jan.20.21	Luke.24.47 And that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.
Luk.24.48 Vy jste pak svědkové toho.	L.24.48 Vy jste toho svědky. Sk.1.8	Luke.24.48 And ye are witnesses of these things.
Luk.24.49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti. Jan.14.26; Jan.16.7; Sk.1.4	L.24.49 Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti."	Luke.24.49 And, behold, I send the promise of my Father upon you: but tarry ye in the city of Jerusalem, until ye be endued with power from on high.

Názor?

Skutkové S. Apoštolů Kralický překlad 1613	Skutky Apoštolské Ekumenický překlad 1985	Acts of Apostles King James translation 1611
Sk.1.4 A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste [prý] slyšeli ode mne. Luk.24.49; Jan.14.26	Sk.1.4 Když s nimi byl u stolu, nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli.	Acts.1.4 And, being assembled together with [them], commanded them that they should not depart from Jerusalem, but wait for the promise of the Father, which, [saith he], ye have heard of me.
Sk.1.5 Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech. Iz.44.3; Mat.3.11; Mark.1.8; Luk.3.16; Jan.1.26	Sk.1.5 Jan křtil vodou, vy však budete pokřtění Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní."	Acts.1.5 For John truly baptized with water; but ye shall be baptized with the Holy Ghost not many days hence.
Sk.1.6 Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomtoli času napravíš království Izraelské?	Sk.1.6 Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: "Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?"	Acts.1.6 When they therefore were come together, they asked of him, saying, Lord, wilt thou at this time restore again the kingdom to Israel?
Sk.1.7 I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil. Mat.24.36; Mark.13.32	Sk.1.7 Řekl jim: "Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci;	Acts.1.7 And he said unto them, It is not for you to know the times or the seasons, which the Father hath put in his own power.
Sk.1.8 Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země. Luk.24.48	Sk.1.8 ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země."	Acts.1.8 But ye shall receive power, after that the Holy Ghost is come upon you: and ye shall be witnesses unto me both in Jerusalem, and in all Judaea, and in Samaria, and unto the uttermost part of the earth.
Sk.1.9 A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich. Mark.16.19	Sk.1.9 Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.	Acts.1.9 And when he had spoken these things, while they beheld, he was taken up; and a cloud received him out of their sight.
Sk.1.10 A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém, Luk.9.30	Sk.1.10 A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu Mat.28.3	Acts.1.10 And while they looked stedfastly toward heaven as he went up, behold, two men stood by them in white apparel;
Sk.1.11 A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe. Mat.16.27; Luk.21.27	Sk.1.11 a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." I Tim.3.16	Acts.1.11 Which also said, Ye men of Galilee, why stand ye gazing up into heaven? this same Jesus, which is taken up from you into heaven, shall so come in like manner as ye have seen him go into heaven.
Sk.1.12 Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.	Sk.1.12 Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma; není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu.	Acts.1.12 Then returned they unto Jerusalem from the mount called Olivet, which is from Jerusalem a sabbath day's journey.
Sk.1.13 A když přišli [domů], vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas [bratr] Jakubův.	Sk.1.13 Když přišli do města, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali. Byli to Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélóta a Juda Jakubův.	Acts.1.13 And when they were come in, they went up into an upper room, where abode both Peter, and James, and John, and Andrew, Philip, and Thomas, Bartholomew, and Matthew, James [the son] of Alphaeus, and Simon Zelotes, and Judas [the brother] of James.
Sk.1.16 Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše. Z.41.10; Jan.13.18	Sk.1.16 "Bratři, muselo se splnit slovo Písma, kde Duch svatý už ústy Davidovými mluvil o Jidášovi, o tom, který na Ježíše přivedl stráže,	Acts.1.16 Men [and] brethren, this scripture must needs have been fulfilled, which the Holy Ghost by the mouth of David spake before concerning Judas, which was guide to them that took Jesus.
Sk.1.18 Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho. Mat.27.5; Mat.27.9; Jan.13.18	Sk.1.18 Z odměny za svůj zlý čin si koupil pole, ale pak se střemhlav zřítil, jeho tělo se roztrhlo a všechny vnitřnosti vyhřezly.	Acts.1.18 Now this man purchased a field with the reward of iniquity; and falling headlong, he burst asunder in the midst, and all his bowels gushed out.
Sk.1.20 Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a [opět]: Biskupství jeho vezmi jiný. Z.69.26; Z.109.8	Sk.1.20 Neboť je psáno v knize Žalmů: 'Jeho obydlí ať zpustne, ať není nikoho, kdo by v něm bydlil'; a jinde je psáno: 'Jeho pověření ať převezme jiný.'	Acts.1.20 For it is written in the book of Psalms, Let his habitation be desolate, and let no man dwell therein: and his bishoprick let another take.
Sk.1.23 Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje. I Sam.16.7	Sk.1.23 Vybrali tedy dva, Josefa jménem Barsabas, zvaného Justus a Matěje;	Acts.1.23 And they appointed two, Joseph called Barsabas, who was surnamed Justus, and Matthias.
Sk.1.24 A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, Jer.11.20; Jer.17.10; Jer.20.12; Luk.16.15; Sk.15.8	Sk.1.24 pak se modlili: "Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil,	Acts.1.24 And they prayed, and said, Thou, Lord, which knowest the hearts of all [men], shew whether of these two thou hast chosen,
Sk.2.1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.	Sk.2.1 Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.	Acts.2.1 And when the day of Pentecost was fully come, they were all with one accord in one place.
Sk.2.2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.	Sk.2.2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. Jan.3.8; Sk.4.31; II Petr.1.21	Acts.2.2 And suddenly there came a sound from heaven as of a rushing mighty wind, and it filled all the house where they were sitting.
Sk.2.3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.	Sk.2.3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; IV M.11.25	Acts.2.3 And there appeared unto them cloven tongues like as of fire, and it sat upon each of them.
Sk.2.4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. Sk.10.46	Sk.2.4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.	Acts.2.4 And they were all filled with the Holy Ghost, and began to speak with other tongues, as the Spirit gave them utterance.
Sk.2.11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.	Sk.2.11 židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"	Acts.2.11 Cretes and Arabians, we do hear them speak in our tongues the wonderful works of God.
Sk.2.16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:	Sk.2.16 Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:	Acts.2.16 But this is that which was spoken by the prophet Joel;
Sk.2.17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. Joel.2.28; Iz.44.3; Ezech.36.27; Zach.12.10; Jan.7.38	Sk.2.17 'A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.	Acts.2.17 And it shall come to pass in the last days, saith God, I will pour out of my Spirit upon all flesh: and your sons and your daughters shall prophesy, and your young men shall see visions, and your old men shall dream dreams:
Sk.2.18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.	Sk.2.18 I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.	Acts.2.18 And on my servants and on my handmaidens I will pour out in those days of my Spirit; and they shall prophesy:
Sk.2.19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.	Sk.2.19 A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.	Acts.2.19 And I will shew wonders in heaven above, and signs in the earth beneath; blood, and fire, and vapour of smoke:
Sk.2.20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. Joel.2.31	Sk.2.20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný; Zj.6.12	Acts.2.20 The sun shall be turned into darkness, and the moon into blood, before that great and notable day of the Lord come:
Sk.2.21 A staneť se, [že] každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. Joel.2.32; Sk.4.12; R.10.13	Sk.2.21 a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.'	Acts.2.21 And it shall come to pass, [that] whosoever shall call on the name of the Lord shall be saved.
Sk.2.24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv [ho] bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.	Sk.2.24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.	Acts.2.24 Whom God hath raised up, having loosed the pains of death: because it was not possible that he should be holden of it.
Sk.2.25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.	Sk.2.25 David o něm praví: 'Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal;	Acts.2.25 For David speaketh concerning him, I foresaw the Lord always before my face, for he is on my right hand, that I should not be moved:
Sk.2.27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. Z.16.10; Sk.13.35	Sk.2.27 neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.	Acts.2.27 Because thou wilt not leave my soul in hell, neither wilt thou suffer thine Holy One to see corruption.
Sk.2.28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.	Sk.2.28 Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.'	Acts.2.28 Thou hast made known to me the ways of life; thou shalt make me full of joy with thy countenance.
Sk.2.30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, II Sam.7.12; Z.89.4; Luk.1.32	Sk.2.30 Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn; Z.132.11	Acts.2.30 Therefore being a prophet, and knowing that God had sworn with an oath to him, that of the fruit of his loins, according to the flesh, he would raise up Christ to sit on his throne;
Sk.2.31 [To] předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení.	Sk.2.31 viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.	Acts.2.31 He seeing this before spake of the resurrection of Christ, that his soul was not left in hell, neither his flesh did see corruption.
Sk.2.32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. Sk.1.8	Sk.2.32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.	Acts.2.32 This Jesus hath God raised up, whereof we all are witnesses.
Sk.2.33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. Sk.5.31; Filip.2.9	Sk.2.33 Byl vzkříšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.	Acts.2.33 Therefore being by the right hand of God exalted, and having received of the Father the promise of the Holy Ghost, he hath shed forth this, which ye now see and hear.
Sk.2.34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, Z.110.1; Mat.22.44; Zid.1.8; Zid.10.12	Sk.2.34 David nevstoupil na nebe, ale sám říká: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,	Acts.2.34 For David is not ascended into the heavens: but he saith himself, The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand,
Sk.2.35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, [aby byli] podnože noh tvých.	Sk.2.35 dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.'	Acts.2.35 Until I make thy foes thy footstool.
Sk.2.36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.	Sk.2.36 Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem."	Acts.2.36 Therefore let all the house of Israel know assuredly, that God hath made that same Jesus, whom ye have crucified, both Lord and Christ.
Sk.2.37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci [svém], a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? Zach.12.10; Luk.3.10	Sk.2.37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratři?"	Acts.2.37 Now when they heard [this], they were pricked in their heart, and said unto Peter and to the rest of the apostles, Men [and] brethren, what shall we do?
Sk.2.38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. Mat.3.2; Mat.4.17	Sk.2.38 Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostane dar Ducha svatého. Mark.16.16; Sk.8.16	Acts.2.38 Then Peter said unto them, Repent, and be baptized every one of you in the name of Jesus Christ for the remission of sins, and ye shall receive the gift of the Holy Ghost.
Sk.2.39 Vámť jest zajisté zaslíbení [stalo se] a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.	Sk.2.39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh." Efez.2.13	Acts.2.39 For the promise is unto you, and to your children, and to all that are afar off, [even] as many as the Lord our God shall call.
Sk.2.40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal [jich], řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.	Sk.2.40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!"	Acts.2.40 And with many other words did he testify and exhort, saying, Save yourselves from this untoward generation.
Sk.3.6 Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď.	Sk.3.6 Petr však řekl: "Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!"	Acts.3.6 Then Peter said, Silver and gold have I none; but such as I have give I thee: In the name of Jesus Christ of Nazareth rise up and walk.
Sk.3.7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové.	Sk.3.7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,	Acts.3.7 And he took him by the right hand, and lifted [him] up: and immediately his feet and ankle bones received strength.
Sk.3.15 Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých; čehož my svědkové jsme. Sk.2.24	Sk.3.15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky. Sk.5.30	Acts.3.15 And killed the Prince of life, whom God hath raised from the dead; whereof we are witnesses.
Sk.3.16 A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze něho, dala jemu celé zdraví toto před obličejem všech vás.	Sk.3.16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.	Acts.3.16 And his name through faith in his name hath made this man strong, whom ye see and know: yea, the faith which is by him hath given him this perfect soundness in the presence of you all.
Sk.3.18 Bůh pak to, což předzvěstoval skrze ústa všech proroků, že měl Kristus trpěti, tak jest naplnil. Iz.50.6; Iz.53.4; Luk.24.44-46	Sk.3.18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.	Acts.3.18 But those things, which God before had shewed by the mouth of all his prophets, that Christ should suffer, he hath so fulfilled.
Sk.3.22 Mojžíš zajisté otcům řekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám. V M.18.15-18; Sk.7.37	Sk.3.22 Mojžíš řekl: 'Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.'	Acts.3.22 For Moses truly said unto the fathers, A prophet shall the Lord your God raise up unto you of your brethren, like unto me; him shall ye hear in all things whatsoever he shall say unto you.
Sk.3.23 A staneť se, [že] každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu [mého]. V M.18.19; Z.2.12	Sk.3.23 A 'každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.'	Acts.3.23 And it shall come to pass, [that] every soul, which will not hear that prophet, shall be destroyed from among the people.
Sk.3.26 Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.	Sk.3.26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů."	Acts.3.26 Unto you first God, having raised up his Son Jesus, sent him to bless you, in turning away every one of you from his iniquities.
Sk.4.7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy? Mat.21.23; Sk.7.35	Sk.4.7 dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"	Acts.4.7 And when they had set them in the midst, they asked, By what power, or by what name, have ye done this?
Sk.4.10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho [jméno] tento stojí před vámi zdravý. Sk.2.24; Sk.3.15; Sk.5.30	Sk.4.10 vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského; kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.	Acts.4.10 Be it known unto you all, and to all the people of Israel, that by the name of Jesus Christ of Nazareth, whom ye crucified, whom God raised from the dead, [even] by him doth this man stand here before you whole.
Sk.4.11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní. Z.118.22; Mat.21.42	Sk.4.11 Ježíš je ten, kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.	Acts.4.11 This is the stone which was set at nought of you builders, which is become the head of the corner.
Sk.4.12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti. Mat.1.21; Sk.10.43	Sk.4.12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. Jan.14.6	Acts.4.12 Neither is there salvation in any other: for there is none other name under heaven given among men, whereby we must be saved.
Sk.4.17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.	Sk.4.17 Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat." Sk.5.28	Acts.4.17 But that it spread no further among the people, let us straitly threaten them, that they speak henceforth to no man in this name.
Sk.4.24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest, I M.1.1; Z.102.26	Sk.4.24 Když to bratři uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: "Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich, II M.20.11; Neh.9.6; Z.146.6; Sk.17.24; Zj.10.6; Zj.14.7	Acts.4.24 And when they heard that, they lifted up their voice to God with one accord, and said, Lord, thou [art] God, which hast made heaven, and earth, and the sea, and all that in them is:
Sk.4.25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci? Z.2.1	Sk.4.25 ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: 'Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí?	Acts.4.25 Who by the mouth of thy servant David hast said, Why did the heathen rage, and the people imagine vain things?
Sk.4.26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.	Sk.4.26 Povstávají králové země a vladaři se srocují proti Hospodinu a jeho Mesiáši.' Z.2.2	Acts.4.26 The kings of the earth stood up, and the rulers were gathered together against the Lord, and against his Christ.
Sk.4.27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským, Mark.14.1; Jan.11.47	Sk.4.27 Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil, Sk.10.38	Acts.4.27 For of a truth against thy holy child Jesus, whom thou hast anointed, both Herod, and Pontius Pilate, with the Gentiles, and the people of Israel, were gathered together,
Sk.4.31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle [a] svobodně.	Sk.4.31 Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží. Sk.2.2-4	Acts.4.31 And when they had prayed, the place was shaken where they were assembled together; and they were all filled with the Holy Ghost, and they spake the word of God with boldness.
Sk.4.36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,	Sk.4.36 Také Josef, kterého apoštolové nazvali Barnabáš - to znamená 'syn útěchy' - levita původem z Kypru,	Acts.4.36 And Joses, who by the apostles was surnamed Barnabas, (which is, being interpreted, The son of consolation,) a Levite, [and] of the country of Cyprus,
Sk.5.3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé [lstí], tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal [částku] peněz za to pole? Jan.13.2	Sk.5.3 Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole?	Acts.5.3 But Peter said, Ananias, why hath Satan filled thine heart to lie to the Holy Ghost, and to keep back [part] of the price of the land?
Sk.5.4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.	Sk.5.4 Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!"	Acts.5.4 Whiles it remained, was it not thine own? and after it was sold, was it not in thine own power? why hast thou conceived this thing in thine heart? thou hast not lied unto men, but unto God.
Sk.5.28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho. Mat.27.25; Sk.4.17	Sk.5.28 "Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!"	Acts.5.28 Saying, Did not we straitly command you that ye should not teach in this name? and, behold, ye have filled Jerusalem with your doctrine, and intend to bring this man's blood upon us.
Sk.5.29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.	Sk.5.29 Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi.	Acts.5.29 Then Peter and the [other] apostles answered and said, We ought to obey God rather than men.
Sk.5.30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.	Sk.5.30 Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; Gal.3.13	Acts.5.30 The God of our fathers raised up Jesus, whom ye slew and hanged on a tree.
Sk.5.31 Toho jest Bůh, [jakožto] Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. Luk.24.47; Sk.2.33; Filip.2.9	Sk.5.31 toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. Sk.2.36; Filip.2.9	Acts.5.31 Him hath God exalted with his right hand [to be] a Prince and a Saviour, for to give repentance to Israel, and forgiveness of sins.
Sk.5.32 A my jsme svědkové toho [všeho], což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.	Sk.5.32 My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají."	Acts.5.32 And we are his witnesses of these things; and [so is] also the Holy Ghost, whom God hath given to them that obey him.
Sk.5.38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se; Prisl.21.30	Sk.5.38 Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo;	Acts.5.38 And now I say unto you, Refrain from these men, and let them alone: for if this counsel or this work be of men, it will come to nought:
Sk.5.39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.	Sk.5.39 pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;	Acts.5.39 But if it be of God, ye cannot overthrow it; lest haply ye be found even to fight against God.
Sk.5.41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.	Sk.5.41 A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.	Acts.5.41 And they departed from the presence of the council, rejoicing that they were counted worthy to suffer shame for his name.
Sk.6.5 I líbila se ta řeč všemu množství. I vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, a Filipa, a Prochora, a Nikánora, a Timona, a Parména, a Mikuláše Antiochenského, k víře vnově obráceného.	Sk.6.5 Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství.	Acts.6.5 And the saying pleased the whole multitude: and they chose Stephen, a man full of faith and of the Holy Ghost, and Philip, and Prochorus, and Nicanor, and Timon, and Parmenas, and Nicolas a proselyte of Antioch:
Sk.6.9 I povstali někteří z školy, kteráž sloula Libertinských, a Cyrenenských, a Alexandrinských, a těch, kteříž byli z Cilicie a Azie, hádajíce se s Štěpánem.	Sk.6.9 Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít.	Acts.6.9 Then there arose certain of the synagogue, which is called [the synagogue] of the Libertines, and Cyrenians, and Alexandrians, and of them of Cilicia and of Asia, disputing with Stephen.
Sk.7.9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali [jej] do Egypta. Ale Bůh byl s ním,	Sk.7.9 Jákobovi synové žárlili na svého bratra Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním,	Acts.7.9 And the patriarchs, moved with envy, sold Joseph into Egypt: but God was with him,
Sk.7.10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.	Sk.7.10 vysvobodil ho ze všech jeho útrap a způsobil, že si ho farao, egyptský král, oblíbil pro jeho moudrost a svěřil mu správu nad Egyptem i nad celým královským domem.	Acts.7.10 And delivered him out of all his afflictions, and gave him favour and wisdom in the sight of Pharaoh king of Egypt; and he made him governor over Egypt and all his house.
Sk.7.35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři. II M.2.13-14	Sk.7.35 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?' Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři. II M.3.14	Acts.7.35 This Moses whom they refused, saying, Who made thee a ruler and a judge? the same did God send [to be] a ruler and a deliverer by the hand of the angel which appeared to him in the bush.
Sk.7.37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, [podobně] jako mne, toho poslouchejte. V M.18.15; Mat.17.5; Mark.9.7; Luk.9.35; Sk.3.22	Sk.7.37 To je on, který řekl synům izraelským: 'Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.'	Acts.7.37 This is that Moses, which said unto the children of Israel, A prophet shall the Lord your God raise up unto you of your brethren, like unto me; him shall ye hear.
Sk.7.41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.	Sk.7.41 A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti.	Acts.7.41 And they made a calf in those days, and offered sacrifice unto the idol, and rejoiced in the works of their own hands.
Sk.7.42 I odvrátil se [od nich] Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? Amos.5.25	Sk.7.42 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: 'Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary?	Acts.7.42 Then God turned, and gave them up to worship the host of heaven; as it is written in the book of the prophets, O ye house of Israel, have ye offered to me slain beasts and sacrifices [by the space of] forty years in the wilderness?
Sk.7.43 Nýbrž nosili jste stánek [modly] Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.	Sk.7.43 Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.' Amos.5.26-27	Acts.7.43 Yea, ye took up the tabernacle of Moloch, and the star of your god Remphan, figures which ye made to worship them: and I will carry you away beyond Babylon.
Sk.7.48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok: Sk.17.24	Sk.7.48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěný lidskýma rukama, jak praví prorok:	Acts.7.48 Howbeit the most High dwelleth not in temples made with hands; as saith the prophet,
Sk.7.49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi [tedy] dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké [jest] místo odpočívání mého? Iz.66.1	Sk.7.49 'Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout?	Acts.7.49 Heaven [is] my throne, and earth [is] my footstool: what house will ye build me? saith the Lord: or what [is] the place of my rest?
Sk.7.50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?	Sk.7.50 Což to všechno nestvořila má ruka?'	Acts.7.50 Hath not my hand made all these things?
Sk.7.51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.	Sk.7.51 Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jak to dělali vaši otcové. Iz.63.10; Sk.7.57	Acts.7.51 Ye stiffnecked and uncircumcised in heart and ears, ye do always resist the Holy Ghost: as your fathers [did], so [do] ye.
Sk.7.55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.	Sk.7.55 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží,	Acts.7.55 But he, being full of the Holy Ghost, looked up stedfastly into heaven, and saw the glory of God, and Jesus standing on the right hand of God,
Sk.7.56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. Jan.1.52; R.8.34; Zid.12.2	Sk.7.56 a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží."	Acts.7.56 And said, Behold, I see the heavens opened, and the Son of man standing on the right hand of God.
Sk.7.57 A [oni] zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. Z.58.5	Sk.7.57 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli	Acts.7.57 Then they cried out with a loud voice, and stopped their ears, and ran upon him with one accord,
Sk.7.58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.	Sk.7.58 a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. Mat.23.37	Acts.7.58 And cast [him] out of the city, and stoned [him]: and the witnesses laid down their clothes at a young man's feet, whose name was Saul.
Sk.7.59 I kamenovali Štěpána vzývajícího [Boha] a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. Z.31.6; Luk.23.46	Sk.7.59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!"	Acts.7.59 And they stoned Stephen, calling upon [God], and saying, Lord Jesus, receive my spirit.
Sk.7.60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.	Sk.7.60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul [v Pánu].	Acts.7.60 And he kneeled down, and cried with a loud voice, Lord, lay not this sin to their charge. And when he had said this, he fell asleep.
Sk.8.7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. Mark.16.17	Sk.8.7 Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.	Acts.8.7 For unclean spirits, crying with loud voice, came out of many that were possessed [with them]: and many taken with palsies, and that were lame, were healed.
Sk.8.14 Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.	Sk.8.14 Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.	Acts.8.14 Now when the apostles which were at Jerusalem heard that Samaria had received the word of God, they sent unto them Peter and John:
Sk.8.15 Kteříž přišedše [k nim], modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.	Sk.8.15 Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý,	Acts.8.15 Who, when they were come down, prayed for them, that they might receive the Holy Ghost:
Sk.8.16 (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)	Sk.8.16 neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. Sk.2.38	Acts.8.16 (For as yet he was fallen upon none of them: only they were baptized in the name of the Lord Jesus.)
Sk.8.17 Tedy vzkládali na ně ruce, a [oni] přijali Ducha svatého.	Sk.8.17 Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého.	Acts.8.17 Then laid they [their] hands on them, and they received the Holy Ghost.
Sk.8.18 I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze,	Sk.8.18 Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl:	Acts.8.18 And when Simon saw that through laying on of the apostles' hands the Holy Ghost was given, he offered them money,
Sk.8.26 V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do [města] Gázy, kteréž jest pusté.	Sk.8.26 Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná.	Acts.8.26 And the angel of the Lord spake unto Philip, saying, Arise, and go toward the south unto the way that goeth down from Jerusalem unto Gaza, which is desert.
Sk.8.27 A [on] vstav, [i] šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, Sofon.3.10	Sk.8.27 Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma Z.68.32	Acts.8.27 And he arose and went: and, behold, a man of Ethiopia, an eunuch of great authority under Candace queen of the Ethiopians, who had the charge of all her treasure, and had come to Jerusalem for to worship,
Sk.8.32 Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. Iz.53.7	Sk.8.32 To místo Písma, které četl, znělo: 'Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.	Acts.8.32 The place of the scripture which he read was this, He was led as a sheep to the slaughter; and like a lamb dumb before his shearer, so opened he not his mouth:
Sk.8.33 V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho?	Sk.8.33 Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.'	Acts.8.33 In his humiliation his judgment was taken away: and who shall declare his generation? for his life is taken from the earth.
Sk.8.36 A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, [teď] voda. Proč nemám býti pokřtěn? Sk.10.47	Sk.8.36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?"	Acts.8.36 And as they went on [their] way, they came unto a certain water: and the eunuch said, See, [here is] water; what doth hinder me to be baptized?
Sk.8.37 I řekl Filip: Věříšli celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. Mat.16.16	Sk.8.37 (Filip mu řekl: "Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání." On mu odpověděl: "Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.")	Acts.8.37 And Philip said, If thou believest with all thine heart, thou mayest. And he answered and said, I believe that Jesus Christ is the Son of God.
Sk.8.38 I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.	Sk.8.38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.	Acts.8.38 And he commanded the chariot to stand still: and they went down both into the water, both Philip and the eunuch; and he baptized him.
Sk.8.39 A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. I Kral.18.12; I Tes.4.17	Sk.8.39 Když vystoupil z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.	Acts.8.39 And when they were come up out of the water, the Spirit of the Lord caught away Philip, that the eunuch saw him no more: and he went on his way rejoicing.
Sk.9.40 I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k [tomu] tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.	Sk.9.40 Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku. Mat.10.8	Acts.9.40 But Peter put them all forth, and kneeled down, and prayed; and turning [him] to the body said, Tabitha, arise. And she opened her eyes: and when she saw Peter, she sat up.
Sk.10.11 I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem, Luk.13.29	Sk.10.11 Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi. Mat.3.16; Jan.1.52; Sk.7.56	Acts.10.11 And saw heaven opened, and a certain vessel descending unto him, as it had been a great sheet knit at the four corners, and let down to the earth:
Sk.10.12 Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské.	Sk.10.12 Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožců, plazi i ptáci.	Acts.10.12 Wherein were all manner of fourfooted beasts of the earth, and wild beasts, and creeping things, and fowls of the air.
Sk.10.13 I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez.	Sk.10.13 Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"	Acts.10.13 And there came a voice to him, Rise, Peter; kill, and eat.
Sk.10.14 I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého. V M.14.3; Ezech.4.14	Sk.10.14 Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje."	Acts.10.14 But Peter said, Not so, Lord; for I have never eaten any thing that is common or unclean.
Sk.10.15 Tedy opět po druhé [stal se] hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. Mat.15.11; Tit.1.15	Sk.10.15 Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté."	Acts.10.15 And the voice [spake] unto him again the second time, What God hath cleansed, [that] call not thou common.
Sk.10.28 I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti. I M.43.32; Jan.4.9	Sk.10.28 Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.	Acts.10.28 And he said unto them, Ye know how that it is an unlawful thing for a man that is a Jew to keep company, or come unto one of another nation; but God hath shewed me that I should not call any man common or unclean.
Sk.10.34 Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.	Sk.10.34 A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,	Acts.10.34 Then Peter opened [his] mouth, and said, Of a truth I perceive that God is no respecter of persons:
Sk.10.35 Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu;	Sk.10.35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.	Acts.10.35 But in every nation he that feareth him, and worketh righteousness, is accepted with him.
Sk.10.36 Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho. Iz.9.7; Mat.28.18; Jan.16.33; Efez.2.14	Sk.10.36 To je ta zvěst kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.	Acts.10.36 The word which [God] sent unto the children of Israel, preaching peace by Jesus Christ: (he is Lord of all:)
Sk.10.38 Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl. Iz.61.1; Mat.8.16; Luk.4.18	Sk.10.38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.	Acts.10.38 How God anointed Jesus of Nazareth with the Holy Ghost and with power: who went about doing good, and healing all that were oppressed of the devil; for God was with him.
Sk.10.42 A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých. Mat.28.19; Sk.17.31; II Kor.5.10	Sk.10.42 A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých. Jan.5.22	Acts.10.42 And he commanded us to preach unto the people, and to testify that it is he which was ordained of God [to be] the Judge of quick and dead.
Sk.10.43 Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho. Iz.53.5-6; Jer.31.34; Mich.7.18; Jan.1.29	Sk.10.43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří." Sk.5.31	Acts.10.43 To him give all the prophets witness, that through his name whosoever believeth in him shall receive remission of sins.
Sk.10.44 A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova [Božího]. Sk.4.31; Sk.8.17	Sk.10.44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.	Acts.10.44 While Peter yet spake these words, the Holy Ghost fell on all them which heard the word.
Sk.10.45 I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit.	Sk.10.45 Bratři židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.	Acts.10.45 And they of the circumcision which believed were astonished, as many as came with Peter, because that on the Gentiles also was poured out the gift of the Holy Ghost.
Sk.10.46 Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky [rozličnými], a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: Mark.16.17	Sk.10.46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil: Sk.2.4	Acts.10.46 For they heard them speak with tongues, and magnify God. Then answered Peter,
Sk.10.47 Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my? Sk.15.8	Sk.10.47 "Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"	Acts.10.47 Can any man forbid water, that these should not be baptized, which have received the Holy Ghost as well as we?
Sk.10.48 A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby [u nich] pobyl za některý den.	Sk.10.48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní. I Kor.1.17	Acts.10.48 And he commanded them to be baptized in the name of the Lord. Then prayed they him to tarry certain days.
Sk.11.9 I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, [řka:] Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.	Sk.11.9 Ale hlas z nebe promluvil znovu: 'Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.'	Acts.11.9 But the voice answered me again from heaven, What God hath cleansed, [that] call not thou common.
Sk.11.16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým. Iz.44.3; Joel.2.28; Mat.3.11; Mark.1.8; Luk.3.16; Jan.1.33; Sk.1.5; Sk.2.3	Sk.11.16 Tu jsem si vzpomněl na to, co řekl Pán: 'Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.' Jan.14.16	Acts.11.16 Then remembered I the word of the Lord, how that he said, John indeed baptized with water; but ye shall be baptized with the Holy Ghost.
Sk.11.17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?	Sk.11.17 Jestliže tedy jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, jak jsem já v tom mohl Bohu bránit?" -	Acts.11.17 Forasmuch then as God gave them the like gift as [he did] unto us, who believed on the Lord Jesus Christ; what was I, that I could withstand God?
Sk.11.18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.	Sk.11.18 Po těch slovech bratři už nic nenamítali, ale velebili Boha: "Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!"	Acts.11.18 When they heard these things, they held their peace, and glorified God, saying, Then hath God also to the Gentiles granted repentance unto life.
Sk.11.21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.	Sk.11.21 Moc Boží byla s nimi, a veliké množství lidí uvěřilo a obrátilo se k Pánu.	Acts.11.21 And the hand of the Lord was with them: and a great number believed, and turned unto the Lord.
Sk.11.26 I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.	Sk.11.26 A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.	Acts.11.26 And when he had found him, he brought him unto Antioch. And it came to pass, that a whole year they assembled themselves with the church, and taught much people. And the disciples were called Christians first in Antioch.
Sk.12.7 A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho.	Sk.12.7 Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: "Rychle! Vstaň!" A s Petrových rukou spadly řetězy.	Acts.12.7 And, behold, the angel of the Lord came upon [him], and a light shined in the prison: and he smote Peter on the side, and raised him up, saying, Arise up quickly. And his chains fell off from [his] hands.
Sk.12.12 A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.	Sk.12.12 S tím vědomím šel do domu Marie, matky Jana, zvaného Marek. Tam se shromáždilo mnoho lidí a modlili se.	Acts.12.12 And when he had considered [the thing], he came to the house of Mary the mother of John, whose surname was Mark; where many were gathered together praying.
Sk.12.22 I zvolal lid, [řka]: Boží [jest toto] hlas, a ne lidský. Ezech.28.2; Dan.5.20	Sk.12.22 lid začal provolávat: "To mluví bůh, ne člověk!"	Acts.12.22 And the people gave a shout, [saying, It is] the voice of a god, and not of a man.
Sk.13.9 Tedy Saul, kterýž [slove] i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,	Sk.13.9 V tu chvíli Saul, kterému říkali také Pavel, byl naplněn Duchem svatým, upřel na Elymase zrak a řekl:	Acts.13.9 Then Saul, (who also [is called] Paul,) filled with the Holy Ghost, set his eyes on him,
Sk.13.10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?	Sk.13.10 "Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně?	Acts.13.10 And said, O full of all subtilty and all mischief, [thou] child of the devil, [thou] enemy of all righteousness, wilt thou not cease to pervert the right ways of the Lord?
Sk.13.11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.	Sk.13.11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.	Acts.13.11 And now, behold, the hand of the Lord [is] upon thee, and thou shalt be blind, not seeing the sun for a season. And immediately there fell on him a mist and a darkness; and he went about seeking some to lead him by the hand.
Sk.13.23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše, Iz.11.1; Z.132.11; Sk.2.30	Sk.13.23 A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše. II Sam.7.12	Acts.13.23 Of this man's seed hath God according to [his] promise raised unto Israel a Saviour, Jesus:
Sk.13.24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému. Mat.3.1-2; Sk.1.5; Sk.19.4	Sk.13.24 Před jeho vystoupením kázal Jan všemu izraelskému lidu, aby se odvrátili od svých hříchů a dali se pokřtít.	Acts.13.24 When John had first preached before his coming the baptism of repentance to all the people of Israel.
Sk.13.32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše; I M.3.15; I M.22.18; V M.18.15; II Sam.7.12; Z.132.11; Iz.7.14; Iz.9.6; Jer.23.5	Sk.13.32 My vám přinášíme radostnou zprávu, že slib, daný našim praotcům,	Acts.13.32 And we declare unto you glad tidings, how that the promise which was made unto the fathers,
Sk.13.33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. Z.2.7; Zid.1.5; Zid.5.5	Sk.13.33 splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'	Acts.13.33 God hath fulfilled the same unto us their children, in that he hath raised up Jesus again; as it is also written in the second psalm, Thou art my Son, this day have I begotten thee.
Sk.13.34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto [o tom] řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné. Iz.55.3	Sk.13.34 To, že jej vzkřísil z mrtvých, takže se už nepromění v prach, slíbil těmito slovy: 'Věrně vám splním zaslíbení, která jsem dal Davidovi.'	Acts.13.34 And as concerning that he raised him up from the dead, [now] no more to return to corruption, he said on this wise, I will give you the sure mercies of David.
Sk.13.35 Protož i v jiném [Žalmu] dí: Nedáš svatému svému viděti porušení. Z.16.10; Sk.2.27	Sk.13.35 A pak na jiném místě říká: 'Nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.'	Acts.13.35 Wherefore he saith also in another [psalm], Thou shalt not suffer thine Holy One to see corruption.
Sk.13.39 A [to] ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.	Sk.13.39 Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří.	Acts.13.39 And by him all that believe are justified from all things, from which ye could not be justified by the law of Moses.
Sk.13.41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval. Abak.1.5	Sk.13.41 'Vy, kteří mnou pohrdáte, otevřte oči, zděste se a dejte se na útěk, protože já učiním ve vašich dnech něco, čemu nikdy neuvěříte, když vám to bude někdo vypravovat.'"	Acts.13.41 Behold, ye despisers, and wonder, and perish: for I work a work in your days, a work which ye shall in no wise believe, though a man declare it unto you.
Sk.13.46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. II M.32.10; Iz.55.5; Mat.21.43	Sk.13.46 Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: "Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Mat.22.8	Acts.13.46 Then Paul and Barnabas waxed bold, and said, It was necessary that the word of God should first have been spoken to you: but seeing ye put it from you, and judge yourselves unworthy of everlasting life, lo, we turn to the Gentiles.
Sk.13.47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, [řka:] Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země. Iz.42.6; Iz.49.6	Sk.13.47 Vždyť Pán nám přikázal: 'Ustanovil jsem tě, abys byl světlem pohanům a nesl spásu až na sám konec země.'	Acts.13.47 For so hath the Lord commanded us, [saying], I have set thee to be a light of the Gentiles, that thou shouldest be for salvation unto the ends of the earth.
Sk.14.15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest. I M.1.1; Z.33.6; Z.146.6; Jan.1.1; Zj.14.7; Zj.19.10	Sk.14.15 a volali: "Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.	Acts.14.15 And saying, Sirs, why do ye these things? We also are men of like passions with you, and preach unto you that ye should turn from these vanities unto the living God, which made heaven, and earth, and the sea, and all things that are therein:
Sk.14.22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a [pravíce,] že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího. R.8.17; II Tim.3.12	Sk.14.22 Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře; říkali jim: "Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království." I Tes.3.3	Acts.14.22 Confirming the souls of the disciples, [and] exhorting them to continue in the faith, and that we must through much tribulation enter into the kingdom of God.
Sk.15.8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. I Sam.16.7; Jer.11.20; Jer.17.10; Sk.1.24; Sk.10.44	Sk.15.8 A sám Bůh, jenž zná lidská srdce, se za ně postavil: Dal jim Ducha svatého tak jako nám	Acts.15.8 And God, which knoweth the hearts, bare them witness, giving them the Holy Ghost, even as [he did] unto us;
Sk.15.9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.	Sk.15.9 a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou.	Acts.15.9 And put no difference between us and them, purifying their hearts by faith.
Sk.15.16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, Amos.9.11	Sk.15.16 'Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív,	Acts.15.16 After this I will return, and will build again the tabernacle of David, which is fallen down; and I will build again the ruins thereof, and I will set it up:
Sk.15.17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.	Sk.15.17 aby také ostatní lidé hledali Pána, všechny národy, které jsem přijal za své. To praví Pán,	Acts.15.17 That the residue of men might seek after the Lord, and all the Gentiles, upon whom my name is called, saith the Lord, who doeth all these things.
Sk.15.28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,	Sk.15.28 Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné:	Acts.15.28 For it seemed good to the Holy Ghost, and to us, to lay upon you no greater burden than these necessary things;
Sk.15.29 [Totiž] abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budeteli se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.	Sk.15.29 Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi."	Acts.15.29 That ye abstain from meats offered to idols, and from blood, and from things strangled, and from fornication: from which if ye keep yourselves, ye shall do well. Fare ye well.
Sk.16.1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.	Sk.16.1 Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Lystry. Tam byl jeden učedník jménem Timoteus; jeho matka byla Židovka, která uvěřila v Krista, ale jeho otec byl pohan.	Acts.16.1 Then came he to Derbe and Lystra: and, behold, a certain disciple was there, named Timotheus, the son of a certain woman, which was a Jewess, and believed; but his father [was] a Greek:
Sk.16.14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala [nás]. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.	Sk.16.14 Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval.	Acts.16.14 And a certain woman named Lydia, a seller of purple, of the city of Thyatira, which worshipped God, heard [us]: whose heart the Lord opened, that she attended unto the things which were spoken of Paul.
Sk.16.25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli [i jiní] vězňové.	Sk.16.25 Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali.	Acts.16.25 And at midnight Paul and Silas prayed, and sang praises unto God: and the prisoners heard them.
Sk.16.26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.	Sk.16.26 Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta.	Acts.16.26 And suddenly there was a great earthquake, so that the foundations of the prison were shaken: and immediately all the doors were opened, and every one's bands were loosed.
Sk.16.30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?	Sk.16.30 Pak je vyvedl ven a řekl: "Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?"	Acts.16.30 And brought them out, and said, Sirs, what must I do to be saved?
Sk.16.31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. Mark.16.16; Jan.3.16; Jan.3.36; Jan.6.40	Sk.16.31 Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě."	Acts.16.31 And they said, Believe on the Lord Jesus Christ, and thou shalt be saved, and thy house.
Sk.17.3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám. Iz.50.6; Iz.53.3; Mark.8.31; Luk.9.22; Luk.18.31; Jan.1.46	Sk.17.3 vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. "A ten Mesiáš", řekl Pavel, "je Ježíš, kterého já vám zvěstuji." Luk.24.26	Acts.17.3 Opening and alleging, that Christ must needs have suffered, and risen again from the dead; and that this Jesus, whom I preach unto you, is Christ.
Sk.17.16 Zatím na ně Pavel v Athénách čekal; když shledal, kolik modlářství je v tom městě, velmi ho to znepokojovalo.	Sk.17.16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.	Acts.17.16 Now while Paul waited for them at Athens, his spirit was stirred in him, when he saw the city wholly given to idolatry.
Sk.17.24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných, I M.1.1; Z.33.6; Z.146.6; Iz.66.1; Sk.7.48	Sk.17.24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli,	Acts.17.24 God that made the world and all things therein, seeing that he is Lord of heaven and earth, dwelleth not in temples made with hands;
Sk.17.25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko. I M.2.7; Z.27.1; Jan.1.4	Sk.17.25 ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. Iz.42.5	Acts.17.25 Neither is worshipped with men's hands, as though he needed any thing, seeing he giveth to all life, and breath, and all things;
Sk.17.31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře [o tom] všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých. Jan.5.22; Sk.10.42	Sk.17.31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých." R.14.10	Acts.17.31 Because he hath appointed a day, in the which he will judge the world in righteousness by [that] man whom he hath ordained; [whereof] he hath given assurance unto all [men], in that he hath raised him from the dead.
Sk.18.2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.	Sk.18.2 Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie, protože císař Klaudius vydal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel se s nimi sblížil,	Acts.18.2 And found a certain Jew named Aquila, born in Pontus, lately come from Italy, with his wife Priscilla; (because that Claudius had commanded all Jews to depart from Rome:) and came unto them.
Sk.18.9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.	Sk.18.9 Jedné noci měl Pavel vidění, v němž mu Pán řekl: "Neboj se! Mluv a nemlč, Jer.1.8	Acts.18.9 Then spake the Lord to Paul in the night by a vision, Be not afraid, but speak, and hold not thy peace:
Sk.18.10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě. Iz.41.10	Sk.18.10 protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu." Oz.2.23; Jon.4.11; Mat.28.20; Jan.10.16	Acts.18.10 For I am with thee, and no man shall set on thee to hurt thee: for I have much people in this city.
Sk.18.24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.	Sk.18.24 Mezitím přišel do Efezu Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž vzdělaný a výmluvný, který dovedl přesvědčivě vykládat svaté Písmo.	Acts.18.24 And a certain Jew named Apollos, born at Alexandria, an eloquent man, [and] mighty in the scriptures, came to Ephesus.
Sk.19.4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. Mat.3.11; Mark.1.8; Luk.3.16; Jan.1.26; Sk.1.5	Sk.19.4 Tu jim Pavel prohlásil: "Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm - v Ježíše." Sk.13.24	Acts.19.4 Then said Paul, John verily baptized with the baptism of repentance, saying unto the people, that they should believe on him which should come after him, that is, on Christ Jesus.
Sk.19.11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,	Sk.19.11 Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.	Acts.19.11 And God wrought special miracles by the hands of Paul:
Sk.19.12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.	Sk.19.12 Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli.	Acts.19.12 So that from his body were brought unto the sick handkerchiefs or aprons, and the diseases departed from them, and the evil spirits went out of them.
Sk.19.13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.	Sk.19.13 Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."	Acts.19.13 Then certain of the vagabond Jews, exorcists, took upon them to call over them which had evil spirits the name of the Lord Jesus, saying, We adjure you by Jesus whom Paul preacheth.
Sk.19.14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.	Sk.19.14 Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze.	Acts.19.14 And there were seven sons of [one] Sceva, a Jew, [and] chief of the priests, which did so.
Sk.19.15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a [o] Pavlovi vím, ale vy kdo jste?	Sk.19.15 Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?"	Acts.19.15 And the evil spirit answered and said, Jesus I know, and Paul I know; but who are ye?
Sk.19.16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.	Sk.19.16 Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran.	Acts.19.16 And the man in whom the evil spirit was leaped on them, and overcame them, and prevailed against them, so that they fled out of that house naked and wounded.
Sk.19.18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své. Mat.3.6; I Jan.1.9	Sk.19.18 Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání.	Acts.19.18 And many that believed came, and confessed, and shewed their deeds.
Sk.19.19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy [o těch věcech], spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.	Sk.19.19 Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných. V M.18.14	Acts.19.19 Many of them also which used curious arts brought their books together, and burned them before all [men]: and they counted the price of them, and found [it] fifty thousand [pieces] of silver.
Sk.20.12 I přivedli toho mládence živého, a byli [nad tím] velice potěšeni.	Sk.20.12 Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo.	Acts.20.12 And they brought the young man alive, and were not a little comforted.
Sk.20.35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.	Sk.20.35 Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: 'Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere.'"	Acts.20.35 I have shewed you all things, how that so labouring ye ought to support the weak, and to remember the words of the Lord Jesus, how he said, It is more blessed to give than to receive.
Sk.21.25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva. Sk.15.29	Sk.21.25 Pokud jde o pohany, kteří přijali víru, těm jsme písemně oznámili své rozhodnutí, že nemají jíst pokrmy, obětované modlám, ani krev, ani maso zvířat nezbavených krve, a že se mají vyvarovat smilstva."	Acts.21.25 As touching the Gentiles which believe, we have written [and] concluded that they observe no such thing, save only that they keep themselves from [things] offered to idols, and from blood, and from strangled, and from fornication.
Sk.26.16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,	Sk.26.16 Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat.	Acts.26.16 But rise, and stand upon thy feet: for I have appeared unto thee for this purpose, to make thee a minister and a witness both of these things which thou hast seen, and of those things in the which I will appear unto thee;
Sk.28.5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo. Mark.16.18; Luk.10.19	Sk.28.5 Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo.	Acts.28.5 And he shook off the beast into the fire, and felt no harm.
Sk.28.25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim, II Petr.1.21	Sk.28.25 Když odcházeli, rozděleni mezi sebou, řekl jim Pavel jen toto: "Duch svatý dobře pověděl vašim předkům ústy proroka Izaiáše:	Acts.28.25 And when they agreed not among themselves, they departed, after that Paul had spoken one word, Well spake the Holy Ghost by Esaias the prophet unto our fathers,
Sk.28.26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte. Iz.6.9; Ezech.12.2; Mat.13.14; Mark.4.12; Luk.8.10; Jan.12.40; R.11.8	Sk.28.26 'Jdi k tomuto lidu a řekni mu: Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte.	Acts.28.26 Saying, Go unto this people, and say, Hearing ye shall hear, and shall not understand; and seeing ye shall see, and not perceive:

Názor?

Epištola S. Pavla k Římanům Kralický překlad 1613	Římanům Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to the Romans King James translation 1611
R.1.4 Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podle Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání,) [totiž o] Ježíši Kristu, Pánu našem, Mat.17.5; I Jan.5.20	R.1.4 ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu. I Tim.3.16	Rom.1.4 And declared [to be] the Son of God with power, according to the spirit of holiness, by the resurrection from the dead:
R.1.16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, [potom] i Řeku. Iz.55.11; Jer.23.29; Mark.8.38; Luk.9.26; Zid.4.12; I Petr.1.23	R.1.16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. Sk.13.46; I Kor.1.18	Rom.1.16 For I am not ashamed of the gospel of Christ: for it is the power of God unto salvation to every one that believeth; to the Jew first, and also to the Greek.
R.1.17 Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude.	R.1.17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: 'Spravedlivý z víry bude živ.'	Rom.1.17 For therein is the righteousness of God revealed from faith to faith: as it is written, The just shall live by faith.
R.1.19 Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim učiněno, Bůh zajisté zjevil jim.	R.1.19 Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil.	Rom.1.19 Because that which may be known of God is manifest in them; for God hath shewed [it] unto them.
R.1.20 Nebo neviditelné věci jeho mohou vidíny býti, když z skutků při stvoření světa stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby [již] byli bez výmluvy, Job.12.7-9; Z.19.2; Zid.11.1	R.1.20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.	Rom.1.20 For the invisible things of him from the creation of the world are clearly seen, being understood by the things that are made, [even] his eternal power and Godhead; so that they are without excuse:
R.1.28 A jakož sobě málo vážili známosti Boha, [takž také] Bůh vydal je v převrácený smysl, aby činili to, což nesluší, Iz.65.12; Iz.66.4	R.1.28 Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší. Gal.5.19-21; I Petr.4.3	Rom.1.28 And even as they did not like to retain God in [their] knowledge, God gave them over to a reprobate mind, to do those things which are not convenient;
R.2.1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje [jiného]. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na [jiném] tupíš. II Sam.12.5; Mat.7.2	R.2.1 Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž. Jan.8.7	Rom.2.1 Therefore thou art inexcusable, O man, whosoever thou art that judgest: for wherein thou judgest another, thou condemnest thyself; for thou that judgest doest the same things.
R.2.4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? II Petr.3.9	R.2.4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?	Rom.2.4 Or despisest thou the riches of his goodness and forbearance and longsuffering; not knowing that the goodness of God leadeth thee to repentance?
R.2.11 Neboť není přijímání osob u Boha.	R.2.11 Bůh nikomu nestraní.	Rom.2.11 For there is no respect of persons with God.
R.2.13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.	R.2.13 Před Bohem nejsou spravedlivý ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.	Rom.2.13 (For not the hearers of the law [are] just before God, but the doers of the law shall be justified.
R.2.29 Ale ten jest [pravý] Žid, kterýžto vnitř jest Židem, [a to jest pravé] obřezání, [kteréž jest] srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.	R.2.29 Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha. V M.30.6	Rom.2.29 But he [is] a Jew, which is one inwardly; and circumcision [is that] of the heart, in the spirit, [and] not in the letter; whose praise [is] not of men, but of God.
R.3.2 Mnohý všelikterak. Přední zajisté [ten], že jest jim svěřen Zákon Boží.	R.3.2 Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.	Rom.3.2 Much every way: chiefly, because that unto them were committed the oracles of God.
R.3.3 Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří [z nich] nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?	R.3.3 A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?	Rom.3.3 For what if some did not believe? shall their unbelief make the faith of God without effect?
R.3.7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?	R.3.7 Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník?	Rom.3.7 For if the truth of God hath more abounded through my lie unto his glory; why yet am I also judged as a sinner?
R.3.9 Což tedy? My převyšujeme [pohany]? Nikoli, nebo jsme [již] prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,	R.3.9 Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,	Rom.3.9 What then? are we better [than they]? No, in no wise: for we have before proved both Jews and Gentiles, that they are all under sin;
R.3.10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho. Z.14.3	R.3.10 jak je psáno: 'Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, Z.53.2	Rom.3.10 As it is written, There is none righteous, no, not one:
R.3.12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.	R.3.12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.	Rom.3.12 They are all gone out of the way, they are together become unprofitable; there is none that doeth good, no, not one.
R.3.20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.	R.3.20 Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.	Rom.3.20 Therefore by the deeds of the law there shall no flesh be justified in his sight: for by the law [is] the knowledge of sin.
R.3.22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. Neboť není rozdílu.	R.3.22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:	Rom.3.22 Even the righteousness of God [which is] by faith of Jesus Christ unto all and upon all them that believe: for there is no difference:
R.3.23 Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.	R.3.23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;	Rom.3.23 For all have sinned, and come short of the glory of God;
R.3.24 Spravedlivi [pak] učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, Efez.2.8-9; I Tim.2.6; Tit.3.5	R.3.24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. II Kor.5.19	Rom.3.24 Being justified freely by his grace through the redemption that is in Christ Jesus:
R.3.25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, v shovívání Božím, Kol.1.20	R.3.25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. Efez.1.7; I Jan.2.2	Rom.3.25 Whom God hath set forth [to be] a propitiation through faith in his blood, to declare his righteousness for the remission of sins that are past, through the forbearance of God;
R.3.28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona. Gal.2.16; Efez.2.8; Tit.3.5	R.3.28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.	Rom.3.28 Therefore we conclude that a man is justified by faith without the deeds of the law.
R.3.29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? [Ba,] jistě i pohanů,	R.3.29 Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!	Rom.3.29 [Is he] the God of the Jews only? [is he] not also of the Gentiles? Yes, of the Gentiles also:
R.3.30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.	R.3.30 Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.	Rom.3.30 Seeing [it is] one God, which shall justify the circumcision by faith, and uncircumcision through faith.
R.4.3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost. I M.15.6	R.4.3 Co říká Písmo? 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'	Rom.4.3 For what saith the scripture? Abraham believed God, and it was counted unto him for righteousness.
R.4.4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu.	R.4.4 Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti.	Rom.4.4 Now to him that worketh is the reward not reckoned of grace, but of debt.
R.4.5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,	R.4.5 Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.	Rom.4.5 But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is counted for righteousness.
R.4.7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.	R.4.7 'Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Z.32.1-2	Rom.4.7 [Saying], Blessed [are] they whose iniquities are forgiven, and whose sins are covered.
R.4.8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.	R.4.8 Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.'	Rom.4.8 Blessed [is] the man to whom the Lord will not impute sin.
R.4.11 A [potom] znamení, [totiž] obřízku, přijal [za] znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,	R.4.11 Znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou. Tak se stal otcem všech neobřezaných, kteří věří a jimž je spravedlnost připočtena, i otcem těch obřezaných, kteří nejsou jen obřezáni, nýbrž také jdou ve stopá ch víry našeho otce Abrahama - víry, kterou měl ještě před obřízkou.	Rom.4.11 And he received the sign of circumcision, a seal of the righteousness of the faith which [he had yet] being uncircumcised: that he might be the father of all them that believe, though they be not circumcised; that righteousness might be imputed unto them also:
R.4.15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.	R.4.15 Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona.	Rom.4.15 Because the law worketh wrath: for where no law is, [there is] no transgression.
R.4.17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.	R.4.17 jak je psáno:'ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.'Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není.	Rom.4.17 (As it is written, I have made thee a father of many nations,) before him whom he believed, [even] God, who quickeneth the dead, and calleth those things which be not as though they were.
R.4.19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry [také již] umrtvený.	R.4.19 Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo - vždyť mu bylo asi sto let - i na to, že Sára již nemůže mít dítě;	Rom.4.19 And being not weak in faith, he considered not his own body now dead, when he was about an hundred years old, neither yet the deadness of Sara's womb:
R.4.20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,	R.4.20 nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě,	Rom.4.20 He staggered not at the promise of God through unbelief; but was strong in faith, giving glory to God;
R.4.25 Kterýž vydán jest [na smrt] pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.	R.4.25 jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.	Rom.4.25 Who was delivered for our offences, and was raised again for our justification.
R.5.1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,	R.5.1 Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,	Rom.5.1 Therefore being justified by faith, we have peace with God through our Lord Jesus Christ:
R.5.2 Skrze něhož i přístup měli jsme věrou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Boží.	R.5.2 neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.	Rom.5.2 By whom also we have access by faith into this grace wherein we stand, and rejoice in hope of the glory of God.
R.5.3 A ne toliko [nadějí], ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí,	R.5.3 A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost,	Rom.5.3 And not only [so], but we glory in tribulations also: knowing that tribulation worketh patience;
R.5.4 A trpělivost zkušení, zkušení pak naději,	R.5.4 z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.	Rom.5.4 And patience, experience; and experience, hope:
R.5.5 A nadějeť nezahanbuje. Nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám.	R.5.5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Z.22.6; Z.25.3	Rom.5.5 And hope maketh not ashamed; because the love of God is shed abroad in our hearts by the Holy Ghost which is given unto us.
R.5.7 Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl.	R.5.7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život.	Rom.5.7 For scarcely for a righteous man will one die: yet peradventure for a good man some would even dare to die.
R.5.8 Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás. Jan.3.16; Jan.15.13	R.5.8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.	Rom.5.8 But God commendeth his love toward us, in that, while we were yet sinners, Christ died for us.
R.5.9 Čím tedy více nyní [již] ospravedlněni jsouce krví jeho, spaseni budeme skrze něho od hněvu.	R.5.9 Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. I Jan.3.2	Rom.5.9 Much more then, being now justified by his blood, we shall be saved from wrath through him.
R.5.12 A protož jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili. I M.2.17; I M.3.6; I Kor.15.21	R.5.12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. I M.3.19; R.6.23	Rom.5.12 Wherefore, as by one man sin entered into the world, and death by sin; and so death passed upon all men, for that all have sinned:
R.5.15 Ale ne jako hřích, tak i milost. Nebo poněvadž onoho pádem jednoho mnoho jich zemřelo, mnohemť více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověka Jezukrista na mnohé rozlit jest. I Kor.15.22-45	R.5.15 S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.	Rom.5.15 But not as the offence, so also [is] the free gift. For if through the offence of one many be dead, much more the grace of God, and the gift by grace, [which is] by one man, Jesus Christ, hath abounded unto many.
R.5.16 A[však] ne jako skrze jednoho, kterýž zhřešil, [tak zase] milost. Nebo vina z jednoho [pádu přivedla všecky] k odsouzení, ale milost z mnohých hříchů [přivodí] k ospravedlnění.	R.5.16 A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění.	Rom.5.16 And not as [it was] by one that sinned, [so is] the gift: for the judgment [was] by one to condemnation, but the free gift [is] of many offences unto justification.
R.5.17 Nebo poněvadž pro pád jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohemť více, kteříž by rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijali, v životě [novém] kralovati budou skrze jednoho Jezukrista.	R.5.17 Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.	Rom.5.17 For if by one man's offence death reigned by one; much more they which receive abundance of grace and of the gift of righteousness shall reign in life by one, Jesus Christ.)
R.5.18 A tak tedy, jakž skrze pád jeden všickni lidé [přišli] k odsouzení, tak i skrze ospravedlnění jednoho všickni lidé [mohou přijíti] k ospravedlnění života. II Kor.5.15; I Jan.2.2	R.5.18 A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.	Rom.5.18 Therefore as by the offence of one [judgment came] upon all men to condemnation; even so by the righteousness of one [the free gift came] upon all men unto justification of life.
R.5.19 Neb jakož skrze neposlušenství jednoho člověka učiněno jest mnoho hříšných, tak i skrze poslušenství jednoho spravedlivi učiněni budou mnozí. Iz.53.11	R.5.19 Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými.	Rom.5.19 For as by one man's disobedience many were made sinners, so by the obedience of one shall many be made righteous.
R.6.2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?	R.6.2 Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli - jak bychom v něm mohli dále žít? I Petr.4.1	Rom.6.2 God forbid. How shall we, that are dead to sin, live any longer therein?
R.6.3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? Kol.2.12	R.6.3 Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?	Rom.6.3 Know ye not, that so many of us as were baptized into Jesus Christ were baptized into his death?
R.6.4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.	R.6.4 Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života.	Rom.6.4 Therefore we are buried with him by baptism into death: that like as Christ was raised up from the dead by the glory of the Father, even so we also should walk in newness of life.
R.6.5 Nebo poněvadž jsme [v něj] vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením [jemu připodobněni] budeme,	R.6.5 Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání.	Rom.6.5 For if we have been planted together in the likeness of his death, we shall be also [in the likeness] of [his] resurrection:
R.6.6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu. Gal.2.20	R.6.6 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.	Rom.6.6 Knowing this, that our old man is crucified with [him], that the body of sin might be destroyed, that henceforth we should not serve sin.
R.6.7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu. I Petr.4.1	R.6.7 Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.	Rom.6.7 For he that is dead is freed from sin.
R.6.8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,	R.6.8 Jestliže jsme spolu k Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.	Rom.6.8 Now if we be dead with Christ, we believe that we shall also live with him:
R.6.9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje. Zj.1.18	R.6.9 Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje.	Rom.6.9 Knowing that Christ being raised from the dead dieth no more; death hath no more dominion over him.
R.6.10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu. Luk.20.38	R.6.10 Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.	Rom.6.10 For in that he died, he died unto sin once: but in that he liveth, he liveth unto God.
R.6.11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem. I Petr.2.24	R.6.11 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. II Kor.5.15	Rom.6.11 Likewise reckon ye also yourselves to be dead indeed unto sin, but alive unto God through Jesus Christ our Lord.
R.6.14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.	R.6.14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.	Rom.6.14 For sin shall not have dominion over you: for ye are not under the law, but under grace.
R.6.16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti? Jan.8.34	R.6.16 Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.	Rom.6.16 Know ye not, that to whom ye yield yourselves servants to obey, his servants ye are to whom ye obey; whether of sin unto death, or of obedience unto righteousness?
R.6.18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.	R.6.18 A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.	Rom.6.18 Being then made free from sin, ye became the servants of righteousness.
R.6.22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný.	R.6.22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný. Jan.5.24	Rom.6.22 But now being made free from sin, and become servants to God, ye have your fruit unto holiness, and the end everlasting life.
R.6.23 Nebo odplata za hřích [jest] smrt, ale milost Boží [jest] život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem. I M.2.17; R.11.6; I Kor.15.21	R.6.23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. R.5.12-15	Rom.6.23 For the wages of sin [is] death; but the gift of God [is] eternal life through Jesus Christ our Lord.
R.7.7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, [aby hříchem byla], by byl Zákon neřekl: Nepožádáš. II M.20.17; R.3.20	R.7.7 Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: 'Nepožádáš!'	Rom.7.7 What shall we say then? [Is] the law sin? God forbid. Nay, I had not known sin, but by the law: for I had not known lust, except the law had said, Thou shalt not covet.
R.7.15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.	R.7.15 Nepoznávám se ve svých skutcích, vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.	Rom.7.15 For that which I do I allow not: for what I would, that do I not; but what I hate, that do I.
R.7.22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;	R.7.22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;	Rom.7.22 For I delight in the law of God after the inward man:
R.8.1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž [jsou] v Kristu Ježíši, [totiž] nechodícím podle těla, ale podle Ducha.	R.8.1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,	Rom.8.1 [There is] therefore now no condemnation to them which are in Christ Jesus, who walk not after the flesh, but after the Spirit.
R.8.2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. Jan.8.36; R.6.18; Gal.5.1	R.8.2 nebot zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.	Rom.8.2 For the law of the Spirit of life in Christ Jesus hath made me free from the law of sin and death.
R.8.3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, R.3.28; II Kor.5.21; Gal.2.16; Gal.3.13; Zid.7.16	R.8.3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, Zid.2.17-18	Rom.8.3 For what the law could not do, in that it was weak through the flesh, God sending his own Son in the likeness of sinful flesh, and for sin, condemned sin in the flesh:
R.8.5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla [živi], chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, [oblibují] to, což jest Ducha. I Kor.2.14	R.8.5 Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Jan.3.6	Rom.8.5 For they that are after the flesh do mind the things of the flesh; but they that are after the Spirit the things of the Spirit.
R.8.11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás. Sk.2.24; R.6.4-5	R.8.11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá. II Kor.4.14; R.6.8	Rom.8.11 But if the Spirit of him that raised up Jesus from the dead dwell in you, he that raised up Christ from the dead shall also quicken your mortal bodies by his Spirit that dwelleth in you.
R.8.14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.	R.8.14 Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.	Rom.8.14 For as many as are led by the Spirit of God, they are the sons of God.
R.8.15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, [totiž] Otče. Mark.14.36; I Kor.2.12;	R.8.16 Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.	Rom.8.16 The Spirit itself beareth witness with our spirit, that we are the children of God:
R.8.17 A jestliže synové, [tedy] i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však [tak], jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli. Sk.14.22; Gal.4.7	R.8.17 A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy. Gal.3.29	Rom.8.17 And if children, then heirs; heirs of God, and joint-heirs with Christ; if so be that we suffer with [him], that we may be also glorified together.
R.8.22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,	R.8.22 Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.	Rom.8.22 For we know that the whole creation groaneth and travaileth in pain together until now.
R.8.24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?	R.8.24 Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Gal.5.5	Rom.8.24 For we are saved by hope: but hope that is seen is not hope: for what a man seeth, why doth he yet hope for?
R.8.26 Ano také i Duch [svatý] pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými. Zach.12.10; Mat.20.22	R.8.26 Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.	Rom.8.26 Likewise the Spirit also helpeth our infirmities: for we know not what we should pray for as we ought: but the Spirit itself maketh intercession for us with groanings which cannot be uttered.
R.8.27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté. Jer.17.10	R.8.27 Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. I Kor.2.11	Rom.8.27 And he that searcheth the hearts knoweth what [is] the mind of the Spirit, because he maketh intercession for the saints according to [the will of] God.
R.8.28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, [totiž] těm, kteříž podle uložení [jeho] povoláni jsou.	R.8.28 Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.	Rom.8.28 And we know that all things work together for good to them that love God, to them who are the called according to [his] purpose.
R.8.29 Nebo kteréž předzvěděl, [ty] i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby [tak] on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.	R.8.29 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; I Jan.3.2	Rom.8.29 For whom he did foreknow, he also did predestinate [to be] conformed to the image of his Son, that he might be the firstborn among many brethren.
R.8.31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám? IV M.14.9; Z.56.12; Z.118.6	R.8.31 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?	Rom.8.31 What shall we then say to these things? If God [be] for us, who [can be] against us?
R.8.32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?	R.8.32 On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?	Rom.8.32 He that spared not his own Son, but delivered him up for us all, how shall he not with him also freely give us all things?
R.8.33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh [jest], jenž ospravedlňuje.	R.8.33 Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje!	Rom.8.33 Who shall lay any thing to the charge of God's elect? [It is] God that justifieth.
R.8.34 Kdo jest, ješto by [je] odsoudil? Kristus [jest, kterýž] umřel [za ně], nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž [také] i oroduje za nás. Z.110.1; Mark.16.19	R.8.34 Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!	Rom.8.34 Who [is] he that condemneth? [It is] Christ that died, yea rather, that is risen again, who is even at the right hand of God, who also maketh intercession for us.
R.8.35 [A protož] kdo nás odloučí od lásky Kristovy? [Zdali] zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?	R.8.35 Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?	Rom.8.35 Who shall separate us from the love of Christ? [shall] tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
R.8.37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.	R.8.37 Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Jan.16.33; I Jan.5.4; Zj.12.11	Rom.8.37 Nay, in all these things we are more than conquerors through him that loved us.
R.8.38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,	R.8.38 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,	Rom.8.38 For I am persuaded, that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor powers, nor things present, nor things to come,
R.8.39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.	R.8.39 ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.	Rom.8.39 Nor height, nor depth, nor any other creature, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.
R.9.1 Pravduť pravím v Kristu [a] neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,	R.9.1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém,	Rom.9.1 I say the truth in Christ, I lie not, my conscience also bearing me witness in the Holy Ghost,
R.9.4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba [Boží], i zaslíbení. II M.4.22	R.9.4 Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, V M.7.6; V M.14.2; R.3.2	Rom.9.4 Who are Israelites; to whom [pertaineth] the adoption, and the glory, and the covenants, and the giving of the law, and the service [of God], and the promises;
R.9.8 To jest, ne [všickni ti], jenž jsou synové těla, jsou [také] synové Boží, ale kteříž jsou synové [Božího] zaslíbení, ti se počítají za símě.	R.9.8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.	Rom.9.8 That is, They which are the children of the flesh, these [are] not the children of God: but the children of the promise are counted for the seed.
R.9.12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,	R.9.12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu.	Rom.9.12 It was said unto her, The elder shall serve the younger.
R.9.15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji. II M.33.19; R.11.32	R.9.15 Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.'	Rom.9.15 For he saith to Moses, I will have mercy on whom I will have mercy, and I will have compassion on whom I will have compassion.
R.9.16 A tak tedy neníť [vyvolování] na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.	R.9.16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.	Rom.9.16 So then [it is] not of him that willeth, nor of him that runneth, but of God that sheweth mercy.
R.9.20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že [tak] odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?	R.9.20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"	Rom.9.20 Nay but, O man, who art thou that repliest against God? Shall the thing formed say to him that formed [it], Why hast thou made me thus?
R.9.25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou [nazovu] milou. Oz.1.10; Oz.2.23; I Petr.2.10	R.9.25 Jak je psáno u Ozeáše: 'Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,	Rom.9.25 As he saith also in Osee, I will call them my people, which were not my people; and her beloved, which was not beloved.
R.9.27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, [řka]: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové [toliko] spaseni budou. Iz.10.22; Zach.13.8	R.9.27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: 'Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn,	Rom.9.27 Esaias also crieth concerning Israel, Though the number of the children of Israel be as the sand of the sea, a remnant shall be saved:
R.9.30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;	R.9.30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry;	Rom.9.30 What shall we say then? That the Gentiles, which followed not after righteousness, have attained to righteousness, even the righteousness which is of faith.
R.10.4 Nebo konec Zákona [jest] Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.	R.10.4 Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.	Rom.10.4 For Christ [is] the end of the law for righteousness to every one that believeth.
R.10.6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. V M.30.12	R.10.6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: 'Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?' - aby Krista přivedl dolů -	Rom.10.6 But the righteousness which is of faith speaketh on this wise, Say not in thine heart, Who shall ascend into heaven? (that is, to bring Christ down [from above]:)
R.10.7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi.	R.10.7 'ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?' - aby Krista vyvedl z říše mrtvých. V M.30.13-14; I Kor.15.4; Efez.4.9	Rom.10.7 Or, Who shall descend into the deep? (that is, to bring up Christ again from the dead.)
R.10.8 Ale co dí [spravedlnost z víry]? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. [A] toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, Iz.59.21	R.10.8 Co však praví? ' Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci'; je to slovo víry, které zvěstujeme.	Rom.10.8 But what saith it? The word is nigh thee, [even] in thy mouth, and in thy heart: that is, the word of faith, which we preach;
R.10.9 Totiž, vyznášli ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříšli, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. Mat.10.32	R.10.9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.	Rom.10.9 That if thou shalt confess with thy mouth the Lord Jesus, and shalt believe in thine heart that God hath raised him from the dead, thou shalt be saved.
R.10.10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. Z.116.10; II Kor.4.13	R.10.10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,	Rom.10.10 For with the heart man believeth unto righteousness; and with the mouth confession is made unto salvation.
R.10.11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. Iz.28.16	R.10.11 neboť Písmo praví: 'Kdo v něho věří, nebude zahanben.'	Rom.10.11 For the scripture saith, Whosoever believeth on him shall not be ashamed.
R.10.12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. V M.30.12	R.10.12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť	Rom.10.13 For whosoever shall call upon the name of the Lord shall be saved.
R.10.15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: [Aj,] jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. Iz.52.7; Nah.1.15	R.10.15 A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!'	Rom.10.15 And how shall they preach, except they be sent? as it is written, How beautiful are the feet of them that preach the gospel of peace, and bring glad tidings of good things!
R.10.16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? Iz.53.1; Jan.12.38	R.10.16 Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: 'Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?'	Rom.10.16 But they have not all obeyed the gospel. For Esaias saith, Lord, who hath believed our report?
R.10.17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.	R.10.17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.	Rom.10.17 So then faith [cometh] by hearing, and hearing by the word of God.
R.10.20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. Iz.65.1	R.10.20 A Izaiáš má odvahu říci: 'Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.'	Rom.10.20 But Esaias is very bold, and saith, I was found of them that sought me not; I was made manifest unto them that asked not after me.
R.11.6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, [tedy] již není milost, jinak skutek nebyl by skutek. Efez.2.8	R.11.6 Když z milosti, tedy ne na základě skutků - jinak by milost nebyla milostí. Gal.3.18	Rom.11.6 And if by grace, then [is it] no more of works: otherwise grace is no more grace. But if [it be] of works, then is it no more grace: otherwise work is no more work.
R.11.8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne. Ezech.12.2; Mat.13.13; Mark.4.12; Luk.8.10; Jan.12.40; Sk.28.26	R.11.8 jak je psáno: 'Bůh otupil jejich mysl, dal jim oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.'	Rom.11.8 (According as it is written, God hath given them the spirit of slumber, eyes that they should not see, and ears that they should not hear;) unto this day.
R.11.26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba. Iz.59.20	R.11.26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno:' Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;	Rom.11.26 And so all Israel shall be saved: as it is written, There shall come out of Sion the Deliverer, and shall turn away ungodliness from Jacob:
R.11.29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.	R.11.29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.	Rom.11.29 For the gifts and calling of God [are] without repentance.
R.11.32 Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval.	R.11.32 Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.	Rom.11.32 For God hath concluded them all in unbelief, that he might have mercy upon all.
R.11.33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!	R.11.33 Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!	Rom.11.33 O the depth of the riches both of the wisdom and knowledge of God! how unsearchable [are] his judgments, and his ways past finding out!
R.11.34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?	R.11.34 'Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?'	Rom.11.34 For who hath known the mind of the Lord? or who hath been his counsellor?
R.11.36 Nebo z něho a skrze něho a v něm [jsou] všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen.	R.11.36 Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.	Rom.11.36 For of him, and through him, and to him, [are] all things: to whom [be] glory for ever. Amen.
R.12.1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. R.6.16; I Kor.6.20; I Petr.2.5	R.12.1 Vybízím vás, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.	Rom.12.1 I beseech you therefore, brethren, by the mercies of God, that ye present your bodies a living sacrifice, holy, acceptable unto God, [which is] your reasonable service.
R.12.2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.	R.12.2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.	Rom.12.2 And be not conformed to this world: but be ye transformed by the renewing of your mind, that ye may prove what [is] that good, and acceptable, and perfect, will of God.
R.12.3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému [z těch], jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry. I Kor.12.11	R.12.3 Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.	Rom.12.3 For I say, through the grace given unto me, to every man that is among you, not to think [of himself] more highly than he ought to think; but to think soberly, according as God hath dealt to every man the measure of faith.
R.12.6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, [kteréž ať jest] podle pravidla víry; I Kor.12.4-11; Efez.4.7; I Petr.4.10	R.12.6 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.	Rom.12.6 Having then gifts differing according to the grace that is given to us, whether prophecy, [let us prophesy] according to the proportion of faith;
) R.12.7 Buďto úřad, v [bedlivém] přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování. Efez.4.7; I Petr.4.10	R.12.7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.	Rom.12.7 Or ministry, [let us wait] on [our] ministering: or he that teacheth, on teaching;
R.12.12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,	R.12.12 Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.	Rom.12.12 Rejoicing in hope; patient in tribulation; continuing instant in prayer;
R.12.17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi, Prisl.3.7; Prisl.20.22; Iz.5.21	R.12.17 Nikomu neoplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.	Rom.12.17 Recompense to no man evil for evil. Provide things honest in the sight of all men.
R.12.19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. III M.19.18; V M.32.35; Mat.5.39; I Tes.5.15	R.12.19 Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.'	Rom.12.19 Dearly beloved, avenge not yourselves, but [rather] give place unto wrath: for it is written, Vengeance [is] mine; I will repay, saith the Lord.
R.12.20 A protož lačníli nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízníli, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho. Prisl.25.21-22; Mat.5.44	R.12.20 Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.'	Rom.12.20 Therefore if thine enemy hunger, feed him; if he thirst, give him drink: for in so doing thou shalt heap coals of fire on his head.
R.13.7 Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, [tomu] daň; komu clo, [tomu] clo; komu bázeň, [tomu] bázeň; komu čest, [tomu] čest. Mark.12.17	R.13.7 Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest.	Rom.13.7 Render therefore to all their dues: tribute to whom tribute [is due]; custom to whom custom; fear to whom fear; honour to whom honour.
R.13.8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než [to], abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,	R.13.8 Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.	Rom.13.8 Owe no man any thing, but to love one another: for he that loveth another hath fulfilled the law.
R.13.9 Poněvadž to [přikázání]: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. II M.20.13-17; III M.19.18; Mat.22.39; Jan.13.34	R.13.9 Vždyť přikázání 'nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš' a kterákoliv jiná jsou shrnuta v tomto slovu: 'Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.'	Rom.13.9 For this, Thou shalt not commit adultery, Thou shalt not kill, Thou shalt not steal, Thou shalt not bear false witness, Thou shalt not covet; and if [there be] any other commandment, it is briefly comprehended in this saying, namely, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
R.13.10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona [jestiť] láska. Mat.22.40; I Kor.13.4; I Petr.4.8	R.13.10 Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. III M.19.18	Rom.13.10 Love worketh no ill to his neighbour: therefore love [is] the fulfilling of the law.
R.13.12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla. Efez.5.11; Efez.6.11; Kol.3.8	R.13.12 Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla.	Rom.13.12 The night is far spent, the day is at hand: let us therefore cast off the works of darkness, and let us put on the armour of light.
R.14.1 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o [nepotřebných] otázkách.	R.14.1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se sním o jeho názorech.	Rom.14.1 Him that is weak in the faith receive ye, [but] not to doubtful disputations.
R.14.2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak [u víře] mdlý jsa, jí zelinu.	R.14.2 Někdo třeba věří, že může jísti všechno, slabý však jí jen rostlinou stravu.	Rom.14.2 For one believeth that he may eat all things: another, who is weak, eateth herbs.
R.14.3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.	R.14.3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.	Rom.14.3 Let not him that eateth despise him that eateth not; and let not him which eateth not judge him that eateth: for God hath received him.
R.14.4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? [Však] Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.	R.14.4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.	Rom.14.4 Who art thou that judgest another man's servant? to his own master he standeth or falleth. Yea, he shall be holden up: for God is able to make him stand.
R.14.8 Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.	R.14.8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.	Rom.14.8 For whether we live, we live unto the Lord; and whether we die, we die unto the Lord: whether we live therefore, or die, we are the Lord's.
R.14.9 Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. Sk.10.42; II Kor.5.15; Filip.2.10	R.14.9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. Sk.17.31	Rom.14.9 For to this end Christ both died, and rose, and revived, that he might be Lord both of the dead and living.
R.14.10 Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. II Kor.5.10	R.14.10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.	Rom.14.10 But why dost thou judge thy brother? or why dost thou set at nought thy brother? for we shall all stand before the judgment seat of Christ.
R.14.11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. Iz.45.23	R.14.11 Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'	Rom.14.11 For it is written, [As] I live, saith the Lord, every knee shall bow to me, and every tongue shall confess to God.
R.14.12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.	R.14.12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.	Rom.14.12 So then every one of us shall give account of himself to God.
R.14.13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.	R.14.13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.	Rom.14.13 Let us not therefore judge one another any more: but judge this rather, that no man put a stumblingblock or an occasion to fall in [his] brother's way.
R.14.14 Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. Mat.15.11; Sk.10.15	R.14.14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. Mark.7.18; I Kor.8.4; Sk.10.15; Tit.1.15	Rom.14.14 I know, and am persuaded by the Lord Jesus, that [there is] nothing unclean of itself: but to him that esteemeth any thing to be unclean, to him [it is] unclean.
R.14.17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.	R.14.17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.	Rom.14.17 For the kingdom of God is not meat and drink; but righteousness, and peace, and joy in the Holy Ghost.
R.15.1 Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.	R.15.1 My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.	Rom.15.1 We then that are strong ought to bear the infirmities of the weak, and not to please ourselves.
R.15.12 A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou. Iz.11.10	R.15.12 A Izaiáš k tomu říká: 'Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.' Zj.22.16	Rom.15.12 And again, Esaias saith, There shall be a root of Jesse, and he that shall rise to reign over the Gentiles; in him shall the Gentiles trust.
R.15.13 Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, [tak] abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.	R.15.13 Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.	Rom.15.13 Now the God of hope fill you with all joy and peace in believing, that ye may abound in hope, through the power of the Holy Ghost.
R.15.21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí. Iz.52.15; Iz.65.1	R.15.21 ale jak je psáno: 'Ti jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.'	Rom.15.21 But as it is written, To whom he was not spoken of, they shall see: and they that have not heard shall understand.
R.16.20 Bůh pak pokoje potře satana pod nohy vaše brzo. Milost Pána našeho Jezukrista [budiž] s vámi. Amen. I M.3.15	R.16.20 Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi. Luk.10.18	Rom.16.20 And the God of peace shall bruise Satan under your feet shortly. The grace of our Lord Jesus Christ [be] with you. Amen.

Názor?

První epištola S. Pavla k Korintským Kralický překlad 1613	První list Korintským Ekumenický překlad 1985	The First Letter of Paul to the Corinthians King James translation 1611
I Kor.1.9 Věrnýť [jest] Bůh, skrze něhož povoláni jste k účastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho.	1 K.1.9 Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.	1 Cor.1.9 God [is] faithful, by whom ye were called unto the fellowship of his Son Jesus Christ our Lord.
I Kor.1.17 Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.	1 K.1.17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. Sk.10.48	1 Cor.1.17 For Christ sent me not to baptize, but to preach the gospel: not with wisdom of words, lest the cross of Christ should be made of none effect.
I Kor.1.18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. R.1.16	1 K.1.18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.	1 Cor.1.18 For the preaching of the cross is to them that perish foolishness; but unto us which are saved it is the power of God.
I Kor.1.21 Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící,	1 K.1.21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.	1 Cor.1.21 For after that in the wisdom of God the world by wisdom knew not God, it pleased God by the foolishness of preaching to save them that believe.
I Kor.2.4 A řeč má a kázaní mé [nebylo] v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha [svatého] a moci, I Kor.4.20	1 K.2.4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí,	1 Cor.2.4 And my speech and my preaching [was] not with enticing words of man's wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power:
I Kor.2.5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.	1 K.2.5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.	1 Cor.2.5 That your faith should not stand in the wisdom of men, but in the power of God.
I Kor.2.9 Ale [kážeme], jakož psáno jest: Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.	1 K.2.9 Ale jak je psáno: ,Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.`	1 Cor.2.9 But as it is written, Eye hath not seen, nor ear heard, neither have entered into the heart of man, the things which God hath prepared for them that love him.
I Kor.2.10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.	1 K.2.10 Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.	1 Cor.2.10 But God hath revealed [them] unto us by his Spirit: for the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.
I Kor.2.11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží. Prisl.20.27	1 K.2.11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.	1 Cor.2.11 For what man knoweth the things of a man, save the spirit of man which is in him? even so the things of God knoweth no man, but the Spirit of God.
I Kor.2.12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám. R.8.15	1 K.2.12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, Jan.16.13	1 Cor.2.12 Now we have received, not the spirit of the world, but the spirit which is of God; that we might know the things that are freely given to us of God.
I Kor.2.13 O nichž i mluvíme ne [těmi] slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce. I Kor.1.17; I Kor.2.4	1 K.2.13 abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha. Jan.14.26	1 Cor.2.13 Which things also we speak, not in the words which man's wisdom teacheth, but which the Holy Ghost teacheth; comparing spiritual things with spiritual.
I Kor.2.14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž [jich] může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti. R.8.5; Ep.Jud.19	1 K.2.14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. Jan.8.47; Jan.14.17	1 Cor.2.14 But the natural man receiveth not the things of the Spirit of God: for they are foolishness unto him: neither can he know [them], because they are spiritually discerned.
I Kor.2.15 Ale duchovní [člověk] rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen. Prisl.20.5; Prisl.28.5; I Tes.5.21	1 K.2.15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.	1 Cor.2.15 But he that is spiritual judgeth all things, yet he himself is judged of no man.
I Kor.3.2 Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli [pokrmů tvrdších užívati], ano i nyní ještě nemůžete.	1 K.3.2 Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést - ani teď ještě nemůžete,	1 Cor.3.2 I have fed you with milk, and not with meat: for hitherto ye were not able [to bear it], neither yet now are ye able.
I Kor.3.16 Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá? II Kor.6.16; I Petr.2.5	1 K.3.16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?	1 Cor.3.16 Know ye not that ye are the temple of God, and [that] the Spirit of God dwelleth in you?
I Kor.3.17 Jestližeť kdo chrámu Božího poskvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy.	1 K.3.17 Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.	1 Cor.3.17 If any man defile the temple of God, him shall God destroy; for the temple of God is holy, which [temple] ye are.
I Kor.3.18 Žádný sám sebe nesvoď. Zdáli se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým. Prisl.3.7; Iz.5.21; Jak.1.22	1 K.3.18 Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.	1 Cor.3.18 Let no man deceive himself. If any man among you seemeth to be wise in this world, let him become a fool, that he may be wise.
I Kor.3.19 Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha. Nebo psáno jest: Kterýž zlapá moudré v chytrosti jejich.	1 K.3.19 Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: 'Nachytá moudré na jejich vychytralost';	1 Cor.3.19 For the wisdom of this world is foolishness with God. For it is written, He taketh the wise in their own craftiness.
I Kor.4.3 Mně pak to za nejmenší [věc] jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.	1 K.4.3 Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;	1 Cor.4.3 But with me it is a very small thing that I should be judged of you, or of man's judgment: yea, I judge not mine own self.
I Kor.4.5 Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.	1 K.4.5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.	1 Cor.4.5 Therefore judge nothing before the time, until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness, and will make manifest the counsels of the hearts: and then shall every man have praise of God.
I Kor.4.20 Neboť ne[záleží] v řeči království Boží, ale v moci. I Kor.2.4	1 K.4.20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.	1 Cor.4.20 For the kingdom of God [is] not in word, but in power.
I Kor.5.11 Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali [s takovými], kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte.	1 K.5.11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.	1 Cor.5.11 But now I have written unto you not to keep company, if any man that is called a brother be a fornicator, or covetous, or an idolater, or a railer, or a drunkard, or an extortioner; with such an one no not to eat.
I Kor.6.9 Zdali nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte se, [však] ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zženštilí, ani samcoložníci,	1 K.6.9 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,	1 Cor.6.9 Know ye not that the unrighteous shall not inherit the kingdom of God? Be not deceived: neither fornicators, nor idolaters, nor adulterers, nor effeminate, nor abusers of themselves with mankind,
I Kor.6.12 Všecko mi sluší, ale ne všecko prospívá; všecko mi sluší, ale jáť pod žádné [té] věci moc poddán nebudu. I Kor.10.23	1 K.6.12 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.	1 Cor.6.12 All things are lawful unto me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but I will not be brought under the power of any.
I Kor.6.20 Nebo koupeni jste za [velikou] mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem vaším i duchem vaším, kteréžto věci Boží jsou. Gal.3.13; Zid.9.12	1 K.6.20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.	1 Cor.6.20 For ye are bought with a price: therefore glorify God in your body, and in your spirit, which are God's.
I Kor.7.3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, [a] tak podobně i žena muži.	1 K.7.3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.	1 Cor.7.3 Let the husband render unto the wife due benevolence: and likewise also the wife unto the husband.
I Kor.7.4 Žena vlastního těla [svého] v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.	1 K.7.4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.	1 Cor.7.4 The wife hath not power of her own body, but the husband: and likewise also the husband hath not power of his own body, but the wife.
I Kor.7.7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.	1 K.7.7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.	1 Cor.7.7 For I would that all men were even as I myself. But every man hath his proper gift of God, one after this manner, and another after that.
I Kor.7.10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, [řka:] Manželka od muže neodcházej.	1 K.7.10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.	1 Cor.7.10 And unto the married I command, [yet] not I, but the Lord, Let not the wife depart from [her] husband:
I Kor.7.11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem [svým]. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.	1 K.7.11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.	1 Cor.7.11 But and if she depart, let her remain unmarried, or be reconciled to [her] husband: and let not the husband put away [his] wife.
I Kor.7.12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Máli který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.	1 K.7.12 Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.	1 Cor.7.12 But to the rest speak I, not the Lord: If any brother hath a wife that believeth not, and she be pleased to dwell with him, let him not put her away.
I Kor.7.13 A máli která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.	1 K.7.13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.	1 Cor.7.13 And the woman which hath an husband that believeth not, and if he be pleased to dwell with her, let her not leave him.
I Kor.7.14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu [věřící], a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.	1 K.7.14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!	1 Cor.7.14 For the unbelieving husband is sanctified by the wife, and the unbelieving wife is sanctified by the husband: else were your children unclean; but now are they holy.
I Kor.7.19 [Nebo] obřízka nic není, a neobřízka [také] nic není, ale zachovávání přikázání Božích.	1 K.7.19 Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání.	1 Cor.7.19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.
I Kor.7.20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.	1 K.7.20 Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal.	1 Cor.7.20 Let every man abide in the same calling wherein he was called.
I Kor.7.23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.	1 K.7.23 Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!	1 Cor.7.23 Ye are bought with a price; be not ye the servants of men.
I Kor.7.27 Přivázánlis k ženě, nehledej rozvázání. Jsili prost od ženy, nehledej ženy.	1 K.7.27 Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej.	1 Cor.7.27 Art thou bound unto a wife? seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? seek not a wife.
I Kor.7.39 Žena přivázána jest [k manželství] zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.	1 K.7.39 Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu.	1 Cor.7.39 The wife is bound by the law as long as her husband liveth; but if her husband be dead, she is at liberty to be married to whom she will; only in the Lord.
I Kor.7.40 Ale blahoslavenější jest, zůstalali by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.	1 K.7.40 Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího.	1 Cor.7.40 But she is happier if she so abide, after my judgment: and I think also that I have the Spirit of God.
I Kor.8.4 A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, [toto dím:] Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden. V M.4.35; Mark.12.32	1 K.8.4 Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.	1 Cor.8.4 As concerning therefore the eating of those things that are offered in sacrifice unto idols, we know that an idol [is] nothing in the world, and that [there is] none other God but one.
I Kor.8.5 Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové a páni mnozí,) Z.82.6; Jan.10.34	1 K.8.5 I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů -	1 Cor.8.5 For though there be that are called gods, whether in heaven or in earth, (as there be gods many, and lords many,)
I Kor.8.13 A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého.	1 K.8.13 A proto: je-li jídlo kamenem úrazu pro mého bratra, nechci už nikdy jíst maso, abych nepřivedl svého bratra k pádu. Mat.17.27; R.14.13	1 Cor.8.13 Wherefore, if meat make my brother to offend, I will eat no flesh while the world standeth, lest I make my brother to offend.
I Kor.9.14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.	1 K.9.14 Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.	1 Cor.9.14 Even so hath the Lord ordained that they which preach the gospel should live of the gospel.
I Kor.9.19 Svoboden zajisté jsa ode všech, všechněm sebe samého v službu jsem vydal, abych mnohé získal.	1 K.9.19 Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal.	1 Cor.9.19 For though I be free from all [men], yet have I made myself servant unto all, that I might gain the more.
I Kor.10.3 A všickni týž pokrm duchovní jedli, II M.16.15	1 K.10.3 všichni jedli týž duchovní pokrm V M.8.3	1 Cor.10.3 And did all eat the same spiritual meat;
I Kor.10.4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus. II M.17.6	1 K.10.4 a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.	1 Cor.10.4 And did all drink the same spiritual drink: for they drank of that spiritual Rock that followed them: and that Rock was Christ.
I Kor.10.12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.	1 K.10.12 A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.	1 Cor.10.12 Wherefore let him that thinketh he standeth take heed lest he fall.
I Kor.10.13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť [jest] Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.	1 K.10.13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.	1 Cor.10.13 There hath no temptation taken you but such as is common to man: but God [is] faithful, who will not suffer you to be tempted above that ye are able; but will with the temptation also make a way to escape, that ye may be able to bear [it].
I Kor.10.19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? [Nikoli.] I Kor.8.4	1 K.10.19 Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo, že modla něco znamená?	1 Cor.10.19 What say I then? that the idol is any thing, or that which is offered in sacrifice to idols is any thing?
I Kor.10.20 Ale [toto pravím], že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů. V M.32.17	1 K.10.20 Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci abyste vešli ve společenství s démony.	1 Cor.10.20 But I [say], that the things which the Gentiles sacrifice, they sacrifice to devils, and not to God: and I would not that ye should have fellowship with devils.
I Kor.10.21 [Nebo] nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.	1 K.10.21 Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů. Iz.65.11; II Kor.6.15-16	1 Cor.10.21 Ye cannot drink the cup of the Lord, and the cup of devils: ye cannot be partakers of the Lord's table, and of the table of devils.
I Kor.10.23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává. I Kor.6.12	1 K.10.23 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.	1 Cor.10.23 All things are lawful for me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but all things edify not.
I Kor.10.31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.	1 K.10.31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.	1 Cor.10.31 Whether therefore ye eat, or drink, or whatsoever ye do, do all to the glory of God.
I Kor.11.3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.	1 K.11.3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.	1 Cor.11.3 But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman [is] the man; and the head of Christ [is] God.
I Kor.11.8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.	1 K.11.8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.	1 Cor.11.8 For the man is not of the woman; but the woman of the man.
I Kor.11.11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.	1 K.11.11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,	1 Cor.11.11 Nevertheless neither is the man without the woman, neither the woman without the man, in the Lord.
I Kor.11.24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Mat.26.26; Mark.14.22	1 K.11.24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku." II M.12.14	1 Cor.11.24 And when he had given thanks, he brake [it], and said, Take, eat: this is my body, which is broken for you: this do in remembrance of me.
I Kor.11.27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil [z] kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. I Kor.10.21	1 K.11.27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.	1 Cor.11.27 Wherefore whosoever shall eat this bread, and drink [this] cup of the Lord, unworthily, shall be guilty of the body and blood of the Lord.
I Kor.12.1 O duchovních pak [dařích], bratří, nechci, abyste nevěděli.	1 K.12.1 Pokud jde o duchovní dary, bratři, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.	1 Cor.12.1 Now concerning spiritual [gifts], brethren, I would not have you ignorant.
I Kor.12.2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, [tak] jste chodili.	1 K.12.2 Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. Abak.2.18-19	1 Cor.12.2 Ye know that ye were Gentiles, carried away unto these dumb idols, even as ye were led.
I Kor.12.3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí [Pánu] Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.	1 K.12.3 Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém. I Jan.4.2-3	1 Cor.12.3 Wherefore I give you to understand, that no man speaking by the Spirit of God calleth Jesus accursed: and [that] no man can say that Jesus is the Lord, but by the Holy Ghost.
I Kor.12.4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,	1 K.12.4 Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;	1 Cor.12.4 Now there are diversities of gifts, but the same Spirit.
I Kor.12.5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, Efez.4.11	1 K.12.5 rozdílné služby, ale tentýž Pán;	1 Cor.12.5 And there are differences of administrations, but the same Lord.
I Kor.12.6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.	1 K.12.6 a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.	1 Cor.12.6 And there are diversities of operations, but it is the same God which worketh all in all.
I Kor.12.7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.	1 K.12.7 Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.	1 Cor.12.7 But the manifestation of the Spirit is given to every man to profit withal.
I Kor.12.8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,	1 K.12.8 Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,	1 Cor.12.8 For to one is given by the Spirit the word of wisdom; to another the word of knowledge by the same Spirit;
I Kor.12.9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, I Kor.12.30	1 K.12.9 někomu zase víra v témž duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž duchu,	1 Cor.12.9 To another faith by the same Spirit; to another the gifts of healing by the same Spirit;
I Kor.12.10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků. Sk.2.4	1 K.12.10 někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. I Kor.14.5	1 Cor.12.10 To another the working of miracles; to another prophecy; to another discerning of spirits; to another [divers] kinds of tongues; to another the interpretation of tongues:
I Kor.12.11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. R.12.3	1 K.12.11 To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.	1 Cor.12.11 But all these worketh that one and the selfsame Spirit, dividing to every man severally as he will.
I Kor.12.12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, [však] jedno tělo jsou: tak i Kristus.	1 K.12.12 Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.	1 Cor.12.12 For as the body is one, and hath many members, and all the members of that one body, being many, are one body: so also [is] Christ.
I Kor.12.13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.	1 K.12.13 Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž duchem.	1 Cor.12.13 For by one Spirit are we all baptized into one body, whether [we be] Jews or Gentiles, whether [we be] bond or free; and have been all made to drink into one Spirit.
I Kor.12.30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky [rozličnými] mluví? Zdali všickni vykládají?	1 K.12.30 Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? dovedou je všichni vykládat?	1 Cor.12.30 Have all the gifts of healing? do all speak with tongues? do all interpret?
I Kor.12.31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.	1 K.12.31 Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu.	1 Cor.12.31 But covet earnestly the best gifts: and yet shew I unto you a more excellent way.
I Kor.13.1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem [jako] měď zvučící anebo zvonec znějící.	1 K.13.1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.	1 Cor.13.1 Though I speak with the tongues of men and of angels, and have not charity, I am become [as] sounding brass, or a tinkling cymbal.
I Kor.13.2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění [došel], a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem. Mat.17.20; Mark.11.23	1 K.13.2 Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.	1 Cor.13.2 And though I have [the gift of] prophecy, and understand all mysteries, and all knowledge; and though I have all faith, so that I could remove mountains, and have not charity, I am nothing.
I Kor.13.3 A kdybych vynaložil na pokrmy [chudých] všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych [jen] neměl, nic mi to neprospívá.	1 K.13.3 A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.	1 Cor.13.3 And though I bestow all my goods to feed [the poor], and though I give my body to be burned, and have not charity, it profiteth me nothing.
I Kor.13.4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se. Prisl.10.12; I Petr.4.8	1 K.13.4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. R.13.10	1 Cor.13.4 Charity suffereth long, [and] is kind; charity envieth not; charity vaunteth not itself, is not puffed up,
I Kor.13.5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.	1 K.13.5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Zach.8.17	1 Cor.13.5 Doth not behave itself unseemly, seeketh not her own, is not easily provoked, thinketh no evil;
I Kor.13.6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.	1 K.13.6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.	1 Cor.13.6 Rejoiceth not in iniquity, but rejoiceth in the truth;
I Kor.13.7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.	1 K.13.7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Prisl.10.12	1 Cor.13.7 Beareth all things, believeth all things, hopeth all things, endureth all things.
I Kor.13.8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.	1 K.13.8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.	1 Cor.13.8 Charity never faileth: but whether [there be] prophecies, they shall fail; whether [there be] tongues, they shall cease; whether [there be] knowledge, it shall vanish away.
I Kor.13.11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.	1 K.13.11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.	1 Cor.13.11 When I was a child, I spake as a child, I understood as a child, I thought as a child: but when I became a man, I put away childish things.
I Kor.13.13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich [jestiť] láska.	1 K.13.13 A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska. I Jan.4.16	1 Cor.13.13 And now abideth faith, hope, charity, these three; but the greatest of these [is] charity.
I Kor.14.1 Následujtež [tedy] lásky, horlivě žádejte duchovních [věcí], nejvíce však, abyste prorokovali.	1 K.14.1 Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.	1 Cor.14.1 Follow after charity, and desire spiritual [gifts], but rather that ye may prophesy.
I Kor.14.2 Nebo ten, jenž mluví [cizím] jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.	1 K.14.2 Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím.	1 Cor.14.2 For he that speaketh in an [unknown] tongue speaketh not unto men, but unto God: for no man understandeth [him]; howbeit in the spirit he speaketh mysteries.
I Kor.14.4 Kdož mluví [cizím] jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, [tenť] církev vzdělává.	1 K.14.4 Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve.	1 Cor.14.4 He that speaketh in an [unknown] tongue edifieth himself; but he that prophesieth edifieth the church.
I Kor.14.5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky [rozličnými] mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší [jest] ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky [cizími] mluví, leč by také [to, což mluví], vykládal, aby se vzdělávala církev. IV M.11.29	1 K.14.5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek.	1 Cor.14.5 I would that ye all spake with tongues, but rather that ye prophesied: for greater [is] he that prophesieth than he that speaketh with tongues, except he interpret, that the church may receive edifying.
I Kor.14.6 A protož, bratří, přišelli bych k vám, jazyky [cizími] mluvě, což vám prospěji, nebuduliť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?	1 K.14.6 Vždyť kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?	1 Cor.14.6 Now, brethren, if I come unto you speaking with tongues, what shall I profit you, except I shall speak to you either by revelation, or by knowledge, or by prophesying, or by doctrine?
I Kor.14.13 A protož, kdož mluví jazykem [cizím], modl se, aby mohl vykládati.	1 K.14.13 A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat. I Kor.12.10	1 Cor.14.13 Wherefore let him that speaketh in an [unknown] tongue pray that he may interpret.
I Kor.14.14 Nebo buduli se modliti [cizím] jazykem, duch můj se [toliko] modlí, ale mysl má bez užitku jest.	1 K.14.14 Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna.	1 Cor.14.14 For if I pray in an [unknown] tongue, my spirit prayeth, but my understanding is unfruitful.
I Kor.14.31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.	1 K.14.31 Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni.	1 Cor.14.31 For ye may all prophesy one by one, that all may learn, and all may be comforted.
I Kor.14.34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. I M.3.16; Efez.5.22-24; I Tim.2.12; I Petr.3.1	1 K.14.34 ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon. Tit.2.5	1 Cor.14.34 Let your women keep silence in the churches: for it is not permitted unto them to speak; but [they are commanded] to be under obedience, as also saith the law.
I Kor.15.3 Vydal jsem zajisté vám nejprve [to], což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem, Z.22.17; Iz.53.5	1 K.15.3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem I Kor.11.24; I Petr.2.24	1 Cor.15.3 For I delivered unto you first of all that which I also received, how that Christ died for our sins according to the scriptures;
I Kor.15.4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem. Z.16.10; Iz.53.9; Oz.6.2; Jon.2.1; Mat.12.40	1 K.15.4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, II Kral.20.5; Sk.2.24-32	1 Cor.15.4 And that he was buried, and that he rose again the third day according to the scriptures:
I Kor.15.10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně [učiněná] daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou [jest].	1 K.15.10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.	1 Cor.15.10 But by the grace of God I am what I am: and his grace which [was bestowed] upon me was not in vain; but I laboured more abundantly than they all: yet not I, but the grace of God which was with me.
I Kor.15.21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, [také] i skrze člověka vzkříšení z mrtvých. I M.3.17-19; R.5.12-18	1 K.15.21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:	1 Cor.15.21 For since by man [came] death, by man [came] also the resurrection of the dead.
I Kor.15.22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.	1 K.15.22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.	1 Cor.15.22 For as in Adam all die, even so in Christ shall all be made alive.
I Kor.15.26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt. Zj.20.14	1 K.15.26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, Zj.21.4	1 Cor.15.26 The last enemy [that] shall be destroyed [is] death.
I Kor.15.27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou [jemu], zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko. Z.8.7; Mat.11.27; Mat.28.18; Efez.1.22; Zid.2.8	1 K.15.27 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko.' Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.	1 Cor.15.27 For he hath put all things under his feet. But when he saith all things are put under [him, it is] manifest that he is excepted, which did put all things under him.
I Kor.15.45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, [ale] poslední Adam v ducha obživujícího. I M.2.7	1 K.15.45 Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím. Jan.6.63; II Kor.3.17	1 Cor.15.45 And so it is written, The first man Adam was made a living soul; the last Adam [was made] a quickening spirit.
I Kor.15.46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom [pak] duchovní.	1 K.15.46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.	1 Cor.15.46 Howbeit that [was] not first which is spiritual, but that which is natural; and afterward that which is spiritual.
I Kor.15.47 První člověk [byl] z země zemský, druhý člověk [jest] sám Pán s nebe. Jan.3.31	1 K.15.47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.	1 Cor.15.47 The first man [is] of the earth, earthy: the second man [is] the Lord from heaven.
I Kor.15.48 Jakýž jest ten zemský, takoví [jsou] i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž [budou také] i nebeští.	1 K.15.48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.	1 Cor.15.48 As [is] the earthy, such [are] they also that are earthy: and as [is] the heavenly, such [are] they also that are heavenly.
I Kor.15.49 A jakož jsme nesli obraz zemského, [takť] poneseme obraz i nebeského. R.8.29	1 K.15.49 A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.	1 Cor.15.49 And as we have borne the image of the earthy, we shall also bear the image of the heavenly.
I Kor.15.52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. Mat.24.31; I Tes.4.16	1 K.15.52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni v nepomíjitelnosti a my živí proměněni.	1 Cor.15.52 In a moment, in the twinkling of an eye, at the last trump: for the trumpet shall sound, and the dead shall be raised incorruptible, and we shall be changed.
I Kor.15.53 Musí zajisté toto porušitelné [tělo] obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.	1 K.15.53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.	1 Cor.15.53 For this corruptible must put on incorruption, and this mortal [must] put on immortality.
I Kor.15.54 A když porušitelné toto [tělo] obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství. Iz.25.8	1 K.15.54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!	1 Cor.15.54 So when this corruptible shall have put on incorruption, and this mortal shall have put on immortality, then shall be brought to pass the saying that is written, Death is swallowed up in victory.
I Kor.15.55 Kde [jest], ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? Oz.13.14	1 K.15.55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?'	1 Cor.15.55 O death, where [is] thy sting? O grave, where [is] thy victory?
I Kor.15.58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte [a] nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.	1 K.15.58 A tak, moji milovaní bratři, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.	1 Cor.15.58 Therefore, my beloved brethren, be ye stedfast, unmoveable, always abounding in the work of the Lord, forasmuch as ye know that your labour is not in vain in the Lord.
I Kor.16.2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podle možnosti, aby ne [teprv], když [k vám] přijdu, sbírky se dály.	1 K.16.2 V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.	1 Cor.16.2 Upon the first [day] of the week let every one of you lay by him in store, as [God] hath prospered him, that there be no gatherings when I come.
I Kor.16.22 Jestliže kdo nemiluje Pána Jezukrista, budiž proklatý: Maran atha.	1 K.16.22 Kdo nemiluje Pána, ať je proklet! Maranatha!	1 Cor.16.22 If any man love not the Lord Jesus Christ, let him be Anathema Maranatha.

