Lekce 12: guláš, ...teda, co se jinam nevešlo

« Lekce 11: Láska k lidem « - 12/12 
Izraelský rod
Egyptské rány
Desatero přikázání
Ježíš
Blahoslaveni
Odění Boží
Co musím číst, když...
Kde rychle najdu
Důležité kapitoly v Novém Zákoně
K zamyšlení

Izraelský rod

Abraham (Abram) - byl vyvolený Bohem
Izmael - syn Abrahama se služkou Agar - otec Synů pouště - Arabů
Izák - syn Abrahama s manželkou Sárou
Ezau - syn Izáka a Rebeky - otec Idumejců (Edómců)
Jákob (Izrael) - syn Izáka a Rebeky - otec Izraelců

Jákobovi synové:

s manželkou Liou:
   1. Ruben
   2. Simeon
   3. Levi
   4. Juda
   5. Izachar
   6. Zabulon
se služkou Rachel Bálou:
   7. Dan
   8. Neftalím
se služkou Lii Zelfou:
   9. Gád
 10. Asser
s manželkou Rachel:
 11. Josef - při dělení země ovšem Josef dostal 2 díly podle svých synů - Efraima a Mannasese. Naopak Levi nedostal žádné zvláštní území, ale jako "kněžský rod" bydlel na územích svých bratrů. Tím zůstalo i nadále 12 pokolení.
 12. Benjamín

Prvorozený byl Ruben a tím pádem měl dostat hlavní díl dědictví. Zhřešil ale tím, že se vyspal s Jákobovou služkou (konkubínou) Bálou, byl prvorozenectví zbavený a prvorozenectví přešlo na nejstaršího syna druhé Jákobovy ženy Ráchel - Josefa, respektive na jeho syna Efraima. Ani další Liini synové nedostali zvláštní požehnání: Simeon s Levim zabili všechny Sichemské muže za to, že jejich královský syn znásilnil Liinu dceru Dinu. Simeon měl neurčité území, které časem zaniklo. Centrem Izraele před rozdělením bylo Judsko, v začátku královské doby s hlavním městem Jeruzalémem. Po rozdělení země na Judu (s Benjamínem) a Izraele (10 zbylých kmenů) byl centrem "Izraele" Efraim.

Izraelský národ byl v otroctví v Egyptě 400 let zhruba v letech 1800-1400 před Kristem. Bůh si vyvolil Mojžíše (II M.3.2-14), který měl Izraelce vyvézt z Egypta do země zaslíbené - země Kanánské. Faraon nechtěl Izraelce propustit tak Bůh skrze Mojžíše dělal zázraky: dal mu moc změnit hůl v hada a zpět a také změnit svou ruku na malomocnou a zpět (II M.4.1-8). I přesto faraon nechtěl ustoupit a tak došlo k deseti ranám (katastrofám), po kterých byli Izraelité propuštěni:

Názor?

Egyptské rány

  1. voda v Nilu se změnila v krev (II M.7.20)
  2. z Nilu vylezly do celého Egypta žáby (II M.8.6)
  3. ze všeho prachu se staly štěnice (II M.8.17)
  4. ve vzduchu se objevily hejna much (II M.8.24)
  5. pomřel všechen egyptský dobytek (II M.9.6)
  6. popel ulpěl na lidech a změnil se ve vředy (II M.9.10)
  7. úroda byla pobita krupobitím (II M.9.23)
  8. zbytky úrod sežraly kobylky (II M.10.13)
  9. na 3 dny nastala neproniknutelná tma (II M.10.22) - předobraz Ježíšovy smrti - po ukřižování nastala v poledne tma (na 3 hodiny), Ježíš pak byl v "temném" hrobě po 3 dny (ukřižován v pátek, vstal z mrtvých v neděli)
10. všechny prvorozené egyptské děti a dobytek zemřely (II M.12.29) - všechno prvorozené se obětovávalo Bohu - zvířata se zabíjela na oltáři, děti byly zasvěcovány do služby Bohu. I Ježíš byl "prvorozený Boží Syn" - a byl obětován

V noci před svým odchodem z Egypta Izraelci jedli beránka - jeho krví pomazali dveře a Smrt tedy navštěvovala prvorozené jen u Egypťanů, kteří dveře pomazané neměli. Beránek symbolizoval budoucího Ježíše - toho, který svou smrtí a krví zachrání lidi - např. beránkovy kosti se nesměly lámat (II M.12.46) - a ani Ježíš při ukřižování neměl žádnou kost zlomenou (Jan.19.36).
Tato noc se jmenovala Velká noc (velikonoce). Za víc než 1000 let pak na velikonoce Ježíš umřel a vstal z mrtvých. Tento den se také slavil jako svátek přesnic - tedy přesných (z prosa) nekvašených chlebů, které na Boží příkaz Izraelci jedli k tomu beránkovi (proto se také peče na velikonoce ta bábovka ve tvaru beránka - aha?!)