Názor?

Druhá epištola S. Pavla k Korintským Kralický překlad 1613	Druhý list Korintským Ekumenický překlad 1985	The Second Letter of Paul to the Corinthians King James translation 1611
II Kor.1.4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom [i] my mohli potěšovati těch, [kteříž by byli] v jakémkoli ssoužení, [a to] tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.	2 K.1.4 On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoliv tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.	2 Cor.1.4 Who comforteth us in all our tribulation, that we may be able to comfort them which are in any trouble, by the comfort wherewith we ourselves are comforted of God.
II Kor.1.5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.	2 K.1.5 Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha.	2 Cor.1.5 For as the sufferings of Christ abound in us, so our consolation also aboundeth by Christ.
II Kor.1.22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha [svatého] v srdce naše.	2 K.1.22 On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil.	2 Cor.1.22 Who hath also sealed us, and given the earnest of the Spirit in our hearts.
II Kor.2.2 Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?	2 K.2.2 Kdybych já vás zarmoutil, kdo mě potěší, ne-li vy, které jsem zarmoutil?	2 Cor.2.2 For if I make you sorry, who is he then that maketh me glad, but the same which is made sorry by me?
II Kor.2.12 Když jsem pak přišel do Troady, k [zvěstování] evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem [žádného] upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.	2 K.2.12 Když jsem přišel do Troady, zvěstovat evangelium Kristovo, našel jsem tam dveře otevřené pro dílo Páně,	2 Cor.2.12 Furthermore, when I came to Troas to [preach] Christ's gospel, and a door was opened unto me of the Lord,
II Kor.2.14 Bohu pak [budiž] díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.	2 K.2.14 Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání.	2 Cor.2.14 Now thanks [be] unto God, which always causeth us to triumph in Christ, and maketh manifest the savour of his knowledge by us in every place.
II Kor.2.15 Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,	2 K.2.15 Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí.	2 Cor.2.15 For we are unto God a sweet savour of Christ, in them that are saved, and in them that perish:
II Kor.3.6 Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.	2 K.3.6 který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.	2 Cor.3.6 Who also hath made us able ministers of the new testament; not of the letter, but of the spirit: for the letter killeth, but the spirit giveth life.
II Kor.3.17 Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť [i] svoboda. Jan.4.24	2 K.3.17 Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. Jan.8.36	2 Cor.3.17 Now the Lord is that Spirit: and where the Spirit of the Lord [is], there [is] liberty.
II Kor.4.6 Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť [jest] se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.	2 K.4.6 Neboť Bůh, který řekl 'ze tmy ať zazáří světlo', osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.	2 Cor.4.6 For God, who commanded the light to shine out of darkness, hath shined in our hearts, to [give] the light of the knowledge of the glory of God in the face of Jesus Christ.
II Kor.4.8 Myť se všech stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlačeni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni;	2 K.4.8 Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;	2 Cor.4.8 [We are] troubled on every side, yet not distressed; [we are] perplexed, but not in despair;
II Kor.4.9 Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme.	2 K.4.9 jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.	2 Cor.4.9 Persecuted, but not forsaken; cast down, but not destroyed;
II Kor.4.10 Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle [svém] nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.	2 K.4.10 Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven.	2 Cor.4.10 Always bearing about in the body the dying of the Lord Jesus, that the life also of Jesus might be made manifest in our body.
II Kor.4.13 Majíce tedy téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme, Z.116.10; R.10.9	2 K.4.13 Ale máme ducha víry, o níž je psáno: 'Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil' - i my věříme a proto také mluvíme,	2 Cor.4.13 We having the same spirit of faith, according as it is written, I believed, and therefore have I spoken; we also believe, and therefore speak;
II Kor.4.14 Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí a postaví s vámi. R.8.11; Efez.2.6	2 K.4.14 vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi. I Tes.4.14	2 Cor.4.14 Knowing that he which raised up the Lord Jesus shall raise up us also by Jesus, and shall present [us] with you.
II Kor.4.17 Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí,	2 K.4.17 Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy	2 Cor.4.17 For our light affliction, which is but for a moment, worketh for us a far more exceeding [and] eternal weight of glory;
II Kor.4.18 Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné.	2 K.4.18 nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.	2 Cor.4.18 While we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen: for the things which are seen [are] temporal; but the things which are not seen [are] eternal.
II Kor.5.6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v [tomto] těle, vzdáleni jsme ode Pána,	2 K.5.6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána -	2 Cor.5.6 Therefore [we are] always confident, knowing that, whilst we are at home in the body, we are absent from the Lord:
II Kor.5.7 (Nebo skrze víru chodíme, [a] ne skrze vidění [tváři Páně],) R.8.24; Zid.11.1; I Petr.1.8	2 K.5.7 žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme.	2 Cor.5.7 (For we walk by faith, not by sight:)
II Kor.5.10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý [odplatu] za to, což skrze tělo [působil], podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém. Z.62.13; Jer.17.10; Mat.16.27; R.14.10	2 K.5.10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé. Jan.5.27; Sk.17.31	2 Cor.5.10 For we must all appear before the judgment seat of Christ; that every one may receive the things [done] in [his] body, according to that he hath done, whether [it be] good or bad.
II Kor.5.15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal. I Tim.2.6	2 K.5.15 a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.	2 Cor.5.15 And [that] he died for all, that they which live should not henceforth live unto themselves, but unto him which died for them, and rose again.
II Kor.5.17 Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření [jest]. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.	2 K.5.17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!	2 Cor.5.17 Therefore if any man [be] in Christ, [he is] a new creature: old things are passed away; behold, all things are become new.
II Kor.5.18 To pak všecko [jest] z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto. II Kor.5.10; Kol.1.20	2 K.5.18 To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření.	2 Cor.5.18 And all things [are] of God, who hath reconciled us to himself by Jesus Christ, and hath given to us the ministry of reconciliation;
II Kor.5.19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření. Z.32.2; R.3.24-25	2 K.5.19 Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Kol.1.19	2 Cor.5.19 To wit, that God was in Christ, reconciling the world unto himself, not imputing their trespasses unto them; and hath committed unto us the word of reconciliation.
II Kor.5.20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; [a] jako by Bůh skrze nás žádal [vás], prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.	2 K.5.20 Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem!	2 Cor.5.20 Now then we are ambassadors for Christ, as though God did beseech [you] by us: we pray [you] in Christ's stead, be ye reconciled to God.
II Kor.5.21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm. Iz.53.6-12; R.5.19; I Petr.2.22-24	2 K.5.21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. Gal.3.13; I Jan.3.5	2 Cor.5.21 For he hath made him [to be] sin for us, who knew no sin; that we might be made the righteousness of God in him.
II Kor.6.2 (Neboť praví [Bůh]: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť [jest] čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)	2 K.6.2 vždyť je psáno: 'V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přišel na pomoc.' Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!	2 Cor.6.2 (For he saith, I have heard thee in a time accepted, and in the day of salvation have I succoured thee: behold, now [is] the accepted time; behold, now [is] the day of salvation.)
II Kor.6.4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,	2 K.6.4 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech,	2 Cor.6.4 But in all [things] approving ourselves as the ministers of God, in much patience, in afflictions, in necessities, in distresses,
II Kor.6.14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? I Jan.1.5	2 K.6.14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Efez.5.11	2 Cor.6.14 Be ye not unequally yoked together with unbelievers: for what fellowship hath righteousness with unrighteousness? and what communion hath light with darkness?
II Kor.6.15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím? I Kral.18.21	2 K.6.15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?	2 Cor.6.15 And what concord hath Christ with Belial? or what part hath he that believeth with an infidel?
II Kor.6.16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. II M.29.46; III M.26.12; Jer.31.33; Ezech.37.27; I Kor.3.16	2 K.6.16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.'	2 Cor.6.16 And what agreement hath the temple of God with idols? for ye are the temple of the living God; as God hath said, I will dwell in them, and walk in [them]; and I will be their God, and they shall be my people.
II Kor.6.17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se [od nich,] praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.	2 K.6.17 A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se', praví Hospodin a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu'	2 Cor.6.17 Wherefore come out from among them, and be ye separate, saith the Lord, and touch not the unclean [thing]; and I will receive you,
II Kor.6.18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.	2 K.6.18 a 'budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů'.	2 Cor.6.18 And will be a Father unto you, and ye shall be my sons and daughters, saith the Lord Almighty.
II Kor.7.6 Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod.	2 K.7.6 Ale Bůh, který těší sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým.	2 Cor.7.6 Nevertheless God, that comforteth those that are cast down, comforted us by the coming of Titus;
II Kor.7.9 [Ale] nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podle Boha, takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.	2 K.7.9 ale nyní se raduji, ne že jste se zarmoutili, ale že zármutek vás vedl k pokání. Byl to zármutek podle Boží vůle, a tak jsme vám nezpůsobili žádnou škodu.	2 Cor.7.9 Now I rejoice, not that ye were made sorry, but that ye sorrowed to repentance: for ye were made sorry after a godly manner, that ye might receive damage by us in nothing.
II Kor.7.10 Nebo zámutek, kterýž jest podle Boha, ten pokání k spasení působí [takové], jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt.	2 K.7.10 Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt.	2 Cor.7.10 For godly sorrow worketh repentance to salvation not to be repented of: but the sorrow of the world worketh death.
II Kor.8.9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli.	2 K.8.9 Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.	2 Cor.8.9 For ye know the grace of our Lord Jesus Christ, that, though he was rich, yet for your sakes he became poor, that ye through his poverty might be rich.
II Kor.8.15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku. II M.16.18	2 K.8.15 jak je psáno: 'Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek.'	2 Cor.8.15 As it is written, He that [had gathered] much had nothing over; and he that [had gathered] little had no lack.
II Kor.9.6 Ale totoť [pravím:] Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude.	2 K.9.6 Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet.	2 Cor.9.6 But this [I say], He which soweth sparingly shall reap also sparingly; and he which soweth bountifully shall reap also bountifully.
II Kor.9.7 Jeden každý jakž uložil v srdci [svém, tak učiň,] ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh.	2 K.9.7 Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť 'radostného dárce miluje Bůh'.	2 Cor.9.7 Every man according as he purposeth in his heart, [so let him give]; not grudgingly, or of necessity: for God loveth a cheerful giver.
II Kor.9.8 Mocenť [jest] pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostatečnost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému,	2 K.9.8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,	2 Cor.9.8 And God [is] able to make all grace abound toward you; that ye, always having all sufficiency in all [things], may abound to every good work:
II Kor.9.9 Jakož psáno jest: Rozsypal [a] dal chudým, spravedlnost jeho zůstává na věky.	2 K.9.9 jak je psáno: 'Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.'	2 Cor.9.9 (As it is written, He hath dispersed abroad; he hath given to the poor: his righteousness remaineth for ever.
II Kor.10.4 Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,	2 K.10.4 Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly Efez.6.13-17	2 Cor.10.4 (For the weapons of our warfare [are] not carnal, but mighty through God to the pulling down of strong holds;)
II Kor.12.9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.	2 K.12.9 ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.	2 Cor.12.9 And he said unto me, My grace is sufficient for thee: for my strength is made perfect in weakness. Most gladly therefore will I rather glory in my infirmities, that the power of Christ may rest upon me.
II Kor.12.21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.	2 K.12.21 Bojím se, až zase přijdu, aby mne Bůh před vámi nepokořil a abych se nemusel trápit nad mnohými z těch, kteří předtím žili v hříchu a dosud se v pokání neodvrátili od své nečistoty, necudnosti a bezuzdnosti.	2 Cor.12.21 [And] lest, when I come again, my God will humble me among you, and [that] I shall bewail many which have sinned already, and have not repented of the uncleanness and fornication and lasciviousness which they have committed.
II Kor.13.5 Sami sebe zkušujte, jsteli u víře; sami sebe ohledujte. Čili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi.	2 K.13.5 Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Což nechápete, že Ježíš Kristus je mezi vámi? Ledaže jste před ním neobstáli!	2 Cor.13.5 Examine yourselves, whether ye be in the faith; prove your own selves. Know ye not your own selves, how that Jesus Christ is in you, except ye be reprobates?
II Kor.13.13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého [budiž] se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi.	2 K.13.13 Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.	2 Cor.13.14 The grace of the Lord Jesus Christ, and the love of God, and the communion of the Holy Ghost, [be] with you all. Amen. <[The second [epistle] to the Corinthians was written from Philippi, [a city] of Macedonia, by Titus and Lucas.]>

Názor?

Epištola S. Pavla k Galatským Kralický překlad 1613	Galatským Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to the Galatians King James translation 1611
Gal.1.1 Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,)	Ga.1.1 Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých,	Gal.1.1 Paul, an apostle, (not of men, neither by man, but by Jesus Christ, and God the Father, who raised him from the dead;)
Gal.1.4 Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho,	Ga.1.4 který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.	Gal.1.4 Who gave himself for our sins, that he might deliver us from this present evil world, according to the will of God and our Father:
Gal.2.16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk. R.3.28; R.11.6; Efez.2.8	Ga.2.16 víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'.	Gal.2.16 Knowing that a man is not justified by the works of the law, but by the faith of Jesus Christ, even we have believed in Jesus Christ, that we might be justified by the faith of Christ, and not by the works of the law: for by the works of the law shall no flesh be justified.
Gal.2.17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.	Ga.2.17 Jestliže hledáme ospravedlnění v Kristu a jsme tedy zřejmě i my hříšníci, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne!	Gal.2.17 But if, while we seek to be justified by Christ, we ourselves also are found sinners, [is] therefore Christ the minister of sin? God forbid.
Gal.2.20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne. Jan.15.13; R.6.6; I Tim.2.6	Ga.2.20 nežiji už já, ale žije ve mne Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. I Jan.3.16	Gal.2.20 I am crucified with Christ: nevertheless I live; yet not I, but Christ liveth in me: and the life which I now live in the flesh I live by the faith of the Son of God, who loved me, and gave himself for me.
Gal.2.21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel.	Ga.2.21 Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.	Gal.2.21 I do not frustrate the grace of God: for if righteousness [come] by the law, then Christ is dead in vain.
Gal.3.5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha [svatého] a činí divy mezi vámi, z skutkůli Zákona [to činí], čili z slyšení víry?	Ga.3.5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?	Gal.3.5 He therefore that ministereth to you the Spirit, and worketh miracles among you, [doeth he it] by the works of the law, or by the hearing of faith?
Gal.3.6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.	Ga.3.6 Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'	Gal.3.6 Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.
Gal.3.9 A tak ti, kteříž [jsou] z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.	Ga.3.9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.	Gal.3.9 So then they which be of faith are blessed with faithful Abraham.
Gal.3.13 [Ale] vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), V M.21.23; II Kor.5.21	Ga.3.13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě.'	Gal.3.13 Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Cursed [is] every one that hangeth on a tree:
Gal.3.16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých [mluvil], ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. I M.12.7; I M.15.18; I M.22.18	Ga.3.16 Slib byl dán Abrahamovi a jeho potomku; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.	Gal.3.16 Now to Abraham and his seed were the promises made. He saith not, And to seeds, as of many; but as of one, And to thy seed, which is Christ.
Gal.3.18 Nebo jestližeť z Zákona [pochází] dědictví, [tedy] již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh [dědictví].	Ga.3.18 Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo byl založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem. R.11.6	Gal.3.18 For if the inheritance [be] of the law, [it is] no more of promise: but God gave [it] to Abraham by promise.
Gal.3.23 Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.	Ga.3.23 Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena.	Gal.3.23 But before faith came, we were kept under the law, shut up unto the faith which should afterwards be revealed.
Gal.3.24 A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.	Ga.3.24 Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.	Gal.3.24 Wherefore the law was our schoolmaster [to bring us] unto Christ, that we might be justified by faith.
Gal.3.25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.	Ga.3.25 Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce.	Gal.3.25 But after that faith is come, we are no longer under a schoolmaster.
Gal.3.26 Všickni zajisté [vy] synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. Jan.1.12; R.8.15-17	Ga.3.26 Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.	Gal.3.26 For ye are all the children of God by faith in Christ Jesus.
Gal.3.29 A když Kristovi [jste], tedy símě Abrahamovo [jste], a podle zaslíbení dědicové.	Ga.3.29 Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.	Gal.3.29 And if ye [be] Christ's, then are ye Abraham's seed, and heirs according to the promise.
Gal.4.6 A že jste synové, [protož] poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, [totiž] Otče. Mark.14.36	Ga.4.6 Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.	Gal.4.6 And because ye are sons, God hath sent forth the Spirit of his Son into your hearts, crying, Abba, Father.
Gal.4.7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, [tedy] i dědic Boží skrze Krista. R.8.17	Ga.4.7 A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z mocí Boží i dědic. Gal.3.29	Gal.4.7 Wherefore thou art no more a servant, but a son; and if a son, then an heir of God through Christ.
Gal.5.1 Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejtež se zase v jho služebnosti. Jan.8.32	Ga.5.1 Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. Jan.8.36	Gal.5.1 Stand fast therefore in the liberty wherewith Christ hath made us free, and be not entangled again with the yoke of bondage.
Gal.5.2 Aj, já Pavel pravím vám, že budeteli se obřezovati, Kristus vám nic neprospěje.	Ga.5.2 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje.	Gal.5.2 Behold, I Paul say unto you, that if ye be circumcised, Christ shall profit you nothing.
Gal.5.3 A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken Zákon naplniti.	Ga.5.3 Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon.	Gal.5.3 For I testify again to every man that is circumcised, that he is a debtor to do the whole law.
Gal.5.4 Odcizili jste se Krista, kteřížkoli v Zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti.	Ga.5.4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.	Gal.5.4 Christ is become of no effect unto you, whosoever of you are justified by the law; ye are fallen from grace.
Gal.5.5 My zajisté duchem z víry, naděje spravedlnosti očekáváme.	Ga.5.5 My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.	Gal.5.5 For we through the Spirit wait for the hope of righteousness by faith.
Gal.5.6 Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.	Ga.5.6 V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.	Gal.5.6 For in Jesus Christ neither circumcision availeth any thing, nor uncircumcision; but faith which worketh by love.
Gal.5.14 Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, [totiž] v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.	Ga.5.14 Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!	Gal.5.14 For all the law is fulfilled in one word, [even] in this; Thou shalt love thy neighbour as thyself.
Gal.5.15 Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli.	Ga.5.15 Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.	Gal.5.15 But if ye bite and devour one another, take heed that ye be not consumed one of another.
Gal.5.18 Jestliže pak Duchem vedeni býváte, nejste pod Zákonem. R.8.2	Ga.5.18 Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem. R.8.14	Gal.5.18 But if ye be led of the Spirit, ye are not under the law.
Gal.5.19 Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost,	Ga.5.19 Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, R.1.28	Gal.5.19 Now the works of the flesh are manifest, which are [these]; Adultery, fornication, uncleanness, lasciviousness,
Gal.5.20 Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty,	Ga.5.20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,	Gal.5.20 Idolatry, witchcraft, hatred, variance, emulations, wrath, strife, seditions, heresies,
Gal.5.21 Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou.	Ga.5.21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na královstvím Božím.	Gal.5.21 Envyings, murders, drunkenness, revellings, and such like: of the which I tell you before, as I have also told [you] in time past, that they which do such things shall not inherit the kingdom of God.
Gal.5.22 Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost. Kol.3.12	Ga.5.22 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,	Gal.5.22 But the fruit of the Spirit is love, joy, peace, longsuffering, gentleness, goodness, faith,
Gal.6.2 Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův.	Ga.6.2 Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.	Gal.6.2 Bear ye one another's burdens, and so fulfil the law of Christ.
Gal.6.7 Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti.	Ga.6.7 Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.	Gal.6.7 Be not deceived; God is not mocked: for whatsoever a man soweth, that shall he also reap.

Názor?

Epištola S. Pavla k Efezským Kralický překlad 1613	Efezským Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to the Ephesians King James translation 1611
Efez.1.3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu.	Ef.1.3 Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;	Eph.1.3 Blessed [be] the God and Father of our Lord Jesus Christ, who hath blessed us with all spiritual blessings in heavenly [places] in Christ:
Efez.1.4 Jakož vyvolil [nás] v něm před ustanovením světa [k tomu], abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce,	Ef.1.4 v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.	Eph.1.4 According as he hath chosen us in him before the foundation of the world, that we should be holy and without blame before him in love:
Efez.1.7 V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, [totiž] odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho, Zid.9.12	Ef.1.7 V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,	Eph.1.7 In whom we have redemption through his blood, the forgiveness of sins, according to the riches of his grace;
Efez.1.13 V kterémžto i vy [naději máte], slyševše slovo pravdy, [totiž] evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,	Ef.1.13 V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého	Eph.1.13 In whom ye also [trusted], after that ye heard the word of truth, the gospel of your salvation: in whom also after that ye believed, ye were sealed with that holy Spirit of promise,
Efez.1.17 Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení, v poznání jeho,	Ef.1.17 Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali	Eph.1.17 That the God of our Lord Jesus Christ, the Father of glory, may give unto you the spirit of wisdom and revelation in the knowledge of him:
Efez.1.18 [A tak] osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,	Ef.1.18 a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu	Eph.1.18 The eyes of your understanding being enlightened; that ye may know what is the hope of his calling, and what the riches of the glory of his inheritance in the saints,
Efez.1.19 A kterak jest převýšená velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho,	Ef.1.19 a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme.	Eph.1.19 And what [is] the exceeding greatness of his power to us-ward who believe, according to the working of his mighty power,
Efez.1.20 Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích, Z.110.1; Sk.2.24; Sk.2.34	Ef.1.20 Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, Mat.22.44; Mark.16.19; Zid.10.12; Zid.12.2	Eph.1.20 Which he wrought in Christ, when he raised him from the dead, and set [him] at his own right hand in the heavenly [places],
Efez.1.21 Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i [nad] každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím.	Ef.1.21 vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. Kol.1.16	Eph.1.21 Far above all principality, and power, and might, and dominion, and every name that is named, not only in this world, but also in that which is to come:
Efez.1.22 A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi, Z.8.7; Mat.28.18	Ef.1.22 'Všechno podrobil pod jeho nohy' a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve,	Eph.1.22 And hath put all [things] under his feet, and gave him [to be] the head over all [things] to the church,
Efez.1.23 Kterážto jest tělo jeho [a] plnost všecko ve všech naplňujícího.	Ef.1.23 která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.	Eph.1.23 Which is his body, the fulness of him that filleth all in all.
Efez.2.2 V nichž jste někdy chodili podle obyčeje světa tohoto [a] podle knížete mocného v povětří, ducha [toho], kterýž nyní dělá v synech zpoury. Jan.12.31; Efez.6.12	Ef.2.2 v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.	Eph.2.2 Wherein in time past ye walked according to the course of this world, according to the prince of the power of the air, the spirit that now worketh in the children of disobedience:
Efez.2.4 Ale Bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kteroužto zamiloval nás,	Ef.2.4 Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval,	Eph.2.4 But God, who is rich in mercy, for his great love wherewith he loved us,
Efez.2.5 Když jsme my ještě mrtví byli v hříších, obživil nás spolu s Kristem, [jehož] milostí jste spaseni, R.6.4-8; Tit.3.5	Ef.2.5 probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!	Eph.2.5 Even when we were dead in sins, hath quickened us together with Christ, (by grace ye are saved;)
Efez.2.6 A spolu [s ním] vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši, II Kor.4.14	Ef.2.6 Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, Kol.2.12	Eph.2.6 And hath raised [us] up together, and made [us] sit together in heavenly [places] in Christ Jesus:
Efez.2.8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží, R.3.28; R.6.23	Ef.2.8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.	Eph.2.8 For by grace are ye saved through faith; and that not of yourselves: [it is] the gift of God:
Efez.2.9 Ne z skutků, aby se někdo nechlubil. R.3.20-24; Gal.2.16; Tit.3.5	Ef.2.9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.	Eph.2.9 Not of works, lest any man should boast.
Efez.2.10 Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili. Z.100.3	Ef.2.10 Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.	Eph.2.10 For we are his workmanship, created in Christ Jesus unto good works, which God hath before ordained that we should walk in them.
Efez.2.12 A že jste byli za onoho času bez Krista, odcizeni od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě.	Ef.2.12 že jste v té době opravdu byli bez Krista, odloučeni od společenství Izraele, bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.	Eph.2.12 That at that time ye were without Christ, being aliens from the commonwealth of Israel, and strangers from the covenants of promise, having no hope, and without God in the world:
Efez.2.13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu.	Ef.2.13 Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev. I Kor.12.13	Eph.2.13 But now in Christ Jesus ye who sometimes were far off are made nigh by the blood of Christ.
Efez.2.14 Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo, Iz.9.6; Jan.16.33	Ef.2.14 V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil	Eph.2.14 For he is our peace, who hath made both one, and hath broken down the middle wall of partition [between us];
Efez.2.19 Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,	Ef.2.19 Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.	Eph.2.19 Now therefore ye are no more strangers and foreigners, but fellowcitizens with the saints, and of the household of God;
Efez.3.9 A vysvětlil všechněm, kteraké by [bylo] obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista, Jan.1.3; Sk.14.15; Sk.17.24; Zid.1.2	Ef.3.9 a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž vše stvořil:	Eph.3.9 And to make all [men] see what [is] the fellowship of the mystery, which from the beginning of the world hath been hid in God, who created all things by Jesus Christ:
Efez.3.16 Aby vám dal, podle bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku,	Ef.3.16 aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil 'vnitřní člověk'	Eph.3.16 That he would grant you, according to the riches of his glory, to be strengthened with might by his Spirit in the inner man;
Efez.3.17 Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,	Ef.3.17 a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce	Eph.3.17 That Christ may dwell in your hearts by faith; that ye, being rooted and grounded in love,
Efez.3.18 Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všemi svatými, kteraká by [byla] širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost,	Ef.3.18 mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka:	Eph.3.18 May be able to comprehend with all saints what [is] the breadth, and length, and depth, and height;
Efez.3.19 A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste [tak] naplněni byli ve všelikou plnost Boží.	Ef.3.19 poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.	Eph.3.19 And to know the love of Christ, which passeth knowledge, that ye might be filled with all the fulness of God.
Efez.4.1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, [jakž sluší] na povolání [vaše], kterýmž povoláni jste,	Ef.4.1 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,	Eph.4.1 I therefore, the prisoner of the Lord, beseech you that ye walk worthy of the vocation wherewith ye are called,
Efez.4.2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,	Ef.4.2 dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce	Eph.4.2 With all lowliness and meekness, with longsuffering, forbearing one another in love;
Efez.4.6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.	Ef.4.6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.	Eph.4.6 One God and Father of all, who [is] above all, and through all, and in you all.
Efez.4.7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova. R.12.3	Ef.4.7 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. R.12.6; I Kor.12.11	Eph.4.7 But unto every one of us is given grace according to the measure of the gift of Christ.
Efez.4.8 Protož dí [Písmo]: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. Z.68.19; Kol.2.15	Ef.4.8 Proto je řečeno: 'Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.'	Eph.4.8 Wherefore he saith, When he ascended up on high, he led captivity captive, and gave gifts unto men.
Efez.4.9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země? Jan.3.13; Jan.6.62; I Petr.3.19	Ef.4.9 Co jiného znamená 'vystoupil', než že předtím sestoupil dolů na zem?	Eph.4.9 (Now that he ascended, what is it but that he also descended first into the lower parts of the earth?
Efez.4.10 Ten [pak], jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. Mark.16.19; Sk.2.33	Ef.4.10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.	Eph.4.10 He that descended is the same also that ascended up far above all heavens, that he might fill all things.)
Efez.4.11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,	Ef.4.11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,	Eph.4.11 And he gave some, apostles; and some, prophets; and some, evangelists; and some, pastors and teachers;
Efez.4.14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;	Ef.4.14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení - lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.	Eph.4.14 That we [henceforth] be no more children, tossed to and fro, and carried about with every wind of doctrine, by the sleight of men, [and] cunning craftiness, whereby they lie in wait to deceive;
Efez.4.17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,	Ef.4.17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.	Eph.4.17 This I say therefore, and testify in the Lord, that ye henceforth walk not as other Gentiles walk, in the vanity of their mind,
Efez.4.18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.	Ef.4.18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.	Eph.4.18 Having the understanding darkened, being alienated from the life of God through the ignorance that is in them, because of the blindness of their heart:
Efez.4.19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.	Ef.4.19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.	Eph.4.19 Who being past feeling have given themselves over unto lasciviousness, to work all uncleanness with greediness.
Efez.4.20 Ale vy ne tak jste se vyučili [následovati] Krista,	Ef.4.20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili	Eph.4.20 But ye have not so learned Christ;
Efez.4.26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. Z.4.5	Ef.4.26 'Hněváte-li se, nehřešte.' Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce	Eph.4.26 Be ye angry, and sin not: let not the sun go down upon your wrath:
Efez.4.27 Nedávejte místa ďáblu.	Ef.4.27 a nedopřejte místa ďáblu.	Eph.4.27 Neither give place to the devil.
Efez.4.28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama [svýma], což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.	Ef.4.28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými. II M.20.15	Eph.4.28 Let him that stole steal no more: but rather let him labour, working with [his] hands the thing which is good, that he may have to give to him that needeth.
Efez.4.30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení. Iz.7.13; Iz.63.10; R.8.16	Ef.4.30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.	Eph.4.30 And grieve not the holy Spirit of God, whereby ye are sealed unto the day of redemption.
Efez.5.11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete. R.13.12; I Kor.5.11	Ef.5.11 Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem.	Eph.5.11 And have no fellowship with the unfruitful works of darkness, but rather reprove [them].
Efez.5.14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. Iz.9.2; Iz.60.1; R.6.4-5	Ef.5.14 A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. Iz.26.19	Eph.5.14 Wherefore he saith, Awake thou that sleepest, and arise from the dead, and Christ shall give thee light.
Efez.5.17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.	Ef.5.17 Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.	Eph.5.17 Wherefore be ye not unwise, but understanding what the will of the Lord [is].
Efez.5.20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, Kol.3.17; I Tes.5.18	Ef.5.20 a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.	Eph.5.20 Giving thanks always for all things unto God and the Father in the name of our Lord Jesus Christ;
Efez.5.21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.	Ef.5.21 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým:	Eph.5.21 Submitting yourselves one to another in the fear of God.
Efez.5.22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu. I M.3.16	Ef.5.22 ženy svým mužům jako Pánu, I Petr.3.1	Eph.5.22 Wives, submit yourselves unto your own husbands, as unto the Lord.
Efez.5.24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým [ať jsou poddány] ve všem.	Ef.5.24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. I Petr.3.7	Eph.5.24 Therefore as the church is subject unto Christ, so [let] the wives [be] to their own husbands in every thing.
Efez.6.10 Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.	Ef.6.10 A tak, bratři, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.	Eph.6.10 Finally, my brethren, be strong in the Lord, and in the power of his might.
Efez.6.11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.	Ef.6.11 Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. II Kor.10.4; Efez.2.2	Eph.6.11 Put on the whole armour of God, that ye may be able to stand against the wiles of the devil.
Efez.6.12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, [kteréž jsou] vysoko. Efez.2.2	Ef.6.12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. I Petr.5.8	Eph.6.12 For we wrestle not against flesh and blood, but against principalities, against powers, against the rulers of the darkness of this world, against spiritual wickedness in high [places].
Efez.6.13 A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.	Ef.6.13 Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.	Eph.6.13 Wherefore take unto you the whole armour of God, that ye may be able to withstand in the evil day, and having done all, to stand.
Efez.6.14 Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti, Iz.59.17	Ef.6.14 Stůjte tedy 'opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, Iz.11.5	Eph.6.14 Stand therefore, having your loins girt about with truth, and having on the breastplate of righteousness;
Efez.6.15 A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje, Sk.10.36	Ef.6.15 obuti k pohotové službě evangeliu pokoje' Iz.52.7; Nah.2.1	Eph.6.15 And your feet shod with the preparation of the gospel of peace;
Efez.6.16 A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.	Ef.6.16 a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.	Eph.6.16 Above all, taking the shield of faith, wherewith ye shall be able to quench all the fiery darts of the wicked.
Efez.6.17 A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží, Zid.4.12	Ef.6.17 Přijměte také 'přilbu spasení' a 'meč Ducha, jímž je slovo Boží.'	Eph.6.17 And take the helmet of salvation, and the sword of the Spirit, which is the word of God:
Efez.6.18 Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté, I Tim.2.1	Ef.6.18 V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, I Tes.5.17	Eph.6.18 Praying always with all prayer and supplication in the Spirit, and watching thereunto with all perseverance and supplication for all saints;

Názor?

Epištola S. Pavla k Filipenským Kralický překlad 1613	Filipským Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to the Philippians King James translation 1611
Filip.1.6 Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,	Fp.1.6 a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista.	Philip.1.6 Being confident of this very thing, that he which hath begun a good work in you will perform [it] until the day of Jesus Christ:
Filip.1.10 K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci [od neužitečných], tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu,	Fp.1.10 abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův,	Philip.1.10 That ye may approve things that are excellent; that ye may be sincere and without offence till the day of Christ;
Filip.1.23 K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, [což by] mnohem lépe bylo,	Fp.1.23 táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší;	Philip.1.23 For I am in a strait betwixt two, having a desire to depart, and to be with Christ; which is far better:
Filip.1.29 Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli,	Fp.1.29 Neboť vám je z milosti dáno netoliko v Krista věřit, ale pro něho i trpět;	Philip.1.29 For unto you it is given in the behalf of Christ, not only to believe on him, but also to suffer for his sake;
Filip.2.4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.	Fp.2.4 každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.	Philip.2.4 Look not every man on his own things, but every man also on the things of others.
Filip.2.6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,	Fp.2.6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,	Philip.2.6 Who, being in the form of God, thought it not robbery to be equal with God:
Filip.2.7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. Mat.20.28; Z.22.7; Zid.2.14-17; Zid.5.7-10	Fp.2.7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. R.8.3; II Kor.8.9; I Tim.3.16; I Petr.3.18-22	Philip.2.7 But made himself of no reputation, and took upon him the form of a servant, and was made in the likeness of men:
Filip.2.8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to [do] smrti kříže. Zid.12.2	Fp.2.8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Iz.53.3; Jan.15.13; R.5.19; Zid.5.8	Philip.2.8 And being found in fashion as a man, he humbled himself, and became obedient unto death, even the death of the cross.
Filip.2.9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, Zid.2.9	Fp.2.9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, Efez.1.20-21	Philip.2.9 Wherefore God also hath highly exalted him, and given him a name which is above every name:
Filip.2.10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí, Iz.45.23; R.14.11; Zj.5.13	Fp.2.10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -	Philip.2.10 That at the name of Jesus every knee should bow, of [things] in heaven, and [things] in earth, and [things] under the earth;
Filip.2.11 A každý jazyk [aby] vyznával, že Ježíš Kristus [jest] Pánem v slávě Boha Otce. Sk.2.36; R.14.9	Fp.2.11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.	Philip.2.11 And [that] every tongue should confess that Jesus Christ [is] Lord, to the glory of God the Father.
Filip.2.13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle [své].	Fp.2.13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.	Philip.2.13 For it is God which worketh in you both to will and to do of [his] good pleasure.
Filip.2.14 Všecko [pak] čiňte bez reptání a bez pochybování,	Fp.2.14 Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,	Philip.2.14 Do all things without murmurings and disputings:
Filip.2.16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, [aby bylo vidíno,] že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.	Fp.2.16 držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.	Philip.2.16 Holding forth the word of life; that I may rejoice in the day of Christ, that I have not run in vain, neither laboured in vain.
Filip.4.4 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se. Z.32.11; I Tes.5.16	Fp.4.4 Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!	Philip.4.4 Rejoice in the Lord alway: [and] again I say, Rejoice.
Filip.4.5 Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.	Fp.4.5 Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.	Philip.4.5 Let your moderation be known unto all men. The Lord [is] at hand.
Filip.4.6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.	Fp.4.6 Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.	Philip.4.6 Be careful for nothing; but in every thing by prayer and supplication with thanksgiving let your requests be made known unto God.
Filip.4.7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.	Fp.4.7 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.	Philip.4.7 And the peace of God, which passeth all understanding, shall keep your hearts and minds through Christ Jesus.
Filip.4.11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.	Fp.4.11 Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.	Philip.4.11 Not that I speak in respect of want: for I have learned, in whatsoever state I am, [therewith] to be content.
Filip.4.13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje. Iz.40.31	Fp.4.13 Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.	Philip.4.13 I can do all things through Christ which strengtheneth me.
Filip.4.19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.	Fp.4.19 Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.	Philip.4.19 But my God shall supply all your need according to his riches in glory by Christ Jesus.

Názor?

Epištola S. Pavla k Kolossenským Kralický překlad 1613	Koloským Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to the Colossians King James translation 1611
Kol.1.9 Protož i my, od toho dne, jakž jsme [to] uslyšeli, nepřestáváme modliti se za vás a žádati, abyste naplněni byli známostí vůle jeho ve vší moudrosti a rozumnosti duchovní,	Ko.1.9 Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli.	Col.1.9 For this cause we also, since the day we heard [it], do not cease to pray for you, and to desire that ye might be filled with the knowledge of his will in all wisdom and spiritual understanding;
Kol.1.13 Kterýž vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého,	Ko.1.13 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.	Col.1.13 Who hath delivered us from the power of darkness, and hath translated [us] into the kingdom of his dear Son:
Kol.1.15 Kterýž jest obraz Boha neviditelného [a] prvorozený všeho stvoření. Z.89.28; R.8.29	Ko.1.15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, Jan.1.18	Col.1.15 Who is the image of the invisible God, the firstborn of every creature:
Kol.1.16 Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest. I M.1.1; Z.33.6; Jan.1.3	Ko.1.16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. Jan.1.10	Col.1.16 For by him were all things created, that are in heaven, and that are in earth, visible and invisible, whether [they be] thrones, or dominions, or principalities, or powers: all things were created by him, and for him:
Kol.1.17 A on jest přede vším a všecko jím stojí.	Ko.1.17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá, Jan.1.1; Jan.8.58; Efez.1.22	Col.1.17 And he is before all things, and by him all things consist.
Kol.1.19 Poněvadž se zalíbilo [Otci], aby v něm všecka plnost přebývala,	Ko.1.19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,	Col.1.19 For it pleased [the Father] that in him should all fulness dwell;
Kol.1.20 A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, [pravím], buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž [jsou] na nebi. Iz.9.6; Jan.16.33; II Kor.5.18-19	Ko.1.20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.	Col.1.20 And, having made peace through the blood of his cross, by him to reconcile all things unto himself; by him, [I say], whether [they be] things in earth, or things in heaven.
Kol.1.24 Kterýž nyní raduji se z utrpení mých, [kteráž snáším] pro vás, a doplňuji ostatky soužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev,	Ko.1.24 Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev.	Col.1.24 Who now rejoice in my sufferings for you, and fill up that which is behind of the afflictions of Christ in my flesh for his body's sake, which is the church:
Kol.1.25 Jejížto učiněn jsem já služebník, tak jakž mi to svěřil Bůh na to, abych vám sloužil, a tak naplnil slovo Boží,	Ko.1.25 Stal jsem se jejím služebníkem, jak mi to uložil Bůh podle svého záměru, aby se na vás naplnilo Boží slovo,	Col.1.25 Whereof I am made a minister, according to the dispensation of God which is given to me for you, to fulfil the word of God;
Kol.1.27 Jimžto Bůh ráčil známo učiniti, kteraké by bylo bohatství slavného tajemství tohoto mezi pohany, jenž jest [přebývání] Krista v vás, [kterýž jest] naděje slávy,	Ko.1.27 Bůh jim chtěl dát poznat, jak bohatá je sláva jeho tajemství mezi pohany: Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu.	Col.1.27 To whom God would make known what [is] the riches of the glory of this mystery among the Gentiles; which is Christ in you, the hope of glory:
Kol.2.6 Protož jakož jste přijali Krista Ježíše Pána, [tak] v něm choďte,	Ko.2.6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.	Col.2.6 As ye have therefore received Christ Jesus the Lord, [so] walk ye in him:
Kol.2.8 Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa a marným zklamáním, [uče] podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista. Mat.15.2-9; Gal.4.3-9; R.16.17	Ko.2.8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. Efez.5.6; Kol.2.4	Col.2.6 Beware lest any man spoil you through philosophy and vain deceit, after the tradition of men, after the rudiments of the world, and not after Christ.
Kol.2.9 Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně. Jan.1.14	Ko.2.9 V něm je přece vtělena všechna plnost božství;	Col.2.9 For in him dwelleth all the fulness of the Godhead bodily.
Kol.2.10 A [vy] v něm jste doplněni, kterýžto jest hlava všeho knížatstva i mocnosti, Efez.1.21-22; Jan.1.16; Kol.1.28	Ko.2.10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.	Col.2.10 And ye are complete in him, which is the head of all principality and power:
Kol.2.12 Pohřbeni jsouce s ním ve křtu, skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, [jíž jste došli z] mocnosti Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých. R.6.4	Ko.2.12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. I Petr.3.21	Col.2.12 Buried with him in baptism, wherein also ye are risen with [him] through the faith of the operation of God, who hath raised him from the dead.
Kol.2.13 A vás, [ještě] mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy,	Ko.2.13 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil.	Col.2.13 And you, being dead in your sins and the uncircumcision of your flesh, hath he quickened together with him, having forgiven you all trespasses;
Kol.2.15 [A] obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj. I M.3.15; Mat.12.29	Ko.2.15 Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.	Col.2.15 [And] having spoiled principalities and powers, he made a shew of them openly, triumphing over them in it.
Kol.2.16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany [některého] svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,	Ko.2.16 Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.	Col.2.16 Let no man therefore judge you in meat, or in drink, or in respect of an holyday, or of the new moon, or of the sabbath [days]:
Kol.2.17 Kteréžto věci jsou stín budoucích, ale [to, od čehož se stín dělal, jestiť] tělo Kristovo. Zid.10.1	Ko.2.17 To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.	Col.2.17 Which are a shadow of things to come; but the body [is] of Christ.
Kol.3.1 Protož povstalili jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.	Ko.3.1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.	Col.3.1 If ye then be risen with Christ, seek those things which are above, where Christ sitteth on the right hand of God.
Kol.3.2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské.	Ko.3.2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.	Col.3.2 Set your affection on things above, not on things on the earth.
Kol.3.3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.	Ko.3.3 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu.	Col.3.3 For ye are dead, and your life is hid with Christ in God.
Kol.3.8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení [i] mrzkomluvnost [zapuďte] od úst vašich. Efez.4.26	Ko.3.8 Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst.	Col.3.8 But now ye also put off all these; anger, wrath, malice, blasphemy, filthy communication out of your mouth.
Kol.3.12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, Mat.11.29; Gal.5.22	Ko.3.12 Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost.	Col.3.12 Put on therefore, as the elect of God, holy and beloved, bowels of mercies, kindness, humbleness of mind, meekness, longsuffering;
Kol.3.13 Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, mělli by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.	Ko.3.13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.	Col.3.13 Forbearing one another, and forgiving one another, if any man have a quarrel against any: even as Christ forgave you, so also [do] ye.
Kol.3.14 Nadto pak nade všecko [oblečeni buďte v] lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.	Ko.3.14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.	Col.3.14 And above all these things [put on] charity, which is the bond of perfectness.
Kol.3.15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.	Ko.3.15 A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.	Col.3.15 And let the peace of God rule in your hearts, to the which also ye are called in one body; and be ye thankful.
Kol.3.17 A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko [čiňte] ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho. Efez.5.20; I Tes.5.18; Zid.13.15	Ko.3.17 Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.	Col.3.17 And whatsoever ye do in word or deed, [do] all in the name of the Lord Jesus, giving thanks to God and the Father by him.
Kol.3.23 A všecko, což byste koli činili, z [té] duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem,	Ko.3.23 Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu,	Col.3.23 And whatsoever ye do, do [it] heartily, as to the Lord, and not unto men;
Kol.3.25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob [u Boha].	Ko.3.25 Kdo se dopouští křivdy, dostane za to odplatu. Náš Pán nikomu nestraní.	Col.3.25 But he that doeth wrong shall receive for the wrong which he hath done: and there is no respect of persons.
Kol.4.2 Na modlitbě buďtež ustaviční, bdíce v tom s díků činěním,	Ko.4.2 V modlitbách buďte vytrvalí, bděte a děkujte Bohu.	Col.4.2 Continue in prayer, and watch in the same with thanksgiving;
Kol.4.3 Modléce se spolu i za nás, aby Bůh otevřel nám dveře slova, k mluvení o tajemství Kristovu, pro něž i v vězení jsem,	Ko.4.3 Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abych mohl zvěstovat tajemství Kristovo, pro něž jsem teď ve vězení,	Col.4.3 Withal praying also for us, that God would open unto us a door of utterance, to speak the mystery of Christ, for which I am also in bonds:
Kol.4.5 Choďtež v moudrosti před těmi, kteříž jsou vně, čas kupujíce.	Ko.4.5 Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený.	Col.4.5 Walk in wisdom toward them that are without, redeeming the time.
Kol.4.6 Řeč vaše vždycky budiž příjemná, ozdobená solí, tak abyste věděli, kterak byste měli jednomu každému odpovědíti.	Ko.4.6 Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit.	Col.4.6 Let your speech [be] alway with grace, seasoned with salt, that ye may know how ye ought to answer every man.
Kol.4.9 S Onezimem, věrným a milým bratrem, kterýž jest tam od vás. [Tiť] vám všecko oznámí, co se děje u nás.	Ko.4.9 Posílám s ním i Onezima, věrného a milovaného bratra, vašeho krajana. Oni vám povědí všechno, co se tu děje.	Col.4.9 With Onesimus, a faithful and beloved brother, who is [one] of you. They shall make known unto you all things which [are done] here.

Názor?

První epištola S. Pavla k Tessalonicenským Kralický překlad 1613	První list Tesalonickým Ekumenický překlad 1985	The First Letter of Paul to the Thessalonians King James translation 1611
I Tes.1.5 Nebo evangelium naše k vám nezáleželo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatém, a v jistotě mnohé, jakož víte, jací jsme byli mezi vámi [a to] pro vás.	1 Te.1.5 neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze v slovech, ale v moci Ducha Svatého a v přesvědčivé plnosti. Víte, jak jsme si kvůli vám počínali, když jsme byli u vás.	1 Thes.1.5 For our gospel came not unto you in word only, but also in power, and in the Holy Ghost, and in much assurance; as ye know what manner of men we were among you for your sake.
I Tes.2.4 Ale jakož Bůh nás hodné učinil [toho], aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.	1 Te.2.4 Bůh nás uznal za hodné svěřit nám evangelium, a proto mluvíme tak, abychom se líbili ne lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.	1 Thes.2.4 But as we were allowed of God to be put in trust with the gospel, even so we speak; not as pleasing men, but God, which trieth our hearts.
I Tes.2.13 Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, [jako] slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících.	1 Te.2.13 Proto i my děkujeme Bohu neustále, že jste od nás přijali slovo Boží zvěsti ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. Vždyť také projevuje svou sílu ve vás, kteří věříte.	1 Thes.2.13 For this cause also thank we God without ceasing, because, when ye received the word of God which ye heard of us, ye received [it] not [as] the word of men, but as it is in truth, the word of God, which effectually worketh also in you that believe.
I Tes.3.3 Aby se žádný nepohnul [od ní] v takových těchto souženích. Neb i sami víte, že jsme k tomu postaveni.	1 Te.3.3 aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl. Sk.14.22	1 Thes.3.3 That no man should be moved by these afflictions: for yourselves know that we are appointed thereunto.
I Tes.3.10 Dnem i nocí přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?	1 Te.3.10 Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře.	1 Thes.3.10 Night and day praying exceedingly that we might see your face, and might perfect that which is lacking in your faith?
I Tes.4.14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. R.14.9; I Kor.15.3-4	1 Te.4.14 Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. II Kor.4.14	1 Thes.4.14 For if we believe that Jesus died and rose again, even so them also which sleep in Jesus will God bring with him.
I Tes.4.16 Nebo Pán [náš] s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, [kteříž jsou] v Kristu, vstanou nejprve. Mat.24.31; I Kor.15.52	1 Te.4.16 Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; Jan.5.28	1 Thes.4.16 For the Lord himself shall descend from heaven with a shout, with the voice of the archangel, and with the trump of God: and the dead in Christ shall rise first:
I Tes.4.17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. Jan.12.26; Sk.1.9	1 Te.4.17 potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. Jan.17.24	1 Thes.4.17 Then we which are alive [and] remain shall be caught up together with them in the clouds, to meet the Lord in the air: and so shall we ever be with the Lord.
I Tes.5.1 O časích pak a chvílech, bratří, nepotřebujete, aby vám psáno bylo.	1 Te.5.1 Není nutné, bratři, psát vám něco o době a hodině.	1 Thes.5.1 But of the times and the seasons, brethren, ye have no need that I write unto you.
I Tes.5.2 Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde.	1 Te.5.2 Sami přede dobře víte, že den Páně přijde jako přichází zloděj v noci. Zj.3.3; Zj.16.15	1 Thes.5.2 For yourselves know perfectly that the day of the Lord so cometh as a thief in the night.
I Tes.5.10 Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme, spolu s ním živi byli.	1 Te.5.10 On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.	1 Thes.5.10 Who died for us, that, whether we wake or sleep, we should live together with him.
I Tes.5.14 A prosímeť vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm.	1 Te.5.14 Klademe vám na srdce, bratři, kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost.	1 Thes.5.14 Now we exhort you, brethren, warn them that are unruly, comfort the feebleminded, support the weak, be patient toward all [men].
I Tes.5.15 Vizte, aby někdo zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm. Prisl.17.13; Prisl.20.22; Mat.5.39	1 Te.5.15 Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.	1 Thes.5.15 See that none render evil for evil unto any [man]; but ever follow that which is good, both among yourselves, and to all [men].
I Tes.5.16 Vždycky se radujte, Filip.4.4	1 Te.5.16 Stále se radujte,	1 Thes.5.16 Rejoice evermore.
I Tes.5.17 Bez přestání se modlte, Efez.6.18	1 Te.5.17 v modlitbách neustávejte.	1 Thes.5.17 Pray without ceasing.
I Tes.5.18 Ze všeho díky čiňte; nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši, [aby se tak dálo] od vás.	1 Te.5.18 Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.	1 Thes.5.18 In every thing give thanks: for this is the will of God in Christ Jesus concerning you.
I Tes.5.19 Ducha neuhašujte,	1 Te.5.19 Plamen Ducha nezhášejte, Efez.4.30	1 Thes.5.19 Quench not the Spirit.
I Tes.5.20 Proroctvím nepohrdejte,	1 Te.5.20 prorockými dary nepohrdejte.	1 Thes.5.20 Despise not prophesyings.
I Tes.5.21 Všeho zkuste; což dobrého jest, toho se držte.	1 Te.5.21 Všecko zkoumejte, dobrého se držte; I Jan.4.1	1 Thes.5.21 Prove all things; hold fast that which is good.
I Tes.5.22 Od všeliké zlé tvárnosti se varujte.	1 Te.5.22 zlého se chraňte v každé podobě.	1 Thes.5.22 Abstain from all appearance of evil.
I Tes.5.24 Věrnýť jest ten, jenž povolal vás, kterýž také i učiní [to].	1 Te.5.24 Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.	1 Thes.5.24 Faithful [is] he that calleth you, who also will do [it].

Názor?

Druha epištola S. Pavla k Tessalonicenským Kralický překlad 1613	Druhý list Tesalonickým Ekumenický překlad 1985	The Second Letter of Paul to the Thessalonians King James translation 1611
II Tes.1.11 Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti [své], i skutek víry mocně,	2 Te.1.11 Proto se stále za vás modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a svou mocí přivedl k naplnění každé vaše dobré rozhodnutí a dílo víry.	2 Thes.1.11 Wherefore also we pray always for you, that our God would count you worthy of [this] calling, and fulfil all the good pleasure of [his] goodness, and the work of faith with power:
II Tes.2.3 Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť [nenastane den Páně], než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, I Jan.2.18	2 Te.2.3 Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Jan.17.12; I Tim.4.1	2 Thes.2.3 Let no man deceive you by any means: for [that day shall not come], except there come a falling away first, and that man of sin be revealed, the son of perdition;
II Tes.2.4 Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh. Ezech.28.2; Dan.11.36	2 Te.2.4 Ten se postaví na odpor a 'povýší se nade všecko, co má jméno Boží' nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce 'usedne v chrámu Božím' a bude se vydávat za Boha.	2 Thes.2.4 Who opposeth and exalteth himself above all that is called God, or that is worshipped; so that he as God sitteth in the temple of God, shewing himself that he is God.
II Tes.2.8 A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své, Iz.11.4; Zj.19.20	2 Te.2.8 A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš 'zabije dechem svých úst' a zničí svým slavným příchodem.	2 Thes.2.8 And then shall that Wicked be revealed, whom the Lord shall consume with the spirit of his mouth, and shall destroy with the brightness of his coming:
II Tes.2.16 On pak Pán náš Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás a dal [nám] potěšení věčné a naději dobrou z milosti,	2 Te.2.16 Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději,	2 Thes.2.16 Now our Lord Jesus Christ himself, and God, even our Father, which hath loved us, and hath given [us] everlasting consolation and good hope through grace,
II Tes.2.17 Potěšujž srdcí vašich a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.	2 Te.2.17 nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.	2 Thes.2.17 Comfort your hearts, and stablish you in every good word and work.
II Tes.3.1 Dále [pak], bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,	2 Te.3.1 A tak, bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně stále šířilo a bylo oslaveno jako u vás	2 Thes.3.1 Finally, brethren, pray for us, that the word of the Lord may have [free] course, and be glorified, even as [it is] with you:
II Tes.3.2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech [jest] víra.	2 Te.3.2 a abychom byli vysvobozeni od pochybných a zlých lidí. Neboť ne všichni věří.	2 Thes.3.2 And that we may be delivered from unreasonable and wicked men: for all [men] have not faith.
II Tes.3.3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.	2 Te.3.3 Ale Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého.	2 Thes.3.3 But the Lord is faithful, who shall stablish you, and keep [you] from evil.
II Tes.3.5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.	2 Te.3.5 A Pán nechť řídí vaše srdce k Boží lásce a k trpělivosti Kristově.	2 Thes.3.5 And the Lord direct your hearts into the love of God, and into the patient waiting for Christ.

Názor?

První epištola S. Pavla k Timoteovi Kralický překlad 1613	První list Timoteovi Ekumenický překlad 1985	The First Letter of Paul to Timothy King James translation 1611
I Tim.1.5 Ješto konec přikázání jest láska z srdce čistého a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.	1 Tm.1.5 Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.	1 Tim.1.5 Now the end of the commandment is charity out of a pure heart, and [of] a good conscience, and [of] faith unfeigned:
I Tim.1.15 Věrnáť [jest] tato řeč a všelijak oblíbení hodná, že Kristus Ježíš přišel na svět, aby hříšné spasil, z nichžto já první jsem.	1 Tm.1.15 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě,	1 Tim.1.15 This [is] a faithful saying, and worthy of all acceptation, that Christ Jesus came into the world to save sinners; of whom I am chief.
I Tim.1.16 Ale proto milosrdenství jsem došel, aby na mně prvním dokázal Ježíš Kristus všeliké dobrotivosti, ku příkladu těm, kteříž mají uvěřiti v něho k životu věčnému.	1 Tm.1.16 avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří a tak dosáhnou věčného života.	1 Tim.1.16 Howbeit for this cause I obtained mercy, that in me first Jesus Christ might shew forth all longsuffering, for a pattern to them which should hereafter believe on him to life everlasting.
I Tim.2.1 Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, [svaté] žádosti a díků činění za všelijaké lidi,	1 Tm.2.1 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi,	1 Tim.2.1 I exhort therefore, that, first of all, supplications, prayers, intercessions, [and] giving of thanks, be made for all men;
I Tim.2.2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.	1 Tm.2.2 za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti.	1 Tim.2.2 For kings, and [for] all that are in authority; that we may lead a quiet and peaceable life in all godliness and honesty.
I Tim.2.3 Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,	1 Tm.2.3 To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce,	1 Tim.2.3 For this [is] good and acceptable in the sight of God our Saviour;
I Tim.2.4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli.	1 Tm.2.4 aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.	1 Tim.2.4 Who will have all men to be saved, and to come unto the knowledge of the truth.
I Tim.2.5 Jedenť [jest] zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,	1 Tm.2.5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, Zid.12.24	1 Tim.2.5 For [there is] one God, and one mediator between God and men, the man Christ Jesus;
I Tim.2.6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, [na] osvědčení časem svým. II Kor.5.15; Efez.1.7	1 Tm.2.6 který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas. I Jan.2.2	1 Tim.2.6 Who gave himself a ransom for all, to be testified in due time.
I Tim.2.8 Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti. Z.141.2; Jak.1.6	1 Tm.2.8 Chci tedy, aby se muži všude ve shromáždění modlili, pozvedajíce ruce v čistotě, bez hněvu a hádek.	1 Tim.2.8 I will therefore that men pray every where, lifting up holy hands, without wrath and doubting.
I Tim.2.11 Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. I M.3.16; I Kor.14.34; Efez.5.22	1 Tm.2.11 Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností.	1 Tim.2.11 Let the woman learn in silence with all subjection.
I Tim.2.12 Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. Efez.5.24	1 Tm.2.12 Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.	1 Tim.2.12 But I suffer not a woman to teach, nor to usurp authority over the man, but to be in silence.
I Tim.2.13 Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. I M.1.27	1 Tm.2.13 Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva.	1 Tim.2.13 For Adam was first formed, then Eve.
I Tim.2.14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. I M.3.6	1 Tm.2.14 A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení.	1 Tim.2.14 And Adam was not deceived, but the woman being deceived was in the transgression.
I Tim.2.15 Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení [svém], s středmostí.	1 Tm.2.15 Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.	1 Tim.2.15 Notwithstanding she shall be saved in childbearing, if they continue in faith and charity and holiness with sobriety.
I Tim.3.2 Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení.	1 Tm.3.2 Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,	1 Tim.3.2 A bishop then must be blameless, the husband of one wife, vigilant, sober, of good behaviour, given to hospitality, apt to teach;
I Tim.3.5 (Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?)	1 Tm.3.5 nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?	1 Tim.3.5 (For if a man know not how to rule his own house, how shall he take care of the church of God?)
I Tim.3.9 Mající tajemství víry v svědomí čistém.	1 Tm.3.9 Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.	1 Tim.3.9 Holding the mystery of the faith in a pure conscience.
I Tim.3.16 A v pravdě velikéť jest tajemství zbožnosti, [že] Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, vzhůru přijat jest ve slávu. Mark.16.19; Jan.1.14; I Jan.1.1-2	1 Tm.3.16 Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.	1 Tim.3.16 And without controversy great is the mystery of godliness: God was manifest in the flesh, justified in the Spirit, seen of angels, preached unto the Gentiles, believed on in the world, received up into glory.
I Tim.4.1 Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských, II Tes.2.3	1 Tm.4.1 Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami, I Jan.2.18	1 Tim.4.1 Now the Spirit speaketh expressly, that in the latter times some shall depart from the faith, giving heed to seducing spirits, and doctrines of devils;
I Tim.4.5 Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu.	1 Tm.4.5 Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou.	1 Tim.4.5 For it is sanctified by the word of God and prayer.
I Tim.4.6 Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval.	1 Tm.4.6 Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil.	1 Tim.4.6 If thou put the brethren in remembrance of these things, thou shalt be a good minister of Jesus Christ, nourished up in the words of faith and of good doctrine, whereunto thou hast attained.
I Tim.4.10 Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest spasitel všech lidí, [a] zvláště věřících.	1 Tm.4.10 Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.	1 Tim.4.10 For therefore we both labour and suffer reproach, because we trust in the living God, who is the Saviour of all men, specially of those that believe.
I Tim.4.16 Budiž sebe pilen i učení, [a] v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.	1 Tm.4.16 Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.	1 Tim.4.16 Take heed unto thyself, and unto the doctrine; continue in them: for in doing this thou shalt both save thyself, and them that hear thee.
I Tim.5.22 Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepřiúčastňuj se hříchům cizím. Sebe samého ostříhej v čistotě.	1 Tm.5.22 Neustanovuj nikoho v církvi ukvapeně, abys neměl spoluvinu na cizím hříchu. Uchovávej se čistý.	1 Tim.5.22 Lay hands suddenly on no man, neither be partaker of other men's sins: keep thyself pure.
I Tim.6.3 Jestližeť pak kdo jinak učí, a nepovoluje zdravým řečem Pána našeho Jezukrista, a tomu učení, kteréž jest podle zbožnosti,	1 Tm.6.3 Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho Pána Ježíše Krista a učení pravé zbožnosti,	1 Tim.6.3 If any man teach otherwise, and consent not to wholesome words, [even] the words of our Lord Jesus Christ, and to the doctrine which is according to godliness;
I Tim.6.4 [Takovýť] jest nadutý, nic neuměje, ale nemoudrost provodí při otázkách a hádkách o slova, z kterýchžto pochází závist, svár, rouhání, zlá domnění,	1 Tm.6.4 je nadutý, ničemu nerozumí a jen si libuje ve sporech a slovních potyčkách. Z toho vzniká závist, svár, urážky, podezřívání,	1 Tim.6.4 He is proud, knowing nothing, but doting about questions and strifes of words, whereof cometh envy, strife, railings, evil surmisings,
I Tim.6.6 Jestiť pak zisk veliký zbožnost, s takovou myslí, kteráž na tom, což má, přestati umí. Prisl.15.16	1 Tm.6.6 Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.	1 Tim.6.6 But godliness with contentment is great gain.
I Tim.6.7 Nic jsme zajisté nepřinesli na tento svět, bezpochyby že také nic odnésti nemůžeme. Job.1.21	1 Tm.6.7 Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.	1 Tim.6.7 For we brought nothing into [this] world, [and it is] certain we can carry nothing out.
I Tim.6.8 Ale majíce pokrm a oděv, na tom přestaneme. Zid.13.5	1 Tm.6.8 Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím.	1 Tim.6.8 And having food and raiment let us be therewith content.
I Tim.6.10 Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchžto někteří žádostivi jsouce, pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými.	1 Tm.6.10 Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.	1 Tim.6.10 For the love of money is the root of all evil: which while some coveted after, they have erred from the faith, and pierced themselves through with many sorrows.
I Tim.6.11 Ale ty, ó člověče Boží, takových věcí utíkej, následuj pak spravedlnosti, zbožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti.	1 Tm.6.11 Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.	1 Tim.6.11 But thou, O man of God, flee these things; and follow after righteousness, godliness, faith, love, patience, meekness.
I Tim.6.12 Bojuj ten dobrý boj víry, dosáhni věčného života, k němuž i povolán jsi, a vyznals dobré vyznání před mnohými svědky.	1 Tm.6.12 Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.	1 Tim.6.12 Fight the good fight of faith, lay hold on eternal life, whereunto thou art also called, and hast professed a good profession before many witnesses.
I Tim.6.13 Přikazujiť tobě před Bohem, kterýž všecko obživuje, a [před] Kristem Ježíšem, kterýž osvědčil před Pontským Pilátem dobré vyznání,	1 Tm.6.13 Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem,	1 Tim.6.13 I give thee charge in the sight of God, who quickeneth all things, and [before] Christ Jesus, who before Pontius Pilate witnessed a good confession;
I Tim.6.16 Kterýž sám má nesmrtelnost, [a] přebývá v světle nepřistupitelném, jehož žádný z lidí neviděl, aniž viděti může, kterémužto čest a síla věčná. Amen. Jan.1.18; I Jan.1.5	1 Tm.6.16 On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen. II M.33.20	1 Tim.6.16 Who only hath immortality, dwelling in the light which no man can approach unto; whom no man hath seen, nor can see: to whom [be] honour and power everlasting. Amen.
I Tim.6.17 Bohatým tohoto světa přikazuj, ať nejsou vysokomyslní a ať nedoufají v nejistém zboží, ale v Bohu živém, kterýž dává nám hojnost všeho ku požívání.	1 Tm.6.17 Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme;	1 Tim.6.17 Charge them that are rich in this world, that they be not highminded, nor trust in uncertain riches, but in the living God, who giveth us richly all things to enjoy;
I Tim.6.19 [Tak] sobě skládajíce základ dobrý k [času] budoucímu, aby dosáhli věčného života. Mat.6.20; Luk.12.33	1 Tm.6.19 a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život.	1 Tim.6.19 Laying up in store for themselves a good foundation against the time to come, that they may lay hold on eternal life.

Názor?

Druhá epištola S. Pavla k Timoteovi Kralický překlad 1613	Druhý list Timoteovi Ekumenický překlad 1985	The Second Letter of Paul to Timothy King James translation 1611
II Tim.1.7 Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné. R.8.15	2 Tm.1.7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.	2 Tim.1.7 For God hath not given us the spirit of fear; but of power, and of love, and of a sound mind.
II Tim.1.10 Nyní pak [teprv] zjevené skrze příští Spasitele našeho Jezukrista, kterýž zahladil smrt, život pak na světlo vyvedl, i nesmrtelnost skrze evangelium, Iz.25.8; I Kor.15.54-55	2 Tm.1.10 a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu. Zid.2.14	2 Tim.1.10 But is now made manifest by the appearing of our Saviour Jesus Christ, who hath abolished death, and hath brought life and immortality to light through the gospel:
II Tim.1.12 A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se [za to]; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne.	2 Tm.1.12 Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.	2 Tim.1.12 For the which cause I also suffer these things: nevertheless I am not ashamed: for I know whom I have believed, and am persuaded that he is able to keep that which I have committed unto him against that day.
II Tim.2.3 A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista.	2 Tm.2.3 Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše.	2 Tim.2.3 Thou therefore endure hardness, as a good soldier of Jesus Christ.
II Tim.2.6 Pracovati musí [i] oráč, prve nežli užitku okusí.	2 Tm.2.6 Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu.	2 Tim.2.6 The husbandman that laboureth must be first partaker of the fruits.
II Tim.2.11 Věrná [jest] tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme.	2 Tm.2.11 Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním i žít.	2 Tim.2.11 [It is] a faithful saying: For if we be dead with [him], we shall also live with [him]:
II Tim.2.12 A trpímeliť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli [ho] zapíráme, i onť nás zapře.	2 Tm.2.12 Jestliže s ním vytrváme, budeme s ním i vládnout. Zapřeme-li ho, i on nás zapře.	2 Tim.2.12 If we suffer, we shall also reign with [him]: if we deny [him], he also will deny us:
II Tim.2.13 A jsmeliť nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže.	2 Tm.2.13 Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.	2 Tim.2.13 If we believe not, [yet] he abideth faithful: he cannot deny himself.
II Tim.2.24 Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý,	2 Tm.2.24 Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý.	2 Tim.2.24 And the servant of the Lord must not strive; but be gentle unto all [men], apt to teach, patient,
II Tim.3.11 Protivenství, utrpení, kteráž na mne přišla v Antiochii, v Ikonii, [a] v Lystře; kterážto protivenství snášel jsem, ale ze všech vysvobodil mne Pán.	2 Tm.3.11 pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil!	2 Tim.3.11 Persecutions, afflictions, which came unto me at Antioch, at Iconium, at Lystra; what persecutions I endured: but out of [them] all the Lord delivered me.
II Tim.3.12 A takž i všickni, kteříž chtějí zbožně živi býti v Kristu Ježíši, protivenství míti budou. Mat.16.24; Sk.14.22	2 Tm.3.12 A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.	2 Tim.3.12 Yea, and all that will live godly in Christ Jesus shall suffer persecution.
II Tim.3.16 Všeliké [zajisté] Písmo od Boha [jest] vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž [náleží] k spravedlnosti,	2 Tm.3.16 Veškeré písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,	2 Tim.3.16 All scripture [is] given by inspiration of God, and [is] profitable for doctrine, for reproof, for correction, for instruction in righteousness:
II Tim.3.17 Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.	2 Tm.3.17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.	2 Tim.3.17 That the man of God may be perfect, throughly furnished unto all good works.
II Tim.4.2 Kaž slovo [Boží], ponoukej včas [nebo] nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.	2 Tm.4.2 Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování.	2 Tim.4.2 Preach the word; be instant in season, out of season; reprove, rebuke, exhort with all longsuffering and doctrine.
II Tim.4.18 A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen. Mat.6.13	2 Tm.4.18 Pán mě vysvobodí ze všeho zlého a zachová pro své nebeské království. Jemu patří sláva na věky věků, amen.	2 Tim.4.18 And the Lord shall deliver me from every evil work, and will preserve [me] unto his heavenly kingdom: to whom [be] glory for ever and ever. Amen.

Názor?

Epištola S. Pavla k Titovi Kralický překlad 1613	Titovi Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to Titus King James translation 1611
Tit.1.2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,	Tt.1.2 aby měli naději na věčný život, jejž slíbil pravdomluvný Bůh před věky, a ve svůj čas	Tit.1.2 In hope of eternal life, which God, that cannot lie, promised before the world began;
Tit.1.15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí. Mat.15.11; Sk.10.15; R.14.14	Tt.1.15 Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.	Tit.1.15 Unto the pure all things [are] pure: but unto them that are defiled and unbelieving [is] nothing pure; but even their mind and conscience is defiled.
Tit.2.5 [A byly] šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží. I M.3.16; Efez.5.22; I Tim.2.12	Tt.2.5 byly rozumné, cudné, staraly se o domácnost, byly laskavé a poslouchaly své muže, aby Boží slovo nebylo zneváženo.	Tit.2.5 [To be] discreet, chaste, keepers at home, good, obedient to their own husbands, that the word of God be not blasphemed.
Tit.2.7 Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, [a zachovávaje] v učení celost, vážnost, I Petr.5.3	Tt.2.7 a sám jim dávej dobrý příklad. Tvé učení ať je nezkažené, důvěryhodné,	Tit.2.7 In all things shewing thyself a pattern of good works: in doctrine [shewing] uncorruptness, gravity, sincerity,
Tit.2.8 Slovo zdravé bez úhony, aby ten, jenž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás.	Tt.2.8 ať je to zdravé a nepochybné slovo, aby protivník byl zahanben a nemohl o nás povědět nic špatného.	Tit.2.8 Sound speech, that cannot be condemned; that he that is of the contrary part may be ashamed, having no evil thing to say of you.
Tit.2.11 Zjevilať se jest zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem, I Tim.2.4; I Jan.4.9; Tit.3.4	Tt.2.11 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem II Tim.1.10	Tit.2.11 For the grace of God that bringeth salvation hath appeared to all men,
Tit.2.12 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a zbožně živi byli na tomto světě, Efez.1.4; Luk.1.75; Kol.1.22; I Petr.1.17	Tt.2.12 a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, čili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku	Tit.2.12 Teaching us that, denying ungodliness and worldly lusts, we should live soberly, righteously, and godly, in this present world;
Tit.2.13 Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista,	Tt.2.13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. I Kor.1.7; Filip.3.20	Tit.2.13 Looking for that blessed hope, and the glorious appearing of the great God and our Saviour Jesus Christ;
Tit.3.5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého, Jan.3.3-5; R.3.20-28	Tt.3.5 On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.	Tit.3.5 Not by works of righteousness which we have done, but according to his mercy he saved us, by the washing of regeneration, and renewing of the Holy Ghost;

Názor?

Epištola S. Pavla k Filemonovi Kralický překlad 1613	Filemonovi Ekumenický překlad 1985	The Letter of Paul to Philemon King James translation 1611
Filem.6 Aby společnost víry tvé mocná byla [a tudy] poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše.	Fm.6 Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista.	Philem.6 That the communication of thy faith may become effectual by the acknowledging of every good thing which is in you in Christ Jesus.

Názor?

Epištola S. Pavla k Židům Kralický překlad 1613	Židům Ekumenický překlad 1985	The Letter to Hebrew King James translation 1611
Zid.1.2 Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. Mat.21.38; Jan.1.3; Jan.1.10	Zd.1.2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. Kol.1.16	Hebr.1.2 Hath in these last days spoken unto us by [his] Son, whom he hath appointed heir of all things, by whom also he made the worlds;
Zid.1.5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem? Z.2.7; I Par.22.10	Zd.1.5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!" A jinde praví: "Já mu budu Otcem a on mi bude Synem." Sk.13.33	Hebr.1.5 For unto which of the angels said he at any time, Thou art my Son, this day have I begotten thee? And again, I will be to him a Father, and he shall be to me a Son?
Zid.1.6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží. Z.97.7	Zd.1.6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: "Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!"	Hebr.1.6 And again, when he bringeth in the firstbegotten into the world, he saith, And let all the angels of God worship him.
Zid.1.7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně; Z.104.4	Zd.1.7 O andělích je řečeno: "Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň."	Hebr.1.7 And of the angels he saith, Who maketh his angels spirits, and his ministers a flame of fire.
Zid.1.8 Ale k Synu [dí]: Stolice tvá, ó Bože, [trvá] na věky věků, berla pravosti [jestiť] berla království tvého. Z.45.7	Zd.1.8 O Synovi však: "Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království.	Hebr.1.8 But unto the Son [he saith], Thy throne, O God, [is] for ever and ever: a sceptre of righteousness [is] the sceptre of thy kingdom.
Zid.1.9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé. Z.45.8	Zd.1.9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy."	Hebr.1.9 Thou hast loved righteousness, and hated iniquity; therefore God, [even] thy God, hath anointed thee with the oil of gladness above thy fellows.
Zid.1.10 A [opět]:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa. Z.102.26	Zd.1.10 A dále: "Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.	Hebr.1.10 And, Thou, Lord, in the beginning hast laid the foundation of the earth; and the heavens are the works of thine hands:
Zid.1.12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi [vždycky] tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. Z.102.27-28	Zd.1.12 svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou."	Hebr.1.12 And as a vesture shalt thou fold them up, and they shall be changed: but thou art the same, and thy years shall not fail.
Zid.1.13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých? Z.110.1; Mat.22.44; Sk.2.34	Zd.1.13 Kterému z andělů kdy řekl: "Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřítele za podnož tvého trůnu"!	Hebr.1.13 But to which of the angels said he at any time, Sit on my right hand, until I make thine enemies thy footstool?
Zid.1.14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení? Z.34.8; Z.91.11	Zd.1.14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení? Mat.4.11; Mat.26.53	Hebr.1.14 Are they not all ministering spirits, sent forth to minister for them who shall be heirs of salvation?
Zid.2.5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.	Zd.2.5 Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme,	Hebr.2.5 For unto the angels hath he not put in subjection the world to come, whereof we speak.
Zid.2.6 Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš. Job.7.17; Z.8.5-7; Z.144.3	Zd.2.6 kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: "Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš?	Hebr.2.6 But one in a certain place testified, saying, What is man, that thou art mindful of him? or the son of man, that thou visitest him?
Zid.2.7 Maličkos jej menšího andělů učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých. Mat.28.18; Efez.1.21-22	Zd.2.7 Jen na krátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou,	Hebr.2.7 Thou madest him a little lower than the angels; thou crownedst him with glory and honour, and didst set him over the works of thy hands:
Zid.2.8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.	Zd.2.8 všecko jsi podrobil pod jeho nohy." Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.	Hebr.2.8 Thou hast put all things in subjection under his feet. For in that he put all in subjection under him, he left nothing [that is] not put under him. But now we see not yet all things put under him.
Zid.2.9 Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti. Filip.2.8-9	Zd.2.9 Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.	Hebr.2.9 But we see Jesus, who was made a little lower than the angels for the suffering of death, crowned with glory and honour; that he by the grace of God should taste death for every man.
Zid.2.13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh. Iz.8.18	Zd.2.13 A jinde praví: "Také já svou důvěru složím v Boha." A dále: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."	Hebr.2.13 And again, I will put my trust in him. And again, Behold I and the children which God hath given me.
Zid.2.14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla, Iz.25.8; Oz.13.14; I Kor.15.54-55; II Tim.1.10	Zd.2.14 Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, Zj.12.10	Hebr.2.14 Forasmuch then as the children are partakers of flesh and blood, he also himself likewise took part of the same; that through death he might destroy him that had the power of death, that is, the devil;
Zid.2.15 A [aby] vysvobodil ty, kteřížto bázní smrti po všecken čas života [svého] podrobeni byli v službu.	Zd.2.15 a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.	Hebr.2.15 And deliver them who through fear of death were all their lifetime subject to bondage.
Zid.2.17 A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu [jednáno býti mělo].	Zd.2.17 Proto musil být ve všem jako jeho bratři, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu. R.8.3; R.8.29	Hebr.2.17 Wherefore in all things it behoved him to be made like unto [his] brethren, that he might be a merciful and faithful high priest in things [pertaining] to God, to make reconciliation for the sins of the people.
Zid.2.18 Nebo že jest [i] sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.	Zd.2.18 Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.	Hebr.2.18 For in that he himself hath suffered being tempted, he is able to succour them that are tempted.
Zid.3.6 Ale Kristus, jakožto Syn, [vládne] nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.	Zd.3.6 Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.	Hebr.3.6 But Christ as a son over his own house; whose house are we, if we hold fast the confidence and the rejoicing of the hope firm unto the end.
Zid.3.7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšelili byste hlas jeho,	Zd.3.7 Proto, jak říká Duch svatý: "Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,	Hebr.3.7 Wherefore (as the Holy Ghost saith, To day if ye will hear his voice,
Zid.3.9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let. II M.17.7	Zd.3.9 kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky po čtyřicet let. Z.95.8	Hebr.3.9 When your fathers tempted me, proved me, and saw my works forty years.
Zid.3.12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, [a] nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.	Zd.3.12 Dejte si pozor, bratři, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.	Hebr.3.12 Take heed, brethren, lest there be in any of you an evil heart of unbelief, in departing from the living God.
Zid.3.14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.	Zd.3.14 Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.	Hebr.3.14 For we are made partakers of Christ, if we hold the beginning of our confidence stedfast unto the end;
Zid.3.18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.	Zd.3.18 A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli?	Hebr.3.18 And to whom sware he that they should not enter into his rest, but to them that believed not?
Zid.4.12 Živáť [jest] zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v [kostech], a rozeznává myšlení i mínění srdce. Iz.49.2; Jer.23.29; Zj.1.16	Zd.4.12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Efez.6.17	Hebr.4.12 For the word of God [is] quick, and powerful, and sharper than any twoedged sword, piercing even to the dividing asunder of soul and spirit, and of the joints and marrow, and [is] a discerner of the thoughts and intents of the heart.
Zid.4.13 A neníť [žádného] stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.	Zd.4.13 Není tvora, který by se mohl před ním skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.	Hebr.4.13 Neither is there any creature that is not manifest in his sight: but all things [are] naked and opened unto the eyes of him with whom we have to do.
Zid.4.16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.	Zd.4.16 Přistupme tedy směle k trůnu milostí,abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.	Hebr.4.16 Let us therefore come boldly unto the throne of grace, that we may obtain mercy, and find grace to help in time of need.
Zid.5.5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. Z.2.7; Sk.13.33; Zid.1.5	Zd.5.5 Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: "Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil." Jan.3.27	Hebr.5.5 So also Christ glorified not himself to be made an high priest; but he that said unto him, Thou art my Son, to day have I begotten thee.
Zid.5.6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Z.110.4; Zid.7.17	Zd.5.6 A na jiném místě říká: "Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova." Zid.7.1-3	Hebr.5.6 As he saith also in another [place], Thou [art] a priest for ever after the order of Melchisedec.
Zid.5.7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest [i vysvobozen] z toho, čehož se strašil. Mat.26.39	Zd.5.7 Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel. Jan.12.27	Hebr.5.7 Who in the days of his flesh, when he had offered up prayers and supplications with strong crying and tears unto him that was able to save him from death, and was heard in that he feared;
Zid.5.8 A ačkoli byl Syn [Boží], z toho [však], což strpěl, naučil se poslušenství. Filip.2.8	Zd.5.8 Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,	Hebr.5.8 Though he were a Son, yet learned he obedience by the things which he suffered;
Zid.5.10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova. Z.110.4	Zd.5.10 když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova.	Hebr.5.10 Called of God an high priest after the order of Melchisedec.
Zid.5.12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.	Zd.5.12 Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, ale zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm.	Hebr.5.12 For when for the time ye ought to be teachers, ye have need that one teach you again which [be] the first principles of the oracles of God; and are become such as have need of milk, and not of strong meat.
Zid.5.13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).	Zd.5.13 Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně.	Hebr.5.13 For every one that useth milk [is] unskilful in the word of righteousness: for he is a babe.
Zid.5.14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, [totiž] těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.	Zd.5.14 Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.	Hebr.5.14 But strong meat belongeth to them that are of full age, [even] those who by reason of use have their senses exercised to discern both good and evil.
Zid.6.4 Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého, Zid.10.26; II Petr.2.20	Zd.6.4 Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého	Hebr.6.4 For [it is] impossible for those who were once enlightened, and have tasted of the heavenly gift, and were made partakers of the Holy Ghost,
Zid.6.5 Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,	Zd.6.5 a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku,	Hebr.6.5 And have tasted the good word of God, and the powers of the world to come,
Zid.6.6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.	Zd.6.6 a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch. II Petr.2.21	Hebr.6.6 If they shall fall away, to renew them again unto repentance; seeing they crucify to themselves the Son of God afresh, and put [him] to an open shame.
Zid.6.7 Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.	Zd.6.7 Země, která často přijímá déšť a rodí užitečnou rostlinu těm, kdo ji obdělávají, má účast na Božím požehnání.	Hebr.6.7 For the earth which drinketh in the rain that cometh oft upon it, and bringeth forth herbs meet for them by whom it is dressed, receiveth blessing from God:
Zid.6.11 Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost [k nabytí] plné jistoty naděje,	Zd.6.11 Toužíme jen, aby na každém z vás bylo vidět neutuchající horlivost až do konce, kdy se naplní naše naděje;	Hebr.6.11 And we desire that every one of you do shew the same diligence to the full assurance of hope unto the end:
Zid.6.13 Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého, I M.12.3; I M.22.16	Zd.6.13 Tak dal Bůh zaslíbení Abrahámovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém:	Hebr.6.13 For when God made promise to Abraham, because he could swear by no greater, he sware by himself,
Zid.6.15 A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.	Zd.6.15 A protože byl Abrahám trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu.	Hebr.6.15 And so, after he had patiently endured, he obtained the promise.
Zid.6.18 Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, [my], kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.	Zd.6.18 A tak tyto dvě nezměnitelné věci, v nichž Bůh přece nemůže lhát, jsou mocným povzbuzením pro nás, kteří jsme nalezli útočiště v naději nám dané.	Hebr.6.18 That by two immutable things, in which [it was] impossible for God to lie, we might have a strong consolation, who have fled for refuge to lay hold upon the hope set before us:
Zid.6.19 Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,	Zd.6.19 V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně,	Hebr.6.19 Which [hope] we have as an anchor of the soul, both sure and stedfast, and which entereth into that within the veil;
Zid.6.20 Kdežto předchůdce [náš] pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky. Zid.5.6	Zd.6.20 kam jako první za nás vstoupil Ježíš, kněz na věky podle řádu Melchisedechova.	Hebr.6.20 Whither the forerunner is for us entered, [even] Jesus, made an high priest for ever after the order of Melchisedec.
Zid.7.1 Nebo ten Melchisedech [byl] král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání. I M.14.18	Zd.7.1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu	Hebr.7.1 For this Melchisedec, king of Salem, priest of the most high God, who met Abraham returning from the slaughter of the kings, and blessed him;
Zid.7.2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje, I M.14.20	Zd.7.2 a Abraham mu z veškeré kořisti dal desátý díl. Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje.	Hebr.7.2 To whom also Abraham gave a tenth part of all; first being by interpretation King of righteousness, and after that also King of Salem, which is, King of peace;
Zid.7.3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.	Zd.7.3 Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy.	Hebr.7.3 Without father, without mother, without descent, having neither beginning of days, nor end of life; but made like unto the Son of God; abideth a priest continually.
Zid.7.9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.	Zd.7.9 Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá.	Hebr.7.9 And as I may so say, Levi also, who receiveth tithes, payed tithes in Abraham.
Zid.7.10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech. I M.14.18	Zd.7.10 Ještě se totiž nenarodil a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc.	Hebr.7.10 For he was yet in the loins of his father, when Melchisedec met him.
Zid.7.11 A protož bylaliť dokonalost [spasení] skrze Levítské kněžství, (nebo za toho [kněžství] vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl [již více] podle řádu Aronova jmenován? Zid.7.18-19	Zd.7.11 Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchizedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova?	Hebr.7.11 If therefore perfection were by the Levitical priesthood, (for under it the people received the law,) what further need [was there] that another priest should rise after the order of Melchisedec, and not be called after the order of Aaron?
Zid.7.12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.	Zd.7.12 Avšak mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona.	Hebr.7.12 For the priesthood being changed, there is made of necessity a change also of the law.
Zid.7.13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři [v službě] nebyl.	Zd.7.13 A ten, na nějž se to slovo vztahuje, pocházel z jiného pokolení, z něhož nikdo nekonal službu u oltáře.	Hebr.7.13 For he of whom these things are spoken pertaineth to another tribe, of which no man gave attendance at the altar.
Zid.7.14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš. I M.49.10; Iz.11.1	Zd.7.14 Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení. Zj.5.5	Hebr.7.14 For [it is] evident that our Lord sprang out of Juda; of which tribe Moses spake nothing concerning priesthood.
Zid.7.15 Nýbrž hojněji to zjevné jest [i z toho], že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,	Zd.7.15 To vše je ještě zřejmější, když podobně jako Melchisedech je ustanoven jiný kněz	Hebr.7.15 And it is yet far more evident: for that after the similitude of Melchisedec there ariseth another priest,
Zid.7.16 Kterýžto učiněn jest [knězem] ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.	Zd.7.16 ne podle zákona o tělesném původu, nýbrž na základě svého nepomíjejícího života, R.1.4	Hebr.7.16 Who is made, not after the law of a carnal commandment, but after the power of an endless life.
Zid.7.17 Nebo svědčí [Písmo, řka]: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. Z.110.4; Zid.5.6; Zid.6.20	Zd.7.17 jak se o něm svědčí: "Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova."	Hebr.7.17 For he testifieth, Thou [art] a priest for ever after the order of Melchisedec.
Zid.7.18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné. R.8.3	Zd.7.18 Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný -	Hebr.7.18 For there is verily a disannulling of the commandment going before for the weakness and unprofitableness thereof.
Zid.7.19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu. Jan.1.17; R.3.28	Zd.7.19 zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti - avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu. R.3.20	Hebr.7.19 For the law made nothing perfect, but the bringing in of a better hope [did]; by the which we draw nigh unto God.
Zid.7.21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty [jsi] kněz na věky podle řádu Melchisedechova.	Zd.7.21 "Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věky."	Hebr.7.21 (For those priests were made without an oath; but this with an oath by him that said unto him, The Lord sware and will not repent, Thou [art] a priest for ever after the order of Melchisedec:)
Zid.7.25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.	Zd.7.25 Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.	Hebr.7.25 Wherefore he is able also to save them to the uttermost that come unto God by him, seeing he ever liveth to make intercession for them.
Zid.7.26 Takovéhoť zajisté nám slušelo [míti] nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl, I Petr.2.22	Zd.7.26 To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,	Hebr.7.26 For such an high priest became us, [who is] holy, harmless, undefiled, separate from sinners, and made higher than the heavens;
Zid.8.10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. Jer.24.7; Ezech.11.19; Zach.8.8; II Kor.6.16-18	Zd.8.10 A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.	Hebr.8.10 For this [is] the covenant that I will make with the house of Israel after those days, saith the Lord; I will put my laws into their mind, and write them in their hearts: and I will be to them a God, and they shall be to me a people:
Zid.8.11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.	Zd.8.11 Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: "Poznej Pána", protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího.	Hebr.8.11 And they shall not teach every man his neighbour, and every man his brother, saying, Know the Lord: for all shall know me, from the least to the greatest.
Zid.8.12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.	Zd.8.12 Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu."	Hebr.8.12 For I will be merciful to their unrighteousness, and their sins and their iniquities will I remember no more.
Zid.9.1 Mělať pak i první ona [smlouva] ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.	Zd.9.1 I ta první smlouva měla ovšem bohoslužebný řád i posvátné místo, ale pozemské.	Hebr.9.1 Then verily the first [covenant] had also ordinances of divine service, and a worldly sanctuary.
Zid.9.2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně. II M.26.1	Zd.9.2 To byl stánek, v jehož přední části, zvané svatyně, byly svícny a stůl na předložené chleby.	Hebr.9.2 For there was a tabernacle made; the first, wherein [was] the candlestick, and the table, and the shewbread; which is called the sanctuary.
Zid.9.3 Za druhou pak oponou [byl] stánek, kterýž sloul svatyně svatých, II M.26.33	Zd.9.3 Za oponou byla druhá část stánku, nazývaná nejsvětější svatyně. Mat.27.51	Hebr.9.3 And after the second veil, the tabernacle which is called the Holiest of all;
Zid.9.4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto [bylo] věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona, II M.16.33; II M.25.10; I Kral.8.9	Zd.9.4 Tam byl zlatý kadidlový oltář, truhla smlouvy, ze všech stran krytá zlatem, v ní pak byla zlatá nádoba s manou, Áronova hůl, která se kdysi zazelenala, a desky smlouvy.	Hebr.9.4 Which had the golden censer, and the ark of the covenant overlaid round about with gold, wherein [was] the golden pot that had manna, and Aaron's rod that budded, and the tables of the covenant;
Zid.9.6 To [vše] když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,	Zd.9.6 Od té doby, kdy bylo všecko tak zřízeno, vcházeli stále do přední části stánku kněží a konali tam bohoslužbu.	Hebr.9.6 Now when these things were thus ordained, the priests went always into the first tabernacle, accomplishing the service [of God].
Zid.9.7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i [za] lidské nevědomosti. II M.30.10	Zd.9.7 Do druhé části stánku vcházel jen jednou za rok sám velekněz, a to nikdy bez krve, kterou obětoval za sebe i za přestoupení lidu. III M.26.2	Hebr.9.7 But into the second [went] the high priest alone once every year, not without blood, which he offered for himself, and [for] the errors of the people:
Zid.9.8 Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval. Iz.35.8; Jan.14.6; Zid.10.9; Zid.10.20	Zd.9.8 Tím Duch svatý naznačuje, že ještě nebyla otevřena cesta do nejsvětější svatyně, pokud stála přední část stánku.	Hebr.9.8 The Holy Ghost this signifying, that the way into the holiest of all was not yet made manifest, while as the first tabernacle was yet standing:
Zid.9.11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,	Zd.9.11 Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším.	Hebr.9.11 But Christ being come an high priest of good things to come, by a greater and more perfect tabernacle, not made with hands, that is to say, not of this building;
Zid.9.12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. Zid.10.12	Zd.9.12 A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou pro vždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení. Iz.45.17	Hebr.9.12 Neither by the blood of goats and calves, but by his own blood he entered in once into the holy place, having obtained eternal redemption [for us].
Zid.9.14 Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? I Jan.1.7	Zd.9.14 čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí. I Kor.15.45; I Tim.3.9	Hebr.9.14 How much more shall the blood of Christ, who through the eternal Spirit offered himself without spot to God, purge your conscience from dead works to serve the living God?
Zid.9.16 Nebo kdež [se děje] kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.	Zd.9.16 Při závěti se musí prokázat smrt toho, kdo ji ustanovil.	Hebr.9.16 For where a testament [is], there must also of necessity be the death of the testator.
Zid.9.17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.	Zd.9.17 Jen závěť zemřelých je totiž platná; nemá však platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil.	Hebr.9.17 For a testament [is] of force after men are dead: otherwise it is of no strength at all while the testator liveth.
Zid.9.18 Protož ani první onen [kšaft] bez krve nebyl posvěcován.	Zd.9.18 Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez vylití krve;	Hebr.9.18 Whereupon neither the first [testament] was dedicated without blood.
Zid.9.22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění [vin]. III M.17.11; Efez.1.7	Zd.9.22 Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.	Hebr.9.22 And almost all things are by the law purged with blood; and without shedding of blood is no remission.
Zid.10.1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti. Kol.2.17	Zd.10.1 V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášeně každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.	Hebr.10.1 For the law having a shadow of good things to come, [and] not the very image of the things, can never with those sacrifices which they offered year by year continually make the comers thereunto perfect.
Zid.10.2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?	Zd.10.2 Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou pro vždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.	Hebr.10.2 For then would they not have ceased to be offered? because that the worshippers once purged should have had no more conscience of sins.
Zid.10.3 Ale při těch [obětech] připomínání hříchů [děje] se každého roku.	Zd.10.3 Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,	Hebr.10.3 But in those [sacrifices there is] a remembrance again [made] of sins every year.
Zid.10.4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.	Zd.10.4 neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit. Zid.9.12-14	Hebr.10.4 For [it is] not possible that the blood of bulls and of goats should take away sins.
Zid.10.5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. Z.40.7	Zd.10.5 Proto Kristus říká, když přichází na svět: "Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo. Mat.9.13	Hebr.10.5 Wherefore when he cometh into the world, he saith, Sacrifice and offering thou wouldest not, but a body hast thou prepared me:
Zid.10.6 Zápalných obětí, ani [obětí] za hřích jsi neoblíbil.	Zd.10.6 V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení.	Hebr.10.6 In burnt offerings and [sacrifices] for sin thou hast had no pleasure.
Zid.10.7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.	Zd.10.7 Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno."	Hebr.10.7 Then said I, Lo, I come (in the volume of the book it is written of me,) to do thy will, O God.
Zid.10.8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i [obětí] za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,	Zd.10.8 Předně říká: "Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení" - totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.	Hebr.10.8 Above when he said, Sacrifice and offering and burnt offerings and [offering] for sin thou wouldest not, neither hadst pleasure [therein]; which are offered by the law;
Zid.10.9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil. Z.40.8-9	Zd.10.9 Potom však řekne: "Zde jsem, abych konal tvou vůli." Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé. Jan.6.38	Hebr.10.9 Then said he, Lo, I come to do thy will, O God. He taketh away the first, that he may establish the second.
Zid.10.10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou. Zid.9.12	Zd.10.10 Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.	Hebr.10.10 By the which will we are sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once [for all].
Zid.10.11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.	Zd.10.11 Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.	Hebr.10.11 And every priest standeth daily ministering and offering oftentimes the same sacrifices, which can never take away sins:
Zid.10.12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží, Z.110.1	Zd.10.12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží	Hebr.10.12 But this man, after he had offered one sacrifice for sins for ever, sat down on the right hand of God;
Zid.10.13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho. Sk.2.35; Zid.2.8	Zd.10.13 a hledí vstříc tomu, "až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu". Mat.22.44	Hebr.10.13 From henceforth expecting till his enemies be made his footstool.
Zid.10.14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.	Zd.10.14 Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.	Hebr.10.14 For by one offering he hath perfected for ever them that are sanctified.
Zid.10.16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je, Jer.31.33; Jan.6.45	Zd.10.16 Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; Zid.8.10-11	Hebr.10.16 This [is] the covenant that I will make with them after those days, saith the Lord, I will put my laws into their hearts, and in their minds will I write them;
Zid.10.17 [Za tím řekl:] A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.	Zd.10.17 na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu."	Hebr.10.17 And their sins and iniquities will I remember no more.
Zid.10.18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť [potřebí] více oběti za hřích.	Zd.10.18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.	Hebr.10.18 Now where remission of these [is, there is] no more offering for sin.
Zid.10.19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu, Jan.10.9; Efez.2.13	Zd.10.19 Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratři, odvážit vejít do svatyně	Hebr.10.19 Having therefore, brethren, boldness to enter into the holiest by the blood of Jesus,
Zid.10.20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, Jan.14.6	Zd.10.20 cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony - to jest obětováním svého těla. Mat.27.51	Hebr.10.20 By a new and living way, which he hath consecrated for us, through the veil, that is to say, his flesh;
Zid.10.22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,	Zd.10.22 přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.	Hebr.10.22 Let us draw near with a true heart in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and our bodies washed with pure water.
Zid.10.26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již [více] oběti za hříchy, Zid.6.4	Zd.10.26 Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, II Petr.2.21	Hebr.10.26 For if we sin wilfully after that we have received the knowledge of the truth, there remaineth no more sacrifice for sins,
Zid.10.27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.	Zd.10.27 ale jen s hrozným soudem a "žárem ohně, který stráví Boží odpůrce". Iz.26.11	Hebr.10.27 But a certain fearful looking for of judgment and fiery indignation, which shall devour the adversaries.
Zid.10.35 Protož neodmítejtež [od sebe] smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.	Zd.10.35 Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.	Hebr.10.35 Cast not away therefore your confidence, which hath great recompence of reward.
Zid.10.36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.	Zd.10.36 Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.	Hebr.10.36 For ye have need of patience, that, after ye have done the will of God, ye might receive the promise.
Zid.11.1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, [a] důvod neviditelných.	Zd.11.1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.	Hebr.11.1 Now faith is the substance of things hoped for, the evidence of things not seen.
Zid.11.2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové.	Zd.11.2 K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.	Hebr.11.2 For by it the elders obtained a good report.
Zid.11.3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. I M.1.1	Zd.11.3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. Z.33.6; R.1.20	Hebr.11.3 Through faith we understand that the worlds were framed by the word of God, so that things which are seen were not made of things which do appear.
Zid.11.5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu. I M.5.24	Zd.11.5 Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. 'Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.' Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.	Hebr.11.5 By faith Enoch was translated that he should not see death; and was not found, because God had translated him: for before his translation he had this testimony, that he pleased God.
Zid.11.6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se [Bohu]; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest [Bůh], a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.	Zd.11.6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.	Hebr.11.6 But without faith [it is] impossible to please [him]: for he that cometh to God must believe that he is, and [that] he is a rewarder of them that diligently seek him.
Zid.11.11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.	Zd.11.11 Také Sára věřila, a proto přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas; pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.	Hebr.11.11 Through faith also Sara herself received strength to conceive seed, and was delivered of a child when she was past age, because she judged him faithful who had promised.
Zid.11.33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,	Zd.11.33 kteří svou vírou dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo zaslíbeno; zavírali tlamy lvům,	Hebr.11.33 Who through faith subdued kingdoms, wrought righteousness, obtained promises, stopped the mouths of lions,
Zid.11.34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.	Zd.11.34 krotili plameny ohně, unikali ostří meče, v slabosti nabývali síly, vedli si hrdinsky v boji, zaháněli na útěk vojska cizinců;	Hebr.11.34 Quenched the violence of fire, escaped the edge of the sword, out of weakness were made strong, waxed valiant in fight, turned to flight the armies of the aliens.
Zid.12.1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,	Zd.12.1 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,	Hebr.12.1 Wherefore seeing we also are compassed about with so great a cloud of witnesses, let us lay aside every weight, and the sin which doth so easily beset [us], and let us run with patience the race that is set before us,
Zid.12.2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího. Luk.24.26; Luk.24.46; Sk.3.15; Filip.2.8; Zid.1.13	Zd.12.2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. Zid.110.1	Hebr.12.2 Looking unto Jesus the author and finisher of [our] faith; who for the joy that was set before him endured the cross, despising the shame, and is set down at the right hand of the throne of God.
Zid.12.5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš? Job.5.17; Prisl.3.11-12	Zd.12.5 Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: "Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá. Zj.3.19	Hebr.12.5 And ye have forgotten the exhortation which speaketh unto you as unto children, My son, despise not thou the chastening of the Lord, nor faint when thou art rebuked of him:
Zid.12.6 Nebo kohož miluje Pán, [tohoť] tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.	Zd.12.6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna."	Hebr.12.6 For whom the Lord loveth he chasteneth, and scourgeth every son whom he receiveth.
Zid.12.11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.	Zd.12.11 Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.	Hebr.12.11 Now no chastening for the present seemeth to be joyous, but grievous: nevertheless afterward it yieldeth the peaceable fruit of righteousness unto them which are exercised thereby.
Zid.12.14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána, Mat.5.8	Zd.12.14 Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána. Z.34.15; I Jan.3.2	Hebr.12.14 Follow peace with all [men], and holiness, without which no man shall see the Lord:
Zid.12.24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova. I M.4.10; Prisl.15.16; I Tim.2.5	Zd.12.24 a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.	Hebr.12.24 And to Jesus the mediator of the new covenant, and to the blood of sprinkling, that speaketh better things than [that of] Abel.
Zid.13.2 Na přívětivost k hostem nezapomínejte; skrze ni zajisté někteří, nevěděvše, anděly za hostě přijímali.	Zd.13.2 s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.	Hebr.13.2 Be not forgetful to entertain strangers: for thereby some have entertained angels unawares.
Zid.13.3 Pomněte na vězně, jako byste spolu vězňové byli, na soužené, jakožto ti, jenž také v těle jste.	Zd.13.3 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení.	Hebr.13.3 Remember them that are in bonds, as bound with them; [and] them which suffer adversity, as being yourselves also in the body.
Zid.13.5 Obcování vaše budiž bez lakomství, dosti majíce na tom, což máte. Onť zajisté řekl: Nikoli nenechám tebe tak, aniž tě opustím; V M.31.8	Zd.13.5 Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: 'Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.' Mat.6.24	Hebr.13.5 [Let your] conversation [be] without covetousness; [and be] content with such things as ye have: for he hath said, I will never leave thee, nor forsake thee.
Zid.13.6 Tak abychom doufanlivě říkali: Pán spomocník můj, aniž se budu báti, by mi co učiniti mohl člověk. Z.56.12; Z.118.6	Zd.13.6 Proto smíme říkat s důvěrou: 'Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?' Z.27.1; R.8.31; R.8.39	Hebr.13.6 So that we may boldly say, The Lord [is] my helper, and I will not fear what man shall do unto me.
Zid.13.8 Ježíš Kristus [jest] včera i dnes, tentýž i na věky. Z.2.7	Zd.13.8 Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Zj.1.18	Hebr.13.8 Jesus Christ the same yesterday, and to day, and for ever.
Zid.13.11 Nebo kterýchž hovad krev vnášína bývá do svatyně skrze nejvyššího kněze za hřích, těch pálena bývají těla vně za stany.	Zd.13.11 Vždyť těla zvířat, jejichž krev vnáší velekněz do svatyně jako oběť za hřích, spalují se za hradbami.	Hebr.13.11 For the bodies of those beasts, whose blood is brought into the sanctuary by the high priest for sin, are burned without the camp.
Zid.13.12 Protož i Ježíš, aby posvětil lidu skrze svou vlastní krev, vně za branou trpěl. Mat.21.39; Jan.19.17-20	Zd.13.12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.	Hebr.13.12 Wherefore Jesus also, that he might sanctify the people with his own blood, suffered without the gate.
Zid.13.15 Protož skrze něho obětujme Bohu obět chvály vždycky, to jest ovoce rtů, oslavujících jméno jeho. Oz.14.2; Efez.5.20	Zd.13.15 Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno. I Petr.2.5	Hebr.13.15 By him therefore let us offer the sacrifice of praise to God continually, that is, the fruit of [our] lips giving thanks to his name.
Zid.13.16 Na účinnost pak a na sdílnost nezapomínejte; nebo v takových obětech zvláštní svou libost má Bůh.	Zd.13.16 Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí. Mat.9.13	Hebr.13.16 But to do good and to communicate forget not: for with such sacrifices God is well pleased.
Zid.13.20 Bůh pak pokoje, kterýž toho velikého pro krev smlouvy věčné Pastýře ovcí vzkřísil z mrtvých, Pána našeho Ježíše, Ezech.34.23; Jan.10.11; Sk.2.21	Zd.13.20 A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše, Zach.9.11	Hebr.13.20 Now the God of peace, that brought again from the dead our Lord Jesus, that great shepherd of the sheep, through the blood of the everlasting covenant,
Zid.13.21 Učiniž vás způsobné ve všelikém skutku dobrém, k činění vůle jeho, působě v vás to, což jest libé před obličejem jeho, skrze Jezukrista, jemuž sláva na věky věků. Amen.	Zd.13.21 nechť vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli; on v nás působí to, co se mu líbí, skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věky věků! Amen.	Hebr.13.21 Make you perfect in every good work to do his will, working in you that which is wellpleasing in his sight, through Jesus Christ; to whom [be] glory for ever and ever. Amen.

Názor?

Epištola S. Jakuba Kralický překlad 1613	List Jakubův Ekumenický překlad 1985	The Letter of James King James translation 1611
Jak.1.2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,	Jk.1.2 Mějte z toho jen radost, moji bratři, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.	James.1.2 My brethren, count it all joy when ye fall into divers temptations;
Jak.1.3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.	Jk.1.3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.	James.1.3 Knowing [this], that the trying of your faith worketh patience.
Jak.1.5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž [jí] od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.	Jk.1.5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána. Jan.14.13; I Jan.5.14	James.1.5 If any of you lack wisdom, let him ask of God, that giveth to all [men] liberally, and upbraideth not; and it shall be given him.
Jak.1.6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. Jer.29.12; Mat.7.7; Mark.11.24; Luk.11.9	Jk.1.6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.	James.1.6 But let him ask in faith, nothing wavering. For he that wavereth is like a wave of the sea driven with the wind and tossed.
Jak.1.13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.	Jk.1.13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. I Jan.1.5	James.1.13 Let no man say when he is tempted, I am tempted of God: for God cannot be tempted with evil, neither tempteth he any man:
Jak.1.17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani [jakého pro] obrácení se [někam jinam] zastínění.	Jk.1.17 'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něhož není proměny ani střídání světla a stínu.	James.1.17 Every good gift and every perfect gift is from above, and cometh down from the Father of lights, with whom is no variableness, neither shadow of turning.
Jak.1.19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.	Jk.1.19 Pamatujte si, moji milovaní bratři: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;	James.1.19 Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:
Jak.1.21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.	Jk.1.21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.	James.1.21 Wherefore lay apart all filthiness and superfluity of naughtiness, and receive with meekness the engrafted word, which is able to save your souls.
Jak.1.22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. Mat.7.21-24	Jk.1.22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!	James.1.22 But be ye doers of the word, and not hearers only, deceiving your own selves.
Jak.1.23 Nebo bylli by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.	Jk.1.23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;	James.1.23 For if any be a hearer of the word, and not a doer, he is like unto a man beholding his natural face in a glass:
Jak.1.24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.	Jk.1.24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.	James.1.24 For he beholdeth himself, and goeth his way, and straightway forgetteth what manner of man he was.
Jak.1.27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich [a] ostříhati sebe neposkvrněného od světa.	Jk.1.27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.	James.1.27 Pure religion and undefiled before God and the Father is this, To visit the fatherless and widows in their affliction, [and] to keep himself unspotted from the world.
Jak.2.8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.	Jk.2.8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.	James.2.8 If ye fulfil the royal law according to the scripture, Thou shalt love thy neighbour as thyself, ye do well:
Jak.2.13 Nebo odsouzení bez milosrdenství [stane se] tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku. Mat.5.7; Mat.6.15	Jk.2.13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.	James.2.13 For he shall have judgment without mercy, that hath shewed no mercy; and mercy rejoiceth against judgment.
Jak.2.14 Co prospěje, bratří moji, pravíli se kdo víru míti, a nemáli skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti? Mat.7.26	Jk.2.14 Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Mat.7.21; Jak.1.22	James.2.14 What [doth it] profit, my brethren, though a man say he hath faith, and have not works? can faith save him?
Jak.2.15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,	Jk.2.15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,	James.2.15 If a brother or sister be naked, and destitute of daily food,
Jak.2.16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?	Jk.2.16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?	James.2.16 And one of you say unto them, Depart in peace, be [ye] warmed and filled; notwithstanding ye give them not those things which are needful to the body; what [doth it] profit?
Jak.2.17 Takž i víra, nemáli skutků, mrtváť jest sama v sobě.	Jk.2.17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.	James.2.17 Even so faith, if it hath not works, is dead, being alone.
Jak.2.19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť [tomu] věří, avšak třesou se. Mat.8.29	Jk.2.19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.	James.2.19 Thou believest that there is one God; thou doest well: the devils also believe, and tremble.
Jak.2.23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu [to] za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest. I M.15.6; R.4.3	Jk.2.23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.	James.2.23 And the scripture was fulfilled which saith, Abraham believed God, and it was imputed unto him for righteousness: and he was called the Friend of God.
Jak.2.26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.	Jk.2.26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.	James.2.26 For as the body without the spirit is dead, so faith without works is dead also.
Jak.3.5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!	Jk.3.5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Pavažte, jak malý oheň může zapálit veliký les!	James.3.5 Even so the tongue is a little member, and boasteth great things. Behold, how great a matter a little fire kindleth!
Jak.3.8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; [tak jest] nezkrotitelné zlé, pln [jsa] jedu smrtelného.	Jk.3.8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí, Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.	James.3.8 But the tongue can no man tame; [it is] an unruly evil, full of deadly poison.
Jak.3.18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.	Jk.3.18 Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.	James.3.18 And the fruit of righteousness is sown in peace of them that make peace.
Jak.4.2 Žádáte, a nemáte; závidíte [sobě,] a dychtíte [po tom, což sobě zalibujete,] a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak [toho, oč usilujete,] nemáte, protože neprosíte.	Jk.4.2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.	James.4.2 Ye lust, and have not: ye kill, and desire to have, and cannot obtain: ye fight and war, yet ye have not, because ye ask not.
Jak.4.3 Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.	Jk.4.3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.	James.4.3 Ye ask, and receive not, because ye ask amiss, that ye may consume [it] upon your lusts.
Jak.4.7 Poddejtež se tedy Bohu, [a] zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.	Jk.4.7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.	James.4.7 Submit yourselves therefore to God. Resist the devil, and he will flee from you.
Jak.4.8 Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.	Jk.4.8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!	James.4.8 Draw nigh to God, and he will draw nigh to you. Cleanse [your] hands, [ye] sinners; and purify [your] hearts, [ye] double minded.
Jak.4.11 Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíšli pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.	Jk.4.11 Bratři, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce. R.2.1	James.4.11 Speak not evil one of another, brethren. He that speaketh evil of [his] brother, and judgeth his brother, speaketh evil of the law, and judgeth the law: but if thou judge the law, thou art not a doer of the law, but a judge.
Jak.4.15 Místo toho, co byste měli říci: Budeli Bůh chtíti, a budemeli živi, i učiníme toto nebo onono.	Jk.4.15 Raději byste měli říkat: "Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono."	James.4.15 For that ye [ought] to say, If the Lord will, we shall live, and do this, or that.
Jak.4.17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má. Luk.12.47; Jan.9.41	Jk.4.17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.	James.4.17 Therefore to him that knoweth to do good, and doeth [it] not, to him it is sin.
Jak.5.12 Přede všemi pak věcmi, bratří moji, nepřisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou přísahou, ale buď [řeč] vaše: Jistě, jistě, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzení.	Jk.5.12 Především nepřísahejte, bratři moji, ani při nebi ani při zemi ani při ničem jiném. Vaše 'ano' ať je vždy 'ano' a 'ne' ať je 'ne', abyste nepropadli soudu.	James.5.12 But above all things, my brethren, swear not, neither by heaven, neither by the earth, neither by any other oath: but let your yea be yea; and [your] nay, nay; lest ye fall into condemnation.
Jak.5.13 Jestli kdo z vás zkormoucený? Modliž se. Pakli jest kdo mysli dobré? Prozpěvuj [Pánu].	Jk.5.13 Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!	James.5.13 Is any among you afflicted? let him pray. Is any merry? let him sing psalms.
Jak.5.14 Stůněli kdo z vás? Zavolej starších sboru, a [oni] modltež se za něj, mažíce jej olejem ve jménu Páně. Mark.16.18	Jk.5.14 Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.	James.5.14 Is any sick among you? let him call for the elders of the church; and let them pray over him, anointing him with oil in the name of the Lord:
Jak.5.15 A modlitba víry uzdraví neduživého, a pozdvihneť ho Pán; a jestliže jest co prohřešil, budeť jemu odpuštěno. Z.30.3	Jk.5.15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.	James.5.15 And the prayer of faith shall save the sick, and the Lord shall raise him up; and if he have committed sins, they shall be forgiven him.
Jak.5.16 Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů [svých], a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť [zajisté] může modlitba spravedlivého opravdová.	Jk.5.16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.	James.5.16 Confess [your] faults one to another, and pray one for another, that ye may be healed. The effectual fervent prayer of a righteous man availeth much.
Jak.5.17 Eliáš člověk byl týmž bídám jako i my poddaný, a modlitbou modlil se, aby nepršelo, i nepršel déšť na zemi za tři léta a za šest měsíců. I Kral.17.1; Luk.4.25; Sk.14.15	Jk.5.17 Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců.	James.5.17 Elias was a man subject to like passions as we are, and he prayed earnestly that it might not rain: and it rained not on the earth by the space of three years and six months.

Názor?

První epištola S. Petra Kralický překlad 1613	První list Petrův Ekumenický překlad 1985	The First Letter of Peter King James translation 1611
I Petr.1.8 Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou, Jan.20.29	1 Pt.1.8 Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí,	1 Peter.1.8 Whom having not seen, ye love; in whom, though now ye see [him] not, yet believing, ye rejoice with joy unspeakable and full of glory:
I Petr.1.15 Ale jakž ten, kterýž vás povolal, Svatý jest, i vy svatí ve všem obcování [vašem,] buďte;	1 Pt.1.15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života.	1 Peter.1.15 But as he which hath called you is holy, so be ye holy in all manner of conversation;
I Petr.1.16 Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já Svatý jsem. III M.11.44; III M.19.2	1 Pt.1.16 Vždyť je psáno: 'Svatí buďte, neboť já jsem svatý.' Mat.5.48	1 Peter.1.16 Because it is written, Be ye holy; for I am holy.
I Petr.1.18 Vědouce, že ne [těmi] porušitelnými [věcmi], stříbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marného vašeho obcování podle ustanovení otců,	1 Pt.1.18 Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem,	1 Peter.1.18 Forasmuch as ye know that ye were not redeemed with corruptible things, [as] silver and gold, from your vain conversation [received] by tradition from your fathers;
I Petr.1.19 Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a neposkvrněného, Krista,	1 Pt.1.19 nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny	1 Peter.1.19 But with the precious blood of Christ, as of a lamb without blemish and without spot:
I Petr.1.23 Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, [totiž] skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky. Jan.1.13; I Jan.4.7	1 Pt.1.23 Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží. Jan.3.3	1 Peter.1.23 Being born again, not of corruptible seed, but of incorruptible, by the word of God, which liveth and abideth for ever.
I Petr.2.2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, [to jest Božího] slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,	1 Pt.2.2 a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; Mat.18.3	1 Peter.2.2 As newborn babes, desire the sincere milk of the word, that ye may grow thereby:
I Petr.2.5 I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista. R.12.1; Zid.13.15; Iz.28.16	1 Pt.2.5 I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.	1 Peter.2.5 Ye also, as lively stones, are built up a spiritual house, an holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God by Jesus Christ.
I Petr.2.6 A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben. Iz.28.16	1 Pt.2.6 Neboť v Písmu stojí: 'Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.' R.10.11	1 Peter.2.6 Wherefore also it is contained in the scripture, Behold, I lay in Sion a chief corner stone, elect, precious: and he that believeth on him shall not be confounded.
I Petr.2.7 Vám tedy věřícím [jest] drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení, Z.118.22	1 Pt.2.7 Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to 'kámen který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným', Mat.21.42; Luk.2.34; Sk.4.11	1 Peter.2.7 Unto you therefore which believe [he is] precious: but unto them which be disobedient, the stone which the builders disallowed, the same is made the head of the corner,
I Petr.2.9 Ale vy [jste] rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.	1 Pt.2.9 Vy však jste 'rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu', abyste hlásali mocné skutky, toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.	1 Peter.2.9 But ye [are] a chosen generation, a royal priesthood, an holy nation, a peculiar people; that ye should shew forth the praises of him who hath called you out of darkness into his marvellous light:
I Petr.2.10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak [jste] lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství. Oz.2.23	1 Pt.2.10 Kdysi jste 'vůbec nebyli lid' nyní však jste lid Boží; pro vás 'nebylo slitování', ale nyní jste došli slitování. R.9.25	1 Peter.2.10 Which in time past [were] not a people, but [are] now the people of God: which had not obtained mercy, but now have obtained mercy.
I Petr.2.12 Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.	1 Pt.2.12 a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu 'v den navštívení'.	1 Peter.2.12 Having your conversation honest among the Gentiles: that, whereas they speak against you as evildoers, they may by [your] good works, which they shall behold, glorify God in the day of visitation.
I Petr.2.19 Neb toť [jest] milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.	1 Pt.2.19 V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.	1 Peter.2.19 For this [is] thankworthy, if a man for conscience toward God endure grief, suffering wrongfully.
I Petr.2.20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, [a bez viny] trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.	1 Pt.2.20 Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.	1 Peter.2.20 For what glory [is it], if, when ye be buffeted for your faults, ye shall take it patiently? but if, when ye do well, and suffer [for it], ye take it patiently, this [is] acceptable with God.
I Petr.2.22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho. Iz.53.9; II Kor.5.21	1 Pt.2.22 On 'hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest'.	1 Peter.2.22 Who did no sin, neither was guile found in his mouth:
I Petr.2.24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste. Iz.53.4-5; Mat.8.17; R.6.2; R.6.11	1 Pt.2.24 On 'na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Iz.53.12; Jan.1.29; Kol.2.12	1 Peter.2.24 Who his own self bare our sins in his own body on the tree, that we, being dead to sins, should live unto righteousness: by whose stripes ye were healed.
I Petr.3.1 Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze [zbožné] obcování žen bez slova získáni byli, Efez.5.22	1 Pt.3.1 Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, Tit.2.5	1 Peter.3.1 Likewise, ye wives, [be] in subjection to your own husbands; that, if any obey not the word, they also may without the word be won by the conversation of the wives;
I Petr.3.4 Ale ten skrytý srdce člověk, [záležející] v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest.	1 Pt.3.4 nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.	1 Peter.3.4 But [let it be] the hidden man of the heart, in that which is not corruptible, [even the ornament] of a meek and quiet spirit, which is in the sight of God of great price.
I Petr.3.7 Též podobně i muži spolu [s nimi] bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.	1 Pt.3.7 Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.	1 Peter.3.7 Likewise, ye husbands, dwell with [them] according to knowledge, giving honour unto the wife, as unto the weaker vessel, and as being heirs together of the grace of life; that your prayers be not hindered.
I Petr.3.9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.	1 Pt.3.9 neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždy jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.	1 Peter.3.9 Not rendering evil for evil, or railing for railing: but contrariwise blessing; knowing that ye are thereunto called, that ye should inherit a blessing.
I Petr.3.10 Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.	1 Pt.3.10 Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov,	1 Peter.3.10 For he that will love life, and see good days, let him refrain his tongue from evil, and his lips that they speak no guile:
I Petr.3.13 A kdo [jest], ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?	1 Pt.3.13 Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro?	1 Peter.3.13 And who [is] he that will harm you, if ye be followers of that which is good?
I Petr.3.15 Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak [buďte] vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, [a to] s tichostí a s bázní,	1 Pt.3.15 a Pán, Kristus, budiž svatý' ve vašich srdcích. Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte,	1 Peter.3.15 But sanctify the Lord God in your hearts: and [be] ready always to [give] an answer to every man that asketh you a reason of the hope that is in you with meekness and fear:
I Petr.3.19 Skrze něhož i těm, kteříž [jsou již] v žaláři, duchům přicházeje kázával, I Petr.4.6	1 Pt.3.19 Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, Efez.4.9; II Petr.2.4	1 Peter.3.19 By which also he went and preached unto the spirits in prison;
I Petr.3.20 Někdy nepovolným, když [ono] jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě. I M.6.14; I M.7.1	1 Pt.3.20 kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí.	1 Peter.3.20 Which sometime were disobedient, when once the longsuffering of God waited in the days of Noah, while the ark was a preparing, wherein few, that is, eight souls were saved by water.
I Petr.3.21 K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne [to] tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.	1 Pt.3.21 To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme - na základě vzkříšení Ježíše Krista, R.6.4	1 Peter.3.21 The like figure whereunto [even] baptism doth also now save us (not the putting away of the filth of the flesh, but the answer of a good conscience toward God,) by the resurrection of Jesus Christ:
I Petr.3.22 Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci. Z.110.1	1 Pt.3.22 jenž jest na pravici Boží, když vstoupil do nebe a podřídil si anděly a vlády a mocnosti. Efez.1.20-22; Filip.2.9; I Tim.3.16	1 Peter.3.22 Who is gone into heaven, and is on the right hand of God; angels and authorities and powers being made subject unto him.
I Petr.4.1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, [totiž] že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu, R.6.7	1 Pt.4.1 Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojujte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.	1 Peter.4.1 Forasmuch then as Christ hath suffered for us in the flesh, arm yourselves likewise with the same mind: for he that hath suffered in the flesh hath ceased from sin;
I Petr.4.3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života [našeho], v němž jsme vůli [těla podle obyčeje] pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.	1 Pt.4.3 Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Efez.2.2	1 Peter.4.3 For the time past of [our] life may suffice us to have wrought the will of the Gentiles, when we walked in lasciviousness, lusts, excess of wine, revellings, banquetings, and abominable idolatries:
I Petr.4.6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, [to jest] z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem. Jan.5.25; I Petr.3.19	1 Pt.4.6 Proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby byli u Boha živi v Duchu, ačkoliv byli za svého života u lidí odsouzeni. Mat.10.28	1 Peter.4.6 For for this cause was the gospel preached also to them that are dead, that they might be judged according to men in the flesh, but live according to God in the spirit.
I Petr.4.8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů. Prisl.10.12; Mat.26.41; I Kor.13.7	1 Pt.4.8 Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů.	1 Peter.4.8 And above all things have fervent charity among yourselves: for charity shall cover the multitude of sins.
I Petr.4.10 Jeden každý jakž vzal [od Boha] dar, [tak] vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.	1 Pt.4.10 Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. R.12.7	1 Peter.4.10 As every man hath received the gift, [even so] minister the same one to another, as good stewards of the manifold grace of God.
I Petr.4.14 Trpíteli pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení [jste]. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, [kterémužto] z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá. Mat.5.10-11	1 Pt.4.14 Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.	1 Peter.4.14 If ye be reproached for the name of Christ, happy [are ye]; for the spirit of glory and of God resteth upon you: on their part he is evil spoken of, but on your part he is glorified.
I Petr.4.16 Jestliže pak [kdo trpí] jako křesťan, nestyď se [za to], ale oslavujž Boha v té částce.	1 Pt.4.16 Kdo však trpí za to, že je křesťan, ať se nestydí, ale slaví Boha, že smí nosit toto jméno.	1 Peter.4.16 Yet if [any man suffer] as a Christian, let him not be ashamed; but let him glorify God on this behalf.
I Petr.5.3 Ani jako panujíce nad dědictvím [Páně], ale jako příkladem jsouce stádu. Tit.2.7	1 Pt.5.3 ne jako páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni, ale buďte jim příkladem.	1 Peter.5.3 Neither as being lords over [God's] heritage, but being ensamples to the flock.
I Petr.5.6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,	1 Pt.5.6 Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas.	1 Peter.5.6 Humble yourselves therefore under the mighty hand of God, that he may exalt you in due time:
I Petr.5.7 Všelikou péči vaši uvrhouce na něj. Nebo onť má péči o vás.	1 Pt.5.7 Všechnu 'svou starost vložte na něj', neboť mu na vás záleží.	1 Peter.5.7 Casting all your care upon him; for he careth for you.
I Petr.5.8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Job.1.7; Luk.21.36	1 Pt.5.8 Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako 'lev řvoucí' a hledá, koho by pohltil.	1 Peter.5.8 Be sober, be vigilant; because your adversary the devil, as a roaring lion, walketh about, seeking whom he may devour:
I Petr.5.9 Jemužto odpírejte, silní [jsouce] u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.	1 Pt.5.9 Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratři všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.	1 Peter.5.9 Whom resist stedfast in the faith, knowing that the same afflictions are accomplished in your brethren that are in the world.

Názor?

Druhá epištola S. Petra Kralický překlad 1613	Druhý list Petrův Ekumenický překlad 1985	The Second Letter of Peter King James translation 1611
II Petr.1.3 Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což [potřebí bylo] k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti.	2 Pt.1.3 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy.	2 Peter.1.3 According as his divine power hath given unto us all things that [pertain] unto life and godliness, through the knowledge of him that hath called us to glory and virtue:
II Petr.1.4 Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, [tak] abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech [zlých].	2 Pt.1.4 Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. Jan.1.12-13	2 Peter.1.4 Whereby are given unto us exceeding great and precious promises: that by these ye might be partakers of the divine nature, having escaped the corruption that is in the world through lust.
II Petr.1.10 Protož, bratří, raději snažte se pevné povolání své i vyvolení učiniti; nebo to činíce, nepadnete nikdy.	2 Pt.1.10 Proto se, bratři, tím více snaže upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.	2 Peter.1.10 Wherefore the rather, brethren, give diligence to make your calling and election sure: for if ye do these things, ye shall never fall:
II Petr.1.21 Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé. Sk.28.25	2 Pt.1.21 Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.	2 Peter.1.21 For the prophecy came not in old time by the will of man: but holy men of God spake [as they were] moved by the Holy Ghost.
II Petr.2.4 Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,	2 Pt.2.4 Vždyť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temné propasti podsvětí a dal je střežit, aby byli postaveni před soud. I M.6.2-4; Ep.Jud.6	2 Peter.2.4 For if God spared not the angels that sinned, but cast [them] down to hell, and delivered [them] into chains of darkness, to be reserved unto judgment;
II Petr.2.5 I onomu prvnímu světu neodpustil, ale [sama] osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.	2 Pt.2.5 Ani starý svět neušetřil, nýbrž zachoval jen Noéma, kazatele spravedlnosti, spolu se sedmi jinými, když uvedl potopu na svět bezbožných.	2 Peter.2.5 And spared not the old world, but saved Noah the eighth [person], a preacher of righteousness, bringing in the flood upon the world of the ungodly;
II Petr.2.9 Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,	2 Pt.2.9 Pán však dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé uchovat pro trest v den soudu;	2 Peter.2.9 The Lord knoweth how to deliver the godly out of temptations, and to reserve the unjust unto the day of judgment to be punished:
II Petr.2.20 Jestliže pak ti, jenž ušli poskvrn světa, skrze známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první. Mat.12.45	2 Pt.2.20 Jestliže tedy ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky. Zid.6.4-6; Zid.10.26-27	2 Peter.2.20 For if after they have escaped the pollutions of the world through the knowledge of the Lord and Saviour Jesus Christ, they are again entangled therein, and overcome, the latter end is worse with them than the beginning.
II Petr.2.21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání. Luk.12.48	2 Pt.2.21 Bylo by pro ně lépe, kdyby vůbec nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby se po jejím poznání odvrátili od svatého přikázání, které jim bylo svěřeno.	2 Peter.2.21 For it had been better for them not to have known the way of righteousness, than, after they have known [it], to turn from the holy commandment delivered unto them.
II Petr.2.22 Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta. Prisl.26.11	2 Pt.2.22 Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: 'Pes se vrátil k vlastnímu vývratku' a umytá svině se zase válí v bahništi.	2 Peter.2.22 But it is happened unto them according to the true proverb, The dog [is] turned to his own vomit again; and the sow that was washed to her wallowing in the mire.
II Petr.3.8 Ale tato jedna věc nebudiž před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den u Pána [jest] jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den. Z.90.4	2 Pt.3.8 Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a 'tisíc let jako jeden den'.	2 Peter.3.8 But, beloved, be not ignorant of this one thing, that one day [is] with the Lord as a thousand years, and a thousand years as one day.
II Petr.3.9 Nemeškáť Pán [s naplněním] slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili.	2 Pt.3.9 Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. R.2.4	2 Peter.3.9 The Lord is not slack concerning his promise, as some men count slackness; but is longsuffering to us, not willing that any should perish, but that all should come to repentance.
II Petr.3.10 Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou. Mat.24.44	2 Pt.3.10 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Iz.66.16; Mat.24.29; Mat.24.35; I Tes.5.2; Zj.3.3; Zj.16.15	2 Peter.3.10 But the day of the Lord will come as a thief in the night; in the which the heavens shall pass away with a great noise, and the elements shall melt with fervent heat, the earth also and the works that are therein shall be burned up.
II Petr.3.16 Jako i ve všech epištolách [svých], mluvě v nich o těch věcech. Mezi nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchžto neučení a neutvrzení natahují, jako i jiných Písem, k svému vlastnímu zatracení.	2 Pt.3.16 Mluvil tak o tom ve všech svých listech. Některá místa jsou v nich těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují, jako i ostatní Písmo, k vlastní záhubě.	2 Peter.3.16 As also in all [his] epistles, speaking in them of these things; in which are some things hard to be understood, which they that are unlearned and unstable wrest, as [they do] also the other scriptures, unto their own destruction.

Názor?

První epištola S. Jana Kralický překlad 1613	První list Janův Ekumenický překlad 1985	The First Letter of John King James translation 1611
I Jan.1.1 Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a [čeho se] ruce naše dotýkaly, o slovu života, Jan.1.1	1 J.1.1 Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Jan.1.14	1 John.1.1 That which was from the beginning, which we have heard, which we have seen with our eyes, which we have looked upon, and our hands have handled, of the Word of life;
I Jan.1.2 (Nebo ten život zjeven jest, a my jsme viděli [jej], a svědčíme, i zvěstujeme vám ten život věčný, kterýž byl u Otce, a zjeven jest nám,) Jan.1.4	1 J.1.2 Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven.	1 John.1.2 (For the life was manifested, and we have seen [it], and bear witness, and shew unto you that eternal life, which was with the Father, and was manifested unto us;)
I Jan.1.5 Toť jest tedy zvěstování to, kteréž jsme slýchali od něho, a zvěstujeme vám: Že Bůh jest světlo, a tmy v něm nižádné není. Z.104.2; Jan.1.9; Jan.8.12	1 J.1.5 A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Jan.1.5; II Kor.6.14	1 John.1.5 This then is the message which we have heard of him, and declare unto you, that God is light, and in him is no darkness at all.
I Jan.1.7 Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Ježíše Krista Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu.	1 J.1.7 Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Zid.9.14	1 John.1.7 But if we walk in the light, as he is in the light, we have fellowship one with another, and the blood of Jesus Christ his Son cleanseth us from all sin.
I Jan.1.8 Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.	1 J.1.8 Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Z.14.3; Prisl.20.9	1 John.1.8 If we say that we have no sin, we deceive ourselves, and the truth is not in us.
I Jan.1.9 Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest [Bůh] a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti. Z.32.5; Prisl.28.13; Mat.3.6; Sk.19.18; Jak.5.16	1 J.1.9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.	1 John.1.9 If we confess our sins, he is faithful and just to forgive us [our] sins, and to cleanse us from all unrighteousness.
I Jan.2.1 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.	1 J.2.1 Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.	1 John.2.1 My little children, these things write I unto you, that ye sin not. And if any man sin, we have an advocate with the Father, Jesus Christ the righteous:
I Jan.2.2 A onť jest [obět] slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za [hříchy] všeho světa. Jan.1.29; Zid.2.9	1 J.2.2 On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.	1 John.2.2 And he is the propitiation for our sins: and not for ours only, but also for [the sins of] the whole world.
I Jan.2.9 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.	1 J.2.9 Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě.	1 John.2.9 He that saith he is in the light, and hateth his brother, is in darkness even until now.
I Jan.2.15 Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě [jsou]. Milujeliť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.	1 J.2.15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.	1 John.2.15 Love not the world, neither the things [that are] in the world. If any man love the world, the love of the Father is not in him.
I Jan.2.18 Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest. Mat.24.5; II Tes.2.3	1 J.2.18 Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina. I Tim.4.1; I Jan.4.3	1 John.2.18 Little children, it is the last time: and as ye have heard that antichrist shall come, even now are there many antichrists; whereby we know that it is the last time.
I Jan.2.20 Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.	1 J.2.20 Vy však máte zasvěcení od Svatého a znáte všechno.	1 John.2.20 But ye have an unction from the Holy One, and ye know all things.
I Jan.2.22 A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, [zapíráť] i Syna.	1 J.2.22 Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.	1 John.2.22 Who is a liar but he that denieth that Jesus is the Christ? He is antichrist, that denieth the Father and the Son.
I Jan.2.23 Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce. Luk.12.9; Jan.5.23	1 J.2.23 Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. I Jan.4.15	1 John.2.23 Whosoever denieth the Son, the same hath not the Father: [(but) he that acknowledgeth the Son hath the Father also].
I Jan.2.27 Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, [tak] v něm zůstávejte.	1 J.2.27 Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm.	1 John.2.27 But the anointing which ye have received of him abideth in you, and ye need not that any man teach you: but as the same anointing teacheth you of all things, and is truth, and is no lie, and even as it hath taught you, ye shall abide in him.
I Jan.3.1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, [totiž] abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.	1 J.3.1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.	1 John.3.1 Behold, what manner of love the Father hath bestowed upon us, that we should be called the sons of God: therefore the world knoweth us not, because it knew him not.
I Jan.3.2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest. Iz.56.5; Mat.5.8; Jan.1.12; R.8.14; R.8.29; I Kor.15.49	1 J.3.2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.	1 John.3.2 Beloved, now are we the sons of God, and it doth not yet appear what we shall be: but we know that, when he shall appear, we shall be like him; for we shall see him as he is.
I Jan.3.3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest. I Petr.1.15-16	1 J.3.3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý. Mat.5.48	1 John.3.3 And every man that hath this hope in him purifieth himself, even as he is pure.
I Jan.3.4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona. I Jan.5.17	1 J.3.4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.	1 John.3.4 Whosoever committeth sin transgresseth also the law: for sin is the transgression of the law.
I Jan.3.5 A víte, že on se okázal [proto], aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není. Iz.53.4; Iz.53.10; II Kor.5.21	1 J.3.5 A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hřích sňal, a v něm žádný hřích není.	1 John.3.5 And ye know that he was manifested to take away our sins; and in him is no sin.
I Jan.3.6 Každý [tedy], kdož v něm zůstává, nehřeší; [ale] každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal. I Jan.4.8	1 J.3.6 Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl, ani nepoznal.	1 John.3.6 Whosoever abideth in him sinneth not: whosoever sinneth hath not seen him, neither known him.
I Jan.3.8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel [hned] od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy. I M.3.15; Jan.8.44	1 J.3.8 Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovi. Mat.12.28	1 John.3.8 He that committeth sin is of the devil; for the devil sinneth from the beginning. For this purpose the Son of God was manifested, that he might destroy the works of the devil.
I Jan.3.14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti. I Jan.4.21	1 J.3.14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.	1 John.3.14 We know that we have passed from death unto life, because we love the brethren. He that loveth not [his] brother abideth in death.
I Jan.3.15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. Mat.5.21-22	1 J.3.15 Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah - a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.	1 John.3.15 Whosoever hateth his brother is a murderer: and ye know that no murderer hath eternal life abiding in him.
I Jan.3.16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše [své] klásti. Jan.3.16; Jan.15.13; R.5.8	1 J.3.16 Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. Jan.10.11; Mark.10.45	1 John.3.16 Hereby perceive we the love [of God], because he laid down his life for us: and we ought to lay down [our] lives for the brethren.
I Jan.3.17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm? I Jan.4.20	1 J.3.17 Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něj odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska?	1 John.3.17 But whoso hath this world's good, and seeth his brother have need, and shutteth up his bowels [of compassion] from him, how dwelleth the love of God in him?
I Jan.3.18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem [toliko], ale skutkem a pravdou.	1 J.3.18 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. Mat.7.21	1 John.3.18 My little children, let us not love in word, neither in tongue; but in deed and in truth.
I Jan.3.20 Nebo obviňovaloliť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.	1 J.3.20 ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší, než naše srdce a zná všecko!	1 John.3.20 For if our heart condemn us, God is greater than our heart, and knoweth all things.
I Jan.3.23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.	1 J.3.23 A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.	1 John.3.23 And this is his commandment, That we should believe on the name of his Son Jesus Christ, and love one another, as he gave us commandment.
I Jan.4.1 Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů, jsouli z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět. Jer.14.14	1 J.4.1 Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Mat.24.5; I Tes.5.21; I Jan.2.18	1 John.4.1 Beloved, believe not every spirit, but try the spirits whether they are of God: because many false prophets are gone out into the world.
I Jan.4.2 Po tomto znejte Ducha Božího: Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest. I Kor.12.3; I Jan.2.22	1 J.4.2 Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha;	1 John.4.2 Hereby know ye the Spirit of God: Every spirit that confesseth that Jesus Christ is come in the flesh is of God:
I Jan.4.3 Ale všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v těle přišlého, není z Boha; nýbrž toť jest ten [duch] antikristův, o kterémž jste slýchali, že přijíti má, a jižť jest nyní na světě. I Jan.2.18	1 J.4.3 každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. I Tim.4.1	1 John.4.3 And every spirit that confesseth not that Jesus Christ is come in the flesh is not of God: and this is that [spirit] of antichrist, whereof ye have heard that it should come; and even now already is it in the world.
I Jan.4.4 Vy pak z Boha jste, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; nebo většíť jest ten, kterýž [jest] v vás, nežli ten, kterýž jest v světě.	1 J.4.4 Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.	1 John.4.4 Ye are of God, little children, and have overcome them: because greater is he that is in you, than he that is in the world.
I Jan.4.7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.	1 J.4.7 Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.	1 John.4.7 Beloved, let us love one another: for love is of God; and every one that loveth is born of God, and knoweth God.
I Jan.4.8 Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest. I Jan.3.6	1 J.4.8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.	1 John.4.8 He that loveth not knoweth not God; for God is love.
I Jan.4.9 V tomť zjevena jest láska Boží k nám, že Syna svého toho jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho. Jan.3.16; R.5.8; I Jan.3.16	1 J.4.9 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život.	1 John.4.9 In this was manifested the love of God toward us, because that God sent his only begotten Son into the world, that we might live through him.
I Jan.4.10 V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého [obět] slitování za hříchy naše. I Jan.2.2	1 J.4.10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. Jan.15.16; R.3.25; Zid.2.17	1 John.4.10 Herein is love, not that we loved God, but that he loved us, and sent his Son [to be] the propitiation for our sins.
I Jan.4.11 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni druhé milovati. Jan.15.12-13	1 J.4.11 Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.	1 John.4.11 Beloved, if God so loved us, we ought also to love one another.
I Jan.4.12 Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujemeliť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás. Jan.1.18; Kol.1.15; I Tim.6.16	1 J.4.12 Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. II M.33.20	1 John.4.12 No man hath seen God at any time. If we love one another, God dwelleth in us, and his love is perfected in us.
I Jan.4.15 Kdož by koli vyznával, že Ježíš jest Syn Boží, Bůh v něm přebývá, a on v Bohu.	1 J.4.15 Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. Mark.14.61; Jan.10.36	1 John.4.15 Whosoever shall confess that Jesus is the Son of God, God dwelleth in him, and he in God.
I Jan.4.16 A myť jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterouž Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.	1 J.4.16 Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. Jan.14.21; Jan.15.9	1 John.4.16 And we have known and believed the love that God hath to us. God is love; and he that dwelleth in love dwelleth in God, and God in him.
I Jan.4.20 Řeklli by kdo: Miluji Boha, a bratra svého nenáviděl by, lhář jest. Nebo kdož nemiluje bratra svého, kteréhož viděl, Boha, kteréhož neviděl, kterak může milovati?	1 J.4.20 Řekne-li někdo: "Já miluji Boha", a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.	1 John.4.20 If a man say, I love God, and hateth his brother, he is a liar: for he that loveth not his brother whom he hath seen, how can he love God whom he hath not seen?
I Jan.4.21 A totoť přikázání máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého. III M.19.18; Mat.22.39; Jan.13.34	1 J.4.21 A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.	1 John.4.21 And this commandment have we from him, That he who loveth God love his brother also.
I Jan.5.4 Všecko zajisté, což se narodilo z Boha, přemáhá svět; a toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše. Jan.16.33	1 J.5.4 neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra. R.8.37	1 John.5.4 For whatsoever is born of God overcometh the world: and this is the victory that overcometh the world, [even] our faith.
I Jan.5.5 Kdo jest, ježto přemáhá svět, jediné, kdož věří, že Ježíš jest Syn Boží? I Jan.4.15; I Kor.15.57	1 J.5.5 Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?	1 John.5.5 Who is he that overcometh the world, but he that believeth that Jesus is the Son of God?
I Jan.5.6 Toť jest ten, kterýž přišel [vyznamenán jsa] skrze vodu a krev, [totiž] Ježíš Kristus, ne u vodě toliko, ale u vodě a ve krvi. A Duch jest, jenž svědectví vydává, že Duch jest pravda. Jan.19.34-35	1 J.5.6 To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze skrze vodu křtu, ale i skrze krev kříže; a Duch o tom vydává svědectví, neboť Duch jest pravda. Jan.1.33; Jan.5.32; Jan.15.26; Mark.1.9-11; Mark.14.24; I Jan.1.7	1 John.5.6 This is he that came by water and blood, [even] Jesus Christ; not by water only, but by water and blood. And it is the Spirit that beareth witness, because the Spirit is truth.
I Jan.5.7 Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou. Z.33.6; Mat.3.16; Mat.28.19; Jan.1.1; Jan.1.33	1 J.5.7 Tři jsou, kteří vydávají svědectví	1 John.5.7 And there are three that bear witness in earth, the Spirit, and the water, and the blood:
I Jan.5.8 A tři jsou, jenž svědectví vydávají na zemi: Duch, a Voda, a Krev, a ti tři jedno jsou.	1 J.5.8 - Duch, voda a krev - a ti tři jsou zajedno.	1 John.5.8 and these three agree in one.
I Jan.5.11 A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest. Jan.1.4	1 J.5.11 A to je svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Jan.11.25; Jan.14.6	1 John.5.11 And this is the record, that God hath given to us eternal life, and this life is in his Son.
I Jan.5.12 Kdožť má Syna [Božího], máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá. Jan.3.16; Jan.3.36; Jan.5.24	1 J.5.12 Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.	1 John.5.12 He that hath the Son hath life; [and] he that hath not the Son of God hath not life.
I Jan.5.13 Tyto věci psal jsem vám věřícím ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život, a abyste věřili ve jméno Syna Božího. Jan.20.31	1 J.5.13 Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.	1 John.5.13 These things have I written unto you that believe on the name of the Son of God; that ye may know that ye have eternal life, and that ye may believe on the name of the Son of God.
I Jan.5.14 A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás. Z.145.18; Jer.29.12; Mat.7.17; Mark.11.24; Jan.14.13	1 J.5.14 Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. Jan.15.7; Jan.16.23; Jak.5.16	1 John.5.14 And this is the confidence that we have in him, that, if we ask any thing according to his will, he heareth us:
I Jan.5.15 A kdyžť víme, že nás slyší, prosilili bychom zač, [tedyť] víme, že máme [některé] prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu.	1 J.5.15 A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho.	1 John.5.15 And if we know that he hear us, whatsoever we ask, we know that we have the petitions that we desired of him.
I Jan.5.16 Vidělli by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se [za něj,] a dáť jemu [Bůh] život, [totiž] hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil. Mark.3.29; I Jan.3.17	1 J.5.16 Vidí-li někdo, že jeho bratr se dopouští hříchu, který není k smrti, ať za něho prosí; a Bůh mu daruje život, jestliže nehřešil k smrti. Jest ovšem hřích, který je k smrti; o takovém neříkám, abyste za něj prosili. Zid.10.26-27	1 John.5.16 If any man see his brother sin a sin [which is] not unto death, he shall ask, and he shall give him life for them that sin not unto death. There is a sin unto death: I do not say that he shall pray for it.
I Jan.5.17 Každá nepravost jestiť hřích, ale jestiť hřích ne k smrti. I Jan.3.4	1 J.5.17 Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti.	1 John.5.17 All unrighteousness is sin: and there is a sin not unto death.
I Jan.5.20 A vímeť, že Syn Boží přišel, a dal nám smysl, abychom poznali Toho Pravého, a jsmeť v tom Pravém, [i] v Synu jeho Ježíši Kristu. Onť jest ten pravý Bůh a život věčný. Jan.11.25; I Tim.3.16	1 J.5.20 Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.	1 John.5.20 And we know that the Son of God is come, and hath given us an understanding, that we may know him that is true, and we are in him that is true, [even] in his Son Jesus Christ. This is the true God, and eternal life.
I Jan.5.21 Synáčkové, vystříhejte se modl. Amen. II M.20.3; II M.23.13	1 J.5.21 Děti, varujte se modlářství.	1 John.5.21 Little children, keep yourselves from idols. Amen.

Názor?

Třetí epištola S. Jana Kralický překlad 1613	Třetí list Janův Ekumenický překlad 1985	The Third Letter of John King James translation 1611
III Jan.11 Nejmilejší, nenásledujž zlého, ale dobrého. Kdož dobře činí, z Boha jest; ale kdož zle činí, nevidí Boha. Z.37.27; Iz.1.16	3 J.11 Můj milý, neřiď se podle zlého, ale podle dobrého. Kdo jedná dobře, je z Boha; kdo jedná špatné, Boha neviděl. Prisl.8.13; I Jan.4.12	3 John.11 Beloved, follow not that which is evil, but that which is good. He that doeth good is of God: but he that doeth evil hath not seen God.

Názor?

Epištola S. Judy Kralický překlad 1613	List Judův Ekumenický překlad 1985	The Letter of Jude King James translation 1611
Ep.Jud.6 A ty anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval. II Petr.2.4	Ju.6 Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. I M.6.2-4; Iz.14.12-15; Luk.10.18; Zj.20.2	Jude.6 And the angels which kept not their first estate, but left their own habitation, he hath reserved in everlasting chains under darkness unto the judgment of the great day.
Ep.Jud.9 Ješto Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, neodvážil se [proti němu] vynésti soudu zlořečení, ale řekl: Ztresciž tě Pán. Dan.10.13; Zach.3.2	Ju.9 A přece sám archanděl Michael, když se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo, neosmělil se vynést nad ním zatracující soud, ale řekl: Potrestej tě Hospodin. V M.34.6; Zj.12.7	Jude.9 Yet Michael the archangel, when contending with the devil he disputed about the body of Moses, durst not bring against him a railing accusation, but said, The Lord rebuke thee.
Ep.Jud.15 Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých [řečí], kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní. Mal.3.13	Ju.15 aby vykonal soud nade všemi a usvědčil všechny bezbožné z jejich skutků, které kdy ve své bezbožnosti spáchali, i ze všech zpupných řečí, které ti hříšníci mluvili proti němu.	Jude.15 To execute judgment upon all, and to convince all that are ungodly among them of all their ungodly deeds which they have ungodly committed, and of all their hard [speeches] which ungodly sinners have spoken against him.
Ep.Jud.19 Toť jsou ti, kteříž se sami odtrhují, [lidé] hovadní, Ducha [Kristova] nemající. I Kor.2.14	Ju.19 To jsou ti původci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího.	Jude.19 These be they who separate themselves, sensual, having not the Spirit.

Názor?

Zjevení S. Jana Kralický překlad 1613	Zjevení Janovo Ekumenický překlad 1985	The Revelation of John King James translation 1611
Zj.1.1 Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci měly by se díti brzo, [on] pak zjevil, poslav je skrze anděla svého, služebníku svému Janovi,	Zj.1.1 Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má brzo stát; naznačil to prostřednictvím anděla svému služebníku Janovi.	Rev.1.1 The Revelation of Jesus Christ, which God gave unto him, to shew unto his servants things which must shortly come to pass; and he sent and signified [it] by his angel unto his servant John:
Zj.1.6 A učinil nás krále a kněží Bohu a Otci svému, jemužto [buď] sláva a moc na věky věků. Amen. I Petr.2.5	Zj.1.6 a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce - jemu sláva i moc navěky. Amen.	Rev.1.6 And hath made us kings and priests unto God and his Father; to him [be] glory and dominion for ever and ever. Amen.
Zj.1.7 Aj, béře se s oblaky, a uzříť jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen.	Zj.1.7 Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen. Dan.7.13; Zach.12.10; Jan.19.37; Mat.24.30; I Tes.4.17	Rev.1.7 Behold, he cometh with clouds; and every eye shall see him, and they [also] which pierced him: and all kindreds of the earth shall wail because of him. Even so, Amen.
Zj.1.8 Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec, praví Pán, Kterýž jest, a Kterýž byl, a Kterýž přijíti má, ten všemohoucí. Iz.44.6	Zj.1.8 Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a ktrerý byl a který príchází, Všemohoucí. Zj.21.6	Rev.1.8 I am Alpha and Omega, the beginning and the ending, saith the Lord, which is, and which was, and which is to come, the Almighty.
Zj.1.9 Já Jan, [kterýž jsem] i bratr váš, i spoluúčastník v soužení, i v království, i v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a svědectví Ježíše Krista.	Zj.1.9 Já Jan, váš bratr, který má s vámi účast na Ježíšově soužení i kralování a vytrvalosti, dostal jsem se pro slovo Boží a svědectví Ježíšovo na ostrov jménem Patmos.	Rev.1.9 I John, who also am your brother, and companion in tribulation, and in the kingdom and patience of Jesus Christ, was in the isle that is called Patmos, for the word of God, and for the testimony of Jesus Christ.
Zj.1.10 [A] byl jsem u vytržení ducha v den Páně, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby,	Zj.1.10 Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice:	Rev.1.10 I was in the Spirit on the Lord's day, and heard behind me a great voice, as of a trumpet,
Zj.1.11 An [mi] dí: Já jsem Alfa i Omega, ten první i poslední, a [řekl:] Co vidíš, piš do knihy, a pošli sborům, kteříž jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie. Zj.21.6; Zj.22.13	Zj.1.11 "Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efezu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje."	Rev.1.11 Saying, I am Alpha and Omega, the first and the last: and, What thou seest, write in a book, and send [it] unto the seven churches which are in Asia; unto Ephesus, and unto Smyrna, and unto Pergamos, and unto Thyatira, and unto Sardis, and unto Philadelphia, and unto Laodicea.
Zj.1.13 A uprostřed sedmi svícnů podobného Synu člověka, oblečeného v dlouhé roucho a přepásaného na prsech pasem zlatým. Ezech.1.26; Dan.7.13	Zj.1.13 uprostřed těch svícnů někdo jako Syn člověka, oděný řízou až na zem, a na prsou zlatý pás.	Rev.1.13 And in the midst of the seven candlesticks [one] like unto the Son of man, clothed with a garment down to the foot, and girt about the paps with a golden girdle.
Zj.1.14 Hlava pak jeho a vlasové [byli] bílí, jako bílá vlna, jako sníh, a oči jeho jako plamen ohně. Dan.7.9	Zj.1.14 Jeho hlava a vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně;	Rev.1.14 His head and [his] hairs [were] white like wool, as white as snow; and his eyes [were] as a flame of fire;
Zj.1.16 A měl v pravé ruce své sedm hvězd, a z úst jeho meč s obou stran ostrý vycházel; a tvář jeho jako slunce, když jasně svítí. Iz.49.2; Mat.17.2; Zid.4.12	Zj.1.16 V pravici držel sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč; jeho vzhled jako když slunce září v plné síle.	Rev.1.16 And he had in his right hand seven stars: and out of his mouth went a sharp twoedged sword: and his countenance [was] as the sun shineth in his strength.
Zj.1.17 A jakž jsem jej uzřel, padl jsem k nohám jeho, jako mrtvý. I položil ruku svou pravou na mne, řka ke mně: Neboj se. Já jsem ten první i poslední, Iz.44.6; Iz.48.12	Zj.1.17 Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a řekl: "Neboj se. Já jsem první i poslední,	Rev.1.17 And when I saw him, I fell at his feet as dead. And he laid his right hand upon me, saying unto me, Fear not; I am the first and the last:
Zj.1.18 A živý, ješto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na věky věků. Amen. A mám klíče pekla i smrti. Iz.22.22; R.6.9	Zj.1.18 ten živý; byl jsem mrtev - a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu. Sk.2.24	Rev.1.18 I [am] he that liveth, and was dead; and, behold, I am alive for evermore, Amen; and have the keys of hell and of death.
Zj.1.20 Tajemství sedmi hvězd, kteréž jsi viděl v pravici mé, a sedm svícnů zlatých, [jest toto:] Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví; a sedm svícnů, kteréžs viděl, jest [těch] sedm církví.	Zj.1.20 Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví, a sedm svícnů je sedm církví."	Rev.1.20 The mystery of the seven stars which thou sawest in my right hand, and the seven golden candlesticks. The seven stars are the angels of the seven churches: and the seven candlesticks which thou sawest are the seven churches.
Zj.2.10 Nebojž se nic toho, co trpěti máš. Aj, uvržeť ďábel [některé] z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života. Mat.10.22; Mat.10.28	Zj.2.10 Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života.	Rev.2.10 Fear none of those things which thou shalt suffer: behold, the devil shall cast [some] of you into prison, that ye may be tried; and ye shall have tribulation ten days: be thou faithful unto death, and I will give thee a crown of life.
Zj.2.23 A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich. I Sam.16.7; Z.7.10; Z.62.13; Jer.11.20; Mat.16.27	Zj.2.23 a její děti zahubím. Tu poznají všechny církve, že já vidím do nitra i srdce člověka, a každému z vás odplatím podle vašich činů. Prisl.24.12; Jer.17.10	Rev.2.23 And I will kill her children with death; and all the churches shall know that I am he which searcheth the reins and hearts: and I will give unto every one of you according to your works.
Zj.3.3 Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej [toho], a čiň pokání. Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu. I Tes.5.2	Zj.3.3 rozpomeň se tedy, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a čiň pokání. Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. Mat.24.44; Zj.16.15	Rev.3.3 Remember therefore how thou hast received and heard, and hold fast, and repent. If therefore thou shalt not watch, I will come on thee as a thief, and thou shalt not know what hour I will come upon thee.
Zj.3.5 Kdo zvítězí, tenť bude odín rouchem bílým; a nevymažiť jména jeho z knih života, ale vyznámť jméno jeho před obličejem Otce svého i před anděly jeho. Mat.10.32; Luk.12.8; Zj.20.12	Zj.3.5 Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly. Z.69.29; Dan.12.1	Rev.3.5 He that overcometh, the same shall be clothed in white raiment; and I will not blot out his name out of the book of life, but I will confess his name before my Father, and before his angels.
Zj.3.7 Andělu pak Filadelfitské církve piš: Totoť praví ten svatý [a] pravý, jenž má klíč Davidův, kterýžto otvírá, a žádný nezavírá, a zavírá, žádný pak neotvírá: Job.12.14; I Jan.5.20; Zj.1.18	Zj.3.7 Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: Iz.22.22	Rev.3.7 And to the angel of the church in Philadelphia write; These things saith he that is holy, he that is true, he that hath the key of David, he that openeth, and no man shutteth; and shutteth, and no man openeth;
Zj.3.12 Kdo zvítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha svého a jméno města Boha mého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své nové. I Kral.7.21; Zj.21.2	Zj.3.12 Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové.	Rev.3.12 Him that overcometh will I make a pillar in the temple of my God, and he shall go no more out: and I will write upon him the name of my God, and the name of the city of my God, [which is] new Jerusalem, which cometh down out of heaven from my God: and [I will write upon him] my new name.
Zj.3.14 Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten věrný a pravý, počátek stvoření Božího: Kol.1.15	Zj.3.14 Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího: Jan.1.3; Zj.19.11	Rev.3.14 And unto the angel of the church of the Laodiceans write; These things saith the Amen, the faithful and true witness, the beginning of the creation of God;
Zj.3.15 Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys [chutně] studený byl anebo horký.	Zj.3.15 "Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký!	Rev.3.15 I know thy works, that thou art neither cold nor hot: I would thou wert cold or hot.
Zj.3.16 A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých.	Zj.3.16 Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.	Rev.3.16 So then because thou art lukewarm, and neither cold nor hot, I will spue thee out of my mouth.
Zj.3.19 Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání. Job.5.17; Prisl.3.12	Zj.3.19 Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.	Rev.3.19 As many as I love, I rebuke and chasten: be zealous therefore, and repent.
Zj.3.20 Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.	Zj.3.20 Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.	Rev.3.20 Behold, I stand at the door, and knock: if any man hear my voice, and open the door, I will come in to him, and will sup with him, and he with me.
Zj.3.21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho. Jan.17.24	Zj.3.21 Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn.	Rev.3.21 To him that overcometh will I grant to sit with me in my throne, even as I also overcame, and am set down with my Father in his throne.
Zj.4.8 A jedno každé z těch čtyř zvířat mělo šest křídel okolo, a vnitř plná [byla] očí, a neměla odpočinutí dnem i nocí, říkajíce: Svatý, svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí, kterýž byl, a jest, i přijíti má. Iz.6.2-3; Zj.1.8	Zj.4.8 Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř. A bez ustání dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází."	Rev.4.8 And the four beasts had each of them six wings about [him]; and [they were] full of eyes within: and they rest not day and night, saying, Holy, holy, holy, Lord God Almighty, which was, and is, and is to come.
Zj.5.5 Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích. I M.49.10; Iz.11.1; R.15.12	Zj.5.5 Ale jeden ze starců mi řekl: "Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou." Zj.22.16	Rev.5.5 And one of the elders saith unto me, Weep not: behold, the Lion of the tribe of Juda, the Root of David, hath prevailed to open the book, and to loose the seven seals thereof.
Zj.5.10 A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi.	Zj.5.10 a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí."	Rev.5.10 And hast made us unto our God kings and priests: and we shall reign on the earth.
Zj.5.11 I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,	Zj.5.11 A viděl jsem, jak kolem trůnu a těch bytostí i starců stojí množství andělů - bylo jich na tisíce a na statisíce;	Rev.5.11 And I beheld, and I heard the voice of many angels round about the throne and the beasts and the elders: and the number of them was ten thousand times ten thousand, and thousands of thousands;
Zj.5.13 Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků. Filip.2.10	Zj.5.13 A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: "Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!" I Par.29.11	Rev.5.13 And every creature which is in heaven, and on the earth, and under the earth, and such as are in the sea, and all that are in them, heard I saying, Blessing, and honour, and glory, and power, [be] unto him that sitteth upon the throne, and unto the Lamb for ever and ever.
Zj.6.6 I slyšel jsem hlas z prostředku čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.	Zj.6.6 A z kruhu těch čtyř bytostí jsem slyšel hlas: "Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech!"	Rev.6.6 And I heard a voice in the midst of the four beasts say, A measure of wheat for a penny, and three measures of barley for a penny; and [see] thou hurt not the oil and the wine.
Zj.6.12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev. Joel.2.10; Joel.2.31; Mat.24.29; Sk.2.20	Zj.6.12 A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl Iz.13.10; Iz.34.4	Rev.6.12 And I beheld when he had opened the sixth seal, and, lo, there was a great earthquake; and the sun became black as sackcloth of hair, and the moon became as blood;
Zj.6.13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.	Zj.6.13 a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody, Joel.3.15	Rev.6.13 And the stars of heaven fell unto the earth, even as a fig tree casteth her untimely figs, when she is shaken of a mighty wind.
Zj.7.17 Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich. Z.23.1; Iz.25.8; Jan.10.10-11; Zj.21.4	Zj.7.17 neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povedeje k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí." Mat.5.5	Rev.7.17 For the Lamb which is in the midst of the throne shall feed them, and shall lead them unto living fountains of waters: and God shall wipe away all tears from their eyes.
Zj.10.6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. Z.124.8; Z.146.6	Zj.10.6 a přísahou při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebesa, moře a všecko, co je v nich, potvrdil, že lhůta je u konce; Neh.9.6	Rev.10.6 And sware by him that liveth for ever and ever, who created heaven, and the things that therein are, and the earth, and the things that therein are, and the sea, and the things which are therein, that there should be time no longer:
Zj.10.9 I šel jsem k andělu, [a] řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med. Ezech.3.1-3	Zj.10.9 Přistoupil jsem tedy k tomu andělu a požádal ho, aby mi tu knihu dal. Řekl mi: "Vezmi ji a sněz; v žaludku ti zhořkne, ačkoli v tvých ústech bude sladká jako med.	Rev.10.9 And I went unto the angel, and said unto him, Give me the little book. And he said unto me, Take [it], and eat it up; and it shall make thy belly bitter, but it shall be in thy mouth sweet as honey.
Zj.12.4 Jehož ocas strhl třetinu hvězd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stál před ženou, kteráž měla poroditi, aby [hned], jakž by porodila, syna jejího sežral.	Zj.12.4 Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí. Dan.8.10	Rev.12.4 And his tail drew the third part of the stars of heaven, and did cast them to the earth: and the dragon stood before the woman which was ready to be delivered, for to devour her child as soon as it was born.
Zj.12.7 I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho. I M.3.15; Dan.10.13; Ep.Jud.9	Zj.12.7 A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Dan.12.1	Rev.12.7 And there was war in heaven: Michael and his angels fought against the dragon; and the dragon fought and his angels,
Zj.12.9 I svržen jest drak ten veliký, had starý, jenž slove ďábel a satanáš, kterýž svodí všecken okršlek světa; svržen jest, [pravím,] na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou. Luk.10.18; Zj.20.2	Zj.12.9 A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. Iz.14.12; Jan.12.31	Rev.12.9 And the great dragon was cast out, that old serpent, called the Devil, and Satan, which deceiveth the whole world: he was cast out into the earth, and his angels were cast out with him.
Zj.12.10 A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí. Zach.3.1; Jan.16.11	Zj.12.10 A slyšel jsem mocný hlas v nebi: "Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí. Job.1.9-11	Rev.12.10 And I heard a loud voice saying in heaven, Now is come salvation, and strength, and the kingdom of our God, and the power of his Christ: for the accuser of our brethren is cast down, which accused them before our God day and night.
Zj.12.11 Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti. Mat.16.24-25	Zj.12.11 Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti. I Jan.1.7	Rev.12.11 And they overcame him by the blood of the Lamb, and by the word of their testimony; and they loved not their lives unto the death.
Zj.12.17 I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích a mají svědectví Ježíše Krista.	Zj.12.17 Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova.	Rev.12.17 And the dragon was wroth with the woman, and went to make war with the remnant of her seed, which keep the commandments of God, and have the testimony of Jesus Christ.
Zj.13.10 Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabijeli kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých. I M.9.6; Mat.26.52	Zj.13.10 Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru.	Rev.13.10 He that leadeth into captivity shall go into captivity: he that killeth with the sword must be killed with the sword. Here is the patience and the faith of the saints.
Zj.13.16 A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, Zj.14.11	Zj.13.16 A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch,	Rev.13.16 And he causeth all, both small and great, rich and poor, free and bond, to receive a mark in their right hand, or in their foreheads:
Zj.13.17 A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, anebo počet jména jejího.	Zj.13.17 aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.	Rev.13.17 And that no man might buy or sell, save he that had the mark, or the name of the beast, or the number of his name.
Zj.13.18 Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest.	Zj.13.18 To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.	Rev.13.18 Here is wisdom. Let him that hath understanding count the number of the beast: for it is the number of a man; and his number [is] Six hundred threescore [and] six.
Zj.14.6 I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, jenž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu,	Zj.14.6 Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu.	Rev.14.6 And I saw another angel fly in the midst of heaven, having the everlasting gospel to preach unto them that dwell on the earth, and to every nation, and kindred, and tongue, and people,
Zj.14.7 Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod. I M.1.1; V M.32.3; Sk.17.24	Zj.14.7 Volal mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod." Ep.Jud.15	Rev.14.7 Saying with a loud voice, Fear God, and give glory to him; for the hour of his judgment is come: and worship him that made heaven, and earth, and the sea, and the fountains of waters.
Zj.14.11 A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího.	Zj.14.11 A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.	Rev.14.11 And the smoke of their torment ascendeth up for ever and ever: and they have no rest day nor night, who worship the beast and his image, and whosoever receiveth the mark of his name.
Zj.16.15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho. Mat.24.44; I Tes.5.2; Zj.3.3	Zj.16.15 "Hle, přicházím nečekaně jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a střeží svůj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidět jeho nahotu!"	Rev.16.15 Behold, I come as a thief. Blessed [is] he that watcheth, and keepeth his garments, lest he walk naked, and they see his shame.
Zj.16.16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.	Zj.16.16 Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon. Soud.5.19; II Kral.9.27; II Kral.23.29; Zach.12.11	Rev.16.16 And he gathered them together into a place called in the Hebrew tongue Armageddon.
Zj.19.9 I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svadby Beránkovy povoláni. A řekl mi: Tatoť slova Boží jsou pravá.	Zj.19.9 Tehdy mi řekl: "Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu." A řekl mi: "Toto jsou pravá slova Boží."	Rev.19.9 And he saith unto me, Write, Blessed [are] they which are called unto the marriage supper of the Lamb. And he saith unto me, These are the true sayings of God.
Zj.19.10 I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu [chtěje]. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. [Neboť] jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví. Mat.4.10; Sk.14.15; Zj.22.9	Zj.19.10 Tu jsem padl na kolena k jeho nohám. Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem služebník jako ty a tvoji bratři, kteří vydávají svědectví Ježíšovi. Před Bohem poklekni!" Kdo vydává svědectví Ježíšovi, má ducha proroctví.	Rev.19.10 And I fell at his feet to worship him. And he said unto me, See [thou do it] not: I am thy fellowservant, and of thy brethren that have the testimony of Jesus: worship God: for the testimony of Jesus is the spirit of prophecy.
Zj.19.11 I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a [kterýž] v spravedlnosti soudí i bojuje. Zj.3.14	Zj.19.11 A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě.	Rev.19.11 And I saw heaven opened, and behold a white horse; and he that sat upon him [was] called Faithful and True, and in righteousness he doth judge and make war.
Zj.19.13 A byl odín v roucho pokropené krví, a sloveť jméno jeho Slovo Boží. I M.49.11; Jan.1.1	Zj.19.13 Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.	Rev.19.13 And he [was] clothed with a vesture dipped in blood: and his name is called The Word of God.
Zj.19.20 I jata jest šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž činíval divy před ní, jimiž svodil ty, kteříž přijali znamení šelmy a kteříž se klaněli obrazu jejímu. [I] uvrženi jsou oba za živa do jezera ohnivého, hořícího sirou. Iz.14.9-15; Dan.7.11-12; Zj.20.10-15	Zj.19.20 Ale šelma byla zajata a s ní i falešný prorok, který k její cti činil zázračná znamení a svedl jimi ty, kdo přijali cejch šelmy a klekali před jejím obrazem. Za živa byli šelma a její prorok hozeni do ohnivého jezera hořícího sírou. Iz.30.33	Rev.19.20 And the beast was taken, and with him the false prophet that wrought miracles before him, with which he deceived them that had received the mark of the beast, and them that worshipped his image. These both were cast alive into a lake of fire burning with brimstone.
Zj.20.2 I chopil draka, hada toho starého, jenž jest ďábel a satan, i svázal jej za tisíc let. Iz.27.1; II Petr.2.4; Zj.12.9	Zj.20.2 Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana,	Rev.20.2 And he laid hold on the dragon, that old serpent, which is the Devil, and Satan, and bound him a thousand years,
Zj.20.10 A ďábel, kterýž je svodil, uvržen jest do jezera ohně a síry, kdež [jest] i šelma, i falešný prorok, a budouť mučeni dnem i nocí na věky věků.	Zj.20.10 Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků. Iz.30.33; Zj.19.20	Rev.20.10 And the devil that deceived them was cast into the lake of fire and brimstone, where the beast and the false prophet [are], and shall be tormented day and night for ever and ever.
Zj.20.12 I viděl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící před obličejem Božím, a knihy otevříny jsou. A jiné knihy [také] jsou otevříny, to jest knihy života, i souzeni jsou mrtví podle toho, jakž psáno bylo v knihách, [totiž] podle skutků svých. Z.62.13; Dan.7.10; Mat.16.27; Zj.3.5	Zj.20.12 Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Prisl.24.12; Jer.17.10; Mat.25.32	Rev.20.12 And I saw the dead, small and great, stand before God; and the books were opened: and another book was opened, which is [the book] of life: and the dead were judged out of those things which were written in the books, according to their works.
Zj.20.13 A vydalo moře mrtvé, kteříž byli v něm, tolikéž smrt i peklo vydali ty, kteříž v nich byli, i souzeni jsou jeden každý podle skutků svých.	Zj.20.13 Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Oz.13.14; Jan.5.28-29	Rev.20.13 And the sea gave up the dead which were in it; and death and hell delivered up the dead which were in them: and they were judged every man according to their works.
Zj.20.14 Smrt pak a peklo uvrženi jsou do jezera ohnivého, a toť jest smrt druhá. I Kor.15.54-55	Zj.20.14 Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero.	Rev.20.14 And death and hell were cast into the lake of fire. This is the second death.
Zj.20.15 I [ten], kdož není nalezen v knihách života, uvržen jest do jezera ohnivého. Mat.25.41	Zj.20.15 A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.	Rev.20.15 And whosoever was not found written in the book of life was cast into the lake of fire.
Zj.21.2 A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému. Zj.3.12	Zj.21.2 A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.	Rev.21.2 And I John saw the holy city, new Jerusalem, coming down from God out of heaven, prepared as a bride adorned for her husband.
Zj.21.4 A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly. Iz.25.8; II Kor.5.17; Zj.7.17	Zj.21.4 a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."	Rev.21.4 And God shall wipe away all tears from their eyes; and there shall be no more death, neither sorrow, nor crying, neither shall there be any more pain: for the former things are passed away.
Zj.21.6 I dí mi: [Již] se stalo. Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo. Iz.44.6; Jan.4.10-14; Zj.1.8	Zj.21.6 A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Iz.55.1; Jan.7.37	Rev.21.6 And he said unto me, It is done. I am Alpha and Omega, the beginning and the end. I will give unto him that is athirst of the fountain of the water of life freely.
Zj.21.17 I změřil zed jeho, [a naměřil] sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest [míra] anděla.	Zj.21.17 Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl.	Rev.21.17 And he measured the wall thereof, an hundred [and] forty [and] four cubits, [according to] the measure of a man, that is, of the angel.
Zj.21.24 A národové lidí k spasení přišlých, v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho. Iz.60.3	Zj.21.24 Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Z.68.32	Rev.21.24 And the nations of them which are saved shall walk in the light of it: and the kings of the earth do bring their glory and honour into it.
Zj.22.1 I ukázal mi potok čistý vody živé, světlý jako křišťál, tekoucí z trůnu Božího a Beránkova. Ezech.47.1	Zj.22.1 A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Joel.3.18	Rev.22.1 And he shewed me a pure river of water of life, clear as crystal, proceeding out of the throne of God and of the Lamb.
Zj.22.9 Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj a bratří tvých proroků, a těch, jenž ostříhají slov knihy této. Bohu se klaněj. Zj.19.10	Zj.22.9 Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratři proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!"	Rev.22.9 Then saith he unto me, See [thou do it] not: for I am thy fellowservant, and of thy brethren the prophets, and of them which keep the sayings of this book: worship God.
Zj.22.12 A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho. Z.62.13; Iz.40.10	Zj.22.12 Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal. Iz.62.11	Rev.22.12 And, behold, I come quickly; and my reward [is] with me, to give every man according as his work shall be.
Zj.22.13 Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec, první i poslední. Iz.44.6; Zj.1.8; Zj.1.11; Zj.21.6	Zj.22.13 Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec. Zj.1.17	Rev.22.13 I am Alpha and Omega, the beginning and the end, the first and the last.
Zj.22.16 Já Ježíš poslal jsem anděla svého, aby vám svědčil o těchto věcech v církvích. Já jsem kořen a rod Davidův, a hvězda jasná a jitřní. Iz.11.1; Zj.1.1	Zj.22.16 Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní." IV M.24.17	Rev.22.16 I Jesus have sent mine angel to testify unto you these things in the churches. I am the root and the offspring of David, [and] the bright and morning star.
Zj.22.17 A Duch i nevěsta řkou: Pojď. A kdož slyší, rciž: Přijď. A kdož žízní, přijdiž, a kdo chce, nabeř vody života darmo. Iz.55.1; Jan.7.37	Zj.22.17 A Duch i nevěsta praví: "Přijď!" A kdokoli to slyší, ať řekne: "Přijď!" Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. R.8.26	Rev.22.17 And the Spirit and the bride say, Come. And let him that heareth say, Come. And let him that is athirst come. And whosoever will, let him take the water of life freely.
Zj.22.20 [Takť] praví ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech: Jistěť přijdu brzo. Amen. Přijdiž tedy, Pane Ježíši. Zj.22.12	Zj.22.20 Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď, Pane Ježíši!	Rev.22.20 He which testifieth these things saith, Surely I come quickly. Amen. Even so, come, Lord Jesus.