Mojžíš pocházel z kmenu Levi, kterému kvůli Mojžíšovi bylo přisouzeno kněžství - služba v chrámu, obětování zvířat atd. Z kmene Juda pak pocházel první (druhý) král Izraele David a jeho syn Šalomoun, který postavil první chrám. Chrám byl rozdělený na předsíň a svatyni. Ve svatyni byla za oponou položena Archa Úmluvy, ve které byly dvě desky zákona, které donesl od Boha z hory Sinai (na Sinajském poloostrově - dnešní Egypt) Mojžíš. Na deskách bylo napsáno Božím prstem Boží desatero. Za oponu směli pouze speciálně vysvěcení kněží, nesměli tam lidé, kteří měli nějaký hřích - ti byly okamžitě zabiti Božím ohněm. Vstupující kněží prý měli kolem nohy zavázanou smyčku lana, protože nikdo si nebyl naprosto jistý svou svatostí - pokud by došlo ke smrti u archy - aby byla nějaká možnost, jak dostat mrtvé tělo ze svatyně.

Názor?

Desatero přikázání

  1. v jednoho Boha věřit budeš (II M.20.3)
  2. neutvoříš si modlu (II M.20.4) - na toto přikázání se nějak zapomnělo - ono by se to pak neslučovalo s bohatě zdobenými kostely se spoustou obrazů a soch, ke kterým se lidé modlí
  3. nevezmeš jméno Boží nadarmo (II M.20.7) - např. mimoděk používaná citoslovce jako: JežíšMariá(Josefe), Ježíši Kriste, Kriste Pane, HerrGott (Pane Bože), Himmel (nebesa), krucifix (kříž), ale i do pekla, proklatě, fujtajbl (pfui Teufel - fuj ďáble), apod. - vlastně jde o všechno klení a nadávky
  4. dbej abys sváteční den světil (II M.20.8) - v Bibli se hovoří přímo o sobotě, což kromě Židů uznávají i někteří protestantští křesťani - např. Adventisté sedmého dne, většina křesťanů - hlavně katolíci mají za svatý den neděli, protože v neděli se konalo zmrtvýchvstání Ježíše (neděle velikonoční). Proto ten rozdíl mezi Kralickým překladem, kterým listují hlavně protestanti a novodobým ekumenickým překladem - který sice svým názvem je překladem shody všech církví - ale ve skutečnosti jde především o "katolický" překlad
  5. cti svého otce a matku (II M.20.12)
  6. nezabiješ (II M.20.13)
  7. nesesmilníš (II M.20.14) - týká se manželské nevěry i předmanželského sexu
  8. nepokradeš (II M.20.15)
  9. nepromluvíš křivého svědectví (II M.20.16) - např. i lhaní
10. nepožádáš majetku svého bližního (II M.20.17) - tedy závist, nenávist, podvod atd.

3 Izraelské rody, které byly v Zajordání (v dnešním Jordánu a Sýrii) - Ruben, Gád a polovina Mannasese byly po rozdělení na Judu a Izrael po čase dobyty Sýrií. Později byly Asyřany dobyt Izrael a obyvatelstvo bylo přemístěno hluboko do Asie do dnešního Iránu. Nakonec, roku 587 před Kristem bylo dobyto i Judsko, Jeruzalém a Boží chrám (tzv. první chrám) a obyvatelstvo přemístěno do Babylonie (Irán, Irák). O 70 let později, když byla Babylonie dobyta Peršany, byl Židům z původního Judska dovolen návrat do vlasti a znovuvybudování chrámu (druhý chrám) v Jeruzalémě. Židé pak žili v Judsku, severní oblasti bývalého Izraele se jmenovaly Samaří a Galilea - kde žilo i nežidovské obyvatelstvo - např. tzv. samaritáni, kterými židé opovrhovali (viz. podobenství o milosrdném samaritánovi).

Názor?

Ježíš

Z kmene Juda pocházel i Ježíš, což bylo předpovězeno v proroctvích. Ve Starém Zákoně bylo snad 1000 proroctví, které se splnily až příchodem a životem Ježíše.
Ve chvíli, když byl Ježíš ukřižován a umřel, roztrhla se chrámová opona oddělující předsíň, kam mohl skoro každý od svatyně, kam mohli jen vysvěcení kněží. Tím se vlastně symbolicky zrušila moc zákona, která byla nahrazena Boží milostí. Za oponu nyní mohl "každý".

Názor?

Blahoslavení (požehnaní) jsou lidé:

Mat.5.3 - pokorní
Mat.5.4 - plačící
Mat.5.5 - tiší (ti. co zbytečně nemluví)
Mat.5.6 - spravedliví
Mat.5.7 - milosrdní
Mat.5.8 - nezáludní
Mat.5.9 - klidní (ti. kteří se nerozčilují)
Mat.5.10 - neprávem trestaní
Mat.5.11 - trestaní kvůli Ježíši

Názor?

Odění Boží neboli výzbroj proti pokušení ďábla:

Efez.6.10-18
   Efez.6.14 - pravda. spravedlnost
   Efez.6.15 - evangelium pokoje
   Efez.6.16 - víra
   Efez.6.17 - spasení, slovo Boží
   Efez.6.18 - modlitba v Duchu

Názor?

Co musím číst, když...:

Názor?

Kde rychle najdu:

Názor?

Důležité kapitoly v Novém Zákoně:

Názor?

K zamyšlení:

Názor?

« Lekce 11: Láska k lidem « - 12/12 
English version
:: Kubak.cz » Bible » Lekce víry » Lekce 12: guláš