Názor?

První Kniha Mojžíšova Kralický překlad 1613	První Mojžíšova (Genesis) Ekumenický překlad 1985	Genesis King James translation 1611
I M.1.1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Neh.9.6; Z.19.2; Z.33.6; Z.90.2; Z.102.26; Z.135.6; Jer.27.5; Jer.32.17; Jan.1.1-3; Sk.14.15; Sk.17.24; Kol.1.16; Zid.11.3	Gn.1.1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Jer.10.12	Gen.1.1 In the beginning God created the heaven and the earth.
I M.1.2 Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.	Gn.1.2 Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.	Gen.1.2 And the earth was without form, and void; and darkness [was] upon the face of the deep. And the Spirit of God moved upon the face of the waters.
I M.1.8 I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. Z.33.6; Jer.10.12	Gn.1.8 Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro den druhý. Z.19.2	Gen.1.8 And God called the firmament Heaven. And the evening and the morning were the second day.
I M.1.14 Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a [rozměření] časů, dnů a let. V M.4.19	Gn.1.14 I řekl Bůh: "Buďte světla na nebeské klenbě aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.	Gen.1.14 And God said, Let there be lights in the firmament of the heaven to divide the day from the night; and let them be for signs, and for seasons, and for days, and years:
I M.1.18 A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré.	Gn.1.18 aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.	Gen.1.18 And to rule over the day and over the night, and to divide the light from the darkness: and God saw that [it was] good.
I M.1.26 Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. I M.9.6; Z.8.7	Gn.1.26 I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi." Z.100.3	Gen.1.26 And God said, Let us make man in our image, after our likeness: and let them have dominion over the fish of the sea, and over the fowl of the air, and over the cattle, and over all the earth, and over every creeping thing that creepeth upon the earth.
I M.1.27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.	Gn.1.27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.	Gen.1.27 So God created man in his [own] image, in the image of God created he him; male and female created he them.
I M.1.30 Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž [jest] duše živá, všelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak.	Gn.1.30 Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.	Gen.1.30 And to every beast of the earth, and to every fowl of the air, and to every thing that creepeth upon the earth, wherein [there is] life, [I have given] every green herb for meat: and it was so.
I M.2.1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.	Gn.2.1 Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Iz.40.26	Gen.2.1 Thus the heavens and the earth were finished, and all the host of them.
I M.2.2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. II M.20.11; Mark.2.27	Gn.2.2 Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.	Gen.2.2 And on the seventh day God ended his work which he had made; and he rested on the seventh day from all his work which he had made.
I M.2.7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou. I Kor.15.45	Gn.2.7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. I M.3.19; Job.33.4; Z.8.6; Z.103.14; Z.104.29; Kazat.3.20; Kazat.12.7; Jan.20.22	Gen.2.7 And the LORD God formed man [of] the dust of the ground, and breathed into his nostrils the breath of life; and man became a living soul.
I M.2.8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.	Gn.2.8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. Ezech.28.13	Gen.2.8 And the LORD God planted a garden eastward in Eden; and there he put the man whom he had formed.
I M.2.10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní [řeky].	Gn.2.10 Z Edenu vychází řeka aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, Ezech.47.1; Zj.22.1	Gen.2.10 And a river went out of Eden to water the garden; and from thence it was parted, and became into four heads.
I M.2.15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji [v zemi] Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.	Gn.2.15 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby obdělával a střežil.	Gen.2.15 And the LORD God took the man, and put him into the garden of Eden to dress it and to keep it.
I M.2.16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;	Gn.2.16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.	Gen.2.16 And the LORD God commanded the man, saying, Of every tree of the garden thou mayest freely eat:
I M.2.17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.	Gn.2.17 Ze stromu poznání však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti." R.6.23	Gen.2.17 But of the tree of the knowledge of good and evil, thou shalt not eat of it: for in the day that thou eatest thereof thou shalt surely die.
I M.2.24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.	Gn.2.24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.	Gen.2.24 Therefore shall a man leave his father and his mother, and shall cleave unto his wife: and they shall be one flesh.
I M.3.1 Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A [ten] řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského? Zj.12.9; Zj.20.2	Gn.3.1 Nejzchytralejší ze vší polní zvěře kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?" Mat.4.3; Luk.10.19	Gen.3.1 Now the serpent was more subtil than any beast of the field which the LORD God had made. And he said unto the woman, Yea, hath God said, Ye shall not eat of every tree of the garden?
I M.3.4 I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí! Jan.8.44	Gn.3.4 Had ženu ujišťoval: "Nikoli nepropadnete smrti. Jer.23.17	Gen.3.4 And the serpent said unto the woman, Ye shall not surely die:
I M.3.6 Viduci tedy žena, že dobrý [jest] strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a [on] jedl. I Tim.2.14	Gn.3.6 Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.	Gen.3.6 And when the woman saw that the tree [was] good for food, and that it [was] pleasant to the eyes, and a tree to be desired to make [one] wise, she took of the fruit thereof, and did eat, and gave also unto her husband with her; and he did eat.
I M.3.14 Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.	Gn.3.14 I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Iz.27.1; Zj.12.9	Gen.3.14 And the LORD God said unto the serpent, Because thou hast done this, thou [art] cursed above all cattle, and above every beast of the field; upon thy belly shalt thou go, and dust shalt thou eat all the days of thy life:
I M.3.15 Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.	Gn.3.15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." I Jan.3.8; R.16.20; Zj.12.17; Zj.20.2	Gen.3.15 And I will put enmity between thee and the woman, and between thy seed and her seed; it shall bruise thy head, and thou shalt bruise his heel.
I M.3.16 Ženě [pak] řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého [bude] žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.	Gn.3.16 Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství syny budeš rodit v utrpení budeš dychtit po svém muži ale on nad tebou bude vládnout." Efez.5.22; Tit.2.5; I Petr.3.1	Gen.3.16 Unto the woman he said, I will greatly multiply thy sorrow and thy conception; in sorrow thou shalt bring forth children; and thy desire [shall be] to thy husband, and he shall rule over thee.
I M.3.17 Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.	Gn.3.17 Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.	Gen.3.17 And unto Adam he said, Because thou hast hearkened unto the voice of thy wife, and hast eaten of the tree, of which I commanded thee, saying, Thou shalt not eat of it: cursed [is] the ground for thy sake; in sorrow shalt thou eat [of] it all the ays of thy life;
I M.3.18 Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.	Gn.3.18 Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny.	Gen.3.18 Thorns also and thistles shall it bring forth to thee; and thou shalt eat the herb of the field;
I M.3.19 V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.	Gn.3.19 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."	Gen.3.19 In the sweat of thy face shalt thou eat bread, till thou return unto the ground; for out of it wast thou taken: for dust thou [art], and unto dust shalt thou return.
I M.3.21 I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.	Gn.3.21 Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je.	Gen.3.21 Unto Adam also and to his wife did the LORD God make coats of skins, and clothed them.
I M.3.22 Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, [vyžeňme jej]. I M.1.26	Gn.3.22 I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."	Gen.3.22 And the LORD God said, Behold, the man is become as one of us, to know good and evil: and now, lest he put forth his hand, and take also of the tree of life, and eat, and live for ever:
I M.4.10 I řekl [Bůh]: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země. Zid.12.24	Gn.4.10 Hospodin pravil: Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. Z.9.13	Gen.4.10 And he said, What hast thou done? the voice of thy brother's blood crieth unto me from the ground.
I M.5.1 Tato jest kniha rodů Adamových. V [ten] den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.	Gn.5.1 Toto je výčet rodopisu Adamova: V den kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží.	Gen.5.1 This [is] the book of the generations of Adam. In the day that God created man, in the likeness of God made he him;
I M.5.22 A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery. I M.6.9; Mich.6.8	Gn.5.22 A chodil Henoch s Bohem po zplození Metúšelacha tři sta let a zplodil syny a dcery.	Gen.5.22 And Enoch walked with God after he begat Methuselah three hundred years, and begat sons and daughters:
I M.5.24 A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více [vidín]; nebo vzal ho Bůh. Zid.11.5	Gn.5.24 I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal. II Kral.2.11	Gen.5.24 And Enoch walked with God: and he [was] not; for God took him.
I M.6.2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.	Gn.6.2 jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si je za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. Job.1.6	Gen.6.2 That the sons of God saw the daughters of men that they [were] fair; and they took them wives of all which they chose.
I M.6.4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To [jsou] ti mocní, kteříž zdávna [byli], muži na slovo vzatí.	Gn.6.4 Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní. IV M.13.33; I Petr.3.19	Gen.6.4 There were giants in the earth in those days; and also after that, when the sons of God came in unto the daughters of men, and they bare [children] to them, the same [became] mighty men which [were] of old, men of renown.
I M.6.5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, [a] že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, I M.8.21	Gn.6.5 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Jer.17.9	Gen.6.5 And GOD saw that the wickedness of man [was] great in the earth, and [that] every imagination of the thoughts of his heart [was] only evil continually.
I M.6.6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.	Gn.6.6 Litoval že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.	Gen.6.6 And it repented the LORD that he had made man on the earth, and it grieved him at his heart.
I M.6.7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.	Gn.6.7 Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata plazy i nebeské ptactvo neboť lituji, že jsem je učinil."	Gen.6.7 And the LORD said, I will destroy man whom I have created from the face of the earth; both man, and beast, and the creeping thing, and the fowls of the air; for it repenteth me that I have made them.
I M.6.9 Tito [jsou] příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé. II Petr.2.5	Gn.6.9 Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení. Noe chodil s Bohem. II M.5.22-24; Job.1.1-8	Gen.6.9 These [are] the generations of Noah: Noah was a just man [and] perfect in his generations, [and] Noah walked with God.
I M.6.14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.	Gn.6.14 Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. II M.2.3	Gen.6.14 Make thee an ark of gopher wood; rooms shalt thou make in the ark, and shalt pitch it within and without with pitch.
I M.7.1 Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto. Sk.16.31; II Petr.2.5	Gn.7.1 I řekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. Mat.24.38; Luk.17.28	Gen.7.1 And the LORD said unto Noah, Come thou and all thy house into the ark; for thee have I seen righteous before me in this generation.
I M.8.21 I zachutnal Hospodin vůni [tu] příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil. I M.6.5	Gn.8.21 I ucítil Hospodin libou vůní a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. Z.58.4	Gen.8.21 And the LORD smelled a sweet savour; and the LORD said in his heart, I will not again curse the ground any more for man's sake; for the imagination of man's heart [is] evil from his youth; neither will I again smite any more every thing living, as I have done.
I M.9.3 Všecko, což se hýbe [a] jest živo, bude vám za pokrm; jako [i] bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.	Gn.9.3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.	Gen.9.3 Every moving thing that liveth shall be meat for you; even as the green herb have I given you all things.
I M.9.4 A však masa s duší jeho, [kteráž jest] krev jeho, nebudete jísti. III M.17.14	Gn.9.4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst. V M.12.23	Gen.9.4 But flesh with the life thereof, [which is] the blood thereof, shall ye not eat.
I M.9.6 Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka. Mat.26.52; Zj.13.10	Gn.9.6 Kdo prolije krev člověka toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. I M.1.27	Gen.9.6 Whoso sheddeth man's blood, by man shall his blood be shed: for in the image of God made he man.
I M.9.11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.	Gn.9.11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi."	Gen.9.11 And I will establish my covenant with you; neither shall all flesh be cut off any more by the waters of a flood; neither shall there any more be a flood to destroy the earth.
I M.9.12 I řekl Bůh: Totoť [bude] znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž [jest] s vámi, po všecky věky.	Gn.9.12 Dále Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků:	Gen.9.12 And God said, This [is] the token of the covenant which I make between me and you and every living creature that [is] with you, for perpetual generations:
I M.9.13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.	Gn.9.13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemi.	Gen.9,13 I do set my bow in the cloud, and it shall be for a token of a covenant between me and the earth.
I M.9.22 Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.	Gn.9.22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím.	Gen.9.22 And Ham, the father of Canaan, saw the nakedness of his father, and told his two brethren without.
I M.9.25 I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.	Gn.9.25 řekl:" Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!"	Gen.9.25 And he said, Cursed [be] Canaan; a servant of servants shall he be unto his brethren.
I M.10.1 Tito [jsou] pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se [tito] synové zrodili po potopě.	Gn.10.1 Toto je rodopis synů Noeho: Šém, Chám a Jefet. Po potopě se jim narodili synové.	Gen.10.1 Now these [are] the generations of the sons of Noah, Shem, Ham, and Japheth: and unto them were sons born after the flood.
I M.10.2 Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.	Gn.10.2 Synově Jefetovi : Gomer a Mágog a Mádaj, Jávan a Tůbal, Mešek a Tíras.	Gen.10.2 The sons of Japheth; Gomer, and Magog, and Madai, and Javan, and Tubal, and Meshech, and Tiras.
I M.10.6 Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.	Gn.10.6 Synové Chámovi : Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan. Z.105.23	Gen.10.6 And the sons of Ham; Cush, and Mizraim, and Phut, and Canaan.
I M.10.7 A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.	Gn.10.7 Synové Kúšovi: Seba a Chavíla, Sabta a Raemaa Sabteka. Synové Baemovi: Šeba a Dedán.	Gen.10.7 And the sons of Cush; Seba, and Havilah, and Sabtah, and Raamah, and Sabtecha: and the sons of Raamah; Sheba, and Dedan.
I M.10.8 Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na zemi.	Gn.10.8 Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem. I Par.1.10; Mich.5.6	Gen.10.8 And Cush begat Nimrod: he began to be a mighty one in the earth.
I M.10.10 Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.	Gn.10.10 Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru.	Gen.10.10 And the beginning of his kingdom was Babel, and Erech, and Accad, and Calneh, in the land of Shinar.
I M.10.13 Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,	Gn.10.13 Misrajim zplodil Lúďany a Anámce, Lehábany a Naftúchany	Gen.10.13 And Mizraim begat Ludim, and Anamim, and Lehabim, and Naphtuhim,
I M.10.14 A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim.	Gn.10.14 i Patrůsany a Kaslůchany - z nich vyšli Pelištejci - a Kaftórce. Amos.9.7	Gen.10.14 And Pathrusim, and Casluhim, (out of whom came Philistim,) and Caphtorim.
I M.10.15 Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,	Gn.10.15 Kenaan zplodil Sidóna, svého prvorozeného, a Chéta,	Gen.10.15 And Canaan begat Sidon his firstborn, and Heth,
I M.10.16 A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,	Gn.10.16 Jebůsejce, Emorejce a Girgašejce	Gen.10.16 And the Jebusite, and the Amorite, and the Girgasite,
I M.10.17 A Hevea, a Aracea, a Sinea,	Gn.10.17 i Chivejce, Arkejce a Síňana,	Gen.10.17 And the Hivite, and the Arkite, and the Sinite,
I M.10.18 A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom [odtud] rozprostřely se čeledi Kananejských.	Gn.10.18 Arváďana a Semárce a Chamáťana. Potom se čeledi kenaanské rozptýlily.	Gen.10.18 And the Arvadite, and the Zemarite, and the Hamathite: and afterward were the families of the Canaanites spread abroad.
I M.11.4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch [dosahal] k nebi; a [tak] učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi. V M.1.28	Gn.11.4 Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi."	Gen.11.4 And they said, Go to, let us build us a city and a tower, whose top [may reach] unto heaven; and let us make us a name, lest we be scattered abroad upon the face of the whole earth.
I M.12.1 Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.	Gn.12.1 I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.	Gen.12.1 Now the LORD had said unto Abram, Get thee out of thy country, and from thy kindred, and from thy father's house, unto a land that I will shew thee:
I M.12.3 Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země. I M.18.18; I M.22.18; Gal.3.16	Gn.12.3 Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země." I M.26.4	Gen.12.3 And I will bless them that bless thee, and curse him that curseth thee: and in thee shall all families of the earth be blessed.
I M.12.7 I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu. V M.34.4	Gn.12.7 l ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému potomstvu." Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal. I M.17.8; II M.33.1	Gen.12.7 And the LORD appeared unto Abram, and said, Unto thy seed will I give this land: and there builded he an altar unto the LORD, who appeared unto him.
I M.14.18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten [byl] kněz Boha silného nejvyššího. Z.76.3; Zid.7.1-3	Gn.14.18 A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Z.110.4; Zid.5.5-10	Gen.14.18 And Melchizedek king of Salem brought forth bread and wine: and he [was] the priest of the most high God.
I M.14.19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;	Gn.14.19 Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.	Gen.14.19 And he blessed him, and said, Blessed [be] Abram of the most high God, possessor of heaven and earth:
I M.14.20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu [Abram] desátky ze všech věcí. I M.28.22	Gn.14.20 Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal desátek ze všeho.	Gen.14.20 And blessed be the most high God, which hath delivered thine enemies into thy hand. And he gave him tithes of all.
I M.15.6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.	Gn.15.6 Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.	Gen.15.6 And he believed in the LORD; and he counted it to him for righteousness.
I M.15.13 Řekl tedy [Bůh] Abramovi: [To] zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.	Gn.15.13 Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.	Gen.15.13 And he said unto Abram, Know of a surety that thy seed shall be a stranger in a land [that is] not theirs, and shall serve them; and they shall afflict them four hundred years;
I M.15.18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten: I M.12.7; I M.26.4	Gn.15.18 V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu,	Gen.15.18 In the same day the LORD made a covenant with Abram, saying, Unto thy seed have I given this land, from the river of Egypt unto the great river, the river Euphrates:
I M.16.11 Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé. Luk.1.31	Gn.16.11 A dodal: "Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel. I M.17.19; I M.21.17; Z.22.25	Gen.16.11 And the angel of the LORD said unto her, Behold, thou [art] with child, and shalt bear a son, and shalt call his name Ishmael; because the LORD hath heard thy affliction.
I M.16.12 Budeť pak lítý člověk; ruce jeho proti všechněm, a ruce všech proti němu; a před tváří všech bratří svých bydliti bude.	Gn.16.12 Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím".	Gen.16.12 And he will be a wild man; his hand [will be] against every man, and every man's hand against him; and he shall dwell in the presence of all his brethren.
I M.17.1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým. I M.12.7	Gn.17.1 Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný! I M.6.9; Job.1.1; Mat.5.48; Mat.19.26	Gen.17.1 And when Abram was ninety years old and nine, the LORD appeared to Abram, and said unto him, I [am] the Almighty God; walk before me, and be thou perfect.
I M.17.8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.	Gn.17.8 A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem." V M.34.4	Gen.17.8 And I will give unto thee, and to thy seed after thee, the land wherein thou art a stranger, all the land of Canaan, for an everlasting possession; and I will be their God.
I M.17.10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského. R.4.11	Gn.17.10 Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví bude obřezán.	Gen.17.10 This [is] my covenant, which ye shall keep, between me and you and thy seed after thee; Every man child among you shall be circumcised.
I M.17.19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.	Gn.17.19 Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou. Luk.1.13; Luk.1.31	Gen.17.19 And God said, Sarah thy wife shall bear thee a son indeed; and thou shalt call his name Isaac: and I will establish my covenant with him for an everlasting covenant, [and] with his seed after him.
I M.18.1 Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.	Gn.18.1 I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.	Gen.18.1 And the LORD appeared unto him in the plains of Mamre: and he sat in the tent door in the heat of the day;
I M.18.2 A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.	Gn.18.2 Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc sklonil se k zemi Zid.13.2	Gen.18.2 And he lift up his eyes and looked, and, lo, three men stood by him: and when he saw [them], he ran to meet them from the tent door, and bowed himself toward the ground,
I M.18.6 Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.	Gn.18.6 Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: "Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby."	Gen.18.6 And Abraham hastened into the tent unto Sarah, and said, Make ready quickly three measures of fine meal, knead [it], and make cakes upon the hearth.
I M.18.14 Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna. Z.135.6; Luk.1.37	Gn.18.14 Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna." Zach.8.6; Mat.19.26	Gen.18.14 Is any thing too hard for the LORD? At the time appointed I will return unto thee, according to the time of life, and Sarah shall have a son.
I M.18.18 Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země. I M.12.3; I M.22.18; I M.26.4	Gn.18.18 Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.	Gen.18.18 Seeing that Abraham shall surely become a great and mighty nation, and all the nations of the earth shall be blessed in him?
I M.19.36 A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.	Gn.19.36 Také obě Lotovy dcery otěhotněly se svým otcem.	Gen.19.36 Thus were both the daughters of Lot with child by their father.
I M.19.37 I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.	Gn.19.37 l porodila prvorozená syna a nazvala ho Moáh (to je Z otce zplozený); ten je praotcem Moábců až podnes.	Gen.19.37 And the firstborn bare a son, and called his name Moab: the same [is] the father of the Moabites unto this day.
I M.19.38 I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.	Gn.19.38 A mladší porodila také syna a nazvala ho Ben-amí (to je Syn mého příbuzného); ten je praotcem Amónovců až podnes.	Gen.19.38 And the younger, she also bare a son, and called his name Benammi: the same [is] the father of the children of Ammon unto this day.
I M.20.12 A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.	Gn.20.12 Ona také vskutku je má sestra; to je dcera mého otce, ale ne dcera mé matky; stala se mou ženou.	Gen.20.12 And yet indeed [she is] my sister; she [is] the daughter of my father, but not the daughter of my mother; and she became my wife.
I M.21.13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.	Gn.21.13 Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem."	Gen.21.13 And also of the son of the bondwoman will I make a nation, because he [is] thy seed.
I M.21.17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť [jest], Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte [z místa], na kterémž jest.	Gn.21.17 Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: "Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je.	Gen.21.17 And God heard the voice of the lad; and the angel of God called to Hagar out of heaven, and said unto her, What aileth thee, Hagar? fear not; for God hath heard the voice of the lad where he [is].
I M.21.18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.	Gn.21.18 Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ."	Gen.21.18 Arise, lift up the lad, and hold him in thine hand; for I will make him a great nation.
I M.21.31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.	Gn.21.31 Proto se to místo nazývá Ber-šeba (to je Studně přísahy), že tam oba přísahali.	Gen.21.31 Wherefore he called that place Beersheba; because there they sware both of them.
I M.22.12 I řekl [jemu]: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.	Gn.22.12 A posel řekl: "Nevztahuj na chlapce ruku nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna." I Sam.15.22	Gen.22.12 And he said, Lay not thine hand upon the lad, neither do thou any thing unto him: for now I know that thou fearest God, seeing thou hast not withheld thy son, thine only [son] from me.
I M.22.16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému: Iz.45.23; Zid.6.13	Gn.22.16 "Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův protože Jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna,	Gen.22.16 And said, By myself have I sworn, saith the LORD, for because thou hast done this thing, and hast not withheld thy son, thine only [son]:
I M.22.17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých. I M.12.7	Gn.22.17 jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel	Gen.22.17 That in blessing I will bless thee, and in multiplying I will multiply thy seed as the stars of the heaven, and as the sand which [is] upon the sea shore; and thy seed shall possess the gate of his enemies;
I M.22.18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.	Gn.22.18 a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu."	Gen.22.18 And in thy seed shall all the nations of the earth be blessed; because thou hast obeyed my voice.
I M.23.19 A potom pochoval Abraham Sáru, manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to [slove] Hebron), v zemi Kananejské.	Gn.23.19 Abraham potom svou ženu Sáru pohřbil v té jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, jež je u Chebrónu v kenaanské zemi.	Gen.23.19 And after this, Abraham buried Sarah his wife in the cave of the field of Machpelah before Mamre: the same [is] Hebron in the land of Canaan.
I M.26.4 Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země; I M.15.18	Gn.26.4 >Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země.< I M.12.3; Gal.3.16	Gen.26.4 And I will make thy seed to multiply as the stars of heaven, and will give unto thy seed all these countries; and in thy seed shall all the nations of the earth be blessed;
I M.26.22 I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili; protož nazval jméno její Rehobot. Nebo řekl: Nyní uprostrannil nám Hospodin, a vzrostli jsme na zemi.	Gn.26.22 Pak postoupil dál a vykopal další studni; o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechobót (to je prostorná) a řekl: "Teď už nám Hospodin poskytl prostor abychom se mohli na zemi rozplodit."	Gen.26.22 And he removed from thence, and digged another well; and for that they strove not: and he called the name of it Rehoboth; and he said, For now the LORD hath made room for us, and we shall be fruitful in the land.
I M.28.12 I viděl ve snách, a [aj] , žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.	Gn.28.12 Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. Job.33.15; Jan.1.52	Gen.28.12 And he dreamed, and behold a ladder set up on the earth, and the top of it reached to heaven: and behold the angels of God ascending and descending on it.
I M.28.13 A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.	Gn.28.13 Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na niž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. II M.3.6; Mat.22.32	Gen.28.13 And, behold, the LORD stood above it, and said, I [am] the LORD God of Abraham thy father, and the God of Isaac: the land whereon thou liest, to thee will I give it, and to thy seed;
I M.28.18 Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.	Gn.28.18 Za časného jitra vzal Jákob kámen, který měl v hlavách, a postavil jej jako posvátný sloup; svrchu jej polil olejem.	Gen.28.18 And Jacob rose up early in the morning, and took the stone that he had put [for] his pillows, and set it up [for] a pillar, and poured oil upon the top of it.
I M.28.19 Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.	Gn.28.19 Tomu místu dal jméno Bét-el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lůz.	Gen.28.19 And he called the name of that place Bethel: but the name of that city [was called] Luz at the first.
I M.28.22 Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.	Gn.28.22 Tento kámen který jsem postavil jako posvátný sloup, stane se domem Božím. A ze všeho, co mi dáš odvedu ti poctivě desátky." I M.14.20	Gen.28.22 And this stone, which I have set [for] a pillar, shall be God's house: and of all that thou shalt give me I will surely give the tenth unto thee.
I M.31.19 (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.	Gn.31.19 Když Lában odešel ke stříži svého bravu, ukradla Ráchel otcovy domácí bůžky.	Gen.31.19 And Laban went to shear his sheep: and Rachel had stolen the images that [were] her father's.
I M.31.48 Nebo řekl Lában: Tato hromada [nechžť jest] svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,	Gn.31.48 A Láhan řekl: "Tento val je ode dneška svědkem mezi mnou a tebou." Proto se jmenuje Gal-ed	Gen.31.48 And Laban said, This heap [is] a witness between me and thee this day. Therefore was the name of it called Galeed;
I M.32.1 Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.	Gn.32.2 Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové. Z.34.8; Zid.1.14	Gen.32.1 And Jacob went on his way, and the angels of God met him.
I M.32.2 I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží [jest] toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.	Gn.32.3 Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: "To je tábor Boží", a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).	Gen.32.2 And when Jacob saw them, he said, This [is] God's host: and he called the name of that place Mahanaim.
I M.32.24 A zůstal Jákob sám; a [tu] zápasil s ním muž až do svitání.	Gn.32.25 Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.	Gen.32.24 And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him until the breaking of the day.
I M.32.25 A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.	Gn.32.26 Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápoleni kyčelni kloub, takže se mu vykloubil.	Gen.32.25 And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh; and the hollow of Jacob's thigh was out of joint, as he wrestled with him.
I M.32.26 A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.	Gn.32.27 Neznámý řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."	Gen.32.26 And he said, Let me go, for the day breaketh. And he said, I will not let thee go, except thou bless me.
I M.32.28 I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé [toliko] Jákob, ale [také] Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls. I M.35.10	Gn.32.29 Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."	Gen.32.28 And he said, Thy name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince hast thou power with God and with men, and hast prevailed.
I M.32.30 Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem [prý] viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.	Gn.32.31 I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: "Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život."	Gen.32.30 And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.
I M.33.19 I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec.	Gn.33.19 a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole na němž si postavil stan.	Gen.33.19 And he bought a parcel of a field, where he had spread his tent, at the hand of the children of Hamor, Shechem's father, for an hundred pieces of money.
I M.33.20 A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno [Bůh] silný, Bůh Izraelský. I M.12.7	Gn.33.20 I zřídil tam oltář a nazval jej Él je Bůh Izraelův. I M.35.7	Gen.33.20 And he erected there an altar, and called it Elelohe-Israel.
I M.35.7 I vzdělal tu oltář, a nazval to místo [Bůh] silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Bůh, když utíkal před bratrem svým.	Gn.35.7 Tam vybudoval oltář u vzýval na tom místě Boha Bét-elu, neboť se mu tam zjevil sám Bůh, když prchal před svým bratrem.	Gen.35.7 And he built there an altar, and called the place Elbethel: because there God appeared unto him, when he fled from the face of his brother.
I M.35.8 Tehdy umřela Debora, chovačka Rebeky, a pochována jest pod Bethel, pod dubem; i nazval jméno jeho Allon Bachuth.	Gn.35.8 Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.	Gen.35.8 But Deborah Rebekah's nurse died, and she was buried beneath Bethel under an oak: and the name of it was called Allonbachuth.
I M.35.10 I řekl jemu Bůh: Jméno tvé jest [Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé] toliko [Jákob, ale Izrael] také [bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael. I M.32.28	Gn.35.10 slovy: "Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael." A dal mu jméno Izrael.	Gen.35.10 And God said unto him, Thy name [is] Jacob: thy name shall not be called any more Jacob, but Israel shall be thy name: and he called his name Israel.
I M.35.18 I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umřela), nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.	Gn.35.18 Ve chvíli, kdy umírala a život z ní unikal, pojmenovala ho Ben-óni (to je Syn mého zmaru), ale otec ho nazval Ben-jamín (to je Syn zdaru).	Gen.35.18 And it came to pass, as her soul was in departing, (for she died) that she called his name Benoni: but his father called him Benjamin.
I M.35.19 I umřela Ráchel, a pochována jest na cestě k Efratě, jenž jest Betlém. Mich.5.1-2	Gn.35.19 Ráchel umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém. Mat.2.6	Gen.35.19 And Rachel died, and was buried in the way to Ephrath, which [is] Bethlehem.
I M.35.22 Stalo se pak také, když bydlil Izrael v té krajině, že Ruben šel, a spal s Bálou, ženinou otce svého; o čemž uslyšel Izrael. Bylo pak synů Jákobových dvanácte. I M.49.4	Gn.35.22 Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct. I Par.5.1	Gen.35.22 And it came to pass, when Israel dwelt in that land, that Reuben went and lay with Bilhah his father's concubine: and Israel heard [it]. Now the sons of Jacob were twelve:
I M.36.8 Protož bydlil Ezau na hoře Seir; Ezau [pak] ten jest Edom.	Gn.36.8 Proto se Ezau usadil v Seírském pohoří. Ezau, to je Edóm.	Gen.36.8 Thus dwelt Esau in mount Seir: Esau [is] Edom.
I M.36.11 Synové pak Elifazovi byli: Teman, Omar, Sefo, a Gatam a Kenaz.	Gn.36.11 Synové Elífazovi jsou: Téman, Ómar, Sefó, Gátam a Kenaz.	Gen.36.11 And the sons of Eliphaz were Teman, Omar, Zepho, and Gatam, and Kenaz.
I M.36.15 Tito [všickni byli] knížata synů Ezau. Synové Elifaza prvorozeného Ezau: Kníže Teman, kníže Omar, kníže Sefo, kníže Kenaz,	Gn.36.15 Toto jsou pohlaváři synů Ezauových. Synové Ezauova prvorozence Elífaza: pohlavár Téman, pohlavár Ómar, pohlavár Sefó, pohlavár Kenaz,	Gen.36.15 These [were] dukes of the sons of Esau: the sons of Eliphaz the firstborn [son] of Esau; duke Teman, duke Omar, duke Zepho, duke Kenaz,
I M.38.29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres. I Par.2.4; Mat.1.3	Gn.38.29 Ono však stáhlo ruku zpět, a hle, vyšel jeho bratr. Řekla: "Jakou trhlinou ses prodral!" A pojmenovali ho Peres (to je Trhlina).	Gen.38.29 And it came to pass, as he drew back his hand, that, behold, his brother came out: and she said, How hast thou broken forth? [this] breach [be] upon thee: therefore his name was called Pharez.
I M.43.32 I kladli jemu zvláště, a jim obzvláště, Egyptským také, kteříž s ním jídali, obzvláštně; nebo nemohou Egyptští jísti s Židy chleba, proto že to ohavnost jest Egyptským.	Gn.43.32 Podávali zvlášť jemu, zvlášť jim a zvlášť Egypťanům, kteří s ním jídali; Egypťané totiž nesmějí stolovat s Hebreji, poněvadž to je pro ně ohavnost.	Gen.43.32 And they set on for him by himself, and for them by themselves, and for the Egyptians, which did eat with him, by themselves: because the Egyptians might not eat bread with the Hebrews; for that [is] an abomination unto the Egyptians.
I M.46.12 Synové Judovi: Her, Onan, Séla, Fáres a Zára. (Ale umřel Her a Onan v zemi Kananejské.) Fáres pak měl syny: Ezrona a Hamule. I Par.2.4	Gn.46.12 Synové Judovi: Er, Ónan a Šela, Peres a Zela; Er a Ónan však zemřeli v zemi kenaanu. Synové Peresovi byli Chesrón a Chámul.	Gen.46.12 And the sons of Judah; Er, and Onan, and Shelah, and Pharez, and Zerah: but Er and Onan died in the land of Canaan. And the sons of Pharez were Hezron and Hamul.
I M.49.3 Ruben, prvorozený můj jsi ty, síla má, a počátek moci mé, vyvýšenost důstojenství a vyvýšenost síly.	Gn.49.3 Rúbene, tys můj prvorozený, síla má a prvotina mého mužství; povzneseností a mocí překypuješ.	Gen.49.3 Reuben, thou [art] my firstborn, my might, and the beginning of my strength, the excellency of dignity, and the excellency of power:
I M.49.4 Prudce sběhneš jako voda. Nebudeš vyvýšen, proto že jsi vstoupil na lůže otce svého; a jakž jsi poškvrnil postele mé, zmizelo [vyvýšení tvé]. I M.35.22; I Par.5.1	Gn.49.4 Přetekls jak vody; nebudeš však první, protože jsi vstoupil na otcovo lože. Tehdy znesvětils je. Na mé lůžko vstoupil!	Gen.49.4 Unstable as water, thou shalt not excel; because thou wentest up to thy father's bed; then defiledst thou [it]: he went up to my couch.
I M.49.5 Simeon a Léví bratří, nástrojové nepravosti [jsou] v příbytcích jejich.	Gn.49.5 Šimeón a Lévi, bratři, jejich zbraně - nástroj násilí.	Gen.49.5 Simeon and Levi [are] brethren; instruments of cruelty [are in] their habitations.
I M.49.7 Zlořečená prchlivost jejich, nebo neustupná; i hněv jejich, nebo zatvrdilý jest. Rozdělím je v Jákobovi, a rozptýlím je v Izraeli.	Gn.49.7 Buď proklet jejich hněv, že byl tak prudký, jejich prchlivost, že byla tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi, rozptýlím je v Izraeli.	Gen.49.7 Cursed [be] their anger, for [it was] fierce; and their wrath, for it was cruel: I will divide them in Jacob, and scatter them in Israel.
I M.49.10 Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové. Mat.2.6; Jan.1.46	Gn.49.10 Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení IV M.24.17	Gen.49.10 The sceptre shall not depart from Judah, nor a lawgiver from between his feet, until Shiloh come; and unto him [shall] the gathering of the people [be].
I M.49.11 Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své. Práti bude u víně roucho své, a v červeném víně oděv svůj. Zach.9.9	Gn.49.11 Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů. Mat.21.5	Gen.49.11 Binding his foal unto the vine, and his ass's colt unto the choice vine; he washed his garments in wine, and his clothes in the blood of grapes:
I M.49.30 V jeskyni, kteráž jest na poli Machpelah, jenž jest naproti Mamre v zemi Kananejské, kterouž koupil Abraham spolu s polem tím od Efrona Hetejského k dědičnému pohřbu.	Gn.49.30 do jeskyně na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi; to pole koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob.	Gen.49.30 In the cave that [is] in the field of Machpelah, which [is] before Mamre, in the land of Canaan, which Abraham bought with the field of Ephron the Hittite for a possession of a buryingplace.
I M.49.31 Tam pochovali Abrahama a Sáru ženu jeho; tam pochovali Izáka a Rebeku ženu jeho; tam také pochovali Líu. I M.23.19	Gn.49.31 Tam pochovali Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pochovali Izáka a jeho ženu Rebeku, a tam jsem pochoval Leu.	Gen.49.31 There they buried Abraham and Sarah his wife; there they buried Isaac and Rebekah his wife; and there I buried Leah.
I M.50.24 Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.	Gn.50.24 Potom Josef svým bratrům řekl: "Já umírám ale Bůh vás jistě navštíví a vyvede vás odtud do země kterou přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi." I M.15.18	Gen.50.24 And Joseph said unto his brethren, I die: and God will surely visit you, and bring you out of this land unto the land which he sware to Abraham, to Isaac, and to Jacob.

Názor?

Druhá Kniha Mojžíšova Kralický překlad 1613	Druhá Mojžíšova (Exodus) Ekumenický překlad 1985	Exodus King James translation 1611
II M.2.3 A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.	Ex.2.3 Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto pro něho připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asvaltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu. I M.6.14	Exod.2.3 And when she could not longer hide him, she took for him an ark of bulrushes, and daubed it with slime and with pitch, and put the child therein; and she laid [it] in the flags by the river's brink.
II M.2.13 Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?	Ex.2.13 Když vyšel druhého dne spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu který nebyl v právu: "Proč chceš ubít svého druha?"	Exod.2.13 And when he went out the second day, behold, two men of the Hebrews strove together: and he said to him that did the wrong, Wherefore smitest thou thy fellow?
II M.2.14 Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.	Ex.2.14 Ohradil se: "Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit jako jsi zavraždil toho Egypťana?" Mojžíš se ulekl a řekl si: "Jistě se o věci už ví!" Sk.7.35	Exod.2.14 And he said, Who made thee a prince and a judge over us? intendest thou to kill me, as thou killedst the Egyptian? And Moses feared, and said, Surely this thing is known.
II M.3.2 Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.	Ex.3.2 Tu se mu ukázal Hospodinův posel v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře. Mojžíš viděl, jak keř v ohni hoři, ale není jím stráven.	Exod.3.2 And the angel of the LORD appeared unto him in a flame of fire out of the midst of a bush: and he looked, and, behold, the bush burned with fire, and the bush [was] not consumed.
II M.3.5 I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.	Ex.3.5 Řekl: "Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá." Joz.5.15	Exod.3.5 And he said, Draw not nigh hither: put off thy shoes from off thy feet, for the place whereon thou standest [is] holy ground.
II M.3.6 A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha. Mat.22.32; Luk.20.37	Ex.3.6 A pokračoval: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si zakryl tvář neboť se bál na Boha pohledět.	Exod.3.6 Moreover he said, I [am] the God of thy father, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob. And Moses hid his face; for he was afraid to look upon God.
II M.3.14 I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám. Zj.1.8	Ex.3.14 Bůh řekl Mojžíšovi: "jsem, který jsem." A pokračoval: "Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám."	Exod.3.14 And God said unto Moses, I AM THAT I AM: and he said, Thus shalt thou say unto the children of Israel, I AM hath sent me unto you.
II M.4.1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.	Ex.4.1 Mojžíš však znovu namítal: "Nikoli, neuvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal."	Exod.4.1 And Moses answered and said, But, behold, they will not believe me, nor hearken unto my voice: for they will say, The LORD hath not appeared unto thee.
II M.4.2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.	Ex.4.2 Hospodin mu řekl: Co to máš v ruce?" Odpověděl: "Hůl."	Exod.4.2 And the LORD said unto him, What [is] that in thine hand? And he said, A rod.
II M.4.3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.	Ex.4.3 Hospodin řekl: "Hoď ji na zem." Hodil ji na zem a stal se z ní had. Mojžíš se dal před ním na útěk.	Exod.4.3 And he said, Cast it on the ground. And he cast it on the ground, and it became a serpent; and Moses fled from before it.
II M.4.4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.	Ex.4.4 Ale Hospodin Mojžíšovi poručil: "Vztáhni ruku a chyť ho za ocas." Vztáhl tedy ruku, uchopil ho a v dlani se mu z něho stala hůl.	Exod.4.4 And the LORD said unto Moses, Put forth thine hand, and take it by the tail. And he put forth his hand, and caught it, and it became a rod in his hand:
II M.4.5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.	Ex.4.5 "Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." II M.3.6	Exod.4.5 That they may believe that the LORD God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, hath appeared unto thee.
II M.4.6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, [bílá] jako sníh.	Ex.4.6 Dále jim Hospodin řekl. "Vlož si ruku za ňadra." Vložil tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla malomocná, bílá jako sníh.	Exod.4.6 And the LORD said furthermore unto him, Put now thine hand into thy bosom. And he put his hand into his bosom: and when he took it out, behold, his hand [was] leprous as snow.
II M.4.7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako [jiné] tělo jeho.	Ex.4.7 Tu poručil: "Dej ruku zpět za ňadra." Dal ruku zpět za ňadra. Když ji ze záňadří vytáhl, byla opět jako ostatní tělo.	Exod.4.7 And he said, Put thine hand into thy bosom again. And he put his hand into his bosom again; and plucked it out of his bosom, and, behold, it was turned again as his [other] flesh.
II M.4.8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu [a] znamení prvního, uvěří hlasu [a] znamení druhému.	Ex.4.8 "A tak jestliže ti neuvěří a nedají na první znamení, uvěří druhému znamení.	Exod.4.8 And it shall come to pass, if they will not believe thee, neither hearken to the voice of the first sign, that they will believe the voice of the latter sign.
II M.4.9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.	Ex.4.9 Jestliže však neuvěří ani těmto dvěma znamením a neuposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, se stane na suché zemi krev."	Exod.4.9 And it shall come to pass, if they will not believe also these two signs, neither hearken unto thy voice, that thou shalt take of the water of the river, and pour [it] upon the dry [land]: and the water which thou takest out of the river shall become blood upon the dry [land].
II M.4.11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin? Z.94.9; Iz.35.5	Ex.4.11 Hospodin mu však řekl: "Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?	Exod.4.11 And the LORD said unto him, Who hath made man's mouth? or who maketh the dumb, or deaf, or the seeing, or the blind? have not I the LORD?
II M.4.22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj [jest] Izrael. Oz.11.1; R.9.4	Ex.4.22 Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn.	Exod.4.22 And thou shalt say unto Pharaoh, Thus saith the LORD, Israel [is] my son, [even] my firstborn:
II M.6.16 A tato jsou jména synů Léví v rodech jejich: Gerson, Kahat a Merari. Let pak života Léví [bylo] sto třidceti a sedm let.	Ex.6.16 Toto jsou jména Léviovců podle jejich rodopisu: Geršón, Kehat a Merari. Lévi byl živ sto třicet sedm let. I Par.6.1	Exod.6.16 And these [are] the names of the sons of Levi according to their generations; Gershon, and Kohath, and Merari: and the years of the life of Levi [were] an hundred thirty and seven years.
II M.7.20 Tedy učinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl přikázal Hospodin; a zdvihna hůl, udeřil v vodu, kteráž byla v řece, před očima Faraonovýma a před očima služebníků jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v řece, v krev. II M.17.5	Ex.7.20 Mojžíš a Áron učinili, jak Hospodin přikázal. Áron pozdvihl hůl a před očima faraóna a jeho služebníků udeřil do vody v Nilu a všechna voda Nilu se proměnila v krev.	Exod.7.20 And Moses and Aaron did so, as the LORD commanded; and he lifted up the rod, and smote the waters that [were] in the river, in the sight of Pharaoh, and in the sight of his servants; and all the waters that [were] in the river were turned to blood.
II M.8.6 I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.	Ex.8.2 Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi.	Exod.8.6 And Aaron stretched out his hand over the waters of Egypt; and the frogs came up, and covered the land of Egypt.
II M.8.17 Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.	Ex.8.13 I učinili tak. Áron vztáhl ruku s holí a udeřil do prachu nazemi a na lidech i na dobytku se objevili komáři. Po celé egyptské zemi se ze všeho prachu země stali komáři.	Exod.8.17 And they did so; for Aaron stretched out his hand with his rod, and smote the dust of the earth, and it became lice in man, and in beast; all the dust of the land became lice throughout all the land of Egypt.
II M.8.24 I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice [škodlivých žížal] na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; [a] nakazila se země od té směsice.	Ex.8.20 A Hospodin tak učinil. Dotěrné mouchy vnikly do domu faraonova do domu jeh služebníků a na celou egyptskou zemi. Země byla těmi mouchami zamořena.	Exod.8.24 And the LORD did so; and there came a grievous swarm [of flies] into the house of Pharaoh, and [into] his servants' houses, and into all the land of Egypt: the land was corrupted by reason of the swarm [of flies].
II M.9.6 I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo. Z.78.49	Ex.9.6 A nazítří to Hospodin učinil. Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských stád nepošel jediný kus.	Exod.9.6 And the LORD did that thing on the morrow, and all the cattle of Egypt died: but of the cattle of the children of Israel died not one.
II M.9.10 Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové [plní] neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.	Ex.9.10 Nabrali tedy saze z pece, postavili se před faraóna a Mojžíš je rozhazoval směrem k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic.	Exod.9.10 And they took ashes of the furnace, and stood before Pharaoh; and Moses sprinkled it up toward heaven; and it became a boil breaking forth [with] blains upon man, and upon beast.
II M.9.23 Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.	Ex.9.23 Když Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi, dopustil Hospodin hromobití a krupobití. Na zemi padal oheň. Tak Hospodin spustil krupobití na egyptskou zemi.	Exod.9.23 And Moses stretched forth his rod toward heaven: and the LORD sent thunder and hail, and the fire ran along upon the ground; and the LORD rained hail upon the land of Egypt.
II M.10.13 I vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, [aby vál] celého toho dne a celou noc. [A] když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.	Ex.10.13 Mojžíš tedy vztáhl nad egyptskou zemi hůl a Hospodin přihnal na zemi východní vítr. Ten vál po celý den a celou noc. Když nastalo jitro, přinesl východní vítr kobylky.	Exod.10.13 And Moses stretched forth his rod over the land of Egypt, and the LORD brought an east wind upon the land all that day, and all [that] night; [and] when it was morning, the east wind brought the locusts.
II M.10.16 Tedy Farao spěšně povolav Mojžíše s Aronem, řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám.	Ex.10.16 Farao rychle povolal Mojžíše a Árona. Řekl jim: "Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám.	Exod.10.16 Then Pharaoh called for Moses and Aaron in haste; and he said, I have sinned against the LORD your God, and against you.
II M.10.22 I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni.	Ex.10.22 Mojžíš vztáhl ruku k nebi. Tu nastala po celé egyptské zemi tma tmoucí a trvala po tři dny.	Exod.10.22 And Moses stretched forth his hand toward heaven; and there was a thick darkness in all the land of Egypt three days:
II M.12.13 Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu [prvorozené] v zemi Egyptské.	Ex.12.13 Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až bude bít egyptskou zemi.	Exod.12.13 And the blood shall be to you for a token upon the houses where ye [are]: and when I see the blood, I will pass over you, and the plague shall not be upon you to destroy [you], when I smite the land of Egypt.
II M.12.14 A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.	Ex.12.14 Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit pro všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení.	Exod.12.14 And this day shall be unto you for a memorial; and ye shall keep it a feast to the LORD throughout your generations; ye shall keep it a feast by an ordinance for ever.
II M.12.29 Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž [byl] v žaláři, i všecko prvorozené hovad.	Ex.12.29 Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného, od syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka.	Exod.12.29 And it came to pass, that at midnight the LORD smote all the firstborn in the land of Egypt, from the firstborn of Pharaoh that sat on his throne unto the firstborn of the captive that [was] in the dungeon; and all the firstborn of cattle.
II M.12.46 V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete. IV M.9.12; Jan.19.36	Ex.12.46 Musí být sněden v témž domě. Z jeho masa nevyneseš nic z domu; žádnou jeho kost nezlámete. Z.34.21	Exod.12.46 In one house shall it be eaten; thou shalt not carry forth ought of the flesh abroad out of the house; neither shall ye break a bone thereof.
II M.13.2 Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, [nebo] mé jest. II M.22.29; Luk.2.23	Ex.13.2 "Posvěť mi všechno prvorozené, co mezi Izraelci otvírá lůno, ať z lidí či z dobytka. Je to moje!" IV M.8.17	Exod.13.2 Sanctify unto me all the firstborn, whatsoever openeth the womb among the children of Israel, [both] of man and of beast: it [is] mine.
II M.13.17 Stalo se pak, když pustil Farao lid, [že] nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka [nastává], a nevrátili se do Egypta.	Ex.13.17 Když farao lid propustil, nevedl je Bůh cestou směřující do země Pelištejců, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: "Aby lid nelitoval, když uvidí, že mu hrozí válka, a nevrátil se do Egypta."	Exod.13.17 And it came to pass, when Pharaoh had let the people go, that God led them not [through] the way of the land of the Philistines, although that [was] near; for God said, Lest peradventure the people repent when they see war, and they return to Egypt:
II M.13.21 Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.	Ex.13.21 Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.	Exod.13.21 And the LORD went before them by day in a pillar of a cloud, to lead them the way; and by night in a pillar of fire, to give them light; to go by day and night:
II M.13.22 Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.	Ex.13.22 Sloup oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup ohnivý v noci.	Exod.13.22 He took not away the pillar of the cloud by day, nor the pillar of fire by night, [from] before the people.
II M. Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.	Ex.14.14 Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet.	Exod.14.14 The LORD shall fight for you, and ye shall hold your peace.
II M.14.21 I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.	Ex.14.21 Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny.	Exod.14.21 And Moses stretched out his hand over the sea; and the LORD caused the sea to go [back] by a strong east wind all that night, and made the sea dry [land], and the waters were divided.
II M.14.24 Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.	Ex.14.24 Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek.	Exod.14.24 And it came to pass, that in the morning watch the LORD looked unto the host of the Egyptians through the pillar of fire and of the cloud, and troubled the host of the Egyptians,
II M.15.2 Síla má a píseň [jest] Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; [onť jest] Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu. Z.118.14; Iz.12.2	Ex.15.2 Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. On je můj Bůh, a já ho velebím, Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji.	Exod.15.2 The LORD [is] my strength and song, and he is become my salvation: he [is] my God, and I will prepare him an habitation; my father's God, and I will exalt him.
II M.15.26 A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.	Ex.15.26 Řekl: "Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dělat, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho přikázáním a dbát na všechna jeho nařízení, nepostihnu tě žádnou nemocí, kterou jsem postihl Egypt. Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji."	Exod.15.26 And said, If thou wilt diligently hearken to the voice of the LORD thy God, and wilt do that which is right in his sight, and wilt give ear to his commandments, and keep all his statutes, I will put none of these diseases upon thee, which I have brought upon the Egyptians: for I [am] the LORD that healeth thee.
II M.16.14 A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného [cosi a] okrouhlého, drobného jako jíní na zemi. IV M.11.7; Neh.9.15; Z.105.40; Jan.6.31	Ex.16.14 Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouště leželo po zemi cosi jemně šupinatého, jemného jako jíní.	Exod.16.14 And when the dew that lay was gone up, behold, upon the face of the wilderness [there lay] a small round thing, [as] small as the hoar frost on the ground.
II M.16.15 Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu. I Kor.10.3	Ex.16.15 Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: "Man hú?" (to je: "Co je to?") Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm. V M.8.3	Exod.16.15 And when the children of Israel saw [it], they said one to another, It [is] manna: for they wist not what it [was]. And Moses said unto them, This [is] the bread which the LORD hath given you to eat.
II M.16.16 To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka [vedlé] počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.	Ex.16.16 Hospodin přikázal toto: Nasbírejte si ho každý, kolik potřebujete k jídlu. Každý vezmete podle počtu osob ve svém stanu ómer na hlavu."	Exod.16.16 This [is] the thing which the LORD hath commanded, Gather of it every man according to his eating, an omer for every man, [according to] the number of your persons; take ye every man for [them] which [are] in his tents.
II M.16.18 Potom měřili na gomer. A nezbylo [tomu, kdo nasbíral] mnoho, a [ten, kdo nasbíral málo] neměl nedostatku; [ale] každý, což mohl snísti, nasbíral. II Kor.8.15	Ex.16.18 Pak odměřovali po ómeru. Ten, kdo nasbíral mnoho, neměl nadbytek, a kdo nasbíral málo, neměl nedostatek. Nasbírali tolik, kolik každý k jídlu potřeboval.	Exod.16.18 And when they did mete [it] with an omer, he that gathered much had nothing over, and he that gathered little had no lack; they gathered every man according to his eating.
II M.16.22 Když pak bylo v den šestý, nasbírali [toho] chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata [toho] shromáždění, a pověděli Mojžíšovi.	Ex.16.22 Šestého dne nasbírali toho chleba dvakrát tolik, totiž dva ómery na osobu. Tu přišli všichni předáci pospolitosti a oznámili to Mojžíšovi.	Exod.16.22 And it came to pass, [that] on the sixth day they gathered twice as much bread, two omers for one [man]: and all the rulers of the congregation came and told Moses.
II M.16.24 Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo.	Ex.16.24 Uložili to tedy do rána, jak Mojžíš přikázal. A nezapáchalo to, ani se do toho nedali červi.	Exod.16.24 And they laid it up till the morning, as Moses bade: and it did not stink, neither was there any worm therein.
II M.16.32 Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou [mannou], aby chována byla na [budoucí] věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.	Ex.16.32 Mojžíš řekl: "Hospodin přikázal toto: Naplň tím ómer, aby to bylo opatrováno po všechna vaše pokolení, aby viděla chléb, kterým jsem vás na poušti živil, když jsem vás vyvedl z egyptské země."	Exod.16.32 And Moses said, This [is] the thing which the LORD commandeth, Fill an omer of it to be kept for your generations; that they may see the bread wherewith I have fed you in the wilderness, when I brought you forth from the land of Egypt.
II M.16.33 I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na [budoucí] věky vaše. Zid.9.4	Ex.16.33 Áronovi Mojžíš řekl: "Vezmi jeden džbán, nasyp do něho plný ómer many a ulož to před Hospodinem, aby to bylo opatrováno po všechna pokolení."	Exod.16.33 And Moses said unto Aaron, Take a pot, and put an omer full of manna therein, and lay it up before the LORD, to be kept for your generations.
II M.16.35 Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské. Neh.9.15	Ex.16.35 Izraelci jedli manu po čtyřicet let, dokud nepřišli do země, v níž se měli usadit; jedli manu, dokud nepřišli na pokraj kenaanské země.	Exod.16.35 And the children of Israel did eat manna forty years, until they came to a land inhabited; they did eat manna, until they came unto the borders of the land of Canaan.
II M.16.36 Gomer pak jest desátý díl efi.	Ex.16.36 Ómer je desetina éfy.	Exod.16.36 Now an omer [is] the tenth [part] of an ephah.
II M.17.2 Protož domlouval se lid na Mojžíše, pravě: Dejte nám vody, abychom pili. Jimž odpověděl Mojžíš: Proč se na mne domlouváte? Proč pokoušíte Hospodina? V M.6.16; Mat.4.7	Ex.17.2 Tu se lid dostal do sváru s Mojžíšem a naléhali: "Dejte nám vodu, chceme pít!" Mojžíš se jich zeptal: "Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte Hospodina?" Luk.4.12	Exod.17.2 Wherefore the people did chide with Moses, and said, Give us water that we may drink. And Moses said unto them, Why chide ye with me? wherefore do ye tempt the LORD?
II M.17.5 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdiž před lidem, pojma s sebou [některé] z starších Izraelských; hůl také svou kterouž jsi udeřil v vodu, vezmi do ruky své a jdi. II M.7.20	Ex.17.5 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vyjdi před lid. Vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi.	Exod.17.5 And the LORD said unto Moses, Go on before the people, and take with thee of the elders of Israel; and thy rod, wherewith thou smotest the river, take in thine hand, and go.
II M.17.6 Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských. Z.105.41; I Kor.10.4	Ex.17.6 Já tam bude stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohli pít." Mojžíš to udělal před očima izraelských starších.	Exod.17.6 Behold, I will stand before thee there upon the rock in Horeb; and thou shalt smite the rock, and there shall come water out of it, that the people may drink. And Moses did so in the sight of the elders of Israel.
II M.17.7 A dal jméno místu tomu Massah a Meribah, pro reptání synů Izraelských, a že pokoušeli Hospodina, řkouce: Jest-li Hospodin u prostřed nás, či není? Z.95.8	Ex.17.7 To místo pojmenoval Massa a Meriba (to je Pokušení a Svár) podle sváru Izraelců a proto, že pokoušeli Hospodina pochybováním: "Je mezi vámi Hospodin nebo není?"	Exod.17.7 And he called the name of the place Massah, and Meribah, because of the chiding of the children of Israel, and because they tempted the LORD, saying, Is the LORD among us, or not?
II M.19.4 Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a [jak] jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.	Ex.19.4 Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.	Exod.19.4 Ye have seen what I did unto the Egyptians, and [how] I bare you on eagles' wings, and brought you unto myself.
II M.20.1 I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:	Ex.20.1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:	Exod.20.1 And God spake all these words, saying,
II M.20.3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.	Ex.20.3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne. I Kor.8.5	Exod.20.3 Thou shalt have no other gods before me.
II M.20.4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství [těch věcí] , kteréž jsou na nebi svrchu, ani [těch] , kteréž na zemi dole, ani [těch] , kteréž u vodách pod zemí. V M.4.15; Z.97.7	Ex.20.4 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.	Exod.20.4 Thou shalt not make unto thee any graven image, or any likeness [of any thing] that [is] in heaven above, or that [is] in the earth beneath, or that [is] in the water under the earth:
II M.20.7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.	Ex.20.7 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.	Exod.20.7 Thou shalt not take the name of the LORD thy God in vain; for the LORD will not hold him guiltless that taketh his name in vain.
II M.20.8 Pomni na den sobotní, abys jej světil.	Ex.20.8 Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.	Exod.20.8 Remember the sabbath day, to keep it holy.
II M.20.11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich [jest], a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. I M.2.2	Ex.20.11 V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.	Exod.20.11 For [in] six days the LORD made heaven and earth, the sea, and all that in them [is], and rested the seventh day: wherefore the LORD blessed the sabbath day, and hallowed it.
II M.20.12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.	Ex.20.12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.	Exod.20.12 Honour thy father and thy mother: that thy days may be long upon the land which the LORD thy God giveth thee.
II M.20.13 Nezabiješ. I M.9.6; Mat.5.21	Ex.20.13 Nezabiješ.	Exod.20.13 Thou shalt not kill.
II M.20.14 Nesesmilníš.	Ex.20.14 Nesesmilníš.	Exod.20.14 Thou shalt not commit adultery.
II M.20.15 Nepokradeš.	Ex.20.15 Nepokradeš.	Exod.20.15 Thou shalt not steal.
II M.20.16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. R.13.9	Ex.20.16 Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.	Exod.20.16 Thou shalt not bear false witness against thy neighbour.
II M.20.17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli [jest] bližního tvého. R.7.7	Ex.20.17 Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."	Exod.20.17 Thou shalt not covet thy neighbour's house, thou shalt not covet thy neighbour's wife, nor his manservant, nor his maidservant, nor his ox, nor his ass, nor any thing that [is] thy neighbour's.
II M.22.29 Z hojnosti [obilí], a tekutých věcí svých neobmeškáš [prvotin obětovati]. Prvorozeného z synů svých mně dáš. II M.13.2	Ex.22.28 Neopozdíš se s dávkami z hojnosti svých úrod a vylisované šťávy svých hroznů a oliv. Dáš mi prvorozeného ze svých synů.	Exod.22.29 Thou shalt not delay [to offer] the first of thy ripe fruits, and of thy liquors: the firstborn of thy sons shalt thou give unto me.
II M.23.13 Ve všech [těch] věcech, kteréž mluvil jsem vám, ostříhati se budete. Jména bohů cizích ani připomínati nebudete, aniž bude slyšáno z úst tvých. Z.16.4	Ex.23.13 Na všechno, co jsem vám řekl, budete bedlivě dbát. Jméno jiného boha nebudete připomínat; ať je není slyšet z tvých úst.	Exod.23.13 And in all [things] that I have said unto you be circumspect: and make no mention of the name of other gods, neither let it be heard out of thy mouth.
II M.23.14 Třikrát slaviti mi budeš svátek na každý rok. III M.23.5	Ex.23.14 Třikrát v roce budeš slavit mé slavnosti: V M.16.1	Exod.23.14 Three times thou shalt keep a feast unto me in the year.
II M.23.28 Pošli i sršně před tebou, aby vyhnali Hevea, a Kananea a Hetea před tváří tvou. V M.7.20	Ex.23.28 Pošlu před tebou děsy, aby před tebou vypudili Chivejce, Kenaance a Chetejce. Joz.24.12	Exod.23.28 And I will send hornets before thee, which shall drive out the Hivite, the Canaanite, and the Hittite, from before thee.
II M.24.10 A viděli Boha Izraelského. A pod nohami jeho bylo jako dílo z kamene zafirového, a jako nebe, když jest jasné. Iz.6.1; Ezech.1.26	Ex.24.10 Uviděli Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe. II M.33.20	Exod.24.10 And they saw the God of Israel: and [there was] under his feet as it were a paved work of a sapphire stone, and as it were the body of heaven in [his] clearness.
II M.24.18 I všel Mojžíš do prostřed oblaku a vstoupil na horu. A byl Mojžíš na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí. II M.34.28; V M.9.9	Ex.24.18 Mojžíš vstoupil doprostřed oblaku. Vystoupil na horu a byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.	Exod.24.18 And Moses went into the midst of the cloud, and gat him up into the mount: and Moses was in the mount forty days and forty nights.
II M.25.10 Udělají také truhlu z dříví setim. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého lokte širokost její, půl druhého také lokte vysokost její.	Ex.25.10 Udělají z akáciového dřeva schránu dva a půl lokte dlouhou, jeden a půl lokte širokou a jeden a půl lokte vysokou. Zid.9.4	Exod.25.10 And they shall make an ark [of] shittim wood: two cubits and a half [shall be] the length thereof, and a cubit and a half the breadth thereof, and a cubit and a half the height thereof.
II M.26.1 Příbytek pak uděláš z desíti čalounů, [kteříž budou] z bílého hedbáví soukaného, a z postavce modrého, a z šarlatu, a z červce dvakrát barveného; a cherubíny dílem řemeslným uděláš.	Ex.26.1 Zhotovíš příbytek z deseti druhů jemně takého plátna a z látky purpurově fialové, nachové a karmínové; zhotovíš je s umně vetkanými cheruby.	Exod.26.1 Moreover thou shalt make the tabernacle [with] ten curtains [of] fine twined linen, and blue, and purple, and scarlet: [with] cherubims of cunning work shalt thou make them.
II M.26.33 A dáš oponu na háky, a vneseš vnitř za oponu truhlu svědectví; a oddělovati vám bude ta opona svatyni od svatyně svatých.	Ex.26.33 Zavěsíš oponu na spony a dovnitř tam za oponu vneseš schránu svědectví. Opona vám bude oddělovat svatyni do velesvatyně.	Exod.26.33 And thou shalt hang up the vail under the taches, that thou mayest bring in thither within the vail the ark of the testimony: and the vail shall divide unto you between the holy [place] and the most holy.
II M.29.40 A desátý díl [efi] běli smíšené s olejem vytlačeným, [jehož by bylo s] čtvrtý díl hin, a k oběti mokré čtvrtý díl hin vína na jednoho beránka.	Ex.29.40 A k prvnímu beránkovi též desetinu éfy bílé mouky zadělané čtvrtinou hínu vytlačeného oleje a jako úlitbu čtvrtinu hínu vína.	Exod.29.40 And with the one lamb a tenth deal of flour mingled with the fourth part of an hin of beaten oil; and the fourth part of an hin of wine [for] a drink offering.
II M.29.46 A zvědíť, že já jsem Hospodin Bůh jejich, kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské, abych přebýval u prostřed nich, já Hospodin Bůh jejich.	Ex.29.46 Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, že já jsem je vyvedl z egyptské země, abych přebýval uprostřed nich. Já jsem Hospodin, jejich Bůh.	Exod.29.46 And they shall know that I [am] the LORD their God, that brought them forth out of the land of Egypt, that I may dwell among them: I [am] the LORD their God.
II M.30.10 Toliko očištění vykoná nad rohy jeho Aron jednou v roce, krví oběti za hřích [v den] očišťování; jednou v roce očištění vykoná na něm po rodech vašich; svatosvaté jest Hospodinu. Zid.9.7; Zid.10.10; Zid.10.14	Ex.30.10 Jednou za rok vykoná Áron na jeho rozích smírčí obřady. Z krve smírčí oběti za hřích bude na něm vykonávat smírčí obřady jednou za rok po všechna vaše pokolení. Oltář bude velesvatý Hospodinu."	Exod.30.10 And Aaron shall make an atonement upon the horns of it once in a year with the blood of the sin offering of atonements: once in the year shall he make atonement upon it throughout your generations: it [is] most holy unto the LORD.
II M.30.13 Toto [pak] dají: Každý z těch, kteří jdou v počet, půl lotu [dá], podlé lotu svatyně. (Dvadceti peněz platí ten lot.) Půl lotu obět pozdvižení [bude] Hospodinu. III M.27.25; IV M.3.47; Ezech.45.12	Ex.30.13 Toto dá každý, kdo přejde mezi povolané do služby: půl šekelu podle váhy určené svatyní; šekel je dvacet zrn. Tato půlka šekelu je oběť pozdvihování pro Hospodina.	Exod.30.13 This they shall give, every one that passeth among them that are numbered, half a shekel after the shekel of the sanctuary: (a shekel [is] twenty gerahs:) an half shekel [shall be] the offering of the LORD.
II M.32.10 Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.	Ex.32.10 Teď mě nech, ať proti nim vzplane můj hněv a skoncuji s nimi; z tebe však udělám veliký národ."	Exod.32.10 Now therefore let me alone, that my wrath may wax hot against them, and that I may consume them: and I will make of thee a great nation.
II M.32.33 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Kdo zhřešil [proti] mně, toho vymaži z knihy své.	Ex.32.33 Ale Hospodin Mojžíšovi odpověděl: "Vymažu ze své knihy toho, kdo proti mně zhřešil.	Exod.32.33 And the LORD said unto Moses, Whosoever hath sinned against me, him will I blot out of my book.
II M.33.1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, vstup odsud, ty i lid, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské do země, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji, I M.12.1; I M.12.7; I M.50.24	Ex.33.1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Vyjdi odtud, ty i lid, který jsi vyvedl ze země egyptské, do země, kterou jsem přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu.	Exod.33.1 And the LORD said unto Moses, Depart, [and] go up hence, thou and the people which thou hast brought up out of the land of Egypt, unto the land which I sware unto Abraham, to Isaac, and to Jacob, saying, Unto thy seed will I give it:
II M.33.19 Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji. Z.103.13; R.9.15	Ex.33.19 Hospodin odpověděl: "Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji."	Exod.33.19 And he said, I will make all my goodness pass before thee, and I will proclaim the name of the LORD before thee; and will be gracious to whom I will be gracious, and will shew mercy on whom I will shew mercy.
II M.33.20 Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal.	Ex.33.20 Dále pravil: "Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu." I Tim.6.16	Exod.33.20 And he said, Thou canst not see my face: for there shall no man see me, and live.
II M.34.4 Tedy Mojžíš vytesal dvě dsky kamenné podobné prvním, a vstav ráno, vstoupil na horu Sinai, jakž mu přikázal Hospodin, a vzal v ruku svou dvě dsky kamenné.	Ex.34.4 Mojžíš tedy vytesal dvě kamenné desky, jako ty první. Za časného jitra vystoupil na horu Sínaj, jak mu Hospodin přikázal, a do rukou vzal obě kamenné desky.	Exod.34.4 And he hewed two tables of stone like unto the first; and Moses rose up early in the morning, and went up unto mount Sinai, as the LORD had commanded him, and took in his hand the two tables of stone.
II M.34.5 I sstoupil Hospodin v oblaku, a stál s ním tam, a zavolal ze jména: HOSPODIN. II M.33.19	Ex.34.5 Tu sestoupil Hospodin v oblaku. Mojžíš tam zůstal stát s ním a vzýval Hospodinovo jméno.	Exod.34.5 And the LORD descended in the cloud, and stood with him there, and proclaimed the name of the LORD.
II M.34.6 Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, [Bůh] silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě,	Ex.34.6 Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a věrný, I Jan.4.16	Exod.34.6 And the LORD passed by before him, and proclaimed, The LORD, The LORD God, merciful and gracious, longsuffering, and abundant in goodness and truth,
II M.34.7 Milosrdenství čině tisícům, odpouštěje nepravost a přestoupení i hřích, a kterýž nikoli neospravedlňuje vinného, navštěvuje nepravost otců na synech, a na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení. Mich.7.18	Ex.34.7 který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení."	Exod.34.7 Keeping mercy for thousands, forgiving iniquity and transgression and sin, and that will by no means clear [the guilty]; visiting the iniquity of the fathers upon the children, and upon the children's children, unto the third and to the fourth [generation].
II M.34.28 Byl pak tam s Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejedl a vody nepil; a napsal na dskách slova té smlouvy, [totiž] deset slov. II M.24.18; V M.4.13; V M.9.9; V M.9.18	Ex.34.28 A byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; chleba nepojedl a vody se nenapil, nýbrž psal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.	Exod.34.28 And he was there with the LORD forty days and forty nights; he did neither eat bread, nor drink water. And he wrote upon the tables the words of the covenant, the ten commandments.
II M.38.24 Všeho zlata vynaloženého na samo dílo, na všecko dílo svatyně, (bylo pak zlato obětované), devět a dvadceti centnéřů, a sedm set třidceti lotů podlé váhy svatyně.	Ex.38.24 Všechno zlato, zpracovávané při tom díle, při celém díle na svatyni, bylo zlato obětované podáváním, dvacet devět talentů a sedm set třicet šekelů podle váhy určené svatyní.	Exod.38.24 All the gold that was occupied for the work in all the work of the holy [place], even the gold of the offering, was twenty and nine talents, and seven hundred and thirty shekels, after the shekel of the sanctuary.
II M.38.25 Stříbra pak [od těch], jenž náležejí ku počtu shromáždění, sto centnéřů, a tisíc sedm set sedmdesáte pět lotů podlé váhy svatyně.	Ex.38.25 Stříbra bylo od těch, kdo byli z pospolitosti povolání k službě, sto talentů a tisíc sedm set sedmdesát pět šekelů podle váhy určené svatyní.	Exod.38.25 And the silver of them that were numbered of the congregation [was] an hundred talents, and a thousand seven hundred and threescore and fifteen shekels, after the shekel of the sanctuary:
II M.38.26 Půl lotu z každé hlavy podlé váhy svatyně, ode všech jdoucích v počet od dvadcíti let a výše, [jichž bylo] šestkrát sto tisíc, tři tisíce pět set a padesáte. II M.30.13	Ex.38.26 Půl šekelu na hlavu, polovina šekelu podle váhy určené svatyní, za každého, kdo přešel mezi ty, kteří byli povoláni do služby od dvacetiletých výše, za šest set tři a pět set padesát mužů.	Exod.38.26 A bekah for every man, [that is], half a shekel, after the shekel of the sanctuary, for every one that went to be numbered, from twenty years old and upward, for six hundred thousand and three thousand and five hundred and fifty [men].

Názor?

Třetí Kniha Mojžíšova Kralický překlad 1613	Třetí Mojžíšova (Leviticus) Ekumenický překlad 1985	Leviticus King James translation 1611
III M.11.44 Nebo já jsem Hospodin Bůh váš; protož posvěťtež se, a svatí buďte, nebo já svatý jsem, a nepošvrňujte duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí po zemi. III M.19.2; I Petr.1.15	Lv.11.44 Já jsem Hospodin, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý. Neposkvrňujte sami sebe žádnou havětí plazící se po zemi.	Lev.11.44 For I [am] the LORD your God: ye shall therefore sanctify yourselves, and ye shall be holy; for I [am] holy: neither shall ye defile yourselves with any manner of creeping thing that creepeth upon the earth.
III M.14.2 Tento bude řád při malomocném v den očišťování jeho: K knězi přiveden bude.	Lv.14.2 "Toto je řád týkající se malomocného v den jeho očišťování: Bude převede ke knězi.	Lev.14.2 This shall be the law of the leper in the day of his cleansing: He shall be brought unto the priest:
III M.14.5 I rozkáže kněz zabiti vrabce jednoho, [a vycediti krev z něho] do nádoby hliněné nad vodou živou.	Lv.14.5 Kněz rozkáže zabít jednoho ptáka nad hliněnou nádobou s pramenitou vodou.	Lev.14.5 And the priest shall command that one of the birds be killed in an earthen vessel over running water:
III M.14.10 Dne pak osmého vezme dva beránky bez poškvrny, a ovci jednu roční bez poškvrny, a tři desetiny efi mouky bělné [k] oběti suché, olejem zadělané, a oleje jednu mírku.	Lv.14.10 Osmého dne vezme dva beránky bez vady, jednu roční ovečku bez vady, tři desetiny éfy bílé mouky zadělané olejem jako přídavnou oběť a jeden džbánek oleje.	Lev.14.10 And on the eighth day he shall take two he lambs without blemish, and one ewe lamb of the first year without blemish, and three tenth deals of fine flour [for] a meat offering, mingled with oil, and one log of oil.
III M.14.12 I vezme kněz beránka jednoho, kteréhožto obětovati bude v obět za hřích, a mírku oleje, a obraceti bude tím sem i tam [v obět] obracení před Hospodinem.	Lv.14.12 Pak vezme kněz jednoho beránka a přenese jej se džbánkem oleje v oběť za vinu a podáváním to nabídne jako oběť podání před Hospodinem.	Lev.14.12 And the priest shall take one he lamb, and offer him for a trespass offering, and the log of oil, and wave them [for] a wave offering before the LORD:
III M.14.15 Vezme také kněz z té mírky oleje, a naleje na ruku svou levou.	Lv.14.15 Ze džbánku vezme kněz trochu oleje a odleje do levé dlaně.	Lev.14.15 And the priest shall take [some] of the log of oil, and pour [it] into the palm of his own left hand:
III M.14.21 Jestliže pak bude chudý, tak že by s to býti nemohl, tedy vezme jednoho beránka v obět za provinění, k obracení jí sem i tam pro očištění své, a desátý díl mouky bělné olejem zadělané k oběti suché, a mírku oleje,	Lv.14.21 Je-li dotyčný nemajetný a nemůže dát tolik, vezme k smírčím obřadům jednoho beránka v oběť za vinu jako oběť podávání a jednu desetinu éfy bílé mouky zadělané olejem jako přídavnou oběť a džbánek oleje,	Lev.14.21 And if he [be] poor, and cannot get so much; then he shall take one lamb [for] a trespass offering to be waved, to make an atonement for him, and one tenth deal of fine flour mingled with oil for a meat offering, and a log of oil;
III M.14.24 Tedy kněz vezma beránka oběti za vinu a mírku oleje, obraceti je bude sem i tam [v obět] obracení před Hospodinem.	Lv.14.24 Kněz vezme beránka v oběť za vinu i džbánek oleje a podáváním to nabídne jako oběť podávání před Hospodinem.	Lev.14.24 And the priest shall take the lamb of the trespass offering, and the log of oil, and the priest shall wave them [for] a wave offering before the LORD:
III M.16.8 I dá Aron na ty dva kozly losy, los jeden Hospodinu, a los druhý Azazel.	Lv.16.8 O obou kozlech bude Áron losovat: jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela.	Lev.16.8 And Aaron shall cast lots upon the two goats; one lot for the LORD, and the other lot for the scapegoat.
III M.17.7 A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto [odcházejíce, ] oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich. V M.32.17	Lv.17.7 Už nebudou obětovat své oběti běsům, s nimiž smilnili. Toto jim bude provždy platné nařízení pro všechna jejich pokolení.	Lev.17.7 And they shall no more offer their sacrifices unto devils, after whom they have gone a whoring. This shall be a statute for ever unto them throughout their generations.
III M.17.11 Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje. Zid.9.22	Lv.17.11 V krvi je život těla. Já jsem vám ji určil na oltář k vykonávání smírčích obřadů za vaše životy. Je to krev; pro život, který je v ní, se získává smíření. Mat.26.28; Zid.13.12	Lev.17.11 For the life of the flesh [is] in the blood: and I have given it to you upon the altar to make an atonement for your souls: for it [is] the blood [that] maketh an atonement for the soul.
III M.17.14 Nebo duše všelikého těla [jest] krev jeho, [kteráž jest] v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude. I M.9.4	Lv.17.14 neboť života každého tvora je v jeho krvi, ta ho oživuje. Proto jsem Izraelcům řekl: Nebudete jíst krev žádného tvora, neboť život každého tvora je v jeho krvi. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován. V M.12.23	Lev.17.14 For [it is] the life of all flesh; the blood of it [is] for the life thereof: therefore I said unto the children of Israel, Ye shall eat the blood of no manner of flesh: for the life of all flesh [is] the blood thereof: whosoever eateth it shall be cut off.
III M.18.6 Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby [její:] Já jsem Hospodin.	Lv.18.6 Nikdo se nepřiblíží k některé ze svých blízkých příbuzných, aby odkryl její nahotu. Já jsem Hospodin.	Lev.18.6 None of you shall approach to any that is near of kin to him, to uncover [their] nakedness: I [am] the LORD.
III M.18.18 Nevezmeš sobě ženy k [ženě] první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího. I M.2.24	Lv.18.18 Nevezmeš si za ženu ani sestru své ženy, abys tu první soužil tím, že bys odkrýval její nahotu za jejího života.	Lev.18.18 Neither shalt thou take a wife to her sister, to vex [her], to uncover her nakedness, beside the other in her life [time].
III M.18.19 Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš, odkrývaje hanbu její.	Lv.18.19 Nepřiblížíš se k ženě, abys odkryl její nahotu v období jejího krvácení, kdy je nečistá.	Lev.18.19 Also thou shalt not approach unto a woman to uncover her nakedness, as long as she is put apart for her uncleanness.
III M.18.20 S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní.	Lv.18.20 Nebudeš obcovat se ženou svého bližního a neposkvrníš se s ní.	Lev.18.20 Moreover thou shalt not lie carnally with thy neighbour's wife, to defile thyself with her.
III M.18.21 Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl [skrze oheň modly] Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin.	Lv.18.21 Nedopustíš, aby někdo z tvých potomků byl přiveden v oběť Molekovi. Neznesvětíš jméno svého Boha. Já jsem Hospodin. Z.106.37	Lev.18.21 And thou shalt not let any of thy seed pass through [the fire] to Molech, neither shalt thou profane the name of thy God: I [am] the LORD.
III M.18.22 Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; [nebo] ohavnost jest.	Lv.18.22 Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.	Lev.18.22 Thou shalt not lie with mankind, as with womankind: it [is] abomination.
III M.18.23 A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; [nebo] mrzkost jest.	Lv.18.23 Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se ní pářilo. Je to zvrhlost.	Lev.18.23 Neither shalt thou lie with any beast to defile thyself therewith: neither shall any woman stand before a beast to lie down thereto: it [is] confusion.
III M.18.29 Nebo kdož by koli dopustil se [některé] ze všech ohavností těch: duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu svého.	Lv.18.29 Každý, kdo se dopustí kteréhokoli z těchto ohavností, bude vyobcován ze společenství svého lidu.	Lev.18.29 For whosoever shall commit any of these abominations, even the souls that commit [them] shall be cut off from among their people.
III M.19.1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:	Lv.19.1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:	Lev.19.1 And the LORD spake unto Moses, saying,
III M.19.2 Mluv ke všemu množství synů Izraelských a rci jim: Svatí buďte, nebo svatý [jsem, ] já Hospodin Bůh váš. III M.11.44	Lv.19.2 "Mluv k celé pospolitosti Izraelců a řekni jim: Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý. Mat.5.48	Lev.19.2 Speak unto all the congregation of the children of Israel, and say unto them, Ye shall be holy: for I the LORD your God [am] holy.
III M.19.18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš [hněvu] proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin. Mat.5.44; Mat.22.39; R.13.9	Lv.19.18 Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. Jan.13.34	Lev.19.18 Thou shalt not avenge, nor bear any grudge against the children of thy people, but thou shalt love thy neighbour as thyself: I [am] the LORD.
III M.19.31 Neobracejte se k hadačům a věšťcům, ani od nich rady beřte, poškvrňujíce se s nimi: Já jsem Hospodin Bůh váš.	Lv.19.31 Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.	Lev.19.31 Regard not them that have familiar spirits, neither seek after wizards, to be defiled by them: I [am] the LORD your God.
III M.19.36 Závaží spravedlivé, kámen spravedlivý, korec spravedlivý, pintu spravedlivou míti budete: Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské. V M.25.15	Lv.19.36 Budete mít poctivé váhy, poctivá závaží, poctivé míry velké i malé. Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země.	Lev.19.36 Just balances, just weights, a just ephah, and a just hin, shall ye have: I [am] the LORD your God, which brought you out of the land of Egypt.
III M.23.5 Měsíce prvního, čtrnáctého [dne] téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo.	Lv.23.5 Čtrnáctého dne prvního měsíce navečer bude Hospodinův hod beránka.	Lev.23.5 In the fourteenth [day] of the first month at even [is] the LORD'S passover.
III M.23.15 Počtete sobě také od prvního dne po sobotě, ode dne, v němž jste obětovali snopek sem i tam obracení, (plných sedm téhodnů ať jest), V M.16.9	Lv.23.15 Potom si odpočítáte ode dne po dni odpočinku, ode dne, kdy jste přinesli snopek k oběti podávání, plných sedm týdnů.	Lev.23.15 And ye shall count unto you from the morrow after the sabbath, from the day that ye brought the sheaf of the wave offering; seven sabbaths shall be complete:
III M.23.24 Mluv synům Izraelským takto: Měsíce sedmého, v první [den] téhož měsíce, budete míti odpočinutí, památku troubení, shromáždění svaté [držíce.]	Lv.23.24 "Mluv k Izraelcům: Prvního dne sedmého měsíce budete mít slavnost odpočinutí s pamětným vytrubováním a bohoslužebným shromážděním.	Lev.23.24 Speak unto the children of Israel, saying, In the seventh month, in the first [day] of the month, shall ye have a sabbath, a memorial of blowing of trumpets, an holy convocation.
III M.23.34 Mluv synům Izraelským a rci: Každého patnáctého dne měsíce sedmého slavnost stánků za sedm dní bude Hospodinu.	Lv.23.34 "Mluv k Izraelcům: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce budou po sedm dní Hospodinovy slavnosti stánků.	Lev.23.34 Speak unto the children of Israel, saying, The fifteenth day of this seventh month [shall be] the feast of tabernacles [for] seven days unto the LORD.
III M.25.10 I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde.	Lv.25.10 Padesátá rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi. Iz.61.2; Luk.4.19	Lev.25.10 And ye shall hallow the fiftieth year, and proclaim liberty throughout [all] the land unto all the inhabitants thereof: it shall be a jubile unto you; and ye shall return every man unto his possession, and ye shall return every man unto his family.
III M.26.1 Nedělejte sobě modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete sobě, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavějte, abyste se jemu klaněli; nebo já jsem Hospodin Bůh váš. II M.20.4; Z.97.7	Lv.26.1 Ve své zemi si nebudete dělat bůžky, ani si nevztyčíte tesanou sochu nebo posvátný sloup, ani nepostavíte přitesaný kámen, jimž byste se klaněli. Já jsem Hospodin, váš Bůh.	Lev.26.1 Ye shall make you no idols nor graven image, neither rear you up a standing image, neither shall ye set up [any] image of stone in your land, to bow down unto it: for I [am] the LORD your God.
III M.26.2 Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin. II M.20.8	Lv.26.2 Dbejte na mé dny odpočinku a mějte v úctě mou svatyni. Já jsem Hospodin.	Lev.26.2 Ye shall keep my sabbaths, and reverence my sanctuary: I [am] the LORD.
III M.26.5 Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I budete jísti chléb svůj do sytosti, a přebývati budete bezpečně v zemi své. Amos.9.13	Lv.26.5 Výmlat bude trvat až do vinobraní a vinobraní zas až do setby. Najíte se svého pokrmu dosyta a budete sídlit ve své zemi bezpečně.	Lev.26.5 And your threshing shall reach unto the vintage, and the vintage shall reach unto the sowing time: and ye shall eat your bread to the full, and dwell in your land safely.
III M.26.12 A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým. II Kor.6.16	Lv.26.12 Budu procházet mezi vámi a budu vám Bohem a vy budete mým lidem.	Lev.26.12 And I will walk among you, and will be your God, and ye shall be my people.
III M.27.16 Jestliže by kdo díl pole dědictví svého posvětil Hospodinu, tedy budeš je ceniti vedlé toho, jakž se osívá. Chomer ječmene kde se vseje, za padesáte lotů stříbra [ceněno] bude.	Lv.27.16 Oddělí-li někdo kus pole ze svého vlastnictví jako svatý pro Hospodina, odhadneš jej podle osevu; plocha osetá z jednoho chómeru ječmene bude mít cenu padesáti šekelů stříbra.	Lev.27.16 And if a man shall sanctify unto the LORD [some part] of a field of his possession, then thy estimation shall be according to the seed thereof: an homer of barley seed [shall be valued] at fifty shekels of silver.
III M.27.25 Všeliká pak cena tvá bude vedlé lotu svatyně. Lot pak váží dvadceti haléřů. II M.30.13; IV M.3.47; Ezech.45.12	Lv.27.25 Veškeré tvé odhadní obnosy budou v šekelech podle váhy určené svatyní. Šekel je dvacet zrn.	Lev.27.25 And all thy estimations shall be according to the shekel of the sanctuary: twenty gerahs shall be the shekel.

Názor?

Čtvrtá Kniha Mojžíšova Kralický překlad 1613	Čtvrtá Mojžíšova (Numeri) Ekumenický překlad 1985	Numbers King James translation 1611
IV M.3.47 Vezmeš pět lotů z každé hlavy, (vedlé lotu svatyně bráti budeš, lot pak dvadceti haléřů váží), II M.30.13; III M.27.25; Ezech.45.12	Nu.3.47 vybereš po pěti šekelech stříbra na hlavu; vybereš je podle váhy určené svatyní, šekel je dvacet zrn. IV M.18.16	Num.3.47 Thou shalt even take five shekels apiece by the poll, after the shekel of the sanctuary shalt thou take [them]: (the shekel [is] twenty gerahs:)
IV M.6.5 Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své. Soud.13.5	Nu.6.5 Po celou dobu platnosti slibu svého nazírství si nedá břitvou oholit hlavu. Dokud neskončí doba, po kterou se zasvětil Hospodinu, bude svatý a nechá si na hlavě volně růst vlasy. I Sam.1.11	Num.6.5 All the days of the vow of his separation there shall no razor come upon his head: until the days be fulfilled, in the which he separateth [himself] unto the LORD, he shall be holy, [and] shall let the locks of the hair of his head grow.
IV M.8.8 Potom vezmou volka mladého a obět suchou z mouky bělné, olejem skropené; a druhého volka mladého vezmeš k oběti za hřích.	Nu.8.8 Potom vezmou mladého býčka a jako oběť přídavnou bílou mouku zadělanou olejem. A ty vezmeš druhého mladého býčka k oběti za hřích.	Num.8.8 Then let them take a young bullock with his meat offering, [even] fine flour mingled with oil, and another young bullock shalt thou take for a sin offering.
IV M.8.17 Nebo mé jest všecko prvorozené mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad; od toho dne, jakž jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem jich sobě. II M.13.2	Nu.8.17 Mně patří všechno prvorozené mezi Izraelci, člověk i dobytče. Oddělil jsem je pro sebe jako svaté v den, kdy jsem pobil v egyptské zemi všechno prvorozené.	Num.8.17 For all the firstborn of the children of Israel [are] mine, [both] man and beast: on the day that I smote every firstborn in the land of Egypt I sanctified them for myself.
IV M.9.12 Nezanechajíť ho [nic] až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti. II M.12.46; Jan.19.36	Nu.9.12 Neponechají z něho nic do rána a nezlámou mu žádnou kost. Budou slavit hod beránka podle všech nařízení o něm. Z.34.21	Num.9.12 They shall leave none of it unto the morning, nor break any bone of it: according to all the ordinances of the passover they shall keep it.
IV M.11.3 I nazval jméno místa toho Tabbera; nebo rozpálil se proti nim oheň Hospodinův.	Nu.11.3 Proto po jmenovali ono místo Tabéra (to je Spáleniště), že mezi nimi vyšlehl Hospodinův oheň.	Num.11.3 And he called the name of the place Taberah: because the fire of the LORD burnt among them.
IV M.11.7 (Manna pak byla jako semeno koliandrové, a barva její jako barva bdelium. II M.16.14; Z.78.24; Jan.6.31	Nu.11.7 Mana byla jako koriandrové semeno a měla vzhled vonné pryskyřice.	Num.11.7 And the manna [was] as coriander seed, and the colour thereof as the colour of bdellium.
IV M.11.25 I sstoupil Hospodin v oblaku a mluvil k němu, a vzav z ducha, kterýž byl na něm, dal sedmdesáti mužům starším. I stalo se, když odpočinul na nich ten duch, že prorokovali, ale potom nikdy více.	Nu.11.25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a odebral z ducha, který byl na něm, a dal jej těm sedmdesáti starším. Sotva na nich duch spočinul, prorokovali, ale potom už nikdy.	Num.11.25 And the LORD came down in a cloud, and spake unto him, and took of the spirit that [was] upon him, and gave [it] unto the seventy elders: and it came to pass, [that], when the spirit rested upon them, they prophesied, and did not cease.
IV M.11.27 Tedy přiběh služebník, oznámil to Mojžíšovi, řka: Eldad a Medad prorokují v staních.	Nu.11.27 Tu přiběhl mládenec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Médad v táboře prorokují."	Num.11.27 And there ran a young man, and told Moses, and said, Eldad and Medad do prophesy in the camp.
IV M.11.28 Jozue pak, syn Nun, služebník Mojžíšův, [jeden] z mládenců jeho, dí k tomu: Pane můj, Mojžíši, zabraň jim.	Nu.11.28 Nato se ozval Jozue, syn Núnův, který už jako jinoch přisluhoval Mojžíšovi, a zvolal: "Mojžíši, můj pane, zabraň jim v tom!"	Num.11.28 And Joshua the son of Nun, the servant of Moses, [one] of his young men, answered and said, My lord Moses, forbid them.
IV M.11.29 Jemuž odpověděl Mojžíš: Proč ty horlíš pro mne? Nýbrž ó kdyby všecken lid Hospodinův proroci byli, a aby dal Hospodin ducha svého na ně!	Nu.11.29 Ale Mojžíš mu řekl: "Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!"	Num.11.29 And Moses said unto him, Enviest thou for my sake? would God that all the LORD'S people were prophets, [and] that the LORD would put his spirit upon them!
IV M.11.32 Protož vstav lid, celý ten den a celou noc, i celý druhý den shromažďovali sobě ty křepelky; a kdož nejméně nashromáždil, [měl] [jich] s deset měr. I rozvěšeli je sobě pořád okolo stanů.	Nu.11.32 Lid se hned pustil do sbírání křepelek a sbíral je po celý den i po celou noc a po celý příští den; i ten, kdo nasbíral málo, měl deset chómerů. Rozložili si je okolo tábora.	Num.11.32 And the people stood up all that day, and all [that] night, and all the next day, and they gathered the quails: he that gathered least gathered ten homers: and they spread [them] all abroad for themselves round about the camp.
IV M.12.3 (Byl pak Mojžíš člověk nejtišší ze všech lidí, kteříž [byli] na tváři země).	Nu.12.3 Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.	Num.12.3 (Now the man Moses [was] very meek, above all the men which [were] upon the face of the earth.)
IV M.13.23 I šli stranou polední, a přišli až do Hebronu, kdežto byli Achiman a Sesai a Tolmai, synové Enakovi. Hebron pak o sedm let prvé ustaveno jest, nežli Soan, [město] Egyptské. V M.1.28; V M.2.11	Nu.13.23 Šli vzhůru Negebem a jeden z nich přišel až do Chebrónu, kde žili Achíman, Šešaj a Talmaj, zplozenci Anákovi; Chebrón byl vystavěn sedm let před egyptským Sóanem.	Num.13.23 And they ascended by the south, and came unto Hebron; where Ahiman, Sheshai, and Talmai, the children of Anak, [were]. (Now Hebron was built seven years before Zoan in Egypt.)
IV M.13.33 Také jsme tam viděli obry, syny Enakovy, [kteříž jsou] větší než jiní obrové, ješto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky, a takoví jsme se [i] jim zdáli. V M.9.2	Nu.13.33 Viděli jsme tam zrůdy - Anákovci totiž patří ke zrůdám - a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví." I M.6.4	Num.13.33 And there we saw the giants, the sons of Anak, [which come] of the giants: and we were in our own sight as grasshoppers, and so we were in their sight.
IV M.14.9 Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té, nebo [jako] chléb náš jsou. Odešlatě od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin; nebojtež se jich. Z.56.12; R.8.31	Nu.14.9 Nechtějte se přece bouřit proti Hospodinu. Nebojte se lidu té země. Sníme je jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, kdežto s námi je Hospodin. Nebojte se jich!"	Num.14.9 Only rebel not ye against the LORD, neither fear ye the people of the land; for they [are] bread for us: their defence is departed from them, and the LORD [is] with us: fear them not.
IV M.16.22 Kteřížto padše na tváři své, řekli: [Bože] silný, Bože duchů [i] všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?	Nu.16.22 Oba padli na tvář a volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?"	Num.16.22 And they fell upon their faces, and said, O God, the God of the spirits of all flesh, shall one man sin, and wilt thou be wroth with all the congregation?
IV M.18.16 Výplata pak jeho, když mu již [jeden] měsíc bude, vedlé ceny tvé [bude] pěti loty stříbra podlé lotu svatyně; dvadceti peněz váží [lot]. II M.30.13; III M.27.25; IV M.3.47; Ezech.45.12	Nu.18.16 Budeš je vyplácet od stáří jednoho měsíce; výplatné se bude vyměřovat ve stříbře: pět šekelů podle váhy určené svatyní; jeden šekel je dvacet zrn.	Num.18.16 And those that are to be redeemed from a month old shalt thou redeem, according to thine estimation, for the money of five shekels, after the shekel of the sanctuary, which [is] twenty gerahs.
IV M.21.3 I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal [mu] Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.	Nu.21.3 Hospodin Izraelce vyslyšel a Kenaance mu vydal. Vyhubil je i s jejich městy jako klaté a nazval to místo Chorma (to je Klatbě propadlé).	Num.21.3 And the LORD hearkened to the voice of Israel, and delivered up the Canaanites; and they utterly destroyed them and their cities: and he called the name of the place Hormah.
IV M.21.9 I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ. II Kral.18.4; Jan.3.14	Nu.21.9 Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal na živu.	Num.21.9 And Moses made a serpent of brass, and put it upon a pole, and it came to pass, that if a serpent had bitten any man, when he beheld the serpent of brass, he lived.
IV M.23.14 I pojav jej, [vyvedl ho na] rovinu Zofim, na vrch jednoho pahrbku, a udělav sedm oltářů, obětoval volka a skopce na [každém] oltáři.	Nu.23.14 Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana.	Num.23.14 And he brought him into the field of Zophim, to the top of Pisgah, and built seven altars, and offered a bullock and a ram on [every] altar.
IV M.24.7 Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.	Nu.24.7 Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno. I M.49.10; Iz.9.6; Iz.11.1	Num.24.7 He shall pour the water out of his buckets, and his seed [shall be] in many waters, and his king shall be higher than Agag, and his kingdom shall be exalted.
IV M.24.17 Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set. Mat.2.2	Nu.24.17 Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. Z.110.2; Zj.22.16	Num.24.17 I shall see him, but not now: I shall behold him, but not nigh: there shall come a Star out of Jacob, and a Sceptre shall rise out of Israel, and shall smite the corners of Moab, and destroy all the children of Sheth.
IV M.25.15 Jméno pak ženy Madianky zabité, Kozbi, dcera Sur, [kterýž] byl přední v národu [svém, ] v domě otce [svého] mezi Madianskými.	Nu.25.15 Jméno zabité midjánkské ženy bylo Kozbí, dcera Súrova; ten byl kmenový náčelník jednoho rodu v Midjánsku.	Num.25.15 And the name of the Midianitish woman that was slain [was] Cozbi, the daughter of Zur; he [was] head over a people, [and] of a chief house in Midian.

Názor?

Pátá Kniha Mojžíšova Kralický překlad 1613	Pátá Mojžíšova (Deutoronomium) Ekumenický překlad 1985	Deuteronomy King James translation 1611
V M.1.28 Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli. I M.11.4; V M.9.1	Dt.1.28 Kam to táhneme? Naši bratři nás zbavili odvahy, když řekli: Viděli jsme tam lid větší a vyšší než jsme my, města veliká a opevněná až k nebi, dokonce i Anákovce." IV M.13.33	Deut.1.28 Whither shall we go up? our brethren have discouraged our heart, saying, The people [is] greater and taller than we; the cities [are] great and walled up to heaven; and moreover we have seen the sons of the Anakims there.
V M.2.10 (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. V M.1.28	Dt.2.10 Předtím v něm sídlili Emejci, veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci;	Deut.2.10 The Emims dwelt therein in times past, a people great, and many, and tall, as the Anakims;
V M.2.11 Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.	Dt.2.11 ti byli stejně jako Anákovci pokládáni za Refájced, Moábci je však nazývali Emejci.	Deut.2.11 Which also were accounted giants, as the Anakims; but the Moabites call them Emims.
V M.2.20 (I ona také držána byla za zemi obrů; [nebo] obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim,	Dt.2.20 Také ona byla pokládána za zemi Refájců; předtím v ní sídlili Refájci, Amónovci je však nazývali Zamzumci.	Deut.2.20 (That also was accounted a land of giants: giants dwelt therein in old time; and the Ammonites call them Zamzummims;
V M.2.21 Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,	Dt.2.21 Byl to veliký a početný lid, vysoký jako Anákovci. Hospodin je před nimi vyhladil, takže si je podrobili a usadili se na jejich místě,	Deut.2.21 A people great, and many, and tall, as the Anakims; but the LORD destroyed them before them; and they succeeded them, and dwelt in their stead:
V M.3.11 Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrů byl pozůstal. Aj, lůže jeho, lůže železné, ještě zůstává v Rabbat synů Ammon, devíti loktů zdýlí, a čtyř loket zšíří, jakž jest loket muže.	Dt.3.11 Neboť právě bášanský král Óg zůstal ze zbytku Refájců. Hle, jeho lože, lože železné, je v Rabě Amónovců. Je dlouhé devět loket a široké čtyři lokte, měřeno běžným loktem.	Deut.3.11 For only Og king of Bashan remained of the remnant of giants; behold, his bedstead [was] a bedstead of iron; [is] it not in Rabbath of the children of Ammon? nine cubits [was] the length thereof, and four cubits the breadth of it, after the cubit of a man.
V M.3.13 Ostatek pak Galád a všecku [zemi] Bázan, království Oga, dal jsem polovici pokolení Manassesova, [totiž] všecku krajinu Argob, všecku Bázan, kteráž sloula země obrů.	Dt.3.13 Zbytek Gileádu s celým Bášanem, královstvím Ógovým, jsem dal polovině kmene Manasesova, celý kraj Argób; celý Bášan se nazývá zemí Refájců.	Deut.3.13 And the rest of Gilead, and all Bashan, [being] the kingdom of Og, gave I unto the half tribe of Manasseh; all the region of Argob, with all Bashan, which was called the land of giants.
V M.3.14 Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri a Machati; pročež nazval [zemi] Bázan od jména svého Havot Jair až do dnešního dne.	Dt.3.14 Manasesovec Jaír zabral celý kraj Argób až k pomezí gešúrskému a maakatskému a nazval jej - totiž Bášan - svým jménem: vesnice Jaírovy; jmenují se tak dodnes. Soud.10.3	Deut.3.14 Jair the son of Manasseh took all the country of Argob unto the coasts of Geshuri and Maachathi; and called them after his own name, Bashan havothjair, unto this day.
V M.4.12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu [žádného] jste neviděli kromě hlasu,	Dt.4.12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk jeho slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.	Deut.4.12 And the LORD spake unto you out of the midst of the fire: ye heard the voice of the words, but saw no similitude; only [ye heard] a voice.
V M.4.13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, [totiž] desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.	Dt.4.13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání, a napsal je na dvě kamenné desky.	Deut.4.13 And he declared unto you his covenant, which he commanded you to perform, [even] ten commandments; and he wrote them upon two tables of stone.
V M.4.15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),	Dt.4.15 V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte,	Deut.4.15 Take ye therefore good heed unto yourselves; for ye saw no manner of similitude on the day [that] the LORD spake unto you in Horeb out of the midst of the fire:
V M.4.19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,	Dt.4.19 abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem.	Deut.4.19 And lest thou lift up thine eyes unto heaven, and when thou seest the sun, and the moon, and the stars, [even] all the host of heaven, shouldest be driven to worship them, and serve them, which the LORD thy God hath divided unto all nations under the whole heaven.
V M.4.35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, [a] že není jiného kromě něho. V M.32.39	Dt.4.35 Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný.	Deut.4.35 Unto thee it was shewed, that thou mightest know that the LORD he [is] God; [there is] none else beside him.
V M.5.7 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. II M.20.3	Dt.5.7 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.	Deut.5.7 Thou shalt have none other gods before me.
V M.5.8 Neučiníš sobě rytiny , ani jakého podobenství [těch věcí], kteréž jsou na nebi svrchu, ani [těch], kteréž na zemi dole, ani [těch, ] kteréž jsou u vodách pod zemí. II M.20.4; III M.26.1	Dt.5.8 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.	Deut.5.8 Thou shalt not make thee [any] graven image, [or] any likeness [of any thing] that [is] in heaven above, or that [is] in the earth beneath, or that [is] in the waters beneath the earth:
V M.5.11 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. II M.20.7; III M.19.2	Dt.5.11 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.	Deut.5.11 Thou shalt not take the name of the LORD thy God in vain: for the LORD will not hold [him] guiltless that taketh his name in vain.
V M.5.12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj. II M.20.8	Dt.5.12 Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh	Deut.5.12 Keep the sabbath day to sanctify it, as the LORD thy God hath commanded thee.
V M.5.16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě. II M.20.12	Dt.5.16 Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.	Deut.5.16 Honour thy father and thy mother, as the LORD thy God hath commanded thee; that thy days may be prolonged, and that it may go well with thee, in the land which the LORD thy God giveth thee.
V M.5.17 Nezabiješ. Mat.5.21	Dt.5.17 Nezabiješ.	Deut.5.17 Thou shalt not kill.
V M.5.18 Nesesmilníš. Mat.5.27	Dt.5.18 Nesesmilníš.	Deut.5.18 Neither shalt thou commit adultery.
V M.5.19 Nepokradeš. Efez.4.28	Dt.5.19 Nepokradeš.	Deut.5.19 Neither shalt thou steal.
V M.5.20 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. II M.20.17; R.13.9	Dt.5.20 Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví.	Deut.5.20 Neither shalt thou bear false witness against thy neighbour.
V M.5.21 Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého. R.7.7	Dt.5.21 Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."	Deut.5.21 Neither shalt thou desire thy neighbour's wife, neither shalt thou covet thy neighbour's house, his field, or his manservant, or his maidservant, his ox, or his ass, or any [thing] that [is] thy neighbour's.
V M.6.4 Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden [jest]. I Kor.8.4	Dt.6.4 Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.	Deut.6.4 Hear, O Israel: The LORD our God [is] one LORD:
V M.6.5 Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své. V M.10.12; Mat.22.37	Dt.6.5 Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.	Deut.6.5 And thou shalt love the LORD thy God with all thine heart, and with all thy soul, and with all thy might.
V M.6.13 Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati. Mat.4.10; Luk.4.8	Dt.6.13 Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat.	Deut.6.13 Thou shalt fear the LORD thy God, and serve him, and shalt swear by his name.
V M.6.16 Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah. II M.17.2-7; Mat.4.7; Luk.4.12	Dt.6.16 Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse.	Deut.6.16 Ye shall not tempt the LORD your God, as ye tempted [him] in Massah.
V M.7.6 Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteříž jsou na zemi. V M.14.2	Dt.7.6 Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. III M.11.44; III M.19.2	Deut.7.6 For thou [art] an holy people unto the LORD thy God: the LORD thy God hath chosen thee to be a special people unto himself, above all people that [are] upon the face of the earth.
V M.7.20 Nadto sršně pošle Hospodin Bůh tvůj na ně, dokudž by nezhynuli, kteříž by pozůstali, a kteříž by se skryli před tebou. II M.23.28; Joz.24.12	Dt.7.20 I děsy na ně pošle Hospodin, tvůj Bůh, dokud nezahynou ti, kteří zbyli a skryli se před tebou.	Deut.7.20 Moreover the LORD thy God will send the hornet among them, until they that are left, and hide themselves from thee, be destroyed.
V M.8.3 I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk. II M.16.14-35; Mat.4.4	Dt.8.3 Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.	Deut.8.3 And he humbled thee, and suffered thee to hunger, and fed thee with manna, which thou knewest not, neither did thy fathers know; that he might make thee know that man doth not live by bread only, but by every [word] that proceedeth out of the mouth of the LORD doth man live.
V M.9.1 Slyš, Izraeli, ty přejdeš dnes přes Jordán, abys vejda, dědičně vládl národy většími a silnějšími, než jsi ty, městy velikými a ohrazenými až k nebi, V M.1.28	Dt.9.1 Slyš, Izraeli, dnes přejdeš Jordán, aby sis podrobil pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, města veliká a opevněná až k nebi,	Deut.9.1 Hear, O Israel: Thou [art] to pass over Jordan this day, to go in to possess nations greater and mightier than thyself, cities great and fenced up to heaven,
V M.9.2 Lidem velikým a vysokým, syny Enakovými, o kterýchž víš, a [o kterýchž] jsi slyšel [praviti:] Kdo se postaví proti synům Enakovým? IV M.13.33	Dt.9.2 veliký a vysoký lid, Anákovce, o kterých víš. Slyšel jsi o nich úsloví: "Kdo se postaví proti Anákovcům?"	Deut.9.2 A people great and tall, the children of the Anakims, whom thou knowest, and [of whom] thou hast heard [say], Who can stand before the children of Anak!
V M.9.5 Ne pro spravedlnost svou a pravost srdce svého ty jdeš, abys dědičně obdržel zemi jejich, ale pro bezbožnost národů těch Hospodin Bůh tvůj vyhání je od tváři tvé, a aby splnil slovo, kteréž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. I M.12.7	Dt.9.5 Přicházíš obsadit jejich zemi ne pro svou spravedlnost a přímost svého srdce. Hospodin, tvůj Bůh, vyhání před tebou tyto pronárody pro jejich zvůli a proto, aby splnil, co přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.	Deut.9.5 Not for thy righteousness, or for the uprightness of thine heart, dost thou go to possess their land: but for the wickedness of these nations the LORD thy God doth drive them out from before thee, and that he may perform the word which the LORD sware unto thy fathers, Abraham, Isaac, and Jacob.
V M.9.9 Když jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamenné, dsky smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin, tehdáž jsem trval na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije.	Dt.9.9 Když jsem vystoupil na horu, abych přijal kamenné desky, desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel, zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vodu nepil. II M.24.18; II M.34.28	Deut.9.9 When I was gone up into the mount to receive the tables of stone, [even] the tables of the covenant which the LORD made with you, then I abode in the mount forty days and forty nights, I neither did eat bread nor drink water:
V M.9.18 A padna, ležel jsem před Hospodinem jako i prvé, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterýmiž jste byli zhřešili, činíce to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, [a] popouzejíce jeho.	Dt.9.18 Pak jsem se vrhl před Hospodinem k zemi jako poprvé a ležel jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vodu nepil, pro všechen váš hřích, kterým jste zhřešili, když jste se dopustili toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jste ho urazili.	Deut.9.18 And I fell down before the LORD, as at the first, forty days and forty nights: I did neither eat bread, nor drink water, because of all your sins which ye sinned, in doing wickedly in the sight of the LORD, to provoke him to anger.
V M.10.12 Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své, V M.6.5; Mich.6.8	Dt.10.12 Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší,	Deut.10.12 And now, Israel, what doth the LORD thy God require of thee, but to fear the LORD thy God, to walk in all his ways, and to love him, and to serve the LORD thy God with all thy heart and with all thy soul,
V M.12.23 Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.	Dt.12.23 Jenom rozhodně odmítej jíst krev, neboť krev je život; proto nebudeš jíst s masem i život.	Deut.12.23 Only be sure that thou eat not the blood: for the blood [is] the life; and thou mayest not eat the life with the flesh.
V M.14.2 Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národů, kteříž jsou na tváři země. V M.7.6	Dt.14.2 Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha. Tebe si Hospodin vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.	Deut.14.2 For thou [art] an holy people unto the LORD thy God, and the LORD hath chosen thee to be a peculiar people unto himself, above all the nations that [are] upon the earth.
V M.14.3 Nebudeš jísti žádné věci ohavné.	Dt.14.3 Nesmíš jíst nic ohavného.	Deut.14.3 Thou shalt not eat any abominable thing.
V M.15.11 Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své. Mat.26.11; Mich.6.8	Dt.15.11 Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru. Iz.58.7	Deut.15.11 For the poor shall never cease out of the land: therefore I command thee, saying, Thou shalt open thine hand wide unto thy brother, to thy poor, and to thy needy, in thy land.
V M.16.1 Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci. III M.23.5	Dt.16.1 Dbej na měsíc ábíb /to je měsíc klasů/, abys slavil hod beránka Hospodinu, svému Bohu, protože tě Hospodin, tvůj Bůh, v měsíci ábíbu vyvedl v noci z Egypta.	Deut.16.1 Observe the month of Abib, and keep the passover unto the LORD thy God: for in the month of Abib the LORD thy God brought thee forth out of Egypt by night.
V M.16.9 Sedm téhodnů sečteš sobě; od začátku žně začneš počítati sedm téhodnů. III M.23.15	Dt.16.9 Odpočítáš si sedm týdnů. Od chvíle, kdy přiložíš srp ke stojícímu obilí, začneš počítat sedm týdnů.	Deut.16.9 Seven weeks shalt thou number unto thee: begin to number the seven weeks from [such time as] thou beginnest [to put] the sickle to the corn.
V M.18.13 Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým. Z.15.2	Dt.18.13 Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha. I M.6.9; I M.17.1	Deut.18.13 Thou shalt be perfect with the LORD thy God.
V M.18.14 Nebo národové ti, kterýmiž vládnouti budeš, planetářů a věšťců poslouchají, tobě pak toho nedopouští Hospodin Bůh tvůj.	Dt.18.14 Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.	Deut.18.14 For these nations, which thou shalt possess, hearkened unto observers of times, and unto diviners: but as for thee, the LORD thy God hath not suffered thee so [to do].
V M.18.15 Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete, Sk.3.22; Sk.7.37	Dt.18.15 Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat, Jan.1.46	Deut.4.15 Take ye therefore good heed unto yourselves; for ye saw no manner of similitude on the day [that] the LORD spake unto you in Horeb out of the midst of the fire:
V M.18.18 Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.	Dt.18.18 Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži.	Deut.18.18 I will raise them up a Prophet from among their brethren, like unto thee, and will put my words in his mouth; and he shall speak unto them all that I shall command him.
V M.18.19 I budeť, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu mém, já vyhledávati budu na něm.	Dt.18.19 Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti.	Deut.18.19 And it shall come to pass, [that] whosoever will not hearken unto my words which he shall speak in my name, I will require [it] of him.
V M.21.23 Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví. Gal.3.13	Dt.21.23 nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává do dědictví Hospodin, tvůj Bůh.	Deut.21.23 His body shall not remain all night upon the tree, but thou shalt in any wise bury him that day; (for he that is hanged [is] accursed of God;) that thy land be not defiled, which the LORD thy God giveth thee [for] an inheritance.
V M.25.14 Aniž budeš míti v domě svém nejednostejného korce, většího a menšího.	Dt.25.14 Nebudeš mít ve svém domě dvojí míru, větší a menší.	Deut.25.14 Thou shalt not have in thine house divers measures, a great and a small.
V M.25.15 Váhu celou a spravedlivou míti budeš, [též] míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.	Dt.25.15 Budeš mít správné a poctivé závaží, správnou a poctivou míru, abys dlouho živ byl na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.	Deut.25.15 [But] thou shalt have a perfect and just weight, a perfect and just measure shalt thou have: that thy days may be lengthened in the land which the LORD thy God giveth thee.
V M.28.15 Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, [a] všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.	Dt.28.15 Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení: Dan.9.11	Deut.28.15 But it shall come to pass, if thou wilt not hearken unto the voice of the LORD thy God, to observe to do all his commandments and his statutes which I command thee this day; that all these curses shall come upon thee, and overtake thee:
V M.28.16 Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli.	Dt.28.16 Prokletý budeš ve městě a prokletý budeš na poli.	Deut.28.16 Cursed [shalt] thou [be] in the city, and cursed [shalt] thou [be] in the field.
V M.28.17 Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá.	Dt.28.17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.	Deut.28.17 Cursed [shall be] thy basket and thy store.
V M.28.18 Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.	Dt.28.18 Prokletý bude plod tvého života i plodiny tvé role, vrh tvého skotu i přírustek tvého bravu.	Deut.28.18 Cursed [shall be] the fruit of thy body, and the fruit of thy land, the increase of thy kine, and the flocks of thy sheep.
V M.28.19 Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje.	Dt.28.19 Prokletý budeš při svém vcházení a prokletý při svém vycházení.	Deut.28.19 Cursed [shalt] thou [be] when thou comest in, and cursed [shalt] thou [be] when thou goest out.
V M.28.20 Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne. Soud.2.15	Dt.28.20 Hospodin na tebe pošle prokletí, zděšení a zmar ve všem, k čemu přiložíš ruku a co budeš dělat, dokud nebudeš zahlazen. Zanikneš rychle pro své zlé jednání, protože jsi mě opustil.	Deut.28.20 The LORD shall send upon thee cursing, vexation, and rebuke, in all that thou settest thine hand unto for to do, until thou be destroyed, and until thou perish quickly; because of the wickedness of thy doings, whereby thou hast forsaken me.
V M.30.6 A obřeže Hospodin Bůh tvůj srdce tvé a srdce semene tvého, abys miloval Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, abys živ byl. II M.10.16; R.2.29	Dt.30.6 Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ. Ezech.11.19	Deut.30.6 And the LORD thy God will circumcise thine heart, and the heart of thy seed, to love the LORD thy God with all thine heart, and with all thy soul, that thou mayest live.
V M.30.12 Není na nebi, abys řekl: Kdo nám vstoupí do nebe, aby vezma, [přinesl] a oznámil je nám, abychom je plnili? R.10.6	Dt.30.12 Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"	Deut.30.12 It [is] not in heaven, that thou shouldest say, Who shall go up for us to heaven, and bring it unto us, that we may hear it, and do it?
V M.30.13 Ani za mořem jest, abys řekl: Kdo se nám přeplaví za moře, aby je přinesl a oznámil nám, abychom plnili je?	Dt.30.13 Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"	Deut.30.13 Neither [is] it beyond the sea, that thou shouldest say, Who shall go over the sea for us, and bring it unto us, that we may hear it, and do it?
V M.30.14 Ale velmi blízko tebe jest slovo, v ústech tvých a v srdci tvém, abys činil to:	Dt.30.14 Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.	Deut.30.14 But the word [is] very nigh unto thee, in thy mouth, and in thy heart, that thou mayest do it.
V M.30.15 (Hle, předložil jsem tobě dnes život a dobré, smrt i zlé),	Dt.30.15 Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo;	Deut.30.15 See, I have set before thee this day life and good, and death and evil;
V M.30.16 Což já přikazuji tobě dnes, abys miloval Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho a ostříhaje přikázaní jeho, ustanovení a soudů jeho, abys živ jsa, rozmnožen byl, a požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj v zemi, do kteréž jdeš, abys ji dědičně obdržel.	Dt.30.16 když ti dnes přikazují, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.	Deut.30.16 In that I command thee this day to love the LORD thy God, to walk in his ways, and to keep his commandments and his statutes and his judgments, that thou mayest live and multiply: and the LORD thy God shall bless thee in the land whither thou goest to possess it.
V M.31.8 Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; neboj se, ani se strachuj.	Dt.31.8 Sám Hospodin půjde před tebou, bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě; neboj se a neděs."	Deut.31.8 And the LORD, he [it is] that doth go before thee; he will be with thee, he will not fail thee, neither forsake thee: fear not, neither be dismayed.
V M.32.3 Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,	Dt.32.3 Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!	Deut.32.3 Because I will publish the name of the LORD: ascribe ye greatness unto our God.
V M.32.17 Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, [kteříž] z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši. Z.106.37; I Kor.10.20	Dt.32.17 Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou. III M.17.7	Deut.32.17 They sacrificed unto devils, not to God; to gods whom they knew not, to new [gods that] came newly up, whom your fathers feared not.
V M.32.35 Máť jest pomsta a odplata, časemť [svým] klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci [zlé] rychle připadnou na ně. R.12.19	Dt.32.35 Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha nezakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."	Deut.32.35 To me [belongeth] vengeance, and recompence; their foot shall slide in [due] time: for the day of their calamity [is] at hand, and the things that shall come upon them make haste.
V M.32.39 Pohleďtež již [aspoň, ] že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé. V M.4.35; I Sam.2.6; Job.5.18	Dt.32.39 Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.	Deut.32.39 See now that I, [even] I, [am] he, and [there is] no god with me: I kill, and I make alive; I wound, and I heal: neither [is there any] that can deliver out of my hand.
V M.33.28 Aby sám bezpečně bydlil Izrael, rodina Jákobova, [a to] v zemi obilím a vínem [oplývající], jehož nebesa také i rosu vydávati budou. Jer.23.6; Jer.33.16	Dt.33.28 Izrael přebývá bezpečně - jedinečný je Jákobův Pramen - v zemi obilí a moštu; též jeho nebesa kanou rosou.	Deut.33.28 Israel then shall dwell in safety alone: the fountain of Jacob [shall be] upon a land of corn and wine; also his heavens shall drop down dew.
V M.34.1 Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž [jest] proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan,	Dt.34.1 Mojžíš vystoupil z Moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy; ta je naproti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan,	Deut.34.1 And Moses went up from the plains of Moab unto the mountain of Nebo, to the top of Pisgah, that [is] over against Jericho. And the LORD shewed him all the land of Gilead, unto Dan,
V M.34.2 I všecku Neftalím, a zemi Efraim a Manasse, a všecku zemi Juda až k moři nejdalšímu,	Dt.34.2 celý kraj Neftalího i zemi Efrajimovu a Manasesovu a celou zemi Judovu až k Zadnímu moři,	Deut.34.2 And all Naphtali, and the land of Ephraim, and Manasseh, and all the land of Judah, unto the utmost sea,
V M.34.3 Polední také [stranu] a roviny údolí Jericha, města palmovím [osazeného, ] až do Segor.	Dt.34.3 i Negeb a okrsek Jerišské pláně, Palmové město, až k Sóaru.	Deut.34.3 And the south, and the plain of the valley of Jericho, the city of palm trees, unto Zoar.
V M.34.4 A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem [to, ] abys [ji] viděl očima svýma, však do ní nevejdeš. I M.12.7; I M.15.18; I M.26.4	Dt.34.4 Pak mu Hospodin řekl: "Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Dám ji tvému potomstvu. Dal jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale nepřejdeš tam." I M.28.13	Deut.34.4 And the LORD said unto him, This [is] the land which I sware unto Abraham, unto Isaac, and unto Jacob, saying, I will give it unto thy seed: I have caused thee to see [it] with thine eyes, but thou shalt not go over thither.
V M.34.5 I umřel tam Mojžíš, služebník Hospodinův, v zemi Moábské, vedlé řeči Hospodinovy.	Dt.34.5 I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v moábské zemi podle Hospodinovy výpovědi.	Deut.34.5 So Moses the servant of the LORD died there in the land of Moab, according to the word of the LORD.
V M.34.6 A pochoval jej v Gai, v zemi Moábské naproti Betfegor, a žádný nezvěděl o jeho hrobu až do tohoto dne. Ep.Jud.9	Dt.34.6 Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.	Deut.34.6 And he buried him in a valley in the land of Moab, over against Bethpeor: but no man knoweth of his sepulchre unto this day.

Názor?

Kniha Jozue Kralický překlad 1613	Jozue Ekumenický překlad 1985	The Book of Joshua King James translation 1611
Joz.1.5 Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, [tak] budu s tebou; nenechám tebe [samého, ] aniž tě opustím.	Joz.1.5 Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.	Josh.1.5 There shall not any man be able to stand before thee all the days of thy life: as I was with Moses, [so] I will be with thee: I will not fail thee, nor forsake thee.
Joz.1.8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal [a] činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš. Z.1.2	Joz.1.8 Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.	Josh.1.8 This book of the law shall not depart out of thy mouth; but thou shalt meditate therein day and night, that thou mayest observe to do according to all that is written therein: for then thou shalt make thy way prosperous, and then thou shalt have good success.
Joz.3.15 A když ti, kteříž nesli truhlu, přišli až k Jordánu, a kněží, nesoucí truhlu, omočili nohy v kraji vod: (Jordán pak rozvodňuje se a vystupuje ze všech břehů svých v každý čas žně),	Joz.3.15 Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy kněží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod - Jordán je vždycky v čas žně rozvodněn daleko od břehů -,	Josh.3.15 And as they that bare the ark were come unto Jordan, and the feet of the priests that bare the ark were dipped in the brim of the water, (for Jordan overfloweth all his banks all the time of harvest,)
Joz.3.16 Že se zastavily vody, kteréž s hůry přicházely, [a] shrnuly se v hromadu jednu velmi daleko od Adam města, kteréž [leží] k straně Sartan, kteréž pak odcházely k moři dolů, k moři slanému sešly a sběhly, a lid přešel naproti Jerichu. II M.14.21	Joz.3.16 tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u města Adamu, které leží při Saretánu, a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu.	Josh.3.16 That the waters which came down from above stood [and] rose up upon an heap very far from the city Adam, that [is] beside Zaretan: and those that came down toward the sea of the plain, [even] the salt sea, failed, [and] were cut off: and the people passed over right against Jericho.
Joz.3.17 Stáli pak kněží, kteříž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy na suše u prostřed Jordánu, nehýbajíce se, (a všecken Izrael šel po suše), až se lid všecken přepravil přes Jordán.	Joz.3.17 Kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.	Josh.3.17 And the priests that bare the ark of the covenant of the LORD stood firm on dry ground in the midst of Jordan, and all the Israelites passed over on dry ground, until all the people were passed clean over Jordan.
Joz.4.18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, [jakž jen] vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.	Joz.4.18 Sotva však kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy zprostřed Jordánu vystoupili, hned jak se nohy kněží odtrhly ode dna a stanuly na suchu, vrátily se vody Jordánu na své místo a rozlévaly se jako předtím daleko z břehů.	Josh.4.18 And it came to pass, when the priests that bare the ark of the covenant of the LORD were come up out of the midst of Jordan, [and] the soles of the priests' feet were lifted up unto the dry land, that the waters of Jordan returned unto their place, and flowed over all his banks, as [they did] before.
Joz.5.3 I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.	Joz.5.3 Jozue si tedy zhotovil kamenné nože a obřezal Izraelce u Pahorku předkožek.	Josh.5.3 And Joshua made him sharp knives, and circumcised the children of Israel at the hill of the foreskins.
Joz.5.13 Stalo se pak, když byl Jozue na [poli] Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?	Joz.5.13 Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: "Patříš k nám nebo k našim protivníkům?"	Josh.5.13 And it came to pass, when Joshua was by Jericho, that he lifted up his eyes and looked, and, behold, there stood a man over against him with his sword drawn in his hand: and Joshua went unto him, and said unto him, [Art] thou for us, or for our adversaries?
Joz.5.14 I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, [a] nyní jsem přišel. I padl Jozue¨tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?	Joz.5.14 Odvětil: "Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel." I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: "Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?" Dan.12.1	Josh.5.14 And he said, Nay; but [as] captain of the host of the LORD am I now come. And Joshua fell on his face to the earth, and did worship, and said unto him, What saith my lord unto his servant?
Joz.5.15 Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue. II M.3.5	Joz.5.15 Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: "Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue tak učinil.	Josh.5.15 And the captain of the LORD'S host said unto Joshua, Loose thy shoe from off thy foot; for the place whereon thou standest [is] holy. And Joshua did so.
Joz.6.26 Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavěl město Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho. I Kral.16.34	Joz.6.26 V onen čas se Jozue zapřisáhl: "Proklet buď před Hospodinem muž, který znovu vybuduje toto město Jericho. Na svém prvorozeném položí jeho základy, na svém nejmladším postaví jeho brány."	Josh.6.26 And Joshua adjured [them] at that time, saying, Cursed [be] the man before the LORD, that riseth up and buildeth this city Jericho: he shall lay the foundation thereof in his firstborn, and in his youngest [son] shall he set up the gates of it.
Joz.7.26 Potom nametali naň hromadu kamení velikou, [kteráž trvá] až do tohoto dne; a tak odvrácen jest Hospodin od hněvu prchlivosti své. Protož nazváno jest jméno místa toho údolí Achor, až do dnešního dne.	Joz.7.26 Navršili nad ním velkou hromadu kamení, je tam až dodnes. A Hospodin upustil od svého planoucího hněvu. Proto se to místo jmenuje Emek Akór (to je Dolina zkázy) až dodnes.	Josh.7.26 And they raised over him a great heap of stones unto this day. So the LORD turned from the fierceness of his anger. Wherefore the name of that place was called, The valley of Achor, unto this day.
Joz.10.12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.	Joz.10.12 Tehdy mluvil Jozue k Hospodinu, v den, kdy Hospodin vydal Izraelcům Emorejce. Volal před očima Izraele: "Zmlkni slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu."	Josh.10.12 Then spake Joshua to the LORD in the day when the LORD delivered up the Amorites before the children of Israel, and he said in the sight of Israel, Sun, stand thou still upon Gibeon; and thou, Moon, in the valley of Ajalon.
Joz.10.13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za [jeden] celý den.	Joz.10.13 A slunce zmlklo a měsíc stál, dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli. To je zapsáno, jak známo, v Knize Přímého. Slunce stálo v polovině nebes a nepospíchalo k západu po celý den.	Josh.10.13 And the sun stood still, and the moon stayed, until the people had avenged themselves upon their enemies. [Is] not this written in the book of Jasher? So the sun stood still in the midst of heaven, and hasted not to go down about a whole day.
Joz.10.14 Nebylo dne takového prvé ani potom, [jako] když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.	Joz.10.14 Nikdy předtím ani potom nebylo dne, jako byl onen, aby Hospodin tak vyslyšel něčí hlas, neboť Hospodin bojoval za Izraele.	Josh.10.14 And there was no day like that before it or after it, that the LORD hearkened unto the voice of a man: for the LORD fought for Israel.
Joz.11.1 To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,	Joz.11.1 Když se o tom doslechl Jabín, král chasórský, poslal k Jóbabovi, králi madónskému, ke králi šimrónskému, ke králi akšáfskému,	Josh.11.1 And it came to pass, when Jabin king of Hazor had heard [those things], that he sent to Jobab king of Madon, and to the king of Shimron, and to the king of Achshaph,
Joz.11.8 I dal je Hospodin v ruku Izraelovi, a porazili je. I honili je až k Sidonu velikému, a až k vodám Maserefot, a k údolí Masfe na východ, a pobili je, tak že nepozůstavili žádného živého.	Joz.11.8 A Hospodin je vydal Izraeli do rukou. Pobíjeli je a pronásledovali až k velkému Sidónu, k Misrefót-majimu a na východě k planině Mispě, pobíjeli je, že z nich nezůstal nikdo, kdo by vyvázl.	Josh.11.8 And the LORD delivered them into the hand of Israel, who smote them, and chased them unto great Zidon, and unto Misrephothmaim, and unto the valley of Mizpeh eastward; and they smote them, until they left them none remaining.
Joz.11.17 Od hory Halak, kteráž se táhne do Seir, až k Balgad na rovině Libánské, pod horou Hermon; všecky také krále jejich zjímal, a zbil je i zmordoval.	Joz.11.17 od Lysé hory, zvedající se k Seíru, až k Baal-gádu na Libanónské planině pod Chermónským pohořím. Všechny jejich krále zajal, pobil a usmrtil.	Josh.11.17 [Even] from the mount Halak, that goeth up to Seir, even unto Baalgad in the valley of Lebanon under mount Hermon: and all their kings he took, and smote them, and slew them.
Joz.11.21 Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, [totiž] z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue. IV M.13.23; V M.1.28	Joz.11.21 Toho času přitáhl Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu a z celého judského pohoří i z celého pohoří izraelského, Jozue vyhubil je i jejich města jako klaté. V M.9.2; Joz.15.13; Soud.1.20	Josh.11.21 And at that time came Joshua, and cut off the Anakims from the mountains, from Hebron, from Debir, from Anab, and from all the mountains of Judah, and from all the mountains of Israel: Joshua destroyed them utterly with their cities.
Joz.11.22 Nezůstal [žádný] z Enaků v zemi synů Izraelských; toliko v Gáze, v Gát a v Azotu zůstali.	Joz.11.22 V zemi Izraelců nezanechal žádné Anákovce, nějací zůstali jen v Gáze, v Gatu a v Ašdódu.	Josh.11.22 There was none of the Anakims left in the land of the children of Israel: only in Gaza, in Gath, and in Ashdod, there remained.
Joz.12.7 Tito pak jsou králové země té, kteréž pobil Jozue a synové Izraelští za Jordánem k západu, od Balgad, [kteréž jest] na poli Libánském, až k hoře lysé, kteráž se táhne až do Seir, a dal ji Jozue pokolením Izraelským k vládařství po dílích jejich,	Joz.12.7 A toto jsou králové té země, které pobil Jozue a Izraelci na západ od Jordánu, od Baal-gádu na planině Libanónské až k Lysé hoře zvedající se k Seíru. Jozue ji dal do vlastnictví izraelským kmenům podle toho, jak byly rozděleny,	Josh.12.7 And these [are] the kings of the country which Joshua and the children of Israel smote on this side Jordan on the west, from Baalgad in the valley of Lebanon even unto the mount Halak, that goeth up to Seir; which Joshua gave unto the tribes of Israel [for] a possession according to their divisions;
Joz.14.9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.	Joz.14.9 Onoho dne se zavázal Mojžíš přísahou: "Ano, země, na niž stoupla tvá noha, bude navěky patřit tobě a tvým synům jako dědičný podíl, neboť ses cele oddal Hospodinu, mému Bohu."	Josh.14.9 And Moses sware on that day, saying, Surely the land whereon thy feet have trodden shall be thine inheritance, and thy children's for ever, because thou hast wholly followed the LORD my God.
Joz.14.12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká [a pevně] hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.	Joz.14.12 Nuže, dej mi to pohoří, o němž mluvil onoho dne Hospodin. Slyšel jsi přece v onen den, že jsou tam Anákovci a velká opevněná města. Snad bude Hospodin se mnou a podaří se mi podrobit si je, jak mluvil Hospodin."	Josh.14.12 Now therefore give me this mountain, whereof the LORD spake in that day; for thou heardest in that day how the Anakims [were] there, and [that] the cities [were] great [and] fenced: if so be the LORD [will be] with me, then I shall be able to drive them out, as the LORD said.
Joz.14.13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví. Joz.15.13	Joz.14.13 Jozue mu požehnal a přidělil Chebrón jako dědičný podíl Kálebovi, synu Jefunovu. Joz.21.11; Soud.1.10	Josh.14.13 And Joshua blessed him, and gave unto Caleb the son of Jephunneh Hebron for an inheritance.
Joz.14.15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto [Arbe] byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.	Joz.14.15 Předtím se Chebrón jmenoval Kirjat-arba (to je Město Arbovo), Arba byl největší člověk mezi Anákovci. A země žila v míru bez válek. IV M.13.23	Josh.14.15 And the name of Hebron before [was] Kirjatharba; [which Arba was] a great man among the Anakims. And the land had rest from war.
Joz.15.13 Kálefovi pak, synu Jefone, dal díl u prostřed synů Juda, podlé řeči Hospodinovy k Jozue, město Arbe, otce Enakova, jenž jest Hebron.	Joz.15.13 Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón.	Josh.15.13 And unto Caleb the son of Jephunneh he gave a part among the children of Judah, according to the commandment of the LORD to Joshua, [even] the city of Arba the father of Anak, which [city is] Hebron.
Joz.15.14 I vyhnal odtud Kálef tři syny Enakovy: Sesai a Achimana a Tolmai, rodinu Enakovu. Soud.1.10; Soud.1.20	Joz.15.14 Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy.	Josh.15.14 And Caleb drove thence the three sons of Anak, Sheshai, and Ahiman, and Talmai, the children of Anak.
Joz.21.11 Dáno jest tedy jim město Arbe, otce Enakova, (jenž jest Hebron,) na hoře Juda, a předměstí jeho vůkol něho. Joz.15.13	Joz.21.11 Dali jim Kirjat-arbu, město otce Anókova, to je Chebrón, v pohoří Judském, a pastviny kolem něho.	Josh.21.11 And they gave them the city of Arba the father of Anak, which [city is] Hebron, in the hill [country] of Judah, with the suburbs thereof round about it.
Joz.21.45 Nepominulo ani [jedno] slovo ze všelikého slova dobrého, kteréž mluvil Hospodin k domu Izraelskému, [ale] všecko se tak stalo.	Joz.21.45 Ani jedno ze všech dobrých slov, která Hospodin mluvil k domu izraelskému, nezapadlo: všechno se uskutečnilo.	Josh.21.45 There failed not ought of any good thing which the LORD had spoken unto the house of Israel; all came to pass.
Joz.22.5 Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákon, kterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, [a] milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou.	Joz.22.5 Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše."	Josh.22.5 But take diligent heed to do the commandment and the law, which Moses the servant of the LORD charged you, to love the LORD your God, and to walk in all his ways, and to keep his commandments, and to cleave unto him, and to serve him with all your heart and with all your soul.
Joz.23.3 A vy jste viděli všecko to, co jest učinil Hospodin Bůh váš všechněm národům těm před oblíčejem vaším; nebo Hospodin Bůh váš onť bojoval za vás.	Joz.23.3 Sami jste viděli všechno, co učinil Hospodin, váš Bůh, všem těm pronárodům před vašima očima, neboť Hospodin, váš Bůh, bojoval za vás.	Josh.23.3 And ye have seen all that the LORD your God hath done unto all these nations because of you; for the LORD your God [is] he that hath fought for you.
Joz.23.8 Ale přídržte se Hospodina Boha svého, jakož jste činili až do tohoto dne.	Joz.23.8 ale přimkněte se k Hospodinu, svému Bohu, jak jste činili dodnes.	Josh.23.8 But cleave unto the LORD your God, as ye have done unto this day.
Joz.23.11 Toho tedy nejpilnější buďte, abyste milovali Hospodina Boha svého.	Joz.23.11 Sami u sebe dbejte úzkostlivě o to, abyste milovali Hospodina, svého Boha.	Josh.23.11 Take good heed therefore unto yourselves, that ye love the LORD your God.
Joz.24.12 Poslal jsem před vámi i sršně, kteřížto vyhnali je od tváři vaší, dva krále Amorejské; ne mečem ani lučištěm svým [tys je vyhnal]. II M.23.28	Joz.24.12 Poslal jsem před vámi děsy a ti je před vámi zapudili, totiž dva krále emorejské, nezapudil jsi je ty svým mečem a lukem. V M.7.20	Josh.24.12 And I sent the hornet before you, which drave them out from before you, [even] the two kings of the Amorites; [but] not with thy sword, nor with thy bow.
Joz.24.23 [Jimž on řekl:] Odvrztež tedy nyní bohy cizozemců, kteříž jsou u prostřed vás, a nakloňte srdcí svých k Hospodinu Bohu Izraelskému.	Joz.24.23 Jozue pokračoval: "Odstraňte tedy cizí božstva, která jsou mezi vámi, a přikloňte se srdcem k Hospodinu, Bohu Izraele."	Josh.24.23 Now therefore put away, [said he], the strange gods which [are] among you, and incline your heart unto the LORD God of Israel.

Názor?

Kniha Soudců Kralický překlad 1613	Soudců Ekumenický překlad 1985	The Book of Judges King James translation 1611
Soud.1.10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie. IV M.13.23; Joz.14.15; Joz.15.14	Sd.1.10 Tak se vydal Juda proti Kenaancům sídlícím v Chebrónu. Chebrón se předtím jmenoval Kirjat-arba. Pobili Šešaje, Achímana a Talmaje.	Judg.1.10 And Judah went against the Canaanites that dwelt in Hebron: (now the name of Hebron before [was] Kirjatharba:) and they slew Sheshai, and Ahiman, and Talmai.
Soud.1.20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy. Joz.14.13; Joz.21.11	Sd.1.20 Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš; vyhnal odtud tři Anákovce.	Judg.1.20 And they gave Hebron unto Caleb, as Moses said: and he expelled thence the three sons of Anak.
Soud.2.1 Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky.	Sd.2.1 I vystoupil posel Hospodinův z Gilgálu do Bokímu a volal: "Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterou jsem přísežně slíbil vaším otcům. Prohlásil jsem: >Svou smlouvu s vámi navěky nezruším.	Judg.2.1 And an angel of the LORD came up from Gilgal to Bochim, and said, I made you to go up out of Egypt, and have brought you unto the land which I sware unto your fathers; and I said, I will never break my covenant with you.
Soud.2.5 I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.	Sd.2.5 Proto dali tomu místo jméno Bokím (to je Plačící) a obětovali tam Hospodinu.	Judg.2.5 And they called the name of that place Bochim: and they sacrificed there unto the LORD.
Soud.2.15 Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramně.	Sd.2.15 Pokaždé, když vytrhli do boje, zle na ně dopadla Hospodinova ruka, jak jim to Hospodin prohlásil a přísahou stvrdil. Doléhalo na ně veliké soužení. I Sam.12.15	Judg.2.15 Whithersoever they went out, the hand of the LORD was against them for evil, as the LORD had said, and as the LORD had sworn unto them: and they were greatly distressed.
Soud.5.19 Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, [a však] kořisti stříbra nevzali.	Sd.5.19 Přišli králové a bojovali, tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku, při Vodách megidských, stříbra se však nezmocnili.	Judg.5.19 The kings came [and] fought, then fought the kings of Canaan in Taanach by the waters of Megiddo; they took no gain of money.
Soud.6.11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.	Sd.6.11 I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci. I M.18.1; Soud.2.1; Soud.13.3	Judg.6.11 And there came an angel of the LORD, and sat under an oak which [was] in Ophrah, that [pertained] unto Joash the Abiezrite: and his son Gideon threshed wheat by the winepress, to hide [it] from the Midianites.
Soud.6.19 Tedy Gedeon všed [do domu], připravil kozelce, a [po] měřici mouky přesných chlebů. [I] vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl [to] k němu pod dub a obětoval.	Sd.6.19 Gedeón odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z éfu mouky. Maso vložil do košíku, vývar nalil do hrnce, vynesl to k němu pod posvátný strom a nabídl mu to.	Judg.6.19 And Gideon went in, and made ready a kid, and unleavened cakes of an ephah of flour: the flesh he put in a basket, and he put the broth in a pot, and brought [it] out unto him under the oak, and presented [it].
Soud.7.1 Tedy vstav ráno Jerobál, (jenž jest Gedeon), i všecken lid, kterýž byl s ním, položili se při studnici Charod, vojska pak Madianských byla jim na půlnoci před vrchem More v údolí.	Sd.7.1 Za časného jitra se Jerubaal, to je Gedeón, a všechen lid, který byl s ním, utábořili u pramene Charódu. Tábor Midjánců byl od něho na sever, v dolině za návrším Móre.	Judg.7.1 Then Jerubbaal, who [is] Gideon, and all the people that [were] with him, rose up early, and pitched beside the well of Harod: so that the host of the Midianites were on the north side of them, by the hill of Moreh, in the valley.
Soud.7.2 I řekl Hospodin Gedeonovi: Příliš mnoho jest lidu s tebou, protož nedám Madianských v ruce jejich, aby se nechlubil Izrael proti mně, řka: Ruka má spomohla mi.	Sd.7.2 I řekl Hospodin Gedeónovi: "Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: >Vysvobodil jsem se vlastní rukou.<	Judg.7.2 And the LORD said unto Gideon, The people that [are] with thee [are] too many for me to give the Midianites into their hands, lest Israel vaunt themselves against me, saying, Mine own hand hath saved me.
Soud.7.19 Všel tedy Gedeon a sto mužů, kteříž s ním byli, na kraj vojska při začátku bdění prostředního, jen že byli proměnili stráž; i troubili v trouby, a roztřískali báně, kteréž měli v rukou svých.	Sd.7.19 Gedeón se sto muži, kteří byli s ním, přišli na okraj tábora na počátku prostřední noční hlídky, právě když střídali stráže. Zatroubili na polnice a rozbili džbány, které měli v rukou.	Judg.7.19 So Gideon, and the hundred men that [were] with him, came unto the outside of the camp in the beginning of the middle watch; and they had but newly set the watch: and they blew the trumpets, and brake the pitchers that [were] in their hands.
Soud.7.25 A chytili dvé knížat Madianských, Goréba a Zéba. I zabili Goréba na skále Goréb a Zéba zabili v lisu Zéb, a honili Madianské, hlavu pak Gorébovu a Zébovu přinesli k Gedeonovi za Jordán.	Sd.7.25 Přitom zajali dva midjánské velmože, Oréba (to je Havrana) a Zéba (to je Vlka). Oréba zabili na Havraní skále a Zéba zabili ve Vlčím lisu, a pronásledovali Midjánce. Hlavu Orébovu a Zébovu přinesli Gedeónovi za Jordán.	Judg.7.25 And they took two princes of the Midianites, Oreb and Zeeb; and they slew Oreb upon the rock Oreb, and Zeeb they slew at the winepress of Zeeb, and pursued Midian, and brought the heads of Oreb and Zeeb to Gideon on the other side Jordan.
Soud.8.5 Protož řekl mužům Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské.	Sd.8.5 Vyzval muže ze Sukótu: "Dejte prosím několik bochníků chleba lidu, který jde za mnou. Jsou unaveni. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu."	Judg.8.5 And he said unto the men of Succoth, Give, I pray you, loaves of bread unto the people that follow me; for they [be] faint, and I am pursuing after Zebah and Zalmunna, kings of Midian.
Soud.9.48 Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já.	Sd.9.48 I vystoupil Abímelek se vším svým lidem na horu Salmón, uchopil sekeru, usekl ze stromu větev, zvedl ji a dal si ji na rameno. Lidu, který byl s ním, poručil: "Co jste viděli, že jsem udělal, udělejte rychle jako já!"	Judg.9.48 And Abimelech gat him up to mount Zalmon, he and all the people that [were] with him; and Abimelech took an axe in his hand, and cut down a bough from the trees, and took it, and laid [it] on his shoulder, and said unto the people that [were] with him, What ye have seen me do, make haste, [and] do as I [have done].
Soud.10.3 Po něm povstal Jair Galádský, a soudil Izraele za dvamecítma let.	Sd.10.3 Po něm povstal Jaír Gileádský. Soudil Izraele dvaadvacet let. V M.3.14	Judg.10.3 And after him arose Jair, a Gileadite, and judged Israel twenty and two years.
Soud.10.4 A měl třidceti synů, kteříž jezdili na třidcíti mezcích; a měli třidceti měst, kteráž sloula vsi Jairovy až do dnešního dne, a [ty jsou] v zemi Galád.	Sd.10.4 Měl třicet synů, kteří jezdili na třiceti oslátkách a měli třicet měst; podle nich se nazývají Jaírovy vesnice až podnes; jsou v gileádské zemi.	Judg.10.4 And he had thirty sons that rode on thirty ass colts, and they had thirty cities, which are called Havothjair unto this day, which [are] in the land of Gilead.
Soud.13.3 I ukázal se anděl Hospodinův ženě té a řekl jí: Aj, nyní jsi neplodná, aniž jsi rodila; počneš pak a porodíš syna. Luk.1.31	Sd.13.3 I ukázal se té ženě Hospodinův posel a řekl jí: "Hle, ty jsi neplodná, nerodila jsi, avšak otěhotníš a porodíš syna,	Judg.13.3 And the angel of the LORD appeared unto the woman, and said unto her, Behold now, thou [art] barren, and bearest not: but thou shalt conceive, and bear a son.
Soud.13.5 Nebo aj, počneš a porodíš syna, a břitva ať nevchází na hlavu jeho, nebo bude to dítě od života Nazarejský Boží, a tenť počne vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských. I M.16.11; IV M.6.5	Sd.13.5 Hle, otěhotníš a porodíš syna, ale jeho hlavy se nesmí dotknout břitva; ten chlapec bude od mateřského života Boží zasvěcenec. On začne vysvobozovat Izraele z rukou Pelištejců." I Sam.1.11	Judg.13.5 For, lo, thou shalt conceive, and bear a son; and no razor shall come on his head: for the child shall be a Nazarite unto God from the womb: and he shall begin to deliver Israel out of the hand of the Philistines.
Soud.15.17 A když přestal mluviti, povrhl čelist z ruky své, a nazval to místo Ramat Lechi.	Sd.15.17 Když domluvil, odhodil čelist. To místo nazval Rámat-lechí (to je Výšina čelisti).	Judg.15.17 And it came to pass, when he had made an end of speaking, that he cast away the jawbone out of his hand, and called that place Ramathlehi.
Soud.15.19 Tedy otevřel Bůh skálu v Lechi, i vyšly z ní vody, a napil se; i okřál, a [jako] ožil. Protož nazval jméno její studnice vzývajícího, kteráž jest v Lechi až do dnešního dne.	Sd.15.19 I rozpoltil Bůh skalní kotlinu v Lechí a vytryskla z ní voda. Napil se, okřál na duchu a ožil. Proto nazval to místo Pramen volajícího; ten je v Lechí dodnes.	Judg.15.19 But God clave an hollow place that [was] in the jaw, and there came water thereout; and when he had drunk, his spirit came again, and he revived: wherefore he called the name thereof Enhakkore, which [is] in Lehi unto this day.
Soud.16.23 Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obětovali obět velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho. I Sam.5.2	Sd.16.23 Pelištejská knížata se shromáždila, aby obětovala velkou oběť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele."	Judg.16.23 Then the lords of the Philistines gathered them together for to offer a great sacrifice unto Dagon their god, and to rejoice: for they said, Our god hath delivered Samson our enemy into our hand.
Soud.19.22 A když očerstvili srdce své, aj, muži města toho, muži nešlechetní, obklíčivše dům, tloukli na dvéře a mluvili tomu muži starci, hospodáři domu, řkouce: Vyveď muže toho, kterýž všel do domu tvého, abychom ho poznali.	Sd.19.22 Byli dobré mysli, avšak hle, mužové města, muži ničemníci, obklíčili dům, tloukli na dveře a vyzývali toho starého muže, hospodáře: "Vyveď muže, který vešel do tvého domu, ať ho poznáme!"	Judg.19.22 [Now] as they were making their hearts merry, behold, the men of the city, certain sons of Belial, beset the house round about, [and] beat at the door, and spake to the master of the house, the old man, saying, Bring forth the man that came into thine house, that we may know him.

Názor?

Kniha Rut Kralický překlad 1613	Rút Ekumenický překlad 1985	Ruth King James translation 1611
Rut.1.1 Stalo se pak za času soudců, že byl hlad v zemi. I odšel člověk z Betléma Judova, a bydlil pohostinu v krajině Moábské s manželkou svou a se dvěma syny svými.	Rt.1.1 Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích.	Ruth.1.1 Now it came to pass in the days when the judges ruled, that there was a famine in the land. And a certain man of Bethlehemjudah went to sojourn in the country of Moab, he, and his wife, and his two sons.
Rut.1.2 Jméno pak muže toho Elimelech, a jméno ženy jeho Noémi, jméno také dvou synů jeho Mahalon a Chelion, Efratejští z Betléma Judova; a přišedše do krajiny Moábské, bydlili tam.	Rt.1.2 Jmenoval se Elímelek, jeho žena Noemi a dva synové Machlón a Kiljón. Byli to Efratejci z judského Betléma. Přišli na Moábská pole a přebývali tam. I Sam.17.12; Mich.5.1	Ruth.1.2 And the name of the man [was] Elimelech, and the name of his wife Naomi, and the name of his two sons Mahlon and Chilion, Ephrathites of Bethlehemjudah. And they came into the country of Moab, and continued there.
Rut.2.12 Odplatiž [tobě] Hospodin za skutek tvůj, a budiž mzda tvá dokonalá od Hospodina Boha Izraelského, poněvadž jsi přišla, abys pod křídly jeho doufala.	Rt.2.12 Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!"	Ruth.2.12 The LORD recompense thy work, and a full reward be given thee of the LORD God of Israel, under whose wings thou art come to trust.
Rut.4.13 A tak Bóz pojal sobě Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní, dal jí [to] Hospodin, že počala a porodila syna.	Rt.4.13 I vzal si Boáz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin, který jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna.	Ruth.4.13 So Boaz took Ruth, and she was his wife: and when he went in unto her, the LORD gave her conception, and she bare a son.
Rut.4.18 A tito jsou rodové Fáresovi: Fáres zplodil Ezrona;" I M.46.12	Rt.4.18 Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, I Par.2.5; Mat.1.3	Ruth.4.18 Now these [are] the generations of Pharez: Pharez begat Hezron,
Rut.4.19 Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba;"	Rt.4.19 Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, I Par.2.9	Ruth.4.19 And Hezron begat Ram, and Ram begat Amminadab,
Rut.4.20 Aminadab pak zplodil Názona, Názon pak zplodil Salmona;"	Rt.4.20 Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, I Par.2.10-11	Ruth.4.20 And Amminadab begat Nahshon, and Nahshon begat Salmon,
Rut.4.21 Salmon pak zplodil Bóza, Bóz pak zplodil Obéda;"	Rt.4.21 Salmón zplodil Boáza, Boáz zplodil Obeda,	Ruth.4.21 And Salmon begat Boaz, and Boaz begat Obed,
Rut.4.22 Obéd pak zplodil Izai, Izai pak zplodil Davida. I Sam.16.1	Rt.4.22 Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida. I Sam.17.12	Ruth.4.22 And Obed begat Jesse, and Jesse begat David.

Názor?

První Kniha Samuelova Kralický překlad 1613	První Samuelova Ekumenický překlad 1985	The First Book of Samuel King James translation 1611
I Sam.1.11 A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.	1 S.1.11 Složila slib. Řekla: "Hospodine zástupů, jestliže opravdu shlédneš na ponížení své služebnice a rozpomeneš se na mne, jestliže na svou služebnici nezapomeneš, ale daruješ své služebnici mužského potomka, daruji je tobě, Hospodine, na celý život; břitva se jeho hlavy nedotkne."	1 Sam.1.11 And she vowed a vow, and said, O LORD of hosts, if thou wilt indeed look on the affliction of thine handmaid, and remember me, and not forget thine handmaid, but wilt give unto thine handmaid a man child, then I will give him unto the LORD all the days of his life, and there shall no razor come upon his head.
I Sam.2.6 Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí. V M.32.39; Job.5.18; Oz.6.2	1 S.2.6 Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud.	1 Sam.2.6 The LORD killeth, and maketh alive: he bringeth down to the grave, and bringeth up.
I Sam.2.10 Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.	1 S.2.10 Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne." Z.96.13; Z.98.9	1 Sam.2.10 The adversaries of the LORD shall be broken to pieces; out of heaven shall he thunder upon them: the LORD shall judge the ends of the earth; and he shall give strength unto his king, and exalt the horn of his anointed.
I Sam.2.35 Vzbudím pak sobě kněze věrného, [kterýž] vedlé srdce mého a vedlé duše mé [vše] konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny.	1 S.2.35 Sobě však ustanovím věrného kněze, který bude konat, co mám na srdci a v mysli. Vybuduji mu trvalý dům, kde bude vykonávat po všechny dny svůj úřad před mým pomazaným. Zid.7.26	1 Sam.2.35 And I will raise me up a faithful priest, [that] shall do according to [that] which [is] in mine heart and in my mind: and I will build him a sure house; and he shall walk before mine anointed for ever.
I Sam.3.4 Že zavolal Hospodin Samuele. Kterýž řekl: Teď jsem.	1 S.3.4 Hospodin zavolal na Samuela. On odpověděl: "Tu jsem."	1 Sam.3.4 That the LORD called Samuel: and he answered, Here [am] I.
I Sam.5.2 Vzali tedy Filistinští truhlu Boží, a vnesli ji do domu [modly] Dágon, a postavili ji vedlé Dágona.	1 S.5.2 Pelištejci tedy Boží schránu vzali, přenesli ji do domu Dágonova a vystavili ji vedle Dágona. Soud.16.23	1 Sam.5.2 When the Philistines took the ark of God, they brought it into the house of Dagon, and set it by Dagon.
I Sam.10.27 Ale lidé nešlechetní řekli: Tento-liž nás vysvobodí? I pohrdali jím, ani mu pocty nepřinesli. On pak činil se neslyše.	1 S.10.27 Ničemové však říkali: "Tenhleten že nás zachrání?" A pohrdali jím, ani dar mu nepřinesli. On však jako by neslyšel.	1 Sam.10.27 But the children of Belial said, How shall this man save us? And they despised him, and brought him no presents. But he held his peace.
I Sam.12.3 [A však] aj, teď jsem. Vydejte svědectví proti mně před Hospodinem a před pomazaným jeho, vzal-li jsem čího vola, aneb vzal-li jsem čího osla, utiskl-li jsem koho, ublížil-li jsem komu, aneb vzal-li jsem od koho úplatek, abych na něm přehlédl něco, a navrátím vám.	1 S.12.3 Tu jsem. Vypovídejte proti mně před Hospodinem i před jeho pomazaným, zdali jsem vzal někomu býka či osla, zdali jsem od někoho vzal úplatek a nad něčím přivřel oči, a já vám to nahradím."	1 Sam.12.3 Behold, here I [am]: witness against me before the LORD, and before his anointed: whose ox have I taken? or whose ass have I taken? or whom have I defrauded? whom have I oppressed? or of whose hand have I received [any] bribe to blind mine eyes therewith? and I will restore it you.
I Sam.12.5 Řekl ještě jim: Svědek jest Hospodin proti vám, svědek [jest] i pomazaný jeho v tento den, že jste nenalezli při mně ničehož. I řekl [lid:] Svědek [jest.]	1 S.12.5 Řekl jim: "Hospodin je svědkem proti vám, i jeho pomazaný je dnešního dne svědkem, že jste na mně nic neshledali." Lid odvětil: "Je svědkem."	1 Sam.12.5 And he said unto them, The LORD [is] witness against you, and his anointed [is] witness this day, that ye have not found ought in my hand. And they answered, [He is] witness.
I Sam.12.15 Pakli nebudete poslouchati hlasu Hospodinova, ale odporni budete řeči jeho, bude ruka Hospodinova proti vám, [jako] i proti otcům vašim.	1 S.12.15 Jestliže však nebudete Hospodina poslouchat a budete se Hospodinovým rozkazům vzpírat, dolehne Hospodinova ruka na vás i na vaše otce. Soud.2.15	1 Sam.12.15 But if ye will not obey the voice of the LORD, but rebel against the commandment of the LORD, then shall the hand of the LORD be against you, as [it was] against your fathers.
I Sam.15.22 I řekl Samuel: Zdaliž líbost [takovou] má Hospodin v zápalích a v obětech, jako když se poslušenství koná hlasu Hospodinova? Aj, poslouchati lépe jest, nežli obětovati, a ku poslušenství státi, nežli tuk skopců [přinášeti.] Oz.6.6; Mat.9.13; Mat.12.7	1 S.15.22 Tu řekl Samuel: Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. Mich.6.8; Zid.10.6	1 Sam.15.22 And Samuel said, Hath the LORD [as great] delight in burnt offerings and sacrifices, as in obeying the voice of the LORD? Behold, to obey [is] better than sacrifice, [and] to hearken than the fat of rams.
I Sam.16.1 Řekl pak Hospodin Samuelovi: I dokudž ty budeš plakati Saule, poněvadž jsem já ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Naplň roh svůj olejem a poď, pošli tě k Izai Betlémskému; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále.	1 S.16.1 Hospodin řekl Samuelovi: "Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny."	1 Sam.16.1 And the LORD said unto Samuel, How long wilt thou mourn for Saul, seeing I have rejected him from reigning over Israel? fill thine horn with oil, and go, I will send thee to Jesse the Bethlehemite: for I have provided me a king among his sons.
I Sam.16.6 Když pak přišli, vida Eliába, řekl: Jistě před Hospodinem jest pomazaný jeho.	1 S.16.6 Když se dostavili a on spatřil Elíaba, řekl si: "Jistě tu stojí před Hospodinem jeho pomazaný." I Par.2.13	1 Sam.16.6 And it came to pass, when they were come, that he looked on Eliab, and said, Surely the LORD'S anointed [is] before him.
I Sam.16.7 Ale Hospodin řekl Samuelovi: Nehleď na tvárnost jeho a na zrůst postavy jeho, nebo jsem ho zavrhl; neboť ne [patřím,] nač patří člověk. Člověk zajisté hledí [na to, což jest] před očima, ale Hospodin hledí k srdci.	1 S.16.7 Hospodin však Samuelovi řekl: "Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce." Z.7.10; Jer.17.10; Zj.2.23	1 Sam.16.7 But the LORD said unto Samuel, Look not on his countenance, or on the height of his stature; because I have refused him: for [the LORD seeth] not as man seeth; for man looketh on the outward appearance, but the LORD looketh on the heart.
I Sam.16.14 Takž Duch Hospodinův odšel od Saule, a nepokojil ho duch zlý od Hospodina.	1 S.16.14 Duch Hospodinův odstoupil od Saula a přepadal ho zlý duch od Hospodina.	1 Sam.16.14 But the Spirit of the LORD departed from Saul, and an evil spirit from the LORD troubled him.
I Sam.17.12 David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem [sešlým.] I Sam.16.1	1 S.17.12 David byl synem Efratejce, toho z Betléma Judova, jenž se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž příliš starý, aby mohl jít mezi vojáky, I M.35.19; Rut.4.22	1 Sam.17.12 Now David [was] the son of that Ephrathite of Bethlehemjudah, whose name [was] Jesse; and he had eight sons: and the man went among men [for] an old man in the days of Saul.
I Sam.17.16 I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.	1 S.17.16 A Pelištejec se předváděl za časného jitra i navečer a stavěl se na odiv po čtyřicet dní.	1 Sam.17.16 And the Philistine drew near morning and evening, and presented himself forty days.
I Sam.17.45 Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.	1 S.17.45 Ale David Pelištejci odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Z.124.8	1 Sam.17.45 Then said David to the Philistine, Thou comest to me with a sword, and with a spear, and with a shield: but I come to thee in the name of the LORD of hosts, the God of the armies of Israel, whom thou hast defied.
I Sam.17.47 A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.	1 S.17.47 A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou."	1 Sam.17.47 And all this assembly shall know that the LORD saveth not with sword and spear: for the battle [is] the LORD'S, and he will give you into our hands.
I Sam.20.19 Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných.	1 S.20.19 Třetího dne rychle sestup a přijď k místu, kde ses skrýval v den jednání, a zůstaň u kamene Ezelu.	1 Sam.20.19 And [when] thou hast stayed three days, [then] thou shalt go down quickly, and come to the place where thou didst hide thyself when the business was [in hand], and shalt remain by the stone Ezel.
I Sam.21.6 A tak dal jemu kněz [chleby] svaté; nebo nebylo tam chleba, jediné chlebové předložení, kteříž odloženi byli od tváři Hospodinovy, aby položeni byli chlebové teplí toho dne, když ti vzati byli.	1 S.21.6 David odpověděl knězi ujištěním: "Jistě. Žen jsme se nedotkli už předtím. Když jsem odcházel, byla těla členů družiny svatá. Cesta ovšem svatá nebyla, ale dnes bude tímto způsobem posvěcena." Mark.2.25	1 Sam.21.6 So the priest gave him hallowed [bread]: for there was no bread there but the shewbread, that was taken from before the LORD, to put hot bread in the day when it was taken away.
I Sam.25.18 Tedy pospíšila Abigail, a vzala dvě stě chlebů, a dvě kožené láhvice vína, a pět ovcí připravených, a pět měr pražmy, a sto sušených hroznů, a dvě stě hrud fíků sušených, a vložila to na osly.	1 S.25.18 Abígajil rychle vzala dvě stě chlebů, dva měchy vína, pět připravených ovcí, pět měr praženého zrní, sto sušených hroznů, dvě stě pletenců sušených fíků a naložila to na osly.	1 Sam.25.18 Then Abigail made haste, and took two hundred loaves, and two bottles of wine, and five sheep ready dressed, and five measures of parched [corn], and an hundred clusters of raisins, and two hundred cakes of figs, and laid [them] on asses.
I Sam.25.25 Nechť se neobrací, prosím, pán můj myslí svou za mužem tím bezbožným Nábalem; nebo jakéž jest jméno jeho, takovýž jest. Nábal jméno jeho jest, a bláznovství jest při něm. Já pak služebnice tvá neviděla jsem služebníků pána mého, kteréž jsi byl poslal.	1 S.25.25 Kéž můj pán nebere toho ničemu Nábala vážně. Vždyť je takový jako jeho jméno. Jmenuje se Nábal (to je Bloud) a jen blud je v něm. Já, tvá otrokyně, jsem neviděla mládence svého pána, které poslal.	1 Sam.25.25 Let not my lord, I pray thee, regard this man of Belial, [even] Nabal: for as his name [is], so [is] he; Nabal [is] his name, and folly [is] with him: but I thine handmaid saw not the young men of my lord, whom thou didst send.
I Sam.30.14 Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského, a v tu [stranu], kteráž jest Judova, a ku poledni, [kteráž jest] Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohněm.	1 S.30.14 Vpadli jsme do Negebu osídleného Keretejci i na území Judy, totiž do Negebu Kálebova, a vypálili jsme Siklag."	1 Sam.30.14 We made an invasion [upon] the south of the Cherethites, and upon [the coast] which [belongeth] to Judah, and upon the south of Caleb; and we burned Ziklag with fire.
I Sam.30.16 I přivedl ho. (A aj, byli se rozprostřeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými, kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy.)	1 S.30.16 Přivedl ho k nim, a hle, byli roztažení po celé zemi, jedli, pili a oslavovali všechnu tu velikou kořist, kterou pobrali v pelištejské a judské zemi.	1 Sam.30.16 And when he had brought him down, behold, [they were] spread abroad upon all the earth, eating and drinking, and dancing, because of all the great spoil that they had taken out of the land of the Philistines, and out of the land of Judah.

Názor?

Druhá Kniha Samuelova Kralický překlad 1613	Druhá Samuelova Ekumenický překlad 1985	The Second Book of Samuel King James translation 1611
II Sam.2.16 Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, [vrazil] meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.	2 S.2.16 Jeden druhého uchopil za hlavu a vrazil mu do boku dýku. Tak padli zároveň. Ono místo bylo nazváno Chelkat-súrím a leží v Gibeónu.	2 Sam.2.16 And they caught every one his fellow by the head, and [thrust] his sword in his fellow's side; so they fell down together: wherefore that place was called Helkathhazzurim, which [is] in Gibeon.
II Sam.5.2 A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.	2 S.5.2 Už tenkrát, když králem nad námi byl Saul, vyváděl a přiváděl jsi Izraele ty. Tobě Hospodin řekl: >Ty budeš pást Izraele, můj lid, ty budeš vévodou nad Izraelem.<"	2 Sam.5.2 Also in time past, when Saul was king over us, thou wast he that leddest out and broughtest in Israel: and the LORD said to thee, Thou shalt feed my people Israel, and thou shalt be a captain over Israel.
II Sam.5.14 A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun; I Par.3.5	2 S.5.14 Toto jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šamúa, Šóbab, Nátan, Šalomoun, Jibchár, Elíšúa, Nefeg a Jabía,	2 Sam.5.14 And these [be] the names of those that were born unto him in Jerusalem; Shammua, and Shobab, and Nathan, and Solomon,
II Sam.5.20 I přitáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a řekl: Protrhlť jest Hospodin nepřátely mé přede mnou, jako vody protrhují [břehy] . Protož nazval jméno místa toho Balperazim. I Par.14.11; Iz.28.21	2 S.5.20 David přišel do Baal-perasímu. Tam je David pobil. Prohlásil: "Hospodin jako prudké vody prolomil přede mnou řady mých nepřátel." Proto pojmenovali to místo Baal-perasím (to je Pán průlomů).	2 Sam.5.20 And David came to Baalperazim, and David smote them there, and said, The LORD hath broken forth upon mine enemies before me, as the breach of waters. Therefore he called the name of that place Baalperazim.
II Sam.6.8 Tedy zkormoutil se David, proto že se Hospodin tak přísně obořil na Uzu. I nazváno to místo Peres Uza až do tohoto dne.	2 S.6.8 Též David vzplanul, neboť se Hospodin prudce obořil na Uzu, a proto nazval to místo Peres-uza (to je Uzovo zbořenisko); jmenuje se tak dodnes.	2 Sam.6.8 And David was displeased, because the LORD had made a breach upon Uzzah: and he called the name of the place Perezuzzah to this day.
II Sam.7.12 Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho. I Par.17.11	2 S.7.12 Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království.	2 Sam.7.12 And when thy days be fulfilled, and thou shalt sleep with thy fathers, I will set up thy seed after thee, which shall proceed out of thy bowels, and I will establish his kingdom.
II Sam.7.13 Onť ustaví dům jménu mému, a já utvrdím trůn království jeho až na věky. Z.89.4	2 S.7.13 Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. Iz.9.6; Zach.6.12	2 Sam.7.13 He shall build an house for my name, and I will stablish the throne of his kingdom for ever.
II Sam.7.14 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.	2 S.7.14 Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka. Z.2.7; Z.89.27-37; Zid.1.5	2 Sam.7.14 I will be his father, and he shall be my son. If he commit iniquity, I will chasten him with the rod of men, and with the stripes of the children of men:
II Sam.7.15 Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.	2 S.7.15 Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem je odňal Saulovi, kterého jsem před tebou odvrhl.	2 Sam.7.15 But my mercy shall not depart away from him, as I took [it] from Saul, whom I put away before thee.
II Sam.7.16 A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky před tebou, [a] trůn tvůj bude stálý až na věky. Z.72.17	2 S.7.16 Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn."	2 Sam.7.16 And thine house and thy kingdom shall be established for ever before thee: thy throne shall be established for ever.
II Sam.7.22 (Protož zveleben jsi Hospodine Bože, nebo není tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe), podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma. V M.32.39; Iz.44.6	2 S.7.22 Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. Z.86.8	2 Sam.7.22 Wherefore thou art great, O LORD God: for [there is] none like thee, neither [is there any] God beside thee, according to all that we have heard with our ears.
II Sam.7.27 Nebo ty, Hospodine zástupů, Bože Izraelský, zjevil jsi mně služebníku svému, řka: Dům ustavím tobě. Protož usoudil služebník tvůj v srdci svém, aby se modlil tobě modlitbou touto.	2 S.7.27 Neboť ty, Hospodine zástupu, Bože Izraele, jsi svému služebníku ohlásil: >Vybuduji ti dům. < Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu.	2 Sam.7.27 For thou, O LORD of hosts, God of Israel, hast revealed to thy servant, saying, I will build thee an house: therefore hath thy servant found in his heart to pray this prayer unto thee.
II Sam.7.29 Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.	2 S.7.29 Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Vždyť jsi to, Panovníku Hospodine, přislíbil. Tvým požehnáním bude dům tvého služebníka požehnán navěky. Iz.55.3	2 Sam.7.29 Therefore now let it please thee to bless the house of thy servant, that it may continue for ever before thee: for thou, O Lord GOD, hast spoken [it]: and with thy blessing let the house of thy servant be blessed for ever.
II Sam.12.5 Tedy rozhněval se David na muže toho náramně a řekl Nátanovi: Živť jest Hospodin, že hoden jest smrti muž, kterýž to učinil.	2 S.12.5 David vzplanul proti tomu muži náramným hněvem. Řekl Nátanovi: "Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti!	2 Sam.12.5 And David's anger was greatly kindled against the man; and he said to Nathan, [As] the LORD liveth, the man that hath done this [thing] shall surely die:
II Sam.12.13 Tedy řekl David Nátanovi: Zhřešilť jsem Hospodinu. Zase řekl Nátan Davidovi: Tentýž Hospodin přenesl hřích tvůj, neumřeš.	2 S.12.13 David Nátanovi řekl: "Zhřešil jsem proti Hospodinu." Nátan Davidovi pravil: Týž Hospodin hřích s tebe sňal. Nezemřeš. Z.32.5	2 Sam.12.13 And David said unto Nathan, I have sinned against the LORD. And Nathan said unto David, The LORD also hath put away thy sin; thou shalt not die.
II Sam.12.25 Protož poslal byl Nátana proroka, a nazval jméno jeho Jedidiah pro Hospodina.	2 S.12.25 a ohlásil skrze proroka Nátana, že ho mají pojmenovat Jedidjáš (to je Hospodinův miláček) kvůli Hospodinu.	2 Sam.12.25 And he sent by the hand of Nathan the prophet; and he called his name Jedidiah, because of the LORD.
II Sam.15.23 Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě [vedoucí] na poušť. Jan.18.1	2 S.15.23 Celá země hlasitě plakala, když všechen ten lid přecházel. I král přešel Kidrónský úval a všechen ten lid se ubíral cestou do pouště.	2 Sam.15.23 And all the country wept with a loud voice, and all the people passed over: the king also himself passed over the brook Kidron, and all the people passed over, toward the way of the wilderness.
II Sam.21.20 Potom byla také válka v Gát. A byl tam muž [veliké] postavy, kterýž měl u rukou a u noh po šesti prstech, všech čtyřmecítma, a byl také syn toho obra. I Par.20.6	2 S.21.20 A opět se strhl boj v Gatu. Tam byl obrovitý muž, který měl šest prstů na rukou a šest prstů na nohou, celkem čtyřiadvacet. Ten také pocházel z obrů.	2 Sam.21.20 And there was yet a battle in Gath, where was a man of [great] stature, that had on every hand six fingers, and on every foot six toes, four and twenty in number; and he also was born to the giant.
II Sam.24.1 Tedy opět prchlivost Hospodinova popudila se proti Izraelovi; nebo byl ponukl [satan] Davida na ně, řka: Jdi, sečti lid Izraelský a Judský. I Par.21.1	2 S.24.1 Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: "Jdi, sečti Izraele a Judu!" Jak.1.13	2 Sam.24.1 And again the anger of the LORD was kindled against Israel, and he moved David against them to say, Go, number Israel and Judah.

Názor?

První Kniha Královská Kralický překlad 1613	První Královská Ekumenický překlad 1985	The First Book of Kings King James translation 1611
I Kral.4.22 Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky [obecné]	1 Kr.5.2 Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné,	1 Kgs.4.22 And Solomon's provision for one day was thirty measures of fine flour, and threescore measures of meal,
I Kral.5.11 Šalomoun také dával Chíramovi dvadceti tisíc měr pšenice ku pokrmu čeledi jeho, a dvadceti [tisíc] měr oleje vytlačeného. To dával Šalomoun Chíramovi každého roku.	1 Kr.5.25 Šalomoun dodával Chíramovi dvacet tisíc kórů pšenice k jídlu pro jeho dům a dvacet kórů oleje získaného drcením; do dával Šalomoun Chíramovi rok co rok.	1 Kgs.5.11 And Solomon gave Hiram twenty thousand measures of wheat [for] food to his household, and twenty measures of pure oil: thus gave Solomon to Hiram year by year.
I Kral.6.1 I stalo se léta čtyřstého osmdesátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, že Šalomoun měsíce Ziv, (jenž jest měsíc druhý), čtvrtého léta kralování svého nad Izraelem, počal stavěti domu Hospodinova.	1 Kr.6.1 Čtyři sta osmdesát let po vyjití Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun budovat dům Hospodinu.	1 Kgs.6.1 And it came to pass in the four hundred and eightieth year after the children of Israel were come out of the land of Egypt, in the fourth year of Solomon's reign over Israel, in the month Zif, which [is] the second month, that he began to build the house of the LORD.
I Kral.7.21 A tak postavil ty sloupy v síňci chrámové. A postaviv sloup na pravé straně, nazval jméno jeho Jachin; a když postavil sloup na levé straně, nazval jméno jeho Boaz.	1 Kr.7.21 Sloupy postavil u předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a dal mu jméno Jakín. Pak postavil levý sloup a dal mu jméno Bóaz.	1 Kgs.7.21 And he set up the pillars in the porch of the temple: and he set up the right pillar, and called the name thereof Jachin: and he set up the left pillar, and called the name thereof Boaz.
I Kral.7.38 Udělal také deset umyvadel měděných. Čtyřidceti měr bralo v se jedno umyvadlo; čtyř loket bylo to každé umyvadlo, jedno umyvadlo na jednom podstavku, [a tak] na desíti podstavcích.	1 Kr.7.38 Udělal také deset bronzových nádrží. Každá nádrž měla obsah čtyřicet batů a v průměru měla čtyři lokte. Na každém z deseti stojanů byla jedna nádrž.	1 Kgs.7.38 Then made he ten lavers of brass: one laver contained forty baths: [and] every laver was four cubits: [and] upon every one of the ten bases one laver.
I Kral.8.9 Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě, když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými, a oni šli z země Egyptské. Zid.9.4	1 Kr.8.9 Ve schráně nebylo nic než dvě kamenní desky, které tam uložil Mojžíš na Chorébu, kde Hospodin uzavřel smlouvu s Izraelci, když vyšli z egyptské země.	1 Kgs.8.9 [There was] nothing in the ark save the two tables of stone, which Moses put there at Horeb, when the LORD made [a covenant] with the children of Israel, when they came out of the land of Egypt.
I Kral.8.10 I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Hospodinův,	1 Kr.8.10 Když kněží vycházeli ze svatyně, naplnil Hospodinův dům oblak,	1 Kgs.8.10 And it came to pass, when the priests were come out of the holy [place], that the cloud filled the house of the LORD,
I Kral.8.11 Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův.	1 Kr.8.11 takže kněží kvůli tomu oblaku nemohli konat službu, neboť Hospodinův dům naplnila Hospodinova sláva.	1 Kgs.8.11 So that the priests could not stand to minister because of the cloud: for the glory of the LORD had filled the house of the LORD.
I Kral.8.12 Tedy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.	1 Kr.8.12 Tehdy Šalomoun řekl: "Hospodin praví, že bude přebývat v mrákotě.	1 Kgs.8.12 Then spake Solomon, The LORD said that he would dwell in the thick darkness.
I Kral.8.60 Aťby poznali všickni národové země, že Hospodin sám jest Bůh, a že není kromě [něho žádný.] V M.4.35	1 Kr.8.60 aby poznaly všechny národy země, že Hospodin je Bůh; není žádný jiný.	1 Kgs.8.60 That all the people of the earth may know that the LORD [is] God, [and that there is] none else.
I Kral.9.13 Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.	1 Kr.9.13 Řekl tedy: "Cos mi to dal za města, můj bratře!" A nazval je zemí Kabúl. Tak se nazývá až dodnes.	1 Kgs.9.13 And he said, What cities [are] these which thou hast given me, my brother? And he called them the land of Cabul unto this day.
I Kral.10.17 A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.	1 Kr.10.17 Dále dal udělat tři sta štítů z tepaného zlata; na jeden štít vynaložil tři hřivny zlata. Král je pak dal uložil do domu Libanónského lesa.	1 Kgs.10.17 And [he made] three hundred shields [of] beaten gold; three pound of gold went to one shield: and the king put them in the house of the forest of Lebanon.
I Kral.12.31 Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví. II Par.11.15	1 Kr.12.31 Jarobeám udělal též domy na posvátných návrších a nadělal ze spodiny lidu kněze, kteří nepocházeli z Léviovců.	1 Kgs.12.31 And he made an house of high places, and made priests of the lowest of the people, which were not of the sons of Levi.
I Kral.16.24 I koupil horu Someron od Semera za dvě hřivny stříbra, a když vystavěl tu horu, nazval jméno města toho, kteréž vzdělal, od jména Semery, pána té hory, [totiž] Samaří.	1 Kr.16.24 Od Šemera získal horu Šomerón za dva talenty stříbra. Tu horu obestavěl a město, které vystavěl, pojmenoval Šomeón (to je Samaří) podle jména pána hory Šemera.	1 Kgs.16.24 And he bought the hill Samaria of Shemer for two talents of silver, and built on the hill, and called the name of the city which he built, after the name of Shemer, owner of the hill, Samaria.
I Kral.16.30 I činil Achab syn Amri před oblíčejem Hospodinovým horší věci než kdo ze všech, kteříž před ním byli.	1 Kr.16.30 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním.	1 Kgs.16.30 And Ahab the son of Omri did evil in the sight of the LORD above all that [were] before him.
I Kral.16.31 V tom stalo se, (nebo málo mu to bylo, že chodil v hříších Jeroboáma syna Nebatova), že sobě pojal ženu Jezábel dceru Etbál, krále Sidonského, a odšed, sloužil Bálovi a klaněl se jemu.	1 Kr.16.31 Bylo mu málo chodit v hříších Jarobeáma, syna Nebatova. Vzal si za ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Baalovi a klaněl se mu.	1 Kgs.16.31 And it came to pass, as if it had been a light thing for him to walk in the sins of Jeroboam the son of Nebat, that he took to wife Jezebel the daughter of Ethbaal king of the Zidonians, and went and served Baal, and worshipped him.
I Kral.16.34 Za dnů jeho Hiel Bethelský vystavěl Jericho. V Abiramovi prvorozeném svém založil je, a v Segubovi nejmladším svém postavil brány jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze Jozue syna Nun. Joz.6.26	1 Kr.16.34 V jeho dnech vystavěl Chíel Bételský Jericho. Na Abíramovi, svém prvorozeném, položil jeho základ a na Segúbovi, svém nejmladším, postavil jeho vrata podle Hospodinova slova, které ohlásil skrze Jozua, syna Núnova.	1 Kgs.16.34 In his days did Hiel the Bethelite build Jericho: he laid the foundation thereof in Abiram his firstborn, and set up the gates thereof in his youngest [son] Segub, according to the word of the LORD, which he spake by Joshua the son of Nun.
I Kral.17.1 Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé. Luk.4.25	1 Kr.17.1 Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: "Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude ani rosa ani déšť, lež na mé slovo."	1 Kgs.17.1 And Elijah the Tishbite, [who was] of the inhabitants of Gilead, said unto Ahab, [As] the LORD God of Israel liveth, before whom I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to my word.
I Kral.17.9 Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské, a buď tam. Aj, přikázal jsem ženě vdově, aby tě živila.	1 Kr.17.9 "Vstaň a jdi do Sarepty, jež je u Sidónu, a usaď se tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou."	1 Kgs.17.9 Arise, get thee to Zarephath, which [belongeth] to Zidon, and dwell there: behold, I have commanded a widow woman there to sustain thee.
I Kral.17.22 I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův, a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho, i ožilo.	1 Kr.17.22 Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo.	1 Kgs.17.22 And the LORD heard the voice of Elijah; and the soul of the child came into him again, and he revived.
I Kral.18.12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tě nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své.	1 Kr.18.12 Stane se, že já od tebe odejdu a Hospodinův duch tě odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj služebník se přece od mládí bojí Hospodina!	1 Kgs.18.12 And it shall come to pass, [as soon as] I am gone from thee, that the Spirit of the LORD shall carry thee whither I know not; and [so] when I come and tell Ahab, and he cannot find thee, he shall slay me: but I thy servant fear the LORD from my youth.
I Kral.18.21 A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova.	1 Kr.18.21 Tu přistoupil Elijáš ke všemu lidu a řekl: "Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!" Lid mu neodpověděl ani slovo. Mat.6.24	1 Kgs.18.21 And Elijah came unto all the people, and said, How long halt ye between two opinions? if the LORD [be] God, follow him: but if Baal, [then] follow him. And the people answered him not a word.
I Kral.18.32 A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti.	1 Kr.18.32 Z kamenů vybudoval olátř ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní.	1 Kgs.18.32 And with the stones he built an altar in the name of the LORD: and he made a trench about the altar, as great as would contain two measures of seed.
I Kral.19.8 A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.	1 Kr.19.8 Vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu. II M.24.18	1 Kgs.19.8 And he arose, and did eat and drink, and went in the strength of that meat forty days and forty nights unto Horeb the mount of God.
I Kral.22.19 Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.	1 Kr.22.19 Ale Míkajáš pokračoval: "Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina, sedícího na trůně. Všechen nebeský zástup stál před ním zprava i zleva.	1 Kgs.22.19 And he said, Hear thou therefore the word of the LORD: I saw the LORD sitting on his throne, and all the host of heaven standing by him on his right hand and on his left.

Názor?

Druhá Kniha Královská Kralický překlad 1613	Druhá Královská Ekumenický překlad 1985	The Second Book of Kings King James translation 1611
II Kral.1.8 Kteříž odpověděli jemu: Jest člověk chlupatý, a pasem koženým přepásán na bedrách svých. Tedy řekl: Eliáš Tesbitský jest. Zach.13.4; Mat.3.4	2 Kr.1.8 Oni mu řekli: "Byl to muž v chlupatém plášti a bedra měl opásaná koženým pásem." Tu řekl: "To byl Elijáš Tišbejský."	2 Kgs.1.8 And they answered him, [He was] an hairy man, and girt with a girdle of leather about his loins. And he said, It [is] Elijah the Tishbite.
II Kral.2.11 Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.	2 Kr.2.11 Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe. I M.5.24	2 Kgs.2.11 And it came to pass, as they still went on, and talked, that, behold, [there appeared] a chariot of fire, and horses of fire, and parted them both asunder; and Elijah went up by a whirlwind into heaven.
II Kral.2.23 Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z města, posmívali se jemu, říkajíce: Jdi lysý, jdi lysý!	2 Kr.2.23 Odtud vystoupili do Bét-elu. Když byl na cestě, vyšli z města malí chlapci, pošklebovali se mu a pokřikovali na něj: "Táhni, ty s lysinou, táhni, ty s lysinou!"	2 Kgs.2.23 And he went up from thence unto Bethel: and as he was going up by the way, there came forth little children out of the city, and mocked him, and said unto him, Go up, thou bald head; go up, thou bald head.
II Kral.2.24 Kterýž ohlédna se, uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa, roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí.	2 Kr.2.24 On se obrátil, podíval se na ně a ve jménu Hospodinově jim zlořečil. Vtom vyběhly z křovin dvě medvědice a roztrhaly z nich čtyřicet dvě děti.	2 Kgs.2.24 And he turned back, and looked on them, and cursed them in the name of the LORD. And there came forth two she bears out of the wood, and tare forty and two children of them.
II Kral.4.32 Všel tedy Elizeus do domu, a aj, dítě mrtvé leželo na ložci jeho.	2 Kr.4.32 Elíša vešel do domu, a hle, mrtvý chlapec byl uložen na jeho lůžku.	2 Kgs.4.32 And when Elisha was come into the house, behold, the child was dead, [and] laid upon his bed.
II Kral.4.33 A když všel [tam, ] zavřel dvéře před oběma, a modlil se Hospodinu.	2 Kr.4.33 Vstoupil, zavřel dveře, aby byli sami, a modlil se k Hospodinu. Sk.9.40	2 Kgs.4.33 He went in therefore, and shut the door upon them twain, and prayed unto the LORD.
II Kral.4.34 Zatím vstoupiv [na lože, ] zpolehl na dítě, vloživ ústa svá na ústa jeho, a oči své na oči jeho, a ruce své na ruce jeho, a rozprostřel se nad ním. I zahřelo se tělo dítěte.	2 Kr.4.34 Pak se zdvihl, položil se na dítě, vložil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně; byl nad ním skloněn, dokud se tělo dítěte nezahřálo.	2 Kgs.4.34 And he went up, and lay upon the child, and put his mouth upon his mouth, and his eyes upon his eyes, and his hands upon his hands: and he stretched himself upon the child; and the flesh of the child waxed warm.
II Kral.4.35 A odvrátiv se, procházel se po domě jednak sem jednak tam; potom vstoupiv, rozprostřel se opět nad ním. I kýchalo dítě až do sedmikrát, a otevřelo to dítě oči své.	2 Kr.4.35 Potom se obrátil a prošel se domem sem a tam. Vrátil se a sklonil se nad chlapcem; ten sedmkrát kýchl a otevřel oči.	2 Kgs.4.35 Then he returned, and walked in the house to and fro; and went up, and stretched himself upon him: and the child sneezed seven times, and the child opened his eyes.
II Kral.4.43 Odpověděl služebník jeho: Což to mám předložiti sto mužům? Opět řekl: Dej lidu, ať pojedí. Nebo tak praví Hospodin: Jísti budou, a ještě zůstane. Jan.6.9-13	2 Kr.4.43 Ten, který mu přisluhoval, namítl: "Cožpak to mohu předložit stu mužů?" Ale on odvětil: "Dej to lidu, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: >Budou jíst a ještě zůstane.<"	2 Kgs.4.43 And his servitor said, What, should I set this before an hundred men? He said again, Give the people, that they may eat: for thus saith the LORD, They shall eat, and shall leave [thereof].
II Kral.6.25 Pročež byl hlad veliký v Samaří; nebo aj, [tak dlouho] obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných, a čtvrtý díl [míry] káb trusů holubích za pět stříbrných.	2 Kr.6.25 V Samaří nastal veliký hlad, neboť je dlouho obléhali, až byla oslí hlava za osmdesát šekelů stříbra.	2 Kgs.6.25 And there was a great famine in Samaria: and, behold, they besieged it, until an ass's head was [sold] for fourscore [pieces] of silver, and the fourth part of a cab of dove's dung for five [pieces] of silver.
II Kral.7.1 Řekl pak Elizeus: Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné [bude] za lot [stříbra,] a dvě míry ječmene za lot [stříbra] v bráně Samařské.	2 Kr.7.1 Elíša řekl: "Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: >Zítra v tuto dobu bude v samařské bráně míra bílé mouky za šekel a dvě míry ječmene budou za šekel.<"	2 Kgs.7.1 Then Elisha said, Hear ye the word of the LORD; Thus saith the LORD, To morrow about this time [shall] a measure of fine flour [be sold] for a shekel, and two measures of barley for a shekel, in the gate of Samaria.
II Kral.7.16 Protož vyšed lid, vzebral ležení Syrské. A byla míra mouky bělné za lot, a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy.	2 Kr.7.16 Pak vytáhl lid a vyloupil aramejský tábor. A tak se stalo, že míra bílé mouky byla za šekel a dvě míry ječmene byly za šekel, podle Hospodinova slova.	2 Kgs.7.16 And the people went out, and spoiled the tents of the Syrians. So a measure of fine flour was [sold] for a shekel, and two measures of barley for a shekel, according to the word of the LORD.
II Kral.7.18 A stalo se [tak], jakž mluvil muž Boží králi, řka: Dvě míry ječmene budou za lot [stříbra] a míra mouky bělné za lot [stříbra] zítra o tomto času v bráně Samařské.	2 Kr.7.18 Stalo se, co muž Boží králi předpověděl: "Zítra v tuto dobu budou v samařské bráně dvě míry ječmene za šekel a míra bílé mouky bude za šekel."	2 Kgs.7.18 And it came to pass as the man of God had spoken to the king, saying, Two measures of barley for a shekel, and a measure of fine flour for a shekel, shall be to morrow about this time in the gate of Samaria:
II Kral.9.27 Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. [Takž ho] [ranili,] když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel.	2 Kr.9.27 Judský král Achazjáš to viděl a dal se na útěk směrem na Bét-hagan. Jehú ho pronásledoval a volal: "Také toho ubijte!" Ranili ho na voze na svahu Gúru u Jibleámu, ale Achazjáš ujel do Negida tam zemřel.	2 Kgs.9.27 But when Ahaziah the king of Judah saw [this], he fled by the way of the garden house. And Jehu followed after him, and said, Smite him also in the chariot. [And they did so] at the going up to Gur, which [is] by Ibleam. And he fled to Megiddo, and died there.
II Kral.10.12 Potom vstav, odebral se a jel do Samaří, a [již] byl v Betekedu pastýřů na cestě.	2 Kr.10.12 Pak se vydal do Samaří. Šel cestou přes Bét-eked pastýřů.	2 Kgs.10.12 And he arose and departed, and came to Samaria. [And] as he [was] at the shearing house in the way,
II Kral.11.6 A díl třetí bude u brány Sur, a třetí díl bude u brány za drabanty, a budete stráž držeti, ostříhajíce domu tohoto před outokem.	2 Kr.11.6 i třetina od brány Súru a třetina od brány za domem běžců budete střídavě na stráži u domu.	2 Kgs.11.6 And a third part [shall be] at the gate of Sur; and a third part at the gate behind the guard: so shall ye keep the watch of the house, that it be not broken down.
II Kral.13.21 I stalo se, když pochovávali jednoho, že uzřevše ty lotříky, uvrhli muže toho do hrobu Elizeova. Kterýžto muž, jakž tam padl, a dotekl se kostí Elizeových, ožil a vstal na nohy své.	2 Kr.13.21 Když Izraelci pohřbívali jednoho muže, spatřili takovou hordu. I hodili toho muže do hrobu Elíšova. Jakmile muž přišel do styku s Elíšovými kostmi, ožil a postavil se na nohy.	2 Kgs.13.21 And it came to pass, as they were burying a man, that, behold, they spied a band [of men]; and they cast the man into the sepulchre of Elisha: and when the man was let down, and touched the bones of Elisha, he revived, and stood up on his feet.
II Kral.17.29 A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.	2 Kr.17.29 Každý pronárod si udělal svého boha a postavil jej v domě na posvátných návrších, která udělali Samařané. Každý pronárod to udělal ve svém městě, v němž bydlel.	2 Kgs.17.29 Howbeit every nation made gods of their own, and put [them] in the houses of the high places which the Samaritans had made, every nation in their cities wherein they dwelt.
II Kral.18.4 On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam. IV M.21.9	2 Kr.18.4 Odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán.	2 Kgs.18.4 He removed the high places, and brake the images, and cut down the groves, and brake in pieces the brasen serpent that Moses had made: for unto those days the children of Israel did burn incense to it: and he called it Nehushtan.
II Kral.20.5 Navrať se a rci Ezechiášovi vůdci lidu mého: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, a viděl jsem slzy tvé; aj, já uzdravím tě, třetího dne vstoupíš do domu Hospodinova.	2 Kr.20.5 "Vrať se a vyřiď Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě. Třetího vstoupíš do Hospodinova domu.	2 Kgs.20.5 Turn again, and tell Hezekiah the captain of my people, Thus saith the LORD, the God of David thy father, I have heard thy prayer, I have seen thy tears: behold, I will heal thee: on the third day thou shalt go up unto the house of the LORD.
II Kral.20.9 Odpověděl Izaiáš: Toto [bude] tobě znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil: [Chceš-li, ] aby postoupil dále stín o deset stupňů, aneb navrátil se zpátkem o deset stupňů?	2 Kr.20.9 Izajáš mu odpověděl: "Toto tu bude znamením od Hospodina, že Hospodin splní slovo, jež promluvil: Má stín postoupit o deset stupňů nebo se má o deset stupňů vrátit?"	2 Kgs.20.9 And Isaiah said, This sign shalt thou have of the LORD, that the LORD will do the thing that he hath spoken: shall the shadow go forward ten degrees, or go back ten degrees?
II Kral.23.11 Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.	2 Kr.23.11 Odstranil koně, které judští králové darovali k poctě slunce, od vchodu do Hospodinova až po síň kleštěnce Netan-meleka, která byla ve sloupořadí; sluneční vozy spálil ohněm.	2 Kgs.23.11 And he took away the horses that the kings of Judah had given to the sun, at the entering in of the house of the LORD, by the chamber of Nathanmelech the chamberlain, which [was] in the suburbs, and burned the chariots of the sun with fire.
II Kral.23.29 Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a [on] zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.	2 Kr.23.29 Za jeho dnů táhl farao Néko, král egyptský, na pomoc králi asyrskému k řece Eufratu. Král Jóšijáš vyšel proti němu. Farao jej usmrtil v Megidu, sotva ho spatřil.	2 Kgs.23.29 In his days Pharaohnechoh king of Egypt went up against the king of Assyria to the river Euphrates: and king Josiah went against him; and he slew him at Megiddo, when he had seen him.

Názor?

První Kniha Paralipomenon Kralický překlad 1613	První Paralipomenon (1. Letopisů) Ekumenický překlad 1985	The First Book of the Chronicles King James translation 1611
I Par.1.1 Adam, Set, Enos,	1 Pa.1.1 Adam, Šét, Enóš,	1 Chr.1.1 Adam, Sheth, Enosh,
I Par.1.2 Kainan, Mahalaleel, Járed,	1 Pa.1.2 Kénan, Mahalalel, Jered,	1 Chr.1.2 Kenan, Mahalaleel, Jered,
I Par.1.3 Enoch, Matuzalém, Lámech,	1 Pa.1.3 Henoch, Metúšelach, Lámech,	1 Chr.1.3 Henoch, Methuselah, Lamech,
I Par.1.4 Noé, Sem, Cham a Jáfet.	1 Pa.1.4 Noe, Šém, Chám a Jefet.	1 Chr.1.4 Noah, Shem, Ham, and Japheth.
I Par.1.8 Synové Chamovi: Chus, Mizraim, Put a Kanán. I M.10.6	1 Pa.1.8 Synové Chámovi: Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan.	1 Chr.1.8 The sons of Ham; Cush, and Mizraim, Put, and Canaan.
I Par.1.9 A synové Chusovi: Sába, Evila, Sabata, Regma, Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.	1 Pa.1.9 Synové Kúšovi: Seba, Chavila a Sabta, Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán. I M.10.7	1 Chr.1.9 And the sons of Cush; Seba, and Havilah, and Sabta, and Raamah, and Sabtecha. And the sons of Raamah; Sheba, and Dedan.
I Par.1.10 Zplodil také Chus Nimroda; ten počal mocným býti na zemi. I M.10.8	1 Pa.1.10 Kúš pak zplodila Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem.	1 Chr.1.10 And Cush begat Nimrod: he began to be mighty upon the earth.
I Par.1.12 Fetruzim také a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští), a Kafturim.	1 Pa.1.12 i Patrúsany a Kaslúchany - z nich vzešli Pelištejci - a Kaftórce. I M.10.14	1 Chr.1.12 And Pathrusim, and Casluhim, (of whom came the Philistines,) and Caphthorim.
I Par.1.24 Sem, Arfaxad, Sále,	1 Pa.1.24 Šém, Arpakšád, Šelach,	1 Chr.1.24 Shem, Arphaxad, Shelah,
I Par.1.25 Heber, Peleg, Réhu,	1 Pa.1.25 Heber, Peleg, Reú,	1 Chr.1.25 Eber, Peleg, Reu,
I Par.1.26 Sárug, Náchor, Táre,	1 Pa.1.26 Serúg, Náchor, Terach,	1 Chr.1.26 Serug, Nahor, Terah,
I Par.1.27 Abram, ten [jest] Abraham.	1 Pa.1.27 Abram, to je Abraham.	1 Chr.1.27 Abram; the same [is] Abraham.
I Par.1.28 Synové Abrahamovi: Izák a Izmael.	1 Pa.1.28 Synové Abrahamovi: Izák a Izmael.	1 Chr.1.28 The sons of Abraham; Isaac, and Ishmael.
I Par.1.29 Tito [jsou] rodové jejich: Prvorozený Izmaelův Nabajot, Cedar, Adbeel a Mabsan,	1 Pa.1.29 Toto jsou jejich rodopisy: Izmaelův prvorozený Nebajót, dále Kédar a Abdeel a Mibsám,	1 Chr.1.29 These [are] their generations: The firstborn of Ishmael, Nebaioth; then Kedar, and Adbeel, and Mibsam,
I Par.1.32 Synové pak Cetury, ženiny Abrahamovy: Ta porodila Zamrana, Jeksana, Madana, Madiana, Jezbocha a Suecha. Synové pak Jeksanovi: Sába a Dedan.	1 Pa.1.32 Synové Abrahamovy ženiny Ketúry: ta porodila Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Synové Jokšánovi: Šeba a Dedán.	1 Chr.1.32 Now the sons of Keturah, Abraham's concubine: she bare Zimran, and Jokshan, and Medan, and Midian, and Ishbak, and Shuah. And the sons of Jokshan; Sheba, and Dedan.
I Par.1.34 Zplodil tedy Abraham Izáka. Synové pak Izákovi: Ezau a Izrael.	1 Pa.1.34 Abraham zplodil Izáka. Synové Izákovi: Ezau a Izrael.	1 Chr.1.34 And Abraham begat Isaac. The sons of Isaac; Esau and Israel.
I Par.1.35 Synové Ezau: Elifaz, Rahuel, Jehus, Jhelom a Kore.	1 Pa.1.35 Synové Ezauovi: Elífaz, Reúel a Jeúš, Jaelam a Kórach.	1 Chr.1.35 The sons of Esau; Eliphaz, Reuel, and Jeush, and Jaalam, and Korah.
I Par.1.36 Synové Elifazovi: Teman, Omar, Sefi, Gatam, Kenaz a [syn] Tamny, totiž Amalech.	1 Pa.1.36 Synové Elífazovi: Téman, Ómar, Sefí a Gátam, Kénaz a Timna a Amálek. I M.36.11	1 Chr.1.36 The sons of Eliphaz; Teman, and Omar, Zephi, and Gatam, Kenaz, and Timna, and Amalek.
I Par.2.1 Tito [jsou] synové Izraelovi: Ruben, Simeon, Léví, Juda, Izachar a Zabulon, I M.35.22	1 Pa.2.1 Toto jsou synové Izraelovi: Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, Isachar a Zabulón,	1 Chr.2.1 These [are] the sons of Israel; Reuben, Simeon, Levi, and Judah, Issachar, and Zebulun,
I Par.2.2 Dan, Jozef, Beniamin, Neftalím, Gád a Asser.	1 Pa.2.2 Dan, Josef a Benjamín, Neftalí, Gád a Ašer.	1 Chr.2.2 Dan, Joseph, and Benjamin, Naphtali, Gad, and Asher.
I Par.2.3 Synové Judovi: Her, Onan a Séla. Ti tři narodili se jemu z dcery Suovy Kananejské. Ale Her, prvorozený Judův, byl zlý před očima Hospodinovýma, protož zabil ho. I M.46.12	1 Pa.2.3 Synové Judovi: Ér, Ónan a Šela; tito tři se mu narodili z dcery Šúovy, Kenaanky. Judův prvorozený Ér však byl v očích Hospodinových zlý, a proto jej Hospodin usmrtil.	1 Chr.2.3 The sons of Judah; Er, and Onan, and Shelah: [which] three were born unto him of the daughter of Shua the Canaanitess. And Er, the firstborn of Judah, was evil in the sight of the LORD; and he slew him.
I Par.2.4 Támar pak nevěsta jeho porodila mu Fáresa a Záru. Všech synů Judových pět. I M.38.29	1 Pa.2.4 Judova snacha Támar mu porodila Peresa a Zechara. Všech Judových synů bylo pět.	1 Chr.2.4 And Tamar his daughter in law bare him Pharez and Zerah. All the sons of Judah [were] five.
I Par.2.5 Synové Fáresovi: Ezron a Hamul.	1 Pa.2.5 Synové Peresovi: Chesrón a Chámul.	1 Chr.2.5 The sons of Pharez; Hezron, and Hamul.
I Par.2.9 Synové pak Ezronovi, kteříž se mu zrodili: Jerachmeel, Ram a Chelubai.	1 Pa.2.9 Synové Chesrónovi, kteří se mu narodili: Jerachmeel, Rám a Kelúbaj.	1 Chr.2.9 The sons also of Hezron, that were born unto him; Jerahmeel, and Ram, and Chelubai.
I Par.2.10 Ram pak zplodil Aminadaba, a Aminadab zplodil Názona, kníže synů Juda.	1 Pa.2.10 Rám zplodil Amínadaba a Amínadab zplodil Nachšóna, předáka Judovců.	1 Chr.2.10 And Ram begat Amminadab; and Amminadab begat Nahshon, prince of the children of Judah;
I Par.2.11 Názon pak zplodil Salmona, a Salmon zplodil Bóza.	1 Pa.2.11 Nachšón zplodil Salmu a Salma zplodil Bóaza.	1 Chr.2.11 And Nahshon begat Salma, and Salma begat Boaz,
I Par.2.12 A Bóz zplodil Obéda, a Obéd zplodil Izai.	1 Pa.2.12 Bóaz zplodil Obéda a Obéd zplodil Jišaje.	1 Chr.2.12 And Boaz begat Obed, and Obed begat Jesse,
I Par.2.13 Izai pak zplodil prvorozeného svého Eliaba, a Abinadaba druhého, a Sammu třetího, I Sam.16.6	1 Pa.2.13 Jišaj zplodil prvorozeného Elíaba, druhorozeného Amínadaba, třetího Šimeu,	1 Chr.2.13 And Jesse begat his firstborn Eliab, and Abinadab the second, and Shimma the third,
I Par.2.15 Ozema šestého, Davida sedmého, I Sam.17.12	1 Pa.2.15 šestého Osema, sedmého Davida	1 Chr.2.15 Ozem the sixth, David the seventh:
I Par.2.16 A sestry jejich: Sarvii a Abigail. Synové pak Sarvie byli: Abizai, Joáb, Azael, tři.	1 Pa.2.16 a jejich sestry Serúju a Abígajilu. Synové Serújini: Abšaj, Jóab a Asáel; tito tři.	1 Chr.2.16 Whose sisters [were] Zeruiah, and Abigail. And the sons of Zeruiah; Abishai, and Joab, and Asahel, three.
I Par.2.17 Abigail pak porodila Amazu, otec pak Amazův byl Jeter Izmaelitský.	1 Pa.2.17 Abígajil porodila Amasu; otec Amasův byl Jeter Izmaelský.	1 Chr.2.17 And Abigail bare Amasa: and the father of Amasa [was] Jether the Ishmeelite.
I Par.2.18 Kálef pak syn Ezronův zplodil s Azubou manželkou a s Jeriotou [syny.] Jehož tito synové byli: Jeser, Sobab a Ardon.	1 Pa.2.18 Káleb, syn Chesrónův, zplodil tyto syny s manželkou Azúbou a s Jeriótou: Ješera, Šóbaba a Ardóna.	1 Chr.2.18 And Caleb the son of Hezron begat [children] of Azubah [his] wife, and of Jerioth: her sons [are] these; Jesher, and Shobab, and Ardon.
I Par.2.19 Když pak umřela Azuba, pojal sobě Kálef Efratu, kteráž mu porodila Hura.	1 Pa.2.19 Když Azúba zemřela, vzal si Káleb Efratu a ta mu porodila Chúra.	1 Chr.2.19 And when Azubah was dead, Caleb took unto him Ephrath, which bare him Hur.
I Par.2.50 Ti byli synové Kálefovi, syna Hur prvorozeného Efraty: Sobal otec Kariatjeharimských,	1 Pa.2.50 To byli synové Kálebovi. Syn Chúra, prvorozeného Efratina: Šóbal, otec Kirjat-jearímu,	1 Chr.2.50 These were the sons of Caleb the son of Hur, the firstborn of Ephratah; Shobal the father of Kirjathjearim,
I Par.2.51 Salma otec Betlémských, Charef otec čeledi Betgaderských.	1 Pa.2.51 Salma, otec Betléma, Cháref, otec Bét-gáderu.	1 Chr.2.51 Salma the father of Bethlehem, Hareph the father of Bethgader.
I Par.3.1 Tito jsou pak synové Davidovi, kteříž se jemu zrodili v Hebronu: Prvorozený Amnon [z] Achinoam Jezreelské, druhý Daniel [z] Abigail Karmelské;	1 Pa.3.1 Toto jsou synové Davidovi, kteří se mu narodili v Chebrónu: prvorozený Amnón z Achínóamy Jizreelské, druhý Daníjel z Abígajily Karmelské,	1 Chr.3.1 Now these were the sons of David, which were born unto him in Hebron; the firstborn Amnon, of Ahinoam the Jezreelitess; the second Daniel, of Abigail the Carmelitess:
I Par.3.2 Třetí Absolon syn Maachy, dcery Tolmai, krále Gessur, čtvrtý Adoniáš, syn Haggit;	1 Pa.3.2 třetí Abšalóm, syn Maaky, dcery gešúrského krále Talmaje, čtvrtý Adoníjáš, syn Chagíty,	1 Chr.3.2 The third, Absalom the son of Maachah the daughter of Talmai king of Geshur: the fourth, Adonijah the son of Haggith:
I Par.3.3 Pátý Sefatiáš [z] Abitál, šestý Jetram, z Egly manželky jeho.	1 Pa.3.3 pátý Šefatjáš z Abítaly, šestý Jitreám z jeho manželky Egly.	1 Chr.3.3 The fifth, Shephatiah of Abital: the sixth, Ithream by Eglah his wife.
I Par.3.4 Šest se mu jich zrodilo v Hebronu, kdež kraloval sedm let a šest měsíců; třidceti pak a tři kraloval v Jeruzalémě.	1 Pa.3.4 Šest se mu jich narodilo v Chebrónu, kde kraloval sedm roků a šest měsíců, třicet tři roky pak kraloval v Jeruzalémě.	1 Chr.3.4 [These] six were born unto him in Hebron; and there he reigned seven years and six months: and in Jerusalem he reigned thirty and three years.
I Par.3.5 Potom tito se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun, čtyři, [z] Betsabé, dcery Amielovy; II Sam.5.14	1 Pa.3.5 A tito se mu narodili v Jeruzalémě: Simea, Sóbab, Nátan a Šalomoun, tito čtyři z Bat-šúy, dcery Amíelovy.	1 Chr.3.5 And these were born unto him in Jerusalem; Shimea, and Shobab, and Nathan, and Solomon, four, of Bathshua the daughter of Ammiel:
I Par.3.9 Všickni [ti] synové Davidovi krom synů ženin, a Támar sestra jejich.	1 Pa.3.9 Ti všichni jsou synové Davidovi kromě synů ženin; Támar byla jejich sestra.	1 Chr.3.9 [These were] all the sons of David, beside the sons of the concubines, and Tamar their sister.
I Par.3.10 Syn pak Šalomounův Roboám, Abiam syn jeho, Aza syn jeho, Jozafat syn jeho,	1 Pa.3.10 Syn Šalomounův byl Rechabeám a jeho syn byl Abijáš, jeho syn Ása, jeho syn Jóšafat,	1 Chr.3.10 And Solomon's son [was] Rehoboam, Abia his son, Asa his son, Jehoshaphat his son,
I Par.3.11 Joram syn jeho, Ochoziáš syn jeho, Joas syn jeho,	1 Pa.3.11 jeho syn Jóram, jeho syn Achazjáš, jeho syn Jóaš,	1 Chr.3.11 Joram his son, Ahaziah his son, Joash his son,
I Par.3.12 Amaziáš syn jeho, Azariáš syn jeho, Jotam syn jeho,	1 Pa.3.12 jeho syn Amasjáš, jeho syn Azarjáš, jeho syn Jótam,	1 Chr.3.12 Amaziah his son, Azariah his son, Jotham his son,
I Par.3.13 Achas syn jeho, Ezechiáš syn jeho, Manasses syn jeho,	1 Pa.3.13 jeho syn Achaz, jeho syn Chizkijáš, jeho syn Menaše,	1 Chr.3.13 Ahaz his son, Hezekiah his son, Manasseh his son,
I Par.3.14 Amon syn jeho, Joziáš syn jeho.	1 Pa.3.14 jeho syn Amón, jeho syn Jóšijáš.	1 Chr.3.14 Amon his son, Josiah his son.
I Par.3.15 Synové pak Joziášovi: Prvorozený Jochanan, druhý Joakim, třetí Sedechiáš, čtvrtý Sallum.	1 Pa.3.15 Synové Jóšijášovi: prvorozený Jóchanan, druhý Jójakím, třetí Sidkijáš, čtvrtý Šalúm.	1 Chr.3.15 And the sons of Josiah [were], the firstborn Johanan, the second Jehoiakim, the third Zedekiah, the fourth Shallum.
I Par.3.16 Synové pak Joakimovi: Jekoniáš syn jeho, Sedechiáš syn jeho.	1 Pa.3.16 Synové Jójakímovi: jeho syn Jekonjáš, jeho syn Sidkijáš.	1 Chr.3.16 And the sons of Jehoiakim: Jeconiah his son, Zedekiah his son.
I Par.3.17 Synové pak Jekoniáše vězně: Salatiel syn jeho.	1 Pa.3.17 Synové vězně Jekonjáše: jeho syn Šealtíel,	1 Chr.3.17 And the sons of Jeconiah; Assir, Salathiel his son,
I Par.4.9 Byl pak Jábez slavnější nad bratří své, a matka jeho nazvala jméno jeho Jábez, řkuci: Nebo jsem ho porodila [s] bolestí.	1 Pa.4.9 Jaebes byl váženější než jeho bratři; jeho matka ho pojmenovala Jaebes se slovy: "Porodila jsem ho s trápením."	1 Chr.4.9 And Jabez was more honourable than his brethren: and his mother called his name Jabez, saying, Because I bare him with sorrow.
I Par.5.1 Synové pak Rubenovi prvorozeného Izraelova: (nebo on byl prvorozený, ale když poškvrnil lože otce svého, dáno jest prvorozenství jeho synům Jozefovým, syna Izraelova, však jemu není přičteno prvorozenství. I M.35.22; I M.49.4	1 Pa.5.1 Synové Rúbena, prvorozeného syna Izraelova; byl sice prvorozený, ale když poskvrnil lože svého otce, bylo jeho prvorozenství přeneseno na syny Josefa, syna Izraelova, takže zůstal bez zápisu prvorozenství do rodového seznamu.	1 Chr.5.1 Now the sons of Reuben the firstborn of Israel, (for he [was] the firstborn; but, forasmuch as he defiled his father's bed, his birthright was given unto the sons of Joseph the son of Israel: and the genealogy is not to be reckoned after the birthright.
I Par.5.2 Nebo Judas byl nejsilnější z bratří svých, a kníže mezi nimi, ale provorozenství Jozefovi [náleželo]).	1 Pa.5.2 Převahu mezi svými bratry měl Juda; z něho měl vzejít vévoda, ale prvorozenství náleželo Josefovi. I M.49.10; Mat.2.6	1 Chr.5.2 For Judah prevailed above his brethren, and of him [came] the chief ruler; but the birthright [was] Joseph's:)
I Par.5.18 Synů Rubenových a Gádových a polovice pokolení Manassesova, mužů silných, nosících štít a meč, a natahujících lučiště, a umělých v bitvě, čtyřidceti a čtyři tisíce, sedm set a šedesát vycházejících k boji.	1 Pa.5.18 Rúbenovců, Gádovců a polovice Manasesova kmene, udatných mužů nosících štít a meč a lučištníků vycvičených k boji, schopných vycházet do boje, bylo čtyřicet čtyři tisíce sedm set šedesát.	1 Chr.5.18 The sons of Reuben, and the Gadites, and half the tribe of Manasseh, of valiant men, men able to bear buckler and sword, and to shoot with bow, and skilful in war, [were] four and forty thousand seven hundred and threescore, that went out to the war.
I Par.5.25 Ale když přestoupili proti Bohu otců svých, a smilnili, následujíce bohů národů země té, kteréž shladil Bůh od tváři jejich:	1 Pa.5.25 Avšak zpronevěřili se Bohu svých otců a smilnili s božstvy národů země, které Bůh před nimi vyhladil.	1 Chr.5.25 And they transgressed against the God of their fathers, and went a whoring after the gods of the people of the land, whom God destroyed before them.
I Par.5.26 Vzbudil Bůh Izraelský ducha Fule krále Assyrského, a ducha Tiglatfalazara krále Assyrského, kterýž přenesl pokolení Rubenovo a Gádovo a polovici pokolení Manassesova, a dovedl je do Chelach a do Chabor, až do Hara a k řece Gozan až do dnešního dne.	1 Pa.5.26 Bůh Izraele tedy probudil ducha asyrského krále Púla, totiž ducha asyrského krále Tilgat-pilnesera; ten je dal přestěhovat, totiž Rúbenovce, Gádovce a polovinu kmene Manasesova, a přivedl je k Chalachu, Chabóru a Háře a k řece Gózanu, kde jsou dodnes."	1 Chr.5.26 And the God of Israel stirred up the spirit of Pul king of Assyria, and the spirit of Tilgathpilneser king of Assyria, and he carried them away, even the Reubenites, and the Gadites, and the half tribe of Manasseh, and brought them unto Halah, and Habor, and Hara, and to the river Gozan, unto this day.
I Par.6.1 Synové Léví: Gerson, Kahat a Merari. II M.6.16; I Par.23.6	1 Pa.6.1 Synové Léviho: Geršóm, Kehat a Merarí.	1 Chr.6.1 The sons of Levi; Gershon, Kohath, and Merari.
I Par.6.2 Synové pak Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel.	1 Pa.6.2 Toto jsou jména synů Geršómových: Libní a Šimeí.	1 Chr.6.2 And the sons of Kohath; Amram, Izhar, and Hebron, and Uzziel.
I Par.6.3 Synové pak Amramovi: Aron, Mojžíš, a Maria. Synové pak Aronovi: Nádab, Abiu, Eleazar a Itamar.	1 Pa.6.3 Synové Kehatovi: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel.	1 Chr.6.3 And the children of Amram; Aaron, and Moses, and Miriam. The sons also of Aaron; Nadab, and Abihu, Eleazar, and Ithamar.
I Par.7.23 Potom všel k manželce své, kteráž počala a porodila syna, a nazval jméno jeho Beria, že byl v zámutku pro rodinu svou.	1 Pa.7.23 Pak vešel ke své ženě, ta otěhotněla a porodila mu syna; dal mu jméno Bería (to je V neštěstí), neboť byla v jeho domě v neštěstí.	1 Chr.7.23 And when he went in to his wife, she conceived, and bare a son, and he called his name Beriah, because it went evil with his house.
I Par.11.4 Táhl pak David a všecken lid Izraelský k Jeruzalému, (jenž [bylo] Jebus, nebo tam [byli] Jebuzejští obyvatelé té země).	1 Pa.11.4 David šel s celým Izraelem na Jeruzalém, to je na Jebús; obyvatelé té země byli Jebúsejci.	1 Chr.11.4 And David and all Israel went to Jerusalem, which [is] Jebus; where the Jebusites [were], the inhabitants of the land.
I Par.14.11 Tedy vtrhli do Balperazim. I porazil je tam David a řekl: Protrhlť jest Bůh nepřátely mé rukou mou, jako vody [protrhují] břehy. A protož nazváno jméno místa toho Balperazim.	1 Pa.14.11 Vystoupili tedy do Baal-perasímu a tam je David pobil. David prohlásil: "Bůh jako prudké vody prolomil mým prostřednictvím řady mých nepřátel." Proto pojmenovali to místo Baal-perasím (to je Pán průlomu). II Sam.5.20; Iz.28.21	1 Chr.14.11 So they came up to Baalperazim; and David smote them there. Then David said, God hath broken in upon mine enemies by mine hand like the breaking forth of waters: therefore they called the name of that place Baalperazim.
I Par.16.8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho. Z.105.1; Iz.12.4	1 Pa.16.8 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,	1 Chr.16.8 Give thanks unto the LORD, call upon his name, make known his deeds among the people.
I Par.16.14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.	1 Pa.16.14 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.	1 Chr.16.14 He [is] the LORD our God; his judgments [are] in all the earth.
I Par.16.15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal [až] do tisíce pokolení,	1 Pa.16.15 Věčně pamatujte na jeho smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.	1 Chr.16.15 Be ye mindful always of his covenant; the word [which] he commanded to a thousand generations;
I Par.16.16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.	1 Pa.16.16 Uzavřel ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,	1 Chr.16.16 [Even of the covenant] which he made with Abraham, and of his oath unto Isaac;
I Par.16.17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi [za] smlouvu věčnou,	1 Pa.16.17 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:	1 Chr.16.17 And hath confirmed the same to Jacob for a law, [and] to Israel [for] an everlasting covenant,
I Par.16.18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,	1 Pa.16.18 "Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!"	1 Chr.16.18 Saying, Unto thee will I give the land of Canaan, the lot of your inheritance;
I Par.16.22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.	1 Pa.16.22 "Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!"	1 Chr.16.22 [Saying], Touch not mine anointed, and do my prophets no harm.
I Par.16.26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.	1 Pa.16.26 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.	1 Chr.16.26 For all the gods of the people [are] idols: but the LORD made the heavens.
I Par.17.11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho. II Sam.7.12	1 Pa.17.11 Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým synům, dám po tobě povstat tvému potomku z tvých synů a upevním jeho království.	1 Chr.17.11 And it shall come to pass, when thy days be expired that thou must go [to be] with thy fathers, that I will raise up thy seed after thee, which shall be of thy sons; and I will establish his kingdom.
I Par.20.6 Opět byla jiná válka v Gát, a byl tam muž veliké postavy, kterýž měl po šesti prstech, [všech] čtyřmecítma, a byl i on zplozený z téhož obra.	1 Pa.20.6 A opět se strhl boj v Gatu. Tam byl obrovitý muž, který měl po šesti prstech, celkem čtyřiadvacet prstů. Ten také pocházel z obrů. II Sam.21.20	1 Chr.20.6 And yet again there was war at Gath, where was a man of [great] stature, whose fingers and toes [were] four and twenty, six [on each hand], and six [on each foot]: and he also was the son of the giant.
I Par.21.1 Satan pak povstal proti Izraelovi, a ponukl Davida, aby sečtl lid Izraelský.	1 Pa.21.1 Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele. Job.1.6; Job.2.1; Zach.3.1	1 Chr.21.1 And Satan stood up against Israel, and provoked David to number Israel.
I Par.22.10 Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky. II Sam.7.13-14; Zid.1.5	1 Pa.22.10 On vybuduje dům pro mé jméno. On se stane mým synem a já mu budu Otcem. Jeho královský trůn nad Izraelem upevním navěky.>	1 Chr.22.10 He shall build an house for my name; and he shall be my son, and I [will be] his father; and I will establish the throne of his kingdom over Israel for ever.
I Par.23.6 I nařídil David pořádku mezi syny Léví, [totiž] mezi [syny] Gerson, Kahat a Merari. I Par.6.1	1 Pa.23.6 David je rozdělil do tříd II M.6.16	1 Chr.23.6 And David divided them into courses among the sons of Levi, [namely], Gershon, Kohath, and Merari.
I Par.23.12 Synové Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel, [ti] čtyři.	1 Pa.23.12 Synové Kehatovi byli čtyři: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. I Par.6.2	1 Chr.23.12 The sons of Kohath; Amram, Izhar, Hebron, and Uzziel, four.
I Par.23.13 Synové Amramovi: Aron a Mojžíš. Byl pak oddělen Aron, aby sloužil v svatyni svatých, on i synové jeho na věky, a aby kadili před Hospodinem, a sloužili jemu, i dobrořečili ve jménu jeho až na věky.	1 Pa.23.13 Synové Amrámovi: Áron a Mojžíš. Áron byl oddělen, aby střežil svatost velesvatyně, on i jeho synové, aby pálil před Hospodinem kadidlo a přisluhoval mu a navěky v jeho jménu udílel požehnání.	1 Chr.23.13 The sons of Amram; Aaron and Moses: and Aaron was separated, that he should sanctify the most holy things, he and his sons for ever, to burn incense before the LORD, to minister unto him, and to bless in his name for ever.
I Par.26.16 Suppimovi a Chosovi na západ s branou Salléchet, na cestě podlážené vzhůru jdoucí. Stráž [byla] naproti stráži.	1 Pa.26.16 Na Šupíma a Chósa západní brána, která vede k silnici vzhůru; stráž stála vedle stráže.	1 Chr.26.16 To Shuppim and Hosah [the lot came forth] westward, with the gate Shallecheth, by the causeway of the going up, ward against ward.
I Par.29.7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.	1 Pa.29.7 Na dílo Božího domu odevzdali pět tisíc talentů zlata a deset tisíc darejků, deset tisíc talentů stříbra a osmnáct tisíc talentů mědi a sto tisíc talentů železa. Ezd.8.27	1 Chr.29.7 And gave for the service of the house of God of gold five thousand talents and ten thousand drams, and of silver ten thousand talents, and of brass eighteen thousand talents, and one hundred thousand talents of iron.
I Par.29.11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost. Mat.6.13	1 Pa.29.11 Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava. Zj.5.13	1 Chr.29.11 Thine, O LORD, [is] the greatness, and the power, and the glory, and the victory, and the majesty: for all [that is] in the heaven and in the earth [is thine]; thine [is] the kingdom, O LORD, and thou art exalted as head above all.

Názor?

Druhá Kniha Paralipomenon Kralický překlad 1613	Druhá Paralipomenon (2. Letopisů) Ekumenický překlad 1985	The Second Book of the Chronicles King James translation 1611
II Par.2.10 A aj, dám na dělníky, kteříž sekati mají dříví, pšenice semlené služebníkům tvým dvadcet tisíc měr, a dvadcet tisíc měr ječmene, a dvadcet tisíc lák vína, a dvadcet tisíc tun oleje. I Kral.5.11	2 Pa.2.9 Hle, pro drvoštěpy kácející stromy, pro tvé služebníky, budu dodávat dvacet tisíc kórů drcené pšenice, dvacet tisíc kórů ječmene, dvacet tisíc batů vína a dvacet tisíc batů oleje."	2 Chr.2.10 And, behold, I will give to thy servants, the hewers that cut timber, twenty thousand measures of beaten wheat, and twenty thousand measures of barley, and twenty thousand baths of wine, and twenty thousand baths of oil.
II Par.4.5 A bylo ztlouští na dlaň. Kraj jeho byl, jakýž bývá u koflíku [aneb] květu liliového, tři tisíce tun v se beroucí.	2 Pa.4.5 Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo tři tisíce batů.	2 Chr.4.5 And the thickness of it [was] an handbreadth, and the brim of it like the work of the brim of a cup, with flowers of lilies; [and] it received and held three thousand baths.
II Par.11.15 A nařídil sobě kněží [k sloužení] po výsostech ďáblům a telatům, kterýchž byl nadělal). I Kral.12.31	2 Pa.11.15 Sám si ustanovil kněze pro posvátná návrší, pro běsy a pro býčky, které udělal.	2 Chr.11.15 And he ordained him priests for the high places, and for the devils, and for the calves which he had made.
II Par.20.26 V den pak čtvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu dobrořečili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha až do dnešního dne.	2 Pa.20.26 Čtvrtého dne se shromáždili v dolině Beraka (to je Dobrořečení), protože tam dobrořečili Hospodinu. Proto se to místo nazývá Dolina dobrořečení až dodnes.	2 Chr.20.26 And on the fourth day they assembled themselves in the valley of Berachah; for there they blessed the LORD: therefore the name of the same place was called, The valley of Berachah, unto this day.

Názor?

Kniha Ezdrášova Kralický překlad 1613	Ezdráš Ekumenický překlad 1985	The Book of Ezra King James translation 1611
Ezd.2.69 Vedlé možnosti své dali náklad k dílu: Zlata jeden a šedesáte tisíc drachem, stříbra pak pět tisíc liber, a sukní kněžských sto.	Ezd.2.69 Podle svých možností dali na chrámový poklad pro to dílo šedesát jeden tisíc zlatých darejků a pět tisíc hřiven stříbra a sto kněžských suknic.	Ezra.2.69 They gave after their ability unto the treasure of the work threescore and one thousand drams of gold, and five thousand pound of silver, and one hundred priests' garments.
Ezd.7.22 Až do sta centnéřů stříbra, a až do sta měr pšenice, a až do sta sudů vína, a až do sta tun oleje, a soli bez míry.	Ezd.7.22 až do jednoho sta talentů stříbra, do sta kórů pšenice, do sta batů vína a sta batů oleje, a soli bez omezení.	Ezra.7.22 Unto an hundred talents of silver, and to an hundred measures of wheat, and to an hundred baths of wine, and to an hundred baths of oil, and salt without prescribing [how much].
Ezd.8.27 A koflíků zlatých dvadceti, [každý] v tisíc drachem, a dvě nádoby z mosazi nejlepší, tak vzácné jako zlato.	Ezd.8.27 dvacet zlatých koflíků po tisíce darejcích a dva předměty z výborného nazlátlého bronzu, žádoucí jako zlato.	Ezra.8.27 Also twenty basons of gold, of a thousand drams; and two vessels of fine copper, precious as gold.

Názor?

Kniha Nehemiášova Kralický překlad 1613	Nehemjáš Ekumenický překlad 1985	The Book of Nehemiah King James translation 1611
Neh.1.4 Kterážto slova když jsem uslyšel, sedna plakal jsem a kvílil za [několik] dní, a postil jsem se, i modlil před Bohem nebeským.	Neh.1.4 Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu.	Neh.1.4 And it came to pass, when I heard these words, that I sat down and wept, and mourned [certain] days, and fasted, and prayed before the God of heaven,
Neh.1.5 A řekl jsem: Prosím, Hospodine Bože nebeský, silný, veliký a hrozný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, jenž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých,	Neh.1.5 Říkal jsem: "Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání.	Neh.1.5 And said, I beseech thee, O LORD God of heaven, the great and terrible God, that keepeth covenant and mercy for them that love him and observe his commandments:
Neh.1.6 Budiž, prosím, ucho tvé nakloněné, a oči tvé otevřené, abys slyšel modlitbu služebníka svého, kterouž já se modlím před tebou nyní dnem i nocí za syny Izraelské, služebníky tvé, a vyznávám hříchy synů Izraelských, jimiž jsme hřešili proti tobě. Já také i dům otce mého hřešili jsme.	Neh.1.6 Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; zhřešili jsme i já a dům mého otce."	Neh.1.6 Let thine ear now be attentive, and thine eyes open, that thou mayest hear the prayer of thy servant, which I pray before thee now, day and night, for the children of Israel thy servants, and confess the sins of the children of Israel, which we have sinned against thee: both I and my father's house have sinned.
Neh.7.71 Knížata také [čeledí] otcovských dali na poklad ku potřebám dvadceti tisíc drachem zlata, a stříbra liber dva tisíce a dvě stě.	Neh.7.70 Představitelé rodů dali na chrámový poklad pro potřeby díla dvacet tisíc zlatých darejků a dva tisíce dvě stě hřiven stříbra.	Neh.7.71 And [some] of the chief of the fathers gave to the treasure of the work twenty thousand drams of gold, and two thousand and two hundred pound of silver.
Neh.7.72 Což pak dali jiní z lidu, bylo zlata dvadcet tisíc drachem, a stříbra dva tisíce liber, a sukní kněžských šedesát sedm.	Neh.7.71 A toho, co dal ostatní lid, bylo dvacet tisíc zlatých darejků, dva tisíce hřiven stříbra a šedesát sedm kněžských suknic.	Neh.7.72 And [that] which the rest of the people gave [was] twenty thousand drams of gold, and two thousand pound of silver, and threescore and seven priests' garments.
Neh.7.73 A tak osadili se kněží a Levítové, a vrátní i zpěváci, lid a Netinejští, i všecken Izrael v městech svých. I nastal měsíc sedmý, a synové Izraelští byli v městech svých.	Neh.7.72 I usadili se kněží, levité, vrátní, zpěváci i někteří z lidu a chrámoví nevolníci i všechen Izrael ve svých městech. Když nastal sedmý měsíc, byli jit Izraelci ve svých městech.	Neh.7.73 So the priests, and the Levites, and the porters, and the singers, and [some] of the people, and the Nethinims, and all Israel, dwelt in their cities; and when the seventh month came, the children of Israel [were] in their cities.
Neh.9.6 Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což [jest] v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí. I M.2.1	Neh.9.6 Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí. V M.6.4	Neh.9.6 Thou, [even] thou, [art] LORD alone; thou hast made heaven, the heaven of heavens, with all their host, the earth, and all [things] that [are] therein, the seas, and all that [is] therein, and thou preservest them all; and the host of heaven worshippeth thee.
Neh.9.15 Také [i] chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, [přisáhl] dáti jim. II M.16.14; II M.17.6	Neh.9.15 Dal jsi jim chléb z nebe, když hladověli, vyvedl jsi jim vodu ze skaliska, když žíznili. A řekl jsi jim, aby šli obsadit zemi, o které jsi s pozvednutím ruky přisáhl, že jim ji dáš.	Neh.9.15 And gavest them bread from heaven for their hunger, and broughtest forth water for them out of the rock for their thirst, and promisedst them that they should go in to possess the land which thou hadst sworn to give them.
Neh.9.19 Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.	Neh.9.19 Avšak ty jsi je v nesmírném slitování na poušti neopustil. Ve dne od nich neodcházel sloup oblakový, který je vodil po cestě, a v noci sloup ohnivý, který jim osvětloval cestu, po níž by šli.	Neh.9.19 Yet thou in thy manifold mercies forsookest them not in the wilderness: the pillar of the cloud departed not from them by day, to lead them in the way; neither the pillar of fire by night, to shew them light, and the way wherein they should go.
Neh.9.20 Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich.	Neh.9.20 Dával jsi jim svého dobrého ducha, aby je poučoval. Neodnímal jsi jim od úst svou manu a dával jsi jim vodu, když žíznili. II M.16.35; IV M.11.25	Neh.9.20 Thou gavest also thy good spirit to instruct them, and withheldest not thy manna from their mouth, and gavest them water for their thirst.

Názor?

Kniha Jobova Kralický překlad 1613	Jób Ekumenický překlad 1985	The Book of Job King James translation 1611
Job.1.1 Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý, boje se Boha, a vystříhaje se zlého. Job.1.8; Job.2.3	Jb.1.1 Byl muž v zemi Úsu jménem Jób; byl to muž bezúhonný a přímý, bál se Boha a vystříhal se zlého. Ezech.14.14	Job.1.1 There was a man in the land of Uz, whose name [was] Job; and that man was perfect and upright, and one that feared God, and eschewed evil.
Job.1.6 Jednoho pak dne, když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně. Job.2.1	Jb.1.6 Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan. I Kral.22.19; Dan.7.10; Zach.3.1	Job.1.6 Now there was a day when the sons of God came to present themselves before the LORD, and Satan came also among them.
Job.1.7 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji. Job.2.2; I Petr.5.8	Jb.1.7 Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem." I Par.21.1	Job.1.7 And the LORD said unto Satan, Whence comest thou? Then Satan answered the LORD, and said, From going to and fro in the earth, and from walking up and down in it.
Job.1.8 I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, [a že jest] muž sprostný a upřímý, bojící se Boha a varující se zlého. Job.1.1; Job.2.3	Jb.1.8 Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého."	Job.1.8 And the LORD said unto Satan, Hast thou considered my servant Job, that [there is] none like him in the earth, a perfect and an upright man, one that feareth God, and escheweth evil?
Job.1.9 A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Zdaliž se Job darmo bojí Boha?	Jb.1.9 Satan však Hospodinu odpověděl: "Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně? Luk.22.31; I Petr.5.8	Job.1.9 Then Satan answered the LORD, and said, Doth Job fear God for nought?
Job.1.10 Zdaž jsi ty ho neohradil i domu jeho a všeho, což má, se všech stran? Dílu rukou jeho požehnal jsi, a dobytek jeho rozmnožil se na zemi.	Jb.1.10 Vždyť jsi ho ze všech stran ohradil, rovněž jeho dům a všechno, co má. Dílu jeho rukou žehnáš a jeho stáda se na zemi rozmohl.	Job.1.10 Hast not thou made an hedge about him, and about his house, and about all that he hath on every side? thou hast blessed the work of his hands, and his substance is increased in the land.
Job.1.11 Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se všeho, což má, nebude-liť zlořečiti v oči.	Jb.1.11 Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit."	Job.1.11 But put forth thine hand now, and touch all that he hath, and he will curse thee to thy face.
Job.1.21 A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo. Kazat.5.15; I Tim.6.7	Jb.1.21 a pravil: "Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno."	Job.1.21 And said, Naked came I out of my mother's womb, and naked shall I return thither: the LORD gave, and the LORD hath taken away; blessed be the name of the LORD.
Job.2.1 I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem. Job.1.6	Jb.2.1 A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina.	Job.2.1 Again there was a day when the sons of God came to present themselves before the LORD, and Satan came also among them to present himself before the LORD.
Job.2.2 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji. Job.1.7; I Petr.5.8	Jb.2.2 Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem."	Job.2.2 And the LORD said unto Satan, From whence comest thou? And Satan answered the LORD, and said, From going to and fro in the earth, and from walking up and down in it.
Job.2.3 I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, [že jest] muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny. Job.1.1; Job.1.8	Jb.2.3 Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoli jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil."	Job.2.3 And the LORD said unto Satan, Hast thou considered my servant Job, that [there is] none like him in the earth, a perfect and an upright man, one that feareth God, and escheweth evil? and still he holdeth fast his integrity, although thou movedst me against him, to destroy him without cause.
Job.5.17 Aj, jak blahoslavený [jest] člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej. Prisl.3.11; Zj.3.19	Jb.5.17 Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej. Zid.12.5	Job.5.17 Behold, happy [is] the man whom God correcteth: therefore despise not thou the chastening of the Almighty:
Job.5.18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí. Oz.6.1-2	Jb.5.18 On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou. V M.32.39	Job.5.18 For he maketh sore, and bindeth up: he woundeth, and his hands make whole.
Job.7.17 Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ? Z.8.5; Zid.2.6	Jb.7.17 Co je člověk, že mu přikládáš význam, že se jím zabýváš v srdci, Z.144.3	Job.7.17 What [is] man, that thou shouldest magnify him? and that thou shouldest set thine heart upon him?
Job.12.7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.	Jb.12.7 Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví,	Job.12.7 But ask now the beasts, and they shall teach thee; and the fowls of the air, and they shall tell thee:
Job.12.8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.	Jb.12.8 poučí tě i křoviska země, mořské ryby vyprávět ti budou.	Job.12.8 Or speak to the earth, and it shall teach thee: and the fishes of the sea shall declare unto thee.
Job.12.9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?	Jb.12.9 Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila.	Job.12.9 Who knoweth not in all these that the hand of the LORD hath wrought this?
Job.12.14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno. Iz.22.22; Zj.3.7	Jb.12.14 Co rozboří, nikdo nezbuduje, zavře dveře za někým a otevřít je nelze. Z.127.1	Job.12.14 Behold, he breaketh down, and it cannot be built again: he shutteth up a man, and there can be no opening.
Job.12.22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti. Jer.33.3; Zj.3.7	Jb.12.22 odkrývá hlubiny temnot a na světlo vyvádí, co je v šeru smrti,	Job.12.22 He discovereth deep things out of darkness, and bringeth out to light the shadow of death.
Job.17.14 Jámu nazovu otcem svým, matkou [pak] a sestrou svou červy.	Jb.17.14 Jámě řeknu: >Tys můj otec<, červům: >Matko má, má sestro.<	Job.17.14 I have said to corruption, Thou [art] my father: to the worm, [Thou art] my mother, and my sister.
Job.19.13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.	Jb.19.13 Mé bratry ode mne vzdálil, moji známí se mi odcizili, Z.88.9	Job.19.13 He hath put my brethren far from me, and mine acquaintance are verily estranged from me.
Job.21.26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou. Job.17.14	Jb.21.26 Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi. Kazat.9.2	Job.21.26 They shall lie down alike in the dust, and the worms shall cover them.
Job.22.29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, [Bůh] spasena učiní. Prisl.29.23; Mat.23.12	Jb.22.29 Až budou jiní poníženi, řekneš: >Ó pýcho!< Bůh zachrání ty, kdo klopí oči.	Job.22.29 When [men] are cast down, then thou shalt say, [There is] lifting up; and he shall save the humble person.
Job.26.12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.	Jb.26.12 svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal.	Job.26.12 He divideth the sea with his power, and by his understanding he smiteth through the proud.
Job.26.13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.	Jb.26.13 Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada. Iz.27.1	Job.26.13 By his spirit he hath garnished the heavens; his hand hath formed the crooked serpent.
Job.33.4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.	Jb.33.4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil. I M.2.7	Job.33.4 The Spirit of God hath made me, and the breath of the Almighty hath given me life.
Job.33.14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho [člověk.]	Jb.33.14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.	Job.33.14 For God speaketh once, yea twice, [yet man] perceiveth it not.
Job.33.15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,	Jb.33.15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,	Job.33.15 In a dream, in a vision of the night, when deep sleep falleth upon men, in slumberings upon the bed;
Job.33.22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných [ran.]	Jb.33.22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.	Job.33.22 Yea, his soul draweth near unto the grave, and his life to the destroyers.
Job.33.23 [Však] bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by [za] člověka oznámil pokání jeho:	Jb.33.23 Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk,	Job.33.23 If there be a messenger with him, an interpreter, one among a thousand, to shew unto man his uprightness:
Job.33.24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.	Jb.33.24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: >Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.<	Job.33.24 Then he is gracious unto him, and saith, Deliver him from going down to the pit: I have found a ransom.
Job.33.32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.	Jb.33.32 Bude-li co říci, odpověz mi, promluv, chci pro tebe spravedlnost.	Job.33.32 If thou hast any thing to say, answer me: speak, for I desire to justify thee.
Job.40.2 Zdali hádající se s Všemohoucím obviní [jej?] Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.	Jb.40.2 "Smí se člověk přít se Všemocným? Smí ho kárat? Ten, kdo Boha obvinil, ať odpovídá."	Job.40.2 Shall he that contendeth with the Almighty instruct [him]? he that reproveth God, let him answer it.
Job.42.2 Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti [tvému] myšlení. Luk.1.37	Jb.42.2 Uznávám, že všechno můžeš a že žádný záměr tobě není neproveditelný. Mat.19.26	Job.42.2 I know that thou canst do every [thing], and [that] no thought can be withholden from thee.

Názor?

Kniha Žalmů Kralický překlad 1613	Žalmy Ekumenický překlad 1985	Psalms King James translation 1611
Z.1.1 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.	Z.1.1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,	Pss.1.1 Blessed [is] the man that walketh not in the counsel of the ungodly, nor standeth in the way of sinners, nor sitteth in the seat of the scornful.
Z.1.2 Ale v zákoně Hospodinově [jest] líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. Joz.1.8	Z.1.2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.	Pss.1.2 But his delight [is] in the law of the LORD; and in his law doth he meditate day and night.
Z.2.1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují? Sk.4.27	Z.2.1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?	Pss.2.1 Why do the heathen rage, and the people imagine a vain thing?
Z.2.2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,	Z.2.2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:	Pss.2.2 The kings of the earth set themselves, and the rulers take counsel together, against the LORD, and against his anointed, [saying],
Z.2.7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě. Mat.3.17; Sk.13.33; Zid.1.5; Zid.5.5	Z.2.7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. II Sam.7.14; Z.89.27	Pss.2.7 I will declare the decree: the LORD hath said unto me, Thou [art] my Son; this day have I begotten thee.
Z.2.12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste [na] cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho. V M.18.15-19	Z.2.12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!	Pss.2.12 Kiss the Son, lest he be angry, and ye perish [from] the way, when his wrath is kindled but a little. Blessed [are] all they that put their trust in him.
Z.3.9 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, [a] nad lidem tvým požehnání tvé.	Z.3.9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!	Pss.3.9 Salvation [belongeth] unto the LORD: thy blessing [is] upon thy people.
Z.4.4 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.	Z.4.4 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.	Pss.4.4 But know that the LORD hath set apart him that is godly for himself: the LORD will hear when I call unto him.
Z.4.5 Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte [o tom] v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Efez.4.26	Z.4.5 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.	Pss.4.5 Stand in awe, and sin not: commune with your own heart upon your bed, and be still.
Z.5.4 Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.	Z.5.4 Hospodine, ty můj hlas slyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat.	Pss.5.4 My voice shalt thou hear in the morning, O LORD; in the morning will I direct [my prayer] unto thee, and will look up.
Z.5.5 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.	Z.5.5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem,	Pss.5.5 For thou [art] not a God that hath pleasure in wickedness: neither shall evil dwell with thee.
Z.6.4 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?	Z.6.4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, do kdy budeš váhat?	Pss.6.4 My soul is also sore vexed: but thou, O LORD, how long?
Z.6.5 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.	Z.6.5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň!	Pss.6.5 Return, O LORD, deliver my soul: oh save me for thy mercies' sake.
Z.7.10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil [ty] , kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý. I Sam.16.7; Jer.11.20; Jer.17.10; Jer.20.12; Luk.16.15	Z.7.10 Kéž je konec zlobě svévolníků. Dej, ať spravedlivý stojí pevně, Bože spravedlivý, jež zkoumáš srdce i ledví! Zj.2.23	Pss.7.10 Oh let the wickedness of the wicked come to an end; but establish the just: for the righteous God trieth the hearts and reins.
Z.7.16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.	Z.7.16 Kope jámu, vyhloubí ji, spadne však do pasti, kterou chystá.	Pss.7.16 He made a pit, and digged it, and is fallen into the ditch [which] he made.
Z.8.3 Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se. Mat.21.16	Z.8.3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.	Pss.8.3 Out of the mouth of babes and sucklings hast thou ordained strength because of thine enemies, that thou mightest still the enemy and the avenger.
Z.8.5 Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ? Job.7.17; Zid.2.6	Z.8.5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Z.144.3	Pss.8.5 What is man, that thou art mindful of him? and the son of man, that thou visitest him?
Z.8.6 Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej. Zid.2.7	Z.8.6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. I M.1.27	Pss.8.6 For thou hast made him a little lower than the angels, and hast crowned him with glory and honour.
Z.8.7 Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi podložil pod nohy jeho: I Kor.15.27; Zid.2.8	Z.8.7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:	Pss.8.7 Thou madest him to have dominion over the works of thy hands; thou hast put all [things] under his feet:
Z.9.13 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.	Z.9.13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. I M.4.10	Pss.9.13 When he maketh inquisition for blood, he remembereth them: he forgetteth not the cry of the humble.
Z.10.4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho [jsou, že] není Boha.	Z.10.4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle. Z.53.2	Pss.10.4 The wicked, through the pride of his countenance, will not seek [after God]: God [is] not in all his thoughts.
Z.12.3 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.	Z.12.3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem.	Pss.12.3 They speak vanity every one with his neighbour: [with] flattering lips [and] with a double heart do they speak.
Z.13.2 Až dokud, Hospodine? [Což] se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?	Z.13.2 Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat?	Pss.13.2 How long wilt thou forget me, O LORD? for ever? how long wilt thou hide thy face from me?
Z.14.1 Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré. Z.10.4; Z.53.2	Z.14.1 Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není." Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá,	Pss.14.1 The fool hath said in his heart, [There is] no God. They are corrupt, they have done abominable works, [there is] none that doeth good.
Z.14.3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho. R.3.12	Z.14.3 Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo.	Pss.14.3 They are all gone aside, they are [all] together become filthy: [there is] none that doeth good, no, not one.
Z.15.2 [Ten], kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.	Z.15.2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu,	Pss.15.2 He that walketh uprightly, and worketh righteousness, and speaketh the truth in his heart.
Z.16.4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu [bohu] chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.	Z.16.4 "Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými Bohy. Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty."	Pss.16.4 Their sorrows shall be multiplied [that] hasten [after] another [god]: their drink offerings of blood will I not offer, nor take up their names into my lips.
Z.16.8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu. Sk.2.25	Z.16.8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.	Pss.16.8 I have set the LORD always before me: because [he is] at my right hand, I shall not be moved.
Z.16.10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. Sk.2.31; Sk.13.35	Z.16.10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě.	Pss.16.10 For thou wilt not leave my soul in hell; neither wilt thou suffer thine Holy One to see corruption.
Z.19.2 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. R.1.20	Z.19.2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.	Pss.19.2 The heavens declare the glory of God; and the firmament sheweth his handywork.
Z.20.7 Nyníť jsme poznali, že Hospodin zachoval svého pomazaného, a že jej vyslyšel s nebe svatého svého; [nebo] v jeho přesilné pravici jest spasení.	Z.20.7 Nyní vím, že Hospodin dá svému pomazanému vítězství, on mu odpoví ze svého svatého nebe bohatýrskými činy své vítězné pravice.	Pss.20.7 Now know I that the LORD saveth his anointed; he will hear him from his holy heaven with the saving strength of his right hand.
Z.22.2 Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého. Mat.27.46; Mark.15.34	Z.22.2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.	Pss.22.2 My God, my God, why hast thou forsaken me? [why art thou so] far from helping me, [and from] the words of my roaring?
Z.22.6 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni. Z.25.3	Z.22.6 Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.	Pss.22.6 They cried unto thee, and were delivered: they trusted in thee, and were not confounded.
Z.22.8 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, [říkajíce:] Mat.27.39	Z.22.8 Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:	Pss.22.8 All they that see me laugh me to scorn: they shoot out the lip, they shake the head, [saying],
Z.22.9 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo. Mat.27.43	Z.22.9 "Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!"	Pss.22.9 He trusted on the LORD [that] he would deliver him: let him deliver him, seeing he delighted in him.
Z.22.17 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.	Z.22.17 Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy,	Pss.22.17 For dogs have compassed me: the assembly of the wicked have inclosed me: they pierced my hands and my feet.
Z.22.19 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los. Mat.27.35	Z.22.19 Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.	Pss.22.19 They part my garments among them, and cast lots upon my vesture.
Z.22.25 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá [jej]. Z.9.13	Z.22.25 Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal. Zid.5.7	Pss.22.25 For he hath not despised nor abhorred the affliction of the afflicted; neither hath he hid his face from him; but when he cried unto him, he heard.
Z.23.1 Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Jan.10.11; Jer.23.4; Ezech.34.23	Z.23.1 Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.	Pss.23.1 The LORD [is] my shepherd; I shall not want.
Z.24.3 Kdo vstoupí na horu Hospodinovu? A kdo stane na místě svatém jeho? Z.15.2	Z.24.3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?	Pss.24.3 Who shall ascend into the hill of the LORD? or who shall stand in his holy place?
Z.24.4 [Ten, kdož jest] rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě.	Z.24.4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.	Pss.24.4 He that hath clean hands, and a pure heart; who hath not lifted up his soul unto vanity, nor sworn deceitfully.
Z.25.3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.	Z.25.3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou.	Pss.25.3 Yea, let none that wait on thee be ashamed: let them be ashamed which transgress without cause.
Z.27.1 Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti? Jan.1.4	Z.27.1 Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?	Pss.27.1 The LORD [is] my light and my salvation; whom shall I fear? the LORD [is] the strength of my life; of whom shall I be afraid?
Z.29.1 Vzdejte Hospodinu, velikomocní, vzdejte Hospodinu čest a sílu.	Z.29.1 Přiznejte Hospodinu, synové Boží, přiznejte Hospodinu slávu a sílu.	Pss.29.1 Give unto the LORD, O ye mighty, give unto the LORD glory and strength.
Z.30.3 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.	Z.30.3 Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě.	Pss.30.3 O LORD my God, I cried unto thee, and thou hast healed me.
Z.30.4 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.	Z.30.4 Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu.	Pss.30.4 O LORD, thou hast brought up my soul from the grave: thou hast kept me alive, that I should not go down to the pit.
Z.31.6 V ruce tvé poroučím ducha svého, [nebo] jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný [a] věrný. Luk.23.46; Sk.7.59	Z.31.6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.	Pss.31.6 Into thine hand I commit my spirit: thou hast redeemed me, O LORD God of truth.
Z.32.1 Blahoslavený [jest] ten, jemuž odpuštěno přestoupení, [a] jehož hřích přikryt jest. R.4.7	Z.32.1 Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.	Pss.32.1 Blessed [is he whose] transgression [is] forgiven, [whose] sin [is] covered.
Z.32.2 Blahoslavený člověk, jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není. I M.15.6	Z.32.2 Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti. II Kor.5.19	Pss.32.2 Blessed [is] the man unto whom the LORD imputeth not iniquity, and in whose spirit [there is] no guile.
Z.32.5 [Protož] hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Prisl.28.13	Z.32.5 Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnost." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj. Luk.15.18; Jak.5.16; I Jan.1.9	Pss.32.5 I acknowledged my sin unto thee, and mine iniquity have I not hid. I said, I will confess my transgressions unto the LORD; and thou forgavest the iniquity of my sin.
Z.32.11 Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpěvujte všickni srdce upřímého. Filip.4.4	Z.32.11 Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!	Pss.32.11 Be glad in the LORD, and rejoice, ye righteous: and shout for joy, all [ye that are] upright in heart.
Z.33.6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich. I M.1.1	Z.33.6 Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. I M.2.1; Iz.40.26	Pss.33.6 By the word of the LORD were the heavens made; and all the host of them by the breath of his mouth.
Z.34.8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. Z.91.11	Z.34.8 Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha a bude je bránit.	Pss.34.8 The angel of the LORD encampeth round about them that fear him, and delivereth them.
Z.34.15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej. Iz.1.16	Z.34.15 Vyhýbá se zlu a koná dobro, vyhledává pokoj a snaží se o něj. Z.37.27	Pss.34.15 Depart from evil, and do good; seek peace, and pursue it.
Z.34.21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána. II M.12.46	Z.34.21 Ochraňuje všechny jeho kosti, nebude mu zlomena ani jedna. Jan.19.36	Pss.34.21 He keepeth all his bones: not one of them is broken.
Z.35.19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima. Jan.15.25	Z.35.19 Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují, ať nemhouří oči, kdo mě bez důvodu nenávidí.	Pss.35.19 Let not them that are mine enemies wrongfully rejoice over me: [neither] let them wink with the eye that hate me without a cause.
Z.37.11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. Mat.5.5	Z.37.11 Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj.	Pss.37.11 But the meek shall inherit the earth; and shall delight themselves in the abundance of peace.
Z.37.16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. Prisl.15.16	Z.37.16 Lepší je to málo, co má spravedlivý, než bohatství mnoha svévolníků,	Pss.37.16 A little that a righteous man hath [is] better than the riches of many wicked.
Z.37.21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.	Z.37.21 Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává.	Pss.37.21 The wicked borroweth, and payeth not again: but the righteous sheweth mercy, and giveth.
Z.37.27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. Z.34.15	Z.37.27 Odstup od zla, konej dobro, navěky pak budeš bydlet v zemi,	Pss.37.27 Depart from evil, and do good; and dwell for evermore.
Z.38.12 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí. Job.19.13	Z.38.12 Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí. Z.88.9; Luk.23.49	Pss.38.12 My lovers and my friends stand aloof from my sore; and my kinsmen stand afar off.
Z.39.6 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, [jakkoli] pevně stojící.	Z.39.6 Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně. Kazat.1.2	Pss.39.6 Behold, thou hast made my days [as] an handbreadth; and mine age [is] as nothing before thee: verily every man at his best state [is] altogether vanity.
Z.39.7 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře. Kazat.2.18	Z.39.7 Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. Luk.12.20	Pss.39.7 Surely every man walketh in a vain shew: surely they are disquieted in vain: he heapeth up [riches], and knoweth not who shall gather them.
Z.40.7 Oběti a daru neoblíbils, [ale] uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi. Zid.10.5	Z.40.7 Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál, nýbrž protesals mi uši; nežádals oběť zápalnou, ani oběť za hřích. I Sam.15.22	Pss.40.7 Sacrifice and offering thou didst not desire; mine ears hast thou opened: burnt offering and sin offering hast thou not required.
Z.40.8 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, [jakož] v knihách psáno jest o mně. Jan.5.46	Z.40.8 Tu jsem řekl: Hle, přicházím, jak ve svitku knihy o mě stojí psáno.	Pss.40.8 Then said I, Lo, I come: in the volume of the book [it is] written of me,
Z.40.9 Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj [jest] u prostřed vnitřností mých.	Z.40.9 Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přání, tvůj zákon mám ve svém nitru. Jan.8.29	Pss.40.9 I delight to do thy will, O my God: yea, thy law [is] within my heart.
Z.41.10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně. Jan.13.18; Sk.1.16	Z.41.10 I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vypíná se nade mne a zvedá patu. Z.88.9	Pss.41.10 Yea, mine own familiar friend, in whom I trusted, which did eat of my bread, hath lifted up [his] heel against me.
Z.42.2 Jakož jelen řve, [dychtě] po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.	Z.42.2 Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě Bože!	Pss.42.2 As the hart panteth after the water brooks, so panteth my soul after thee, O God.
Z.42.6 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, [i] hojné spasení tváři jeho.	Z.42.6 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse.	Pss.42.6 Why art thou cast down, O my soul? and [why] art thou disquieted in me? hope thou in God: for I shall yet praise him [for] the help of his countenance.
Z.42.7 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.	Z.42.7 Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru.	Pss.42.7 O my God, my soul is cast down within me: therefore will I remember thee from the land of Jordan, and of the Hermonites, from the hill Mizar.
Z.45.6 Střely tvé jsou ostré, padati budou [od nich] před tebou národové, [proniknou] až k srdci nepřátel královských.	Z.45.6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi!	Pss.45.6 Thine arrows [are] sharp in the heart of the king's enemies; [whereby] the people fall under thee.
Z.45.7 Trůn tvůj, ó Bože, [jest] věčný a stálý, berla království tvého [jestiť] berla nejupřímější. Zid.1.8	Z.45.7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva. II Sam.7.16	Pss.45.7 Thy throne, O God, [is] for ever and ever: the sceptre of thy kingdom [is] a right sceptre.
Z.45.8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.	Z.45.8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy. Iz.61.1	Pss.45.8 Thou lovest righteousness, and hatest wickedness: therefore God, thy God, hath anointed thee with the oil of gladness above thy fellows.
Z.46.11 Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.	Z.46.11 "Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh. Budu vyvyšován mezi pronárody, vyvyšován jsem."	Pss.46.11 Be still, and know that I [am] God: I will be exalted among the heathen, I will be exalted in the earth.
Z.49.5 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou. Z.78.2; Mat.13.35	Z.49.5 Nakloním své ucho k příslovím, při citaře předložím svou hádanku i výklad.	Pss.49.5 I will incline mine ear to a parable: I will open my dark saying upon the harp.
Z.50.6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest.	Z.50.6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem.	Pss.50.6 And the heavens shall declare his righteousness: for God [is] judge himself.
Z.50.15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti. Mat.7.7	Z.50.15 A až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat."	Pss.50.15 And call upon me in the day of trouble: I will deliver thee, and thou shalt glorify me.
Z.51.3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má. Iz.44.22	Z.51.3 Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti,	Pss.51.3 Have mercy upon me, O God, according to thy lovingkindness: according unto the multitude of thy tender mercies blot out my transgressions.
Z.51.4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.	Z.51.4 moji nepravost smyj ze mě dokonale, očisť mě od mého hříchu!	Pss.51.4 Wash me throughly from mine iniquity, and cleanse me from my sin.
Z.53.2 Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.	Z.53.2 Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není." Všichni kazí a bezprávně kdeco zohavují, nikdo nic dobrého neudělá.	Pss.53.2 The fool hath said in his heart, [There is] no God. Corrupt are they, and have done abominable iniquity: [there is] none that doeth good.
Z.55.23 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. Luk.12.22	Z.55.23 Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.	Pss.55.23 Cast thy burden upon the LORD, and he shall sustain thee: he shall never suffer the righteous to be moved.
Z.56.12 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.	Z.56.12 v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat člověk?	Pss.56.12 In God have I put my trust: I will not be afraid what man can do unto me.
Z.57.2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení. Z.22.2	Z.57.2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí.	Pss.57.2 Be merciful unto me, O God, be merciful unto me: for my soul trusteth in thee: yea, in the shadow of thy wings will I make my refuge, until [these] calamities be overpast.
Z.57.7 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, [ale sami] upadli do ní. Z.7.16	Z.57.7 Nastražili síť mým krokům, člověk mě chtěl zlomit; vykopali na mě jámu, spadli do ní sami.	Pss.57.7 They have prepared a net for my steps; my soul is bowed down: they have digged a pit before me, into the midst whereof they are fallen [themselves].
Z.58.4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.	Z.58.4 Svévolníci, ti se odrodili hned v matčině lůně, z mateřského života se lháři dali bludnou cestou.	Pss.58.4 The wicked are estranged from the womb: they go astray as soon as they be born, speaking lies.
Z.58.5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,	Z.58.5 Mají jedu jako hadi, jsou jak hluchá zmije, když si zacpe uši,	Pss.58.5 Their poison [is] like the poison of a serpent: [they are] like the deaf adder [that] stoppeth her ear;
Z.60.10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.	Z.60.10 Moáb je mé umývadlo, na Edom hodím svůj střevíc. Spusť, Pelišteo, proti mně válečný ryk!"	Pss.60.10 Moab [is] my washpot; over Edom will I cast out my shoe: Philistia, triumph thou because of me.
Z.62.8 V Bohu [jest] spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.	Z.62.8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.	Pss.62.8 In God [is] my salvation and my glory: the rock of my strength, [and] my refuge, [is] in God.
Z.62.13 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a [že] ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. Mat.16.27	Z.62.13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.	Pss.62.13 Also unto thee, O Lord, [belongeth] mercy: for thou renderest to every man according to his work.
Z.66.18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.	Z.66.18 Kdyby se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel. Prisl.28.9; Jan.9.31	Pss.66.18 If I regard iniquity in my heart, the Lord will not hear [me]:
Z.68.15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této [zemi], zbělíš jako sníh na [hoře] Salmon.	Z.68.15 Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón."	Pss.68.15 When the Almighty scattered kings in it, it was [white] as snow in Salmon.
Z.68.19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání [s námi], Hospodine Bože, [přivozuješ.] Sk.2.33; Efez.4.8-11; Kol.2.15	Z.68.19 Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Hospodine, Bože!	Pss.68.19 Thou hast ascended on high, thou hast led captivity captive: thou hast received gifts for men; yea, [for] the rebellious also, that the LORD God might dwell [among them].
Z.68.20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá [dary svými] , Bůh silný spasení našeho.	Z.68.20 Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása.	Pss.68.20 Blessed [be] the Lord, [who] daily loadeth us [with benefits, even] the God of our salvation.
Z.68.32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.	Z.68.32 Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu. Sofon.3.10	Pss.68.32 Princes shall come out of Egypt; Ethiopia shall soon stretch out her hands unto God.
Z.69.10 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla. Jan.2.17	Z.69.10 neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.	Pss.69.10 For the zeal of thine house hath eaten me up; and the reproaches of them that reproached thee are fallen upon me.
Z.69.22 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem. Mat.27.34; Jan.19.29	Z.69.22 Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet.	Pss.69.22 They gave me also gall for my meat; and in my thirst they gave me vinegar to drink.
Z.69.26 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného. Sk.1.20	Z.69.26 Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo.	Pss.69.25 Let their habitation be desolate; [and] let none dwell in their tents.
Z.69.29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni. Zj.3.5	Z.69.29 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé. Dan.12.1	Pss.69.29 Let them be blotted out of the book of the living, and not be written with the righteous.
Z.71.12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.	Z.71.12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš!	Pss.71.12 O God, be not far from me: O my God, make haste for my help.
Z.72.8 Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země. Zach.9.10	Z.72.8 A panovat bude od moře až k moři, od řeky do dálav země.	Pss.72.8 He shall have dominion also from sea to sea, and from the river unto the ends of the earth.
Z.72.17 Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti. I M.12.3; I M.22.18	Z.72.17 Jeho jméno bude věčné, dokud potrvá slunce, poroste jeho jméno. Budou si jím žehnat, všechny národy ho budou blahoslavit.	Pss.72.17 His name shall endure for ever: his name shall be continued as long as the sun: and [men] shall be blessed in him: all nations shall call him blessed.
Z.74.13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.	Z.74.13 Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy, II M.14.21; Iz.27.1	Pss.74.13 Thou didst divide the sea by thy strength: thou brakest the heads of the dragons in the waters.
Z.74.14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.	Z.74.14 rozdrtils jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,	Pss.74.14 Thou brakest the heads of leviathan in pieces, [and] gavest him [to be] meat to the people inhabiting the wilderness.
Z.76.3 V Sálem jest stánek jeho, a obydlé jeho na Sionu.	Z.76.3 V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu.	Pss.76.3 In Salem also is his tabernacle, and his dwelling place in Zion.
Z.78.2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé. Z.49.5; Mat.13.35	Z.78.2 otevřu svá ústa ku přísloví, předložím hádanky dávnověké.	Pss.78.2 I will open my mouth in a parable: I will utter dark sayings of old:
Z.78.22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,	Z.78.22 neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu.	Pss.78.22 Because they believed not in God, and trusted not in his salvation:
Z.78.24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim. II M.16.14; IV M.11.7; Jan.6.31; I Kor.10.3	Z.78.24 a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli, nebeské obilí jim dával. V M.8.3	Pss.78.24 And had rained down manna upon them to eat, and had given them of the corn of heaven.
Z.78.41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.	Z.78.41 Zas a zase pokoušeli Boha, činili výčitky Svatému Izraele.	Pss.78.41 Yea, they turned back and tempted God, and limited the Holy One of Israel.
Z.78.49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.	Z.78.49 Tak je stíhal svým planoucím hněvem, hněvem hrozným, prchlivostí, souženími, řadou poslů zkázy.	Pss.78.49 He cast upon them the fierceness of his anger, wrath, and indignation, and trouble, by sending evil angels [among them].
Z.79.5 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?	Z.79.5 Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň?	Pss.79.5 How long, LORD? wilt thou be angry for ever? shall thy jealousy burn like fire?
Z.80.18 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,	Z.80.18 Nad mužem své pravice drž svoji ruku, nad synem člověka, letorostem, jejž sis vypěstoval. Z.4.4; Z.89.22	Pss.80.18 Let thy hand be upon the man of thy right hand, upon the son of man [whom] thou madest strong for thyself.
Z.82.1 Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, [a dí:]	Z.82.1 V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: I Kral.22.19	Pss.82.1 God standeth in the congregation of the mighty; he judgeth among the gods.
Z.82.6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni; Jan.10.34	Z.82.6 "Ač jsem řekl: >Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího<,	Pss.82.6 I have said, Ye [are] gods; and all of you [are] children of the most High.
Z.86.8 Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.	Z.86.8 Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná. Mich.7.18	Pss.86.8 Among the gods [there is] none like unto thee, O Lord; neither [are there any works] like unto thy works.
Z.88.9 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.	Z.88.9 Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska. Job.19.13; Z.38.12; Luk.23.49	Pss.88.9 Thou hast put away mine acquaintance far from me; thou hast made me an abomination unto them: [I am] shut up, and I cannot come forth.
Z.89.4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, II Sam.7.12-13; Luk.1.32; Sk.2.30	Z.89.4 řekls: "Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Z.132.11; Iz.55.3	Pss.89.4 I have made a covenant with my chosen, I have sworn unto David my servant,
Z.89.22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. Iz.41.10	Z.89.22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.	Pss.89.22 With whom my hand shall be established: mine arm also shall strengthen him.
Z.89.27 On volaje ke mně, [dí:] Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. II Sam.7.14	Z.89.27 On mě bude vzývat: >Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála<,	Pss.89.27 He shall cry unto me, Thou [art] my father, my God, and the rock of my salvation.
Z.89.28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. Kol.1.15	Z.89.28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. Z.2.7	Pss.89.28 Also I will make him [my] firstborn, higher than the kings of the earth.
Z.89.36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,	Z.89.36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?	Pss.89.36 Once have I sworn by my holiness that I will not lie unto David.
Z.89.37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, II Sam.7.16; Z.72.17; Jan.12.34	Z.89.37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,	Pss.89.37 His seed shall endure for ever, and his throne as the sun before me.
Z.90.2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.	Z.90.2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože. I M.1.1	Pss.90.2 Before the mountains were brought forth, or ever thou hadst formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, thou [art] God.
Z.90.4 Nebo [by] tisíc let přetrval, [jest to] před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční. II Petr.3.8	Z.90.4 Tisíc let je ve tvých očích, jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.	Pss.90.4 For a thousand years in thy sight [are but] as yesterday when it is past, and [as] a watch in the night.
Z.90.10 Všech dnů let našich [jest] let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když [to] pomine, tožť ihned rychle zaletíme.	Z.90.10 Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme. Kazat.6.12	Pss.90.10 The days of our years [are] threescore years and ten; and if by reason of strength [they be] fourscore years, yet [is] their strength labour and sorrow; for it is soon cut off, and we fly away.
Z.90.13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud [prodléváš?] Mějž lítost nad služebníky svými.	Z.90.13 Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit,	Pss.90.13 Return, O LORD, how long? and let it repent thee concerning thy servants.
Z.91.11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých. Z.34.8; Mat.4.6; Luk.4.10	Z.91.11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. Zid.1.14	Pss.91.11 For he shall give his angels charge over thee, to keep thee in all thy ways.
Z.91.12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své. Z.121.3	Z.91.12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; Prisl.3.23	Pss.91.12 They shall bear thee up in [their] hands, lest thou dash thy foot against a stone.
Z.91.13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka. Mark.16.18; Luk.10.19	Z.91.13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. Iz.11.8	Pss.91.13 Thou shalt tread upon the lion and adder: the young lion and the dragon shalt thou trample under feet.
Z.94.8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?	Z.94.8 Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?	Pss.94.8 Understand, ye brutish among the people: and [ye] fools, when will ye be wise?
Z.94.9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?	Z.94.9 Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko? II M.4.11	Pss.94.9 He that planted the ear, shall he not hear? he that formed the eye, shall he not see?
Z.95.8 Nezatvrzujte srdce svého, jako [při] popuzení, a v den pokušení na poušti,	Z.95.8 nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě, jako v den pokušení na poušti v Masse, II M.17.7	Pss.95.8 Harden not your heart, as in the provocation, [and] as [in] the day of temptation in the wilderness:
Z.96.5 Všickni zajisté bohové národů [jsou] modly, ale Hospodin nebesa učinil.	Z.96.5 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe. Z.97.7; I Kor.8.4-5	Pss.96.5 For all the gods of the nations [are] idols: but the LORD made the heavens.
Z.96.13 Před tváří Hospodina; neboť se béře, béře se zajisté, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravdě své. Z.98.9; Sk.17.31	Z.96.13 vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy.	Pss.96.13 Before the LORD: for he cometh, for he cometh to judge the earth: he shall judge the world with righteousness, and the people with his truth.
Z.97.7 Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové. II M.20.4; III M.26.1; Zid.1.6	Z.97.7 Budou zahanbeni všichni, kteří slouží modlám, kdo se chlubí svými bůžky; jemu se všichni bohové klanějí.	Pss.97.7 Confounded be all they that serve graven images, that boast themselves of idols: worship him, all [ye] gods.
Z.98.9 Před Hospodinem; neboť se béře, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravosti. Z.96.13	Z.98.9 vstříc Hospodinu, že přichází, aby soudil zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.	Pss.98.9 Before the LORD; for he cometh to judge the earth: with righteousness shall he judge the world, and the people with equity.
Z.100.3 Vězte, že Hospodin jest Bůh; on učinil nás, a ne my sami sebe, abychom byli lid jeho, a ovce pastvy jeho.	Z.100.3 Vězte, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase. V M.4.35; Efez.2.10; Jan.10.11-16	Pss.100.3 Know ye that the LORD he [is] God: [it is] he [that] hath made us, and not we ourselves; [we are] his people, and the sheep of his pasture.
Z.102.26 [I] prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa. Zid.1.10	Z.102.26 Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou.	Pss.102.26 Of old hast thou laid the foundation of the earth: and the heavens [are] the work of thy hands.
Z.102.27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.	Z.102.27 Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho, vyměníš je jako šat a vše se změní. Iz.51.6	Pss.102.27 They shall perish, but thou shalt endure: yea, all of them shall wax old like a garment; as a vesture shalt thou change them, and they shall be changed:
Z.102.28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.	Z.102.28 Ale ty jsi stále týž a bez konce jsou tvoje léta. Zid.1.12; Zid.13.8	Pss.102.28 But thou [art] the same, and thy years shall have no end.
Z.103.3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé, Z.32.1	Z.103.3 On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, Iz.43.25	Pss.103.3 Who forgiveth all thine iniquities; who healeth all thy diseases;
Z.103.13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, [tak] se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.	Z.103.13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. Luk.15.20	Pss.103.13 Like as a father pitieth [his] children, [so] the LORD pitieth them that fear him.
Z.103.14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme. I M.3.19	Z.103.14 On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. I M.2.7	Pss.103.14 For he knoweth our frame; he remembereth that we [are] dust.
Z.104.2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu. I Jan.1.5	Z.104.2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. I Tim.6.16	Pss.104.2 Who coverest [thyself] with light as [with] a garment: who stretchest out the heavens like a curtain:
Z.104.4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající. Zid.1.7	Z.104.4 Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.	Pss.104.4 Who maketh his angels spirits; his ministers a flaming fire:
Z.104.23 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.	Z.104.23 Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.	Pss.104.23 Man goeth forth unto his work and to his labour until the evening.
Z.104.24 Jak mnozí [a] velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.	Z.104.24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.	Pss.104.24 O LORD, how manifold are thy works! in wisdom hast thou made them all: the earth is full of thy riches.
Z.104.29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.	Z.104.29 Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.	Pss.104.29 Thou hidest thy face, they are troubled: thou takest away their breath, they die, and return to their dust.
Z.104.33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.	Z.104.33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.	Pss.104.33 I will sing unto the LORD as long as I live: I will sing praise to my God while I have my being.
Z.104.34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.	Z.104.34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.	Pss.104.34 My meditation of him shall be sweet: I will be glad in the LORD.
Z.105.1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho. I Par.16.8; Iz.12.4	Z.105.1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,	Pss.105.1 O give thanks unto the LORD; call upon his name: make known his deeds among the people.
Z.105.9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou [učiněnou] Izákovi. I M.12.3; I M.22.16	Z.105.9 Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi, I Par.16.16	Pss.105.9 Which [covenant] he made with Abraham, and his oath unto Isaac;
Z.105.23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.	Z.105.23 Pak přišel Izrael do Egypta, v zemi Chámově byl Jákob hostem.	Pss.105.23 Israel also came into Egypt; and Jacob sojourned in the land of Ham.
Z.105.40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.	Z.105.40 Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil. II M.16.14-15	Pss.105.40 [The people] asked, and he brought quails, and satisfied them with the bread of heaven.
Z.105.41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa [jako] řeka. II M.17.6	Z.105.41 Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji.	Pss.105.41 He opened the rock, and the waters gushed out; they ran in the dry places [like] a river.
Z.106.37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům. III M.18.21; V M.32.17	Z.106.37 obětovali své syny a své dcery běsům.	Pss.106.37 Yea, they sacrificed their sons and their daughters unto devils,
Z.107.10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, Luk.1.79	Z.107.10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení,	Pss.107.10 Such as sit in darkness and in the shadow of death, [being] bound in affliction and iron;
Z.107.20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.	Z.107.20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy. Z.30.3; Z.103.3	Pss.107.20 He sent his word, and healed them, and delivered [them] from their destructions.
Z.108.10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.	Z.108.10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc, proti Pelišteji válečný ryk spustím."	Pss.108.10 Moab [is] my washpot; over Edom will I cast out my shoe; over Philistia will I triumph.
Z.109.2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.	Z.109.2 když se na mě rozevřela ústa svévolná a lstivá! Zrádným jazykem mě napadají,	Pss.109.2 For the mouth of the wicked and the mouth of the deceitful are opened against me: they have spoken against me with a lying tongue.
Z.109.5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.	Z.109.5 Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí.	Pss.109.5 And they have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
Z.109.6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. Zach.3.1	Z.109.6 Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane.	Pss.109.6 Set thou a wicked man over him: and let Satan stand at his right hand.
Z.109.7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.	Z.109.7 Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích.	Pss.109.7 When he shall be judged, let him be condemned: and let his prayer become sin.
Z.109.8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. Jan.17.12; Sk.1.20	Z.109.8 Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný.	Pss.109.8 Let his days be few; [and] let another take his office.
Z.110.1 Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých. Mat.22.44; Sk.2.34	Z.110.1 Výrok Hospodinův mému pánu: "Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám." Zid.1.13; I Petr.3.22	Pss.110.1 The LORD said unto my Lord, Sit thou at my right hand, until I make thine enemies thy footstool.
Z.110.2 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, [řka:] Panuj u prostřed nepřátel svých.	Z.110.2 Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Sijónu. Panuj uprostřed svých nepřátel!	Pss.110.2 The LORD shall send the rod of thy strength out of Zion: rule thou in the midst of thine enemies.
Z.110.4 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, [řka:] Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova. Zid.5.6; Zid.7.17; Jan.12.34	Z.110.4 Hospodin přísahal a nebude toho želet: Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu. Zid.6.20; Zid.7.21	Pss.110.4 The LORD hath sworn, and will not repent, Thou [art] a priest for ever after the order of Melchizedek.
Z.110.5 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.	Z.110.5 Panovník ti bude po pravici, rozdrtí v den svého hněvu nepřátelské krále. Z.2.12; Z.16.8	Pss.110.5 The Lord at thy right hand shall strike through kings in the day of his wrath.
Z.116.10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený. II Kor.4.13	Z.116.10 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený.	Pss.116.10 I believed, therefore have I spoken: I was greatly afflicted:
Z.118.6 Hospodin se mnou, nebudu se báti. Co mi může učiniti člověk?	Z.118.6 Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk? Z.27.1	Pss.118.6 The LORD [is] on my side; I will not fear: what can man do unto me?
Z.118.14 Síla má a písnička má [jest] Hospodin, on byl můj vysvoboditel. II M.15.2; Iz.12.2	Z.118.14 Hospodin je síla má i moje píseň; stal se mou spásou.	Pss.118.14 The LORD [is] my strength and song, and is become my salvation.
Z.118.22 Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, učiněn jest v hlavu úhelní. Iz.28.16; Mat.21.42; Mark.12.10; Luk.20.17; Sk.4.11	Z.118.22 Kámen, který zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. I Petr.2.7	Pss.118.22 The stone [which] the builders refused is become the head [stone] of the corner.
Z.118.25 Prosím, Hospodine, zachovávejž již; prosím, Hospodine, dávej již šťastný prospěch.	Z.118.25 Prosím, Hospodine, pomoz! Prosím, Hospodine, dopřej zdaru!	Pss.118.25 Save now, I beseech thee, O LORD: O LORD, I beseech thee, send now prosperity.
Z.118.26 Požehnaný, jenž se béře ve jménu Hospodinovu; dobrořečíme vám z domu Hospodinova. Mat.21.9	Z.118.26 Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu. Žehnáme vám z Hospodinova domu. Mat.23.39; Mark.11.9	Pss.118.26 Blessed [be] he that cometh in the name of the LORD: we have blessed you out of the house of the LORD.
Z.119.89 [Lamed] Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích. Iz.40.8	Z.119.89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo. Mat.5.18; Mat.24.35	Pss.119.89 LAMED. For ever, O LORD, thy word is settled in heaven.
Z.121.2 Pomoc má [jest] od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi. Z.124.8	Z.121.2 Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi.	Pss.121.2 My help [cometh] from the LORD, which made heaven and earth.
Z.121.3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.	Z.121.3 Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání.	Pss.121.3 He will not suffer thy foot to be moved: he that keepeth thee will not slumber.
Z.124.8 Pomoc naše [jest] ve jménu Hospodinovu, kterýž učinil nebe i zemi. I M.1.1; Z.121.2; Z.146.6	Z.124.8 Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi.	Pss.124.8 Our help [is] in the name of the LORD, who made heaven and earth.
Z.126.5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou. Mat.5.4	Z.126.5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet. Iz.9.2	Pss.126.5 They that sow in tears shall reap in joy.
Z.127.1 Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.	Z.127.1 Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný. Prisl.21.30	Pss.127.1 Except the LORD build the house, they labour in vain that build it: except the LORD keep the city, the watchman waketh [but] in vain.
Z.132.11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, [řka:] Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj. II Sam.7.12; Z.89.4; Luk.1.35; Sk.2.30	Z.132.11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost - nevezme to nazpět: "Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn. Z.110.4	Pss.132.11 The LORD hath sworn [in] truth unto David; he will not turn from it; Of the fruit of thy body will I set upon thy throne.
Z.135.6 Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.	Z.135.6 Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v moři i ve všech propastných tůních.	Pss.135.6 Whatsoever the LORD pleased, [that] did he in heaven, and in earth, in the seas, and all deep places.
Z.137.1 Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.	Z.137.1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.	Pss.137.1 By the rivers of Babylon, there we sat down, yea, we wept, when we remembered Zion.
Z.141.2 Budiž příjemná modlitba má, [jako] kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, [jako] obět večerní.	Z.141.2 Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.	Pss.141.2 Let my prayer be set forth before thee [as] incense; [and] the lifting up of my hands [as] the evening sacrifice.
Z.144.3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, [a] syn člověka, že ho sobě tak vážíš? Z.8.5	Z.144.3 Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš? Job.7.17; Zid.2.6	Pss.144.3 LORD, what [is] man, that thou takest knowledge of him! [or] the son of man, that thou makest account of him!
Z.145.18 Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.	Z.145.18 Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově.	Pss.145.18 The LORD [is] nigh unto all them that call upon him, to all that call upon him in truth.
Z.146.6 Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky, Sk.14.15; Zj.14.7	Z.146.6 jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost. I M.1.1	Pss.146.6 Which made heaven, and earth, the sea, and all that therein [is]: which keepeth truth for ever:
Z.147.4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.	Z.147.4 On určuje počet hvězd, on každou vyvolává jménem. Iz.40.26	Pss.147.4 He telleth the number of the stars; he calleth them all by [their] names.
Z.147.9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, [i] mladým krkavcům, kteříž volají [k němu.]	Z.147.9 tomu, který zvířatům potravu dává, i krkavčím mláďatům, když křičí. Luk.12.24	Pss.147.9 He giveth to the beast his food, [and] to the young ravens which cry.

Názor?

Kniha Přísloví Kralický překlad 1613	Přísloví Ekumenický překlad 1985	Proverbs King James translation 1611
Prisl.3.5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.	Pr.3.5 Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.	Prov.3.5 Trust in the LORD with all thine heart; and lean not unto thine own understanding.
Prisl.3.7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.	Pr.3.7 Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. Iz.5.21	Prov.3.7 Be not wise in thine own eyes: fear the LORD, and depart from evil.
Prisl.3.11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho. Zid.12.5	Pr.3.11 Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání. Job.5.17	Prov.3.11 My son, despise not the chastening of the LORD; neither be weary of his correction:
Prisl.3.12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje. Zj.3.19	Pr.3.12 Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení.	Prov.3.12 For whom the LORD loveth he correcteth; even as a father the son [in whom] he delighteth.
Prisl.3.19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.	Pr.3.19 Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,	Prov.3.19 The LORD by wisdom hath founded the earth; by understanding hath he established the heavens.
Prisl.3.23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.	Pr.3.23 Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.	Prov.3.23 Then shalt thou walk in thy way safely, and thy foot shall not stumble.
Prisl.8.13 Bázeň Hospodinova [jest] v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.	Pr.8.13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.	Prov.8.13 The fear of the LORD [is] to hate evil: pride, and arrogancy, and the evil way, and the froward mouth, do I hate.
Prisl.10.1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.	Pr.10.1 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.	Prov.10.1 A wise son maketh a glad father: but a foolish son [is] the heaviness of his mother.
Prisl.10.12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení. I Kor.13.4; I Petr.4.8	Pr.10.12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.	Prov.10.12 Hatred stirreth up strifes: but love covereth all sins.
Prisl.13.4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.	Pr.13.4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.	Prov.13.4 The soul of the sluggard desireth, and [hath] nothing: but the soul of the diligent shall be made fat.
Prisl.14.31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.	Pr.14.31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.	Prov.14.31 He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor.
Prisl.15.16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem. Z.37.16	Pr.15.16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid.	Prov.15.16 Better [is] little with the fear of the LORD than great treasure and trouble therewith.
Prisl.15.29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.	Pr.15.29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá.	Prov.15.29 The LORD [is] far from the wicked: but he heareth the prayer of the righteous.
Prisl.16.2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. Prisl.21.2	Pr.16.2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.	Prov.16.2 All the ways of a man [are] clean in his own eyes; but the LORD weigheth the spirits.
Prisl.17.3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.	Pr.17.3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.	Prov.17.3 The fining pot [is] for silver, and the furnace for gold: but the LORD trieth the hearts.
Prisl.17.13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. R.12.19; I Tes.5.15	Pr.17.13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.	Prov.17.13 Whoso rewardeth evil for good, evil shall not depart from his house.
Prisl.17.24 Na oblíčeji rozumného [vidí se] moudrost, ale oči blázna [těkají až] na konec země. Kazat.2.14	Pr.17.24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.	Prov.17.24 Wisdom [is] before him that hath understanding; but the eyes of a fool [are] in the ends of the earth.
Prisl.20.5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.	Pr.20.5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.	Prov.20.5 Counsel in the heart of man [is like] deep water; but a man of understanding will draw it out.
Prisl.20.9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? I Jan.1.8	Pr.20.9 Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu"?	Prov.20.9 Who can say, I have made my heart clean, I am pure from my sin?
Prisl.20.10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností [jest] Hospodinu.	Pr.20.10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.	Prov.20.10 Divers weights, [and] divers measures, both of them [are] alike abomination to the LORD.
Prisl.20.22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. V M.32.35; Prisl.17.13; Prisl.24.29; R.12.17	Pr.20.22 Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.	Prov.20.22 Say not thou, I will recompense evil; [but] wait on the LORD, and he shall save thee.
Prisl.20.27 Duše člověka [jest] svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.	Pr.20.27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby. I Kor.2.11	Prov.20.27 The spirit of man [is] the candle of the LORD, searching all the inward parts of the belly.
Prisl.21.2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest. Prisl.16.2	Pr.21.2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. Luk.16.15	Prov.21.2 Every way of a man [is] right in his own eyes: but the LORD pondereth the hearts.
Prisl.21.9 Lépe jest bydliti v koutě [na] střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. Prisl.25.24	Pr.21.9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.	Prov.21.9 [It is] better to dwell in a corner of the housetop, than with a brawling woman in a wide house.
Prisl.21.19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou. Prisl.21.9; Prisl.25.24	Pr.21.19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou.	Prov.21.19 [It is] better to dwell in the wilderness, than with a contentious and an angry woman.
Prisl.21.21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu. Jak.2.13	Pr.21.21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu.	Prov.21.21 He that followeth after righteousness and mercy findeth life, righteousness, and honour.
Prisl.21.30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.	Pr.21.30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu.	Prov.21.30 [There is] no wisdom nor understanding nor counsel against the LORD.
Prisl.24.12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho? I Sam.16.7	Pr.24.12 Řekneš-li: "My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů. Jer.17.10	Prov.24.12 If thou sayest, Behold, we knew it not; doth not he that pondereth the heart consider [it]? and he that keepeth thy soul, doth [not] he know [it]? and shall [not] he render to [every] man according to his works?
Prisl.24.29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho. Prisl.20.22	Pr.24.29 Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak bude jednat s ním, odplatím každému pole jeho činů".	Prov.24.29 Say not, I will do so to him as he hath done to me: I will render to the man according to his work.
Prisl.25.21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou. Mat.5.44; R.12.20	Pr.25.21 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,	Prov.25.21 If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:
Prisl.25.22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.	Pr.25.22 tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.	Prov.25.22 For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the LORD shall reward thee.
Prisl.25.24 Lépe jest bydliti v koutě [na] střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. Prisl.21.9; Prisl.21.19	Pr.25.24 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.	Prov.25.24 [It is] better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.
Prisl.26.11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, [tak] blázen opětuje bláznovství své. II Petr.2.22	Pr.26.11 Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.	Prov.26.11 As a dog returneth to his vomit, [so] a fool returneth to his folly.
Prisl.28.5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu. I Kor.2.15	Pr.28.5 Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu.	Prov.28.5 Evil men understand not judgment: but they that seek the LORD understand all [things].
Prisl.28.9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho [jest] ohavností. Jan.9.31	Pr.28.9 Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.	Prov.28.9 He that turneth away his ear from hearing the law, even his prayer [shall be] abomination.
Prisl.28.13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož [je] vyznává a opouští, milosrdenství důjde. I Jan.1.9	Pr.28.13 Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování. Z.32.5	Prov.28.13 He that covereth his sins shall not prosper: but whoso confesseth and forsaketh [them] shall have mercy.
Prisl.29.3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. Prisl.10.1; Luk.15.30	Pr.29.3 Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.	Prov.29.3 Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth [his] substance.
Prisl.29.23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. Job.22.29; Mat.5.3; Mat.23.12; Luk.14.11	Pr.29.23 Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.	Prov.29.23 A man's pride shall bring him low: but honour shall uphold the humble in spirit.
Prisl.30.4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho [své]? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? I Tim.6.16	Pr.30.4 Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.	Prov.30.4 Who hath ascended up into heaven, or descended? who hath gathered the wind in his fists? who hath bound the waters in a garment? who hath established all the ends of the earth? what [is] his name, and what [is] his son's name, if thou canst tell?

Názor?

Kniha Kazatel Kralický překlad 1613	Kazatel Ekumenický překlad 1985	Ecclesiastes King James translation 1611
Kazat.1.2 Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, [a] všecko marnost.	Kaz.1.2 Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí.	Eccles.1.2 Vanity of vanities, saith the Preacher, vanity of vanities; all [is] vanity.
Kazat.2.11 Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.	Kaz.2.11 I pohlédl jsem na všechno, co bylo mýma rukama vykonáno, na své klopotné pachtění, a hle, všechno je pomíjivost a honba za větrem; a žádný užitek z toto pod sluncem není.	Eccles.2.11 Then I looked on all the works that my hands had wrought, and on the labour that I had laboured to do: and, behold, all [was] vanity and vexation of spirit, and [there was] no profit under the sun.
Kazat.2.14 Moudrý má oči v hlavě své, blázen pak ve tmách chodí; a však poznal jsem, že jednostejné příhody všechněm se přiházejí. Prisl.17.24	Kaz.2.14 Moudrý má v hlavě oči, kdežto hlupák chodí ve tmě. Avšak i to jsem poznal, že týž úděl potká oba dva. Kazat.9.2	Eccles.2.14 The wise man's eyes [are] in his head; but the fool walketh in darkness: and I myself perceived also that one event happeneth to them all.
Kazat.2.18 Ano mrzí mne i všecka práce má, kterouž jsem vedl pod sluncem proto že jí zanechati musím člověku, kterýž bude po mně.	Kaz.2.18 Pojal jsem v nenávist všechno své klopotné pachtění pod sluncem, neboť jeho plody zanechám člověku, který bude po mně. Z.39.7	Eccles.2.18 Yea, I hated all my labour which I had taken under the sun: because I should leave it unto the man that shall be after me.
Kazat.3.1 Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem [svou] chvíli.	Kaz.3.1 Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:	Eccles.3.1 To every [thing there is] a season, and a time to every purpose under the heaven:
Kazat.3.19 Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.	Kaz.3.19 Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí.	Eccles.3.19 For that which befalleth the sons of men befalleth beasts; even one thing befalleth them: as the one dieth, so dieth the other; yea, they have all one breath; so that a man hath no preeminence above a beast: for all [is] vanity.
Kazat.3.20 Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu. I M.3.19	Kaz.3.20 Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.	Eccles.3.20 All go unto one place; all are of the dust, and all turn to dust again.
Kazat.5.15 Jakž vyšel z života matky své nahý, [tak] zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou. Job.1.21; I Tim.6.7	Kaz.5.14 Jako vyšel z života své matky, nahý zase odchází, jak přišel, a za svoje pachtění si nic neodnese, ani co by se do ruky vešlo.	Eccles.5.15 As he came forth of his mother's womb, naked shall he return to go as he came, and shall take nothing of his labour, which he may carry away in his hand.
Kazat.6.12 Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?	Kaz.6.12 Kdo může vědět, co je v člověku v životě k dobru, v časných dnech jeho pomíjivého žití, jež jako stín mu plynou? Kdo oznámí člověku, co pod sluncem nastane po něm? Z.39.6	Eccles.6.12 For who knoweth what [is] good for man in [this] life, all the days of his vain life which he spendeth as a shadow? for who can tell a man what shall be after him under the sun?
Kazat.9.2 Všecko [se děje] jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí." Kazat.2.14	Kaz.9.2 Všechno je u všech stejné: stejný úděl má spravedlivý i svévolný, dobrý i čistý i nečistý, obětující i neobětující; dobrý je na tom jako hříšník, přísahající jako ten, kdo se přísahat bojí. Job.21.26	Eccles.9.2 All [things come] alike to all: [there is] one event to the righteous, and to the wicked; to the good and to the clean, and to the unclean; to him that sacrificeth, and to him that sacrificeth not: as [is] the good, so [is] the sinner; [and] he that sweareth, as [he] that feareth an oath.
Kazat.9.8 Každého času ať jest roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nechť není nedostatku.	Kaz.9.8 Tvé šaty ať jsou v každé době bílé a tvá hlava ať nepostrádá vonný olej.	Eccles.9.8 Let thy garments be always white; and let thy head lack no ointment.
Kazat.11.5 Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, [a] jak [rostou] kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko. Jan.3.8	Kaz.11.5 Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná.	Eccles.11.5 As thou knowest not what [is] the way of the spirit, [nor] how the bones [do grow] in the womb of her that is with child: even so thou knowest not the works of God who maketh all.
Kazat.12.7 A navrátí se prach do země, jakž [prvé] byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal. I M.3.19; Kazat.3.20	Kaz.12.7 A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal. I M.2.7; Z.103.14	Eccles.12.7 Then shall the dust return to the earth as it was: and the spirit shall return unto God who gave it.

Názor?

Píseň Šalamounova Kralický překlad 1613	Píseň Písní Ekumenický překlad 1985	The Song of Songs King James translation 1611
Pis.Sal.2.17 Až by zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.	Pis.2.17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.	S.of.S.2.17 Until the day break, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be thou like a roe or a young hart upon the mountains of Bether.
Pis.Sal.4.1 Aj, [jak] jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, [jak] jsi krásná! Oči tvé [jako] holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád. Pis.Sal.6.3; Pis.Sal.7.4	Pis.4.1 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice pod závojem, vlasy tvé jsou jako stáda koz, které se hrnou z hory Gileádu.	S.of.S.4.1 Behold, thou [art] fair, my love; behold, thou [art] fair; thou [hast] doves' eyes within thy locks: thy hair [is] as a flock of goats, that appear from mount Gilead.
Pis.Sal.4.6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému. Pis.Sal.2.17	Pis.4.6 Než zavane den a stíny dají se v běh, vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.	S.of.S.4.6 Until the day break, and the shadows flee away, I will get me to the mountain of myrrh, and to the hill of frankincense.
Pis.Sal.6.3 Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci. Pis.Sal.4.1	Pis.6.3 Krásná jsi, přítelkyně má, jak Tirsa, půvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojsko pod praporci. Zj.21.2	S.of.S.6.3 Thou [art] beautiful, O my love, as Tirzah, comely as Jerusalem, terrible as [an army] with banners.
Pis.Sal.6.12 Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.	Pis.7.1 "Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět." Co na Šulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec!	S.of.S.6.12 Return, return, O Shulamite; return, return, that we may look upon thee. What will ye see in the Shulamite? As it were the company of two armies.
Pis.Sal.7.4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.	Pis.7.5 Tvé hrdlo je jak věž ze slonoviny, tvé oči - rybníky v Chešbónu u brány Batrabímské. Tvůj nos je jak libanónská věž, zkoumavě hledící k Damašku.	S.of.S.7.4 Thy neck [is] as a tower of ivory; thine eyes [like] the fishpools in Heshbon, by the gate of Bathrabbim: thy nose [is] as the tower of Lebanon which looketh toward Damascus.

Názor?

Proroctví Izaiáše proroka Kralický překlad 1613	Izajáš Ekumenický překlad 1985	The Book of Prophet Isaiah King James translation 1611
Iz.1.1 Vidění Izaiáše syna Amosova, kteréž viděl o Judovi a Jeruzalému, za dnů Uziáše, Jotama, Achasa a Ezechiáše, králů Judských.	Iz.1.1 Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.	Isa.1.1 The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, [and] Hezekiah, kings of Judah.
Iz.1.16 Umejte se, očisťte se, odvrzte zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti. Z.34.15	Iz.1.16 Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo.	Isa.1.16 Wash you, make you clean; put away the evil of your doings from before mine eyes; cease to do evil;
Iz.1.18 Poďtež nu, a poukažme [sobě, ] praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou. Iz.43.25	Iz.1.18 Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.	Isa.1.18 Come now, and let us reason together, saith the LORD: though your sins be as scarlet, they shall be as white as snow; though they be red like crimson, they shall be as wool.
Iz.2.1 Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.	Iz.2.1 Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův.	Isa.2.1 The word that Isaiah the son of Amoz saw concerning Judah and Jerusalem.
Iz.2.2 I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové. Iz.56.7; Mich.4.1	Iz.2.2 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody.	Isa.2.2 And it shall come to pass in the last days, [that] the mountain of the LORD'S house shall be established in the top of the mountains, and shall be exalted above the hills; and all nations shall flow unto it.
Iz.2.3 A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.	Iz.2.3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: "Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit." Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.	Isa.2.3 And many people shall go and say, Come ye, and let us go up to the mountain of the LORD, to the house of the God of Jacob; and he will teach us of his ways, and we will walk in his paths: for out of Zion shall go forth the law, and the word of the LORD from Jerusalem.
Iz.2.8 Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.	Iz.2.8 Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty.	Isa.2.8 Their land also is full of idols; they worship the work of their own hands, that which their own fingers have made:
Iz.4.1 I chopí se sedm žen muže jednoho v ten den, a řeknou: Chléb svůj jísti budeme, a rouchem svým se odívati, toliko ať po tobě se jmenujeme; odejmi pohanění naše.	Iz.4.1 Sedm žen se chytí jednoho muže v onen den. Řeknou: "Budeme jíst vlastní chléb a odívat se vlastními šaty, jenom ať se jmenujeme tvým jménem, zbav nás naší potupy."	Isa.4.1 And in that day seven women shall take hold of one man, saying, We will eat our own bread, and wear our own apparel: only let us be called by thy name, to take away our reproach.
Iz.4.2 V ten den bude výstřelek Hospodinův ušlechtilý a slavný, a plod země výtečný a krásný, [totiž] ti, kteříž zachováni budou z Izraele. Iz.11.1	Iz.4.2 V onen den bude výhonek Hospodinův chloubou a slávou, plod země důstojností a okrasou pro ty z Izraele, kdo vyvázli. Zach.3.8	Isa.4.2 In that day shall the branch of the LORD be beautiful and glorious, and the fruit of the earth [shall be] excellent and comely for them that are escaped of Israel.
Iz.5.10 Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer vydá efi.	Iz.5.10 Deset jiter vinice vydá jediný bat a chómer osevu vydá jedinou éfu."	Isa.5.10 Yea, ten acres of vineyard shall yield one bath, and the seed of an homer shall yield an ephah.
Iz.5.14 Pročež rozšířilo [i] peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá, i sstoupí [do něho] slavní její a množství její, i hluk její, i ti, kteříž se veselí v ní.	Iz.5.14 Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot.	Isa.5.14 Therefore hell hath enlarged herself, and opened her mouth without measure: and their glory, and their multitude, and their pomp, and he that rejoiceth, shall descend into it.
Iz.5.20 Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké.	Iz.5.20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!	Isa.5.20 Woe unto them that call evil good, and good evil; that put darkness for light, and light for darkness; that put bitter for sweet, and sweet for bitter!
Iz.5.21 Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní. Prisl.3.7; R.12.17	Iz.5.21 Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou.	Isa.5.21 Woe unto [them that are] wise in their own eyes, and prudent in their own sight!
Iz.6.1 Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.	Iz.6.1 Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.	Isa.6.1 In the year that king Uzziah died I saw also the Lord sitting upon a throne, high and lifted up, and his train filled the temple.
Iz.6.2 Serafínové stáli nad ním. Šest křídel měl každý z nich: dvěma zakrýval tvář svou, a dvěma přikrýval nohy své, a dvěma létal. II M.3.6	Iz.6.2 Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel.	Isa.6.2 Above it stood the seraphims: each one had six wings; with twain he covered his face, and with twain he covered his feet, and with twain he did fly.
Iz.6.3 A volal jeden k druhému, říkaje: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plná jest všecka země slávy jeho. Zj.4.8	Iz.6.3 Volali jeden k druhému: "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy."	Isa.6.3 And one cried unto another, and said, Holy, holy, holy, [is] the LORD of hosts: the whole earth [is] full of his glory.
Iz.6.4 A pohnuly se podvoje veřejí od hlasu volajícího, a dům plný byl dymu.	Iz.6.4 Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem.	Isa.6.4 And the posts of the door moved at the voice of him that cried, and the house was filled with smoke.
Iz.6.5 I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, [a] že krále Hospodina zástupů viděly oči mé.	Iz.6.5 I řekl jsem: "Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů."	Isa.6.5 Then said I, Woe [is] me! for I am undone; because I [am] a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people of unclean lips: for mine eyes have seen the King, the LORD of hosts.
Iz.6.6 I přiletěl ke mně jeden z serafínů, maje v ruce své uhel řeřavý, kleštěmi vzatý z oltáře,	Iz.6.6 Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře,	Isa.6.6 Then flew one of the seraphims unto me, having a live coal in his hand, [which] he had taken with the tongs from off the altar:
Iz.6.7 A dotekl se úst mých, a řekl: Aj hle, dotekl se [uhel] tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest.	Iz.6.7 dotkl se mých úst a řekl: "Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen."	Isa.6.7 And he laid [it] upon my mouth, and said, Lo, this hath touched thy lips; and thine iniquity is taken away, and thy sin purged.
Iz.6.9 On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte. Mat.13.13-14; Mark.4.12; Luk.8.10; Jan.12.40; Sk.28.26; R.11.8	Iz.6.9 Odpověděl: "Jdi a řekni tomuto lidu: "Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, dívejte, nic nepoznáte."	Isa.6.9 And he said, Go, and tell this people, Hear ye indeed, but understand not; and see ye indeed, but perceive not.
Iz.6.10 Zatvrď srdce lidu toho, a uši jeho zacpej, a oči jeho zavři, aby neviděl očima svýma, a ušima svýma neslyšel, a srdcem svým nerozuměl, a neobrátil se, a nebyl uzdraven.	Iz.6.10 Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven."	Isa.6.10 Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and convert, and be healed.
Iz.7.3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,	Iz.7.3 Hospodin řekl Izajášovi: "Vyjdi Achazovi naproti ty a tvůj syn Šearjašúb na konec strouhy z Horního rybníka, na silnici k Poli valchářovu.	Isa.7.3 Then said the LORD unto Isaiah, Go forth now to meet Ahaz, thou, and Shearjashub thy son, at the end of the conduit of the upper pool in the highway of the fuller's field;
Iz.7.13 Tedy řekl [prorok:] Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?	Iz.7.13 I řekl Izajáš: "Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha?	Isa.7.13 And he said, Hear ye now, O house of David; [Is it] a small thing for you to weary men, but will ye weary my God also?
Iz.7.14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. Mat.1.23; Luk.1.31	Iz.7.14 Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).	Isa.7.14 Therefore the Lord himself shall give you a sign; Behold, a virgin shall conceive, and bear a son, and shall call his name Immanuel.
Iz.7.15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.	Iz.7.15 Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.	Isa.7.15 Butter and honey shall he eat, that he may know to refuse the evil, and choose the good.
Iz.8.14 A budeť [vám i] svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou [i] obyvatelům Jeruzalémským. Luk.2.34	Iz.8.14 Vám bude svatyní, ale oběma domům izraelským kamenem úrazu a skálou, o kterou budou klopýtat, bude osidlem a léčkou obyvatelům Jeruzaléma.	Isa.8.14 And he shall be for a sanctuary; but for a stone of stumbling and for a rock of offence to both the houses of Israel, for a gin and for a snare to the inhabitants of Jerusalem.
Iz.8.15 I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.	Iz.8.15 Mnozí z nich klopýtnou, padnou a roztříští se, uvíznou v léčce a chytí se.	Isa.8.15 And many among them shall stumble, and fall, and be broken, and be snared, and be taken.
Iz.8.18 Aj, já a dítky, kteréž mi dal Hospodin, na znamení a zázraky v Izraeli od Hospodina zástupů, kterýž přebývá na hoře Sion. Zid.2.13	Iz.8.18 Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli znameními a zázraky od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijónu.	Isa.8.18 Behold, I and the children whom the LORD hath given me [are] for signs and for wonders in Israel from the LORD of hosts, which dwelleth in mount Zion.
Iz.9.1 A však ne [tak obklíčí] mrákota té [země, ] kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv [nepřítel] dotkl země Zabulon a země Neftalím, [ani jako] potom, [když více] obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou. Iz.42.7; Mat.4.15-16; Luk.1.79	Iz.8.23 Avšak tato sklíčená země ponurá nezůstane. Jako zprvu byla země Zabulón a země Neftalí zlehčena, tak nakonec bude přivedena ke cti s Přímořím a Zajordáním i Galileou pronárodů. Z.107.10	Isa.9.1 Nevertheless the dimness [shall] not [be] such as [was] in her vexation, when at the first he lightly afflicted the land of Zebulun and the land of Naphtali, and afterward did more grievously afflict [her by] the way of the sea, beyond Jordan, in Galilee of the nations.
Iz.9.2 [Nebo] lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, [a] bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.	Iz.9.1 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.	Isa.9.2 The people that walked in darkness have seen a great light: they that dwell in the land of the shadow of death, upon them hath the light shined.
Iz.9.6 Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. Luk.1.31-32; Jan.3.16	Iz.9.5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." II Sam.7.12; Iz.11.1-5	Isa.9.6 For unto us a child is born, unto us a son is given: and the government shall be upon his shoulder: and his name shall be called Wonderful, Counsellor, The mighty God, The everlasting Father, The Prince of Peace.
Iz.9.7 K rozmnožování [pak] toho knížetství a pokoje, [jemuž] nebude konce, [sedne] na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.	Iz.9.6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.	Isa.9.7 Of the increase of [his] government and peace [there shall be] no end, upon the throne of David, and upon his kingdom, to order it, and to establish it with judgment and with justice from henceforth even for ever. The zeal of the LORD of hosts will perform this.
Iz.10.17 Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne.	Iz.10.17 Světlo Izraelovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. Ten bude hořet a pozře její křoví a bodláčí v jediný den.	Isa.10.17 And the light of Israel shall be for a fire, and his Holy One for a flame: and it shall burn and devour his thorns and his briers in one day;
Iz.10.21 Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému.	Iz.10.21 Pozůstatek se vrátí, pozůstatek Jákoba, k Bohu - bohatýru.	Isa.10.21 The remnant shall return, [even] the remnant of Jacob, unto the mighty God.
Iz.10.22 Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost. Oz.1.10	Iz.10.22 Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jak mořského písku, vrátí se k němu jen pozůstatek. Je rozhodnut skoncovat, jako záplava se valí spravedlnost. R.9.27	Isa.10.22 For though thy people Israel be as the sand of the sea, [yet] a remnant of them shall return: the consumption decreed shall overflow with righteousness.
Iz.10.27 I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného.	Iz.10.27 V onen den ti spadne z ramen její břímě a její jho z šíje, jho se z tebe sesmekne jak po oleji.	Isa.10.27 And it shall come to pass in that day, [that] his burden shall be taken away from off thy shoulder, and his yoke from off thy neck, and the yoke shall be destroyed because of the anointing.
Iz.11.1 Ale vyjdeť proutek z pařezu Izai, a výstřelek z kořenů jeho vyroste, [a] ovoce ponese. Sk.13.23; R.15.12	Iz.11.1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.	Isa.11.1 And there shall come forth a rod out of the stem of Jesse, and a Branch shall grow out of his roots:
Iz.11.2 Na němž odpočine Duch Hospodinův, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly. Duch umění a bázně Hospodinovy.	Iz.11.2 Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.	Isa.11.2 And the spirit of the LORD shall rest upon him, the spirit of wisdom and understanding, the spirit of counsel and might, the spirit of knowledge and of the fear of the LORD;
Iz.11.4 Ale souditi bude chudé podlé spravedlnosti, a v pravosti trestati tiché v zemi. Bíti zajisté bude zemi holí úst svých, a duchem rtů svých zabije bezbožného. Iz.49.2; II Tes.2.8	Iz.11.4 nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých rtů usmrtí svévolníka.	Isa.11.4 But with righteousness shall he judge the poor, and reprove with equity for the meek of the earth: and he shall smite the earth with the rod of his mouth, and with the breath of his lips shall he slay the wicked.
Iz.11.5 Nebo spravedlnost bude pasem bedr jeho, a pravda přepásaním ledví jeho.	Iz.11.5 Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.	Isa.11.5 And righteousness shall be the girdle of his loins, and faithfulness the girdle of his reins.
Iz.11.8 A lítý had nad děrou pohrávati bude s dítětem prsí požívajícím, a to, kteréž ostaveno jest, směle sáhne rukou svou do díry bazališkovy.	Iz.11.8 Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.	Isa.11.8 And the sucking child shall play on the hole of the asp, and the weaned child shall put his hand on the cockatrice' den.
Iz.11.10 A budeť v ten den, že na kořen Izai, kterýž stane za korouhev národům, pohané pilně ptáti se budou; nebo odpočívání jeho bude slavné. R.15.12; Mat.11.29	Iz.11.10 V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.	Isa.11.10 And in that day there shall be a root of Jesse, which shall stand for an ensign of the people; to it shall the Gentiles seek: and his rest shall be glorious.
Iz.12.2 Aj, Bůh silný spasení mé, doufati budu, a nebudu se strašiti; nebo síla má a píseň a spasení mé [jest] Bůh Hospodin. II M.15.2	Iz.12.2 Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou."	Isa.12.2 Behold, God [is] my salvation; I will trust, and not be afraid: for the LORD JEHOVAH [is] my strength and [my] song; he also is become my salvation.
Iz.12.4 A řeknete v ten den: Oslavujte Hospodina, vzývejte jméno jeho, známé čiňte mezi lidmi skutky jeho, připomínejte, že vyvýšené jest jméno jeho. I Par.16.8; Z.105.1	Iz.12.4 V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.	Isa.12.4 And in that day shall ye say, Praise the LORD, call upon his name, declare his doings among the people, make mention that his name is exalted.
Iz.13.10 Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého. Mat.24.29; Luk.21.25	Iz.13.10 Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem, slunce se při svém východu zatmí, měsíc svým světlem nezazáří. Ezech.32.7; Joel.2.10	Isa.13.10 For the stars of heaven and the constellations thereof shall not give their light: the sun shall be darkened in his going forth, and the moon shall not cause her light to shine.
Iz.14.9 [I] peklo zespod zbouřilo se pro tebe, k vyjití vstříc přicházejícímu tobě vzbudilo pro tě mrtvé, všecka knížata země; kázalo vyvstati z stolic jejich [i] všechněm králům národů.	Iz.14.9 I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno, čeká na tvůj příchod, probudilo kvůli tobě přízraky, všech vojevůdců země. Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.	Isa.14.9 Hell from beneath is moved for thee to meet [thee] at thy coming: it stirreth up the dead for thee, [even] all the chief ones of the earth; it hath raised up from their thrones all the kings of the nations.
Iz.14.11 Svrženať jest do pekla pýcha tvá, [i] zvuk hudebných nástrojů tvých; moli tobě podestláno, a červi tě přikrývají.	Iz.14.11 Do podsvětí byla svržena tvá pýcha, hlučný zvuk tvých harf. Máš ustláno na hnilobě, přikrývku máš z červů."	Isa.14.11 Thy pomp is brought down to the grave, [and] the noise of thy viols: the worm is spread under thee, and the worms cover thee.
Iz.14.12 Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.	Iz.14.12 Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů!	Isa.14.12 How art thou fallen from heaven, O Lucifer, son of the morning! [how] art thou cut down to the ground, which didst weaken the nations!
Iz.14.13 Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční. II Tes.2.4	Iz.14.13 A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Ezech.28.14	Isa.14.13 For thou hast said in thine heart, I will ascend into heaven, I will exalt my throne above the stars of God: I will sit also upon the mount of the congregation, in the sides of the north:
Iz.14.14 Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.	Iz.14.14 Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit."	Isa.14.14 I will ascend above the heights of the clouds; I will be like the most High.
Iz.14.15 A ty pak stržen jsi až do pekla, [pryč] na stranu do jámy. Iz.30.33	Iz.14.15 Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!	Isa.14.15 Yet thou shalt be brought down to hell, to the sides of the pit.
Iz.14.16 Ti, kdož tě uzří, za tebou se ohlédati, [a] tebe spatřovati budou, [říkajíce:] To-liž jest ten muž, kterýž nepokojil zemi, a pohyboval královstvími,	Iz.14.16 Kdo tě uvidí, budou se dívat a divit: "To je ten muž, který zneklidňoval zemi a otřásal královstvími?	Isa.14.16 They that see thee shall narrowly look upon thee, [and] consider thee, [saying, Is] this the man that made the earth to tremble, that did shake kingdoms;
Iz.16.7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, [a říkati:] Jižť jsou zkaženi.	Iz.16.7 Proto bude Moáb kvílet nad Moábem, všichni budou kvílet. Touhou po kírcharesetských hrozinkových koláčích budou vzdychat úplně zdeptáni.	Isa.16.7 Therefore shall Moab howl for Moab, every one shall howl: for the foundations of Kirhareseth shall ye mourn; surely [they are] stricken.
Iz.19.13 Zbláznila se knížata Soan, podvedena jsou knížata Nof, svedli Egypt přednější [v] pokolení jeho.	Iz.19.13 Pošetile si počínají sóanští velmožové, velmožové memfidští propadli klamu. Zavedli Egypt na scestí ti, kdo byli pilířem jeho kmenů,	Isa.19.13 The princes of Zoan are become fools, the princes of Noph are deceived; they have also seduced Egypt, [even they that are] the stay of the tribes thereof.
Iz.22.22 A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře. Job.12.14; Zj.3.7	Iz.22.22 Na jeho rameno vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.	Isa.22.22 And the key of the house of David will I lay upon his shoulder; so he shall open, and none shall shut; and he shall shut, and none shall open.
Iz.24.21 I stane se v ten den, navštíví Hospodin vojsko vysoké na výsosti, též i krále zemské na zemi.	Iz.24.21 V onen den Hospodin ztrestá nebeský zástup na výšině i pozemské krále na zemi.	Isa.24.21 And it shall come to pass in that day, [that] the LORD shall punish the host of the high ones [that are] on high, and the kings of the earth upon the earth.
Iz.24.23 I zahanbí se měsíc, a zastydí slunce, když kralovati bude Hospodin zástupů na hoře Sion, a v Jeruzalémě, a před starci svými slavně.	Iz.24.23 Zardí se bledá luna, zastydí se žárné slunko, až se Hospodin zástupů ujme kralování na hoře Sijónu a v Jeruzalémě před svými staršími v slávě.	Isa.24.23 Then the moon shall be confounded, and the sun ashamed, when the LORD of hosts shall reign in mount Zion, and in Jerusalem, and before his ancients gloriously.
Iz.25.8 Sehltí i [smrt] u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; (nebo Hospodin mluvil). I Kor.15.54-55; Zj.7.17	Iz.25.8 Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.	Isa.25.8 He will swallow up death in victory; and the Lord GOD will wipe away tears from off all faces; and the rebuke of his people shall he take away from off all the earth: for the LORD hath spoken [it].
Iz.26.9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.	Iz.26.9 Má duše v noci po tobě touží, můj duch ve mně za úsvitu tebe hledá. Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.	Isa.26.9 With my soul have I desired thee in the night; yea, with my spirit within me will I seek thee early: for when thy judgments [are] in the earth, the inhabitants of the world will learn righteousness.
Iz.26.11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu [tvému;] nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.	Iz.26.11 Hospodine, ruka tvá je pozvednuta, a oni to přehlížejí. Ale zahanbeni spatří, jak ty horlíš pro svůj lid; tvé protivníky pozře oheň.	Isa.26.11 LORD, [when] thy hand is lifted up, they will not see: [but] they shall see, and be ashamed for [their] envy at the people; yea, the fire of thine enemies shall devour them.
Iz.26.19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá [jako] rosa [na] bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš. Ezech.37.5	Iz.26.19 Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů.	Isa.26.19 Thy dead [men] shall live, [together with] my dead body shall they arise. Awake and sing, ye that dwell in dust: for thy dew [is as] the dew of herbs, and the earth shall cast out the dead.
Iz.27.1 V ten den navštíví Hospodin mečem svým přísným, velikým a mocným Leviatana, hada dlouhého, a Leviatana, hada stočilého, a zabije draka, kterýž [jest] v moři. Job.26.13; Iz.24.21	Iz.27.1 V onen den Hospodin ztrestá svým tvrdým, velkým a pevným mečem livjátana, hada útočného, livjátana, hada svinutého; zabije draka v moři. Z.74.14	Isa.27.1 In that day the LORD with his sore and great and strong sword shall punish leviathan the piercing serpent, even leviathan that crooked serpent; and he shall slay the dragon that [is] in the sea.
Iz.28.16 Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti. Z.118.22; Mat.21.42; Sk.4.11; R.10.11; I Petr.2.6	Iz.28.16 Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.	Isa.28.16 Therefore thus saith the Lord GOD, Behold, I lay in Zion for a foundation a stone, a tried stone, a precious corner [stone], a sure foundation: he that believeth shall not make haste.
Iz.28.21 Nebo jako na hoře Perazim povstane Hospodin, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj. II Sam.5.20; I Par.14.11	Iz.28.21 Jako na hoře Perasímu povstane Hospodin, chvět se bude země jak v dolině Gibeónské. Vykoná své dílo, dílo jemu nevlastní, udělá svou práci, práci jemu cizí.	Isa.28.21 For the LORD shall rise up as [in] mount Perazim, he shall be wroth as [in] the valley of Gibeon, that he may do his work, his strange work; and bring to pass his act, his strange act.
Iz.29.1 Běda Arieli, Arieli městu, [v kterémž] bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky.	Iz.29.1 Běda tobě, Aríeli, Aríeli, město, v němž se utábořil David! Jen pokračuje rok za rokem, ať probíhá koloběh svátků,	Isa.29.1 Woe to Ariel, to Ariel, the city [where] David dwelt! Add ye year to year; let them kill sacrifices.
Iz.29.13 Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá:	Iz.29.13 Panovník praví: "Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,	Isa.29.13 Wherefore the Lord said, Forasmuch as this people draw near [me] with their mouth, and with their lips do honour me, but have removed their heart far from me, and their fear toward me is taught by the precept of men:
Iz.29.16 Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl?	Iz.29.16 Je to vaše převrácenost, jestliže je hrnčíř oceňován stejně jako hlína. Což říká dílo tom, kdo je udělal: "On mě neudělal"? Což výtvor řekne o svém tvůrci: "On ničemu nerozumí"?	Isa.29.16 Surely your turning of things upside down shall be esteemed as the potter's clay: for shall the work say of him that made it, He made me not? or shall the thing framed say of him that framed it, He had no understanding?
Iz.30.33 Nebo připraveno jest již dávno peklo, také i samému králi připraveno jest. Hluboké [a] široké [je] učinil, hranic jeho, ohně a dříví mnoho; dmýchání Hospodinovo jako potok siry je zapaluje.	Iz.30.33 Neboť odedávna je už připraven Tófet, žároviště hluboké a široké, i pro krále. Na jeho hranici je mnoho ohně a dříví, jako proud síry je zapálí dech Hospodinův.	Isa.30.33 For Tophet [is] ordained of old; yea, for the king it is prepared; he hath made [it] deep [and] large: the pile thereof [is] fire and much wood; the breath of the LORD, like a stream of brimstone, doth kindle it.
Iz.33.10 Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.	Iz.33.10 "Nyní povstanu," praví Hospodin, "nyní se vyvýším, nyní se zvednu!"	Isa.33.10 Now will I rise, saith the LORD; now will I be exalted; now will I lift up myself.
Iz.34.4 Chřadnouti bude i všecko vojsko nebeské, a svinuta budou nebesa jako kniha, a všecko vojsko jejich sprchne, jako prší list s vinného kmene, a jako nezralé ovoce s fíku.	Iz.34.4 Rozkladu propadne všechen nebeský zástup: nebesa se svinou jako kniha a všechen jejich zástup bude padat, jako opadává listí z vinné révy a padavče z fíkovníku. Zj.6.13	Isa.34.4 And all the host of heaven shall be dissolved, and the heavens shall be rolled together as a scroll: and all their host shall fall down, as the leaf falleth off from the vine, and as a falling [fig] from the fig tree.
Iz.35.5 Tehdáž otevrou se oči slepých, otevrou se též i uši hluchých. Luk.7.22	Iz.35.5 Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých.	Isa.35.5 Then the eyes of the blind shall be opened, and the ears of the deaf shall be unstopped.
Iz.35.8 Bude také tam silnice a cesta, kteráž cestou svatou slouti bude. Nepůjde po ní nečistý, ale bude samých těchto; [tou] cestou jdoucí i nejhloupější nezbloudí. Jan.14.6	Iz.35.8 Bude tam silnice a cesta a ta se bude nazývat cestou svatou. Nebude se po ní ubírat nečistý, bude jen pro lid Boží. Kdo půjde po této cestě, nezbloudí, i kdyby to byli pošetilci. Iz.56.5-8	Isa.35.8 And an highway shall be there, and a way, and it shall be called The way of holiness; the unclean shall not pass over it; but it [shall be] for those: the wayfaring men, though fools, shall not err [therein].
Iz.40.3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho. Mat.3.3	Iz.40.3 Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Luk.3.4; Jan.1.23	Isa.40.3 The voice of him that crieth in the wilderness, Prepare ye the way of the LORD, make straight in the desert a highway for our God.
Iz.40.5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.	Iz.40.5 I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa."	Isa.40.5 And the glory of the LORD shall be revealed, and all flesh shall see [it] together: for the mouth of the LORD hath spoken [it].
Iz.40.8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky. Z.119.89	Iz.40.8 Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky." Luk.21.33	Isa.40.8 The grass withereth, the flower fadeth: but the word of our God shall stand for ever.
Iz.40.10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním. Iz.62.11	Iz.40.10 Panovník Hospodin přichází s močí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.	Isa.40.10 Behold, the Lord GOD will come with strong [hand], and his arm shall rule for him: behold, his reward [is] with him, and his work before him.
Iz.40.26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, [a] všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne. Z.147.4	Iz.40.26 "K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?" Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna. I M.1.14	Isa.40.26 Lift up your eyes on high, and behold who hath created these [things], that bringeth out their host by number: he calleth them all by names by the greatness of his might, for that [he is] strong in power; not one faileth.
Iz.40.31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.	Iz.40.31 Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.	Isa.40.31 But they that wait upon the LORD shall renew [their] strength; they shall mount up with wings as eagles; they shall run, and not be weary; [and] they shall walk, and not faint.
Iz.41.10 Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.	Iz.41.10 Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.	Isa.41.10 Fear thou not; for I [am] with thee: be not dismayed; for I [am] thy God: I will strengthen thee; yea, I will help thee; yea, I will uphold thee with the right hand of my righteousness.
Iz.42.1 Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má.¨Ducha svého dám jemu, [onť] soud národům vynášeti bude. Iz.11.2; Mat.3.17; Mat.12.18; Jan.3.34	Iz.42.1 "Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Iz.49.2-6; Iz.53.3-12	Isa.42.1 Behold my servant, whom I uphold; mine elect, [in whom] my soul delighteth; I have put my spirit upon him: he shall bring forth judgment to the Gentiles.
Iz.42.2 Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho. Zach.9.9	Iz.42.2 Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici.	Isa.42.2 He shall not cry, nor lift up, nor cause his voice to be heard in the street.
Iz.42.5 Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní. Sk.17.25	Iz.42.5 Toto praví Bůh Hospodin, který stvořil nebesa a roztáhl je, zemi překlenul i s tím, co na ní vzchází, jenž dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí:	Isa.42.5 Thus saith God the LORD, he that created the heavens, and stretched them out; he that spread forth the earth, and that which cometh out of it; he that giveth breath unto the people upon it, and spirit to them that walk therein:
Iz.42.6 Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, [a] za světlo národům, Iz.49.6; Sk.13.47	Iz.42.6 "Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům,	Isa.42.6 I the LORD have called thee in righteousness, and will hold thine hand, and will keep thee, and give thee for a covenant of the people, for a light of the Gentiles;
Iz.42.7 Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, [a] z vězení ty, kteříž sedí ve tmách. Iz.9.2; Iz.35.5; Iz.61.1	Iz.42.7 abys otvíral slepé oči, abys vyváděl vězně ze žaláře, z věznic ty, kdo sedí v temnotě.	Isa.42.7 To open the blind eyes, to bring out the prisoners from the prison, [and] them that sit in darkness out of the prison house.
Iz.43.5 Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě.	Iz.43.5 Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu.	Isa.43.5 Fear not: for I [am] with thee: I will bring thy seed from the east, and gather thee from the west;
Iz.43.25 Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám. Mat.6.12; Mark.2.7	Iz.43.25 Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. Jer.31.34	Isa.43.25 I, [even] I, [am] he that blotteth out thy transgressions for mine own sake, and will not remember thy sins.
Iz.44.3 Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé. Joel.2.28; Jan.7.38; Sk.2.17	Iz.44.3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.	Isa.44.3 For I will pour water upon him that is thirsty, and floods upon the dry ground: I will pour my spirit upon thy seed, and my blessing upon thine offspring:
Iz.44.6 Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.	Iz.44.6 Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.	Isa.44.6 Thus saith the LORD the King of Israel, and his redeemer the LORD of hosts; I [am] the first, and I [am] the last; and beside me [there is] no God.
Iz.44.22 Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil. Iz.1.18; Iz.43.25	Iz.44.22 Zaženu tvou nevěru jak mračno a jako oblak tvé hříchy. Navrať se ke mně, já tě vykoupím."	Isa.44.22 I have blotted out, as a thick cloud, thy transgressions, and, as a cloud, thy sins: return unto me; for I have redeemed thee.
Iz.45.7 Kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko.	Iz.45.7 Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci."	Isa.45.7 I form the light, and create darkness: I make peace, and create evil: I the LORD do all these [things].
Iz.45.17 [Ale] Izrael spasen bude skrze Hospodina spasením věčným. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na věky věků.	Iz.45.17 Izrael je spasen Hospodinem spásou věčnou. Stydět a hanbit se nebudete navěky, nikdy.	Isa.45.17 [But] Israel shall be saved in the LORD with an everlasting salvation: ye shall not be ashamed nor confounded world without end.
Iz.45.23 Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, [a] přisahati každý jazyk, Iz.55.11; R.14.11; Filip.2.10	Iz.45.23 Při sobě samém jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se zpět nenavrátí. Přede mnou každý klesne na kolena a každý jazyk odpřisáhne:	Isa.45.23 I have sworn by myself, the word is gone out of my mouth [in] righteousness, and shall not return, That unto me every knee shall bow, every tongue shall swear.
Iz.47.4 [Praví] vykupitel náš, jehož jméno jest Hospodin zástupů, Svatý Izraelský.	Iz.47.4 Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů.	Isa.47.4 [As for] our redeemer, the LORD of hosts [is] his name, the Holy One of Israel.
Iz.48.12 Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední. Iz.44.6; Zj.1.17; Zj.22.13	Iz.48.12 Poslouchej mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já, já jsem ten první, já jsem i poslední.	Isa.48.12 Hearken unto me, O Jacob and Israel, my called; I [am] he; I [am] the first, I also [am] the last.
Iz.48.13 Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.	Iz.48.13 Ano, moje ruka založila zemi, má pravice nebesa rozvinula; zavolám-li na ně, stanou tady spolu.	Isa.48.13 Mine hand also hath laid the foundation of the earth, and my right hand hath spanned the heavens: [when] I call unto them, they stand up together.
Iz.48.21 Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody. Iz.49.10; II M.17.6	Iz.48.21 Nebudou žíznit, až je povede vyschlými kraji, vodu ze skály jim vyvede jak bystřinu, rozpoltí skálu a v hojnosti potekou vody."	Isa.48.21 And they thirsted not [when] he led them through the deserts: he caused the waters to flow out of the rock for them: he clave the rock also, and the waters gushed out.
Iz.49.2 A učinil ústa má podobná meči ostrému. V stínu ruky své skryl mne, a učiniv ze mne střelu vypulerovanou, v toule svém schoval mne.	Iz.49.2 Učinil má ústa ostrým mečem, skryl mě ve stínu své ruky. Udělal ze mne výborný šíp, ukryl mě ve svém toulci. Zid.4.12; Zj.1.16	Isa.49.2 And he hath made my mouth like a sharp sword; in the shadow of his hand hath he hid me, and made me a polished shaft; in his quiver hath he hid me;
Iz.49.6 I to řekl [Hospodin:] Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země. Iz.10.21; Luk.2.32; Sk.13.47; R.9.27	Iz.49.6 On dále řekl: "Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, aby byl spása má do končin země." Iz.42.6	Isa.49.6 And he said, It is a light thing that thou shouldest be my servant to raise up the tribes of Jacob, and to restore the preserved of Israel: I will also give thee for a light to the Gentiles, that thou mayest be my salvation unto the end of the earth.
Iz.49.10 Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je. Iz.48.21	Iz.49.10 Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár, neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává, a dovede je ke zřídlům vod.	Isa.49.10 They shall not hunger nor thirst; neither shall the heat nor sun smite them: for he that hath mercy on them shall lead them, even by the springs of water shall he guide them.
Iz.49.25 Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím.	Iz.49.25 Ale Hospodin praví toto: "I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutník, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům. Mat.12.29	Isa.49.25 But thus saith the LORD, Even the captives of the mighty shall be taken away, and the prey of the terrible shall be delivered: for I will contend with him that contendeth with thee, and I will save thy children.
Iz.49.26 A nakrmím ty, kteříž tě utiskují, vlastním masem jejich, a jako mstem krví svou se zpijí. I poznáť všeliké tělo, že já Hospodin jsem spasitel tvůj, a vykupitel tvůj [Bůh] silný Jákobův. Iz.51.23	Iz.49.26 Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem, jako moštem se opojí vlastní krví. I pozná všechno tvorstvo, že já Hospodin jsem tvůj spasitel a tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův."	Isa.49.26 And I will feed them that oppress thee with their own flesh; and they shall be drunken with their own blood, as with sweet wine: and all flesh shall know that I the LORD [am] thy Saviour and thy Redeemer, the mighty One of Jacob.
Iz.50.6 Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím [mne,] tváři své neskrývám od pohanění a plvání. Mat.26.67	Iz.50.6 Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.	Isa.50.6 I gave my back to the smiters, and my cheeks to them that plucked off the hair: I hid not my face from shame and spitting.
Iz.51.3 Nebo potěší Hospodin Siona, potěší všech pustin jeho, a učiní poušť jeho přerozkošnou, a pustinu jeho podobnou zahradě Hospodinově. Radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání. Iz.61.3	Iz.51.3 Hospodin potěší Sijón, potěší všechna jeho místa, jež jsou v troskách. Jeho poušť změní, bude jako Eden, jeho pustina jako zahrada Hospodinova. Bude v něm veselí a radost, vzdávání díků a prozpěvování. I M.2.8	Isa.51.3 For the LORD shall comfort Zion: he will comfort all her waste places; and he will make her wilderness like Eden, and her desert like the garden of the LORD; joy and gladness shall be found therein, thanksgiving, and the voice of melody.
Iz.51.6 Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne. Z.19.2; Iz.45.17; Mat.24.35; Mark.13.31; Luk.21.33; Zid.1.10	Iz.51.6 Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá." Z.102.26	Isa.51.6 Lift up your eyes to the heavens, and look upon the earth beneath: for the heavens shall vanish away like smoke, and the earth shall wax old like a garment, and they that dwell therein shall die in like manner: but my salvation shall be for ever, and my righteousness shall not be abolished.
Iz.51.8 Nebo jako roucho zžíře je mol, a jako vlnu zžíře je červ, ale spravedlnost má na věky zůstane, a spasení mé od národu do pronárodu.	Iz.51.8 Moli je sežerou jako roucho, larvy je sežerou jako vlnu, ale má spravedlnost bude tu věčně a moje spása po všechna pokolení."	Isa.51.8 For the moth shall eat them up like a garment, and the worm shall eat them like wool: but my righteousness shall be for ever, and my salvation from generation to generation.
Iz.51.9 Probuď se, probuď se, oblec se v sílu, ó rámě Hospodinovo, probuď se, jako za dnů starodávních [a] národů předešlých. Zdaliž ty nejsi to, kteréžs poplénilo Egypt, [a] ranilo draka?	Iz.51.9 Probuď se, probuď, oděj se mocí, Hospodinova paže! Probuď se jako za dnů dávnověku, za dávných pokolení! Což právě ty jsi neskolila obludu, neproklála draka?	Isa.51.9 Awake, awake, put on strength, O arm of the LORD; awake, as in the ancient days, in the generations of old. [Art] thou not it that hath cut Rahab, [and] wounded the dragon?
Iz.51.10 Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni? II M.14.21	Iz.51.10 Což právě ty jsi nevysušila moře, vody obrovské propastné tůně, a nezvířila v mořských hlubinách cestu, aby vykoupení mohli přejít?	Isa.51.10 [Art] thou not it which hath dried the sea, the waters of the great deep; that hath made the depths of the sea a way for the ransomed to pass over?
Iz.51.15 Jáť jsem zajisté Hospodin Bůh tvůj, kterýž rozděluje moře, jehož vlny zvuk vydávají. Hospodin zástupů jest jméno mé, Iz.54.5	Iz.51.15 "Já Hospodin, tvůj Bůh, vzdouvám moře, až jeho vlny hlučí. - Hospodin zástupů je jeho jméno. - Jer.31.35	Isa.51.15 But I [am] the LORD thy God, that divided the sea, whose waves roared: The LORD of hosts [is] his name.
Iz.51.17 Probuď se, probuď, povstaň, Jeruzaléme, kterýž jsi pil z ruky Hospodinovy kalich prchlivosti jeho, kvasnice z kalicha hrůzy vypil jsi, i vyvážil.	Iz.51.17 Probuď se, probuď, povstaň, jeruzalémská dcero! Pila jsi z Hospodinovy ruky pohár jeho rozhořčení. Ten kalich, pohár závrati, jsi vypila až do dna.	Isa.51.17 Awake, awake, stand up, O Jerusalem, which hast drunk at the hand of the LORD the cup of his fury; thou hast drunken the dregs of the cup of trembling, [and] wrung [them] out.
Iz.51.22 Takto praví Pán tvůj, Hospodin a Bůh tvůj, vedoucí při lidu svého: Aj, beru z ruky tvé kalich hrůzy, [i] kvasnice kalicha prchlivosti mé, nebudeš ho píti více.	Iz.51.22 Toto praví tvůj Panovník Hospodin, tvůj Bůh, jenž vede spor svého lidu: " Hle, beru ti z rukou ten pohár závrati, ten kalich, pohár mého rozhořčení; už nikdy z něho nebudeš pít.	Isa.51.22 Thus saith thy Lord the LORD, and thy God [that] pleadeth the cause of his people, Behold, I have taken out of thine hand the cup of trembling, [even] the dregs of the cup of my fury; thou shalt no more drink it again:
Iz.51.23 Ale dám jej do ruky těch, jenž tě ssužují, kteříž říkali duši tvé: Sehni se, ať přes tě přejdeme, jimž jsi podkládala jako zemi hřbet svůj, a jako ulici přecházejícím. Iz.49.26	Iz.51.23 Vkládám jej do ruky těm, kdo tě sužovali, kteří ti poroučeli: >Skloň se, když přicházíme kolem.< A ty jsi musela nastavovat záda, byla jsi jako země, jak ulice těm, kdo po ní chodí."	Isa.51.23 But I will put it into the hand of them that afflict thee; which have said to thy soul, Bow down, that we may go over: and thou hast laid thy body as the ground, and as the street, to them that went over.
Iz.52.7 Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto potěšené věci zvěstuje, [a] ohlašuje pokoj, toho, ješto zvěstuje dobré, ješto káže spasení, [a] mluví k Sionu: Kralujeť Bůh tvůj. Nah.1.15; R.10.15	Iz.52.7 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: "Tvůj Bůh kraluje!"	Isa.52.7 How beautiful upon the mountains are the feet of him that bringeth good tidings, that publisheth peace; that bringeth good tidings of good, that publisheth salvation; that saith unto Zion, Thy God reigneth!
Iz.52.13 Aj, služebníku mému šťastně se povede, vyvýšen, vznešen a zveleben bude velmi. Iz.57.15; Luk.24.26	Iz.52.13 "Hle, můj služebník bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší. Jer.23.5; Luk.24.26	Isa.52.13 Behold, my servant shall deal prudently, he shall be exalted and extolled, and be very high.
Iz.52.15 Tak [zase] skropí národy mnohé, i králové před ním zacpají ústa svá, proto že což jim nebylo vypravováno, [to] uzří, a tomu, o čemž neslýchali, porozumějí. R.15.21	Iz.52.15 Avšak on pokropí mnohé pronárody krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumění tomu, o čem neslyšeli." Iz.65.1	Isa.52.15 So shall he sprinkle many nations; the kings shall shut their mouths at him: for [that] which had not been told them shall they see; and [that] which they had not heard shall they consider.
Iz.53.1 Kdo uvěřil kázaní našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno? Jan.12.38; R.10.16	Iz.53.1 Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?	Isa.53.1 Who hath believed our report? and to whom is the arm of the LORD revealed?
Iz.53.3 Nejpohrdanější [zajisté] a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější, pročež jsme ho za nic nevážili. Mark.9.12	Iz.53.3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.	Isa.53.3 He is despised and rejected of men; a man of sorrows, and acquainted with grief: and we hid as it were [our] faces from him; he was despised, and we esteemed him not.
Iz.53.4 Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, [a] ubit od Boha, i strápen. Mat.8.17	Iz.53.4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.	Isa.53.4 Surely he hath borne our griefs, and carried our sorrows: yet we did esteem him stricken, smitten of God, and afflicted.
Iz.53.5 On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj [vzložena,] a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno. I Petr.2.24	Iz.53.5 Jestliže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.	Isa.53.5 But he [was] wounded for our transgressions, [he was] bruised for our iniquities: the chastisement of our peace [was] upon him; and with his stripes we are healed.
Iz.53.6 Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás. Jan.1.29	Iz.53.6 Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. II Kor.5.21	Isa.53.6 All we like sheep have gone astray; we have turned every one to his own way; and the LORD hath laid on him the iniquity of us all.
Iz.53.7 Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých. Sk.8.32; Mat.26.63	Iz.53.7 Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.	Isa.53.7 He was oppressed, and he was afflicted, yet he opened not his mouth: he is brought as a lamb to the slaughter, and as a sheep before her shearers is dumb, so he openeth not his mouth.
Iz.53.9 Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho, a bohatému, aby byl usmrcen, ješto však nepravosti neučinil, aniž jest [nalezena] lest v ústech jeho. I Petr.2.22	Iz.53.9 Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti. I Jan.3.5	Isa.53.9 And he made his grave with the wicked, and with the rich in his death; because he had done no violence, neither [was any] deceit in his mouth.
Iz.53.10 Taktě se líbilo Hospodinu jej stírati, [a] nemocí trápiti, aby polože duši svou v oběť za hřích, viděl símě [své,] byl dlouhověký, a to, což se líbí Hospodinu, skrze něho šťastně konáno bylo.	Iz.53.10 Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu.	Isa.53.10 Yet it pleased the LORD to bruise him; he hath put [him] to grief: when thou shalt make his soul an offering for sin, he shall see [his] seed, he shall prolong [his] days, and the pleasure of the LORD shall prosper in his hand.
Iz.53.11 Z práce duše své uzří [užitek, jímž] nasycen bude. Známostí svou ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on sám ponese.	Iz.53.11 Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. "Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. Jan.1.29	Isa.53.11 He shall see of the travail of his soul, [and] shall be satisfied: by his knowledge shall my righteous servant justify many; for he shall bear their iniquities.
Iz.53.12 A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl. Mark.15.28; Luk.22.37	Iz.53.12 Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.	Isa.53.12 Therefore will I divide him [a portion] with the great, and he shall divide the spoil with the strong; because he hath poured out his soul unto death: and he was numbered with the transgressors; and he bare the sin of many, and made intercession for the transgressors.
Iz.54.5 Nebo manželem tvým jest Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů, a vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude.	Iz.54.5 Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele; nazývá se Bohem celé země.	Isa.54.5 For thy Maker [is] thine husband; the LORD of hosts [is] his name; and thy Redeemer the Holy One of Israel; The God of the whole earth shall he be called.
Iz.54.7 Na maličkou chvilku poopustil jsem tě, ale v slitování převelikém shromáždím tě.	Iz.54.7 "Na maličký okamžik jsem tě opustil, avšak shromáždím tě v převelikém slitování.	Isa.54.7 For a small moment have I forsaken thee; but with great mercies will I gather thee.
Iz.54.13 Synové pak tvoji všickni vyučení budou od Hospodina, a hojnost pokoje budou míti synové tvoji. Jer.31.34; Jan.6.45	Iz.54.13 Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky; hojnost pokoje zjednám tvým synům.	Isa.54.13 And all thy children [shall be] taught of the LORD; and great [shall be] the peace of thy children.
Iz.55.1 Ej, všickni žízniví, poďte k vodám, i [vy,] kteříž nemáte žádných peněz. Poďte, kupujte a jezte, poďte, pravím, kupujte bez peněz a bez záplaty víno a mléko. Jan.7.37; Zj.22.17	Iz.55.1 "Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko!	Isa.55.1 Ho, every one that thirsteth, come ye to the waters, and he that hath no money; come ye, buy, and eat; yea, come, buy wine and milk without money and without price.
Iz.55.3 Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství Davidova přepevná. Z.89.4; Sk.13.34	Iz.55.3 Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná." II Sam.7.12-16	Isa.55.3 Incline your ear, and come unto me: hear, and your soul shall live; and I will make an everlasting covenant with you, [even] the sure mercies of David.
Iz.55.4 Aj, za svědka národům dal jsem jej, za vůdce a učitele národům. Jan.18.37	Iz.55.4 "Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce.	Isa.55.4 Behold, I have given him [for] a witness to the people, a leader and commander to the people.
Iz.55.5 Aj, národu, k němužs se neznal, povoláš, a národové, kteříž tě neznali, k tobě se sběhnou, pro Hospodina Boha tvého, a Svatého Izraelského, nebo tě oslaví.	Iz.55.5 Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil."	Isa.55.5 Behold, thou shalt call a nation [that] thou knowest not, and nations [that] knew not thee shall run unto thee because of the LORD thy God, and for the Holy One of Israel; for he hath glorified thee.
Iz.55.6 Hledejte Hospodina, pokudž může nalezen býti; vzývejte ho, pokudž blízko jest.	Iz.55.6 Dotazujte se Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte, dokud je blízko. Jer.29.13-14; Amos.5.4	Isa.55.6 Seek ye the LORD while he may be found, call ye upon him while he is near:
Iz.55.11 Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.	Iz.55.11 Tak tomu bude s mým slovem které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal." Mat.5.18	Isa.55.11 So shall my word be that goeth forth out of my mouth: it shall not return unto me void, but it shall accomplish that which I please, and it shall prosper [in the thing] whereto I sent it.
Iz.56.5 Že dám jim v domě svém a mezi zdmi svými místo, a jméno lepší nežli synů a dcer. Jméno věčné dám jim, kteréž nebude vyhlazeno.	Iz.56.5 dám ve svém domě a na svých hradbách památník s jménem lepším než synů a dcer: Dám jim jméno věčné, jež nebude vymýceno."	Isa.56.5 Even unto them will I give in mine house and within my walls a place and a name better than of sons and of daughters: I will give them an everlasting name, that shall not be cut off.
Iz.56.7 Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů. Mat.21.13; Mark.11.17; Luk.19.46	Iz.56.7 přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí, jejich oběti zápalné a obětní hody dojdou na mém oltáři zalíbení. Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy,	Isa.56.7 Even them will I bring to my holy mountain, and make them joyful in my house of prayer: their burnt offerings and their sacrifices [shall be] accepted upon mine altar; for mine house shall be called an house of prayer for all people.
Iz.56.8 Pravíť Panovník Hospodin, kterýž shromažďuje rozehnané Izraelovy: Ještěť shromáždím k němu a k shromážděným jeho. Jan.10.16; Efez.2.13	Iz.56.8 je výrok Panovníka Hospodina, který shromažďuje zahnané z Izraele. Shromáždím k němu ještě další, k těm, kteří už k němu byli shromážděni."	Isa.56.8 The Lord GOD which gathereth the outcasts of Israel saith, Yet will I gather [others] to him, beside those that are gathered unto him.
Iz.57.14 Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého. Iz.40.3; Iz.62.10	Iz.57.14 "Řekne: "Navršte, navršte násep, vyrovnejte cestu, odstraňte mému lidu překážky z cesty!"	Isa.57.14 And shall say, Cast ye up, cast ye up, prepare the way, take up the stumblingblock out of the way of my people.
Iz.57.15 Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano [i] s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha [přebývám,] obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených. Iz.61.1; Luk.4.18	Iz.57.15 Toto praví Vznešený a Vyvýšený, jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý: "Přebývám ve vyvýšennosti a svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných.	Isa.57.15 For thus saith the high and lofty One that inhabiteth eternity, whose name [is] Holy; I dwell in the high and holy [place], with him also [that is] of a contrite and humble spirit, to revive the spirit of the humble, and to revive the heart of the contrite ones.
Iz.58.5 Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, [a] den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu? Zach.7.5	Iz.58.5 Což to je půst, který si přeji? Den, kdy se člověk pokořuje, kdy hlavu sklání jako rákos, žínici obléká a popelem si podestýlá? Dá se toto nazvat postem, dnem, v němž má Hospodin zalíbení? Mat.6.16-18	Isa.58.5 Is it such a fast that I have chosen? a day for a man to afflict his soul? [is it] to bow down his head as a bulrush, and to spread sackcloth and ashes [under him]? wilt thou call this a fast, and an acceptable day to the LORD?
Iz.58.7 Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval. Jan.3.17	Iz.58.7 Cožpak nemá lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi?	Isa.58.7 [Is it] not to deal thy bread to the hungry, and that thou bring the poor that are cast out to thy house? when thou seest the naked, that thou cover him; and that thou hide not thyself from thine own flesh?
Iz.59.2 Ale nepravosti vaše rozloučily vás s Bohem vaším, a hříchové vaši to způsobili, že skryl tvář před vámi, aby neslyšel. Jan.9.31	Iz.59.2 Jsou to právě vaše nepravosti, co vás odděluje od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily jeho tvář před vámi, proto neslyší.	Isa.59.2 But your iniquities have separated between you and your God, and your sins have hid [his] face from you, that he will not hear.
Iz.59.17 Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty [jako] v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm,	Iz.59.17 Oděl se spravedlností jako pancířem a na hlavě má přilbu spásy, oděl se rouchem pomsty, jako pláštěm zahalil se rozhorlením.	Isa.59.17 For he put on righteousness as a breastplate, and an helmet of salvation upon his head; and he put on the garments of vengeance [for] clothing, and was clad with zeal as a cloke.
Iz.59.20 Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin. R.11.26	Iz.59.20 Vykupitel přijde k Sijónu, k těm, kdo se v Jákobovi odvrátili od nevěrnosti, je výrok Hospodinův.	Isa.59.20 And the Redeemer shall come to Zion, and unto them that turn from transgression in Jacob, saith the LORD.
Iz.59.21 Tatoť pak bude smlouva má s nimi, praví Hospodin: Duch můj, kterýž jest v tobě, a slova má, kteráž jsem vložil v ústa tvá, neodejdouť od úst tvých, ani od úst semene tvého, ani od úst potomků semene tvého, praví Hospodin, od tohoto času až na věky. Ezech.36.27; R.10.8	Iz.59.21 "Já pak s nimi uzavřu tuto smlouvu, praví Hospodin: Můj duch, který na tobě spočívá, a má slova, která jsem ti vložil do úst, nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého potomstva ani z úst potomstva tvého potomstva od nynějška až na věky," praví Hospodin.	Isa.59.21 As for me, this [is] my covenant with them, saith the LORD; My spirit that [is] upon thee, and my words which I have put in thy mouth, shall not depart out of thy mouth, nor out of the mouth of thy seed, nor out of the mouth of thy seed's seed, saith the LORD, from henceforth and for ever.
Iz.60.1 Povstaniž, zastkvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou. Efez.5.14	Iz.60.1 "Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva.	Isa.60.1 Arise, shine; for thy light is come, and the glory of the LORD is risen upon thee.
Iz.60.2 Nebo aj, tmy přikryjí zemi, a mrákota národy, ale nad tebou vzejde Hospodin, a sláva jeho nad tebou vidína bude. Iz.9.1-2; Iz.42.7; Mat.4.16; Luk.1.79	Iz.60.2 Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.	Isa.60.2 For, behold, the darkness shall cover the earth, and gross darkness the people: but the LORD shall arise upon thee, and his glory shall be seen upon thee.
Iz.60.3 I budou choditi národové v světle tvém, a králové v blesku, jenž vzejde nad tebou. Iz.49.6; Luk.2.32; Zj.21.24	Iz.60.3 K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde. Iz.2.2	Isa.60.3 And the Gentiles shall come to thy light, and kings to the brightness of thy rising.
Iz.61.1 Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal [rány] skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře, Iz.11.2; Mat.5.3; Luk.4.18	Iz.61.1 Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,	Isa.61.1 The Spirit of the Lord GOD [is] upon me; because the LORD hath anointed me to preach good tidings unto the meek; he hath sent me to bind up the brokenhearted, to proclaim liberty to the captives, and the opening of the prison to [them that are] bound;
Iz.61.2 Abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych těšil všecky kvílící,	Iz.61.2 vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, III M.25.10	Isa.61.2 To proclaim the acceptable year of the LORD, and the day of vengeance of our God; to comfort all that mourn;
Iz.61.3 Abych způsobil [radost] kvílícím Sionským, [a] dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl. Iz.51.3	Iz.61.3 pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je "Stromy spravedlnosti" a "Sadba Hospodinova" k jeho oslavě.	Isa.61.3 To appoint unto them that mourn in Zion, to give unto them beauty for ashes, the oil of joy for mourning, the garment of praise for the spirit of heaviness; that they might be called trees of righteousness, the planting of the LORD, that he might be glorified.
Iz.62.10 Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům. Iz.40.3; Iz.57.14	Iz.62.10 Projděte, projděte branami! Připravte lidu cestu! Vyrovnejte, vyrovnejte silnici! Odstraňte kamení! Zvedněte korouhev nad národy!	Isa.62.10 Go through, go through the gates; prepare ye the way of the people; cast up, cast up the highway; gather out the stones; lift up a standard for the people.
Iz.62.11 Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním. Iz.40.10; Zach.9.9; Mat.21.5; Jan.12.15; Zj.22.12	Iz.62.11 Hle, Hospodin dává slyšet až do dálav země výzvu: "Vyřiďte dceři sijónské: Hle, přináší tvá spása!" Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.	Isa.62.11 Behold, the LORD hath proclaimed unto the end of the world, Say ye to the daughter of Zion, Behold, thy salvation cometh; behold, his reward [is] with him, and his work before him.
Iz.63.10 Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim. Sk.7.51	Iz.63.10 Oni se však vzpírali a trápili jeho svatého ducha, proti se jim změnil v nepřítele, sám bojoval s nimi.	Isa.63.10 But they rebelled, and vexed his holy Spirit: therefore he was turned to be their enemy, [and] he fought against them.
Iz.64.8 Ale již, ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.	Iz.64.8 Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.	Isa.64.8 But now, O LORD, thou [art] our father; we [are] the clay, and thou our potter; and we all [are] the work of thy hand.
Iz.65.1 Dal jsem se najíti těm, kteříž se [na mne] neptávali, nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali, [a] národu, kterýž se nenazýval jménem mým, řekl jsem: Teď jsem, teď jsem. Iz.55.5; R.10.20	Iz.65.1 Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: "Hle, tady jsem, jsem tady" pronárodu, který nevzýval mé jméno.	Isa.65.1 I am sought of [them that] asked not [for me]; I am found of [them that] sought me not: I said, Behold me, behold me, unto a nation [that] was not called by my name.
Iz.65.9 Nebo vyvedu z Jákoba símě, a z Judy toho, kterýž by dědičně obdržel hory mé, i budou ji dědičně držeti vyvolení moji, a služebníci moji bydliti budou tam.	Iz.65.9 Dám vzejít z Jákoba potomstvu a z Judy tomu, kdo dědičně obsadí mé hory. Obsadí je moji vyvolení, budou tam přebývat moji služebníci.	Isa.65.9 And I will bring forth a seed out of Jacob, and out of Judah an inheritor of my mountains: and mine elect shall inherit it, and my servants shall dwell there.
Iz.65.11 Ale vás, kteříž opouštíte Hospodina, kteříž se zapomínáte na horu svatosti mé, kteříž strojíte vojsku tomu stůl, a kteříž vykonáváte tomu počtu oběti,	Iz.65.11 Váš však, kteří opouštíte Hospodina, kdo zapomínáte na jeho svatou horu, kdo strojíte stůl pro bůžka štěstí a pro bůžka osudu naléváte kořeněné víno,	Isa.65.11 But ye [are] they that forsake the LORD, that forget my holy mountain, that prepare a table for that troop, and that furnish the drink offering unto that number.
Iz.65.12 Vás, pravím, sečtu pod meč, tak že všickni vy k zabití na kolena padati budete, proto že, když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil jsem, a neslyšeli jste, ale činili jste to, což zlého jest před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili jste. Iz.66.4	Iz.65.12 vás jsem určil meči, vy všichni se musíte k popravě sklonit, neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali, mluvil jsem, a vy jste neposlouchali, ale konali jste, co je zlé v mých očích, a zvolili jste si, co se mi nelíbí."	Isa.65.12 Therefore will I number you to the sword, and ye shall all bow down to the slaughter: because when I called, ye did not answer; when I spake, ye did not hear; but did evil before mine eyes, and did choose [that] wherein I delighted not.
Iz.65.23 Nebudouť pracovati nadarmo, aniž ploditi budou k strachu; nebo budou símě požehnaných od Hospodina, i potomkové jejich s nimi.	Iz.65.23 Nebudou se namáhat nadarmo a nebudou rodit pro náhlý zánik, neboť jsou potomstvem těch, kdo byli Hospodinem požehnáni, oni i jejich potomci.	Isa.65.23 They shall not labour in vain, nor bring forth for trouble; for they [are] the seed of the blessed of the LORD, and their offspring with them.
Iz.66.1 Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo odpočívání mého? Sk.7.49; Sk.17.24	Iz.66.1 Toto praví Hospodin: "Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí?	Isa.66.1 Thus saith the LORD, The heaven [is] my throne, and the earth [is] my footstool: where [is] the house that ye build unto me? and where [is] the place of my rest?
Iz.66.2 Nebo všecko to ruka má učinila, a [jí] stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým. Iz.57.15; Iz.61.1	Iz.66.2 Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův. Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem."	Isa.66.2 For all those [things] hath mine hand made, and all those [things] have been, saith the LORD: but to this [man] will I look, [even] to [him that is] poor and of a contrite spirit, and trembleth at my word.
Iz.66.3 [Sic jinak] ten, kdož zabijí vola, zabil člověka; kdo zabijí hovádko, psa sťal; kdo obětuje obět suchou, krev sviňskou [obětoval;] kdo kadí kadidlem, dary dával modle. To oni vyvolili na cestách svých, proto že, v ohavnostech svých duše jejich se ochá."	Iz.66.3 Člověk zabíjí v oběť býka i ubíjí člověka, obětuje jehňátko i láme vaz psu, přináší obětní dar i krev z vepřů dává, na připomínku pálí kadidlo i dobrořečí ničemné modle. Oni si vyvolují vlastní cesty, jejich duše si libuje v ohyzdných modlách. I Sam.15.22	Isa.66.3 He that killeth an ox [is as if] he slew a man; he that sacrificeth a lamb, [as if] he cut off a dog's neck; he that offereth an oblation, [as if he offered] swine's blood; he that burneth incense, [as if] he blessed an idol. Yea, they have chosen their own ways, and their soul delighteth in their abominations.
Iz.66.4 I jáť také vyvolím za nešlechetnosti jejich, a to, čehož se strachují, na ně uvedu, proto že, když jsem volal, žádný se neohlásil, když jsem mluvil, neslyšeli, ale činili to, což zlého [jest] před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili. Iz.65.12	Iz.66.4 Já zase vyvolím jejich zvůli a uvedu na ně, čeho se lekají, protože jsem volal, a nikdo neodpovídal, mluvil jsem, a nikdo neposlouchal. Dopouštěli se toho, co je zlé v mých očích, a volili to, co se mi nelíbí."	Isa.66.4 I also will choose their delusions, and will bring their fears upon them; because when I called, none did answer; when I spake, they did not hear: but they did evil before mine eyes, and chose [that] in which I delighted not.
Iz.66.15 Nebo aj, Hospodin v ohni přijde, a jako vichřice budou vozové jeho, aby vypustil v prchlivosti hněv svůj, a žehrání své v plameni ohně.	Iz.66.15 Hle, Hospodin přichází v ohni a jeho vozy jsou jako vichřice, aby vylil hněv svůj v prchlivosti a své hrozby v plamenech ohně.	Isa.66.15 For, behold, the LORD will come with fire, and with his chariots like a whirlwind, to render his anger with fury, and his rebuke with flames of fire.
Iz.66.16 Hospodin, pravím, ohněm mstíti bude, a mečem svým nad všelikým tělem, tak že mnoho bude zbitých [od] Hospodina.	Iz.66.16 Ohněm totiž a mečem povede Hospodin soud s veškerým tvorstvem. Mnoho bude těch, jež Hospodin skolí.	Isa.66.16 For by fire and by his sword will the LORD plead with all flesh: and the slain of the LORD shall be many.
Iz.66.18 Nebo já, když skutkové a myšlení jejich přijdou, shromáždím všecky národy a jazyky. I přijdou, a uzří slávu mou. Jan.17.24	Iz.66.18 "Já zakročím proti jejich činům a úmyslům a shromáždím všechny pronárody a jazyky. I přijdou a spatří mou slávu.	Isa.66.18 For I [know] their works and their thoughts: it shall come, that I will gather all nations and tongues; and they shall come, and see my glory.
Iz.66.19 A položím na ně znamení, a pošli z nich, kteříž zachováni budou, k národům do Tarsu, Pul a Lud, jenž natahují lučiště, do Tubal a Javan, [na] ostrovy daleké, kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy mé. I budou zvěstovati slávu mou mezi národy. Iz.65.1	Iz.66.19 Vložím na ně znamení a ty z nich, kdo vyváznou, vyšlu k pronárodům, do Taršíše, do Púlu a Lúdu, k těm, co natahují lučiště, do Túbalu a do Jávanu, na daleké ostrovy, které zprávu o mně ještě neslyšely ani nespatřily moji slávu; budou hlásat moji slávu mezi pronárody." Mat.28.19	Isa.66.19 And I will set a sign among them, and I will send those that escape of them unto the nations, [to] Tarshish, Pul, and Lud, that draw the bow, [to] Tubal, and Javan, [to] the isles afar off, that have not heard my fame, neither have seen my glory; and they shall declare my glory among the Gentiles.
Iz.66.22 Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním, stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše.	Iz.66.22 "Jako nová nebesa a nová země, které učiním, budou stát přede mnou, je výrok Hospodinův, tak nepohnutelně bude stát vaše potomstvo a vaše jméno.	Isa.66.22 For as the new heavens and the new earth, which I will make, shall remain before me, saith the LORD, so shall your seed and your name remain.
Iz.66.24 A vyjdouce, uzří těla mrtvá lidí těch, kteříž se mi zpronevěřili; nebo červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budouť v ošklivosti všelikému tělu. Mat.3.12; Zj.14.11	Iz.66.24 Až vyjdou, spatří mrtvá těla mužů, kteří mi byli nevěrní. Jejich červ neumírá, jejich oheň neuhasne; budou strašlivou výstrahou všemu tvorstvu." Mark.9.48	Isa.66.24 And they shall go forth, and look upon the carcases of the men that have transgressed against me: for their worm shall not die, neither shall their fire be quenched; and they shall be an abhorring unto all flesh.

Názor?

Proroctví Jeremiáše proroka Kralický překlad 1613	Jeremjáš Ekumenický překlad 1985	The Book of Prophet Jeremiah King James translation 1611
Jer.1.5 Dříve než jsem tě sformoval v životě, znal jsem tebe, a dříve nežlis vyšel z života, posvětil jsem tě, za proroka národům dal jsem tebe.	Jr.1.5 "Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka."	Jer.1.5 Before I formed thee in the belly I knew thee; and before thou camest forth out of the womb I sanctified thee, [and] I ordained thee a prophet unto the nations.
Jer.1.8 Neboj se jich, neboť jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, dí Hospodin. Iz.41.10; Sk.18.9-10	Jr.1.8 Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."	Jer.1.8 Be not afraid of their faces: for I [am] with thee to deliver thee, saith the LORD.
Jer.1.19 Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají proti tobě. Nebo já jsem s tebou, praví Hospodin, abych tě vysvobozoval.	Jr.1.19 Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."	Jer.1.19 And they shall fight against thee; but they shall not prevail against thee; for I [am] with thee, saith the LORD, to deliver thee.
Jer.2.13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.	Jr.2.13 Dvojí zlo spáchal můj li: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží."	Jer.2.13 For my people have committed two evils; they have forsaken me the fountain of living waters, [and] hewed them out cisterns, broken cisterns, that can hold no water.
Jer.3.15 Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.	Jr.3.15 Dám vám pastýře podle svého srdce a ti vás budou pást obezřetně a prozíravě. Jer.23.3; Ezech.34.23	Jer.3.15 And I will give you pastors according to mine heart, which shall feed you with knowledge and understanding.
Jer.4.14 Obmej od nešlechetnosti srdce své, Jeruzaléme, abys vysvobozen byl. Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení marnosti tvé? Iz.1.16	Jr.4.14 Smyj ze svého srdce zlo, Jeruzaléme, a budeš spasen. Jak dlouho budeš v svém nitru přechovávat ničemné myšlenky?	Jer.4.14 O Jerusalem, wash thine heart from wickedness, that thou mayest be saved. How long shall thy vain thoughts lodge within thee?
Jer.4.27 Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.	Jr.4.27 Toto praví Hospodin: "Celá země bude zpustošená, ale neskončím s ní docela.	Jer.4.27 For thus hath the LORD said, The whole land shall be desolate; yet will I not make a full end.
Jer.6.14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.	Jr.6.14 Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: "Pokoj, pokoj!" Ale žádný pokoj není. Ezech.13.10	Jer.6.14 They have healed also the hurt [of the daughter] of my people slightly, saying, Peace, peace; when [there is] no peace.
Jer.6.25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele [a] strach jest vůkol.	Jr.6.25 Nevycházej na pole, nechoď na cestu, nepřítel má meč. Kolkolem děs! Jer.20.3	Jer.6.25 Go not forth into the field, nor walk by the way; for the sword of the enemy [and] fear [is] on every side.
Jer.7.11 Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin. Iz.56.7; Mat.21.13; Mark.11.17; Luk.19.46	Jr.7.11 Což se stal ve vašich očích tento dům, který je nazýván mým jménem, úkrytem lupičů? Hle, také já vidím, je výrok Hospodinův.	Jer.7.11 Is this house, which is called by my name, become a den of robbers in your eyes? Behold, even I have seen [it], saith the LORD.
Jer.7.18 Synové zbírají dříví, a otcové zaněcují oheň, ženy pak zadělávají těsto, aby pekly koláče tvoru nebeskému, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne popouzeli. Jer.44.19	Jr.7.18 Synové sbírají dříví, otcové zapalují ohně a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi.	Jer.7.18 The children gather wood, and the fathers kindle the fire, and the women knead [their] dough, to make cakes to the queen of heaven, and to pour out drink offerings unto other gods, that they may provoke me to anger.
Jer.7.23 Ale toto přikázal jsem jim, řka: Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po vší cestě, kterouž jsem vám přikázal, aby vám dobře bylo. III M.26.12; Jer.24.7; Jer.31.33; Jer.32.38; Ezech.37.27; II Kor.6.16	Jr.7.23 Přikázal jsem jim jedině toto: "Poslouchejte mě a budu vám Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, jak jsem vám přikázal, a povede se vám dobře." Ezech.11.20	Jer.7.23 But this thing commanded I them, saying, Obey my voice, and I will be your God, and ye shall be my people: and walk ye in all the ways that I have commanded you, that it may be well unto you.
Jer.8.11 Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.	Jr.8.11 Těžkou ránu dcery mého lidu léčí lehkovážnými slovy: "Pokoj, pokoj!" Ale žádný pokoj není.	Jer.8.11 For they have healed the hurt of the daughter of my people slightly, saying, Peace, peace; when [there is] no peace.
Jer.9.8 Střela zabíjející [jest] jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své. Z.12.3	Jr.9.7 Šíp, který zabíjí, je jejich jazyk, jejich ústa mluví lstivě. S bližním mluví o pokoji, ale ve svém nitru strojí úklady.	Jer.9.8 Their tongue [is as] an arrow shot out; it speaketh deceit: [one] speaketh peaceably to his neighbour with his mouth, but in heart he layeth his wait.
Jer.9.25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,	Jr.9.24 "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy potrestám všechny, kteří se obřezávají, a přesto jsou neobřezaní:	Jer.9.25 Behold, the days come, saith the LORD, that I will punish all [them which are] circumcised with the uncircumcised;
Jer.10.12 Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.	Jr.10.12 On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.	Jer.10.12 He hath made the earth by his power, he hath established the world by his wisdom, and hath stretched out the heavens by his discretion.
Jer.11.20 Ale ó Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, kterýž zkušuješ ledví i srdce, nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi; nebo jsem tobě zjevil při svou. Z.7.10; Jer.17.10; Jer.20.12	Jr.11.20 Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, ty zkoumáš ledví i srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.	Jer.11.20 But, O LORD of hosts, that judgest righteously, that triest the reins and the heart, let me see thy vengeance on them: for unto thee have I revealed my cause.
Jer.14.14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám. Jer.23.16; Mat.7.15	Jr.14.14 Hospodin mi řekl: "Ti proroci prorokují mým jménem klam. Neposlal jsem je a nepřikázal jsem jim to a nemluvil jsem k nim. Prorokuji vám klamné vidění, nicotnou věštbu a lest vlastního srdce."	Jer.14.14 Then the LORD said unto me, The prophets prophesy lies in my name: I sent them not, neither have I commanded them, neither spake unto them: they prophesy unto you a false vision and divination, and a thing of nought, and the deceit of their heart.
Jer.16.20 Zdaliž udělá sobě člověk bohy, poněvadž sami nejsou bohové?	Jr.16.20 "Může si člověk udělat bohy? Žádní bohové to nejsou.	Jer.16.20 Shall a man make gods unto himself, and they [are] no gods?
Jer.17.9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?	Jr.17.9 "Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?	Jer.17.9 The heart [is] deceitful above all [things], and desperately wicked: who can know it?
Jer.17.10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, [a] zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho. Z.7.10; Jer.11.20; Jer.20.12; Mat.16.27; Zj.2.23	Jr.17.10 Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví, já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků." I Sam.16.7	Jer.17.10 I the LORD search the heart, [I] try the reins, even to give every man according to his ways, [and] according to the fruit of his doings.
Jer.17.14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má. Z.118.25	Jr.17.14 Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv, spas mě a budu spasen, neboť ty jsi můj chvalozpěv.	Jer.17.14 Heal me, O LORD, and I shall be healed; save me, and I shall be saved: for thou [art] my praise.
Jer.20.1 Tedy slyšev Paschur syn Immerův, kněz, kterýž byl přední správce v domě Hospodinově, Jeremiáše prorokujícího o těch věcech,	Jr.20.1 Pašchúr, syn kněze Iméra, jenž byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, slyšel Jeremjáše prorokovat tato slova.	Jer.20.1 Now Pashur the son of Immer the priest, who [was] also chief governor in the house of the LORD, heard that Jeremiah prophesied these things.
Jer.20.3 Stalo se pak nazejtří, když vyvedl Paschur Jeremiáše z vězení, že řekl jemu Jeremiáš: Nenazval Hospodin jména tvého Paschur, ale Magor missabib.	Jr.20.3 Nazítří, když Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády, řekl mu Jeremjáš: "Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, nýbrž Magór mi-sábib (to je Kolkolem děs)." Jer.6.25	Jer.20.3 And it came to pass on the morrow, that Pashur brought forth Jeremiah out of the stocks. Then said Jeremiah unto him, The LORD hath not called thy name Pashur, but Magormissabib.
Jer.20.12 Protož ó Hospodine zástupů, kterýž zkušuješ spravedlivého, kterýž spatřuješ ledví a srdce, nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi, tobě zajisté zjevil jsem při svou. Z.7.10; Jer.11.20; Jer.17.10	Jr.20.12 Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého, ty vidíš do ledví i do srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.	Jer.20.12 But, O LORD of hosts, that triest the righteous, [and] seest the reins and the heart, let me see thy vengeance on them: for unto thee have I opened my cause.
Jer.22.5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.	Jr.22.5 Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky."	Jer.22.5 But if ye will not hear these words, I swear by myself, saith the LORD, that this house shall become a desolation.
Jer.23.3 Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a přivedu je zase do ovčinců jejich, kdežto ploditi a množiti se budou.	Jr.23.3 Sám shromáždím pozůstatek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich nivy a budou plodné a rozmnoží se.	Jer.23.3 And I will gather the remnant of my flock out of all countries whither I have driven them, and will bring them again to their folds; and they shall be fruitful and increase.
Jer.23.4 Nadto ustanovím nad nimi pastýře, kteříž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin.	Jr.23.4 Ustanovím nad nimi pastýře a ti je budou pást, nebudou se již bát ani děsit a žádná nebude pohřešována, je výrok Hospodinův." Jer.3.15	Jer.23.4 And I will set up shepherds over them which shall feed them: and they shall fear no more, nor be dismayed, neither shall they be lacking, saith the LORD.
Jer.23.5 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude. Iz.4.2; Zach.3.8	Jr.23.5 "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost.	Jer.23.5 Behold, the days come, saith the LORD, that I will raise unto David a righteous Branch, and a King shall reign and prosper, and shall execute judgment and justice in the earth.
Jer.23.6 Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž [ho] nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše. V M.33.28; Jer.33.16	Jr.23.6 V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: "Hospodin - naše spravedlnost".	Jer.23.6 In his days Judah shall be saved, and Israel shall dwell safely: and this [is] his name whereby he shall be called, THE LORD OUR RIGHTEOUSNESS.
Jer.23.16 Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových. Jer.14.14	Jr.23.16 Toto praví Hospodin zástupů: "Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují, obluzují vás přeludy, ohlašují vám vidění svých srdcí, a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových."	Jer.23.16 Thus saith the LORD of hosts, Hearken not unto the words of the prophets that prophesy unto you: they make you vain: they speak a vision of their own heart, [and] not out of the mouth of the LORD.
Jer.23.17 Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého. Jer.6.14	Jr.23.17 Stále říkají těm kteří mě znevažují: "Hospodin promluvil: Budete mít pokoj", a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem slibují: "Nedolehne na vás nic zlého."	Jer.23.17 They say still unto them that despise me, The LORD hath said, Ye shall have peace; and they say unto every one that walketh after the imagination of his own heart, No evil shall come upon you.
Jer.23.29 Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu? Zid.4.12	Jr.23.29 není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?"	Jer.23.29 [Is] not my word like as a fire? saith the LORD; and like a hammer [that] breaketh the rock in pieces?
Jer.24.7 Nebo dám jim srdce, aby znali mne, že já jsem Hospodin. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem, když se obrátí ke mně celým srdcem svým. Jer.31.33; Ezech.11.19	Jr.24.7 Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem.	Jer.24.7 And I will give them an heart to know me, that I [am] the LORD: and they shall be my people, and I will be their God: for they shall return unto me with their whole heart.
Jer.27.5 Já jsem učinil zemi, člověka i hovada, kterážkoli jsou na svrchku země, mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým. Protož dávám ji, komuž se mi dobře líbí. Jer.32.17	Jr.27.5 Já jsem učinil zemi, člověka i zvířata, která jsou na zemi, svou velikou silou a svou vztaženou paží a dávám ji tomu, kdo je toho v mých očích hoden.	Jer.27.5 I have made the earth, the man and the beast that [are] upon the ground, by my great power and by my outstretched arm, and have given it unto whom it seemed meet unto me.
Jer.29.12 Když mne vzývati budete, a půjdete, a modliti se mně budete, tedy vyslyším vás. Z.50.15	Jr.29.12 Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším.	Jer.29.12 Then shall ye call upon me, and ye shall go and pray unto me, and I will hearken unto you.
Jer.29.13 A hledajíce mne, naleznete, když mne hledati budete celým srdcem svým. Iz.55.6; Mat.7.7	Jr.29.13 Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem.	Jer.29.13 And ye shall seek me, and find [me], when ye shall search for me with all your heart.
Jer.29.14 Dám se zajisté nalezti vám, dí Hospodin, a přivedu zase zajaté vaše, a shromáždím vás ze všech národů i ze všech míst, kamžkoli jsem zahnal vás, dí Hospodin, a uvedu vás zase na místo toto, odkudž jsem vás zastěhoval,	Jr.29.14 Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."	Jer.29.14 And I will be found of you, saith the LORD: and I will turn away your captivity, and I will gather you from all the nations, and from all the places whither I have driven you, saith the LORD; and I will bring you again into the place whence I caused you to be carried away captive.
Jer.30.7 Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude. Amos.5.18; Sofon.1.15	Jr.30.7 Běda, bude to veliký den, bez obdoby, čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn."	Jer.30.7 Alas! for that day [is] great, so that none [is] like it: it [is] even the time of Jacob's trouble; but he shall be saved out of it.
Jer.30.22 I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem. Jer.24.7	Jr.30.22 Budete mým lidem a já vám budu Bohem."	Jer.30.22 And ye shall be my people, and I will be your God.
Jer.31.3 Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. [I] však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.	Jr.31.3 Hospodin se mi ukázal zdaleka: "Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.	Jer.31.3 The LORD hath appeared of old unto me, [saying], Yea, I have loved thee with an everlasting love: therefore with lovingkindness have I drawn thee.
Jer.31.15 Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání [a] pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není. Mat.2.18	Jr.31.15 Toto praví Hospodin: "V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel oplakává své syny, odmítá útěchu, protože její synové už nejsou."	Jer.31.15 Thus saith the LORD; A voice was heard in Ramah, lamentation, [and] bitter weeping; Rahel weeping for her children refused to be comforted for her children, because they [were] not.
Jer.31.25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím. Mat.11.28	Jr.31.25 Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím."	Jer.31.25 For I have satiated the weary soul, and I have replenished every sorrowful soul.
Jer.31.31 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou. V M.6.4; Ezech.11.19	Jr.31.31 Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.	Jer.31.31 Behold, the days come, saith the LORD, that I will make a new covenant with the house of Israel, and with the house of Judah:
Jer.31.33 Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem. Iz.54.13; Zid.8.10	Jr.31.33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.	Jer.31.33 But this [shall be] the covenant that I will make with the house of Israel; After those days, saith the LORD, I will put my law in their inward parts, and write it in their hearts; and will be their God, and they shall be my people.
Jer.31.34 A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejic, a na hřích jejich nezpomenu více." Iz.43.25; Zid.8.11	Jr.31.34 Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: "Poznávejte Hospodina!" Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."	Jer.31.34 And they shall teach no more every man his neighbour, and every man his brother, saying, Know the LORD: for they shall all know me, from the least of them unto the greatest of them, saith the LORD: for I will forgive their iniquity, and I will remember their sin no more.
Jer.31.35 Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů: I M.1.14-18; Iz.51.15	Jr.31.35 Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení, který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí, jehož jméno je Hospodin zástupů:	Jer.31.35 Thus saith the LORD, which giveth the sun for a light by day, [and] the ordinances of the moon and of the stars for a light by night, which divideth the sea when the waves thereof roar; The LORD of hosts [is] his name:
Jer.32.17 Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc. Jer.27.5	Jr.32.17 "Ach, Panovníku Hospodine, hle, ty jsi učinil nebesa i zemi svou velikou mocí a svou vztaženou paží. Tobě není nic nemožného. I M.1.1; I M.18.14	Jer.32.17 Ah Lord GOD! behold, thou hast made the heaven and the earth by thy great power and stretched out arm, [and] there is nothing too hard for thee:
Jer.32.38 I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem. Jer.7.23; Jer.24.7; Jer.31.33	Jr.32.38 Budou mým lidem a já jim budu Bohem.	Jer.32.38 And they shall be my people, and I will be their God:
Jer.32.39 Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich. Ezech.11.19	Jr.32.39 Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.	Jer.32.39 And I will give them one heart, and one way, that they may fear me for ever, for the good of them, and of their children after them:
Jer.33.3 Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.	Jr.33.3 Volej ke mně a odpovím ti, Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš."	Jer.33.3 Call unto me, and I will answer thee, and shew thee great and mighty things, which thou knowest not.
Jer.33.15 V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi. II Sam.7.12-13; Z.89.4; Z.132.11; Iz.4.2; Jer.23.5	Jr.33.15 V oněch dnech a v onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý, a ten bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. Zach.3.8	Jer.33.15 In those days, and at that time, will I cause the Branch of righteousness to grow up unto David; and he shall execute judgment and righteousness in the land.
Jer.33.16 V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše. V M.33.28; Jer.23.6	Jr.33.16 V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: "Hospodin - naše spravedlnost."	Jer.33.16 In those days shall Judah be saved, and Jerusalem shall dwell safely: and this [is the name] wherewith she shall be called, The LORD our righteousness.
Jer.36.22 Král pak seděl v domě, v němž v zimě býval, měsíce devátého, a na ohništi před ním hořelo.	Jr.36.22 Král bydlel v zimním domě, byl totiž devátý měsíc, a na ohništi před ním hořelo.	Jer.36.22 Now the king sat in the winterhouse in the ninth month: and [there was a fire] on the hearth burning before him.
Jer.44.19 Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obětujeme jemu oběti mokré, zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče, službu jemu konajíce, a obětujíce jemu oběti mokré? Jer.7.18	Jr.44.19 Ženy dodaly: "Jestliže pálíme kadidlo královně nebes a přinášíme jí úlitby, cožpak jí bez vědomí svých mužů pečeme obětní koláče, jimiž ji zpodobňujeme, a přinášíme jí úlitby?"	Jer.44.19 And when we burned incense to the queen of heaven, and poured out drink offerings unto her, did we make her cakes to worship her, and pour out drink offerings unto her, without our men?
Jer.50.21 Proti té zemi zpurných táhni, a proti obyvatelům pomsty; zhub [je] a zahlaď jako proklaté i utíkající, dí Hospodin. Učiniž, pravím, všecko, jakž přikazuji tobě,	Jr.50.21 "Proti zemi meratajimské! Táhni proti ní i na obyvatele Pekódu! Znič, zahlaď jako klaté jejich potomstvo, je výrok Hospodinův, vykonej všechno, co jsem ti přikázal!	Jer.50.21 Go up against the land of Merathaim, [even] against it, and against the inhabitants of Pekod: waste and utterly destroy after them, saith the LORD, and do according to all that I have commanded thee.

Názor?

Pláč Jeremiášův Kralický překlad 1613	Pláč Ekumenický překlad 1985	Lamentations King James translation 1611
Plac.Jer.2.19 Vstaň, křič v noci, při počátku bdění, vylévej jako vodu srdce své před oblíčejem Páně; pozdvihuj k němu rukou svých za život dítek svých svírajících se hladem, na rohu všech ulic, [a rci:]	Pl.2.19 Povstaň a běduj za noci na počátku hlídek, vylévej své srdce jako vodu před tváří Panovníka. Zvedej k němu své dlaně za život svých pacholátek, zkomírajících hladem na každém nároží.	Lam.2.19 Arise, cry out in the night: in the beginning of the watches pour out thine heart like water before the face of the Lord: lift up thy hands toward him for the life of thy young children, that faint for hunger in the top of every street.
Plac.Jer.3.31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;	Pl.3.31 Neboť Panovník navěky nezavrhne.	Lam.3.31 For the Lord will not cast off for ever:
Plac.Jer.3.32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého. Iz.54.7; Mich.7.18-19	Pl.3.32 Zarmoutí-li, slituje se pro své velké milosrdenství.	Lam.3.32 But though he cause grief, yet will he have compassion according to the multitude of his mercies.
Plac.Jer.3.38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré? Iz.45.7	Pl.3.38 Nevchází z úst Nejvyššího zlé i dobré?	Lam.3.38 Out of the mouth of the most High proceedeth not evil and good?

Názor?

Proroctví Ezechiele proroka Kralický překlad 1613	Ezechiel Ekumenický překlad 1985	The Book of Prophet Ezekiel King James translation 1611
Ezech.1.4 I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, [a] oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.	Ez.1.4 Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu.	Ezek.1.4 And I looked, and, behold, a whirlwind came out of the north, a great cloud, and a fire infolding itself, and a brightness [was] about it, and out of the midst thereof as the colour of amber, out of the midst of the fire.
Ezech.1.5 Z prostředku jeho také [ukázalo se] podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli.	Ez.1.5 Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku.	Ezek.1.5 Also out of the midst thereof [came] the likeness of four living creatures. And this [was] their appearance; they had the likeness of a man.
Ezech.1.6 A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo.	Ez.1.6 Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla.	Ezek.1.6 And every one had four faces, and every one had four wings.
Ezech.1.7 Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná.	Ez.1.7 Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz.	Ezek.1.7 And their feet [were] straight feet; and the sole of their feet [was] like the sole of a calf's foot: and they sparkled like the colour of burnished brass.
Ezech.1.8 Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách.	Ez.1.8 Ruce měly lidské, a to pod křídly na čtyřech stranách; měly po čtyřech tvářích a křídlech.	Ezek.1.8 And [they had] the hands of a man under their wings on their four sides; and they four had their faces and their wings.
Ezech.1.9 Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo.	Ez.1.9 Svými křídly se přimykaly jedna k druhé. Při chůzi se neotáčely, každá se pohybovala přímo vpřed.	Ezek.1.9 Their wings [were] joined one to another; they turned not when they went; they went every one straight forward.
Ezech.1.10 Podobenství pak tváří jejich [s předu] tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí [s zadu] mělo všech čtvero z nich.	Ez.1.10 Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí.	Ezek.1.10 As for the likeness of their faces, they four had the face of a man, and the face of a lion, on the right side: and they four had the face of an ox on the left side; they four also had the face of an eagle.
Ezech.1.11 A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé [zvíře] dvě [křídla] pojilo [s křídly dvěma] druhého, dvěma pak přikrývala těla svá.	Ez.1.11 Takové byly jejich tváře; jejich křídla byla rozpjata vzhůru. Každá se přimykala dvěma křídly k druhé a dvěma si přikrývaly těla. Iz.6.2	Ezek.1.11 Thus [were] their faces: and their wings [were] stretched upward; two [wings] of every one [were] joined one to another, and two covered their bodies.
Ezech.1.12 A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.	Ez.1.12 Každá se pohybovala přímo vpřed. Chodily podle toho, kam je vedl duch; při chůzi se neotáčely.	Ezek.1.12 And they went every one straight forward: whither the spirit was to go, they went; [and] they turned not when they went.
Ezech.1.13 Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto [oheň] ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.	Ez.1.13 Svým vzhledem se ty bytosti podobaly hořícímu řeřavému uhlí. Vypadaly jako pochodně a oheň procházel mezi bytostmi a zářil, totiž z toho ohně šlehal blesk.	Ezek.1.13 As for the likeness of the living creatures, their appearance [was] like burning coals of fire, [and] like the appearance of lamps: it went up and down among the living creatures; and the fire was bright, and out of the fire went forth lightning.
Ezech.1.14 Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.	Ez.1.14 A ty bytosti pobíhaly sem a tam, takže vypadaly jako blýskavice.	Ezek.1.14 And the living creatures ran and returned as the appearance of a flash of lightning.
Ezech.1.15 A když jsem hleděl na ta zvířata, a aj, kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich.	Ez.1.15 Když jsem na ty bytosti hleděl, hle, na zemi u těch bytostí, před každou z těch čtyř, bylo po jednom kole.	Ezek.1.15 Now as I beheld the living creatures, behold one wheel upon the earth by the living creatures, with his four faces.
Ezech.1.16 Na pohledění byla kola, a udělání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla [všecka] ta kola, a byla na pohledění i udělání jejich, jako by bylo kolo u prostřed kola.	Ez.1.16 Vzhled a vybavení kol bylo toto: třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři se sobě podobala; jejich vzhled a vybavení se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnitř kola.	Ezek.1.16 The appearance of the wheels and their work [was] like unto the colour of a beryl: and they four had one likeness: and their appearance and their work [was] as it were a wheel in the middle of a wheel.
Ezech.1.17 Na čtyři strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.	Ez.1.17 Když jela, mohla jet na všechny čtyři strany a při jízdě se nezatáčela.	Ezek.1.17 When they went, they went upon their four sides: [and] they turned not when they went.
Ezech.1.18 A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř [kol] plní byli očí.	Ez.1.18 Jejich loukotě byly mohutné a šla z nich bázeň; ta čtyři kola měla loukotě kolem dokola plné očí. Zj.4.8	Ezek.1.18 As for their rings, they were so high that they were dreadful; and their rings [were] full of eyes round about them four.
Ezech.1.19 Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se [i] kola.	Ez.1.19 Když se bytosti pohybovaly, pohybovala se s nimi i kola, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola.	Ezek.1.19 And when the living creatures went, the wheels went by them: and when the living creatures were lifted up from the earth, the wheels were lifted up.
Ezech.1.20 Kdekoli chtěl Duch, aby šla, [tam] šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat [byl] v kolách. Ezech.1.12	Ez.1.20 Kam je vedl duch, tam šly, tam vedl duch i kola; vznášela se spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech.	Ezek.1.20 Whithersoever the spirit was to go, they went, thither [was their] spirit to go; and the wheels were lifted up over against them: for the spirit of the living creature [was] in the wheels.
Ezech.1.21 Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat [byl] v kolách.	Ez.1.21 Když ony šly, jela, když se ony zastavily, stála, a když se ony vznášely nad zemí, vznášela se kola spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech.	Ezek.1.21 When those went, [these] went; and when those stood, [these] stood; and when those were lifted up from the earth, the wheels were lifted up over against them: for the spirit of the living creature [was] in the wheels.
Ezech.1.22 Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.	Ez.1.22 Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě jako třpyt oslňujícího křišťálu rozpjatého nahoře nad jejich hlavami.	Ezek.1.22 And the likeness of the firmament upon the heads of the living creature [was] as the colour of the terrible crystal, stretched forth over their heads above.
Ezech.1.23 A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla, jedno [připojené] k druhému. Každé mělo dvě, jimiž se přikrývalo, každé, pravím, mělo dvě, jimiž přikrývalo tělo své.	Ez.1.23 Pod tou klenbou pak byla jejich křídla vztažena jedno k druhému; každá bytost měla dvě křídla, jimiž se přikrývala, a každá měla dvě křídla, jimiž přikrývala své tělo.	Ezek.1.23 And under the firmament [were] their wings straight, the one toward the other: every one had two, which covered on this side, and every one had two, which covered on that side, their bodies.
Ezech.1.24 I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila křídla svá.	Ez.1.24 I slyšel jsem zvuk jejich křídle jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemocného, když se pohybovaly; bylo to jako hřmění, jako zvuk válečného tábora; když stály, svěsily křídla.	Ezek.1.24 And when they went, I heard the noise of their wings, like the noise of great waters, as the voice of the Almighty, the voice of speech, as the noise of an host: when they stood, they let down their wings.
Ezech.1.25 Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála [a] spustila křídla svá.	Ez.1.25 Zvuk se šířil svrchu nad klenbou, kterou měly nad hlavou; když stály, svěsily křídla	Ezek.1.25 And there was a voice from the firmament that [was] over their heads, when they stood, [and] had let down their wings.
Ezech.1.26 Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka.	Ez.1.26 A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako člověk. II M.24.10	Ezek.1.26 And above the firmament that [was] over their heads [was] the likeness of a throne, as the appearance of a sapphire stone: and upon the likeness of the throne [was] the likeness as the appearance of a man above upon it.
Ezech.1.27 I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, [a] u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.	Ez.1.27 I viděl jsem, jako by se třpytil oslnivý vzácný kov; vypadalo to jako oheň uvnitř i okolo; směrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a směrem od toho dolů jsem viděl, co vypadalo jako oheň šířící záři dokola.	Ezek.1.27 And I saw as the colour of amber, as the appearance of fire round about within it, from the appearance of his loins even upward, and from the appearance of his loins even downward, I saw as it were the appearance of fire, and it had brightness round about.
Ezech.1.28 Na pohledění jako duha, kteráž bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas mluvícího.	Ez.1.28 Vypadalo to jako duha, která bývá na mračnu za deštivého dne, tak vypadala ta záře dokola; byl to vzhled a podoba Hospodinovy slávy. Když jsem to spatřil, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího.	Ezek.1.28 As the appearance of the bow that is in the cloud in the day of rain, so [was] the appearance of the brightness round about. This [was] the appearance of the likeness of the glory of the LORD. And when I saw [it], I fell upon my face, and I heard a voice of one that spake.
Ezech.2.1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.	Ez.2.1 Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit."	Ezek.2.1 And he said unto me, Son of man, stand upon thy feet, and I will speak unto thee.
Ezech.2.2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.	Ez.2.2 Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit.	Ezek.2.2 And the spirit entered into me when he spake unto me, and set me upon my feet, that I heard him that spake unto me.
Ezech.2.3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.	Ez.2.3 Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne.	Ezek.2.3 And he said unto me, Son of man, I send thee to the children of Israel, to a rebellious nation that hath rebelled against me: they and their fathers have transgressed against me, [even] unto this very day.
Ezech.3.1 Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému. Zj.10.9	Ez.3.1 Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu."	Ezek.3.1 Moreover he said unto me, Son of man, eat that thou findest; eat this roll, and go speak unto the house of Israel.
Ezech.3.2 I otevřel jsem ústa svá, a dal mi snísti knihu tu,	Ez.3.2 Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst.	Ezek.3.2 So I opened my mouth, and he caused me to eat that roll.
Ezech.3.3 Řka ke mně: Synu člověčí, nakrm břicho své, a střeva svá naplň knihou touto, kteroužť dávám. I snědl jsem, a byla v ústech mých jako med sladká.	Ez.3.3 Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.	Ezek.3.3 And he said unto me, Son of man, cause thy belly to eat, and fill thy bowels with this roll that I give thee. Then did I eat [it]; and it was in my mouth as honey for sweetness.
Ezech.4.14 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, duše má není poškvrněna mrchami, a udávaného nejedl jsem od dětinství svého až podnes, aniž vešlo v ústa má maso ohavné.	Ez.4.14 Namítl jsem: "Ach, Panovníku Hospodine, já jsem se nikdy neposkvrnil; od mládí až do nynějška jsem nejedl zdechlé či rozsápané zvíře ani jsem nedal do úst závadné maso." Sk.10.14	Ezek.4.14 Then said I, Ah Lord GOD! behold, my soul hath not been polluted: for from my youth up even till now have I not eaten of that which dieth of itself, or is torn in pieces; neither came there abominable flesh into my mouth.
Ezech.7.25 Zkažení přišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude.	Ez.7.25 Přichází tíseň, budou hledat pokoj, ale žádný nebude.	Ezek.7.25 Destruction cometh; and they shall seek peace, and [there shall be] none.
Ezech.8.14 I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.	Ez.8.14 A přivedl mě do brány Hospodinova domu, která vede k severu, a hle, sedí tam ženy a oplakávají Tamúza.	Ezek.8.14 Then he brought me to the door of the gate of the LORD'S house which [was] toward the north; and, behold, there sat women weeping for Tammuz.
Ezech.10.15 I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl u řeky Chebar.	Ez.10.15 A cherubové se vznášeli - to jsou ty bytosti, které jsem viděl u průplavu Kebaru.	Ezek.10.15 And the cherubims were lifted up. This [is] the living creature that I saw by the river of Chebar.
Ezech.11.17 Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Shromáždím vás z národů a zberu vás z zemí, do kterýchž rozptýleni jste, a dám vám zemi Izraelskou.	Ez.11.17 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Shromáždním vás z pronárodů, posbírám vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám zemi izraelskou.	Ezek.11.17 Therefore say, Thus saith the Lord GOD; I will even gather you from the people, and assemble you out of the countries where ye have been scattered, and I will give you the land of Israel.
Ezech.11.19 Nebo dám jim srdce jedno, a Ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejmu srdce kamenné z těla jejich, a dám jim srdce masité, V M.30.6; Ezech.36.26	Ez.11.19 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, Jer.24.7	Ezek.11.19 And I will give them one heart, and I will put a new spirit within you; and I will take the stony heart out of their flesh, and will give them an heart of flesh:
Ezech.11.20 Aby v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali, a činili je. I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem. Jer.31.33	Ez.11.20 aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem.	Ezek.11.20 That they may walk in my statutes, and keep mine ordinances, and do them: and they shall be my people, and I will be their God.
Ezech.12.2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou. Iz.6.9-10	Ez.12.2 "Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný."	Ezek.12.2 Son of man, thou dwellest in the midst of a rebellious house, which have eyes to see, and see not; they have ears to hear, and hear not: for they [are] a rebellious house.
Ezech.13.10 Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní obmítali ji vápnem ničemným. Jer.6.14	Ez.13.10 Znovu a znovu svádějí můj lid slovy: "Pokoj", ač žádný pokoj není. Lid staví chatrnou stěnu, a hle, oni ji nahazují omítkou.	Ezek.13.10 Because, even because they have seduced my people, saying, Peace; and [there was] no peace; and one built up a wall, and, lo, others daubed it with untempered [morter]:
Ezech.13.11 Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr bouřlivý roztrhne [ji.]	Ez.13.11 Řekni těm, kteří nahazují stěnu omítkou: Padne! Spustí se lijavec, který spláchne všechno. Nechám padat kroupy jako kameny, rozpoutá se bouřlivá vichřice,	Ezek.13.11 Say unto them which daub [it] with untempered [morter], that it shall fall: there shall be an overflowing shower; and ye, O great hailstones, shall fall; and a stormy wind shall rend [it].
Ezech.13.12 A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to obmítání, jímž jste obmítali?	Ez.13.12 a hle, zeď padne. Což vám nebylo řečeno: "Kde je to, čím jste ji nahodili?"	Ezek.13.12 Lo, when the wall is fallen, shall it not be said unto you, Where [is] the daubing wherewith ye have daubed [it]?
Ezech.14.14 By pak [byli] u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.	Ez.14.14 a byli by v ní tito tři muži: Noe, Daniel a Jób, ti vysvobodí svou spravedlností jen sami sebe, je výrok Panovníka Hospodina.	Ezek.14.14 Though these three men, Noah, Daniel, and Job, were in it, they should deliver [but] their own souls by their righteousness, saith the Lord GOD.
Ezech.17.23 Na hoře vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese ovoce, a tak učiněna bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo; všecko, což křídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti bude.	Ez.17.23 Zasadím ji na vyvýšené hoře izraelské a vyžene větve, ponese plody a stane se nádherným cedrem. Pod ním bude bydlit všechno ptactvo, všechno, co má křídla, bude bydlit ve stínu jeho větvoví. Mat.13.32	Ezek.17.23 In the mountain of the height of Israel will I plant it: and it shall bring forth boughs, and bear fruit, and be a goodly cedar: and under it shall dwell all fowl of every wing; in the shadow of the branches thereof shall they dwell.
Ezech.23.4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba.	Ez.23.4 Starší se jmenovala Ohola a její sestra Oholíba. Byly mé a rodily syny a dcery. Jménem Ohola je míněno Samaří, Oholíba je Jeruzalém.	Ezek.23.4 And the names of them [were] Aholah the elder, and Aholibah her sister: and they were mine, and they bare sons and daughters. Thus [were] their names; Samaria [is] Aholah, and Jerusalem Aholibah.
Ezech.28.2 Synu člověčí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: Bůh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne Bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu, Dan.5.20; Sk.12.22	Ez.28.2 "Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin: Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: "Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří." Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské!	Ezek.28.2 Son of man, say unto the prince of Tyrus, Thus saith the Lord GOD; Because thine heart [is] lifted up, and thou hast said, I [am] a God, I sit [in] the seat of God, in the midst of the seas; yet thou [art] a man, and not God, though thou set thine heart as the heart of God:
Ezech.28.13 V Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou. I M.2.8	Ez.28.13 Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy; rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen.	Ezek.28.13 Thou hast been in Eden the garden of God; every precious stone [was] thy covering, the sardius, topaz, and the diamond, the beryl, the onyx, and the jasper, the sapphire, the emerald, and the carbuncle, and gold: the workmanship of thy tabrets and of thy pipes was prepared in thee in the day that thou wast created.
Ezech.28.14 Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil.	Ez.28.14 Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů,	Ezek.28.14 Thou [art] the anointed cherub that covereth; and I have set thee [so]: thou wast upon the holy mountain of God; thou hast walked up and down in the midst of the stones of fire.
Ezech.28.15 Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě.	Ez.28.15 na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost.	Ezek.28.15 Thou [wast] perfect in thy ways from the day that thou wast created, till iniquity was found in thee.
Ezech.28.16 Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohřešil. Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých.	Ez.28.16 pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů.	Ezek.28.16 By the multitude of thy merchandise they have filled the midst of thee with violence, and thou hast sinned: therefore I will cast thee as profane out of the mountain of God: and I will destroy thee, O covering cherub, from the midst of the stones of fire.
Ezech.28.17 Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. Porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe.	Ez.28.17 Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům.	Ezek.28.17 Thine heart was lifted up because of thy beauty, thou hast corrupted thy wisdom by reason of thy brightness: I will cast thee to the ground, I will lay thee before kings, that they may behold thee.
Ezech.28.18 Pro množství nepravostí tvých, [a] pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své. Protož vyvedu oheň z prostřed tebe, kterýž tě sžíře, a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících.	Ez.28.18 Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří.	Ezek.28.18 Thou hast defiled thy sanctuaries by the multitude of thine iniquities, by the iniquity of thy traffick; therefore will I bring forth a fire from the midst of thee, it shall devour thee, and I will bring thee to ashes upon the earth in the sight of all them that behold thee.
Ezech.32.7 V tom, když tě zhasím, zakryji nebesa, a zasmušilé učiním hvězdy jejich; slunce mrákotou zastru, a měsíc nebude svítiti světlem svým. Mat.24.29	Ez.32.7 Až budeš zhasínat, zakryji nebesa, zatemním jejich hvězdy, slunce zakryji oblakem a měsíc nevydá světlo. Iz.13.10	Ezek.32.7 And when I shall put thee out, I will cover the heaven, and make the stars thereof dark; I will cover the sun with a cloud, and the moon shall not give her light.
Ezech.33.31 I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází. Iz.53.1	Ez.33.31 Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.	Ezek.33.31 And they come unto thee as the people cometh, and they sit before thee [as] my people, and they hear thy words, but they will not do them: for with their mouth they shew much love, [but] their heart goeth after their covetousness.
Ezech.34.15 Já pásti budu stádo své, a já způsobím [to, ] že odpočívati budou, praví Panovník Hospodin.	Ez.34.15 Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina.	Ezek.34.15 I will feed my flock, and I will cause them to lie down, saith the Lord GOD.
Ezech.34.16 Zahynulé hledati budu, a zaplašenou zase přivedu, a polámanou uvíži, a nemocné posilím, tučnou pak a silnou zahladím; [nebo] je pásti budu v soudu.	Ez.34.16 Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím, kdežto tučnou a silnou zahladím. Budu je pást a soudit."	Ezek.34.16 I will seek that which was lost, and bring again that which was driven away, and will bind up [that which was] broken, and will strengthen that which was sick: but I will destroy the fat and the strong; I will feed them with judgment.
Ezech.34.17 Vy pak, stádo mé, [slyšte:] Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já soudím mezi dobytčetem a dobytčetem, mezi skopci a kozly. Mat.25.32	Ez.34.17 "Pokud jde o vás, mé ovce, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vykonám soud mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly.	Ezek.34.17 And [as for] you, O my flock, thus saith the Lord GOD; Behold, I judge between cattle and cattle, between the rams and the he goats.
Ezech.34.23 A vzbudím nad nimi pastýře jednoho, kterýž je pásti bude, služebníka svého Davida. Tenť je pásti bude, a ten bude jejich pastýřem. Jan.10.11-16; Zid.13.20	Ez.34.23 Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem.	Ezek.34.23 And I will set up one shepherd over them, and he shall feed them, [even] my servant David; he shall feed them, and he shall be their shepherd.
Ezech.34.24 Já pak Hospodin budu jejich Bohem, a služebník můj David knížetem u prostřed nich. Já Hospodin mluvil jsem.	Ez.34.24 Já Hospodin jim budu Bohem a David můj služebník, bude uprostřed nich knížetem. Já Hospodin jsem promluvil.	Ezek.34.24 And I the LORD will be their God, and my servant David a prince among them; I the LORD have spoken [it].
Ezech.36.24 Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.	Ez.36.24 Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země.	Ezek.36.24 For I will take you from among the heathen, and gather you out of all countries, and will bring you into your own land.
Ezech.36.25 A pokropím vás vodou čistou, a čisti budete; ode všech poškvrn vašich, [i] ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás. Iz.44.3; Zach.13.1	Ez.36.25 Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model.	Ezek.36.25 Then will I sprinkle clean water upon you, and ye shall be clean: from all your filthiness, and from all your idols, will I cleanse you.
Ezech.36.26 A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité. Ezech.11.19	Ez.36.26 A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Jer.31.33	Ezek.36.26 A new heart also will I give you, and a new spirit will I put within you: and I will take away the stony heart out of your flesh, and I will give you an heart of flesh.
Ezech.36.27 Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je.	Ez.36.27 Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich. Iz.44.3; Ezech.11.20	Ezek.36.27 And I will put my spirit within you, and cause you to walk in my statutes, and ye shall keep my judgments, and do [them].
Ezech.36.35 I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena [a] osazena.	Ez.36.35 Potom řeknou: "Tato zpustošená země je jako zahrada v Edenu: města ležící v troskách, zpustlá a zbořená, jsou nyní opevněna a osídlena."	Ezek.36.35 And they shall say, This land that was desolate is become like the garden of Eden; and the waste and desolate and ruined cities [are become] fenced, [and] are inhabited.
Ezech.37.4 V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.	Ez.37.4 Tu mi řekl: "Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!	Ezek.37.4 Again he said unto me, Prophesy upon these bones, and say unto them, O ye dry bones, hear the word of the LORD.
Ezech.37.5 Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.	Ez.37.5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete. Iz.26.19	Ezek.37.5 Thus saith the Lord GOD unto these bones; Behold, I will cause breath to enter into you, and ye shall live:
Ezech.37.21 Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.	Ez.37.21 promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu synu Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země.	Ezek.37.21 And say unto them, Thus saith the Lord GOD; Behold, I will take the children of Israel from among the heathen, whither they be gone, and will gather them on every side, and bring them into their own land:
Ezech.37.24 A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je. Jer.23.5; Ezech.34.23-24; Jan.10.16	Ez.37.24 David, můj služebník, bude nad nimi králem a jediným pastýřem všech, budou se řídit mými řády, budou zachovávat má nařízení a jednat podle nich. Ezech.36.27	Ezek.37.24 And David my servant [shall be] king over them; and they all shall have one shepherd: they shall also walk in my judgments, and observe my statutes, and do them.
Ezech.37.26 Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.	Ez.37.26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi, dám jim ji a rozmnožím je a v jejich středu zřídím svou svatyni navěky.	Ezek.37.26 Moreover I will make a covenant of peace with them; it shall be an everlasting covenant with them: and I will place them, and multiply them, and will set my sanctuary in the midst of them for evermore.
Ezech.37.27 Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým. III M.26.12; II Kor.6.16	Ez.37.27 Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem. Ezech.11.20	Ezek.37.27 My tabernacle also shall be with them: yea, I will be their God, and they shall be my people.
Ezech.38.3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já [budu] proti tobě, Gogu, kníže a hlavo [v] Mešech a Tubal.	Ez.38.3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu!	Ezek.38.3 And say, Thus saith the Lord GOD; Behold, I [am] against thee, O Gog, the chief prince of Meshech and Tubal:
Ezech.40.5 A aj, zed zevnitř při domu vůkol [a] vůkol, a v ruce muže toho prut míry, šesti loket, (loket o dlaň [delší než obecní]). Změřil šířku toho stavení jednoho prutu, a výšku jednoho prutu.	Ez.40.5 A hle, zvenčí kolem dokola domu Božího byla hradba. Délka prutu k měření, který měl muž v ruce, byla šest loket; každý z nich byl o dlaň delší. Změřil šířku stavby; byla jeden prut a výška také jeden prut.	Ezek.40.5 And behold a wall on the outside of the house round about, and in the man's hand a measuring reed of six cubits [long] by the cubit and an hand breadth: so he measured the breadth of the building, one reed; and the height, one reed.
Ezech.45.12 Lot dvadceti peněz; dvadceti lotů, pětmecítma lotů, a patnácte lotů libra bude vám.	Ez.45.12 A šekel bude mít dvacet zrn. Dvacet šekelů a pětadvacet šekelů a patnáct šekelů budete mít na jednu hřivnu."	Ezek.45.12 And the shekel [shall be] twenty gerahs: twenty shekels, five and twenty shekels, fifteen shekels, shall be your maneh.
Ezech.47.1 Potom přivedl mne zase ke dveřím domu, a aj, vody vycházely od spodku prahu domu na východ; nebo přední strana domu k východu [byla, ] a vody scházely pozpodu po pravé straně domu, po straně polední oltáře.	Ez.47.1 Přivedl mě znovu ke vchodu do domu. A hle, zespodu prahu domu vytékala k východu voda; průčelí domu je totiž obráceno k východu a voda tekla dolů zpod pravého boku domu na jižní straně oltáře. I M.2.10; Joel.3.18; Zj.22.1	Ezek.47.1 Afterward he brought me again unto the door of the house; and, behold, waters issued out from under the threshold of the house eastward: for the forefront of the house [stood toward] the east, and the waters came down from under from the right side of the house, at the south [side] of the altar.

Názor?

Proroctví Daniele proroka Kralický překlad 1613	Daniel Ekumenický překlad 1985	The Book of Daniel King James translation 1611
Dan.2.44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, [ale ono] potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,	Da.2.44 Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, Luk.1.33	Dan.2.44 And in the days of these kings shall the God of heaven set up a kingdom, which shall never be destroyed: and the kingdom shall not be left to other people, [but] it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever.
Dan.3.6 Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.	Da.3.6 Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece."	Dan.3.6 And whoso falleth not down and worshippeth shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace.
Dan.3.24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda [jest], králi.	Da.3.24 Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: "Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?" Odpověděli králi: "Jistěže, králi."	Dan.3.24 Then Nebuchadnezzar the king was astonied, and rose up in haste, [and] spake, and said unto his counsellors, Did not we cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said unto the king, True, O king.
Dan.3.25 On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.	Da.3.25 Král zvolal: "Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu."	Dan.3.25 He answered and said, Lo, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt; and the form of the fourth is like the Son of God.
Dan.4.5 Až naposledy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen:	Da.4.5 Konečně ke mně přišel Daniel, který má jméno Beltšasar podle jména mého boha; v něm je duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu sen:	Dan.4.5 But at the last Daniel came in before me, whose name [was] Belteshazzar, according to the name of my god, and in whom [is] the spirit of the holy gods: and before him I told the dream, [saying],
Dan.5.20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.	Da.5.20 Když se jeho srdce povýšilo a jeho duch se stal náramně zpupný, byl svržen ze svého královského stolce a jeho sláva mu byla odňata.	Dan.5.20 But when his heart was lifted up, and his mind hardened in pride, he was deposed from his kingly throne, and they took his glory from him:
Dan.6.22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.	Da.6.23 Můj Bůh poslal a svého anděla a zavřel ústa lvům, takže mi neublížili. Vždyť jsem byl před ním shledán čistý a ani proti tobě, králi, jsem se ničeho zlého nedopustil."	Dan.6.22 My God hath sent his angel, and hath shut the lions' mouths, that they have not hurt me: forasmuch as before him innocency was found in me; and also before thee, O king, have I done no hurt.
Dan.7.9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.	Da.7.9 Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň. Zj.1.14	Dan.7.9 I beheld till the thrones were cast down, and the Ancient of days did sit, whose garment [was] white as snow, and the hair of his head like the pure wool: his throne [was like] the fiery flame, [and] his wheels [as] burning fire.
Dan.7.10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly. Zj.5.11	Da.7.10 Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy. Zj.20.12	Dan.7.10 A fiery stream issued and came forth from before him: thousand thousands ministered unto him, and ten thousand times ten thousand stood before him: the judgment was set, and the books were opened.
Dan.7.11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.	Da.7.11 Tu jsem, viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm. Zj.19.20	Dan.7.11 I beheld then because of the voice of the great words which the horn spake: I beheld [even] till the beast was slain, and his body destroyed, and given to the burning flame.
Dan.7.12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.	Da.7.12 Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času.	Dan.7.12 As concerning the rest of the beasts, they had their dominion taken away: yet their lives were prolonged for a season and time.
Dan.7.13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.	Da.7.13 Viděl jsem nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházela jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. Mat.16.27	Dan.7.13 I saw in the night visions, and, behold, [one] like the Son of man came with the clouds of heaven, and came to the Ancient of days, and they brought him near before him.
Dan.7.14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší. Luk.1.33	Da.7.14 A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno. Iz.9.7	Dan.7.14 And there was given him dominion, and glory, and a kingdom, that all people, nations, and languages, should serve him: his dominion [is] an everlasting dominion, which shall not pass away, and his kingdom [that] which shall not be destroyed.
Dan.7.17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,	Da.7.17 "Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi.	Dan.7.17 These great beasts, which are four, [are] four kings, [which] shall arise out of the earth.
Dan.7.23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.	Da.7.23 Řekl toto: "Čtvrté zvíře - na zemi bude čtvrté království, to se bude ode všech království lišit; pozře celou zemi, podupe ji a rozdrtí.	Dan.7.23 Thus he said, The fourth beast shall be the fourth kingdom upon earth, which shall be diverse from all kingdoms, and shall devour the whole earth, and shall tread it down, and break it in pieces.
Dan.7.24 Rohů pak deset [znamená, ] [že] z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.	Da.7.24 A deset rohů - z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále.	Dan.7.24 And the ten horns out of this kingdom [are] ten kings [that] shall arise: and another shall rise after them; and he shall be diverse from the first, and he shall subdue three kings.
Dan.7.25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.	Da.7.25 Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času,	Dan.7.25 And he shall speak [great] words against the most High, and shall wear out the saints of the most High, and think to change times and laws: and they shall be given into his hand until a time and times and the dividing of time.
Dan.8.10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi [některé] z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je.	Da.8.10 Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je. Zj.12.4	Dan.8.10 And it waxed great, [even] to the host of heaven; and it cast down [some] of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them.
Dan.8.15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum [jeho, ] aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž.	Da.8.15 Když jsem já Daniel uviděl to vidění a snažil se mu porozumět, hle, postavil se naproti mně kdosi podobný muži	Dan.8.15 And it came to pass, when I, [even] I Daniel, had seen the vision, and sought for the meaning, then, behold, there stood before me as the appearance of a man.
Dan.8.16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to.	Da.8.16 a uslyšel jsem nad Úlajem lidský hlas, který takto volal: "Gabrieli, vysvětli mu to vidění." Dan.9.21; Luk.1.26	Dan.8.16 And I heard a man's voice between [the banks of] Ulai, which called, and said, Gabriel, make this [man] to understand the vision.
Dan.9.11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu.	Da.9.11 Celý Izrael přestoupil tvůj zákon a odchýlil se a neposlouchal tebe. Na nás je vylita kletba a zlořečení, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíše, Božího služebníka, protože jsme proti tobě hřešili.	Dan.9.11 Yea, all Israel have transgressed thy law, even by departing, that they might not obey thy voice; therefore the curse is poured upon us, and the oath that [is] written in the law of Moses the servant of God, because we have sinned against him.
Dan.9.21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní. Dan.8.15-16	Da.9.21 tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru. Luk.1.26	Dan.9.21 Yea, whiles I [was] speaking in prayer, even the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, being caused to fly swiftly, touched me about the time of the evening oblation.
Dan.9.25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.	Da.9.25 Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.	Dan.9.25 Know therefore and understand, [that] from the going forth of the commandment to restore and to build Jerusalem unto the Messiah the Prince [shall be] seven weeks, and threescore and two weeks: the street shall be built again, and the wall, even in troublous times.
Dan.9.26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu [to] nic [neuškodí;] nýbrž to město i tu svatyni zkazí, [i] lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude [boj] stálý všelijak do vyplénění.	Da.9.26 Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.	Dan.9.26 And after threescore and two weeks shall Messiah be cut off, but not for himself: and the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary; and the end thereof [shall be] with a flood, and unto the end of the war desolations are determined.
Dan.9.27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti [zápalné] i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění. Mark.13.14; Luk.21.20	Da.9.27 Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí."	Dan.9.27 And he shall confirm the covenant with many for one week: and in the midst of the week he shall cause the sacrifice and the oblation to cease, and for the overspreading of abominations he shall make [it] desolate, even until the consummation, and that determined shall be poured upon the desolate.
Dan.10.13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.	Da.10.13 Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. Joz.5.14; Dan.12.1; Ep.Jud.9; Zj.12.7	Dan.10.13 But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia.
Dan.11.31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně [a] pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,	Da.11.31 Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí kadodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. Dan.9.27; Mark.13.14	Dan.11.31 And arms shall stand on his part, and they shall pollute the sanctuary of strength, and shall take away the daily [sacrifice], and they shall place the abomination that maketh desolate.
Dan.11.36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade [všemi] bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykoná." II Tes.2.4	Da.11.36 Král bude dělat, co se mu zlíbí, bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno.	Dan.11.36 And the king shall do according to his will; and he shall exalt himself, and magnify himself above every god, and shall speak marvellous things against the God of gods, and shall prosper till the indignation be accomplished: for that that is determined shall be done.
Dan.12.1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize. Dan.10.13; Mat.24.21	Da.12.1 "V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. Ep.Jud.9; Zj.3.5; Zj.12.7; Zj.20.12	Dan.12.1 And at that time shall Michael stand up, the great prince which standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation [even] to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book.
Dan.12.2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné. Jan.5.28-29	Da.12.2 Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.	Dan.12.2 And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame [and] everlasting contempt.

Názor?

Proroctví Ozeáše proroka Kralický překlad 1613	Ozeáš Ekumenický překlad 1985	Hosea King James translation 1611
Oz.1.3 A tak šel a pojal Gomeru, dceru Diblaimskou, kterážto počala a porodila jemu syna.	Oz.1.3 On tedy šel a vzal si Gomeru, dceru diblajimskou. Ta otěhotněla a porodila mu syna.	Hos.1.3 So he went and took Gomer the daughter of Diblaim; which conceived, and bare him a son.
Oz.1.4 Tedy řekl jemu Hospodin: Nazoviž jméno jeho Jezreel; nebo po malém času já vyhledávati budu krve Jezreel na domu Jéhu, a přestati káži království domu toho.	Oz.1.4 I řekl mu Hospodin: "Pojmenuj ho Jizreel, neboť já zakrátko potrestám Jehúův dům za krev prolitou v Jizreelu; zruším království izraelského domu.	Hos.1.4 And the LORD said unto him, Call his name Jezreel; for yet a little [while], and I will avenge the blood of Jezreel upon the house of Jehu, and will cause to cease the kingdom of the house of Israel.
Oz.1.6 Opět počala znovu a porodila dceru. I řekl jemu: Nazov jméno její Lorucháma; nebo již více neslituji se nad domem Izraelským, abych jim co prominouti měl. R.9.15	Oz.1.6 Opět otěhotněla a porodila mu dceru. Řekl mu: "Pojmenuj ji Lórucháma (to je Neomilostněná), protože nadále nebudu izraelskému domu milostiv; dost jsem jim promíjel.	Hos.1.6 And she conceived again, and bare a daughter. And [God] said unto him, Call her name Loruhamah: for I will no more have mercy upon the house of Israel; but I will utterly take them away.
Oz.1.9 I řekl: Nazov jméno jeho Loammi; nebo vy nejste lid můj, a já také nebudu váš. Oz.2.23	Oz.1.9 Řekl: "Pojmenuj ho Lóami (to je Nejste-lid-můj), neboť vy nejste můj lid a já nejsem váš Bůh."	Hos.1.9 Then said [God], Call his name Loammi: for ye [are] not my people, and I will not be your [God].
Oz.1.10 A však bude počet synů Izraelských jako písku mořského, kterýž ani změřen, ani sečten býti nemůže. A stane se, že místo toho, kdež řečeno jim bylo: Nejste vy lid můj, řečeno jim bude: Synové Boha silného [a] živého [jste.] R.9.25; I Petr.2.10	Oz.2.1 Izraelských synů bude však zase jak mořského písku: nikdo je nezměří, nikdo je nesečte. Na místě, kde se jim říká: "Nejste lid můj", bude se jim říkat: "Synové živého Boha."	Hos.1.10 Yet the number of the children of Israel shall be as the sand of the sea, which cannot be measured nor numbered; and it shall come to pass, [that] in the place where it was said unto them, Ye [are] not my people, [there] it shall be said unto them, [Ye are] the sons of the living God.
Oz.2.23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj. Oz.1.10; I Petr.2.10	Oz.2.25 Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: "Tys můj lid", a on řekne: "Můj Bože!" Oz.1.6-9	Hos.2.23 And I will sow her unto me in the earth; and I will have mercy upon her that had not obtained mercy; and I will say to [them which were] not my people, Thou [art] my people; and they shall say, [Thou art] my God.
Oz.3.4 Nebo za mnohé dny budou synové Izraelští bez krále, bez knížete, bez oběti, bez modly, bez efodu a terafim.	Oz.3.4 Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože, bez obětních hodů, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.	Hos.3.4 For the children of Israel shall abide many days without a king, and without a prince, and without a sacrifice, and without an image, and without an ephod, and [without] teraphim:
Oz.4.15 Jestliže smilníš ty Izraeli, nechažť nehřeší Juda. Protož nechoďtež do Galgala, aniž vstupujte do Betaven, aniž přisahejte: Živť jest Hospodin. V M.6.13	Oz.4.15 Jestli smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: "Jakože živ je Hospodin!"	Hos.4.15 Though thou, Israel, play the harlot, [yet] let not Judah offend; and come not ye unto Gilgal, neither go ye up to Bethaven, nor swear, The LORD liveth.
Oz.6.1 V úzkosti své ráno hledati mne budou: Poďte, a navraťme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže [rány] naše.	Oz.6.1 "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže. V M.32.39	Hos.6.1 Come, and let us return unto the LORD: for he hath torn, and he will heal us; he hath smitten, and he will bind us up.
Oz.6.2 Obživí nás po dvou dnech, dne třetího vzkřísí nás, a budeme živi před oblíčejem jeho, I Kor.15.4	Oz.6.2 Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. Ezech.37.5	Hos.6.2 After two days will he revive us: in the third day he will raise us up, and we shall live in his sight.
Oz.6.6 Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více než zápaly. I Sam.15.22; Mat.9.13	Oz.6.6 Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly. Mat.12.7	Hos.6.6 For I desired mercy, and not sacrifice; and the knowledge of God more than burnt offerings.
Oz.9.6 Nebo aj, zahynou skrze poplénění, Egypt zbéře je, [a] pohřbí je Memfis; nejrozkošnějšími[schranami] stříbra jejich kopřiva dědičně vládnouti bude, [a] bodláčí v domích jejich.	Oz.9.6 Neboť i když vyjdou ze zhouby, sebere je Egypt, Memfis je pohřbí. Jejich převzácné stříbro podědí bodláčí, v jejich stanech se rozroste trní.	Hos.9.6 For, lo, they are gone because of destruction: Egypt shall gather them up, Memphis shall bury them: the pleasant [places] for their silver, nettles shall possess them: thorns [shall be] in their tabernacles.
Oz.10.8 Vypléněny budou také výsosti Avenu, hřích Izraelských, trní a hloží zroste na oltářích jejich. I dějí horám: Přikrejte nás, a pahrbkům: Padněte na nás.	Oz.10.8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: "Přikryjte nás!" a pahorkům: "Padněte na nás!"	Hos.10.8 The high places also of Aven, the sin of Israel, shall be destroyed: the thorn and the thistle shall come up on their altars; and they shall say to the mountains, Cover us; and to the hills, Fall on us.
Oz.11.1 Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého. Mat.2.15	Oz.11.1 Efrajim mě obklíčil přetvářkou, dům izraelský záludností; též Juda je před Bohem vrtkavý stále, i když je věrný svatým obyčejům. II M.4.22	Hos.11.1 When Israel [was] a child, then I loved him, and called my son out of Egypt.
Oz.13.14 Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.	Oz.13.14 Mám je vyplatit ze spárů podsvětí, vykoupit ze smrti? Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár? Lítost však bude mým očím skryta. Iz.25.8; I Kor.15.55; Zj.20.14; Zj.21.4	Hos.13.14 I will ransom them from the power of the grave; I will redeem them from death: O death, I will be thy plagues; O grave, I will be thy destruction: repentance shall be hid from mine eyes.
Oz.14.2 Vezměte s sebou slova, a obraťte se k Hospodinu, a rcete jemu: Sejmi všelikou nepravost, a dej to, což dobrého jest, a budemeť se odplaceti volky rtů našich.	Oz.14.3 Vezměte s sebou tato slova, obraťte se k Hospodinu, řekněte mu: "Promiň nám všechnu nepravost, přijmi nás laskavě, když chceme oběti býčků nahradit svými rty.	Hos.14.2 Take with you words, and turn to the LORD: say unto him, Take away all iniquity, and receive [us] graciously: so will we render the calves of our lips.

Názor?

Proroctví Joele proroka Kralický překlad 1613	Jóel Ekumenický překlad 1985	Joel King James translation 1611
Joel.2.10 Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj. Iz.13.10; Ezech.32.7; Joel.3.15; Mat.24.29; Luk.21.25	Jl.2.10 Před ním se roztřese země, zachvějí nebesa, slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář. Joel.2.31	Joel.2.10 The earth shall quake before them; the heavens shall tremble: the sun and the moon shall be dark, and the stars shall withdraw their shining:
Joel.2.28 I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou. Iz.44.3; Sk.2.16-17	Jl.3.1 I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. IV M.11.25; Zach.12.10	Joel.2.28 And it shall come to pass afterward, [that] I will pour out my spirit upon all flesh; and your sons and your daughters shall prophesy, your old men shall dream dreams, your young men shall see visions:
Joel.2.31 Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný, Iz.13.10; Joel.3.15	Jl.3.4 Slunce se zastře tmou a měsíc krví, dříve než přijde den Hospodinův, veliký a hrozný. Zj.6.12	Joel.2.31 The sun shall be turned into darkness, and the moon into blood, before the great and the terrible day of the LORD come.
Joel.2.32 A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin. Sk.2.21; R.10.13	Jl.3.5 Avšak každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, se zachrání. Na hoře Sijónu a v Jeruzalémě budou ti, kdo vyvázli, jak řekl Hospodin, spolu s těmi, kdo přežili, jež Hospodin povolá. R.9.27	Joel.2.32 And it shall come to pass, [that] whosoever shall call on the name of the LORD shall be delivered: for in mount Zion and in Jerusalem shall be deliverance, as the LORD hath said, and in the remnant whom the LORD shall call.
Joel.3.1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,	Jl.4.1 Hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma,	Joel.3.1 For, behold, in those days, and in that time, when I shall bring again the captivity of Judah and Jerusalem,
Joel.3.2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili. Zj.16.16	Jl.4.2 shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody. Mou zemi rozdělili Zach.14.5	Joel.3.2 I will also gather all nations, and will bring them down into the valley of Jehoshaphat, and will plead with them there for my people and [for] my heritage Israel, whom they have scattered among the nations, and parted my land.
Joel.3.8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil. Iz.25.8	Jl.4.8 Vydám vaše syny a vaše dcery napospas synům judským a oni je prodají Šebajcům, dalekému pronárodu. Tak promluvil Hospodin.	Joel.3.8 And I will sell your sons and your daughters into the hand of the children of Judah, and they shall sell them to the Sabeans, to a people far off: for the LORD hath spoken [it].
Joel.3.15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj. Joel.2.10	Jl.4.15 Slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.	Joel.3.15 The sun and the moon shall be darkened, and the stars shall withdraw their shining.
Joel.3.18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim. Ezech.47.1; Amos.9.13; Zach.13.1	Jl.4.18 A stane se v onen den, že z hor bude kanout mladé víno, z pahorků poteče mléko, všemi judskými potoky bude proudit voda, z Hospodinova domu vytryskne pramen a napojí se Úval akácií.	Joel.3.18 And it shall come to pass in that day, [that] the mountains shall drop down new wine, and the hills shall flow with milk, and all the rivers of Judah shall flow with waters, and a fountain shall come forth of the house of the LORD, and shall water the valley of Shittim.

Názor?

Proroctví Amosa proroka Kralický překlad 1613	Ámos Ekumenický překlad 1985	Amos King James translation 1611
Amos.1.1 Slova Amosova, (kterýž byl mezi pastýři) z Tekoa, kteráž viděl o Izraelovi za dnů Uziáše krále Judského, a za dnů Jeroboáma syna Joasova, krále Izraelského, dvě létě před země třesením. Iz.1.1; Zach.14.5	Am.1.1 Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením.	Amos.1.1 The words of Amos, who was among the herdmen of Tekoa, which he saw concerning Israel in the days of Uzziah king of Judah, and in the days of Jeroboam the son of Joash king of Israel, two years before the earthquake.
Amos.5.4 Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte. Iz.55.6	Am.5.4 Toto praví Hospodin domu izraelskému: Dotazujte se mne a budete žít!	Amos.5.4 For thus saith the LORD unto the house of Israel, Seek ye me, and ye shall live:
Amos.5.18 Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla? Jer.30.7	Am.5.18 Běda těm, kdo touží po dni Hospodinově! K čemu vám bude den Hospodinův? Bude tmou, a ne světlem! Sofon.1.15	Amos.5.18 Woe unto you that desire the day of the LORD! to what end [is] it for you? the day of the LORD [is] darkness, and not light.
Amos.5.25 Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský? Sk.7.42	Am.5.25 Připravovali jste mi obětní hody a přídavné oběti po čtyřicet let na poušti, dome izraelský?	Amos.5.25 Have ye offered unto me sacrifices and offerings in the wilderness forty years, O house of Israel?
Amos.5.26 Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.	Am.5.26 Ponesete Sikúta, svého krále, Kijúna, své obrazy, hvězdu svého boha, to, co jste si udělali.	Amos.5.26 But ye have borne the tabernacle of your Moloch and Chiun your images, the star of your god, which ye made to yourselves.
Amos.5.27 Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno [jest] Bůh zástupů.	Am.5.27 Přesídlím vás až za Damašek, praví ten, jehož jméno je Hospodin, Bůh zástupů.	Amos.5.27 Therefore will I cause you to go into captivity beyond Damascus, saith the LORD, whose name [is] The God of hosts.
Amos.8.5 Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,	Am.8.5 Říkáte: "Kdy už pomine novoluní, abychom zas prodávali obilí, a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku, na míře ubírali, na ceně přidávali a podváděli falešnou váhou, V M.25.14-15; Mich.6.10	Amos.8.5 Saying, When will the new moon be gone, that we may sell corn? and the sabbath, that we may set forth wheat, making the ephah small, and the shekel great, and falsifying the balances by deceit?
Amos.8.9 Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.	Am.8.9 V onen den způsobím, je výrok Panovníka Hospodina, že slunce zapadne v poledne, tmou zahalím zemi za jasného dne. Mich.3.6; Mat.24.29	Amos.8.9 And it shall come to pass in that day, saith the Lord GOD, that I will cause the sun to go down at noon, and I will darken the earth in the clear day:
Amos.8.11 Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,	Am.8.11 Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. V M.8.3	Amos.8.11 Behold, the days come, saith the Lord GOD, that I will send a famine in the land, not a famine of bread, nor a thirst for water, but of hearing the words of the LORD:
Amos.8.12 Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.	Am.8.12 Budou vrávorat od moře k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou.	Amos.8.12 And they shall wander from sea to sea, and from the north even to the east, they shall run to and fro to seek the word of the LORD, and shall not find [it].
Amos.9.7 Zdaliž nejste podobni synům Mouřenínů přede mnou, ó synové Izraelovi? dí Hospodin. Zdaliž jsem Izraele nevyvedl z země Egyptské, tak jako Filistinské z Kaftor, a Syrské z Kir?	Am.9.7 Nejste snad pro mne jako Kúšijci, vy, synové Izraele? je výrok Hospodinův. Nevyvedl jsem Izraele z egyptské země a Pelištejce z Kaftóru a Arama z Kíru?	Amos.9.7 [Are] ye not as children of the Ethiopians unto me, O children of Israel? saith the LORD. Have not I brought up Israel out of the land of Egypt? and the Philistines from Caphtor, and the Syrians from Kir?
Amos.9.11 V ten den zdvihnu stánek Davidův, kterýž klesá, a zahradím mezery jeho, a zbořeniny jeho opravím, a vzdělám jej jako za dnů starodávních, Sk.15.16-17	Am.9.11 V onen den postavím padající Davidův stánek a jeho trhliny zazdím, opravím, co na něm pobořeno, a zbuduji jej jako za dnů dávných.	Amos.9.11 In that day will I raise up the tabernacle of David that is fallen, and close up the breaches thereof; and I will raise up his ruins, and I will build it as in the days of old:
Amos.9.13 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, že postihati bude oráč žence, a ten, kdož tlačí hrozny, rozsevače, hory pak dštíti budou mstem, a všickni pahrbkové oplývati. III M.26.5	Am.9.13 Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy půjde oráč hned za žencem a ten, kdo šlape hrozny, hned za rozsévačem. Z hor budce kanout mladé víno a všechny pahorky budou oplývat vláhou. Joel.3.18	Amos.9.13 Behold, the days come, saith the LORD, that the plowman shall overtake the reaper, and the treader of grapes him that soweth seed; and the mountains shall drop sweet wine, and all the hills shall melt.

Názor?

Proroctví Abdiáše proroka Kralický překlad 1613	Abdijáš Ekumenický překlad 1985	Obadiah King James translation 1611
Abd.15 Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.	Abd.15 Blízko je den Hospodinův proti všem národům. Co jsi učinil ty, to bude učiněno tobě, vrátí se ti to na hlavu, jak zasluhuješ. Mat.7.2	Obad.15 For the day of the LORD [is] near upon all the heathen: as thou hast done, it shall be done unto thee: thy reward shall return upon thine own head.
Abd.17 Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.	Abd.17 Avšak na hoře Sijónu budou ti, kteří vyvázli, a bude svatá, a Jákobův dům obsadí ty, kdo jej obsadili. Joel.2.32	Obad.17 But upon mount Zion shall be deliverance, and there shall be holiness; and the house of Jacob shall possess their possessions.
Abd.21 I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.	Abd.21 Vítězové pak vystoupí na horu Sijón, aby soudili Ezauovu horu. A nastane království Hospodinovo. Iz.24.23; Dan.2.44	Obad.21 And saviours shall come up on mount Zion to judge the mount of Esau; and the kingdom shall be the LORD'S.

Názor?

Proroctví Jonáše proroka Kralický překlad 1613	Jonáš Ekumenický překlad 1985	Jonah King James translation 1611
Jon.1.5 A bojíce se plavci, volali jeden každý k bohu svému, a vyhazovali to, což měli na lodí, do moře, aby sobě tím polehčili. Jonáš pak byl sešel k bokům lodí, a položiv se, spal tvrdě. II Kral.17.29	Jon.1.5 Lodníci se báli a úpěli každý ke svému bohu a vrhali do moře předměty, které měli na lodi, aby jí odlehčili. Ale Jonáš sestoupil do podpalubí, ulehl a tvrdě usnul.	Jonah.1.5 Then the mariners were afraid, and cried every man unto his god, and cast forth the wares that [were] in the ship into the sea, to lighten [it] of them. But Jonah was gone down into the sides of the ship; and he lay, and was fast asleep.
Jon.2.1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci. Mat.12.40	Jon.2.1 Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci.	Jonah.2.1 Now the LORD had prepared a great fish to swallow up Jonah. And Jonah was in the belly of the fish three days and three nights.
Jon.3.9 Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti [toho] Bůh; neodvrátí-li se, pravím, od prchlivosti hněvu svého, abychom nezahynuli.	Jon.3.9 Kdo ví, možná že se Bůh v lítosti obrátí a odvrátí od svého planoucího hněvu a nezahyneme."	Jonah.3.9 Who can tell [if] God will turn and repent, and turn away from his fierce anger, that we perish not?
Jon.4.11 A já abych nelitoval Ninive města tak velikého, v němž jest více nežli sto a dvadceti tisíc lidí, kteříž neznají rozdílu mezi pravicí svou a levicí svou, a dobytka mnoho?	Jon.4.11 A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?"	Jonah.4.11 And should not I spare Nineveh, that great city, wherein are more than sixscore thousand persons that cannot discern between their right hand and their left hand; and [also] much cattle?

Názor?

Proroctví Micheáše proroka Kralický překlad 1613	Micheáš Ekumenický překlad 1985	Micah King James translation 1611
Mich.2.12 Jistotně zberu tě, Jákobe, docela, jistotně shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce [v] Bozra, jako stádo do prostřed ovčince jeho, [i] vzejde hluk od lidu. R.11.26	Mi.2.12 Jistotně tě celého posbírám, Jákobe, jistotně shromáždím pozůstatek Izraele, svedu jej dohromady jak ovce do ohrady, jako stádo doprostřed pastviště, zahemží se to zas lidmi.	Mic.2.12 I will surely assemble, O Jacob, all of thee; I will surely gather the remnant of Israel; I will put them together as the sheep of Bozrah, as the flock in the midst of their fold: they shall make great noise by reason of [the multitude of] men.
Mich.3.6 A protož obrátí se vám vidění v noc, a předpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce těm prorokům, a zatmí se jim den.	Mi.3.6 Proto vám nastane noc bez vidění, tma bez věštby. Nad těmi proroky zajde slunce, den se nad nimi zachmuří. Amos.8.9	Mic.3.6 Therefore night [shall be] unto you, that ye shall not have a vision; and it shall be dark unto you, that ye shall not divine; and the sun shall go down over the prophets, and the day shall be dark over them.
Mich.4.1 Ale stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní národové. Iz.2.2	Mi.4.1 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit národy.	Mic.4.1 But in the last days it shall come to pass, [that] the mountain of the house of the LORD shall be established in the top of the mountains, and it shall be exalted above the hills; and people shall flow unto it.
Mich.4.2 A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, totiž do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. Luk.24.47	Mi.4.2 Mnohé pronárody půjdou a budou se pobízet: "Pojďte, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách." Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. Iz.2.3	Mic.4.2 And many nations shall come, and say, Come, and let us go up to the mountain of the LORD, and to the house of the God of Jacob; and he will teach us of his ways, and we will walk in his paths: for the law shall go forth of Zion, and the word of the LORD from Jerusalem.
Mich.5.1 Sbeřiž se nyní po houfích, ó záškodnice, oblehni nás, nechať bijí holí v líce soudce Izraelského.	Mi.4.14 Nyní si však zasazuj smuteční zářezy, dcero porobená, sevře nás obležení. Izraelova soudce budou bít do tváře holí. Mat.26.67	Mic.5.1 Now gather thyself in troops, O daughter of troops: he hath laid siege against us: they shall smite the judge of Israel with a rod upon the cheek.
Mich.5.2 A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných. Mat.2.5-6; Jan.7.42	Mi.5.1 A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných. Rut.1.2; I Sam.17.12	Mic.5.2 But thou, Bethlehem Ephratah, [though] thou be little among the thousands of Judah, [yet] out of thee shall he come forth unto me [that is] to be ruler in Israel; whose goings forth [have been] from of old, from everlasting.
Mich.5.4 I stane a pásti bude v síle Hospodinově, a u velebnosti jména Hospodina Boha svého. I budou bydliti, nebo již velikomocný bude až do končin země.	Mi.5.4 A on sám bude pokoj. Až vtrhne Ašúr do naší země, až bude šlapat po našich palácích, postavíme proti němu sedm pastýřů, osm vojevůdci lidu. Zach.9.10	Mic.5.4 And he shall stand and feed in the strength of the LORD, in the majesty of the name of the LORD his God; and they shall abide: for now shall he be great unto the ends of the earth.
Mich.5.6 Kteříž spasou zemi Assyrskou mečem, a zemi Nimrodovu v pomezích jejích. A tak vytrhne od Assura, když přitáhne do země naší, a šlapati bude po našem pomezí.	Mi.5.5 Ti budou spravovat asyrskou zemi mečem v přístupech do země Nimrodovy. On nás vysvobodí před Ašúrem, až vtrhne do naší země, až bude šlapat po našem pomezí.	Mic.5.6 And they shall waste the land of Assyria with the sword, and the land of Nimrod in the entrances thereof: thus shall he deliver [us] from the Assyrian, when he cometh into our land, and when he treadeth within our borders.
Mich.6.8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým. V M.10.12; V M.30.15-16; Oz.6.6	Mi.6.8 Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.	Mic.6.8 He hath shewed thee, O man, what [is] good; and what doth the LORD require of thee, but to do justly, and to love mercy, and to walk humbly with thy God?
Mich.6.10 Ještě-liž jsou v domě bezbožného pokladové nespravedliví, a míra nespravedlivá [a] ohavná?	Mi.6.10 Což stále budou ve svévolníkově domě poklady nabyté svévolí a míra ošizená, popouzející k hněvu? Amos.8.5	Mic.6.10 Are there yet the treasures of wickedness in the house of the wicked, and the scant measure [that is] abominable?
Mich.7.6 Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho. Luk.12.53	Mi.7.6 Syn tupí otce, dcera povstává proti matce, snacha proti tchyni, každý má nepřátele ve vlastním domě.	Mic.7.6 For the son dishonoureth the father, the daughter riseth up against her mother, the daughter in law against her mother in law; a man's enemies [are] the men of his own house.
Mich.7.18 Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se? II M.34.6-7; Z.103.3	Mi.7.18 Kdo je Bůh jako ty, který snímá nepravost, promíjí nevěrnost pozůstatku svého dědictví! Nesetrvává ve svém hněvu, neboť si oblíbil milosrdenství.	Mic.7.18 Who [is] a God like unto thee, that pardoneth iniquity, and passeth by the transgression of the remnant of his heritage? he retaineth not his anger for ever, because he delighteth [in] mercy.
Mich.7.19 Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše.	Mi.7.19 Opět se nad námi slituje, rozšlape naše nepravosti. Do mořských hlubin vhodíš všechny jejich hříchy,	Mic.7.19 He will turn again, he will have compassion upon us; he will subdue our iniquities; and thou wilt cast all their sins into the depths of the sea.

Názor?

Proroctví Nahuma proroka Kralický překlad 1613	Nahum Ekumenický překlad 1985	Nahum King James translation 1611
Nah.1.15 Aj hle na horách těchto nohy potěšené věci zvěstujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, plň sliby své. Neboť nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelať jest vyhlazen. Iz.52.7; R.10.15	Na.2.1 Hle, po horách přichází zvěstovatel radosti, jenž ohlašuje pokoj. Slav, Judo, své slavnosti, plň své sliby. Už nikdy na tebe nepřitáhne ničemník, je zcela zahlazen.	Nahum.1.15 Behold upon the mountains the feet of him that bringeth good tidings, that publisheth peace! O Judah, keep thy solemn feasts, perform thy vows: for the wicked shall no more pass through thee; he is utterly cut off.
Nah.2.1 Táhneť zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti, vyhlídej na cestu, posilň bedr, dobře se silou opatř.	Na.2.2 Ninive, už na tebe táhne ten, jenž tě rozmetá. Jen si hlídej pevnost. Číhej u cesty. Posilni svá bedra. Seber veškerou svou sílu.	Nahum.2.1 He that dasheth in pieces is come up before thy face: keep the munition, watch the way, make [thy] loins strong, fortify [thy] power mightily.
Nah.2.7 A Hutsab zajata jsuc, zavedena bude, a děvečky její poberou se, lkajíce jako holubice, [a] tepouce prsy své.	Na.2.8 Je rozhodnuto. Obnažena a odvlékána je Ištar, její děvy kvílí jako holubice a bijí se v prsa.	Nahum.2.7 And Huzzab shall be led away captive, she shall be brought up, and her maids shall lead [her] as with the voice of doves, tabering upon their breasts.

Názor?

Proroctví Abakuka proroka Kralický překlad 1613	Abakuk Ekumenický překlad 1985	Habakkuk King James translation 1611
Abak.1.5 Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, [o němž] když vypravováno bude, neuvěříte. Sk.13.41	Abk.1.5 Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.	Hab.1.5 Behold ye among the heathen, and regard, and wonder marvellously: for [I] will work a work in your days, [which] ye will not believe, though it be told [you].
Abak.2.11 Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.	Abk.2.11 I kámen ze zdi bude křičet, trám z krovu mu odpovídat. Luk.19.40	Hab.2.11 For the stone shall cry out of the wall, and the beam out of the timber shall answer it.
Abak.2.18 Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?	Abk.2.18 Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel lži? Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky.	Hab.2.18 What profiteth the graven image that the maker thereof hath graven it; the molten image, and a teacher of lies, that the maker of his work trusteth therein, to make dumb idols?
Abak.2.19 Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, [a] kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.	Abk.2.19 Běda tomu, kdo říká dřevu: "Procitni", kdo říká němému kameni: "Vzbuď se." Něco takového má být učitelem? I když je to potaženo zlatem a stříbrem, nemá to žádného ducha.	Hab.2.19 Woe unto him that saith to the wood, Awake; to the dumb stone, Arise, it shall teach! Behold, it [is] laid over with gold and silver, and [there is] no breath at all in the midst of it.
Abak.3.13 Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ.	Abk.3.13 Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého. Rozdrtil jsi hlavu svévolníka domu, obnažils ho od základů k hrdlu.	Hab.3.13 Thou wentest forth for the salvation of thy people, [even] for salvation with thine anointed; thou woundedst the head out of the house of the wicked, by discovering the foundation unto the neck.

Názor?

Proroctví Sofoniáše proroka Kralický překlad 1613	Sofonjáš Ekumenický překlad 1985	Zephaniah King James translation 1611
Sofon.1.3 Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby mořské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této země, praví Hospodin. Mat.13.41	Sf.1.3 Sklidím lidi i dobytek, sklidím nebeské ptactvo i mořské ryby, pohoršení spolu se svévolníky. Vyhladím člověka z povrchu země, je výrok Hospodinův.	Zeph.1.3 I will consume man and beast; I will consume the fowls of the heaven, and the fishes of the sea, and the stumblingblocks with the wicked; and I will cut off man from off the land, saith the LORD.
Sofon.1.4 Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,	Sf.1.4 Napřáhnu svou ruku na Judu, na všechny obyvatele Jeruzaléma, vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala, i jméno žreců a kněží,	Zeph.1.4 I will also stretch out mine hand upon Judah, and upon all the inhabitants of Jerusalem; and I will cut off the remnant of Baal from this place, [and] the name of the Chemarims with the priests;
Sofon.1.5 I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.	Sf.1.5 rovněž ty, kdo se na střechách klanějí zástupu nebeskému, ty, kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají, a hned zase přísahají při svém Melekovi,	Zeph.1.5 And them that worship the host of heaven upon the housetops; and them that worship [and] that swear by the LORD, and that swear by Malcham;
Sofon.1.13 Nebo přijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich.	Sf.1.13 V plen bude vyhnán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení; vystaví domy, a nebudou v nich bydlet, vysázejí vinice, a vína z nich neokusí.	Zeph.1.13 Therefore their goods shall become a booty, and their houses a desolation:¨they shall also build houses, but not inhabit [them]; and they shall plant vineyards, but not drink the wine thereof.
Sofon.1.14 Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuť hořce křičeti bude udatný.	Sf.1.14 Veliký den Hospodinův je blízko, je blízký a převelice rychlý. Slyš, Hospodinův den je tady! Zoufale volá bohatýr do boje.	Zeph.1.14 The great day of the LORD [is] near, [it is] near, and hasteth greatly, [even] the voice of the day of the LORD: the mighty man shall cry there bitterly.
Sofon.1.15 Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, Jer.30.7; Amos.5.18	Sf.1.15 Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty,	Zeph.1.15 That day [is] a day of wrath, a day of trouble and distress, a day of wasteness and desolation, a day of darkness and gloominess, a day of clouds and thick darkness,
Sofon.2.5 Běda těm, kteříž bydlí v krajině pomořské, národu Ceretejských. Slovo Hospodinovo proti vám jest, ó země Kananejská Filistinských, že tě tak zahladím, aby nebylo žádného obyvatele.	Sf.2.5 Běda vám obyvatelé Přímoří, pronárode Keréťanů! Slovo Hospodinovo je proti vám. Kenaane, země pelištejská, vyhubím tě do posledního obyvatele.	Zeph.2.5 Woe unto the inhabitants of the sea coast, the nation of the Cherethites! The word of the LORD [is] against you; O Canaan, the land of the Philistines, I will even destroy thee, that there shall be no inhabitant.
Sofon.3.10 Ti, kteříž jsou za řekami Mouřenínské země, koříce se mi, se dcerou rozptýlených mých dary mi přinesou. Sk.8.27	Sf.3.10 Z druhé strany kúšských řek moji vyznavači, má rozptýlená dcera, přinesou mi obětní můj dar. Z.68.32	Zeph.3.10 From beyond the rivers of Ethiopia my suppliants, [even] the daughter of my dispersed, shall bring mine offering.

Názor?

Proroctví Aggea proroka Kralický překlad 1613	Ageus Ekumenický překlad 1985	Haggai King James translation 1611
Agg.1.5 Protož nyní takto praví Hospodin zástupů: Přiložte srdce své k cestám svým.	Ag.1.5 Nyní toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty!	Hag.1.5 Now therefore thus saith the LORD of hosts; Consider your ways.
Agg.1.13 Tedy Aggeus posel Hospodinův mluvil lidu v poselství Hospodinovu, řka: Já s vámi jsem, praví Hospodin.	Ag.1.13 Hospodinův posel Ageus řekl z Hospodinova pověření lidu: "Já jsem s vámi, je výrok Hospodinův." Mat.28.20	Hag.1.13 Then spake Haggai the LORD'S messenger in the LORD'S message unto the people, saying, I [am] with you, saith the LORD.
Agg.2.6 Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Důch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.	Ag.2.5 podle slova, kterým jsem se s vámi zavázal, když jste vyšli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás. Nebojte se!	Hag.2.5 [According to] the word that I covenanted with you when ye came out of Egypt, so my spirit remaineth among you: fear ye not.

Názor?

Proroctví Zachariáše proroka Kralický překlad 1613	Zacharjáš Ekumenický překlad 1985	Zechariah King James translation 1611
Zach.1.3 Protož rci těmto: Takto praví Hospodin zástupů: Navraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Oz.14.2	Za.1.3 Řekni jim tedy: Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně, je výrok Hospodina zástupů, a já se obrátím k vám, praví Hospodin zástupů.	Zech.1.3 Therefore say thou unto them, Thus saith the LORD of hosts; Turn ye unto me, saith the LORD of hosts, and I will turn unto you, saith the LORD of hosts.
Zach.3.1 Potom mi ukázal Jozue kněze nejvyššího, stojícího před andělem Hospodinovým, a satana stojícího po pravici jeho, aby se mu protivil.	Za.3.1 Potom mi ukázal velekněze Jóšuu, jak stojí před Hospodinovým poslem, a po pravici mu stál satan, aby proti němu vnesl žalobu. Job.1.6; Job.2.1; Zj.12.10	Zech.3.1 And he shewed me Joshua the high priest standing before the angel of the LORD, and Satan standing at his right hand to resist him.
Zach.3.2 Ale Hospodin řekl satanu: Potresciž tě Hospodin, satane, potresciž tě, pravím, Hospodin, kterýž vyvoluje Jeruzalém. Zdaliž tento není jako hlavně vychvácená z ohně? Ep.Jud.9	Za.3.2 Hospodin však satanovi řekl: "Hospodin ti dává důtku, satane, důtku ti dává Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém. Což to není oharek vyrvaný z ohně?"	Zech.3.2 And the LORD said unto Satan, The LORD rebuke thee, O Satan; even the LORD that hath chosen Jerusalem rebuke thee: [is] not this a brand plucked out of the fire?
Zach.3.4 I odpověděl a řekl těm, kteříž stáli před ním, řka: Vezměte roucho to zmazané s něho. A řekl jemu: Pohleď, přenesl jsem s tebe nepravost tvou, a oblékl jsem tě v roucha proměnná.	Za.3.4 A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: "Svlékněte z něho ten špinavý šat." Jemu pak řekl: "Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha. Iz.6.7; Iz.61.3	Zech.3.4 And he answered and spake unto those that stood before him, saying, Take away the filthy garments from him. And unto him he said, Behold, I have caused thine iniquity to pass from thee, and I will clothe thee with change of raiment.
Zach.3.8 Slyš nyní, Jozue, kněže nejvyšší, ty i tovaryši tvoji, kteříž sedí před tebou: Ačkoli muži ti jsou za zázrak, aj, já však přivedu služebníka svého, Výstřelek. Iz.4.2; Jer.23.5; Jer.33.15	Za.3.8 Nuže slyš, veleknězi Jošuo, ty i tvoji druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou předzvěstí toho, že přivedu svého služebníka, zvaného Výhonek.	Zech.3.8 Hear now, O Joshua the high priest, thou, and thy fellows that sit before thee: for they [are] men wondered at: for, behold, I will bring forth my servant the BRANCH.
Zach.6.12 A mluviti budeš k němu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, řka: Aj muž, jehož jméno jest Výstřelek, kterýž z místa svého pučiti se bude, ten vystaví chrám Hospodinův. Zach.3.8	Za.6.12 a řekneš mu: >Toto praví Hospodin zástupů: Hle, přijde muž jménem Výhonek, vyraší odspodu; ten zbuduje Hospodinův chrám. Iz.11.1	Zech.6.12 And speak unto him, saying, Thus speaketh the LORD of hosts, saying, Behold the man whose name [is] The BRANCH; and he shall grow up out of his place, and he shall build the temple of the LORD:
Zach.7.5 Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého [měsíce,] a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili? Iz.58.5	Za.7.5 "Řekni všemu lidu země i kněžím: Když jste se postili a naříkali pátého a sedmého měsíce, teď už po sedmdesát let, postili jste se opravdu kvůli mně:?	Zech.7.5 Speak unto all the people of the land, and to the priests, saying, When ye fasted and mourned in the fifth and seventh [month], even those seventy years, did ye at all fast unto me, [even] to me?
Zach.8.6 Takto praví Hospodin zástupů: Zdali, že se to nepodobné zdá před očima ostatků lidu tohoto dnů těchto, také před očima mýma nepodobné bude? praví Hospodin zástupů. Mat.19.26; Luk.1.37	Za.8.6 Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže to bude v očích pozůstatku tohoto lidu v oněch dnech nemožné, bude to nemožné i v mých očích? je výrok Hospodina zástupů.	Zech.8.6 Thus saith the LORD of hosts; If it be marvellous in the eyes of the remnant of this people in these days, should it also be marvellous in mine eyes? saith the LORD of hosts.
Zach.8.8 A přivedu je zase. I budou bydliti u prostřed Jeruzaléma, a budou lidem mým, a já budu jejich Bohem v pravdě a v spravedlnosti. Jer.24.7; Jer.31.33; Ezech.11.20	Za.8.8 Přivedu je a budou bydlet v Jeruzalémě. Budou mým lidem a já jim budu Bohem věrným a spravedlivým.	Zech.8.8 And I will bring them, and they shall dwell in the midst of Jerusalem: and they shall be my people, and I will be their God, in truth and in righteousness.
Zach.8.17 Aniž kdo bližnímu svému zlého obmýšlej v srdci svém, též přísahy falešné nemilujte; nebo všecko to jest, čehož nenávidím, praví Hospodin.	Za.8.17 Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého.nelibujte si v křivé přísaze. to všechno nenávidím, je výrok Hospodinův."	Zech.8.17 And let none of you imagine evil in your hearts against his neighbour; and love no false oath: for all these [are things] that I hate, saith the LORD.
Zach.8.22 A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě, a kořili se tváři Hospodinově.	Za.8.22 A budou přicházet četné národy i mocné pronárody, aby hledaly v Jeruzalémě Hospodina zástupů a naklonily si ho.	Zech.8.22 Yea, many people and strong nations shall come to seek the LORD of hosts in Jerusalem, and to pray before the LORD.
Zach.8.23 Takto praví Hospodin zástupů: V těch dnech chopí se deset mužů ze všech jazyků těch národů, chopí se, pravím, podolka jednoho Žida, řkouce: Půjdeme s vámi; nebo slyšíme, že jest Bůh s vámi.	Za.8.23 Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu roucha jednoho Judejce a řeknou: >Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.<"	Zech.8.23 Thus saith the LORD of hosts; In those days [it shall come to pass], that ten men shall take hold out of all languages of the nations, even shall take hold of the skirt of him that is a Jew, saying, We will go with you: for we have heard [that] God [is] with you.
Zach.9.9 Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém. Iz.62.11; Mat.21.5; Jan.12.15	Za.9.9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jeden na oslu, na oslátku, osličím mláděti.	Zech.9.9 Rejoice greatly, O daughter of Zion; shout, O daughter of Jerusalem: behold, thy King cometh unto thee: he [is] just, and having salvation; lowly, and riding upon an ass, and upon a colt the foal of an ass.
Zach.9.10 Nebo vypléním vozy z Efraima a koně z Jeruzaléma, a vypléněna budou lučiště válečná; nadto rozhlásí pokoj národům, a panování jeho od moře až k moři, a od řeky až do končin země. Z.72.8	Za.9.10 "Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen." Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země. II Kral.23.11	Zech.9.10 And I will cut off the chariot from Ephraim, and the horse from Jerusalem, and the battle bow shall be cut off: and he shall speak peace unto the heathen: and his dominion [shall be] from sea [even] to sea, and from the river [even] to the ends of the earth.
Zach.9.11 Anobrž ty, pro krev smlouvy své vypustil jsem vězně tvé z jámy, v níž není žádné vody.	Za.9.11 "Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody. Mat.26.28	Zech.9.11 As for thee also, by the blood of thy covenant I have sent forth thy prisoners out of the pit wherein [is] no water.
Zach.11.12 Nebo jsem řekl jim: Jestliže se vám vidí, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvážili mzdu mou třidceti stříbrných. Mat.26.15	Za.11.12 Řekl jsem tedy: "Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být." Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra.	Zech.11.12 And I said unto them, If ye think good, give [me] my price; and if not, forbear. So they weighed for my price thirty [pieces] of silver.
Zach.11.13 I řekl mi Hospodin: Povrz je před hrnčíře. Znamenitá mzda, kterouž jsem tak draze šacován od nich. A tak vzav třidceti stříbrných, uvrhl jsem je [v] domě Hospodinově před hrnčíře. Mat.27.5-9	Za.11.13 Nato mi Hospodin řekl: "Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili." I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi.	Zech.11.13 And the LORD said unto me, Cast it unto the potter: a goodly price that I was prised at of them. And I took the thirty [pieces] of silver, and cast them to the potter in the house of the LORD.
Zach.12.10 A vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzalémské Ducha milosti a pokorných proseb. I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli, a kvíliti budou nad ním jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakati budou nad ním, jako hořce plačí nad prvorozeným. Joel.2.28; Jan.19.37; Sk.2.1-4; R.8.15-16; Zj.1.7	Za.12.10 Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí prvorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným."	Zech.12.10 And I will pour upon the house of David, and upon the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace and of supplications: and they shall look upon me whom they have pierced, and they shall mourn for him, as one mourneth for [his] only [son], and shall be in bitterness for him, as one that is in bitterness for [his] firstborn.
Zach.12.11 V ten den bude veliké kvílení v Jeruzalémě, jako kvílení [v] Adadremmon na poli Mageddo.	Za.12.11 V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek jako nářek pro Hadad-rimóna na pláni u Megida.	Zech.12.11 In that day shall there be a great mourning in Jerusalem, as the mourning of Hadadrimmon in the valley of Megiddon.
Zach.13.1 V ten den bude studnice otevřená domu Davidovu a obyvatelům Jeruzalémským, k obmytí hřícha i nečistoty. Iz.55.1; Jan.7.37-8	Za.13.1 V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty. Ezech.36.25; Jan.19.34	Zech.13.1 In that day there shall be a fountain opened to the house of David and to the inhabitants of Jerusalem for sin and for uncleanness.
Zach.13.3 I stane se, prorokoval-li by někdo více, že jemu řeknou otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili: Nebudeš živ, proto že jsi lež mluvil ve jménu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili, že prorokoval.	Za.13.3 Bude-li pak ještě někdo porokovat, řeknou mu vlastní rodiče, otec i matka: "Nezůstaneš naživu, protože jsi ve jménu Hospodinově klamal." A jeho vlastní rodiče, otec i matka, ho probodnou, že prorokoval.	Zech.13.3 And it shall come to pass, [that] when any shall yet prophesy, then his father and his mother that begat him shall say unto him, Thou shalt not live; for thou speakest lies in the name of the LORD: and his father and his mother that begat him shall thrust him through when he prophesieth.
Zach.13.4 A tak stane se v ten den, že se budou styděti proroci ti, každý za vidění své, když by prorokovali, aniž oblekou sukně z srstí, aby klamali.	Za.13.4 V onen den se stane, že proroci budou zahanbeni, každý pro své prorocké vidění. Už neobléknou chlupatý plášť a nebudou obelhávat. II Kral.1.8; Mat.3.4	Zech.13.4 And it shall come to pass in that day, [that] the prophets shall be ashamed every one of his vision, when he hath prophesied; neither shall they wear a rough garment to deceive:
Zach.13.6 A dí-li kdo jemu: Jaké to máš rány na rukou svých? I odpoví: Jimiž jsem zbit v domě těch, kteříž mne milují.	Za.13.6 Řekne-li mu kdo: "Co to máš na prsou za rány?", odpoví: "Tak jsem byl zbit v domě těch, kdo mě milovali."	Zech.13.6 And [one] shall say unto him, What [are] these wounds in thine hands? Then he shall answer, [Those] with which I was wounded [in] the house of my friends.
Zach.13.7 Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým. Mat.26.31; Mark.14.27	Za.13.7 "Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkých však obrátím svou ruku.	Zech.13.7 Awake, O sword, against my shepherd, and against the man [that is] my fellow, saith the LORD of hosts: smite the shepherd, and the sheep shall be scattered: and I will turn mine hand upon the little ones.
Zach.13.8 Nebo stane se po vší zemi této, praví Hospodin, že dvě částky vyhlazeny budou v ní [a] zemrou, a třetí v ní zanechána bude.	Za.13.8 Z celé země, je výrok Hospodinův, budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude.	Zech.13.8 And it shall come to pass, [that] in all the land, saith the LORD, two parts therein shall be cut off [and] die; but the third shall be left therein.
Zach.13.9 A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj. Prisl.17.3; Jan.20.28	Za.13.9 Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. To budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: >Toto je můj lid.< A oni řeknou: >Hospodin je můj Bůh.<" Jer.31.33; Ezech.11.20; Oz.2.23	Zech.13.9 And I will bring the third part through the fire, and will refine them as silver is refined, and will try them as gold is tried: they shall call on my name, and I will hear them: I will say, It [is] my people: and they shall say, The LORD [is] my God.
Zach.14.5 I budete utíkati před údolím hor; nebo dosáhne údolí hor [až] k Azal. Budete, pravím, utíkati, jako jste utíkali před země třesením za dnů Uziáše krále Judského, když přijde Hospodin Bůh můj, [a] všickni svatí s ním. Amos.1.1	Za.14.5 Vy pak budete utíkat údolím mezi těmito mými horami, neboť to horské údolí bude sahat až k Asalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uzijáše. Pak přijde Hospodin, můj Bůh, a s tebou všichni svatí, Bože.	Zech.14.5 And ye shall flee [to] the valley of the mountains; for the valley of the mountains shall reach unto Azal: yea, ye shall flee, like as ye fled from before the earthquake in the days of Uzziah king of Judah: and the LORD my God shall come, [and] all the saints with thee.

Názor?

Proroctví Malachiáše proroka Kralický překlad 1613	Malachiáš Ekumenický překlad 1985	Malachi King James translation 1611
Mal.1.6 Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé? II M.20.12	Mal.1.6 Syn ctí svého otce a služebník svého pána. "Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně? Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou, praví Hospodin zástupů vám, kněží, kteří zlehčujete mé jméno. Ptáte se: >Čím zlehčujeme tvé jméno?< II M.4.22; Luk.6.46	Mal.1.6 A son honoureth [his] father, and a servant his master: if then I [be] a father, where [is] mine honour? and if I [be] a master, where [is] my fear? saith the LORD of hosts unto you, O priests, that despise my name. And ye say, Wherein have we despised thy name?
Mal.1.7 Kteříž přinášejíce na oltář můj obět poškvrněnou, říkáte: Čímž jsme tě poškvrnili? Tím, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest.	Mal.1.7 Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb a ptáte se: >Čím jsme tě poskvrnili?< Tím, že říkáte, že Hospodinův stůl není třeba brát vážně.	Mal.1.7 Ye offer polluted bread upon mine altar; and ye say, Wherein have we polluted thee? In that ye say, The table of the LORD [is] contemptible.
Mal.1.11 Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém místě kadění přinášíno bude jménu mému, a obět čistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupů,	Mal.1.11 Od východu slunce až na západ bude mé jméno veliké mezi pronárody. Na každém místě budou přinášet mému jménu kadidlo a čistý obětní dar. Zajisté a bude mé jméno veliké mezi pronárody, praví Hospodin zástupů.	Mal.1.11 For from the rising of the sun even unto the going down of the same my name [shall be] great among the Gentiles; and in every place incense [shall be] offered unto my name, and a pure offering: for my name [shall be] great among the heathen, saith the LORD of hosts.
Mal.3.1 Aj, já posílám anděla svého, kterýž připraví cestu před tváří mou. V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kteréhož vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž vy líbost máte. Aj, přijdeť, praví Hospodin zástupů. Mat.11.10; Mark.1.2; Luk.1.17	Mal.3.1 "Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. Iz.40.3; Iz.57.14; Iz.62.10; Luk.7.27	Mal.3.1 Behold, I will send my messenger, and he shall prepare the way before me: and the Lord, whom ye seek, shall suddenly come to his temple, even the messenger of the covenant, whom ye delight in: behold, he shall come, saith the LORD of hosts.
Mal.3.3 I sedna, přeháněti bude a přečišťovati stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti.	Mal.3.3 Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary.	Mal.3.3 And he shall sit [as] a refiner and purifier of silver: and he shall purify the sons of Levi, and purge them as gold and silver, that they may offer unto the LORD an offering in righteousness.
Mal.3.13 Rozmohlať se proti mně slova vaše, praví Hospodin, a však říkáte: Což jsme mluvili proti tobě?	Mal.3.13 "Příliš smělá jsou vaše slova proti mně, praví Hospodin. Ptáte se: >Co mluvíme proti tobě?<	Mal.3.13 Your words have been stout against me, saith the LORD. Yet ye say, What have we spoken [so much] against thee?
Mal.4.5 Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Hospodinův veliký a hrozný, Mat.11.14; Mat.17.3; Luk.1.17	Mal.3.23 Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. Mat.17.10-13	Mal.4.5 Behold, I will send you Elijah the prophet before the coming of the great and dreadful day of the LORD:
Mal.4.6 Aby obrátil srdce otců k synům, a srdce synů k otcům jejich, abych přijda, neranil země prokletím.	Mal.3.24 On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."	Mal.4.6 And he shall turn the heart of the fathers to the children, and the heart of the children to their fathers, lest I come and smite the earth with a curse.

Názor?